Sbírka zákonů a nařízení, červenec-prosinec 1920 (No. 81-144)

1920-10-27 / No. 122

1454 ♦ § 7. § 4. Berní úřady vyplácející doplatky mají právo požadovat! od strany průkazy, kterak hotovostí k výměně československé předkládaných nabyla, a jsou povinny odmítnouti výplatu doplatků v §§ l^a 3 uvedených, je-li z údajů strany nebo předložených průkazů zřejmo či jinak známo, že jde o polské marky nabyté sice před 10. srpnem 1920, ale v úmyslu zjevně spekulačním, nebo že strana nároku na výhody tohoto opatření vůbec nemá. O takovém odmítnutí jest straně vydati úřední výměr s důvody. O případné stížnosti do tohoto výměru, kte­rou podati jest do 8 dnů po doručení jeho u berního úřadu výměr vydavšího, rozhoduje finanční ředitelství v Opavě konečně. Má li vš&k vyplácející úřad berní podezření, že jde o skutkovou povahu přečinu podle § 13 tohoto opatření, nechť učiní oznámení příslušné berní správě. Každému bernímu úřadu doplatky vypláce­jícímu budou proto přidáni nejméně dva občanští poradci jmenovaní okresní politickou správou. Činnost poradců jest úřadem čestným; při vý­konu jeho požívají osohy jím pověřené stejné ochrany jako úředníci státní. Před početím činnosti složí poradci do rukou okresního politického správce slib, že budou úřad svůj dle svého ůejlepšího vědomí a svědomí bez ohledu na zájmy osobní k dobru republiky zastávati. § 5. Dnem 10. srpna 1920 neuhrazené pohledávky a závazky soukromoprávní, jež jsou splatný na Území Československého Těšínská (mimo případy §u 7 tohoto opatření), jest převésti a platiti (s výhradou poslední věty § 9) takto: 1. Pohledávky a závazky vzniklé v rakousko­­uherských (nekolkovaných) korunách před 26. úno­rem 1919 v poměru 100 K rakousko-uherských (nekolkovaných) = 100 Kč, 2. pozdější v rakousko-uherských (nekolko­vaných) korunách do 19. dubna 1920 vzniklé pohledávky a závazky v poměru 250 K rakousko­­uherských (nekolkovaných) = 100 Kč, 3. pohlsdávky a závazky vzniklé v polských markách v poměru 250 polských marek — 100 Kč. § 6. V témž poměru (§ 5) převésti a platiti jest’ veškeré dne 10. srpna 1920 neuhrazené pohle­dávky a závazky veřejnoprávní, pokud jsou splatný u pokladen československého státu nebo veřejnoprávních korporací československých na Těšínsku. Dnem 10. srpna 1920 nevyplacené vklady na knížky, pokladniční poukázky a běžné účty dle stavu z 10. srpna 1920 u peněžních ústavů, které mají sídlo na Československém Těšínsku, bucřtež jejich majitelům převedeny a vyplaceny (s výhradou poslední věty § 9) takto: 1. Vklady, pokud nepřesahují stavu z 26. února 19J9, v poměru 100 K rakousko-uherských (nekolkovaných) = 100 Kč, t. j. 100 polských marek = 142|- Kč, 2. vklady ostatní v poměru 250 polských marek = 100 Kč. Ministr financí se zmocňuje, aby dle povahy případu z volného uvážení určil a poskytl peněž­ním ústavům a podnikům veřejným, dobročinným nebo obecně prospěšným (§ 3), které by tímto opatřením byly ve svém trvání ohroženy, náhradu. Žádosti podány bucftež příslušné berní správě do 31. října 1920. § 8. Výplaty ostatních pohledávek a závazků soukromých i veřejných, cenných papírů a jich kuponů, jež znějí na polské marky, toto opatření se netýká. V bilancích uváděli jest pohledávky i zá­vazky v ödst. 1. tohoto paragrafu zmíněné zvlášť v korunách československých dle pražského zá­znamu. § 9- _ Tak zvané „staré účty“ ve společných ko­runách rakousko-uherských (nekolkovaných) po­vstalé důsledkem nařízení vlády republiky Česko­slovenské ze dne 6. února 1919, č. 57 Sb. z. a n., (o zákazu převodu pohledávek a úhrad z ciziny do republiky československé) a nařízení vlády republiky československé ze dne 1, dubna 1919, č. 167 Sb. z. a n. (o zákazu výplat účců před 26. únorem 1919 vzniklých), pokud náležejí ma­jitelům, kteří nejpozději od 26. února 1919 bydlí anebo mají sídlo na oné části Československého Těšínská, kde se nekolkovalo, uznají se úplně (1:1) v korunách československých. O „starých účtech“ jiných osob platí nařízení z 1, dubna 1919, č. 167 Sb. z. a n., beze změny. § 1C. Ministr financí se zmocňuje, aby na vklady na knížky, pokladniční poukázky a běžné účty, které inají osoby v §§ 1 a 3 uvedené uloženy v polských markách u peněžních ústavů v oné části bývalého knížectví Těšínského, která ne­připadla československé republice (Polské Tě­šínsko), poskytoval zatím bezúročné zálohy ai do 30 Kč za 100 polských marek. Záloha tato poskytnuta může býti toliko na obnosy, které strana prokázané měla dne 10. srpna 1920 ulo-

Next