Svět Hospodářství, 1969 (X/1-78)

1969-01-16 / No. 6

POTÍŽE V MĚNOVÉ OBLASTI Pravidelná měsíční schůzka guvernérů Ústředních bank deseti hlavních kapitalistic­kých států na půdě Banky pro mezinárodni platby v Basileji, která se konala minulou ne­děli, nepřinesla v podstatě nic nového. Podle dostupných zpráv patrně nejvíce času věnovalo jednání o návrhu guvernéra italské ústřední banky dr. Guido Carliho, aby jako obranné opatření proti spekulativnim pře­vodům kapitálu (jaké loni v listopadu ohrozi­ly postavení francouzského franku) byl zave­den systém automatického vracení provede­ných převodů do země původu. Ze západoevropských zemí nesouhlasí s tím­to plánem především Německá spolková repu­blika a Švýcarsko. NSR poukazuje na to, že není možno požadovat, aby na inflační politi­ku některých států doplácely jiné země. Nad­to je prý prakticky nemožné identifikovat zdroje, z nichž pramení příliv spekulačních (tzv. horkých) peněz, jakož i rozlišovat tyto peníze od normálních transferů. Podobným způsobem argumentuje Švýcarsko, přičemž ta­ké podtrhuje, že země s chronicky deficitní platební nebo obchodní bilancí by z nového systému mohly těžit. Kromě toho vyjádřili někteří z přítomných j značné pochybnosti, zda by uskutečnění ná­vrhu přineslo žádoucí výsledky. Vycházejí ze zkušeností ze swapových dohod USA, jejichž hodnota činí přes 7 mld dolarů, ale v době spekulačních nákupů zlata za dolary (loni na jaře) nebyly velkou pomocí. Pokud jde o USA, jejich stanovisko k navr­hovanému systému je od počátku nezúčastněné, neboť uzavřené swapové dohody odpovídají vcelku jejich potřebám. Na druhé straně se bývalý americký ministr financí Fowler aktiv­ně podílel na přípravě návrhu. Ačkoli někteří zpravodajové soudí, že Car­liho návrh byl nyní v Basileji de facto již s konečnou platností odmítnut jako praktic­ky neproveditelný, potvrdili po konferenci po­dle zprávy tiskové agentury Reuter jak Sir Leslie O'Brien, guvernér Anglické banky, tak dr. Karl Blessing, guvernér ústřední banky NSR, že se o věci bude dále jednat. V tom případě by bylo nutno dohodnout základní pra­vidla pro postup podle navrhovaného systé­mu. Především by se musela stanovit horní hranice pro částky, které by se automaticky vracely do země původu, a také časový limit pro provedení této transakce. Mezinárodní sy­stém záruk by musel chránit zemi vrocejíci spekulativní peníze v případě, že by se tyto peníze nakonec du země původu nedostaly. Vrácení spekulativních peněz by bylo přiro­zeně záležitostí země, kde se shromáždily, přičemž země, která dostane své peníze zpět, by byla zavázána vůči druhé straně k před­nostnímu vyrovnání. Vzhledem k tomu, že hromadné mezinárod­ní měnové spekulace se od loňského listopadu neopakovaly, bude se otázka preventivního ne­bo obranného prostředku proti nim projedná­vat bez ukvapenosti. Pokud jde o otázku ceny zlata, která je rov­něž otevřená, blíží prý se doba uzavření do­hody s jihoafrickou republikou. V tomto směru však nebude učiněn žádný závažný krok do­předu, dokud v USA nenastoupí nová vláda. Očekává se, že president Nixon učiní brzy po své inauguraci jednoznačné prohlášení o za­chování nynější oficiální ceny zlata na úrov­ni 35 dolarů za unci. Podle zprávy uveřejněné v britském listu The Times došli guvernéři ústředních bank na schůzce v Basileji k závěru, že není třeba jak­koli se odchýlit od propozice z října minulé­ho roku, tj. aby Jihoafrické republice bylo dovolena prodávat zlato v zájmu své platební bilance -za oficiální cenu, jestliže jeho kurs na volném trhu by klesl pod 35 dolarů za unci. Jihoafrická republika se k této propozi­ci ještě nevyjádřila. sh 16.1. 69 K SITUACI NA TRHU KAUČUKU Začátek letošního roku byl ve znamení pod­statně vyššího kursu přírodního kaučuku v po­rovnání s lednem 1968, kdy cena klesla na nej­­niží úroveň za posledních deset let. Současné denní kursy znamenané v Londýně pro poho­tový kaučuk č. 1 RSS se pohybují zhruba ko­lem 21 pencí/lb, což je přibližně o 5 pencí vyšší cena než v druhé polovině minulého ro­ku. Trh se vyvíjí zatím klidně a nic nenasvěd­čuje tomu, že by mohlo dojit k nějakému prud­šímu poklesu, ještě před několika málo mě­síci se objevily chmurné prognózy o cenovém zlomu v roce 1969, zatímco nyní jsou odborné kruhy toho názoru, že pevnější kurs se může udržet i nadále. Podle zpráv je na trhu nedostatek praktic­­ky všech typů přírodního kaučuku s výjimkou č. 1 RSS, jehož nabídka je postačující. Tato skutečnost částečně zavinila snížení tržní ceny z přibližných 22 d/lb znamenaných v prosinci 1968. Malajsijská produkce přírodního kaučuku má letos padle předpovědi poprvé překročit hranici 1 mil. dl. t. Do konce října m. r. se vyprodukovalo o 67 000 dl. t větší množ­ství než za stejnou dobu roku 1967, tj. celkem 636 000 dl. t. Připočte-li se roční produkce zhruba 50 000 dl. t ze Saravaku a Sabahu, je zřejmé, že loni se v této oblasti vyrobilo re­kordních 984 659 dl. t. Přes růst produkce činily zásoby přírodní­ho kaučuku v západní části Malajsie koncem října 90 880 dl. t, čímž byly asi o 16 500 dl. t nižší než před 12 měsíci; v Singapuru klesly na konci listopadu- téměř o 5000 dl. t na 45 tis. 236 dl. t. Export malajsijského kaučuku za minulý rok dosáhl podle odhadu nového vrcho­lu 1,5 mil. dl. tun v porovnání s 1,3 mil. v roce 1967 (uvedené množství zahrnuje i dovážený kaučuk, např. z Indonésie, který se «»exporto­vali. **> «• !• 08 imnmsn i O Č N I K & 6 16. LEDNA 1 969 CENA 2,50 KCs VYDÁVÁ ČESKOSLOVENSKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ Letos vysoké zásoby pšenice Pět největších exportérů pšenice — USA, Kanada, Austrálie, Argentina a Francie — budou na začátku nové sezóny disponovat pravděpodobně 4Š mil. dl. tun pšenice, čili asi o 20 % vyššími zásobami než při zahájení současného sklizňového roku. Předvídaný prudký -vzestup převodních zásoo na ko-nci nynější sezóny (30. 6. 1969) má být důsledkem ochromení světového obchodu pše­nicí vinou stávky v amerických docích. V po­sledním čísle odborného časopisu „Grain Bulle­tin“ vydávaného sekretariátem Commonwealthu se uvádí, že celková nabídka pšenice v uve­dených pěti hlavních zemích převyšovala na začátku běžného sklizňového údobí 130 mil. díl. tun; poptávka na domácích trzích těchto producentů se odhaduje přibližně na 40 mil., takže exportní přebytek by činil 90 mil. dl. tun (1 dl. t=1016 kg). V roce 1967/68 dodaly USA, Kanada, Austrá­lie, Argentina a Francie do zahraničí více, než 40 mil. tun, zatímco jejich vývoz v do­sud uplynulém údobí sezóny 1968/69 nedo­sahuje srovnatelné úrovně; v příštích měsících se však «čekává podstatné oživení obchodu (vzhledem k pravděpodobné poptávce po pše­nici k mletí), které se má obrazit zejména v dodávkách Kanady a Austrálie a pravděpodob­ně 1 Argentiny. V citovaném pramenu se předvídá, že ob­jem exportu za celou sezónu by mohl. do­sáhnout »přibližně 45 mil. dl. tun; přes toto zlepšení v porovnání s výsledky roku 1967/68 lze počítat s růstem převodních zásob v pěti uvedených státech až na zmíněných 45 mil. dl. tun. V pozadí tohoto vysokého vzestupu přeby­tečného množství pšenice je samozřejmě další přírůstek světové produkce. Jen v pěti hlavních exportujících zemích vzrostla o 11 °/o, přičemž celosvětová sklizeň pšenice v běžné sezóně 1968/69 se nyní odhaduje na rekordní množ­ství 285 mil. dl. tun. V roce 1967/68 činila 266 mil. a„ v sezóně 1966/67, kdy byla zazna­menána dosud nejvyšší úroveň produkce, do­sáhla 279 mil. dl. tun. Zdá se nicméně, že spíše než množství je v běžné sezóně problematická v některých ze­mích kvalita pšenice, neboť např. sklizeň v rozsáhlých oblastech Evropy a Kanady byla ovlivněna vlhkým počasím. V USA naproti to­mu se dosáhlo dosud nejlepší sklizně. Koneč­ný objem americké produkce se odhaduje na rekordních 42,8 mil. dl. tun, tj. o 5 % více než v -minulé sezóně. Navíc průměrné výnosy stouply dík všeobecně příznivým vegetačním podmínkám o 1Ô °/o na 15 cwt z akru, což více než kompenzuje omezení osevních ploch o 5 %. Jak uvádí časopis „Grain Bulletin“, rovněž v SSSR dosáhla produkce pšenice dostatečně vysoké úrovně 80 mil. dl. tun v porovnání se 76 mil. v minulé 9ezóně a rekordními 99 mil. dl. tun v roce 1966/67. Pokud jde o Ka­nadu, poškodilo sice vlhko sklizeň obilnin, avšak přesto se podařilo v převážné části pré­rijních oblastí zvýšit proti předchozím létům průměrné výnosy přibližně o 10 °/o, čímž byl pokles osevních ploch o 2 °/o více než vyrov­nán. Kanadská produkce pšenice je odbornými kruhy odhadována na 17,4 mil. dl. tun, což by bylo o 10 °/o více než činil konečný výsle­dek z minulého sklizňového roku. Poslední prognózy pro západní Evropu počí­tají s celkovou sklizní zhruba 46 mil. dl. tun, tj. o 1 % méně proti roku 1967/68. Rozloha půdy oseté pšenicí byla v této oblasti omezena asi o 2 °/o. Země EHS jako celek vyrobily však asi o 2 % více pšenice proti uplynulé sezó­ně, a to 31,7 mil. dl. tun. Ve Francii, na níž připadají více než 2/5 z celkové produkce pše­nice v EHS, stoupla sklizeň o 3 % na nový rekord 14,6 mil. dl. tun; přírůstek souvisel s rozšířením osevní plochy o 4%, výnosy byly nepatrně nižší. Rovněž NSR zvětšila plochu osetou pšenicí, jejíž celková sklizeň stoupla o 5 % na 6,1 mil. dl. tun. V Itálii naproti to­­ňiu trvající sucho anulovalo rozšíření osevní plochy o 5 %, takže produkce zůstala obje­mem 9,4 mil. dl. tun na úrovni předchozího roku. Výnosnost 1 kvalita britské pšenice utrpě­ly nepříznivými povětrnostními podmínkami. Přestože byla osevní plocha zvětšena o 5 °/o, klesla sklizeň ve srovnání s rokem 1967/68 přibližně o 6% na 3,6 mil. tun. Výrazně rozsáhlejší plochy pro osetí pšeni­cí byly plánovány v zemích východní Evropy, avšak úrodu poškodila sucha zejména v již­ních zemích této oblasti. Přestože konečné údaje o sklizni neměl zatím sekretariát Com­­monwea-lthu k dispozici, usuzují západní od­borníci, že došlo proti sezóně 1967/68 k po­klesu asi o 5 %. Celkové vyhlídky na sklizeň pšenice na již­ní polokoulí jsou neobyčejně příznivé. Mrazi­vé počasí zavinilo sice určité škody v části Západní Austrálie, avšak přesto se počítá s velmi vysokou produkcí. Běžně se australská sklizeň pšenice odhaduje na 12,2 mil. dl. tun v porovnání se 7,4 mil. v roce 1967/68 a re­kordními 12,5 mil. dl. tun v roce 1966/67. Druhý oficiální odhad argentinské plochy oseté pšenicí uvádí 16,3 mil. akru, což je o 5 % větší rozloha než činil průměr za po­sledních pět sezón. Sklizeň má podle neúřed­ních prognóz dosáhnout kolem 8 mil. dl. tun proti 7,3 mil. v uplynulé sezóně. Pokud jde o sklizeň v sezóně 1969/70, usu­zuje se, že se na severní polokouli loni na podzim osely pšenicí menší rozlohy než v před­chozím údobí. Jsou zároveň obavy z nadměr­ných dešťových srážek, zejména v západní Evropě, a z pozdních mrazů, které by mohly citelně poškodit mladé kultury. sh 16.1.69 Změny v maďarské úvěrové politice Počátkem letošního roku vstupují v Maďarské lidové republice v platnost no­vé zásady úvěrování. Jejich zavedení má zajistit zvýšení rentability hospodářské činnosti, urychlení obratu vlastních i zápůjčních prostředků, jakož i zpomalit hromadění zásob zboží a materiálů v podnicích. Úvěrování podniků se bude provádět v zá­vislosti na výsledcích jejich hospodářské čin­nosti. Omezuje se p-o-skytování půjček na in­vestice. Proto se objem úvěrů na investiční vklady má v roce 1969 pohybovat na úrovni předchozího roku. Při poskytování úvěrů na tyto účely mají přednost vysoce efektivní in­vestice s rychlou návratností. Dlouhodobé úvě­ry na investice (s lhůtou přes tři léta) jě po­voleno poskytovat pouze na efektivní a ren­tabilní investice. Střednědobé úvěry* (do 36 měsíců) se udělují především na dokončení objektů, které jsou rozestavěny, a na doplnění prostředků, jež podniky určují na investice. Značná pozornost se věnuje rentabilitě in­vestičních nákladů. Tak například dlouhodobé úvěry na investice se poskytují pouze za pod­mínky, zajistí-li budované objekty po uvede­ní do provozu nejméně 7 forintů zisku na kaž­dých 100 forintů Investovaných prostředků. U opravárenských podniků a provozoven pro po­skytování služeb činí normativní rentabilita 5 °/n Maximální lhůta, na níž může být poskytnut úvěr, je stanovena na 10 let. Podobné úvěry se udělují přednostně pro výstavbu objektů těžebního průmyslu, na rozšíření chladíren a skladového hospodářství v obchodě a na roz­voj sítě služeb poskytovaných obyvatelstvu. Za výhodných podmínek budou poskytovány úvěry na rozvoj exportní výroby. K těmto úče­lům bude banka každoročně rezervovat až 10 % celkového fondu prostředků vydělených na úvěrování investic. Maximální lhůta splat­ností u těchto úvěrů je stanovena na 12 let a úroková sazba na úrovni 6 % ročně. Úvěry na rozvoj zemědělství budou poskyto­vány za výhodnějších podmínek. Tak napří­klad dlouhodobé půjčky zemědělským druž­stvům budou udělovány na 10—15 let a střed­nědobé na 48 měsíců. Zemědělským družstvům s nízkou rentabilitou budou úvěry poskytová­ny ze zvláštního fondu ve formě hospodářské pomoci. Maximální lhůta krátkodobých úvěrů je sta­novena na 12 měsíců. Od 1. ledna má ban­ka úrokovat úvěry poskytnuté na dobu do tří měsíců 7 % namísto dřívějších 8 %. Při del. ším použití půjček se tato sazba bude zvyšo­vat o 1 % za každé následující tři měsíce. Předvídá se, že objem úvěrů poskytnutých obyvatelstvu se v letošním roce zvýší v prů­měru o 16 %, z toho úvěrů na bytovou výstav­bu o 22 °/o a na nákup zboží o 15 %. Úroky poskytované bankou podnikům za dlouhodobá depozita se zvyšují z 0,5—4 % na 3—7 % v závislosti na délce úložní doby. Má to zvýšit zainteresovanost podniků na uklá­dání existujících peněžních přebytků v bance. sh 16.1. 69 Úspěšná bilance ocelářství v Itálii Uplynulý rok se vyvíjel pro italský ocelář­ský průmysl velmi uspokojivě. Produkce suro­vého železa stoupla zhruba o 7,3 °/o na 7,8 mil. tun, oceli se vyrobilo přibližně 17 mil. tun, čili proti roku 1987 o 7,6 % více. O pozitivní výsledek se nejvíce zasloužily závody státního koncernu Finsider, které do­daly na trh 7,4 mil. tun surového železa (+8%) a 10,1 mil. tun oceli (+9,l°/o); při­tom jen na novou huť v Taraotu připadlo z uve­deného množství 2,3 mil., resp. 2,7 mil. tun. Na celkové italské produkci železa a oceli se skupina Finsider podílela 94,6 °/o a 59 %. Spotřeba oceli v Itálii se za loňský rok zvýšila o 6,1 % na 17,3 mil. tun, což odpoví­dalo v přepočtu na 1 obyvatele 330 kg proti 312 kg. v roce 1967. Vzestupná tendence po­ptávky ‘ po» oceli vyplynula především z aktiv­nější výstavby bytů, dalšího oživení stavební dinnoeU v« uařejném selstoru, dobré situace v automobilkách a v průmyslu vyrábějícím elektrické přístroje, jakož i z uspokojivého vý­voje v italských loděnicích. Pozoruhodným byl přitom pokles dovozu oce­lí z 3,8 mil. tun v roce 1967 na loňských 3,5 mil. při současném růstu vývozu italské oceli o 18 % na 3,3 mil. tun. Enormní potřeba oceli pro mechanizaci ze­mědělství, uskutečňování industrializačních programů na italském jihu ď všeobecně vze­stupná tendence životního standardu italské­ho obyvatelstva slibují i perspektivně zvyšo­vání poptávky po ocelářských výrobcích; od­borné kruhy předvídají, že spotřeba oceli na jednoho obyvatele Itálie dosáhne v roce 1972 400 kg, což by odpovídalo celkové spotřebě zhruba 21 mil. tun. Státní ocelárny Finsider zamýšlejí rozšířit v příštích třech až čtyřech létech výrobní kapacity na více než 12 mil. tun. sh 16.1.69 STRUČNÉ INFORMACE FRANCOUZSKA OBCHODNÍ BILANCE za rok 1968 skončila deficitem 6,59 mld Ffrs proti 5,05 mld Ffrs před rokem. Vývoz se zvýšil o 11,2 % na 62,56 mld Ffrs a dovoz o 12,7 % na 69,15 mld Ffrs. RAKOUSKÉ STROJÍRNY Steyr-Daimler-Puch uza­vřely dohodu s ” maďarským závodem na traktory Dutra o kooperaci v produkci těžkých kolových traktorů s motory nad 100 k. MINISTŘI FINANCÍ a guvernéři cedulových bank členských států EHS, kteří jednali ve dnech 13. a 14 .ledna v Garmisch-Partenkirchen, vzali se „zadostiučiněnjm“ na vědomí uklidnění měnové situace po listopadové krizi. Přesto většina zú­častněných považuje za nutné, aby jednotlivé členské státy více koordinovaly vývoj národního hospodářství. MAĎARSKO SOVĚTSKÝ OBCHOD dosáhl loni hod­noty 1,2 mld rublů. Proti roku 1967 se vzájemná výměna zboží zvýšila o 18 %. Letos sé očekává další vzestup. KONFERENCE ARABSKÝCH ODBORNÍKU PRO ROPU, zahájená v Káhiře 11. ledna, skončila. Hlavní problém, ustavit společnou arabskou or­ganizaci se jí nepodařilo vyřeš-it a delegace se o něm budou radit se svými vládami. PLYNOVÉ TURBÍNY PRATT AND WHITNEY (řady PT6/ST6) bude v licenci United Aircraft of Ca­nada vyrábět západoněmecká firma Man pro po­hon malých letadel, vrtulníků, užitkových auto­mobilů a železničních souprav. ODBYT OCELI V USA má být v prvním čtvrt­letí 1969 asi o 10 % vyšší (celkem 21 mil. t) než v posledních třech měsících m. r. Lednové dodávky spotřebitelům převýší prosincovou úro­veň přibližně o 5—10 °/o. S rostoucí poptávkou se pro první čtvrtletí počítá zejména v automo­bilovém a stavebním průmyslu. sh 16.1. 69

Next