Svět Hospodářství, 1969 (X/80-156)

1969-09-11 / No. 110

trhy zboří_______________ 2 Pákistán chce vyrábět automobily Úřad pákinstánské vlády Depart­ment of Investment Promotion and Supplies vyzval v těchto dnech všechny zájemce, především dovoz­ce osobních automobilů, aby mu do 30. září t. r. předložili projekty vý­stavby montážního nebo výrobního zařízení na osobní vozidla. Podle in­formace z Karáčí získal již úřad řa­du nabídek. Další informace o pro­jektu prý poskytuje Engineering Di­rectorate of Department of Invest­ment Promotion and Supplies, Tugh­­laq House, Sharah-i-K mal Ataturk, Karachi, West Pakistani. sh 11.9.59 Venezuela postaví elektrárny a rozvodny Venezuelská státní společnost Ca­­dafe má v úmyslu věnovat na rozvoj energetiky v příštích čtyřech letech celkem 1 mld venezuelských boliva­­rů. Uvedené Investiční prostředky jsou určeny na stavbu elektráren, rozvodné sítě, elektrifikaci různých částí Venezuely aj. Program Cadafe sleduje zlepšení dodávek elektřiny pro průmysl i do­mácnosti a zlevnění cen elektrického proudu na základě snížení výrobních nákladů. sh 11.9. 69 Dunlop zvyšuje ceny některých pneumatik Britská společnost Dunlop oznámi­la, že zvýší ceny pneumatik pro ná­kladní automobily, pojízdné stroje na přemisfování zeminy, jiná průmyslová vozidla a pro letadlové podvozky o 2 ¥2—5 %. Vzestup cen se týká výrobků, kte­ré vyžadují značný podíl přírodního kaučuku a v některých případech i oceli. Pneumatiky pro osobní a do­dávkové vozy, motocykly, skútry a pláště pro jízdní kola nebudou za­tím zdraženy. Počínaje dubnem letošního roku ce­na přírodního kaučuku stoupla a v současné době je o 50 % nad prů­měrnou úrovní roku 1968. Došlo ta­ké k vzestupu cen oceli. Jak oznámili představitelé koncer­nu Dunlop, britské ministerstvo ob­chodu uznalo, že zvýšení cen někte­rých pneumatik je oprávněné. sh 11. 9. od Vývoj evropského trhu uhlí a koksu Evropský trh uhlí a koksu byl ve 2. čtvrtletí letošního roku cha­rakterizován mírným vzrůstem produkce při současném zvyšová­ní spotřeby a cen, doprovázených snižováním zásob na haldách. Tyto tendence byly zvláště zřetelné v případě koksu. Evropská produkce uhlí (bez SSSRj v tomto období byla o 0,9 mil. t, tj o 1 % vyšší než před rokem a dosáhla 129 mil. t. Produkce černého uhlí v zemích EHS dosáhla v 1. pololetí 1969 výše 91,32 mil. t, což je o 1,4 % méně než v 1. pololetí loňského roku (viz SH 52/69). Spotřeba uhlí v Evropě se ve 2. čtvrtletí 1969 odhaduje na 136,7 mil. t, tedy asi o 1 % výše než v roce 1968. Největšího růstu spotřeby bylo dosaženo u koksu, hlavně zásluhou příznivého průběhu konjunktury v oce­lářském průmyslu. Vzestup spotřeby uhlí byl zaznamenán také u tepelných elektráren. V zemích EHS bylo za 1. pololetí letošního roku vyrobeno cel­kem 33,89 mil. t koksu, což je o 1,49 mil. t čili o 4,6 % více než za stejné období roku předchozího. Odhady produkce uhlí v Evropě na třetí čtvrtletí předpokládají těžbu asi 124,7 mil. t. V minulém roce bylo v tomto období vytěženo 123 mil. t, čili očekávané zvýšení odpovídá asi 1 %. Ke vzrůstu produkce má dojít ve Velké Británii (o 2%), v NSR (3%) a ve východní Evropě (2°/oj, zatímco silný pokles těžby se očeká­vá v Belgii (—10%) a v Nizozemí (—25%). V zemích EHS se odhaduje produkce ve 3. čtvrtletí na 41,4 mi), tun a poptávka na 48,4 mil. t. Spotřeba uhlí má ve 3. čtvrtletí vzrůst o 1 % na 135 mil. t. Ke zvyšo­vání poptávky dojde pravděpodobně Ve všech hlavních západoevropských zemích produkujících uhlí. V socia­listických zemích (bez SSSR) se vzrůst spotřeby odhaduje na 2 %. Ve struktuře spotřeby se očekáva­jí zhruba stejné tendence, které se projevují již od začátku tohoto roku. Největší přírůstek spotřeby bude tedy u koksu a poněkud menší přírůstek spotřeby nastane také u tepelných elektráren. V jiných průmyslových odvětvích zřejmě zůstane poptávka po uhlí na stejné úrovni, zatímco po­díl užitkového uhlí, určeného pře­vážně pro domácnosti, bude klesat. Zásoby uhlí na haldách se mají ve 3. čtvrtletí dále snižovat, a zase největší úbytek — o 8 % — se oče­kává u koksovatelného uhlí. Zásoby palivového uhlí se mají snížit o 6 % a zásoby energetického uhlí o 4 %. V tomto čtvrtletí se také očekává, že vzroste import uhlí — převážně kok­sovatelného — z USA a z Velké Bri­tánie do zemí EHS, a to hlavně do NSR a do Nizozemí (viz SH 61/69J. Ve 3. čtvrtletí tohoto roku se má v Evropě (bez SSSR) vyrobit 30,6 mil. t koksu, tj. o 0,8 mil t čili o 3 % více než před rokem. V NSR má pro­dukce koksu vzrůst o 1 % (o 0,6 mil. tuny), ve Francii o 4% (o 0,1 mil. t). Spotřeba koksu se ve 3. čtvrtletí odhaduje na 31,3 mil. t, tj. o 3 °/p více než ve stejném období roků 1968. Vzrůst poptávky se očekává jak v západoevropských zemích, tak i ve státech socialistických. sh 11. 9. 69 Dobré výsledky rakouské chemie Hodnota hrubé výroby rakouského chemického průmyslu dosáhla v roce 1968 výše 20,45 mld S. Zvlášť vysoké přírůstky produkce, přesahující až 10 %, byly dosaženy ve výrobě nátěrových prostředků, organických chemikálií, tiskařských barev, pryžového zboží, kosmetic­kých přípravků, plastických hmot, farmaceutik a prostředků na ochranu rostlin a na potírání škůdců.. Menší přírůstek výroby než v roce 1967 byl zaznamenán např. u hnojiv a mýdel. Export chemických výrobků z Ra­kouska vzrostl o 17,9 % na 6,13 mld 15 sh 11. 9 69 Průmysl chemických vláken v NSR Příznivý průběh konjunktury na trhu chemických vláken pokračuje v NSR i v tomto roce. Veškeré výrobní kapacity jsou plně využívány a ve všech odvětvích chemických vláken — dokonce i u viskózové stří­že — byl zaznamenán v 1. čtvrtletí letošního roku přírůstek výroby. V 1. čtvrtletí 1969 vzrostla výro­ba proti stejnému období loňského roku o 13,5 % na 166 132 t. Největ­ší přírůstek výroby byl dosažen u syntetických vláken (24,6 %) a syn­tetické příze (16,6%). Výroba viskó­zové stříže stoupla o 5,6 % a umělé­ho hedvábí o 3,3 %. Také v exportu -pokračovala ten­dence roku 1968. Vzrostl dokonce více než sama výroba, a to o 26,4 % na 439,5 mil. DM. Největší přírůstek exportu, 28,7 %, dosáhly syntetické příze. Rychlé tempo vzrůstu importu, kte­ré už vloni činilo 42,7 %, se proje vilo i v prvních třech měsících le­tošního roku kdy dosáhl import do­konce hodnoty 256,4 mil. DM, což odpovídá přírůstku o 45,1 %. V tabulce jsou uvedeny údaje o zá­­padoněmecké výrobě, exportu a im­portu chemických vláken během prv niho čtvrtletí letošního a loňského roku: 1968 1983 ji. civrueuj výroba celkem (vt) 148 382 166 132 z toho viskózová stříž 46 452 49 056 umělé hedvábí 18 411 19 02d syntetická vlákna 37 128 46 273 syntetická příze 44 391 51773 export celkem (v mil. DM) 347,8 439,5 z toho syntetická příze 220,6 284,0 syntetická vlákna 127,3 155,5 import celkem (v mil. DM) 178,7 256,4 z toho syntetická příze 132,3 181,9 syntetická vlákna 44,5 74,5 sh 11.9. 69 Sovětské jaderné zařízení do Finska Podle zprávy agentury ADN z Hel­­aink byla nyní podepsána konečná smlouva mezi SSSR a Finskem, po­dle které dodá SSSR do Finska zaří­zení pro první finskou jadernou elektrárnu (viz SH 34/69) Jaderná elektrárna o výkonu 440 MW bude vybudována na jižním po­břeží Finska 60 km v;chodně od Helsink a bude uvedena do provozu v roce 1975. Sovětský svaz vybaví elektrárnu turbogenerátory, reakto­ry na těžkou vodu a dodá i jaderné palivo pro zahájení provozu a jeho první doplnění. Ostatní dodávky — stavbu a jiná zařízení — zajistí fin­ské firmy. SSSR rovněž poskytne Finstku úvěr ve výši 54 mil. rublů, který bude splácen ve finském zboží. sh 11. 9.53 Rozhodující faktory na trhu mědi Vzestupný trend ceny mědi neztratil nic na své srpnové intenzitě, takže kursy v prvním týdnu září dosáhly nového rekordu. Zatímco 2. 9. činil závě­rečný kurs pohotového kovu na londýnské burze v průměru 703 Lstg/dl. t, čili stoupl o 5 ]'2 Lstg za den, dosáhl 4. 9. již 709 Lstg. Později však došlo v Londýně k náhlému poklesu na 896 Vt Lstg/dl. t, a to po rozšíření pověsti o očekávaném velkém zvýšení burzovních zásob. Podpůrným faktorem předchozího zdražení mědi na londýnské burze neželezných kovů byly zprávy z USA o náhlém uzavření newyorského trhu a o rozhodnutí několika vedoucích amerických producentů zvýšit cenu mědi o 4 centy za libru. Trh ovliv nila rovněž situace v Kanadě, kde stávky v dolech koncernů Interna­tional Nickel of Canada a Falcon bridge postihují nejen produkci nik­lu, ale též mědi. Kromě toho bylo z Kanady oznámeno, že mzdové kon­trakty společnosti Noranda, která je důležitým výrobcem mědi, vyprší k 26. říjnu a že jednání o uzavření nových dohod bude tvrdé a zdlou havé. V Chile pokračují diskuse o podmínkách nových mzdových ujed­nání na mětfných dolech v El Te niente. Platnost dosavadních kon­traktů končí v září. Zmíněné zdražení mědi v USA )e označováno za nepříznivou okolnost pro spotřebitele a zároveň podporu­je názor, že nedostatek tohoto kovu na americkém trhu nebude v dohled­né době vyřešen. Vcelku lze kon­statovat, že současný cenový vzestup u mědi ovlivňují nejen politické fak­tory a stávky v Kanadě, ale samotný fakt těsné nabídky. Obchodní kruhy nepředvídají zatím žádný obrat v ce­ně směrem dolů, a to i z toho dů­vodu, že po skončení údobí dovole­ných stoupne opět kupní zájem spo třebítelů. Jak informuje agentura Reuter, se jdou se zástupci Chile, Zambie, Kon­ga (Kinshasa) a Peru pravděpodobně koncem listopadu t. r. v Umě. Cí lem této schůzky má být dojednání společného postupu v oblasti výroč­ní i tržní politiky. sh 11. 9. 63 Britský obchod strojírenskými výrobky Ze statistiky uveřejněné polským časopisem Rynki zagraniczne vyplývá, že vývoz neelektrických strojů a elektrotechnických výrobků z Velké Británie v roce 1968 se ve srovnání s předchozím rokem zvětšil z 1381,1 mil. na 1678,3 mil. Lstg, tj. o 21,5 %. V téže době se dovoz stejných skupin zaří­zení do Velké Británie zvýšil ze 698,1 mil. na 868,8 mil. Lstg, čili o 24,8 prac. Přebytek tohoto obchodu tím stoupl ze 685 mil. na 809,5 mil. Lstg (+18,2 %). V britském zahraničním obchodě výrobky všeobecného strojírenství a elektrotechnického průmyslu nastaly loni tyto změny (v mil. Lstg): 1967 1968 neelektrické stroje celkem 1038,1 1268,8 z toho: textilní stroje 79,5 101,3 1967 1968 traktory 90,1 97,6 kancelářské stroje 78,6 90,0 spalovací motory (bez leteckých) 67,0 76,7 stav. a důlní stroje 55,8 74,3 obráběcí stroje 45,9 59,0 čerp. a kompresory 50,1 58,4 dopravní a zdvihací zařízení 44,5 46,5 zemědělské stroje 24,0 29,6 elektrické zařízení celkem 345,0 409,5 z toho: telekomunikační 89,3 103,0 točivé stroje 55,1 59,6 rozvodné zařízení 28,4 42,6 kontrolní a měřicí přístroje 33,9 37,2 dovoz neelektrické stroje celkem 511,8 632,1 z toho: kancelářské šlroje 95,3 123,0 textilní stroje 32,8 48,1 obráběcí stroje 54,0 46,1 stav. a důlní stroje 33,5 39,4 čerp. a kompresory 18,8 35,4 dopravní a zdvihací zařízení 17,3 24,3 spalovací motory (bez leteckých) 18,4 21,8 zemědělské stroje 11,7 15,3 traktory 4,8 4,7 elektrické zařízení celkem 184,3 236,7 z toho: telekomunikační 37,3 48.2 kontrolní a měřicí přístroje 26,8 34,0 točivé stroje 15,2 19,6 rozvodné zařízení 5,5 -6,4 sh 11. 9. 81 Proč dochází ke změnám cen (Dokončení ze str. 1/ Je nutno Jej postupně řešit, tzn. zvyšovat ceny tam, kde nehradí náklady a snižovat, kde ceny náklady znač­ně převyšují, tak aby spotřebitelé platili to, co skutečně kupuji a co je pro ně podle vlastního rozhodnutí po třebnější a výhodnější. Také výroba by s tím musela při kalkulaci svých nákladů a cen počítat S řešením některých podobných případů se již zapo­čalo, ovšem zatím jen ve velmi skromné míře. Snížení cen u řady výrobků brání známá skutečnost, že při ne­úměrném růstu příjmů obyvatelstva v loňském a letoš ním roce, jemuž neodpovídá růst výroby zboží, je ze­jména průmyslového spotřebního zboží na trhu nedo­statek, takže výroba již za stávajících cen nestačí růstu poptávky spotřebitelů. Tento stav nelze dále ještě zhor šovat, protože vede k negativním skutečnostem, jako jsou fronty, úplatky, prodávání pod pultem apod. V sou časné době se tato situace napravuje řadou opatření, s nimiž je veřejnost postupně seznamována. Je však třeba říci, že i po opětovné konsolidaci trhu, tj. až bude peněžním prostředkům v rukou obyvatelstva zhru­ba odpovídat zboží na trhu, bude nutno ve značném roz­sahu provádět postupně další změny maloobchodních cen. Bude třeba zvyšovat i ceny potravin a služeb, které patří k tzv. základním životním potřebám a dosud z dů­vodů sociálních a politických zůstaly prakticky bez vý­raznějších změn. Ke kompenzaci /vyrovnání) tohoto zvýšení by mělo docházet snižováním cen zejména prů­myslových výrobků. Je samozřejmé, že důchodcům a rodinám s více dětmi zvýšení cen některých potravin snížení cen jiných vý­robků nenahradí, protože potraviny jsou v celkových výdajích jejich rozpočtu daleko významnější položkou než u ostatních spotřebitelů. Těmto skupinám obyvatel­stva je třeba zvýšení jejich životních nákladů vyrovná­vat zvýšením důchodů, přídavků na děti apod. /Např. v roce 1969 se zvyšují důchody za účelem vyrovnáni dosavadního růstu maloobchodních cen). Poskytování prostředků rodinám s nízkými příjmy přímo je daleko efektivnější, protože dovoluje soustředit prostředky jen na ty skupiny obyvatelstva, které máji být z hlediska sociálního zvýhodněny, což umožňuje při použití stejné celkové sumy dát těmto sku­pinám větší příspěvek nežil prostřednictvím ztráto­vých cen, na kterých se podílí veškeré obyvatel­stvo j včetně vysokých příjmových skupin i. Vyplý­vá to ze skutečnosti, že z celkového počtu obyva­telstva je dětí a důchodců méně než polovina (zhru­ba 45 %) a zhruba 60 % domácností pracujících je bez­dětných nebo s jedním dítětem■ V této souvislosti je nezbytné řešit řadu dalších pro­blémů, především to, aby ceny vycházely ze skutečně objektivně nezbytných nákladů na výrobu a oběh zboží. Nepříznivě např. v poslední době působí na náklado­­vost růst mezd, jimž neodpovídá růst výroby, takže mzdové, a tím i celkové náklady na jednotku produkce stoupají. Také na řešení těchto otázek jsou zaměřena v současné době vyhlašovaná a pro další období dále rozpracovávaná opatření v ekonomické oblasti. Nové odhady světové produkce pšenice V srpnovém bulletinu o obilí, vy­dávaném sekretariátem Common­­wealthu se konstatuje, že podle po­sledních zpráv klesne letošní světo­vá produkce pšenice (včetně jižní polokoule) poprvé po dvou rekord­ních letech. Celková produkce v hlav­ních zemích vyvážejících pšenici (USA, Austrálie, Argentina, Kanada a Francie) se sníží podle této prognózy asi o 7 % proti sezóně 1968/69, kdy činila 94,1 mil. t. Západoevropská produkce obilí (kromě kukuřice) se odhaduje na téměř 18 mil. t proti loňským 18,5 mil. Sovětská sklizeň, se podle bulle­tinu nyní oficiálně odhaduje na 150 mil. tun, 1 když by ještě mohla do­sáhnout rekordní úrovně z roku 1966, tj. 170 mil. t. Celkové zásoby hlav­ních druhů obilí se koncem června odhadovaly na cca 156 mil. t, čili asi o 17 mil. výše než ve stejném období loni. Zásoby pšenice činily 61 mil. tun, tj. o 37 % více. Nejvyšší zá­soby má Kanada, a po ní USA. sh 11.9.63 O světové těžbě ropy Venezuela připravuje plán na re­gulaci světové těžby ropy, který před­loží prosincovému zasedání Organi­zace zemí vyvážejících ropu (OPEC), jež je svoláno do Kataru. Ministr dolů a ropného průmyslu Venezuely prohlásil, že připravovaný plán navrhne výrobní program pro každou z deseti členských zemí OPEC na dobu pěti, sedmi a deseti let. Hlavním cílem připravovaného piánu je záruka stálých cen a rozšířených trhů. Země OPEC těží 87 % světové produkce ropy. sh 11.9.83 Nová jaderná elektrárna ve Švédsku Elektroenergetický podnik města Stockholmu vypracoval plán výstav­by jaderné elektrárny v Erstavtku, jihovýchodně od Stockholmu. Elektrárna by dodávala proud pře­devším rychle se rozvíjejícím jižním okrajovým obvodům Stockholmu.' Por dle sdělení podniku je výběr místa pro stavbu určen mimo jiné 1 poměr­ně jednoduchou možností dopravy chladicí vody z Baltiku. K tomuto účelu by se musel však ještě vybu­dovat 4,5 km dlouhý podzemní kanál. Projektovaná elektrárna bude mít dva agregáty s' celkovou kapacitou 3200 MW. sh 11. 9. 83 Jaderná energetika Austrálie Do roku 1980 budou v Austrálii pracovat 3 jaderné elektrárny s ka­pacitou po 500 MW. V následujícím desetiletí má počet jaderných elek­tráren vzrůst na 10 a do konce sto­letí celková kapacita všech jaderných elektráren v Austrálii dosáhne 20 mil. kW. Odborníci předpokládají, že v pří­padě, kdyby Austrálie vyvinula svůj vlastní jaderný průmysl, mohla by i vybavení pro jaderné elektrárny vyvážet, zvláště do zemí jihovýchod­ní Asie. Kromě toho by se pravdě­podobně o pomoc Austrálie při roz­voji Jaderného průmyslu mohl zají­mat i Nový Zéland. sh 11. 9. 89 Výroba neželezných kovů v Kanadě Za prvních šest měsíců t. r. stoup­la kanadská produkce mědi na 316 936 dl. t proti 301 168 dl. t ve stejné době 1968. Niklu se vyrobilo 144 930 dl. t v porovnání s loňskými 130 941 tun. Na druhé straně byl zazname­nán pokles ve výrobě rafinovaného olova ze 106 348 dl. t na 99 971 a u zinku dokonce z 308 883 na 232 879 dl. t. Mírně sestupnou tendenci vy­kázala produkce stříbra, a to z 21,45 mil. na 21,07 mil. troy. uncí. sh 11.9. 3? Mexiko obnoví export hliníku Výrazný vzestup produkce primár­ního hliníku spolu s plánovanou vý­stavbou výrobních kapacit dává Me­xiku reálnou naději na znovuzaháje­­ní vývozu tohoto materiálu ještě kon­cem letošního roku. Společnost Alu­­minio S. A. si zajistila první dodáv­ku zhruba 300 tun hliníku v hous­kách do Kolumbie, firma Alcan AI* minio S. fi zamýšlí dodat hliníkové plechy a další výrobky do Střední Ameriky, především do • Nicaraguy. Firma Aluminio S. A., která zvýši­la až začátkem letošního roku vý­robní kapacity na 33 000 tun suro­vého kovu ročně, se rozhodla pro další rozšíření produkce na 44 000 tun. Do října 1970 má být nová vý­robní linka dokončena; investiční ná­klady byly odhadnuty na 62,5 mil. mex. pesos. Kromě toho se zvažují možnosti výstavby nových zařízení, která by perspektivně umožnila vý­robu až 70 000 tun hliníku ročně. sh 11. 9. 89

Next