Svět Hospodářství, 1969 (X/80-156)
1969-09-11 / No. 110
trhy zboří_______________ 2 Pákistán chce vyrábět automobily Úřad pákinstánské vlády Department of Investment Promotion and Supplies vyzval v těchto dnech všechny zájemce, především dovozce osobních automobilů, aby mu do 30. září t. r. předložili projekty výstavby montážního nebo výrobního zařízení na osobní vozidla. Podle informace z Karáčí získal již úřad řadu nabídek. Další informace o projektu prý poskytuje Engineering Directorate of Department of Investment Promotion and Supplies, Tughlaq House, Sharah-i-K mal Ataturk, Karachi, West Pakistani. sh 11.9.59 Venezuela postaví elektrárny a rozvodny Venezuelská státní společnost Cadafe má v úmyslu věnovat na rozvoj energetiky v příštích čtyřech letech celkem 1 mld venezuelských bolivarů. Uvedené Investiční prostředky jsou určeny na stavbu elektráren, rozvodné sítě, elektrifikaci různých částí Venezuely aj. Program Cadafe sleduje zlepšení dodávek elektřiny pro průmysl i domácnosti a zlevnění cen elektrického proudu na základě snížení výrobních nákladů. sh 11.9. 69 Dunlop zvyšuje ceny některých pneumatik Britská společnost Dunlop oznámila, že zvýší ceny pneumatik pro nákladní automobily, pojízdné stroje na přemisfování zeminy, jiná průmyslová vozidla a pro letadlové podvozky o 2 ¥2—5 %. Vzestup cen se týká výrobků, které vyžadují značný podíl přírodního kaučuku a v některých případech i oceli. Pneumatiky pro osobní a dodávkové vozy, motocykly, skútry a pláště pro jízdní kola nebudou zatím zdraženy. Počínaje dubnem letošního roku cena přírodního kaučuku stoupla a v současné době je o 50 % nad průměrnou úrovní roku 1968. Došlo také k vzestupu cen oceli. Jak oznámili představitelé koncernu Dunlop, britské ministerstvo obchodu uznalo, že zvýšení cen některých pneumatik je oprávněné. sh 11. 9. od Vývoj evropského trhu uhlí a koksu Evropský trh uhlí a koksu byl ve 2. čtvrtletí letošního roku charakterizován mírným vzrůstem produkce při současném zvyšování spotřeby a cen, doprovázených snižováním zásob na haldách. Tyto tendence byly zvláště zřetelné v případě koksu. Evropská produkce uhlí (bez SSSRj v tomto období byla o 0,9 mil. t, tj o 1 % vyšší než před rokem a dosáhla 129 mil. t. Produkce černého uhlí v zemích EHS dosáhla v 1. pololetí 1969 výše 91,32 mil. t, což je o 1,4 % méně než v 1. pololetí loňského roku (viz SH 52/69). Spotřeba uhlí v Evropě se ve 2. čtvrtletí 1969 odhaduje na 136,7 mil. t, tedy asi o 1 % výše než v roce 1968. Největšího růstu spotřeby bylo dosaženo u koksu, hlavně zásluhou příznivého průběhu konjunktury v ocelářském průmyslu. Vzestup spotřeby uhlí byl zaznamenán také u tepelných elektráren. V zemích EHS bylo za 1. pololetí letošního roku vyrobeno celkem 33,89 mil. t koksu, což je o 1,49 mil. t čili o 4,6 % více než za stejné období roku předchozího. Odhady produkce uhlí v Evropě na třetí čtvrtletí předpokládají těžbu asi 124,7 mil. t. V minulém roce bylo v tomto období vytěženo 123 mil. t, čili očekávané zvýšení odpovídá asi 1 %. Ke vzrůstu produkce má dojít ve Velké Británii (o 2%), v NSR (3%) a ve východní Evropě (2°/oj, zatímco silný pokles těžby se očekává v Belgii (—10%) a v Nizozemí (—25%). V zemích EHS se odhaduje produkce ve 3. čtvrtletí na 41,4 mi), tun a poptávka na 48,4 mil. t. Spotřeba uhlí má ve 3. čtvrtletí vzrůst o 1 % na 135 mil. t. Ke zvyšování poptávky dojde pravděpodobně Ve všech hlavních západoevropských zemích produkujících uhlí. V socialistických zemích (bez SSSR) se vzrůst spotřeby odhaduje na 2 %. Ve struktuře spotřeby se očekávají zhruba stejné tendence, které se projevují již od začátku tohoto roku. Největší přírůstek spotřeby bude tedy u koksu a poněkud menší přírůstek spotřeby nastane také u tepelných elektráren. V jiných průmyslových odvětvích zřejmě zůstane poptávka po uhlí na stejné úrovni, zatímco podíl užitkového uhlí, určeného převážně pro domácnosti, bude klesat. Zásoby uhlí na haldách se mají ve 3. čtvrtletí dále snižovat, a zase největší úbytek — o 8 % — se očekává u koksovatelného uhlí. Zásoby palivového uhlí se mají snížit o 6 % a zásoby energetického uhlí o 4 %. V tomto čtvrtletí se také očekává, že vzroste import uhlí — převážně koksovatelného — z USA a z Velké Británie do zemí EHS, a to hlavně do NSR a do Nizozemí (viz SH 61/69J. Ve 3. čtvrtletí tohoto roku se má v Evropě (bez SSSR) vyrobit 30,6 mil. t koksu, tj. o 0,8 mil t čili o 3 % více než před rokem. V NSR má produkce koksu vzrůst o 1 % (o 0,6 mil. tuny), ve Francii o 4% (o 0,1 mil. t). Spotřeba koksu se ve 3. čtvrtletí odhaduje na 31,3 mil. t, tj. o 3 °/p více než ve stejném období roků 1968. Vzrůst poptávky se očekává jak v západoevropských zemích, tak i ve státech socialistických. sh 11. 9. 69 Dobré výsledky rakouské chemie Hodnota hrubé výroby rakouského chemického průmyslu dosáhla v roce 1968 výše 20,45 mld S. Zvlášť vysoké přírůstky produkce, přesahující až 10 %, byly dosaženy ve výrobě nátěrových prostředků, organických chemikálií, tiskařských barev, pryžového zboží, kosmetických přípravků, plastických hmot, farmaceutik a prostředků na ochranu rostlin a na potírání škůdců.. Menší přírůstek výroby než v roce 1967 byl zaznamenán např. u hnojiv a mýdel. Export chemických výrobků z Rakouska vzrostl o 17,9 % na 6,13 mld 15 sh 11. 9 69 Průmysl chemických vláken v NSR Příznivý průběh konjunktury na trhu chemických vláken pokračuje v NSR i v tomto roce. Veškeré výrobní kapacity jsou plně využívány a ve všech odvětvích chemických vláken — dokonce i u viskózové stříže — byl zaznamenán v 1. čtvrtletí letošního roku přírůstek výroby. V 1. čtvrtletí 1969 vzrostla výroba proti stejnému období loňského roku o 13,5 % na 166 132 t. Největší přírůstek výroby byl dosažen u syntetických vláken (24,6 %) a syntetické příze (16,6%). Výroba viskózové stříže stoupla o 5,6 % a umělého hedvábí o 3,3 %. Také v exportu -pokračovala tendence roku 1968. Vzrostl dokonce více než sama výroba, a to o 26,4 % na 439,5 mil. DM. Největší přírůstek exportu, 28,7 %, dosáhly syntetické příze. Rychlé tempo vzrůstu importu, které už vloni činilo 42,7 %, se proje vilo i v prvních třech měsících letošního roku kdy dosáhl import dokonce hodnoty 256,4 mil. DM, což odpovídá přírůstku o 45,1 %. V tabulce jsou uvedeny údaje o západoněmecké výrobě, exportu a importu chemických vláken během prv niho čtvrtletí letošního a loňského roku: 1968 1983 ji. civrueuj výroba celkem (vt) 148 382 166 132 z toho viskózová stříž 46 452 49 056 umělé hedvábí 18 411 19 02d syntetická vlákna 37 128 46 273 syntetická příze 44 391 51773 export celkem (v mil. DM) 347,8 439,5 z toho syntetická příze 220,6 284,0 syntetická vlákna 127,3 155,5 import celkem (v mil. DM) 178,7 256,4 z toho syntetická příze 132,3 181,9 syntetická vlákna 44,5 74,5 sh 11.9. 69 Sovětské jaderné zařízení do Finska Podle zprávy agentury ADN z Helaink byla nyní podepsána konečná smlouva mezi SSSR a Finskem, podle které dodá SSSR do Finska zařízení pro první finskou jadernou elektrárnu (viz SH 34/69) Jaderná elektrárna o výkonu 440 MW bude vybudována na jižním pobřeží Finska 60 km v;chodně od Helsink a bude uvedena do provozu v roce 1975. Sovětský svaz vybaví elektrárnu turbogenerátory, reaktory na těžkou vodu a dodá i jaderné palivo pro zahájení provozu a jeho první doplnění. Ostatní dodávky — stavbu a jiná zařízení — zajistí finské firmy. SSSR rovněž poskytne Finstku úvěr ve výši 54 mil. rublů, který bude splácen ve finském zboží. sh 11. 9.53 Rozhodující faktory na trhu mědi Vzestupný trend ceny mědi neztratil nic na své srpnové intenzitě, takže kursy v prvním týdnu září dosáhly nového rekordu. Zatímco 2. 9. činil závěrečný kurs pohotového kovu na londýnské burze v průměru 703 Lstg/dl. t, čili stoupl o 5 ]'2 Lstg za den, dosáhl 4. 9. již 709 Lstg. Později však došlo v Londýně k náhlému poklesu na 896 Vt Lstg/dl. t, a to po rozšíření pověsti o očekávaném velkém zvýšení burzovních zásob. Podpůrným faktorem předchozího zdražení mědi na londýnské burze neželezných kovů byly zprávy z USA o náhlém uzavření newyorského trhu a o rozhodnutí několika vedoucích amerických producentů zvýšit cenu mědi o 4 centy za libru. Trh ovliv nila rovněž situace v Kanadě, kde stávky v dolech koncernů International Nickel of Canada a Falcon bridge postihují nejen produkci niklu, ale též mědi. Kromě toho bylo z Kanady oznámeno, že mzdové kontrakty společnosti Noranda, která je důležitým výrobcem mědi, vyprší k 26. říjnu a že jednání o uzavření nových dohod bude tvrdé a zdlou havé. V Chile pokračují diskuse o podmínkách nových mzdových ujednání na mětfných dolech v El Te niente. Platnost dosavadních kontraktů končí v září. Zmíněné zdražení mědi v USA )e označováno za nepříznivou okolnost pro spotřebitele a zároveň podporuje názor, že nedostatek tohoto kovu na americkém trhu nebude v dohledné době vyřešen. Vcelku lze konstatovat, že současný cenový vzestup u mědi ovlivňují nejen politické faktory a stávky v Kanadě, ale samotný fakt těsné nabídky. Obchodní kruhy nepředvídají zatím žádný obrat v ceně směrem dolů, a to i z toho důvodu, že po skončení údobí dovolených stoupne opět kupní zájem spo třebítelů. Jak informuje agentura Reuter, se jdou se zástupci Chile, Zambie, Konga (Kinshasa) a Peru pravděpodobně koncem listopadu t. r. v Umě. Cí lem této schůzky má být dojednání společného postupu v oblasti výroční i tržní politiky. sh 11. 9. 63 Britský obchod strojírenskými výrobky Ze statistiky uveřejněné polským časopisem Rynki zagraniczne vyplývá, že vývoz neelektrických strojů a elektrotechnických výrobků z Velké Británie v roce 1968 se ve srovnání s předchozím rokem zvětšil z 1381,1 mil. na 1678,3 mil. Lstg, tj. o 21,5 %. V téže době se dovoz stejných skupin zařízení do Velké Británie zvýšil ze 698,1 mil. na 868,8 mil. Lstg, čili o 24,8 prac. Přebytek tohoto obchodu tím stoupl ze 685 mil. na 809,5 mil. Lstg (+18,2 %). V britském zahraničním obchodě výrobky všeobecného strojírenství a elektrotechnického průmyslu nastaly loni tyto změny (v mil. Lstg): 1967 1968 neelektrické stroje celkem 1038,1 1268,8 z toho: textilní stroje 79,5 101,3 1967 1968 traktory 90,1 97,6 kancelářské stroje 78,6 90,0 spalovací motory (bez leteckých) 67,0 76,7 stav. a důlní stroje 55,8 74,3 obráběcí stroje 45,9 59,0 čerp. a kompresory 50,1 58,4 dopravní a zdvihací zařízení 44,5 46,5 zemědělské stroje 24,0 29,6 elektrické zařízení celkem 345,0 409,5 z toho: telekomunikační 89,3 103,0 točivé stroje 55,1 59,6 rozvodné zařízení 28,4 42,6 kontrolní a měřicí přístroje 33,9 37,2 dovoz neelektrické stroje celkem 511,8 632,1 z toho: kancelářské šlroje 95,3 123,0 textilní stroje 32,8 48,1 obráběcí stroje 54,0 46,1 stav. a důlní stroje 33,5 39,4 čerp. a kompresory 18,8 35,4 dopravní a zdvihací zařízení 17,3 24,3 spalovací motory (bez leteckých) 18,4 21,8 zemědělské stroje 11,7 15,3 traktory 4,8 4,7 elektrické zařízení celkem 184,3 236,7 z toho: telekomunikační 37,3 48.2 kontrolní a měřicí přístroje 26,8 34,0 točivé stroje 15,2 19,6 rozvodné zařízení 5,5 -6,4 sh 11. 9. 81 Proč dochází ke změnám cen (Dokončení ze str. 1/ Je nutno Jej postupně řešit, tzn. zvyšovat ceny tam, kde nehradí náklady a snižovat, kde ceny náklady značně převyšují, tak aby spotřebitelé platili to, co skutečně kupuji a co je pro ně podle vlastního rozhodnutí po třebnější a výhodnější. Také výroba by s tím musela při kalkulaci svých nákladů a cen počítat S řešením některých podobných případů se již započalo, ovšem zatím jen ve velmi skromné míře. Snížení cen u řady výrobků brání známá skutečnost, že při neúměrném růstu příjmů obyvatelstva v loňském a letoš ním roce, jemuž neodpovídá růst výroby zboží, je zejména průmyslového spotřebního zboží na trhu nedostatek, takže výroba již za stávajících cen nestačí růstu poptávky spotřebitelů. Tento stav nelze dále ještě zhor šovat, protože vede k negativním skutečnostem, jako jsou fronty, úplatky, prodávání pod pultem apod. V sou časné době se tato situace napravuje řadou opatření, s nimiž je veřejnost postupně seznamována. Je však třeba říci, že i po opětovné konsolidaci trhu, tj. až bude peněžním prostředkům v rukou obyvatelstva zhruba odpovídat zboží na trhu, bude nutno ve značném rozsahu provádět postupně další změny maloobchodních cen. Bude třeba zvyšovat i ceny potravin a služeb, které patří k tzv. základním životním potřebám a dosud z důvodů sociálních a politických zůstaly prakticky bez výraznějších změn. Ke kompenzaci /vyrovnání) tohoto zvýšení by mělo docházet snižováním cen zejména průmyslových výrobků. Je samozřejmé, že důchodcům a rodinám s více dětmi zvýšení cen některých potravin snížení cen jiných výrobků nenahradí, protože potraviny jsou v celkových výdajích jejich rozpočtu daleko významnější položkou než u ostatních spotřebitelů. Těmto skupinám obyvatelstva je třeba zvýšení jejich životních nákladů vyrovnávat zvýšením důchodů, přídavků na děti apod. /Např. v roce 1969 se zvyšují důchody za účelem vyrovnáni dosavadního růstu maloobchodních cen). Poskytování prostředků rodinám s nízkými příjmy přímo je daleko efektivnější, protože dovoluje soustředit prostředky jen na ty skupiny obyvatelstva, které máji být z hlediska sociálního zvýhodněny, což umožňuje při použití stejné celkové sumy dát těmto skupinám větší příspěvek nežil prostřednictvím ztrátových cen, na kterých se podílí veškeré obyvatelstvo j včetně vysokých příjmových skupin i. Vyplývá to ze skutečnosti, že z celkového počtu obyvatelstva je dětí a důchodců méně než polovina (zhruba 45 %) a zhruba 60 % domácností pracujících je bezdětných nebo s jedním dítětem■ V této souvislosti je nezbytné řešit řadu dalších problémů, především to, aby ceny vycházely ze skutečně objektivně nezbytných nákladů na výrobu a oběh zboží. Nepříznivě např. v poslední době působí na nákladovost růst mezd, jimž neodpovídá růst výroby, takže mzdové, a tím i celkové náklady na jednotku produkce stoupají. Také na řešení těchto otázek jsou zaměřena v současné době vyhlašovaná a pro další období dále rozpracovávaná opatření v ekonomické oblasti. Nové odhady světové produkce pšenice V srpnovém bulletinu o obilí, vydávaném sekretariátem Commonwealthu se konstatuje, že podle posledních zpráv klesne letošní světová produkce pšenice (včetně jižní polokoule) poprvé po dvou rekordních letech. Celková produkce v hlavních zemích vyvážejících pšenici (USA, Austrálie, Argentina, Kanada a Francie) se sníží podle této prognózy asi o 7 % proti sezóně 1968/69, kdy činila 94,1 mil. t. Západoevropská produkce obilí (kromě kukuřice) se odhaduje na téměř 18 mil. t proti loňským 18,5 mil. Sovětská sklizeň, se podle bulletinu nyní oficiálně odhaduje na 150 mil. tun, 1 když by ještě mohla dosáhnout rekordní úrovně z roku 1966, tj. 170 mil. t. Celkové zásoby hlavních druhů obilí se koncem června odhadovaly na cca 156 mil. t, čili asi o 17 mil. výše než ve stejném období loni. Zásoby pšenice činily 61 mil. tun, tj. o 37 % více. Nejvyšší zásoby má Kanada, a po ní USA. sh 11.9.63 O světové těžbě ropy Venezuela připravuje plán na regulaci světové těžby ropy, který předloží prosincovému zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), jež je svoláno do Kataru. Ministr dolů a ropného průmyslu Venezuely prohlásil, že připravovaný plán navrhne výrobní program pro každou z deseti členských zemí OPEC na dobu pěti, sedmi a deseti let. Hlavním cílem připravovaného piánu je záruka stálých cen a rozšířených trhů. Země OPEC těží 87 % světové produkce ropy. sh 11.9.83 Nová jaderná elektrárna ve Švédsku Elektroenergetický podnik města Stockholmu vypracoval plán výstavby jaderné elektrárny v Erstavtku, jihovýchodně od Stockholmu. Elektrárna by dodávala proud především rychle se rozvíjejícím jižním okrajovým obvodům Stockholmu.' Por dle sdělení podniku je výběr místa pro stavbu určen mimo jiné 1 poměrně jednoduchou možností dopravy chladicí vody z Baltiku. K tomuto účelu by se musel však ještě vybudovat 4,5 km dlouhý podzemní kanál. Projektovaná elektrárna bude mít dva agregáty s' celkovou kapacitou 3200 MW. sh 11. 9. 83 Jaderná energetika Austrálie Do roku 1980 budou v Austrálii pracovat 3 jaderné elektrárny s kapacitou po 500 MW. V následujícím desetiletí má počet jaderných elektráren vzrůst na 10 a do konce století celková kapacita všech jaderných elektráren v Austrálii dosáhne 20 mil. kW. Odborníci předpokládají, že v případě, kdyby Austrálie vyvinula svůj vlastní jaderný průmysl, mohla by i vybavení pro jaderné elektrárny vyvážet, zvláště do zemí jihovýchodní Asie. Kromě toho by se pravděpodobně o pomoc Austrálie při rozvoji Jaderného průmyslu mohl zajímat i Nový Zéland. sh 11. 9. 89 Výroba neželezných kovů v Kanadě Za prvních šest měsíců t. r. stoupla kanadská produkce mědi na 316 936 dl. t proti 301 168 dl. t ve stejné době 1968. Niklu se vyrobilo 144 930 dl. t v porovnání s loňskými 130 941 tun. Na druhé straně byl zaznamenán pokles ve výrobě rafinovaného olova ze 106 348 dl. t na 99 971 a u zinku dokonce z 308 883 na 232 879 dl. t. Mírně sestupnou tendenci vykázala produkce stříbra, a to z 21,45 mil. na 21,07 mil. troy. uncí. sh 11.9. 3? Mexiko obnoví export hliníku Výrazný vzestup produkce primárního hliníku spolu s plánovanou výstavbou výrobních kapacit dává Mexiku reálnou naději na znovuzahájení vývozu tohoto materiálu ještě koncem letošního roku. Společnost Aluminio S. A. si zajistila první dodávku zhruba 300 tun hliníku v houskách do Kolumbie, firma Alcan AI* minio S. fi zamýšlí dodat hliníkové plechy a další výrobky do Střední Ameriky, především do • Nicaraguy. Firma Aluminio S. A., která zvýšila až začátkem letošního roku výrobní kapacity na 33 000 tun surového kovu ročně, se rozhodla pro další rozšíření produkce na 44 000 tun. Do října 1970 má být nová výrobní linka dokončena; investiční náklady byly odhadnuty na 62,5 mil. mex. pesos. Kromě toho se zvažují možnosti výstavby nových zařízení, která by perspektivně umožnila výrobu až 70 000 tun hliníku ročně. sh 11. 9. 89