Svět Hospodářství, 1969 (X/80-156)

1969-10-10 / No. 124

trhy zboží____________ 2 Koncern Monsanto na evropském trhu Americký chemický koncern Mon­santo, jehož výrobní program za­hrnuje celou paletu chemických pro­duktů od vysoce čistých chemikálií přes polovodičové monokrystaly až po plastické hmoty, hodlá v součas­né době rozšiřovat své kapacity na výrobu chemických vláken v Evropě. V NSR, jako v první zemi EHS, vy- Suduje Monsanto závod na výrobu akrylových vláken. První etapa vý­stavby bude dokončena do roku 1972, kdy kapacita závodu dosáhne 16 000 t ročně. Investiční náklady se před­běžně odhadují na 120 mil. DM. Ihned po skončení první etapy se za­hájí realizace druhé etapy, po je­jímž dokončení bude závod vykazo­vat kapacitu 27 000 t ročně. Zároveň byla zahájena stavba zá­vodu na výrobu monomeru vinyl­­chloridu ve Španělsku (viz SH 66/ 69), jehož kapacita bude činit 150 000 tun. V tomto provozu se poprvé ve Španělsku využívá petrochemického pochodu, dosud se zde Vinylchlorid získával pouze z karbidu vápníku. V závodech koncernu Monsanto ve Velké Británii byla v současné do-­­bě zahájena výroba modifikovaného akrylového vlákna, které patří již do druhé generace dvousložkových akry­­látů. Vlákno, označené A 57, vyka­zuje řadu zlepšených vlastností a doporučuje se zvláště na pletené vý­robky. sh 10.10. 69 Produkce oceli v Belgii V 1. pololetí 1969 stoupla belgická produkce surové oceli proti stejné­mu období loni o 10,8 °/o na 6 349 000 tun. Růst produkce, který ve srovná­ní s jinými zeměmi je nadprůměrný, souvisí velkou měrou se zahájením provozu ocelárny společnosti Sidmar. Zároveň vzrostla produkce surové­ho železa a nových výrobních rekor­dů bylo dosaženo i u válcované oce­li. V Belgií došlo k rozsáhlé moder­nizaci některých ocelářských provo­zů a současně byly budovány nové kapacity. Investiční plány do roku 1975 předpokládají kapitálové pro­středky ve výši 25 až 30 mld Bfrs. Hlavní investice v hutním průmyslu jsou zaměřeny na produkci ploché oceli. sh 10. 10. 69 Úsilí o socialistický trh automobilů H Vzestup zájmu o výrobu automobilů, zvláště osobních, který lze již po řadu let pozorovat v socialistických zemích, vyvolal značnou aktivitu mezi kapitalistickými producenty. Západní průmyslové kruhy si uvě­domily, že evropské socialistické ze­mě mohou být důležitým a stále se rozšiřujícím trhem pro stoupající produkci automobilů velkých koncer­nů, zvláště v podmínkách ostré kon­kurence na tradičních trzích. Kromě toho vkládají západní producenti ještě větší naděje v možnost prodeje li­cencí a technického „know-how“ těm­to zemím. Na základě těchto skutečností se rozvinul rychle ostrý konkurenční boj mezi největšími automobilovými vý­robci kapitalistických států (s výjim­kou USA, pro něž vývoz automobilů není prvořadým problémem). Byla jíž uveřejněna řada zpráv o navázaných obchodních a kooperačních kontak­tech mezi automobilovým průmyslem socialistických a kapitalistických ze­mí. Avšak stupeň zájmu o tyto kon­takty je na Západě neporovnatelně vyšší. Každá transakce tohoto typu je v kapitalistických státech zazna­menána agenturními 1 tiskovými in­formacemi, přestože v celkových ob­chodních obratech západních firem představuje zpravidla pouze nevelké procento. Soutěžení v boji o trh evropských socialistických zemí zesílilo od oka­mžiku, kdy Sovětský svaz a Polsko zakoupily od italského koncernu Fiat licence na výrobu osobních auto­mobilů Fiat 125 a 124. Západní auto­mobilové koncerny jsou si přitom vě­domy, že nastává ostrý konkurenční boj o socialistický trh, neboť rychle se rozvíjející automobilový průmysl v socialistických zemích, vyvolaný rozvojem výzkumné a konstrukční činnosti, jakož i kooperací a spolu­prací v rámci RVHP, může se v brzké době stát nejen samostatným, ale na­víc potenciálně konkurenčním, zvláš­tě na trzích „třetího světa“. AKTIVITA JAPONSKÝCH FIREM Z nedávných zpráv tisku vyplývá, že největší japonský producent auto­mobilů — firma Toyota Motor — po­­depsal v Praze kontrakt na dodávku osobních automobilů značky Corona do ČSSR v průběhu příštích tří let. Současně prý firma Toyota získala souhlas na zřízení deseti opraváreň a skladů náhradních dílů pro tyto automobily v ČSSR. Tento kontrakt se hodnotí na Zá­padě jako část rozsáhlého programu na vytvoření silné základny pro pro­dej japonských automobilů v evrop­ských socialistických zemích. Japon­sku údajně záleží na realizaci mon­tážního závodu japonských automobi­lů v ČSSR. Na toto téma jednal před časem japonský automobilový průmysl s představiteli tohoto odvětví v Ma­ďarsku. Je známo, že tento návrh byl Maďarskem zamítnut. ZNEPOKOJENI KONKURENCE Iniciativa Japonska v této oblastí vzbuzuje značné znepokojení u zápa­doevropských producentů automobilů, nejen z hlediska konkurence japon­ského průmyslu na trzích zemí RVHP, které se snažili získat, ale i z důvo­du obav, které vyslovil dr. K. Lotz, SOUTĚŽE Bez uvedení termínu vypsal jugosláv­sky podnik Invest-Import, Terazije 15, tel. 339-587, Beograd (podle věstníku Službeni list br. 37 — 4. 9. 69), tyto dvě soutěže: na dodávku strojního za­řízeni na odlévání součástí motorů, vý­robu šneků a dutých jader a na pneu­matické plnění formovacích strojů pro továrnu Llvnlca željeza 1 tempera v Ki­­kindě (soutěž čís. B 1097J a na do­dávku magnetické desky k napínání plechů ve výrobě železničních osobních vozů, nůžek na ocelové plechy (délka 3100 mm, tloušťka 16 mm) a portálového autogénu se třemi nebo šestí hořáky na řezání plechů pro délku 15 m (B 1096). Do 3. listopadu mají být podány na­bídky do soutěže (čís. PUR/MD/CS/KH/M (26)/Global/69) na dodávku mikrosko­pů, spektrometrů a jiných přístrojů, kterou vypsal indický státní podnik Hin­dustan Copper Limited, P. 0. Khetrl Copper Project, Radjasthan (Indie). Znárodněná irácká společnost Asbes­tos Industries Company, Abdul Wahid Za­­kl Building, Bab-Al-Shargi, Baghdad, vy­psala k 5. listopadu soutěž (čís. 12) na dodávku strojů na zpracováni oslnku. K přijetí nabídky je zapotřebí peněžní záruka ve výši 5 % ceny nabízených strojů. Podklady k této soutěži jsou k dostání u společnosti. Ministry of Trade, Direction General of Procurements, 50, Socrates Street, Athéna! j Řecko), vypisuje k 5. listo­padu soutěž (čís. 4/779/89) na dodávku čtyř promítaček zvukových filmů 16 mm a k 7. listoipadu soutěž (4/778/69) na dodávku jedné promítačky zvukových filmů 16 mm a dvou diaprojektorů. The President for the Central Foreign Purchasing Board in the Ministry of Finance, Baghdad (Irák), vypsal k 9. listopadu tři soutěže na dodávku: 250 přenosných dupleznfch radiopřístrojů (čís. soutěže 62/69), papíru a tiskovin (64/69) a tiskařského papíru (65/89). Na uvedené adrese jsou k dostání pod­klady k těmto soutěžím. K 7. listopadu vypisuje Purchase and Stores Department, Metropolitan Elec­tricity Authority, 121, Chakraphet Road, Bangkok 2 (Thajsko), soutěž (čís. MEA­­PSD-173) na dodávku 4000 rozpěrek pro vysokonapäťové venkovní vedení 25 kV. Soutěž (čís. MEIC/B. Rlys/14(T) 11 (ES)/69-70) na dodávku radioelektro­­nek, elektrolytických kondenzátorů atd. vypsal k 28. listopadu The Chairman, Union of Burma Railway Board, Bogyoke Aungsan Street, Rangoon (Barma) předseda koncernu Volkswagen, že by to mohlo usnadnit postupné pronik­nutí japonských vozů na trhy západní Evropy. Japonská transakce s ČSSR vzbudi­la i znepokojení British Leyland Mo­tor Corp., která — jak uvádí časopis „Rynkl zagraniczne“ — Jedná s čs. představiteli o prodeji 3 tis. automo­bilů Mini. V kruzích blízkých této společnosti se vyslovují obavy, zda kontrakt, kterým Japonsko předstih­lo Velkou Británii, nezkříží exportní plány britské firmy. NADĚJE ZÁPADONĚMECKÝCH FIREM Rozsáhle je v západních zemích rovněž komentována návštěva sovět­ského ministra automobilového prů­myslu A. Tarasova v Německé spol­kové republice. Tato skutečnost je po­kládána za povzbudivý symptom bu­doucích možností příznivějších kon­taktů mezi automobilovým průmyslem NSR a SSSR. Přes četné snahy se do­posud nepodařilo západoněmeckým producentům dosáhnout uzavření ob­chodních čí kooperačních dohod se Sovětským svazem. S politováním se vyslovuje myšlenka, že automobilový trh evropských socialistických zemí je pro vozy západoněmecké produkce prakticky uzavřen. Naproti tomu uspě­ly italské a francouzské firmy, přes­tože f automobily vyráběné v NSR v řadě případů odpovídají podmínkám silničního provozu v socialistických zemích. Mnoho nadějí proto spojuje západoněmecká strana s návštěvou sovětské delegace ve výrobních závo­dech koncernů Volkswagen a Daimler Benz. Rovněž i Bayerische Motoren Werke jsou ochotny navázat kontak­ty se SSSR. Zvláště zajímavá pro zá­padoněmecké producenty Je zpráva, že SSSR zamýšlí provést generální modernizaci a rozšíření výroby ná­kladních automobilů, což podle jejich názoru vytváří možnost uzavření ko­operačních dohod nebo prodeje licen­cí. Mluvčí západoněmeckého automo­bilového průmyslu otevřeně hovoří o svém záměru neopustit konkurenční boj o získání trhů evropských socia­listických zemí. I když firma Volks­wagen exportuje určité množství vo­zů do ČSSR a Maďarska, pokládá se to v NSR za příliš skromný vý­sledek ve srovnání s úspěchy ostat­ních západoevropských zemí v této oblasti. ■ sh 10.10. 69 Změna v rakouském vývozu dřeva V prvním pololetí letošního roku oživila hospodářská aktivita ve většině západoevropských zemí, což se promítlo i na trzích dřeva. Za této situace se rakouský vývoz ihličnatého řeziva proti srovnatelné době loni výrazně zvýšil, a to o 21 % <ia 1,78 mil. m3. Největším zahraničním zákazníkem zůstala 1 nadále Itálie, kam Rakous­ko dodalo 1,11 mil. m3 tj. o 15 % více než v prvních šesti měsících roku 1968. Zvláště příznivě se vyvíjel vý­voz jehličnatého řeziva do NSR; stoupl o 65 % na 0,30 mil. m3. Také v relaci se Švýcarskem a Nizozemím byl zaznamenán přírůstek dodávek. Rakouský export jehličnatého řezi­va via Terst v prvním pololetí 1969 klesl proti srovnatelné době loni o 30 %, zato dodávky směřované přes jugoslávské přístavy stouply zhruba o 38 %. Pokud jde o vývoz do zá­mořských států jako celku, byl za­znamenán mírný pokles, i když např. Izrael zakoupil 19 000 m3, tj. přibliž­ně dvojnásobek množství ve srovnání s loňskem a nákupy Alžírska se zvý­šily o 9000 m3. Tím však nebylo mož­no vyvážit pokles obchodu v relací s Iránem, Libyí a Saudskou Arábií. Do členských zemí EHS směřovalo v prvním pololetí letošního roku 1,5 mil. m3, čili 85 % celkového rakous­kého exportu jehličnatého řeziva (ve stejné době loni 1,2 mil. m3, resp. 82%), do zemí ESVO 4% (3%), do evropských socialistických zemí 0,7 % — především do Maďarska a NDR. Do ostatních evropských států dodalo Rakousko zhruba 5 % a do zámoří přibližně 6 % svého celkového vývo­zu jehličnatého řeziva. Export ostatních důležitých druhů dřeva a dřevařských výrobků se vy­víjel takto: lsoo 1969 první pololetí stavební dříví (m3) 38 276 38 784 listnaté dřevo |m3) 23 593 22 940 důlní dřevo (plm) 22 426 24 794 telefonní stožáry (plm) 11 943 23 793 jehličnatá kulatina (plm) 29 305 23 399 tyčovina (plm) 23 789 30 194 beraněné piloty (plm) 1 155 1 336 listnatá kulatina (plm) 25 453 26 988 vrstvené jehl. dřevo (plm) 13 957 20 241 pilařské odřezky (prm) 78 313 78 285 palivové dříví (prmi 9 667 9 680 sh 10. 10. 69 Jaderná elektrárna v Norsku Po tříletém studiu vypracovala nor­ská plánovací skupina, složená z od­borníků Ústavu pro atomovou ener­gii, státního úřadu pro vodní a elek­trárenské hospodářství a společností Norsk Hydro-Konzern, plán projektu první norské jaderné elektrárny. Podle výsledku studie by mohla být elektrárna uvedena do provozu v roce 1978. Odborníci přitom uvá­dějí dvě varianty elektrárny, která by měla být vybudována ve fjordu M Oslo. )h 10. 10. 69 Pokles produkce masa v Jugoslávii Z informací uveřejněných v brit­ském hospodářském tisku vyplývá, že v Jugoslávii došlo Již po' třetí v letoš-> ním roce ke zvýšení cen masa. Je to způsobeno značným poklesem nabídky tohoto zboží na vnitřním trhu. Přitom se zdůrazňuje, že uvedená cenová opatření nepřinesla zjevných výsledků v zásobování. V souvislosti s tím Ju­goslávie hodlá v nejbližší době dovézt přibližně 150 tis. vepřů za účelem za­jištění odpovídající surovinové základ­ny pro masný průmysl. Současný pokles nabídky masa na Jugoslávském trhu Je důsledkem nad­měrně vysokých porážek v uplynulém roce ovlivněných suchem. Z toho dů­vodu zahájila Jugoslávie rok 1969 s početními stavy skotu o 8 % nižšími než před rokem. V téže době došlo i k značnému poklesu početních stavů vepřů (o 16'%) a ovcí (o 8%). Sou­časně se projevilo výrazné oživení po­ptávky po mase, což je spojeno jak s růstem vnitřní spotřeby, tak i s rozši­řováním turistického ruchu. Situace na jugoslávském trhu vzbu­zuje znepokojení ve Velké Británii, která od 1. října letošního roku vydala zákaz dovozu hovězího masa s kost­mi, neboť počítala s rozvojem dovozu hovězího bez kostí, mj. i z Jugoslávie. Podle odhadu jugoslávských odborní­ků měl letošní vývoz hovězího ze SFRJ do Velké Británie činit kolem 50 tis. tun. sh 10.10. 69 Nizozemí zvyšuje vývoz květin Export nizozemských řezaných kvě­tin a ozdobných rostlin vykazoval během prvního pololetí letošního ro­ku vzestupnou tendencí. Odbyt řeza­ných květin na zahraniční trhy stoupl z 9,6 mil. kg [I. pol. 1968) na 13,2 mil. kg, v hodnotovém vyjádření pak ze 112 mil. Hfl na 149,1 mil. Hfl, export rostlin se zvýšil ve stejné do­bě ze 4,2 mil. kg na 5 mil. kg, resp. z 20,1 mil. Hfl na 24,3 mil. Hfl. Hlavním odběratelem zůstává s vel­kým předstihem před ostatními do­vozci Německá spolková republika, která nakoupila za prvních šest mě­síců v Nizozemí řezané květiny za 77 mil. Hfl a ozdobné rostliny za 11,8 mil. Hfl. Rovněž Francie zvýšila do­voz nizozemských květin, zatímco vý­voz do V. Británie poklesl.sh io. io. ea Důsledky zdražení uhlí v NSR V NSR byly zvýšeny od října ceny uhlí v průměru o 10 %. Důvody k tomuto kroku, o kterých jsme již psali (viz SH 79/69), se zdají být opodstatněné, nicméně „úprava“ cen, jak zvýšení označil západoněmecký Svaz kamenouhelných dolů, se už nyní začíná promítat do dalších prů­myslových odvětví, kde zřejmě rovněž dojde k podobným úpravám cen. Zvýšení cen, které oznámily revíry v Cáchách, Porúří i v Sársku, platí zhruba od druhého týdne v říjnu. Nejmarkantněji byly zvýšeny ceny koksu, kde zvýšení činí téměř 20 °/o. K tomuto zdražení přispěly nejen všeobecné důvody, platné pro všech­ny druhy uhlí, ale i současný pří­znivý průběh konjunktury v ocelář­ském průmyslu na celém světě, kde se projevuje nedostatek koksovatel­­ného uhlí, což zase způsobuje vzrůst cen koksu v celosvětovém měřítku. Na jaře loňského roku se např. ce­na koksu v zemích EHS pohybovala ještě pod dvaceti dolary za tunu; nynější kontrakty se uzavírají za ce­ny nad 25 dolarů a Jsou 1 případy, že za rychlou dodávku určitého množ­ství koksu byla dosažena i cena přes 35 dolarů za tunu. Touto vysokou cenou surovin Je ovšem zpětně ovliv­něna cena ocelářských produktů, kte­rá tak má stále stoupající trend. V průměru činí zdražení západo­německého uhlí asi 10 %, a i když uhlí Jako primární zdroj energie kry­je v NSR asi jen třetinu celkové spo­třeby energie, odrazí se vyšší ceny i v cenách elektřiny. Zároveň se tím však i urychlí další tendence, půso­bící celosvětově, totiž přesun ve slo­žení primárních energetických zdro­jů ve prospěch ropy a zemního ply­nu. Odborníci už teď předvídají, že po roce 1970 by se mohla situace natolik změnit, že by znovu mohlo dojít k podstatnému poklesu odbytu uhlí a potom by se producenti uhlí museli znovu přizpůsobit těmto sní­ženým požadavkům. Nynějšího zvýšení cen uhlí však ihned využívá západoněmecký ropný průmysl, který oznámil, že se bude snažit prosadit zvýšení cen topného oleje, které — podle prohlášení mluvčího — jsou hluboko pod světo­vou úrovní. sh 10.10. 59 Plastické hmoty v SFRJ V 1. pololetí letošního roku vzrost­la spotřeba plastických hmot v Ju­goslávii proti srovnatelnému období roku 1968 asi o 50 % a dosáhla tak 69,7 tis. tun. Výroba plastických hmot stoupla ve sledovanéln období o 26 % na 41,1 tis. tun. Největší přírůstek pro­dukce byl zaznamenán u polyetylé­nu (o 51% na 9,4 tis. tun), PVC (o 8%] a u polystyrenu (o 11%). Na polymeráty připadá přes polovi­nu veškeré jugoslávské výroby plas­tických hmot. Import plastických hmot činil v 1. pololetí 1969 asi 34 000 tun, což je o 79 % víc než ve stejném období vloni. Import zatím kryje v jugoslávli 50 % celé spotřeby plastických hmot. sh 10.10. 69 Růst kapacit papírenského průmyslu Perspektivně se předpokládá, že tempo růstu světových kapacit na výrobu buničiny se do značné míry vyrovná přírůstkům výrobního potenciálu v oblasti průmyslu papíru a lepenky. Vyplývá to ze studie Organizace pro výživu a zemědělství při OSN (FAO), která vyšla pod titulkem World Pulp and Paper Capacities 1969—1973. Výrobní možností průmyslu celuló­zy ve světovém měřítku se odhadují v r. 1973 na 129 975 tis. tun. uvádí se ve studil. Ve stejné době mají kapacity na výrobu papíru a lepenky dosáhnout 155 623 tis. tun. V souvis­losti s těmito prognózami FAO je zajímavé, že poprvé zahrnují údobí 5 let, zatímco až dosud s© její od­hady týkaly většinou pouze 3 let. Výstavba papírenského průmyslu v Severní Americe má být v dohled­né době pomalejší než se předvídalo ještě v minulém roce. Z analýzy bu­doucího vývoje vyplývá, že v letech 1972—1973 se očekává další oslabení dynamiky a roční vzestup výrobních kapacit v oblasti papíru a lepenky se odhaduje na pouhé 1 %, v oblasti celulózy v r. 1972 rovněž na 1 % a v dalším roce na 2,4 %. V Latinské Americe dojde prý pravděpodobně v nadcházejícím pětiletí k rychlejší­mu rozmachu výrobního potenciálu průmyslu celulózy (roční přírůstek 6,4%) než papíru (4- 4,9% ročně). Evropské socialistické státy (bez SSSR] vykazují v současné době rychlé tempo růstu papírenských ka­pacit, ale podle názorů odborníků FAO se tato situace může změnit. V SSSR sě očekává, že jak v oblasti průmyslu celulózy, tak i papíru a lepenky se udrží dynamický rozvoj, přičemž v první skupině se předvídá přírůstek kapacit o 8,9 % v ročním průměru a u papíru a lepenky 8,7 % ročně. V japonskú se má výrobní poten­ciál v průmyslu papíru a lepenky zvětšovat průměrně o 8,4 %, zatímco v případě celulózy pouze o 2,4 %. Celulózky i papírny v zemích Dálné­ho východu budou podle odhadu FAO rozšiřovat výrobní kapacity rov­noměrným tempem, a to v průměru o 9 % ročně. Rozvoj tohoto průmys­lového sektoru se podle očekávání urychlí na africkém kontinentu a na Blízkém východě. Odhady růstu světových výrobních kapacit v průmyslu ceiulózy a papí­ru uvádí tato tabulka (v mil. tun): papír a lepenka celulóza 1969 1970 1973 1969 1970 1973 ' Svět celkem 133,3 139,6 155,6 114,1 118,2 130,0 Severní Amerika 61,8 63,5 66,4 57,7 58,9 82,4 Latinská Amerika 4,2 4,4 5,1 2,9 3,1 3,7 západní Evropa 35,4 37,3 41,5 26,9 27,8 30,4 východní Evropa* | 4,5 4,7 5,4 3,9 4,0 4,5 SSSR 7,6 8,3 10,6 7,4 8,2 10,6 ČLR 4,0 4,2 4,6 3,3 3,5 4,1 Japonsko 11,0 11,9 15,2 8,2 8,5 9,0 Dálný východ 2,1 2,3 2,9 1,7 1,9 2,4 Blízký východ 0,3 0,4 0,7 0,1 0,3 0,5 Oceánie 1,8 1,7 2,0 1,1 1,1 1,4 Afrika 0,9 1,0 1,1 1,0 1,0 1,1 *) bez SSSR sh 10.10. 69

Next