Svět Hospodářství, 1969 (X/80-156)
1969-10-10 / No. 124
trhy zboží____________ 2 Koncern Monsanto na evropském trhu Americký chemický koncern Monsanto, jehož výrobní program zahrnuje celou paletu chemických produktů od vysoce čistých chemikálií přes polovodičové monokrystaly až po plastické hmoty, hodlá v současné době rozšiřovat své kapacity na výrobu chemických vláken v Evropě. V NSR, jako v první zemi EHS, vy- Suduje Monsanto závod na výrobu akrylových vláken. První etapa výstavby bude dokončena do roku 1972, kdy kapacita závodu dosáhne 16 000 t ročně. Investiční náklady se předběžně odhadují na 120 mil. DM. Ihned po skončení první etapy se zahájí realizace druhé etapy, po jejímž dokončení bude závod vykazovat kapacitu 27 000 t ročně. Zároveň byla zahájena stavba závodu na výrobu monomeru vinylchloridu ve Španělsku (viz SH 66/ 69), jehož kapacita bude činit 150 000 tun. V tomto provozu se poprvé ve Španělsku využívá petrochemického pochodu, dosud se zde Vinylchlorid získával pouze z karbidu vápníku. V závodech koncernu Monsanto ve Velké Británii byla v současné do-bě zahájena výroba modifikovaného akrylového vlákna, které patří již do druhé generace dvousložkových akrylátů. Vlákno, označené A 57, vykazuje řadu zlepšených vlastností a doporučuje se zvláště na pletené výrobky. sh 10.10. 69 Produkce oceli v Belgii V 1. pololetí 1969 stoupla belgická produkce surové oceli proti stejnému období loni o 10,8 °/o na 6 349 000 tun. Růst produkce, který ve srovnání s jinými zeměmi je nadprůměrný, souvisí velkou měrou se zahájením provozu ocelárny společnosti Sidmar. Zároveň vzrostla produkce surového železa a nových výrobních rekordů bylo dosaženo i u válcované oceli. V Belgií došlo k rozsáhlé modernizaci některých ocelářských provozů a současně byly budovány nové kapacity. Investiční plány do roku 1975 předpokládají kapitálové prostředky ve výši 25 až 30 mld Bfrs. Hlavní investice v hutním průmyslu jsou zaměřeny na produkci ploché oceli. sh 10. 10. 69 Úsilí o socialistický trh automobilů H Vzestup zájmu o výrobu automobilů, zvláště osobních, který lze již po řadu let pozorovat v socialistických zemích, vyvolal značnou aktivitu mezi kapitalistickými producenty. Západní průmyslové kruhy si uvědomily, že evropské socialistické země mohou být důležitým a stále se rozšiřujícím trhem pro stoupající produkci automobilů velkých koncernů, zvláště v podmínkách ostré konkurence na tradičních trzích. Kromě toho vkládají západní producenti ještě větší naděje v možnost prodeje licencí a technického „know-how“ těmto zemím. Na základě těchto skutečností se rozvinul rychle ostrý konkurenční boj mezi největšími automobilovými výrobci kapitalistických států (s výjimkou USA, pro něž vývoz automobilů není prvořadým problémem). Byla jíž uveřejněna řada zpráv o navázaných obchodních a kooperačních kontaktech mezi automobilovým průmyslem socialistických a kapitalistických zemí. Avšak stupeň zájmu o tyto kontakty je na Západě neporovnatelně vyšší. Každá transakce tohoto typu je v kapitalistických státech zaznamenána agenturními 1 tiskovými informacemi, přestože v celkových obchodních obratech západních firem představuje zpravidla pouze nevelké procento. Soutěžení v boji o trh evropských socialistických zemí zesílilo od okamžiku, kdy Sovětský svaz a Polsko zakoupily od italského koncernu Fiat licence na výrobu osobních automobilů Fiat 125 a 124. Západní automobilové koncerny jsou si přitom vědomy, že nastává ostrý konkurenční boj o socialistický trh, neboť rychle se rozvíjející automobilový průmysl v socialistických zemích, vyvolaný rozvojem výzkumné a konstrukční činnosti, jakož i kooperací a spoluprací v rámci RVHP, může se v brzké době stát nejen samostatným, ale navíc potenciálně konkurenčním, zvláště na trzích „třetího světa“. AKTIVITA JAPONSKÝCH FIREM Z nedávných zpráv tisku vyplývá, že největší japonský producent automobilů — firma Toyota Motor — podepsal v Praze kontrakt na dodávku osobních automobilů značky Corona do ČSSR v průběhu příštích tří let. Současně prý firma Toyota získala souhlas na zřízení deseti opraváreň a skladů náhradních dílů pro tyto automobily v ČSSR. Tento kontrakt se hodnotí na Západě jako část rozsáhlého programu na vytvoření silné základny pro prodej japonských automobilů v evropských socialistických zemích. Japonsku údajně záleží na realizaci montážního závodu japonských automobilů v ČSSR. Na toto téma jednal před časem japonský automobilový průmysl s představiteli tohoto odvětví v Maďarsku. Je známo, že tento návrh byl Maďarskem zamítnut. ZNEPOKOJENI KONKURENCE Iniciativa Japonska v této oblastí vzbuzuje značné znepokojení u západoevropských producentů automobilů, nejen z hlediska konkurence japonského průmyslu na trzích zemí RVHP, které se snažili získat, ale i z důvodu obav, které vyslovil dr. K. Lotz, SOUTĚŽE Bez uvedení termínu vypsal jugoslávsky podnik Invest-Import, Terazije 15, tel. 339-587, Beograd (podle věstníku Službeni list br. 37 — 4. 9. 69), tyto dvě soutěže: na dodávku strojního zařízeni na odlévání součástí motorů, výrobu šneků a dutých jader a na pneumatické plnění formovacích strojů pro továrnu Llvnlca željeza 1 tempera v Kikindě (soutěž čís. B 1097J a na dodávku magnetické desky k napínání plechů ve výrobě železničních osobních vozů, nůžek na ocelové plechy (délka 3100 mm, tloušťka 16 mm) a portálového autogénu se třemi nebo šestí hořáky na řezání plechů pro délku 15 m (B 1096). Do 3. listopadu mají být podány nabídky do soutěže (čís. PUR/MD/CS/KH/M (26)/Global/69) na dodávku mikroskopů, spektrometrů a jiných přístrojů, kterou vypsal indický státní podnik Hindustan Copper Limited, P. 0. Khetrl Copper Project, Radjasthan (Indie). Znárodněná irácká společnost Asbestos Industries Company, Abdul Wahid Zakl Building, Bab-Al-Shargi, Baghdad, vypsala k 5. listopadu soutěž (čís. 12) na dodávku strojů na zpracováni oslnku. K přijetí nabídky je zapotřebí peněžní záruka ve výši 5 % ceny nabízených strojů. Podklady k této soutěži jsou k dostání u společnosti. Ministry of Trade, Direction General of Procurements, 50, Socrates Street, Athéna! j Řecko), vypisuje k 5. listopadu soutěž (čís. 4/779/89) na dodávku čtyř promítaček zvukových filmů 16 mm a k 7. listoipadu soutěž (4/778/69) na dodávku jedné promítačky zvukových filmů 16 mm a dvou diaprojektorů. The President for the Central Foreign Purchasing Board in the Ministry of Finance, Baghdad (Irák), vypsal k 9. listopadu tři soutěže na dodávku: 250 přenosných dupleznfch radiopřístrojů (čís. soutěže 62/69), papíru a tiskovin (64/69) a tiskařského papíru (65/89). Na uvedené adrese jsou k dostání podklady k těmto soutěžím. K 7. listopadu vypisuje Purchase and Stores Department, Metropolitan Electricity Authority, 121, Chakraphet Road, Bangkok 2 (Thajsko), soutěž (čís. MEAPSD-173) na dodávku 4000 rozpěrek pro vysokonapäťové venkovní vedení 25 kV. Soutěž (čís. MEIC/B. Rlys/14(T) 11 (ES)/69-70) na dodávku radioelektronek, elektrolytických kondenzátorů atd. vypsal k 28. listopadu The Chairman, Union of Burma Railway Board, Bogyoke Aungsan Street, Rangoon (Barma) předseda koncernu Volkswagen, že by to mohlo usnadnit postupné proniknutí japonských vozů na trhy západní Evropy. Japonská transakce s ČSSR vzbudila i znepokojení British Leyland Motor Corp., která — jak uvádí časopis „Rynkl zagraniczne“ — Jedná s čs. představiteli o prodeji 3 tis. automobilů Mini. V kruzích blízkých této společnosti se vyslovují obavy, zda kontrakt, kterým Japonsko předstihlo Velkou Británii, nezkříží exportní plány britské firmy. NADĚJE ZÁPADONĚMECKÝCH FIREM Rozsáhle je v západních zemích rovněž komentována návštěva sovětského ministra automobilového průmyslu A. Tarasova v Německé spolkové republice. Tato skutečnost je pokládána za povzbudivý symptom budoucích možností příznivějších kontaktů mezi automobilovým průmyslem NSR a SSSR. Přes četné snahy se doposud nepodařilo západoněmeckým producentům dosáhnout uzavření obchodních čí kooperačních dohod se Sovětským svazem. S politováním se vyslovuje myšlenka, že automobilový trh evropských socialistických zemí je pro vozy západoněmecké produkce prakticky uzavřen. Naproti tomu uspěly italské a francouzské firmy, přestože f automobily vyráběné v NSR v řadě případů odpovídají podmínkám silničního provozu v socialistických zemích. Mnoho nadějí proto spojuje západoněmecká strana s návštěvou sovětské delegace ve výrobních závodech koncernů Volkswagen a Daimler Benz. Rovněž i Bayerische Motoren Werke jsou ochotny navázat kontakty se SSSR. Zvláště zajímavá pro západoněmecké producenty Je zpráva, že SSSR zamýšlí provést generální modernizaci a rozšíření výroby nákladních automobilů, což podle jejich názoru vytváří možnost uzavření kooperačních dohod nebo prodeje licencí. Mluvčí západoněmeckého automobilového průmyslu otevřeně hovoří o svém záměru neopustit konkurenční boj o získání trhů evropských socialistických zemí. I když firma Volkswagen exportuje určité množství vozů do ČSSR a Maďarska, pokládá se to v NSR za příliš skromný výsledek ve srovnání s úspěchy ostatních západoevropských zemí v této oblasti. ■ sh 10.10. 69 Změna v rakouském vývozu dřeva V prvním pololetí letošního roku oživila hospodářská aktivita ve většině západoevropských zemí, což se promítlo i na trzích dřeva. Za této situace se rakouský vývoz ihličnatého řeziva proti srovnatelné době loni výrazně zvýšil, a to o 21 % <ia 1,78 mil. m3. Největším zahraničním zákazníkem zůstala 1 nadále Itálie, kam Rakousko dodalo 1,11 mil. m3 tj. o 15 % více než v prvních šesti měsících roku 1968. Zvláště příznivě se vyvíjel vývoz jehličnatého řeziva do NSR; stoupl o 65 % na 0,30 mil. m3. Také v relaci se Švýcarskem a Nizozemím byl zaznamenán přírůstek dodávek. Rakouský export jehličnatého řeziva via Terst v prvním pololetí 1969 klesl proti srovnatelné době loni o 30 %, zato dodávky směřované přes jugoslávské přístavy stouply zhruba o 38 %. Pokud jde o vývoz do zámořských států jako celku, byl zaznamenán mírný pokles, i když např. Izrael zakoupil 19 000 m3, tj. přibližně dvojnásobek množství ve srovnání s loňskem a nákupy Alžírska se zvýšily o 9000 m3. Tím však nebylo možno vyvážit pokles obchodu v relací s Iránem, Libyí a Saudskou Arábií. Do členských zemí EHS směřovalo v prvním pololetí letošního roku 1,5 mil. m3, čili 85 % celkového rakouského exportu jehličnatého řeziva (ve stejné době loni 1,2 mil. m3, resp. 82%), do zemí ESVO 4% (3%), do evropských socialistických zemí 0,7 % — především do Maďarska a NDR. Do ostatních evropských států dodalo Rakousko zhruba 5 % a do zámoří přibližně 6 % svého celkového vývozu jehličnatého řeziva. Export ostatních důležitých druhů dřeva a dřevařských výrobků se vyvíjel takto: lsoo 1969 první pololetí stavební dříví (m3) 38 276 38 784 listnaté dřevo |m3) 23 593 22 940 důlní dřevo (plm) 22 426 24 794 telefonní stožáry (plm) 11 943 23 793 jehličnatá kulatina (plm) 29 305 23 399 tyčovina (plm) 23 789 30 194 beraněné piloty (plm) 1 155 1 336 listnatá kulatina (plm) 25 453 26 988 vrstvené jehl. dřevo (plm) 13 957 20 241 pilařské odřezky (prm) 78 313 78 285 palivové dříví (prmi 9 667 9 680 sh 10. 10. 69 Jaderná elektrárna v Norsku Po tříletém studiu vypracovala norská plánovací skupina, složená z odborníků Ústavu pro atomovou energii, státního úřadu pro vodní a elektrárenské hospodářství a společností Norsk Hydro-Konzern, plán projektu první norské jaderné elektrárny. Podle výsledku studie by mohla být elektrárna uvedena do provozu v roce 1978. Odborníci přitom uvádějí dvě varianty elektrárny, která by měla být vybudována ve fjordu M Oslo. )h 10. 10. 69 Pokles produkce masa v Jugoslávii Z informací uveřejněných v britském hospodářském tisku vyplývá, že v Jugoslávii došlo Již po' třetí v letoš-> ním roce ke zvýšení cen masa. Je to způsobeno značným poklesem nabídky tohoto zboží na vnitřním trhu. Přitom se zdůrazňuje, že uvedená cenová opatření nepřinesla zjevných výsledků v zásobování. V souvislosti s tím Jugoslávie hodlá v nejbližší době dovézt přibližně 150 tis. vepřů za účelem zajištění odpovídající surovinové základny pro masný průmysl. Současný pokles nabídky masa na Jugoslávském trhu Je důsledkem nadměrně vysokých porážek v uplynulém roce ovlivněných suchem. Z toho důvodu zahájila Jugoslávie rok 1969 s početními stavy skotu o 8 % nižšími než před rokem. V téže době došlo i k značnému poklesu početních stavů vepřů (o 16'%) a ovcí (o 8%). Současně se projevilo výrazné oživení poptávky po mase, což je spojeno jak s růstem vnitřní spotřeby, tak i s rozšiřováním turistického ruchu. Situace na jugoslávském trhu vzbuzuje znepokojení ve Velké Británii, která od 1. října letošního roku vydala zákaz dovozu hovězího masa s kostmi, neboť počítala s rozvojem dovozu hovězího bez kostí, mj. i z Jugoslávie. Podle odhadu jugoslávských odborníků měl letošní vývoz hovězího ze SFRJ do Velké Británie činit kolem 50 tis. tun. sh 10.10. 69 Nizozemí zvyšuje vývoz květin Export nizozemských řezaných květin a ozdobných rostlin vykazoval během prvního pololetí letošního roku vzestupnou tendencí. Odbyt řezaných květin na zahraniční trhy stoupl z 9,6 mil. kg [I. pol. 1968) na 13,2 mil. kg, v hodnotovém vyjádření pak ze 112 mil. Hfl na 149,1 mil. Hfl, export rostlin se zvýšil ve stejné době ze 4,2 mil. kg na 5 mil. kg, resp. z 20,1 mil. Hfl na 24,3 mil. Hfl. Hlavním odběratelem zůstává s velkým předstihem před ostatními dovozci Německá spolková republika, která nakoupila za prvních šest měsíců v Nizozemí řezané květiny za 77 mil. Hfl a ozdobné rostliny za 11,8 mil. Hfl. Rovněž Francie zvýšila dovoz nizozemských květin, zatímco vývoz do V. Británie poklesl.sh io. io. ea Důsledky zdražení uhlí v NSR V NSR byly zvýšeny od října ceny uhlí v průměru o 10 %. Důvody k tomuto kroku, o kterých jsme již psali (viz SH 79/69), se zdají být opodstatněné, nicméně „úprava“ cen, jak zvýšení označil západoněmecký Svaz kamenouhelných dolů, se už nyní začíná promítat do dalších průmyslových odvětví, kde zřejmě rovněž dojde k podobným úpravám cen. Zvýšení cen, které oznámily revíry v Cáchách, Porúří i v Sársku, platí zhruba od druhého týdne v říjnu. Nejmarkantněji byly zvýšeny ceny koksu, kde zvýšení činí téměř 20 °/o. K tomuto zdražení přispěly nejen všeobecné důvody, platné pro všechny druhy uhlí, ale i současný příznivý průběh konjunktury v ocelářském průmyslu na celém světě, kde se projevuje nedostatek koksovatelného uhlí, což zase způsobuje vzrůst cen koksu v celosvětovém měřítku. Na jaře loňského roku se např. cena koksu v zemích EHS pohybovala ještě pod dvaceti dolary za tunu; nynější kontrakty se uzavírají za ceny nad 25 dolarů a Jsou 1 případy, že za rychlou dodávku určitého množství koksu byla dosažena i cena přes 35 dolarů za tunu. Touto vysokou cenou surovin Je ovšem zpětně ovlivněna cena ocelářských produktů, která tak má stále stoupající trend. V průměru činí zdražení západoněmeckého uhlí asi 10 %, a i když uhlí Jako primární zdroj energie kryje v NSR asi jen třetinu celkové spotřeby energie, odrazí se vyšší ceny i v cenách elektřiny. Zároveň se tím však i urychlí další tendence, působící celosvětově, totiž přesun ve složení primárních energetických zdrojů ve prospěch ropy a zemního plynu. Odborníci už teď předvídají, že po roce 1970 by se mohla situace natolik změnit, že by znovu mohlo dojít k podstatnému poklesu odbytu uhlí a potom by se producenti uhlí museli znovu přizpůsobit těmto sníženým požadavkům. Nynějšího zvýšení cen uhlí však ihned využívá západoněmecký ropný průmysl, který oznámil, že se bude snažit prosadit zvýšení cen topného oleje, které — podle prohlášení mluvčího — jsou hluboko pod světovou úrovní. sh 10.10. 59 Plastické hmoty v SFRJ V 1. pololetí letošního roku vzrostla spotřeba plastických hmot v Jugoslávii proti srovnatelnému období roku 1968 asi o 50 % a dosáhla tak 69,7 tis. tun. Výroba plastických hmot stoupla ve sledovanéln období o 26 % na 41,1 tis. tun. Největší přírůstek produkce byl zaznamenán u polyetylénu (o 51% na 9,4 tis. tun), PVC (o 8%] a u polystyrenu (o 11%). Na polymeráty připadá přes polovinu veškeré jugoslávské výroby plastických hmot. Import plastických hmot činil v 1. pololetí 1969 asi 34 000 tun, což je o 79 % víc než ve stejném období vloni. Import zatím kryje v jugoslávli 50 % celé spotřeby plastických hmot. sh 10.10. 69 Růst kapacit papírenského průmyslu Perspektivně se předpokládá, že tempo růstu světových kapacit na výrobu buničiny se do značné míry vyrovná přírůstkům výrobního potenciálu v oblasti průmyslu papíru a lepenky. Vyplývá to ze studie Organizace pro výživu a zemědělství při OSN (FAO), která vyšla pod titulkem World Pulp and Paper Capacities 1969—1973. Výrobní možností průmyslu celulózy ve světovém měřítku se odhadují v r. 1973 na 129 975 tis. tun. uvádí se ve studil. Ve stejné době mají kapacity na výrobu papíru a lepenky dosáhnout 155 623 tis. tun. V souvislosti s těmito prognózami FAO je zajímavé, že poprvé zahrnují údobí 5 let, zatímco až dosud s© její odhady týkaly většinou pouze 3 let. Výstavba papírenského průmyslu v Severní Americe má být v dohledné době pomalejší než se předvídalo ještě v minulém roce. Z analýzy budoucího vývoje vyplývá, že v letech 1972—1973 se očekává další oslabení dynamiky a roční vzestup výrobních kapacit v oblasti papíru a lepenky se odhaduje na pouhé 1 %, v oblasti celulózy v r. 1972 rovněž na 1 % a v dalším roce na 2,4 %. V Latinské Americe dojde prý pravděpodobně v nadcházejícím pětiletí k rychlejšímu rozmachu výrobního potenciálu průmyslu celulózy (roční přírůstek 6,4%) než papíru (4- 4,9% ročně). Evropské socialistické státy (bez SSSR] vykazují v současné době rychlé tempo růstu papírenských kapacit, ale podle názorů odborníků FAO se tato situace může změnit. V SSSR sě očekává, že jak v oblasti průmyslu celulózy, tak i papíru a lepenky se udrží dynamický rozvoj, přičemž v první skupině se předvídá přírůstek kapacit o 8,9 % v ročním průměru a u papíru a lepenky 8,7 % ročně. V japonskú se má výrobní potenciál v průmyslu papíru a lepenky zvětšovat průměrně o 8,4 %, zatímco v případě celulózy pouze o 2,4 %. Celulózky i papírny v zemích Dálného východu budou podle odhadu FAO rozšiřovat výrobní kapacity rovnoměrným tempem, a to v průměru o 9 % ročně. Rozvoj tohoto průmyslového sektoru se podle očekávání urychlí na africkém kontinentu a na Blízkém východě. Odhady růstu světových výrobních kapacit v průmyslu ceiulózy a papíru uvádí tato tabulka (v mil. tun): papír a lepenka celulóza 1969 1970 1973 1969 1970 1973 ' Svět celkem 133,3 139,6 155,6 114,1 118,2 130,0 Severní Amerika 61,8 63,5 66,4 57,7 58,9 82,4 Latinská Amerika 4,2 4,4 5,1 2,9 3,1 3,7 západní Evropa 35,4 37,3 41,5 26,9 27,8 30,4 východní Evropa* | 4,5 4,7 5,4 3,9 4,0 4,5 SSSR 7,6 8,3 10,6 7,4 8,2 10,6 ČLR 4,0 4,2 4,6 3,3 3,5 4,1 Japonsko 11,0 11,9 15,2 8,2 8,5 9,0 Dálný východ 2,1 2,3 2,9 1,7 1,9 2,4 Blízký východ 0,3 0,4 0,7 0,1 0,3 0,5 Oceánie 1,8 1,7 2,0 1,1 1,1 1,4 Afrika 0,9 1,0 1,1 1,0 1,0 1,1 *) bez SSSR sh 10.10. 69