Svět Hospodářství, 1969 (X/80-156)

1969-11-21 / No. 141

trhy zboží 2 Rekonstrukce cukrovarnictví v MLR Hospodářský výbor Maďarské lido­vé republiky po projednání situace na úseku pěstování a zpracování cu­krovky přijal usnesení, v němž vy­zval ministra zemědělství a potravi­nářského průmyslu MLR, aby do 31. března 1970 předložil podrobný návrh investic zaměřených na rekonstrukci cukrovarnického průmyslu. Podle zprávy, kterou uveřejnila tisková agentura MTI, se předvídá, že tyto investice si vyžádají několik miliard íorintů. Maďarské cukrovary za uplynulých dvacet let zdvojnásobily, produkci a podstatně rozšířily svůj sortiment, přičemž nedošlo k plné rekonstrukci ani jednoho závodu. Částečně se nyní rekonstruují cukrovary Hatvan a Szolnok východně od Budapešti. Nové cukrovary v Maďarsku nebyly vybu­dovány. Nejmladší závod pracuje již šedesát let a nejstarší za dvě léta oslaví sté výročí svého založení. Hospodářský výbor rovněž rozhodl, že po vytvoření podmínek se při vý­kupu cukrovky bude kontrolovat její cukernatost. V této souvislosti bude třeba vybudovat automatizované la­boratoře v celkovém nákladu zhruba 300 mil. forintů. sh 21.11. 69 Indie zvýší dovoz oceli Mluvčí indické vlády oznámil, Že Indie hodlá vynaložit téměř 170 mil. rupií na dovoz oceli, aby čelila ne­dostatku tohoto materiálu na domá­cím trhu. Z uvedené částky připadne přibližně 60 mil. Rs na nákupy zahra­niční oceli pro potřeby indického průmyslu, který se orientuje na ex­port strojírenských výrobků. Země ořipadající v úvahu jako dodavatelé ocelářských výrobků na indicky trh, budou podle sdělení vládního mluv­čího' oznámeny v nejbližší době. sh 21.11. 63 K dovozu automobilů do Japonska I Dokončeni ze sir. 1J V letošním pololetí bylo v Japon­sku vyrobeno 1 198 464 osobních vo­zů (+23,8%), 992 646 nákladních vozidel (—0,1%) a 20 479 autobusů a omnibusů ( + 6,2%). Největší auto­mobilky Toyota a Nissan přitom zvý­šily produkci na úkor malých vý­robců — Toyota o 35 % na 702 622 a Nissan o 21,1 % na 553 102 kusů. Podle japonských pramenů skončilo prý ve výrobě automobilů obdob! bouřlivého rozvoje a nastoupilo úlo bí stabilizovaného růstu. Od ledna do června 1969 vyvezlo Japonsko do zahraničí celkem 412 7?CJ automobilů. Bylo to o 46,2% víte než před rokem a na export při­padlo 18,7 % výroby. Vývoz osobních vozů se zvětšil o 43 % na 272 949 kusů, nákladních automobilů o 53 % na 136 882 a autobusů o 50 % na 2939 kusů. V hodnotě údajně auto­mobilový export (včetně součástí 543,35 mil. dolarů) ponejprv převý­šil vývoz elektronických výrobků, oceli a tkanin z Japonska. U před­ních výrobců stoupl např. vývoz auto­mobilů Toyota o 44,3 % na 184 374 kusy, Nissan (Datsun) O' 62,6% na 151 562 a I Toyo Kogyo o 72,6 % na 30167 kusů. Z japonského vývozu směřovalo 153 272 automobilů do Se­verní Ameriky, 81 552 do jihovýchod­ní Asie, 47 396 do Evropy, 45 601 lo Afriky a 41608 do Austrálie a Oceá­nie. Japonské osobní vozy měly v pro­dejích importovaných vozů v USA během prvního pololetí 1969 největ­ší přírůstky. Zatímco stoupl odbyt fiatů o 53,8 % na 20 963 kusy, vozů British Leyland o 25,3 % na 34 531, opelů o 19 % na 52 874 kusy a po­prvé klesly prodeje volkswagenů o 9,5 % na 259 724 kusy, odbyt vozů Toyota vzrostl o 123,2 % na 58 813 kusů a Nissan (Datsun) o 77,8% na 41016 kusů. Ze srovnání pořadí nejúspěšnějšlch zahraničních vozů v USA v roce 1968 a v letošním prv­ S O U T E Ž E Bez uvedení termínu vypsal Jugotan­­ker-Turist Hotel v jugoslávském Zadaru soutěž (číslo Z-954 podle věstníku Slu­­žbeni list br. 43 — 16. 10. 69) na dodáv­ku kompletního hotelového zařízeni na elektrický proud nebo topný olej k pra­ní, odstřeďování a žehlení prádla. O brzké podání nabídek do soutěží po­žádaly zájemce dvě egyptské společnosti: United Arab Ship-Repairs Company, Stores and Purchases Department, P. O. Bag, Alexandria, na dodávku strojů a zařízení pro opravnu kotlů (soutěž zn. EDZ/—) a The Egyptian Company for Refracto­ries, Alexandria Factory, P. O. B. 1211, Alexandria, na dodávku dvou vibračních sít (soutěž čís. 170/69). Obě společností požadují v nabídkách údaje o cenách a o přibližných dodacích lhútách. Industrial Development Bank of Pa­kistan, Engineering Department, Karachi IZápadní Pákistán), vyzvala zájemce, aby jí co nejdříve zaslali nabídky do sou­těže [čís. ENGG/423/551) na dodávku strojů pro přádelnu bavlny s 12 500 vře­teny. Metropolitan Electricity Authority, Pur­chases and Stores Department, 121, Cha­­kraphet Road, Bangkok 2 (Thajsko), vy­pisuje (pod čís. MEA-PSD-175) k 12. pro­sinci soutěž na dodávku vysokonapäťo­vých kondensátorů. K 15. prosinci vypisuje Electricity Au­thority of Cyprus, P. 0. Box 1466, 15, Photlou Stavrou Pitta Street, Nicosia (Kyprj, soutěž na dodávku 165 sitových transformátorů 11,00/433-250 V, 15 kVA jednofázových — 1000 kVA třífázových. Na uvedené adrese je možno získat sou­těžní podklady. Nikl po ukončení stávky v Ontariu Stávku' u dolech společnosti International Nickel of Canada (1NCO/ v Sudbury IOntarioI se podařilo po 128 dnech konečně urovnat, takže od 17. listopadu zahájili hornici opět práci. Podle prohlášení presidenta společnosti bude trvat téměř pět měsíců, než se podaří jak v produkci, tak v dodávkách dosáhnout normální úrovně. Zastavení těžby v dolech Sudbury způsobilo výpadek asi 150 mil. liber ve výrobě niklu, 140 mil. lb u mědi a ztrátu zhruba 200 mil. dol. v ex­portních příjmech Kanady. Podle no­vě podepsané kolektivní smlouvy, na niž dosud nepřistoupilo 1600 dělníků z rafinerie INCO v Port Coiborne, se zvyšuje hodinová mzda v průměru o 1,45 dolaru, čili zhruba o třetinu proti dosavadní úrovni. Platnost smlouvy byla stanovena od 15. listo­padu t. r. do 9. července 1972. Nej­většího světového producenta niklu bude stát úprava mezd 100 mil. dol. a přiměje INCO pravděpodobně ke zvýšení producentské ceny (podle ně­kterých pramenů na 1100 Lstg/dl. t z dosavadních 986 Lstg). Vedení kanadského koncernu vy­víjí nyní velké úsilí, aby skončila stávka v Port Coiborne, neboť znač­ně brzdí obnovení výroby niklu v plné výši, jakož i v rafinerii v Cly* dachu (Jižní Wales). Volný trh niklu v Londýně reago­val koncem uplynulého týdne na zprávu o souhlasu dělníků v Sudbu­ry zahájit znovu těžbu zdrženlivě, takže cenové rozpětí se nakonec udrželo beze změny na úrovni 6400 až 6900 Lstg za dl. tunu. Teprve v pondělí 17. listopadu klesla cena o 100 až 150 Lstg podle specifikace a termínů dodávky. Bylo to první zlevnění volného niklu od zahájení stávky 10. července, kdy se nikl prodával zhruba za 2800 Lstg. Bur­zovní kruhy usuzují, že velcí dodava­telé se pokusí zatím udržet vysokou úroveň ceny volného kovu alespoň do té doby, než výroba v závodech INCO dosáhne normální výše. Vývoj na volném trhu niklu závisí prý rov­něž na cenových požadavcích SSSR a termínových dodávek. sh 21.11. 69 Na dodávku zařízení k chlazení vody (s kapacitou 50 t) vypisuje k 16. pro­sinci soutěž (čís. 20/110/S/69) Ministry of Industry, National Electricity Admini­stration, Al Jumhuriya Street, Building 166, Baghdad (Irák). . K 18. prosinci vypsala řeoká firma OLP (přístavní organizace), II. Merarchias 2 (5th Floor), Peiraleus (Plreus) soutěž na dodávku elektricky poháněného jeřá­bového mostu pro zátěž 41 tun na naklá­dání a vykládání kontejnerů. Na zařízeni mikrovlnné sdělovací sítě pro ropovod Karatchok — Tartous vypi­suje k 20. prosinci soutěž The General Director of the General Petroleum Esta­blishment. P. O. B. 2849, Damascus (Syr­ská arabská republika). Soutěž (čís. 538) na dodávku čtyř 20 MVA třífázových 220/33 kV transformá­torů pro Pomocnou transformovnu Crom­well a kontrolní stanici Twizel vypsal k 22. prosinci New Zealand Electricity De­partment, P. O. B. 12144, Wellington-North (Nový Zéland). ISA — Interconecién Eléctrico S. A., Calle 37, No. 8—43, Bogotá (Kolumbie), vypsala k 29. prosinci soutěž (čís. 007) na dodávku a instalaci měřícího zaříze­ní a doplňkové aparatury v transformov­nách Esmeralda, Yumbo, La Mesa a Gua­­tapé. Soutěžní podklady a kopie lze zís­kat u jmenované společnosti. sh 21.11. 69 ním pololetí vyplývá, že ‘japonská Toyota předstihla západoněmecký Opel a postoupila ze třetího na dru­hé místo (Nissan si zachoval čtvrté místo). Poptávka po osobních vozech Toy­ota v USA je v současné době kryta jen ze 60 %, konstatoval nedávno jeden z ředitelů této automobilky po návratu z USA. Toyota je s to od příštího roku vyrábět 2 mil. osobní :h vozů ročně. Její vývoz do USA se mů­že z letošních 150 000 kusů zvýšit v příštím roce zhruba o polovinu na 220 000 kusů. Za zcela reálný pova­žuje ředitel Toyoty odhad, že do tří let stoupne japonský vývoz osobních automobilů do USA na 500 000 kusů. Sdružení japonských automobilek ta­ké očekává, že ve finančním roce 1969/70 (do 31. března) dosáhne veš­kerý vývoz automobilů z Japonska do zahraničí 920 000 kusů, což již bude tvořit nejméně pětinu výroby. LEV LABSKÝ Indie prodala méně tkanin Celková indická produkce bavlně­ných tkanin mírně klesla z 3899 mil. metrů v prvním pololetí 1968 na 3866 mil. m ve srovnatelném období letoš­ního roku, z toho se objem průmys­lově vyrobených tkanin snížil z 2195 mil. na 2062 mil. metrů. V letošním roce lze pozorovat urči­tý pokles zahraniční poptávky po in-, dických bavlněných tkaninách zejmé­na ve V. Británii, v Kanadě a Austrá­lii, ale i na některých asijských a afrických trzích. V důsledku toho se v uvedeném časovém rozmezí snížil indický vývoz tohoto zboží o 11 % na 213,4 mil. metrů. sh 21. li. 89 Vice mědi z Britské Kolumbie Těžba a dovoz nerostů z této zápa­­dokanadské provincie se stává stále atraktivnější jak pro japonské, tak i západoevropské zájemce. Japonský koncern Mitsui uzavřel nově kon­trakt v hodnotě zhruba 400 mil. dol. na dodávku koncentrátů mědi s fir­mou Island Copper Mining (ostrov Vancouver). Smlouva předvídá dodáv­ku 35 000 t koncentrátů ročně. Za první polovinu letošního roku činila produkce mědi v Britské Ko­lumbii 82,6 mil. lb. Více než 80 % za­jišťuje pět vedoucích producentů, tj. Bethlehem (Highland Valley), Wes­­frob (Tasu), Granisle (Babině Lake), Craigmont (Merritt) a Britannia (Ho­we Sound). Ještě letos má být zahá­jena těžba mědí a molybdenu ve vel­kém dole Brenda poblíž Peachlandu s denní kapacitou 24 000 t. Zásoba rudy v tomto dole se odhaduje na 176 mil. t; zjištěný obsah kovů činí 0,183 % Cu a 0,049 % Mo. Britská Ko­lumbie je největší kanadský produ­cent molybdenu; loni se zde vyrobilo téměř 20 mil. lb, což představovalo 88 % celkové produkce v Kanadě. sh 21.11.69 Více japonských přízí do SSSR Japonsko chce v roce 1970 zvýš;t vývoz vlněných přízí do Sovětského svazu na 5000 tun v hodnotě 25 mil. dolarů. Na první pololetí příštího roku byl mezi oběma zeměmi již uzavřen kon­trakt na 2000 t a na dodávky zbývají­cích 3000 tun v druhé polovině příš­tího roku byla dosažena předběžná dohoda. Ve srovnání s tím vyvezlo Ja­ponsko v letošním roce celkem 2700 tun vlněných přízí do SSSR. sh 21,11.69 Činnost dánského průmyslu barev Výroba barev a laků v Dánsku se stala v posledních deseti létech jedním z nejvýznamnějších oborů chemického průmyslu této země. Sestává pouze ze tří velkopodniků a zhruba z třiceti malých a střed­ních závodů většinou úzce specializovaných. Všechny potřebné suro­viny se dovážejí ze zahraničí. Domácí trh barev a laků je z 90 % zásobován vlastním průmyslem a při­bližně 20 % produkce jde na vývoz. V roce 1967 se v Dánsku vyrobilo 58 352 tun (v předchozím roce 54 000 tun) barev, fermeží a příbuzných vý­robků. Spotřeba barev v přepočtu na dánského obyvatele činí v současné době zhruba 10 kg ročně a stoupá každým rokem asi o 10 %. Hodnota odbytu tohoto průmyslového obora zvýšila se z 342 mil. Dkr v roce 1967 na 375 mil. Dkr loni. Vzhledem k omezeným možnostem expanze tuzemského trhu zřizují se v poslední době pobočky v zahrani­čí. Dánský průmysl barev a laků vě­nuje také zvláštní pozornost výzkum­ným pracem s cílem podpořit vývoz a lépe čelit zahraniční konkurenci. Zároveň se usiluje o další specializa­ci menších závodů a o slučování středně velkých podniků. Pro společ­ný výzkum byla nedávno vybudována ústřední laboratoř, která byla podří­zena Akademii technických věd. Dánský zahraniční obchod barvami a laky v roce 1968 se dále rozšířil, přičemž přírůstek exportu byl vyšší než vzestup importu. Vývoj exportu je patrný z tabulky (hodnota v tis, Dkr): Dovoz barev a laků stoupl z 38 mil. Dkr v roce 1967 na 45 mil. Dkr. Hlavními dodavateli byla Německá spolková republika (15 mil. Dkr), Švédsko (7 mil.), Nizozemí (6 mil.), Spojené státy (4,6 mil.), Ňorsko (3 mil.) a Belgie (1 mil. Dkr). Dánský export barev a laků vzrůs­tá každoročně průměrně o 15 °/o. SH 21. 11. 69 .1967 1968 vývoz celkem 54 815 70 930 z toho: barev 7 546 13 091 laků 47 269 57 839 do: Japonska 7 758 8 970 Nizozemí 5 618 7 378 NSR 3 411 5 356 Švédská 4 052 4 490 P erspektivní vývoj poptávky po zeměděl­ských produktech v zemích Evropského hospodářského společenství byl předmětem zkoumání mnichovského ústavu pro výzkum konjunktury — IFÜ. Odborníci došli k závěru, že vzhledem k vysoké životní úrovni ve sle­dované oblasti bude růst spotřeby výlučně sou­viset s přírůstem obyvatelstva. Předpokládá se zároveň, že stoupne zejmé­na poptávka po výrobcích s vysokým obsahem bílkovin, zvláště živočišných. Současně se má snižovat spotřeba potravin obsahujících velké množství škrobu, jako např. brambor a obii­­nářských produktů. Při odhadovaném přírůst­ku počtu obyvatelstva v rámci EHS během let 1965 až 1975 v průměru o 0,8 % ročně se předvídá ve stejné době pokles potřeby chle­bového obilí asi o 2 % a brambor dokonce o 12 %. Na druhé straně počítají odborníci a růstem poptávky po mléce a másle o 7—8 %, vejcích a sýrech o 20 % a po mase o více než 10% (přitom u vepřového má činit přírůstek 27 %, u hovězího 35 % a u drůbežího masa 42 n/-' - 7U Značně se má též zvýšit spotřeba rostlin­ných olejů, cukru a krmného obilí, a to zhru­ba o 23 %. Tento předpoklad se opírá o per­spektivní rozvoj dobytkářství, který je nezbyt­ný pro dostatečné zajištění trhu živočišnými produkty. Zároveň předvldajf experti IFO ve *vé studii podstatné změny struktury indivi­duální spotřeby zemědělských produktů. V ro­ce 1975 má činit spotřeba chlebového obilí na jednoho obyvatele v průměru 108,3 kg, tj. asi o 7 % méně než v roce 1965. Ve stejné době se má rovněž snížit spotřeba brambor o 20 % na 71,7 kg ročně. Naproti tomu cukru a rostlinných olejů se má spotřebovat o 13 proč. více, tj. v průměru na 1 obyvatele EHS 34,8 kg, resp. 15,7 kg, ročně, hovězího a te­lecího masa o 23% (celkem 27,2 kg), vepřo­vého o 17 % (26,2 kg), drůbeže o 30% (10,1 Trh zemědělských produktů v EHS kg), vajec o 11 % ,(13,0 kg), a sýrů a tvarohu) o 10 % více (10,0 kg) v porovnání s rokem 1965. Individuální spotřeba másla se prý ve sledovaném desetiletí nezmění, takže by se měla udržet na úrovni 6,4 kg v ročním prů­měru na jednoho obyvatele. Zajištění dostatečné nabídky hlavních země­dělských produktů na trzích EHS se má opí­rat především o vlastní zásobovací základnu, která se má rozšířit v souladu s plánovanou intenzifikací jak rostlinné, tak živočišné vý­roby. Členské země Společenství podle před­pokladů zvýší v údobí let 1985—1975 hekta­rový výnos pšenice o 14 % na 31,1 q, ječme­ne o 20 % na 35,4 q, brambor o 28 % na 236,6 q a luštěnin o 10 % na 17,3 q. Sou­časně se počítá u některých rostlin s poměr­ně výrazným omezením pěstitelských ploch, což se týká především obilí a brambor. Obilí budou země EHS pěstovat v roce 1975 podle odhadů na ploše 20,89 mil. ha proti 21,04 mil. před deseti lety, pěstitelská plocha brambor se má snížit z 1,80 mil. na 1,31 mil. ha. Pěs­tování zeleniny se má však rozšířit o 6 %, á to na plochu 1,78 mil. ha; u cukrové řepy se počítá se zvýšením o 5 % na 1,18 mil. ha. Přes menší rozsah ploch osetých obilím určuje plán zemí EHS pro sledované desetiletí zvýšení produkce zhruba o 13 %, přičemž pše­nice se má sklidit více o 8 %, ječmene o 34 proč. a kukuřice o 65%; současně se počítá s poklesem produkce ovsa (—11%) a žita (—26%). Největším producentem obilí v rám­ci šestky zůstane Francie, která má v roce 1975 dodat na trh přibližně 15 mil. t pšenice, 9 mil. t ječmene, 6 mil. t kukuřice a 2 mil. t gvsa (celkem o 14 % více než v roce 1965). Druhé místo má zaujmout Německá spolková republika s celkovou produkcí asi 18 mil. t obilí, čímž by v roce 1975 předstihla Itálii se 16 mil. t. Značné zvýšení sklizně obilovin plánuje rovněž Nizozemí (+14%) a Belgie ( +20 %). Západoněmečtí experti předvídají dále, že produkce brambor se v zemích EHS do roku 1975 sníží celkem o 18 %, luštěnin o 20 % a krmných okopanin o 40 %. Cukrovky se má naproti tomu sklidit v úhrnu o 16 % více, a to hlavně v důsledku značně vyšší produkce v NSR (+20%) a v Belgii-Lucembursku (+40 proč.). V Itálií se počítá pro údobí 1965—1975 s přírůstkem produkce cukrové řepy zhruba o 7 %, v Nizozemí o 15 % a ve Francií, která se má stát jejím největším producentem v rám­ci Společného trhu, o 14 °/o. V oblasti živočišné výroby usuzuje IFO v prvé řadě na výrazné zvýšení produkce drů­bežího masa, u něhož lze počítat s dynamic­kým růstem poptávky shodně s vývojovými tendencemi spotřeby v zemích s vysokým stup­něm Industrializace. Pro rok 1975 se předvídá, že produkce tohoto druhu masa překročí v EHS úroveň 1,95 mil. t, což by bylo přibližně o 45 proč. více než před deseti lety. Úplné sobě­stačnosti mají země Společného trhu dosáh­nout ve stejné době u vajec; u vepřového masa počítají odborné kruhy s převahou na­bídky nad poptávkou (již v roce 1965 kryla v tomto případě vlastní produkce potřebu celé oblasti). K zásadní změně situace má dojít v EHS na trhu hovězího a telecího masa. V roce 1965 se odhaduje stupeň krytí vlastní pro­dukcí na pouhých 76 % proti 85 % před de­seti lety, neboť spotřeba poroste pravděpo­dobně rychleji (+35%) než produkce (+20 proč.). V této souvislosti je třeba připomenout, že vyšší produkce hovězího a telecího chtějí členské země dosáhnout zejména racionalizací chovu dobytka a větší výnosností masa. Výnos z jednoho dospělého jatečného kusu by se měl podle plánu zvýšit ze 156 kg (1965) na průměr­ných 196 kg. Zároveň se má omezit počet doj­nic a tím i celkový stav hovězího dobytka. Cílem této politiky je brzdění nadměrné expan­ze výroby mléka a zmírnění tempa růstu nad­měrných zásob mlékárenských produktů, je­jichž odbyt na světovém trhu vázne vzhledem k rozvoji mlékárenství v celosvětovém měřít­ku. Přes snížení počtu dojnic má výroba mléka v oblasti EHS stoupnout v letech 1965—1975 zhruba o 10 % na 77 mil. t. Nabídka tím pře­výší v roce 1975 poptávku asi o 6 mil. t, což by bylo dvojnásobně vyšší množství než v ro­ce 1965, kdy se vyrobilo 72 mil. t mléka. Na základě podrobné analýzy odhadů pro rok 1975 došli experti mnichovského konjunk­turního ústavu k závěru, že EHS se stane v té­to době těžko přístupným trheih pro dodavate­le zemědělských produktů ze třetích zemí. Platí to zejména pro všechny výrobky živo­čišného původu, u nichž se dosáhne nebo pře­kročí stupeň soběstačnosti. Výjimkou bude pouze hovězí a telecí maso. kde se rozsah nekryté poptávky dále prohloubí. Kromě toho se počítá s nižším stupněm sa­mozásobení v rámci šestky v případě rostlin­ných tuků a olejů. Značně závislé zůstanou země EHS 1 na dovozu krmného obilí a jader­ných krmiv. Deficit na domácím trhu se bude pravděpodobně řešit velkými nákupy rybí a masové moučky, jakož i dovozem plodin s vy­sokým obsahem škrobu, zejména tapioky a otrub. sh 21.11. 69

Next