Svět Hospodářství, 1969 (X/80-156)

1969-09-12 / No. 111

Ceny oceli stále na vzestupu Trvale čilá poptávka po lodích a potrubí xvyšuje napětí v zásobování světového trhu oceli hrubými plechy. Západoněmecké, fran­couzské a italské loděnice se proto zajišfuji dodatečnými objednávkami značného množství těchto materiálu v Japonsku s termínem do­dáni v roce 1972. Belgická nabídka plechů dosahuje již 170 dol. (po odečtení 2,3 % provise) za lunu FOB Antwerpy, takže převyšuje dvojnásobně ceny před 12 měsíci. Ještě koncem roku 1967 se hrubé plechy prodávaly asi za 80 dol./tunu. Zatímco v té době ceny všech druhů válcn­­vaných materiálů kryly stěží výrobní náklady vinou nedostatečného zájmu kupujících, je dne« situace zcela opačná. Současná vysoká úroveň cen je nejvýznamnějším momentem v pová­lečném vývoji ocelářského průmyslu. V západni Evropě řada závodů neuzavirá již delši dobu nové exportní kontrakty. Bel­gická tyčová ocel k dodání v prosinci a led­nu byla již kontrahována za 123 dol. a množ­ství určené pro USA za 113 dol., takže je za­jištěna i proti event, poklesu zájmu kupujících při novém zdražení. Americký dovoz však prav děpodobně dále poklesne, a to ze 4,7 mil. kr. tun v druhém čtvrtletí na asi 3 mil. tun v po­sledních třech měsících letošního roku. Dů­vodem je z části . vzestupná tendence cen, z části pak i nedostatek možnosti k nákupu. Hladká Monierova výztuž se obchoduje v sou­časné době za 120 dol./tunu proti 72 dol. před rokem, cena jemných za studená válcovaných plechů stoupla na 165 dol., což představuje zdražení zhruba o 50 %. V letošním roce se má v zemich EHS po­prvé vyrobit vice než 100 mil. tun surové oce­li, japonská produkce se odhaduje na 85 mil. tun a americké ocelárny, které prožívají nej­lepší rok ve své historii, máji dodat asi 130 mil. tun. Poslední odhad celosvětové výroby oceli (bez CLR) počítá pro rok 1969 s více než 600 mil. tun, proti dříve předpokládaným S00 mil. tun Zajímavé jsou změny, k nimž docházf v te­ritoriálni struktuře obchodu oceli. Až dosud tradiční vývozní země ztratily své exportní přebytky a stávají se importéry, jako např. V. Británie, nabídka ze socialistických zemí prakticky ustala a dobrovolné omezeni dodá­vek oceli z EHS a Japonska na americký trh ztratilo prakticky své opodstatnění. Každá odchylka od reálného vývoje je však dočasná a tak odborné kruhy docházejí k zá­věru, že ani na trhu oceli „nerostou stro­my do nebe“. Již dnes se vývozci setkávají se stupňujte! se nechuti kupujících akceptovat stále vyšší cenové požadavky. Urychlenými a objemnými nákupy si zpracovatelé většinou za­jistili nejen běžnou potřebu oceli, ale vytvořili si i určitou rezervu. sh 12. 9. 69 Výrobci v USA zdražují zinek Světová cena zinku byla ovlivněna zprávou o tom, že americká producentská firma Natio­nal Zinc Company zdražila kov o 1 cent na 15 Vt c/lb, což odpovídá 145 Lstg/dl. tunu. Není pochyb o tom, že zvýšení v uvedeném rozsahu překvapilo londýnský trh, i když se zde o této eventualitě již dříve diskutovalo. National Zinc zdůvodnila změnu ceny potře­bou zajistit si dostatečnou možnost nákupu koncentrátů v zahraničí. Jestliže zvýšení ce­ny zinku provedou všichni američtí výrobci, nevyhnou se pravděpodobně ani evropští pro­ducenti podobné úpravě, chtějí-li mít stej­nou pozici u dodavatelů koncentrátů. Zname­nalo by to druhé zdraženi zinku v letošním roce. Začátkem května přiměl vzestup ceny tohoto kovu v USA o Ví centu k první úpravě producentské ceny zinku v západní Evropě. Do té doby si evropské cena udržela nezmě­něnou úroveň téměř dva roky. Podle posledních zpráv z New Yorku zvý­šily cenu o 1 cent na 151A c/lb další ve­doucí producentské společnosti USA v oblasti zinku, a to St. Joseph, New Jersey Zinc Co., American Zinc Co. a Anaconda; pouze o Vi cen­tu zdražily zinek American Metal Climax (Amax) a American Smelting and Refining Co. (Asarco). V Londýně se prodával pohotový zi­nek koncem prvního zářijového týdne za 127 2/8 Lstg/dl. tunu. sh 12. 9. 69 Pohyb cen vzácných kovů K neželezným kovům, jejichž cena vykazuje Již delší čas trvale vzestupnou tendenci, pa­tří mj. antimon. Podle posledních zpráv do­sáhla cena čínského kovu na volném trhu v Londýně nového vrcholu v prvním týdnu zá­ří, a to 806 Lstg/dl. tunu. Příčinou tohoto zdraženi bylo rozhodnutí vedoucího americké­ho producenta — National Lead zvýšit cenu antimonu o 10 Vt centu za libru (tj. o 98 Lstg za dl. tunu) na 84 centů (přes 597 Lstg) s platností od 8. září. Toto opatření zdůvod­nil mluvči firmy stoupajícími cenami surovin. Ve V. Británii byla cena antimonu ryzosti 99,8 “/» zvýšena v červnu t. r. o 40 Lstg na 412 Vi Lstg/dl. tunu. Odborné kruhy usuzují, že společnost Associated Lead, která je prak­ticky jediným výrobcem antimonu v Británii, se rovněž nevyhne nové úpravě cen. Vizmut se prodává v současné době na lon­dýnském volném trhu v rozmezí od 5,95 do 8,15 dol. za lb C1F; donedávna se obchodo­val za 5,90—8,05 dol. Zatímco zájem kupují­cích o vizmut je poměrně velký, Je nabídka z Japonska nedostatečná. S platností od 3. září zlevnily firmy John­son Matthey a Engelhard Industries o 4 Lstg prodejní cenu iridia a rhodia. Na londýnském trhu byla cena iridia zredukována ze 73 Lstg sa troy. unci na 89 Lstg při odbytu většího množství a cena rhodia klesla z 98 Lstg na 94 Lstg/vroy. unci. Příčinou nižších cen obou kovů je větší nabídka současně se vzestupem »redukce platiny a nedostatečný růet spotřeby. sh »9.8» svět hospodářství Ročník I • Číslo 72 (Světové hospodářství ročník X, číslo 111) # Cena Kčs 2,50 • 12. září 1969 Zahraniční obchod kapitalistických států Podle údajů Mezinárodního měnového fondu vzrostl zahraniční obchod čtrnác­ti hlavních kapitalistických států v druhém čtvrtletí letošního roku o více než 20 % proti stejnému období loni. V přepočtu na celý rok stoupl vývoz čtr­nácti vedoucích kapitalistických států za du­ben až červen na 183,6 mld dolarů, což je asi o 21 % více než obdobný propočet za stejný časový úsek loni, kdy činil 150,9 mld dolarů. Pokud jde o srovnání s prvním čtvrtletím 1969, připomíná se, že exportní výsledky těch­ Hospodářská kooperace RSR-írán U příležitosti návštěvy státní delegace Ru­munské socialistické republiky v Iránu, po­­depsal první náměstek předsedy vlády RSR a íránský ministr hospodářství dohodu o hos; podářské a technické spolupráci mezi obě­ma zeměmi. Na základě této dohody dodá Rumunska Íránu na úvěr stroje a průmyslová zařízení v hodnotě 100 mil.. dol. a poskytne technic­kou pomoc při jejich uvedení do provozu. Současně zajistí zaškolováni příslušných írán­ských kádrů v rumunských podnicích. Dále podepsali představitelé obou zemí do­datkový protokol k dohodě o spolupráci z ro­ku 1966, kterým se zvyšuje počet traktorů, jež Rumunsko dodá Iránu z původních 15 000 na 20 000 ks. Kromě toho ministr strojírenství RSR a mi­nistr hospodářství Íránu se dohodli na dodáv­kách rumunských nákladních vagónů na pře­pravu rud. sh 12. 9. 69 to zemí za první tři měsíce letošního roku činily v přepočtu na rok pouze 159,9 mld do­larů. V tomto období se totiž mimo normální­ho sezónního poklesu vývozu projevil i nepříz­nivý vliv stávek v amerických přístavech a výkyv ve vývozu NSR, vyvolaný daňovým postihem exportovaného zboží v rámci mimo­řádných opatření místo revalvace západoněr mecké marky koncem roku 1968. Dovoz hlavních čtrnácti kapitalistických států stoupl za druhé čtvrtletí 1969 na roční hodnotu 190,5 mld dolarů proti 155,9 mld do­larů před rokem a 167,6 mld dolarů podle výsledků za první čtvrtletí 1969. Přírůstek proti minulému roku převyšuje 22 %. Dále se íivádějí i podrobnosti o deseti vy­spělých průmyslových státech v západní Ev­ropě. Jejich vývoz v druhém čtvrtletí letošní­ho roku činil v přepočtu na rok 94,3 mld dolarů, tj. téměř o 27 % více než loni, dovoz 98,5 mld dolarů, tj. o něco méně než 30 %. Velké přírůstky byly zaznamenány ve Francii - u vývozu 48 °/o a u dovozu 52 % - které ob­rážejí kritickou vnitropolitickou situaci v zemi loni v květnu a červnu, kdy celostátním stáv­kovým hnutím byl hospodářský život zcela ochromen. V Belgo-lucemburské hospodářské unii, Dánsku, ve Francii, v západním Němec­ku a ve Švédsku bylo tempo růstu importu větší než u exportu, v Nizozemí a Norsku tomu bylo naopak. Britský a japonský vývoz se ve srovnání s dovozem zvyšoval tempem asi dvojnásobným. Přírůstek exportu a impor­tu Spojených států amerických byl zhruba na Úkoly polské dopravy v příštím roce Kolegium ministerstva dopravy Polské lidové republiky projednalo a schválilo návrh piánu dopravy a jejího investičního zajištění na přišti rok. Pozornost se soustřeďuje především na další rozvoj železniční dopravy. Předvídá se, že v roce 1970 přepraví polské železnice 1037 mil. cestujících — o 13 mil. ví­ce než činí odhad pro letošní rok. Přeprava nákladů dosáhne 380 mil. t a bude tak o 13 mil. t vyšší než letos. V souvislosti s tím se plánují vyšší dodávky kolejových vozidel, což umožní vzestup přepravní kapacity. Polské státní dráhy obdrží v příštím roce více než 260 motorových lokomotiv o různém výkonu (o 60 více než letos), 70 elektrických lokomotiv a přibližně 10 400 nákladních vagó­nů, tj, o 2 tis. více než v letošním roce. Návrh investičního plánu na příští rok při­hlíží k úkolům vyplývajícím ze směrnic II. pléna ÚV PSDS. Kratší cykly výstavby, kon­centrace nákladů na investice zajišťující nej­­vyšší efektivnost (především přírůstek pře­pravní kapacity), včasné , uvádění důležitých investic do provozu — to jsou některé charak­teristické rysy návrhu plánu. Vzhledem k značné koncentraci nákladů na rozestavěné investice, zahájí v příštím roce provoz objek­ty v celkové hodnotě 4,3 mld zlotých. V před­chozích letech se obvykle jejich hodnota po­hybovala v rozmezí 2,3—2,8 mld zlotých. Z větších investic, které budou v příštím roce dokončeny, uvádí , se například elektrifikace železniční linky Wroclaw—Poznaň. sh 12. 9. 69 Zvýšení diskontní sazby v Rakousku S účinností od 11. září 1969 platí v Rakous­ku diskontní sazba o jedno procento vyšší, tj. 4,75%. Jde o první změnu od října 1967, kdy byla diskontní sazba snížena ze 4,25 % na 3,75 %. Rakouská ústřední banka k tomu sdě­lila, že nynější zvýšení souvisí s mezinárodní situací, je v souladu s hospodářským vývojem v Rakousku a nebude mít nepříznivý vliv na další ekonomický rozvoj. V letošním roce zvý­šilo diskontní sazbu již dvanáct kapitalistic­kých států, včetně USA, NSR, Velké Británie a Francie. sh 12. 9. 6.­stejné úrovni (kolem 17%), v Kanadě však stoupal dovoz proti vývozu (asi 9 %) tempem méně než polovičním. Informace v rámci pravidelných měsíční zpráv Mezinárodního měnového fondu obsa­hují též údaje o rezervách průmyslově vyspě­lých kapitalistických států. Tyto rezervy (za­hrnující zásoby zlata, deviz a měnové rezer­vy ve Fondu) činily koncem července 1969 celkem 53,939 mld dolarů, tj. o 395 mil. do­larů méně než před měsícem. Zásoby zlata se snížily viditelněji v USA, a to o 9 mil. dolarů na 11,144 mld dolarů, zvláště však v Jihoaf­rické republice (o 93 mil. dolarů na 1,171 mld dolarů). Zásoby deviz Dánska, Francie, Nor­ska a Švédska se mírně zvýšily, zatímco v USA, Kanadě a Japonsku poněkud klesly. Ve Švýcar­sku se snížily o 287 mil. dolarů, což podle zprávy MMF představuje normální pokles po sezónním přírůstku deviz koncem prvního po­loletí. sh 12. 9. 69 NA XI. MEZINÁRODNÍM VELETRHU V BRNE vystavuje Pragoinvest také několik*stroji a zařízení pro stavebnictví. Novinkou v tomto oboru je pecní linka na štěrkový výpal váp­na, která je prací konstruktérů Přerovských strojíren. Je vybavena rozsáhlou měřící apa­raturou a regulačními obvody; měřicí ústředna je vybavena elektrickým psacím strojem a děrovačem a umožňuje měření na 50 místech. O dodávku pecní linky projevilo zájem hned několik zahraničních firem. VELETRŽNÍ MOZAIKA Z BRNA XI. mezinárodní veletrh v Brně je v plném proudu. Podepisují se první kontraktu vedou se obchodní jednání, přijíždějí zástupci obchodních komor a představitelé me­zinárodního obchodu, vyměňují se zkušenosti na symposiích a oborových dnech vy­stavovatelé předvádějí nejen své výrobky, ale promítají jilmy, přednášejí vážným zá­jemcům, pořádají tiskové konference. Mezi 1659 vystavovateli z 29 zemí je rovněž mnoho našich nových firem a společností pro zahraniční obchod, samostatně zde vystupují také podniky, které získaly oprávnění k za­hraničně obchodní činnosti. Předpokládá se, že objemy uzavřených obchodů našich podni­ků se zahraničními partnery dosáhnou výše několika miliard Kčs. INTERSIGMA je na veletrhu poprvé, reprezen­tuje zahraniční obchod trustu podniků Sigma, který se zabývá výrobou strojů, provozních sou­borů a investičních celků v oboru čerpací tech­niky pro průmysl i zemědělství. Kolem více než 200 výstavních exponátů se vedou obchodní jed­nání; velký zájem projevuje Indie, Afrika, jižní Amerika, Libanon, Irák, jedná se o dodávkách vý­robků pro NDR a SSSR. Projevem moderních fo­rem obchodního uplatnění v zahraniční jsou i smí­šené společnosti jako Sigma Italians v Bologni neibo Scansigma v Göteborgu. Veletrh je příleži­tostí zhoduotit dosavadní první výsledky těchto kooperací. PRAGOINVEST vystavuje 280 exponátů, většinou výrobků koncernu &KD Praha, rozdělených do osmi oborových skupin. Ve světovém vývozu loko­motiv se podílí například 15 °/o, ale v současné době zajímají významné postavení ve výrobním i vývozním programu také kompresory, jeřáby, sil­noproudá elektrotechnika, polovodiče a stavební sfcroýe. V jednotlivých zemích světa zřizuje Prago­­samostatné tečft-nlcké kanceláře a servisní stanice, letos například v Jugoslávii, NSR, Itálii a Portugalsku. ZBROJOVKA BRNO vystavuje jeden z nejpřitaž­livějších strojů expozice zemědělských strojů: sil­ný traktor Zetor Crystal 14045 ve výkonové třídě 130-150- KS. Od zahájení výroby traktorů v roce 1947 bylo ze Zbrojovky vyvezeno do světa 250 000 traktorů, loni například 18 000 převážně do oblas­ti volných měn. K největším odběratelům patří Francie, Řecko, Belgie, Holandsko, a skandináv­ské země. Podnikatelská skupina uvažuje o navá­zání kooperace s Francií a NDR. STROJIMPORT podepsal na veletrhu novou zastu­pitelskou smlouvu s indickou společností Batli­­boi, která se už po více než 20 let zabývá prode­jem našich obráběcích a tvářecích strojů na in­dickém trhu. Tím se spolupráce prodlužuje o dal­­ši tři roky, vztahuje se nyní i na dřevoobráběcí stroje. Podle smlouvy se předpokládá roční obrat 17 miliónů, rupií. Letos poprvé je zastoupena na veletrhu také sesterská organizace Strojimportu firma INTERSIM, akciová společnost pro zastu­pování zahraničních firem v CSSR. POLYTECHNA A PATENTEXPO lnstiffovaly spo­lečně výstavu medailí, které byly získány na me­zinárodních salónech vynálezů v Bruselu a Fran­cii. jde o 17 medailí za úspěšné výsledky dušev­ní práce našich tvůrců, jejímž vývozem se oba podniky zabývají. Patři k nim měřidlo závitů vel­kých průměrů z Královopolské strojírny, kalendá­­tor i Ústavu pro racionalizaci ve stavebnictví, duplexní globoidni šnek z plzeňské Škodovky a další vynálezy. Licenční dohody zřejmě budou dále přibývat, o čemž svědčí nebývalý ruch právě ve Stáncích těchto dvou podniků. STROJEXPORT pracuje dnes již s dvěma sty za­stupitelskými firmami ve světě. Letos podepsal kontrakty na dodávky speciálních jeřábů pro hli­­níkárny v SSSR v hodnotě téměř 4 miliónů rub­lů a 261 šnekových vykladačů pro polské želez­nice. Prvenstvím v soutěži, které se zúčastnilo 22 světových výrobci, získal Strojexport dodávku strojírenského zboží do Maroka; půjde o největší dodávku do této země v hodnotě 1,4 mil. dolarů. Letos začíná také stavba dalších nákladních la­novek, které Strojexport dodává; jde o stavbu lanovky pro železárny Smederovo v Jugoslávii, kabinové lanovky v Thale v NDR, dvě sedačkové lanovky a 55 lyžařských vleků v SSSR. 4Do vývoz­ního- programu patři také provádění kompletního geologického průzkumu; nejnověji byla uzavřena dohoda o širokém geofyzikálním a hydrogeolo­gickém průzkumu v Súdánu. OMNIPOL vystavuje vedle pěti letounů také ma­kety těch výrobků, pro něž by nebyla na výsta­višti plocha - například úspěšný letoun L 410 Tur­­bolet, cvičný proudový letoun L 39, který je tech­nickou novinkou v oboru. Senzací veletrhu je vy­užití barevné televize v expozici Omnipolu, kterou na dobu jednoho roku zapůjčila holandská firma Philips. Barevná televize je propagačním prostřed­kem, pomocí kterého jsou návštěvníci seznamo­váni s naši leteckou technikou. Celá akce je vel­mi zajímavým a ojedinělým pokusem, prvním toho druhu u nás. ŠKODAEXPORT vedl obchodní jednání se zá­stupci NDR, která i nadále počítá s čs účastí při výstavbě energetických zařízení. Našim podnikům byl nabídnut trh NDR pro zalomené hřídele pro zaoceánské lodi, jejichž stavba zůstává význam­nou činnosti průmyslu NDR. Vzhledem k výhle­dovému plánu stavby lodí až do roku 1975, jsou již nyní předkládány požadavky a plzeňský pod­nik Škodia hodlá pro tyto poptávky rezervovat více výrobních kapacit než tomu bylo dosud. (msgj

Next