Svět Hospodářství, 1970 (XI/79-156)

1970-11-26 / No. 142

Obchodní styky ČSSR - Maďarsko Náměstek ministra zahraničního ob­chodu MLR (enii Tordai a náměstek ministra zahraničního obchodu ČSSR Emil Mišovský podepsali v Budapeš­ti čs.-maďarskou dohodu o výměně zboží a plateb na rok 1971. Dohoda předpokládá vzrůst obje­mu výměny zboží mezi oběma země mi v porovnání s rokem 1970 o 8 °/b; obě strany vyjádřily snahu zachovat a podle možnosti zvýšit tradiční do­dávky nejdůležitějších produktů vý­znamných pro hospodářský rozvoj MLR i ČSSR. Maďarská lidová republika nám bu­de dále dodávat bauxit, kysličník hli­nitý, hliník, maso, masné výrobky a jiné zemědělské výrobky. V čes­koslovenském exportu převažují ener­getické zdroje, válcovaný materiál a výrobky dřevařského a papíren­ského průmyslu. Na vytváření obje­mu obratu mezi oběma státy má vliv výměna výrobků strojírenského prů­­mvshi, která rok od roku roste. Značný objem ■. maďarském vývo­zu tvoří výrobky slaboproudé elek­trotechniky. přístroje a jemná me­chanika, obráběcí, tvarovací a země­dělské stroje, servisní a garážová za­řízení. ČSSR bude dodávat do MLR tradiční kompletní zařízení. Zvyšu­je se i objem čs. dodávek zeměděl­ských strojů a traktorů, silničních dopravních prostředků, obráběcích a tvářecích strojů. Dalším charakteristickým znakem je prohloubení kooperačních vztahů, zeim*nfl pokud jde o výrobu silnič­ních dopravních prostředků, polovo­dičů a výstavbu kompletních výkrmen vepřů. Textilní stroje pro Sovětský svaz Zástupci naší akciové společnosti Investa a sovětského Těchnopromim­­' portu uzavřeli v Moskvě kontrakt o dodávce čs. textilních strojů do So­větského svazu. Kontrakt má hodnotu 6—7 mil. rub­lů, dodávky se uskuteční v letech 1971—72. Jugoslávie vybuduje jadernou elektrárnu Výstavbu první jugoslávské jader­né elektrárny budou společně finan­covat svazové republiky Slovinsko a Chorvatsko. Příslušná dohoda byla v těchto dnech podepsána v Lublani. Výstavba elektrárny 600 MW u měs­ta Videm Krssko ve Slovinské repu­blice bude zahájena pravděpodobně v roce 1972. Zároveň bylo v Lublani dohodnuto postavit podle potřeby ješ­tě druhou jadernou elektrárnu v Chorvatsku u Sisaku. i ft feff A ZPRAVODAJSTVÍ 1 y|l| PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD jgB: hospodářství Bilance a výhledy ekonomiky MLR Na zahájení X. sjezdu Maďarské socialistické dělnické strany v Budapešti přednesl první tajemník DV MSDS János Kádár zprávu o činnosti, ve které se zabýval také otázkami hospodářské politiky. Nynější etapu vývoje maďarské spo­lečnosti charakterizoval J. Kádár ja­ko dovršování výstavby socialismu. V části věnované hospodářské politi­ce uvedl, že jejím hlavním prvkem je socialistické plánované hospodářství. Téměř všichni členové MSDS a vel­ká většina veřejnosti přijala zásady hospodářské reformy zavedené 1. led­na 1968 souhlasně. V této souvislos­ti János Kádár uvedl, že pravicové revizionistické kruhy očekávaly od re­formy uvolnění společenského zříze­ní; sektářské dogmatické kruhy před­povídaly, že k takovému uvolněni do­jde. Nepřátelé, vedení snahou způso­bit zmatek, mluvili o prvním kroku směrem ke kapitalistickému tržnímu hospodářství. Fakta dokazují, že re­forma hospodářského řízení byla za­vedena bez výkyvů, její zásady se osvědčily a úspěšně se uplatnily. Od zavedení reformy se dále posí­lily socialistické výrobní vztahy a zvýšila se úroveň socialistického plá­novaného hospodářství. Upevnila se rovnováha národního hospodářství, rozvinul se zahraniční obchod, splni­ly se mezinárodní smluvní závazky. Úspěšně se realizovaly úkoly třetího pětiletého plánu na léta 1966— 70; ná­rodní důchod vzrostl vyšším tempem než se předpokládalo, a to o 39—40 proč. V porovnání s r. 1965 vzrostla průmyslová výroba o 33—35 % a ze­mědělská produkce o 16—17 %. Za nepříznivé jevy lze označit, že na zvýšení průmyslové výroby se jen 55—60 % podílí růst produktivity prá­ce. Nezvýšila se v dostatečné míře technická úroveň, byla nerovnoměr­ná investiční činnost a projevilo se uvolnění v hospodaření pracovními silami a v pracovní disciplině. Letos­ní povodně způsobily škody v rozsa­hu téměř 8 mld forimtů. Ve 4. pětiletce, která bude zaháje­na v příštím roce, se zvýší národní důchod o 30—32 %, průmyslová vý­roba o 32—34 %, zemědělská výroba o 15—16 %, příjmy na jednoho oby­vatele o 25—27 %. Dále J. Kádár řekl, že je třeba usi­lovat o větší diferencovanost osob­ních výdělků, o vyrovnání rodinných příjmů. Předpokládá se další zvýše­ní minimálních mezd, starobních dů­chodů a jiných forem sociální péče. Pokud ide o cenovou politiku, zů­stávají nadále v platnosti pevné, limi­tované a volné ceny, avšak u vol­ných cen se bude účiněji než dosud určovat výše zisků a systematičtěji se bude kontrolovat tvorba cen. ■ťr „ « Ústřední orgán ÚV MSDS „Népsza­­badszág“ uveřejnil v předvečer zahá­jení X. sjezdu předběžnou zprávu ÚV delegátům sjezdu. V kapitole o roz­voji národního hospodářství Maďar­ska se uvádí, že v období třetího pě­tiletého plánu (1966—1970) dynamika růstu národního důchodu MLR převy­šuje vzestup dosažený ve většině evropských kapitalistických zemí. V současném pětiletí bylo z úhrn­ného národního důchodu zaměřeno 77 % na spotřebu a 23 % na akumu­laci. Plánované investice byly v letech 1966—1970 překročeny o 17 %, tj. 50 miliard forintů. Rozsah nedokonče­ných investic je dosti vysoký — před­stavuje 70 mld forintů. Průmyslová výroba zaznamenala ve sledované době průměrný roční vze­stup o 6%. Rozvíjela se výroba všech průmyslových odvětví, nejvíce však chemického průmyslu, energetiky a strojírenství. Zemědělská produkce překročila plánovanou úroveň. Přitom se spotřeba obilovin na vnitřním trhu od roku 1964 pokrývá vlastní pro­dukcí a vznikly i jisté přebytky na vývoz. Živočišná produkce stoupla v uvedeném období o 18—19 % a rostlinná o 13 %. Obrat zahraničního obchodu v le­tech 1966—1970 vzrostl o 50 % a oóe­­kává se, že jeho konečná bilance bu­de příznivější než. v předchozí pěti­letce. V hospodářských stycích Maďarské lidové republiky zaujímají vedoucí­­místo socialistické země. Obchod se Sovětským svazem se v posledních pěti letech zvýšil v ročním průměru téměř o 10 %. Na SSSR připadá 35 % úhrnného zahraničně obchodního ob­ratu MLR. Výměna zboží s vyspělými kapitalistickými zeměmi se v téže do­bě zvýšila v ročním průměru o 12,5 proč. a předpokládá se, že podíl těch­to zemí na celkovém obchodu MLR dosáhne letos 29 % proti 25 % v ro­ce 1965. Počet zaměstnaných v letošním ro­ce dosáhl 5 miliónů. Hrubé reálné příjmy v přepočtu na jednoho oby­vatele stouply v období současné pě­tiletky o 31—32 %, souhrn různých peněžních a sociálních výhod připa­dajících na jednoho obyvatele, vzrostl o 60%. Reálné příjmy dělníků a za­městnanců byly v uvedeném období o 30 % vyšší, z toho reálné výdělky o 17 %. V prvním pololetí letošního roku činil měsíční výdělek jednoho zaměstnance 2032 forintů proti 1731 forintů před pěti lety. Příjmy země­dělců stouply v souladu s usnesení­mi IX. sjezdu MSDS v této pětiletce vyšším tempem, a to o 37 % proti ob­dobí 1961—1965. Úroveň maloobchodních cen byla v prvním pololetí 1970 o 3,5 % vyšší než v roce 1965. V údobí současného pětiletého plá­nu bylo v Maďarsku postaveno 320 tisíc nových bytových jednotek. Na vědecký výzkum se v roce 1969 věnovalo celkem 6,4 mld forintů, tj. 2,7 % národního důchodu. Je to o po­lovinu více než v roce 1966. Kapitalistické země zápasí s inflací Počátkem minulého týdne se v Pa­říži konalo dvoudenní zasedání hos­podářského výboru Organizace pra hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které se zabývalo výhradně hospodářskou zprávou sekretariátu OECD. Podle ní dosáhla již inflace takového teritoriálního a kvalitativ­ního rozsahu, že administrativní pro­tiopatření v jednotlivých členských státech, která se ukázala jako málo účinná, musí být doplněna a posíle­na koordinovanou mezinárodní akcí. Při více příležitostech bylo již v rámci OECD konstatováno, že obrov­ské likvidní částky, vyplývající z de­ficitu platební bilance USA, a nejno­věji tzv. zvláštní práva k čerpání z Mezinárodního měnového fondu jsou hlavní příčinou šířící se inflace. Nicméně tato okolnost se ve zprávě sekretariátu OECD podle dosavadních informací tisku o jejím obsahu prak­ticky opomíjí. Konkrétní údaje o intenzitě infla­ce jsou vyjádřeny procentuálním od­počtem, používaným při zjišťování růstu hrubého národního produktu v zemích OECD. V letošním roce má činit pro celou oblast OECD 5.25 °/o (na rozdíl od 4,7% loni, ročního prů­měru 3,4 % v letech 1965-68 a 2,6 % v letech 1960-65), v příštím roce má klesnout na 4,5 %. Toto očekávané zmírnění je však závislé na předpo­kládaném zlepšení v USA (snížení ze 6 % na 4 %); v západoevropských průmyslových státech se počítá jen s malým rozdílem [snížení ze 6 % na 5,5%). Zatímco ve Francii se pro příští rok odhaduje inflační růst cen na 4,5 %, v NSR má činit 5,5 % a ve Velké Británii 6,5 %. Sekretariát OECD proto členské stá­ty vybízí, aby neopijmenuly využít každého prostředku, který by po­mohl zvládnout situaci. V navrhova­ných protiopatřeních je zahrnuta vět­ší liberalizace importu včetně zvýše­ní kontingentů pro dovoz japonské­ho zboží, předčasné snížení celních sazeb podle koncesí sjednaných v ro­ce 1967 v rámci tzv. Kennedyho ko­la pro všechny smluvní strany Vše­obecné dohody o clech a obchodu (GATT), jakož i ostatní země, poží­vající nejvyšších výhod, dále poskyt­nutí celních preferencí rozvojovým zemím, jakož i zrušení výsad pro do­mácí producenty při zadávání objed­návek pro veřejné práce. Aby se za­brzdilo zdražování potravin, mají stá­ty OECD omezovat subvence produ­centských cen u zemědělských pro­duktů, kterých je nadbytek, a u ta­kových, jejichž domácí produkce ne­stačí ke krytí domácí potřeby, při­kročit k dovozu levnějšího zboží za světové ceny. Sekretariát OECD ve své zprávě od­mítá přímé i nepřímé vázání mezd na vývoj cen a dále uvádí: „Pokud bu­de cenový vývoj neuspokojivý, může se ukázat nezbytné dovolit nebo za­chovat nevyužívání více kapacit, něž by se dříve považovalo za normální nebo přijatelné“. Tato „malá věta“, která ve skutečnosti znamená, že by se nynější hospodářské potíže měly řešit na úkor pracujících, tj„ že by se měla dokonce i zvýšit nezaměst­nanost, jež v různých zemích OECD (rnapř. v USA V. Británii, v poslední době i ve Francii) nabývá již nyní hrozivých rozměrů, byla velkým pře­kvapením, poněvadž je v rozporu jak s dosavadní politikou hospodářského růstu oblasti OECD, tak s politickými zájmy jednotlivých členských států. Ani v upravené podobě („Nadměrná poptávka by měla být eliminována a tam, kde to bude nutné, by vlády mě­ly být připraveny přijmout dočasné zmírnění aktivity, pokud se nedosta­ví známky lepši cenové stability“) se neztrácí vlastní smysl tohoto do­poručení sekretariátu OECD. Odpor, který vyvolalo, upoutal po­dle názoru komentátorů pozornost k problematice inflace v nejširších kruzích. Z Paříže však odjely dele­gace zemí OECD jen se závazkem vy­jádřit se k nt a k návrhům sekreta­riátu do března příštího roku, takže s nějakou mezinárodní, koordinova­nou akcí proti inflaci lze sotva po­čítat dříve než v druhé polovině ro­ku 1971. Ekonomové o integraci Vědecká konference o charakteru a problémech trhu RVHP, zejména v souvislosti s aktuálními otázkami socialistické hospodářské integrace, skončila 19. t. m. v Budapešti. Tří­denního jednání se zúčastnili ekono­mové z Bulharska, Československa, Maďarska, Mongolska, NDR, Polska, Rumunska a Sovětského svazu. Středem pozornosti byly tři hlavní otázky: 1. Nelze stavět do protikladu plán a trh. Protože celý proces reproduk­ce, včetně zbožně peněžních vztahů je plánovitý, poukazovalo se na plá­novité využíváni zbožně peněžních vztahů. 2. Byl zdůrazněn význam světové ceny, i to, že specializace a koope­race staví do popředí modifikaci té­to světové ceny z hlediska regionál­ních zájmů zemí RVHP. 3. Pokud jde o plánovité využí­vání zbožně peněžních vztahů v ob­lasti devizové, bylo doporučeno, aby tato otázka byla ještě podrobněji pro­jednána na další konferenci nebo se­mináři ekonomů členských zemí RVHP. Z ČINNOSTI RVHP Pracovní skupina RVHP pro plastic­ké hmoty se sešla 24. t. m. v Brně za účasti delegátů ze SSSR, Bulhar­ska, Madarska, Polska, NDR, Rumun­ska a ČSSR a zástupce Jugoslávie. Na pořadu jednání jsou zejména otáz­ky kooperace, specializace i vědecko­výzkumného programu v oboru plas­tických hmot a dále otázky norma­lizace zkušebních metod pro hod­nocení. Stálá komise RVHP pro elektric­kou energii zasedala ve dnech 16. až 22. listopadu v Bukurešti. Zabývala se prognózou rozvoje výroby a spo­třeby elektrické energie v členských zemích RVHP do roku 1980 a ten­dencí rozvoje do roku 1990. Předmě­tem jednání bylo rovněž zlepšení spo­lupráce při využívání spojeného ener­getického systému v období 1971—75 a stanovení nejvýhodnější varianty stavby nových a využití dosavadních systémů mezistátních rozvodových sí­tí elektrické energie. Komise schválila plán koordinace nejdůležitějších vědeckých a technic­kých výzkumů na léta 1971—75, pro­jednala a přijala pracovní plán na rok 1971 a hlavní témata činnosti na rok 1972. Stálá komise RVHP pro mírové vy­užití jaderné energie zhodnotila na zasedání ve dnech 17. až 20. listopa­du v Moskvě výsledky své desetileté činnosti a projednala další perspek­tivy rozvoje mnohostranné vědecko­technické a ekonomické spolupráce v této oblasti. Rovněž schválila plán prací na nejbližší dva roky. Odborníci socialistických zemí při­stoupili ke společnému prognózovánl vývoje jaderné energetiky a připra­vili koordinaci výzkumných a vývo­jových prací na energetických reak­torech. Na období 1971—1975 naplá­novali vývoj nových přístrojů pro ja­derné lékařství, přičemž dohled nad plněním příslušného plánu s více než 20 tématy svěřili Maďarské lidové republice. RŮST ZAHRANIČNÍHO OBCHODU NDR Tempo růstu výměny zboží Německé demokratické republiky se zahra­ničím předstihlo v minulém roce, jak vyplývá z oficiální statistiky, vzestup zaznamenaný v předchozích létech tohoto desetiletí. Ve srovnání s rokem 1968 se za­hraničně obchodní obrat NDR zvýšil v roce 1969 o 14,9 % r na 34 682 mil. deviz, marek; znamená to, že již kon­cem minulého roku byly splněny uka­zatele pětiletého plánu zahraničního obchodu, podle kterého měl obrat do­sáhnout koncem letošního roku 34,5 mld deviz. marekv Vývoz stoupl ve sledované době o 9,6 % na 17 443 mil. a dovoz o 20,9 % na 17 239 mil. deviz, marek. V důsledku rychlejšího růstu dovozu se aktivní saldo obchodní bi­lance snížilo z 1673 mil. v roce 1968 na 203,9 mil. deviz, marek v minu­lém roce. Obchod NDR zaznamenal rozšíře­­ní se všemi skupinami zemí, avšak tempo růstu bylo rozdílné. Výměna zboží s členskými zeměmi RVHP stoupla v uvedeném údobí o 10,4 % na 23 817,9 mil. deviz, marek, při­čemž podíl zmíněných států na úhrn­ném zahraničně obchpdním obratu NDR se snížil ze 71,4 % na 68,7 %. Vývoz NDR do zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci se zvýšil o 4,2 procepta na 11 853,8 mil. a dovoz z těchto zemí stoupl., o 17,3 % na 11964 mil. deviz, marek. Bilance ob­chodu NDR v této relaci skončila te­dy pasivním saldem 111 mil. deviz, marek, zatímco v předchozích létech skončila vždy aktivem (loni to byl zejména obchod se Sovětským svazem a Rumunskem, kde dovoz NDR pře­výšil vývoz). Obrat výměny zboží s vyspělými kapitalistickými zeměmi dosáhl 8002,4 mil., o 33,3 % více než v roce 1968, z toho stoupl vývoz o 28,3 % na 3908,2 mil. a dovoz o 38,5 % na 4094,2 mil. deviz, marek. Podíl .vyspělých kapi­talistických států na zahraničně ob­chodním obratu Německé demokratic­ké republiky činil loni 23,1 %. Na rozšíření výměny zboží s touto sku­pinou států se podílel především ob­chod se západním Německem, které je druhým největším obchodním part­nerem NDR. Dovoz západoněmeckého zboží stoupl loni o 63 % á vývoz NDR o 10 %. Výměna zboží s rozvojovými země­mi se loni zvýšila ve srovnání s ro­kem 1968 o 16,8 % a činila 1433,7 mil. deviz, marek. Německá demokra­tická republika vyvezla do rozvojo­vých zemi zboží v hodnotě 743,2 mil. (o 16,2% více než v roce 1968) a na­koupila produkty za 646,5 mil. deviz, marek (+17,5%). Podíl rozvojových zemí na úhrnném zahraničním obcho­du NDR vzrostl z 3,1 % v roce 1961 na 4,2 % loni. Do konce letošního roku chtějí dát v n. p. Duslo Sala do zkušebního provozu rozsáhlou výrobnu chlóroprénového kaučuku, jedinou svého druhu v ČSSR. Komplex kaučukárny představuje závod s náročnou technologií, zčásti pře­vzatou od sesterského závodu z Jerevanu v SSSR, zčásti upravenou podle technologických výsledků, dosažených ve Výzkumném ústavu syntetického kaučuku v Gottwaldově. Na snímku objekt dimerizace, na jehož dokončení pracuje montážní četa Energetických závodů z Tlmačů, Foto ČTK - K. Cích

Next