Svět Hospodářství, 1970 (XI/79-156)
1970-11-26 / No. 142
Obchodní styky ČSSR - Maďarsko Náměstek ministra zahraničního obchodu MLR (enii Tordai a náměstek ministra zahraničního obchodu ČSSR Emil Mišovský podepsali v Budapešti čs.-maďarskou dohodu o výměně zboží a plateb na rok 1971. Dohoda předpokládá vzrůst objemu výměny zboží mezi oběma země mi v porovnání s rokem 1970 o 8 °/b; obě strany vyjádřily snahu zachovat a podle možnosti zvýšit tradiční dodávky nejdůležitějších produktů významných pro hospodářský rozvoj MLR i ČSSR. Maďarská lidová republika nám bude dále dodávat bauxit, kysličník hlinitý, hliník, maso, masné výrobky a jiné zemědělské výrobky. V československém exportu převažují energetické zdroje, válcovaný materiál a výrobky dřevařského a papírenského průmyslu. Na vytváření objemu obratu mezi oběma státy má vliv výměna výrobků strojírenského průmvshi, která rok od roku roste. Značný objem ■. maďarském vývozu tvoří výrobky slaboproudé elektrotechniky. přístroje a jemná mechanika, obráběcí, tvarovací a zemědělské stroje, servisní a garážová zařízení. ČSSR bude dodávat do MLR tradiční kompletní zařízení. Zvyšuje se i objem čs. dodávek zemědělských strojů a traktorů, silničních dopravních prostředků, obráběcích a tvářecích strojů. Dalším charakteristickým znakem je prohloubení kooperačních vztahů, zeim*nfl pokud jde o výrobu silničních dopravních prostředků, polovodičů a výstavbu kompletních výkrmen vepřů. Textilní stroje pro Sovětský svaz Zástupci naší akciové společnosti Investa a sovětského Těchnopromim' portu uzavřeli v Moskvě kontrakt o dodávce čs. textilních strojů do Sovětského svazu. Kontrakt má hodnotu 6—7 mil. rublů, dodávky se uskuteční v letech 1971—72. Jugoslávie vybuduje jadernou elektrárnu Výstavbu první jugoslávské jaderné elektrárny budou společně financovat svazové republiky Slovinsko a Chorvatsko. Příslušná dohoda byla v těchto dnech podepsána v Lublani. Výstavba elektrárny 600 MW u města Videm Krssko ve Slovinské republice bude zahájena pravděpodobně v roce 1972. Zároveň bylo v Lublani dohodnuto postavit podle potřeby ještě druhou jadernou elektrárnu v Chorvatsku u Sisaku. i ft feff A ZPRAVODAJSTVÍ 1 y|l| PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD jgB: hospodářství Bilance a výhledy ekonomiky MLR Na zahájení X. sjezdu Maďarské socialistické dělnické strany v Budapešti přednesl první tajemník DV MSDS János Kádár zprávu o činnosti, ve které se zabýval také otázkami hospodářské politiky. Nynější etapu vývoje maďarské společnosti charakterizoval J. Kádár jako dovršování výstavby socialismu. V části věnované hospodářské politice uvedl, že jejím hlavním prvkem je socialistické plánované hospodářství. Téměř všichni členové MSDS a velká většina veřejnosti přijala zásady hospodářské reformy zavedené 1. ledna 1968 souhlasně. V této souvislosti János Kádár uvedl, že pravicové revizionistické kruhy očekávaly od reformy uvolnění společenského zřízení; sektářské dogmatické kruhy předpovídaly, že k takovému uvolněni dojde. Nepřátelé, vedení snahou způsobit zmatek, mluvili o prvním kroku směrem ke kapitalistickému tržnímu hospodářství. Fakta dokazují, že reforma hospodářského řízení byla zavedena bez výkyvů, její zásady se osvědčily a úspěšně se uplatnily. Od zavedení reformy se dále posílily socialistické výrobní vztahy a zvýšila se úroveň socialistického plánovaného hospodářství. Upevnila se rovnováha národního hospodářství, rozvinul se zahraniční obchod, splnily se mezinárodní smluvní závazky. Úspěšně se realizovaly úkoly třetího pětiletého plánu na léta 1966— 70; národní důchod vzrostl vyšším tempem než se předpokládalo, a to o 39—40 proč. V porovnání s r. 1965 vzrostla průmyslová výroba o 33—35 % a zemědělská produkce o 16—17 %. Za nepříznivé jevy lze označit, že na zvýšení průmyslové výroby se jen 55—60 % podílí růst produktivity práce. Nezvýšila se v dostatečné míře technická úroveň, byla nerovnoměrná investiční činnost a projevilo se uvolnění v hospodaření pracovními silami a v pracovní disciplině. Letosní povodně způsobily škody v rozsahu téměř 8 mld forimtů. Ve 4. pětiletce, která bude zahájena v příštím roce, se zvýší národní důchod o 30—32 %, průmyslová výroba o 32—34 %, zemědělská výroba o 15—16 %, příjmy na jednoho obyvatele o 25—27 %. Dále J. Kádár řekl, že je třeba usilovat o větší diferencovanost osobních výdělků, o vyrovnání rodinných příjmů. Předpokládá se další zvýšení minimálních mezd, starobních důchodů a jiných forem sociální péče. Pokud ide o cenovou politiku, zůstávají nadále v platnosti pevné, limitované a volné ceny, avšak u volných cen se bude účiněji než dosud určovat výše zisků a systematičtěji se bude kontrolovat tvorba cen. ■ťr „ « Ústřední orgán ÚV MSDS „Népszabadszág“ uveřejnil v předvečer zahájení X. sjezdu předběžnou zprávu ÚV delegátům sjezdu. V kapitole o rozvoji národního hospodářství Maďarska se uvádí, že v období třetího pětiletého plánu (1966—1970) dynamika růstu národního důchodu MLR převyšuje vzestup dosažený ve většině evropských kapitalistických zemí. V současném pětiletí bylo z úhrnného národního důchodu zaměřeno 77 % na spotřebu a 23 % na akumulaci. Plánované investice byly v letech 1966—1970 překročeny o 17 %, tj. 50 miliard forintů. Rozsah nedokončených investic je dosti vysoký — představuje 70 mld forintů. Průmyslová výroba zaznamenala ve sledované době průměrný roční vzestup o 6%. Rozvíjela se výroba všech průmyslových odvětví, nejvíce však chemického průmyslu, energetiky a strojírenství. Zemědělská produkce překročila plánovanou úroveň. Přitom se spotřeba obilovin na vnitřním trhu od roku 1964 pokrývá vlastní produkcí a vznikly i jisté přebytky na vývoz. Živočišná produkce stoupla v uvedeném období o 18—19 % a rostlinná o 13 %. Obrat zahraničního obchodu v letech 1966—1970 vzrostl o 50 % a oóekává se, že jeho konečná bilance bude příznivější než. v předchozí pětiletce. V hospodářských stycích Maďarské lidové republiky zaujímají vedoucímísto socialistické země. Obchod se Sovětským svazem se v posledních pěti letech zvýšil v ročním průměru téměř o 10 %. Na SSSR připadá 35 % úhrnného zahraničně obchodního obratu MLR. Výměna zboží s vyspělými kapitalistickými zeměmi se v téže době zvýšila v ročním průměru o 12,5 proč. a předpokládá se, že podíl těchto zemí na celkovém obchodu MLR dosáhne letos 29 % proti 25 % v roce 1965. Počet zaměstnaných v letošním roce dosáhl 5 miliónů. Hrubé reálné příjmy v přepočtu na jednoho obyvatele stouply v období současné pětiletky o 31—32 %, souhrn různých peněžních a sociálních výhod připadajících na jednoho obyvatele, vzrostl o 60%. Reálné příjmy dělníků a zaměstnanců byly v uvedeném období o 30 % vyšší, z toho reálné výdělky o 17 %. V prvním pololetí letošního roku činil měsíční výdělek jednoho zaměstnance 2032 forintů proti 1731 forintů před pěti lety. Příjmy zemědělců stouply v souladu s usneseními IX. sjezdu MSDS v této pětiletce vyšším tempem, a to o 37 % proti období 1961—1965. Úroveň maloobchodních cen byla v prvním pololetí 1970 o 3,5 % vyšší než v roce 1965. V údobí současného pětiletého plánu bylo v Maďarsku postaveno 320 tisíc nových bytových jednotek. Na vědecký výzkum se v roce 1969 věnovalo celkem 6,4 mld forintů, tj. 2,7 % národního důchodu. Je to o polovinu více než v roce 1966. Kapitalistické země zápasí s inflací Počátkem minulého týdne se v Paříži konalo dvoudenní zasedání hospodářského výboru Organizace pra hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které se zabývalo výhradně hospodářskou zprávou sekretariátu OECD. Podle ní dosáhla již inflace takového teritoriálního a kvalitativního rozsahu, že administrativní protiopatření v jednotlivých členských státech, která se ukázala jako málo účinná, musí být doplněna a posílena koordinovanou mezinárodní akcí. Při více příležitostech bylo již v rámci OECD konstatováno, že obrovské likvidní částky, vyplývající z deficitu platební bilance USA, a nejnověji tzv. zvláštní práva k čerpání z Mezinárodního měnového fondu jsou hlavní příčinou šířící se inflace. Nicméně tato okolnost se ve zprávě sekretariátu OECD podle dosavadních informací tisku o jejím obsahu prakticky opomíjí. Konkrétní údaje o intenzitě inflace jsou vyjádřeny procentuálním odpočtem, používaným při zjišťování růstu hrubého národního produktu v zemích OECD. V letošním roce má činit pro celou oblast OECD 5.25 °/o (na rozdíl od 4,7% loni, ročního průměru 3,4 % v letech 1965-68 a 2,6 % v letech 1960-65), v příštím roce má klesnout na 4,5 %. Toto očekávané zmírnění je však závislé na předpokládaném zlepšení v USA (snížení ze 6 % na 4 %); v západoevropských průmyslových státech se počítá jen s malým rozdílem [snížení ze 6 % na 5,5%). Zatímco ve Francii se pro příští rok odhaduje inflační růst cen na 4,5 %, v NSR má činit 5,5 % a ve Velké Británii 6,5 %. Sekretariát OECD proto členské státy vybízí, aby neopijmenuly využít každého prostředku, který by pomohl zvládnout situaci. V navrhovaných protiopatřeních je zahrnuta větší liberalizace importu včetně zvýšení kontingentů pro dovoz japonského zboží, předčasné snížení celních sazeb podle koncesí sjednaných v roce 1967 v rámci tzv. Kennedyho kola pro všechny smluvní strany Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), jakož i ostatní země, požívající nejvyšších výhod, dále poskytnutí celních preferencí rozvojovým zemím, jakož i zrušení výsad pro domácí producenty při zadávání objednávek pro veřejné práce. Aby se zabrzdilo zdražování potravin, mají státy OECD omezovat subvence producentských cen u zemědělských produktů, kterých je nadbytek, a u takových, jejichž domácí produkce nestačí ke krytí domácí potřeby, přikročit k dovozu levnějšího zboží za světové ceny. Sekretariát OECD ve své zprávě odmítá přímé i nepřímé vázání mezd na vývoj cen a dále uvádí: „Pokud bude cenový vývoj neuspokojivý, může se ukázat nezbytné dovolit nebo zachovat nevyužívání více kapacit, něž by se dříve považovalo za normální nebo přijatelné“. Tato „malá věta“, která ve skutečnosti znamená, že by se nynější hospodářské potíže měly řešit na úkor pracujících, tj„ že by se měla dokonce i zvýšit nezaměstnanost, jež v různých zemích OECD (rnapř. v USA V. Británii, v poslední době i ve Francii) nabývá již nyní hrozivých rozměrů, byla velkým překvapením, poněvadž je v rozporu jak s dosavadní politikou hospodářského růstu oblasti OECD, tak s politickými zájmy jednotlivých členských států. Ani v upravené podobě („Nadměrná poptávka by měla být eliminována a tam, kde to bude nutné, by vlády měly být připraveny přijmout dočasné zmírnění aktivity, pokud se nedostaví známky lepši cenové stability“) se neztrácí vlastní smysl tohoto doporučení sekretariátu OECD. Odpor, který vyvolalo, upoutal podle názoru komentátorů pozornost k problematice inflace v nejširších kruzích. Z Paříže však odjely delegace zemí OECD jen se závazkem vyjádřit se k nt a k návrhům sekretariátu do března příštího roku, takže s nějakou mezinárodní, koordinovanou akcí proti inflaci lze sotva počítat dříve než v druhé polovině roku 1971. Ekonomové o integraci Vědecká konference o charakteru a problémech trhu RVHP, zejména v souvislosti s aktuálními otázkami socialistické hospodářské integrace, skončila 19. t. m. v Budapešti. Třídenního jednání se zúčastnili ekonomové z Bulharska, Československa, Maďarska, Mongolska, NDR, Polska, Rumunska a Sovětského svazu. Středem pozornosti byly tři hlavní otázky: 1. Nelze stavět do protikladu plán a trh. Protože celý proces reprodukce, včetně zbožně peněžních vztahů je plánovitý, poukazovalo se na plánovité využíváni zbožně peněžních vztahů. 2. Byl zdůrazněn význam světové ceny, i to, že specializace a kooperace staví do popředí modifikaci této světové ceny z hlediska regionálních zájmů zemí RVHP. 3. Pokud jde o plánovité využívání zbožně peněžních vztahů v oblasti devizové, bylo doporučeno, aby tato otázka byla ještě podrobněji projednána na další konferenci nebo semináři ekonomů členských zemí RVHP. Z ČINNOSTI RVHP Pracovní skupina RVHP pro plastické hmoty se sešla 24. t. m. v Brně za účasti delegátů ze SSSR, Bulharska, Madarska, Polska, NDR, Rumunska a ČSSR a zástupce Jugoslávie. Na pořadu jednání jsou zejména otázky kooperace, specializace i vědeckovýzkumného programu v oboru plastických hmot a dále otázky normalizace zkušebních metod pro hodnocení. Stálá komise RVHP pro elektrickou energii zasedala ve dnech 16. až 22. listopadu v Bukurešti. Zabývala se prognózou rozvoje výroby a spotřeby elektrické energie v členských zemích RVHP do roku 1980 a tendencí rozvoje do roku 1990. Předmětem jednání bylo rovněž zlepšení spolupráce při využívání spojeného energetického systému v období 1971—75 a stanovení nejvýhodnější varianty stavby nových a využití dosavadních systémů mezistátních rozvodových sítí elektrické energie. Komise schválila plán koordinace nejdůležitějších vědeckých a technických výzkumů na léta 1971—75, projednala a přijala pracovní plán na rok 1971 a hlavní témata činnosti na rok 1972. Stálá komise RVHP pro mírové využití jaderné energie zhodnotila na zasedání ve dnech 17. až 20. listopadu v Moskvě výsledky své desetileté činnosti a projednala další perspektivy rozvoje mnohostranné vědeckotechnické a ekonomické spolupráce v této oblasti. Rovněž schválila plán prací na nejbližší dva roky. Odborníci socialistických zemí přistoupili ke společnému prognózovánl vývoje jaderné energetiky a připravili koordinaci výzkumných a vývojových prací na energetických reaktorech. Na období 1971—1975 naplánovali vývoj nových přístrojů pro jaderné lékařství, přičemž dohled nad plněním příslušného plánu s více než 20 tématy svěřili Maďarské lidové republice. RŮST ZAHRANIČNÍHO OBCHODU NDR Tempo růstu výměny zboží Německé demokratické republiky se zahraničím předstihlo v minulém roce, jak vyplývá z oficiální statistiky, vzestup zaznamenaný v předchozích létech tohoto desetiletí. Ve srovnání s rokem 1968 se zahraničně obchodní obrat NDR zvýšil v roce 1969 o 14,9 % r na 34 682 mil. deviz, marek; znamená to, že již koncem minulého roku byly splněny ukazatele pětiletého plánu zahraničního obchodu, podle kterého měl obrat dosáhnout koncem letošního roku 34,5 mld deviz. marekv Vývoz stoupl ve sledované době o 9,6 % na 17 443 mil. a dovoz o 20,9 % na 17 239 mil. deviz, marek. V důsledku rychlejšího růstu dovozu se aktivní saldo obchodní bilance snížilo z 1673 mil. v roce 1968 na 203,9 mil. deviz, marek v minulém roce. Obchod NDR zaznamenal rozšíření se všemi skupinami zemí, avšak tempo růstu bylo rozdílné. Výměna zboží s členskými zeměmi RVHP stoupla v uvedeném údobí o 10,4 % na 23 817,9 mil. deviz, marek, přičemž podíl zmíněných států na úhrnném zahraničně obchpdním obratu NDR se snížil ze 71,4 % na 68,7 %. Vývoz NDR do zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci se zvýšil o 4,2 procepta na 11 853,8 mil. a dovoz z těchto zemí stoupl., o 17,3 % na 11964 mil. deviz, marek. Bilance obchodu NDR v této relaci skončila tedy pasivním saldem 111 mil. deviz, marek, zatímco v předchozích létech skončila vždy aktivem (loni to byl zejména obchod se Sovětským svazem a Rumunskem, kde dovoz NDR převýšil vývoz). Obrat výměny zboží s vyspělými kapitalistickými zeměmi dosáhl 8002,4 mil., o 33,3 % více než v roce 1968, z toho stoupl vývoz o 28,3 % na 3908,2 mil. a dovoz o 38,5 % na 4094,2 mil. deviz, marek. Podíl .vyspělých kapitalistických států na zahraničně obchodním obratu Německé demokratické republiky činil loni 23,1 %. Na rozšíření výměny zboží s touto skupinou států se podílel především obchod se západním Německem, které je druhým největším obchodním partnerem NDR. Dovoz západoněmeckého zboží stoupl loni o 63 % á vývoz NDR o 10 %. Výměna zboží s rozvojovými zeměmi se loni zvýšila ve srovnání s rokem 1968 o 16,8 % a činila 1433,7 mil. deviz, marek. Německá demokratická republika vyvezla do rozvojových zemi zboží v hodnotě 743,2 mil. (o 16,2% více než v roce 1968) a nakoupila produkty za 646,5 mil. deviz, marek (+17,5%). Podíl rozvojových zemí na úhrnném zahraničním obchodu NDR vzrostl z 3,1 % v roce 1961 na 4,2 % loni. Do konce letošního roku chtějí dát v n. p. Duslo Sala do zkušebního provozu rozsáhlou výrobnu chlóroprénového kaučuku, jedinou svého druhu v ČSSR. Komplex kaučukárny představuje závod s náročnou technologií, zčásti převzatou od sesterského závodu z Jerevanu v SSSR, zčásti upravenou podle technologických výsledků, dosažených ve Výzkumném ústavu syntetického kaučuku v Gottwaldově. Na snímku objekt dimerizace, na jehož dokončení pracuje montážní četa Energetických závodů z Tlmačů, Foto ČTK - K. Cích