Svět Hospodářství, 1970 (XI/79-156)
1970-08-07 / No. 95
č s . e k o n o m i k a MUUNIKUVLINFORMACE SOUČASNÁ PRODUKCE ŽAMPIONU V CSSR [vřetně produkce od drobných pěstitelů) se odhaduje na 600 tun ročně; na trh jich přichází 300— 400 tun. Kromě toho dovážíme ročně 160—200 tun čerstvých žampiónů z Polska a v polotovarech — suché či nakládané žampióny (v přepočteném množství 80 tun) z Bulharska. Na základě poptávky je však pro nejbližší období odhadována roční spotřeba žampiónů u nás asi na 3000 tun. Ve výstavbě je nyní halová pěstírna žampiónů v Třinci na 100 tun roční produkce a výhledově se počítá s výstavbou dalších nových pěstíren. Správní výbor sekce pěstitelů Československé mykologické společnosti s oborovým ředitelstvím Zemědělského zásobování a nákupu získávají ještě nevyužité prostory ve starých pivovarech, lihovarech a sklepích, které by bylo možno výrobě žampiónů přizpůsobit. Další možnosti jsou pro alespoň sezónní pěstování v prostorách, které nejsou po celý rok plně využity, jako např. sušárny brambor. Aby bylo možné alespoň do roku 1975 pokrýt poptávku po šampiónech na trhu, je třeba zvýšit roční . ’•odukci o 2000—2400 tun. K tomu monou přispět i další socialistické zemědělské podniky a drobní pěstitelé, jimž sekce pěstitelů žampiónů Čs. mykologické společnosti )e připravena úborně poradit. V TŘINECKÝCH ŽELEZÁRNÁCH sníží administrativně správní aparát o 178 pracovníků. Je to o 3 více než jim stanovilo generální ředitelství. Pracuje zde celkem 3612 technicko-hospodářských pracovníků. Z tohoto počtu jich 1386 působí v řídícím a správním aparátě podniku a závodů. Vedení železáren určovalo počty ke snížení aparátu v jednotlivých správních útvarech podniku diferencovaně. Proto např. v odboru racionalizace řízení a správy a v oddělení perspektivního technického rozvoje zůstane stejný počet lidí jako dosud. Zato z obchodního útvaru má odejít 26 a ze statistiky 14 úředníků. Nejde pouze o odstraňování duplicitních správních úkonů, odbourávání zbytečného papírování, rušení některých mezičlánků a o sdružování funkcí tam, kde je to účelné pro lepší využití kvalifikovaných kádrů, ale současně také o modernizaci a racionalizaci pracovních metod v oblasti řízení a o uplatnění výpočetní techniky, mechanizace a automatizace. V Třineckých železárnách pomocí samočinného počítače Minsk 22 mechanizují některé operativně technické evidence, operativní plánování výroby válcoven a mechanických dílen, celou fakturaci podniku i další agendy. Možnost úspory pracovníků rovněž dává mechanizace v účetních agendách. STAVEBNÍ PODNIKY generálního ředitelství Pozemního stavitelství Ostrava splnily pololetní plán základní stavební výroby za první pololetí na 102,4 % a navíc provedly práce za 47 miliónů 674 tisíc Kčs. Z jednotlivých podniků této výrobně hospodářské jednotky dosáhli nejlepších výsledků pracující Pozemních staveb Brno, kteří pololetní úkoly překročili o hodnotu větší než 31 miliónů korun. Rovněž v odevzdávce dokončených bytů zaujímají prvenství pracující Pozemních staveb Brno. V prvním pololetí odevzdali navíc 105 bytů a úkol splnili na 106,7 %. TŘICET BRIGÁDNIC Z POLSKA pomáhá v oblasti Vítkova kamene u Lipenského jezera při sklizni sena pracovníkům Státních lesů. Polské brigádnice mají hlavní podíl na tom, že v této části šumavského pohraničí mohli lesáci uskladnit již dvě stě metráků kvalitního sena. DlLNY CSD VIT VRÚTKACH, založené v roce 1874, opravovaly původně parní lokomotivy a osobní železniční vozy. Od roku 1960 se zaměřily na oprpvu elektrických lokomotiv. Dnešní kapacita. — 300 lokomotiv ročně — pomalu nestačí a vzhledem k perspektivě zlikvidovat do r. 1975 na Slovensku parní trakci, bude třeba kapacitu dilan značně zvýšit. Stane se tak již v nejbllžšlch letech. Ještě v tomto pololetí začnou ve Vrútkách přípravné práce na druhou etapu rekonstrukce dílen. Rekonstrukce bude stát kolem 500 miliónů Kčs a potrvá osm let. Dílny potom přestanou opravovat železniční vozy a přejdou výlučně na opravy elektrických lokomotiv, jichž budou moci za rok opravjt až 700. V rámci rekonstrukce postaví nové opravárenské haly, chemické provozy, lakovnu, váhu na lokomotivy a další objekty. Počet pracovníků vzroste asi o 400 a dílny budou u nás monopolním opravovatelem elektrických lokomotiv na jednosměrný proud. 2 svéi 7. srpna 1970 hospodářství ČS. POČÍTAČ TESLA 200 SE VYRÁBÍ VE FRANCOUZSKÉ LICENCI a postupně jsou jím vybavována nová výpočetní střediska v našem průmyslu. Na snímku jedno z nich — výpočetní středisko Hutního odbytu v Praze, které zpracovává fakturací všech podniků Ferona, evidenci zboží a statistiku. Později se počítá se zpracováním administrativní agendy obchodních útvarů, jako například zpracování objednávek, předprodejní evidence a tisk vyskladňovacích příkazů. snímek Ctk — j. šaroch JEDNOTNÝ SYSTÉM POČÍTAČŮ V ZEMÍCH RVHP VÝPOČETNÍ TECHNIKA V ČESKOSLOVENSKU V uplynulých 15 letech na celém světě ovlivnila výpočetní technika téměř všechny oblasti národního hospodářství i společenského dění. Zároveň se tento obor v rámci celé oblasti technické kybernetiky stává nositelem pokrokových metod řízení jednotlivých organizací, procesů i ekonomik jáko celku, který vytváří podmínky k zvýšení efektivnosti. Nejinak tomu bylo a je i u nás. Vládní usnesení č. 102 z roku 1966 směřovalo k urychlení rozvoje výpočetní techniky včetně jejího zaváděni. Stanovilo minimální počty počítačů, které měly být zavedeny do roku 1970. Ukládalo využití domácí výzkumně vývojové a výrobní základny, ale také prohloubení mezinárodní spolupráce se socialistickými zeměmi, případně i s některými kapitalistickými státy. ■ Hlavní cíle vládního usnesení byly splněny a v mnohém dokonce překročeny. Nedostatkem je, že vyrobené počítače se dosud plně nevyužívají — ať už je důvodem nedostatek kvalifikovaných kádrů, materiálové zabezpečení nebo všeobecně nižší úroveň využití základních fondů u nás. Park počítačů se dosud rozšiřoval dost živelně. K 31. 12. 1969 bylo v Československu 226 počítačů víca než 30 různých typů. Vysoký počet typů znesnadňuje a někdy i znemožňuje vzájemné vazby — předávání programů, univerzálnost materiálního zabezpečení, náhradní díly atd. K výčtu nedostatků snad ještě patří, že se nepodařilo dosáhnout potřebného předstihu rozhodující součástkové základny. ■ Proti původním záměrům nastal přesun od menších počítačů MSP ve prospěch středních počítačů ZPA6O0. Tento počítač prošel v uplynulém roce státními zkouškami, které prokázaly funkční a vysokou provozní spolehlivost přesto, že osazení počítače bylo provedeno zastaralou součástkovou základnou, pramenící ze snahy využít při vývoji pouze domácí součástkové základny. V průběhu posledních let byla zakoupena licence BGE 140/145 - Tesla 200 - čímž jsme získali pro národní hospodářství nejen malý, velmi výkonný počítač, ale i progresivní elektronickou technologii. Typové sjednocení, které se při koupi licence rovněž sledovalo, se dosud nemohlo plně projevit. Dosud bylo totiž dodáno jen 8 kusů Tesla 200, letošního roku k nim přibude dalších 23 kusů. Zároveň s výrobou počítačů se u nás začala vyrábět řada náročných, zejména periferních mechanických zařízení nového typu. Je možno jmenovat mj. fotoelektrický snímač děrné pásky FS 1500 (Z'PA Košíře), snímač děrných štítků T1014 ARITMA, číslicově-abecedně číselnou řádkovou tiskárnu [ZPA Jinonice), elektrický psací stroj Consul (Zbrojovka Brno), magnetické páskové paměti atd. Zároveň byl v tomto období od roku 1966 vyřešen postupný přechod na 80sloupcový systém zařízení děrnoštítkové techniky. Přechod na tento celosvětový systém z 90sloupcového systému, který se v ČSSR dosud používá, by měl našim výrobcům pomoci získat světové trhy, avšak je velmi složitý s ohledem na to, že v Československu je více než 2000 souprav 90sloupcového systému. ■ Typová různorodost počítačů instalovaných v Československu je značná: z oněch 226 počítačů je 66 domácí výroby, 34 z PĽR, 56 ze SSSR a 70 z kapitalistických států. Také rozmístění v jednotlivých odvětvích není zcela uspokojující: v průmyslu pracuje 83 počítačů, ale ve stavebnictví 6, v zemědělství a lesnictví 3, v dopravě jen 2, ve spojích ročněž 2, v obchodu a veřejném stravování 5, v nevýrobní sféře je u nás celkem 85 počítačů — z toho v odvětví školství a kultury 42, ve vědě a výzkumu 42, ve zdravotnictví 2, atd. Urychlené zavádění výpočetní techniky do národního hospodářství předpokládá následující potřeby počítačů pro jednotlivá období: Rozvoj této techniky však vyvolá i zvýšené nároky na personální růst I kvalifikaci obsluhujícího aparátu, jako např. analytiků, operátorů a dalších pracovníků. V současné době připadá průměrně 25 lidí na jeden počítač. V případě růstu asi o 600 souprav do roku 1975 by tedy šlo asi o 15 000 pracovníků. Je již nezbytně nutné urychleně systematicky vychovávat tyto kádry, hledat nové přístupy k jejich výchově, počínaje stanovením školních osnov. ■ V roce 1967 byla zahájena dvoustranná spolupráce v oblasti výpočetní techniky se SSSR a od roku 1968 se na základě vícestranné spolupráce v Mezivládní komisi pro spolupráci zemí socialistického tábora ve výpočetní technice jedná o jednotném systému samočinných počítačů 3. generace pro zpracování hromadných dat „Rjad“. ■ Československo se od samého začátku aktivně podílelo na založení jednotného systému počítačů RVHP. Současně bylo nutno — s ohledem na jednotnost systému — přizpůsobit i vlastní technickou koncepci výzkumu čs. počítače tak, aby se stal nedílnou částí jednotného systému počítačů „Rjad“. V orgánech Mezivládní komise již bylo dosaženo určitého pokroku počínaje sjednocením základních podmínek, po stanovení konstrukčních a součástkových standardů. Základní nomenklatura počítačů „Rjad“ zahrnuje tyto typy: R 10, R 20, R 20 A, R 30, R 40, R 50, R 60. (Československo vyvíjí typ R 20 A, který má v roce 1972 přijít do sériové výroby.) Současně byla také stanovena nomenklatura celého sortimentu přídavných zařízení, která činí více než 100 položek. ■ Koncepce počítačů „Rjad“ se v současné době přednostně orientuje na oblast zpracování hromadných dat. Předpokládá se, že stavebnicovost těchto počítačů v budoucnu umožní vytvořit také počítače pro řízení průmyslových procesů. Československým příspěvkem k centrálním jednotkám systému „Rjad“ je počítač typového označení R 20 A. Vývoj počítače R 20 A vychází z rozboru perspektivní potřeby samočinných počítačů v ČSSR, zejména z úvahy, že hlavní oblast potřeby tvoří podniky o 3000 až 5000 zaměstnancích, kterých je u nás zhruba 1000. Průzkum v těchto podnicích ukazuje, že jde především o zpracování hromadných dat běžných ekonomických agend a podnikové administrativy. Z objektivního hodnocení pak vyplynulo, že bude ekonomicky výhodnější uspokojit uvedenou hlavní oblast potřeby počítačem s menším rozsahem paměti, s účelným zjednodušením operačního kódu a tudíž levnějším a dostupnějším pro uvedený rozsah podniků. Všechny tyto předpoklady pak splňuje projekt čs. počítače R 20 A. ■ V projektu R 20 A byla stanovena jako hlavní podmínka, aby byl tento počítač slučitelný s ostatními počítači ze systému „Rjad“. R 20 A užívá podmnožinu instrukcí ze stejného souboru instrukcí „Rjad“, je zcela slučitelný na úrovni sestavujícího programu, je schopen zpracovávat kódy ISO a EBCDIC. Může být nasazen jako samostatný počítač i jako satelitní počítač, připojený k počítačům vyššího systému. Z typu R 20 A se perspektivně má odvodit i počítač R 30 A —- a to zdvojením cest a připojením dalších bloků paměti. S počítačem R 30 A se počítá jako se středním typem pro zpracování hromadných dat na úrovni průmyslových integrací a orgánů centra hospodářského řízení státu. Technologicky by neměl vyšší nároky než R 20 A a důsledně by využíval všech stavebnicových dílů vyvinutých pro R 20 A. Oba typy čs. počítačů R 20 A a R 30 A představují ekonomicky účelné doplnění řady „Rjad“. Nevybočují z této řady, ani jakkoli jinak nenarušují mezinárodní program vývoje. Ing. V. Klimpl Pruhy počítačů 1970 1971-75 Malé počíta&e: — děrnoštítkové 43 150 — vědeoko-frecihnické vý,počty — 100 — zjpracovóní dat — 200 střední počítače 16 150 velké (počítače 1 7 řídící počítače — 100 Celkem 60 707 ^ JfT IWHTii»jjnü Martin — priemyselným uzlom? Útvar hlavného architekta v Martine vypracoval podrobnú správu k vybudovaniu priemyslového uzlu v Martine a jeho okolí na ploche 420 ha, ktorá je rovinatá s vysokou únosnosťou, výborne napojená na železničnú sieť. Južným cestným napájačom by bolo spojenie s diaľnicou D:1 a tým zabezpečený rozvoz na západ a východ. Z. poľnohospodárskeho hľadiska je tu pôda menej kvalitná. Navrhované riešenie priemyselného obvodu je progresívne. Združuje niekoľko závodov v jeden obvod, čo prináša ďalekosiahle výhody. Potrebná plocha sa znižuje o 10 až 40 %, dĺžka železnice o 9 až 30 %, počet objektov o 20 až 60 %, počet typových rozmerov konštrukcií o 30 až 80 % a celkové rozpočtové náklady zhruba o tretinu. V tomto obvode môžu byť závody rozličných priemyselných odvetví, alebo príbuzné priemyslové fabriky. Pri správnom naplánovaní môže architekt uvažovať s celou plochou a čo najracionálnejšie umiestiť jednotlivé závody, ako aj objekty slúžiace celému obvodu. Přes 248 000 tun obilí do státních a krmných fondů mají letos vykoupit pracovníci Zemědělského a nákupního podniku v Severočeském kraji. Chybí jim však skladovací prostory pro více než 60 000 tun zrna. Tento schodek byl před měsícem 25 000 tun obilí, jehož skladování se však výkupnám podařilo smluvně zajistit u řady organizací. Vagóny zrnin umístí ve svých volných prostorách havraňský cukrovar, důl Kateřina v SHR, Čs. plavba labsko-oderská v Děčíně, STS Mimoň, ČSAD v Hrádku nad Nisou, vojenské útvary v Lounech i Podbořanech a další. Na volných skládkách bude letos uloženo přes IX 000 tun obilí především na silnici Sulejovice—Lovosice na Litoměřicku. Další obilí umístí zemědělci na řepných skládkách a nádvořích cukrovarů v Polepech, Libochovicích a Lovosicích. Na neutěšené situaci ve skladování obilí mají nemalou zásluhu Báňské stavby Most, které měly už loni dokončit stavbu velkokapacitního sila v Dobroměřících na Lounsku. Neodevzdaly ani další silo v Podbořanech, jehož výstavba měla letos skončit — a sklad se měl nyní o žních uvést do plného yprovozu. S platností od 1. srpna platí nové ceny za dopravu taxíky v Praze. Snižuje se např. tarif za ujetý jeden kilometr v taxíku značky Volha nebo Škoda MB Dopravního podniku z 2,70 Kčs na 2,40 Kčs. Při cestách mimo Prahu se cena snižuje z 2,30 Kčs za kilometr na 2,10 Kčs. Za hodinu čekací doby se dosud v Praze platilo 30 Kčs, od uvedeného data to ]e 20 Kčs. Základní sazby a noční příplatek zůstávají beze zrněny 3 a 2 koruny. Snížení cen za dopravu taxíky dovolila důkladná prověrka všech nákladů v Dopravním podniku. Snižuje se tak dosavadní disproporce mezi cenami za taxislužbu tohoto podniku a cenami taxíků komunálních a družstevních služeb, kde je sazba za kilometr 1,80 Kčs. V současné době v Praze jezdí 900 taxíků Dopravního podniku a stejný počet taxíků družstevních a komunálních. Dopravní podnik rozšiřuje počet vozů vybavených radiostanicemi a pražská taxislužba může např. při různých společenských událostech přistavit i sérii vozů stejné značky a barvy. Do budoucna, poněvadž výroba dosavadního typu automobilů Volha končí, počítá Dopravní podnik, že se v Praze 'objeví jako taxíky buď např. sovětské Fiaty VAZ, nebo polské Fiaty 125 P, eventuálně nové typy osobních automobilů Škoda. Dosavadní vývoj mezd na Slovensku Pozitivním působením mzdových regulačních opatření se za první pololetí t. r. v průmyslu na Slovensku při růstu produktivity práce o 7,4 % zvýšila průměrná mzda o 4 °/o. V porovnání s léty 1968—1969 se zastavil explozivní vývoj mezd. Místo velkého předstihu růstu mezd před růstem produktivity, práce se naopak více zvyšuje produktivita práce než průměrné mzdy. Z regulačních opatření se osvědčilo zvláště uplatnění závazného limitu podílu mezd na realizovaných výkonech, které pomáhá odstraňovat mimoekonomická hlediska deformující princip odměny podle práce a obnovit závislost mzdy na výsledcích práce. Účinný je rovněž nový systém podnikových daní. Zabezpečuje další růst výroby přednostním uplatňováním racionalizačních investic a opatřeni k racionálnímu využití pracovní síly. Jeho cílem je působit na podniky, aby daly přednost intenzifikaci výrobního a pracovního procesu před zvyšováním zaměstnanosti. Podle zkušeností za letošních prvních 5 měsíců se negativně projevuje působení daně z objemu mezd, protože působí proti snižováni zaměstnanosti. Podniky přijímají pomocné pracovníky, Tesp. pracovníky s nižšími mzdami a platy, aby rozdrobily průměrnou mzdu a vyhly se tak vyšším sazbám této daně. Tím odčerpávají volné zdroje pracovních sil, které jsou jinde potřebné a daly by se efektivněji využít. Své poslání nesplnily ve všech podnicích ani podíly za hospodářské výsledky. Ačkoliv na doplatcích podílů za uplynulý rok se v březnu t. r. vyplatilo na Slovensku přes 500 miliónů korun, nebyly tyto výplaty v mnohých případech úměrné dosaženým hospodářským výsledkům.