Svět Hospodářství, 1971 (XII/1-78)

1971-02-23 / No. 23

ěs. ekonomika Rostlinná výroba v minulém roce Ve struktuře osevních ploch trva­ly v roce 1970 většinou tendence z minulých let. Klesající tendence zů­stala u žita, luštěnin, krmných oko­panin a přadných rostlin. Zvýšily se, jako každým rokem, plochy ose­té pícninami. Zastavil se však pokles osázených ploch brambor a cukrov­ky. Podporou těchto tendenci byly cenové relace zemědělských výrob­ků, rozdílná rentabilita u jednotli­vých druhů plodin, odbytové potíže a v neposlední řadě i náročnost na ruční práce. • Zrniny byly pěstovány na 1730 tis. ha. tzn. na ploše téměř o 16 tis. ha nižší než v roce 1969. Zatímco v předchozím roce se podílely zrniny na celkové osevní ploše 52,8 °/o, sní­žil se tento rozdíl v roce 1970 na 52.4 %. Jejich sklizeň byla ve srov­nání s předcházejícím rokem nižší, lze ji však hodnotit vzhledem k ne­příznivému počasí jako dobrou. Po­díl obilovin činí 51,1 % osevní plo­chy, pěstují se celkem na 1710 tis. ha. Plochy pšenice mají od roku 1963 trvale vzestupnou tendenci. V roce 1970 se pěstovala pšenice v ČSR na dosud největší ploše, Z celkové osev­ní plochy zaujímala 21,7 % proti 20,2 % v roce 1969. Naproti tomu u žita poklesla o 48 tis. ha, což od­povídá zhruba rozsahu ploch, které byly vlivem špatného přezimování Podmínky pro rostlinnou výrobu byly v roce 1970 celkem málo příznivé. Obytek orné půdy znamenal 1 snížení osevních ploch celkem o 4 tis. ha, neoseto zůstalo 14 tis. ha, takže celková osevní plocha byla 3343 tis. ha. porostů zaorány. Náhradou za za­­onané ozimy byl zvýšen osev jarních obilovin. Proti roku 1969 se zvýšily plochy ječmene o 29 tis. ha, z toho jarního ječmene bylo zaseto více o 33,5 tis. ta Podle předběžného odhadu dosáhla celková sklizeň obilovin v loňském roce 4760 tis. tun, tj. ve srovnáni s rokem 1969 o 364 tis. tun méně (— 7,1%), třebaže řada zeměděl­ských podniků sklízela z 1 ha 40 ai 30 q. • Plochy brambor byly pro rok 1970 závazným ukazatelem státního plá­nu, a to se odrazilo ve zvýšení osá­zené plochy o více než 9 tis. ha ve srovnání s rokem 1969. Celková skli­zeň se odhaduje na 163 tis. tun ra­ných brambor při výnosu 116.6 q z ha, a 3640 tis. tun ostatních pří výnosu 169 q z ha. • Cukrovky bylo v CSR pro napade­ní škůdci a poškození spálou zaorá­­no přes 7 tis. ha ploch. Vzhledem k pozdějšímu osevu bylo posunuto I celé její vegetační období a tím 1 sklizeň, která se odhaduje na zhru­ba 5 mtl. tun. Její culkernatost byla 15,5 %, tj. o 1,1 °/o nižší než v roce předcházejícím. • Pícniny zaujímají každým rokem vysoký podíl osetých ploch, méně pé­če se však věnuje jejich ošetření a sklizni hmoty na seno 1 na zeleno a siláž a jejímu uskladnění. • Plochy krmných okopanin se ne­ustále snižují — vysoká potřeba pra­covních sil při pěstování a sklizni je vytlačuje. Jejich sklizeň je v ro­ce 1970 zhruba 2 mil. tun při od­hadovaném výnosu 480 q na 1 ha. • Kukuřice a slunečnice na zeleno a siláž bylo sklizeno 6,5 mil. tun při dosaženém ha výnosu 363 q. Z toho bylo přes 5 mil. tun zesilážováno. • Víceleté pícniny (na orné půdě) se podílejí 21,7 % na osevní ploše. Za posledních deset let se Jejich plo­cha zvýšila o 50 %, hektarové výno­sy se zvýšily o 22 % a sklizeň o 84 proč. Představují téměř 20% krytí potřeby krmív v přepočtu na škro­bové jednotky. Obsahem výživných hodnot a tmalou náročností na pra­covní sílu se řadí mezi nejdůležitěj­ší plodiny krmivové základny. Rostlinná výroba (ve stálých ce­nách roku 1967) proti roku 1969 mírně klesla, přitom však dosahuje zhruba plánovaného objemu. Objem produkce nejyíce ovlivnilo snížení sklizní obilovin a semen víceletých pícnin; vyšší je v porovnání s mi­nulým rokem sklizeň cukrovky. Vlast­ní výrobou krmív je pokryta potřeba stravitelných dusíkatých látek na 84,7 proč., potřeba ve škrobových jednotkách je pokryta na 92,5'%. Schodek v bilanci krmiv by měl být kryt z centrálnich fondů, které jsou dotovány převážně dovozem krmiv. Celková potřeba krmiv je stanovena již s ohledem na očekávané zvýšení živočišné výroby v roce 1971. Růst rostlinné výroby bude proto nutno zabezpečovat především progresiv­ním zvyšováním výnosů. Jedním z důležitých" předpokladů k tomu Je zajištění dostatečného množství kva­litních výkonných odrůd osiva. Pro letošní rok bylo dodáno zeměděl­ským závodům osivo nejvýkonnějších odrůd tuzemských i dovezených. Pod­statně se zvýšil dovoz pšenice Miro­­novskaja, která dosahuje výnosů 45 až 50 q/iha, žita odrůdy DANAE (až 30 q z ha) a ječmene odrůdy Dia­mant, Dvoran a nově povolené od­růdy Denar. Rostlinná výroba stojí před třemi hlavními úkoly: zvýšit výrobu a tím soběstačnost v obilovinách, zvýšit výrobu brambor a cukrovky. Cesta k vyřešení těchto úkolů je v racionál­ním spojování sil dodavatelských od­větví a zemědělských podniků, v prohlubování koncentrace a specia­lizace výroby a posílení kooperačních a integračních vztahů. Výsledky uply­nulého roku ukázaly, že zemědělské závody plní své úkoly zodpovědně I za ztížených podmínek. Budou-li pro zdárný vývoj zemědělské výroby za­bezpečeny podmínky a potřeby 1 od­povědným přístupem ostatních od­větví národního hospodářství, splní zemědělství 1 úkoly pátého pětileté­ho plánu úspěšně. Ing. J. KREJČOVÁ, CSO Smlouvy o zemědělských dodávkách O prvních výsledcích smluvního zajištění dodávek zemědělských výrobků pro zásobování obyvatelstva a zpracovatelský průmysl a potřeb pra zeměděl­ské podniky v ČSR informoval odborný ředitel oborového ředitelství Země­dělského zásobování a nákupu v Praze Jiří Němeček. Zemědělské podniky mají velmi dobrý přístup k uzavírání smluv na prodej svých produktů, přičemž Jsou vedeny zájmem, aby smlouvy byly reálné, podložené potřebným množ­stvím hnojív, agrochemikálií a krm­ných směsí, nutných k produkci opět vyšší plánované výrobky a dodávek. I když se proti minulému roku zvy­šuje dovoz agrochemikálií z kapita­listických států o 25 mil. Kčs ve fran­co cenách (tuzemská výroba nestačí krýt potřebu), v některých krajích jich potřebují více. Podstatně se letos zvyšuje dodávka hnojiv — na 190 kg čistých živin na hektar — z tuzemské výroby a zemí RVHP, hlavně z NDR a SSSR. Poprvé v historii se nebudou dovážet z ka­pitalistických států. Nedostatkem je, že objem vápenatých hnojiv je proti loňsku zatím zhruba o třetinu nižší. Limitujícím faktorem pro výrobu krmných směsí jsou kompomenty z dovozu, hlavně pokrutiny a živočišné moučky. V současné době se proto uvažuje o možnostech zvýšit výrobu krmných směsí, zejména pro dojnice. Osiva ve státních fondech jsou pro jarní setí plně zajištěna. Na rozšíře­ní ploch obilovin o 40 000 ha státní zdroje kryjí potřebu ze dvou třetin, což odpovídá plánu. Rozpory, které vznikají pří uzaví­rání smluv v některých okresech, se okamžitě řeší v centru. Na počest 50. výročí KSČ Zvýšit výrobu náhradních dílů pro automobily nejméně o 10 % slíbili ve svém závazku na počest 50. výročí založení KSČ pracující státních výro­ben autodílů v Hrádku nad Nisou na Liberecku. V souhrnu socialistických závazků vyniká slib mistrů největ­šího provozu čel­ních kol, kteří se rozhodli k jubileu KSČ bezplatně od­pracovat dvě smě­ny ve výrobě. Osm­­náctičlenný kolek­tiv kalírny svým socialistickým zá­vazkem pohotově I vyřešil tíživý problém nízké kapacity: bude obsazovat sobotní 1 nedělní mi­mořádné směny. Obdobná iniciativa pracovních ko­lektivů a jednotlivců se ujímá v ce­lém závodě a je dobrým předpokla­dem k tomu, aby si hrádecký závod opět udržel dlouholeté prvenství v ce­lopodnikové soutěži. K záväzkovým hnutiam na počesť 50. výročia založenia KSČ sa pripája-; jú i na Slovensku stále nové závody. Šesť miliónov korún sa zaviazali venovať zamest nanci i n. p. Biotika Slovenská Lupča tomuto jubileu a XIV. zjazdu strany. Záväzok prijalo 98 °/o osadenstva závodu a 26 brigád socialistickej práce. V novej tryskovej tkáčovni Závodov 1. mája v Starej Ľubovni, ktorá zača­la pracovať len koncom januára t. r., prijali pracujúci k 50. výročiu KSČ záväzky: dosiahnuť už v prvom štvrť­roku tohto roku 85 % výrobkov prvej voľby, znížiť počet prípustných chýb o 8 %. I napriek tomu, že sa v no­vej tkáčovni začalo pracovať o mesiac neskoršie ako sa pôvodne predpokla­dalo, chcú v prvom štvrťroku dobeh­núť zaostávanie a vyrobiť zameška­ných 78 tisíc metrov rezných tkanín. V Tatraľane Kežmarok sa zaviazali na počesť 50. výročia založenia stra­ny prekročiť plánovanú výrobu tovaru o milión korún. Tohto roku počítajú s prekročením plánu výroby priadze o 4 tisíc kg. Hospodárnejším využíva­ním paliva chcú ho ušetriť v tomto roku 200 ton. Veľkú pozornosť venujú znižovaniú stratovosti vo výrobe, kde sa zaviazali zlepšiť hospodársky vý­sledok o viac ako 6 miliónov korún. Výrobu tkanín oproti minulého roku zvýšia o 2,6 miliónov metrov. 2 svět 23‘ÍLnOTa 1971 hospodářství Vyšší podíl proudové výstavby Poradní sbor ministerstva staveb­nictví ČSR pro rozšiřování proudové metody stavění, řízený náměstkem ministra stavebnictví CSR Aloisem Buchtíkem, projednal a schválil pod­mínky celostátní soutěže kolektivů trvalých proudových provozů. Jak sdělil náměstek ministra sta­vebnictví CSR Alois Buchtík, proudo­vé provozy se osvědčují již 20 let a značnou měrou přispívají k rovno­měrnému plnění plánovaných úkolů výstavby. Také tuto progresivní me­todu negativně postihla léta 1968 až 1969, kdy zejména přestalo působení centrálního piánu. Přesto např. pod­niky generálního ředitelství Pozem­ních staveb v Ostravě se nevzdaly tohoto osvědčeného způsobu výstav­by. Proto také v letošním roce k prv­nímu pololetí počítají s dokončením 45 % celoročních úkolů plánu bytové výstavby. Proti výsledku loňských proudo­vých provozů, které zajistily kolem 40 % objemu bytové výstavby, počí­tá se letos k prvnímu pololetí s do­sažením šedesátiprocentního podílu proudové metody výstavby. Z celko­vého objemu to představuje výstav­bu přes 25 000 bytů pro přibližně 100 tisíc obyvatel. Proudové provozy se budou zavádět také se zaměřením na komplexnost výstavby sídlišť. Umožní podstatně zkrátit dobu výstavby: vyžadují však vyšší nároky na organizaci a řízem" prací, zejména na plynulé zásobování materiály a využití mechanismů. Usnadní také řešit otázky zvyšování produktivity práce, tím i růst výděl­ků, ale také problémy pracovní mo­rálky a disciplíny ve stavebnictví. Poradní sbor v krátké době vyhod­notí proudové provozy za II. polole­tí roku 1970. S vyhodnocením I. po­loletí letošního roku plán práce po­radního sboru počítá: do konce srp­na. Plánuje se také uskutečnění ce­lostátního aktivu proudových provozů z ČSR, organizátorů a vedoucích hos­podářských pracovníků, na němž se vyhodnotí proudové metody včetně aplikací racionalizačních opatření v jednotlivých výrobně hospodářských jednotkách řízených ministerstvem stavebnictví ČSR. Úspěšná racionalizace Čs. novinka — stroj na dolisování tvarohu — se osvědčuje v podniku Severomoravské mlékárny. Dosud po­užívané odstředivky tvarohu zahra­niční výroby poskytují totiž surovinu jen o sušině 20 %, což neodpovídá čs. státní normě. Tužší konzistence tva­rohu "(nutných 25 % sušiny) se do­sud dosahovalo plněním řidší směsí do tvarožníků, pracným zpracováním a pak znovu ručním vyprazdňováním hotového výrobku. Strojový dolisovač tvarohu, který vyvinuli a vyzkoušeli v opavské mlé­kárně, už také předběžně ověřovali pracovníci Výzkumného ústavu mlé­kárenského v Praze. Stroj dovoluje kontinuální výrobu tvarohu — tedy nepřetržitý proces od výrobníku přes odstředivku a dolisování až po for mování kostek a balení hotového vý­robku. Zlepší se tak především kvalita tva­rohu, jeho mikrobiální čistota i chu­ťové vlastnosti. Zároveň se zvýší 1 produktivita práce — nový výrobní postup uspoří čtyři pracovní síly. fP) Vysoká absence pro nemoc a úraz Závažnými úkoly nemocenského pojištění se v Plzni zabývalo 240 funk­cionářů ROH e vedoucích hospodářských pracovníků závodů západních Cech. Na pořadu byla zejména absence pro nemoc a úraz, zvláště absence biologic­ky neodůvodněná. Jen v závodech Západočeského kra­je chybí denně na pracovištích 18 500 lidí, přičemž náklady na dávky ne­mocenského pojištění byly v r. 1969 o více než 80 mil. Kčs vyšší než v ro­ce předcházejícím a za loňský rok přesáhly rozpočet o 24,5 mil. korun. Kdyby se jen v CSR podařilo snížit absenci o jediné procento, jak uvedl ředitel správy národního pojištění dr. Jaromír Marik, získali bychom tři čtvrtě miliardy korun a více než 40 tisíc pracovních sil. Na 150 bezpeč­nostních techniků ze závodů z celé republiky spolu s pracovníky České­ho úřadu bezpečnosti práce, se sešlo na aktivu v Praze, věnovaném práci a postavení bezpečnostních techniků v hospodářských organizacích. Předseda Českého úřadu bezpeč­nosti práce inž. Miroslav Šmok zdů­raznil, že bezpečnost práce je neod­dělitelnou součástí racionalizace ná­rodního hospodářství, přičemž úrazo­vost je měřítkem úrovně řízení. Na nepříznivém vývoji úrazovosti v ČSR dokumentoval nezbytnost soustavného úsilí o zajištění bezpečné a zdravé práce. Za devět měsíců minulého ro­ku pří počtu pojištěnců 4 660 000 do­šlo k 180 000 pracovních a více než 260 000 mimopracovních úrazů. Na pracovištích denně chybělo pro pra­covní úrazy 14 850 a pro nepracovní 19 250 osoh, což představuje v celo­ročním propočtu značné ztráty — té­měř dvě miliardy korun. HODNOCENÍ JAKOSTI VÝROBKŮ Význam sedmnácti státních zkuše­ben v ČSSR, rozhodujících při povin­ném hodnocení o jakosti výrobků, rok od roku vzrůstá. Konečné loň­ské údaje, které poskytl Ořad pro normalizaci měření v Praze ukazují, že se počet hodnocených výrobků proti předchozímu roku zvýšil téměř o třetinu a dosáhl počtu 3719. Současně stoupá náročnost zkuše­ben, zejména pokud jde o ekonomic­ké ukazatele. Důsledkem toho je sku­tečnost, že přes výrazné absolutní zvýšení hodnocené produkce přizna­ly loni jen 438 výrobkům I. stupeň jakosti, tedy punc špičky v meziná­rodním měřítku. V roce 1969 bylo za prvotřídní uznáno 592 výrobků. Převážná část přihlášených výrob­ních novinek — 71 procent — spa­dá do průměru, který je hodnocen II. stupněm jakostí. Téměř 14 pro­cent zkoušených druhů zboží se mu­selo spokojit s III. stupněm, který signalizuje řadu technických, funk­čních a estetických nedostatků. Stojí za zmínku, že podprůměrná výroba má v tomto posuzování vyšší podíl než vynikající Strojírenským ‘ zkušebním ústavem prošlo v prosinci 116 výrobků, z nichž výbornou jakost získalo pouze pět druhů nábytkových úchytek z n. p. Amatl ve Stříbře, zatímco 99 důle­žitých druhů zboží odpovídalo jen II. jakosti. Podobně přisoudila Státní in­spekce jakosti výrobků potravinář­ského průmyslu nejvyšší jakost ze 42 přihlášených výrobků jen 4 druhům moravských vín a světlé dvanáctce z brněnského pivovaru. Technický a zkušební ústav stavební došel k zá­věru, že ani jeden ze 109 zkouma­ných výrobků neodpovídá vysokým parametrům špičkové produkce; 28 jich mělo podprůměrnou úroveň. Vý­jimku tvoří produkce textilního a oděvního průmyslu. Ostav bytové a oděvní kultury přiznal nejvyšší znám­ku 37 druhům z posuzovaných 82 druhů. PODLE ÜDAJÜ Z OBLASTNÍHO DIS­PEČINKU SEVEROMORAVSKÝCH PLY­NÁREN V OSTRAVE je současná pro­dukce plynu na Ostravsku taková, že se nemusí odebírat žádný plyn z pod­zemních zásobníků v Lobodicích u Přerova, kam se přebytky plynu do­dávají k uskladnění v letním období. Do celostátního systému dodali pra­cující Severomoravských plynáren z Ostravy v lednu více než 16 mil. m3 plynu, což je zhruba o 6 mil. m3 více, než se předpokládalo. Měsíční rekord ve výrobě svítiplynu za lOleté trvá­ní závodu vytvořili v lednu zaměst­nanci tlakové plynárny v Úžině na Ostecku. Vyrobili celkem 52 401200 m3 svítiplynu, čímž překročili státní plán o 5 401 200 m3. K tomuto jejich výkonu přispěli havíři dolu Antonín Zápotocký, kteří Jim dodávali pravi­delně dostatek kvalitního uhlí. Z HOSPODÁŘSKÝCH ORGÁNÚř Za řízení dr. L. Strougala zasedalo minulý týden ve čtvrtek předsednic­tvo vlády ČSSR. Zabývalo se hlavními problémy dalšího rozvoje hlavního mě­sta Prahy na základě zprávy předložené předsedou vlády ČSR a předsedou Státní plánovací komise. Největší po­zornost se podle ní zaměří předem vším na bytovou výstavbu, dopravu á občanskou vybavenost sídlišť. V této souvislosti se zejména věnovalo za­bezpečení stavebních kapacit a pra­covních sil pro další rozvoj hlavní­ho města Prahy. Předsednictvo vlá­dy ČSSR dále schválilo harmonogram postupu prací na opatřeních k od­stranění nedostatků v oblasti Inves­tic zjištěných prováděnými cenovými kontrolami. Posoudilo rovněž návrh vládního nařízení, kterým se stanoví seznam surovin, výrobků, výkonů a služeb, jejichž ceny určují federál­ní orgány. Závěrem schůze projed­nalo předsednictvo vlády ČSSR ně­které otázky z oblasti mezinárodní hospodářské spolupráce a kulturních styků se zahraničím. • • • Seminár na tému „Povrchové úpra­vy interiéru tapetami“ poriada Odbo­rový vývojovo projektový ústav v Trenčíne v dňoch 23.-25. februára 1971. Ďalšie konkrétnejšie oboznáme­nie s technológiou lepenia tapiet bu­de zameraním seminára, na ktorom sa zúčastnia okrem domácich 1 zahra­niční odborníci. Celkový význam se­mináru spočíva v príprave podmie­nok k všeobecnému používaniu ta­piet v ČSSR a dosiahnutiu úrovne vy­spelých krajín. Rozvoj pojištěni v České socialis­tické republice v roce 1970 dokazuje vzestupný trend tohoto odvětví ná­rodního hospodářství. Měřítkem růs­tu pojištění je především přijaté po­jistné, které vykazuje proti roku 1969 vzestup o půl miliardy Kčs. Na tom­to růstu se ze dvou třetin podílejí organizace a z jedné třetiny obyva­telstvo. Za rok 1970 vyřídila Česká' státní pojišťovna 1324 604 škod, tj. o 166 328 více než v roce 1969. Na náhradách vyplatila 2,5 mld Kčs, o 335 mil. Kčs více než v roce 1969. Toto zvýšení se projevuje zejména v pojištění majetku obyvatelstva. Nej­více škod bylo na budovách, movitos­tech a na motorových vozidlech. Ze živelných škod vyplatila pojišťovna o 69 mil. Kčs a z havarijního pojiš­tění o 62 mil. Kčs více než v před­chozím roce. Z pojištění majetku ob­čanů likvidovala pojišťovna v loň­ském roce 822 928 škod. Zvýšení o 159 310 škod proti předchozímu ro­ku ie hlavní Dříčinou toho, že někte­ré pojistné události nemohly být lik­vidovány včas. Návrh plánu rozvoja dopravy, pflšt a telekomunikácií na Slovensku v ro­koch 1971—1975 utvára predpoklady na vyriešenie hlavných úloh na tom­to úseku. Konštatovali to na rokova­ní Výboru SNR pre dopravu a spoje. Za najzávažnejšie úlohy v budúcich piatich rokoch poslanci považujú do­budovanie východoslovenských pře­kladišť, zvyšovanie výkonnosti tratí a železničných uzlov na prvom hlav­nom ťahu, uplatňovanie progresív­nych foriem v doprave a lepšie vy­užitie vodnej dopravy. Výbor České národní rady pro ob­chod, dopravu, pošty a telekomuni­kace projednal minulý týden proble­matiku rozvoje materiálně technické základny vnitřního obchodu v Praze v letech 1971—1975. V uplynulých letech byl v Praze z různých důvodů vážně zanedbáván rozvoj výrobní a nevýrobní sféry, a v důsledku toho se projevuje v současné době kritic­ký stav v zajišťování základních ži­votních potřeb Pražanů. Situace ve vnitřním obchodě je o to závažnější,­­že jeho zařízení a služby musí ne­jen uspokojovat potřeby Prahy, ale i značný podíl poptávky mimopraž­ských obyvatel a nákupy i služby spojené s cestovním ruchem — té­měř 90 % návštěvníků ze zahraničí navštíví současně hlavní město. Ke konci roku 1969 chybělo v hlavním městě 110 000 m3 prodejní plochy. V Praze se rovněž projevuje kritic­ký nedostatek ubytovacích možností pro cestovní ruch. Členové výboru doporučili, aby plánovací orgány ČSR a Rada NVP v součinostl s plánova­cími orgány federace zajistily v té­to pětiletce rozsah výstavby obchodu nejméně ve výši navržené minister­stvem obchodu ČSR, tzn celkový ob­jem prací a dodávek ve výši jedné miliardy 875 miliónů Kčs. Na problematiku drevoubrábacích nástrojov boli zamerané Dni novej techniky v Martine. Účastníci sa obe­známili s používaním a údržbou naj­progresívnejších nástrojov a s ich aplikáciou na automatických výrob­ných linkách.

Next