Svět Hospodářství, 1971 (XII/1-78)
1971-02-25 / No. 24
Dok 1948 začal v Československu TM velkými mrazy a sněhovými vánicemi. Čs. poinohospodáři v té době dostali významnou pomoc — dodávky sovětského obili a jarního osiva, které po katastrofální neúrodě V předchozím roce znamenaly rozhodný krok pro záchranu čs. hospodářství. V novinách začaly diskuse a kampaň k chystaným volbám, objevila se Gottwaldova výzva ke vstupování do KSČ. Vnitropolitická situace byla den ze dne napjatější a srážka mezi reakčními a pokrokovými silami visela ve vzduchu. Pak přišel Onor 1948 — jeden z nejdůležitějších mezníků v dějinách KSČ i našeho státu. Revolučními událostmi před 23 lety vyvrcholil dlouhý a úporný třídní boj, v němž buržoazie iprohrála zápas o politickou moc a dělnická třída vedená svou komunistickou stranou se stala vládnoucí třídou. Vítězství pracujícího lidu rozhodlo o socialistické budoucnosti Československa. Onur 1948 se významně zapsal i do oblasti mezinárodních vztahů. Co znamenal pro čs.-sovětské spojenectví, na to odpověděl Klement Gottwald již na zasedání Ov KSČ 9. dubna 1948: „Zahraničně politicky šlo v únoru o to, zda v budoucnosti půjde naše republika dále neochvějně cestou spojenectví se Sovětským svazem, spujenectví s ostatními slovanskými národy, cestou spojenectví se všemi lidově demokratickými státy ve střední a jihovýchodní Evropě, anebo zda ji vytrhnou z řady těchto pokrokových VÝZNAMNÉ VÝROČÍ demokratických států a stane se opět objektem politiky západních imperialistů, zda se stane nástupním mostem světové reakce v jejím boji proti Sovětskému svazu." A únorové události rozhodly jednoznačně, že naše republika nejenže setrvá ve své zahraničně politické orientaci na Sovětský svaz, ale že toto spojenectví ještě více prohloubí a bude je také v praxi ještě důsledněji uskutečňovat. jedním ze základních předpokladů porážky reakce před 23 lety bylo úspěšné získání většiny národa pro politiku KSČ. Byla to zásadová politika, důsledně vycházející z učení o rozhodující úloze dělnické třídy a pracujícího lidu v boji za socialismus, o objektivní nutnosti těsnéhu spojení strany s lidem. Ani dnes nemůže a nechce strana dělat jinou pulitiku. Významnou stránkou tehdejší politiky komunistické strany bylo do vedné spojování politických otázek s otázkami ekonomickými — zejména při zajišťování takových úkolů, jako bylo splnění dvouletky, odstranění černého trhu a zajištění řádného zásobování. Také dnes jde komunistické straně o to, aby se co nejrychleii přešlo k cílevědomé politické práci, ve které musí velká pozornost patřit hospodářským otázkám. Výsledky ekonomického rozvoje v roce 1970 potvrzují, že bylo dosaženo základních cílů hospodářské politiky, vytyčených lednovým plenárním zasedáním Gv KSČ. Zastavil se inflační vývoj, vnitřní trh se stabilizoval, zlepšila se situace v zahraničním obchodě, podařilo se zastavit nepříznivé tendence v investiční výstavbě. Dynamika hospodářství byla dosažena růstem produktivity práce a životní úroveň obyvatelstva se dále zvýšila. Byla obnovena jednota řízení ekonomikv, závaznost státního národohospodářského plánu jako hlavního nástroje řízení socialistické ekonnmiky a pravidelná kontrola jeho plnění. Na úspěšném rozvoii hospodářství měla významný podíl zvyšující se aktivita a iniciativa pracujících. ' Mimořádný politickoekonomický význam má plán rozvoje národního hospodářství na letošní rok,'který stanovila na počátku prosince vláda ČSSR, a o němž iednaln prosincové plenární zasedání GV KSč. Cílem plánu je pokračovat v náročné a realistické linii dosavadní hospodářské po litikv strany a učinit rozhodný krok k leošímu vvužívání našich ekonomie kých zdrojů a možností, ke zvýšení efektivnosti národního hospodářství. MetodicknnrKanizátorskÝ obsah plánu dále prohlubuje centrální plánovité řízení hospodářství, což vyjadřuje úsilí stranv a vlády o obnovení marx>sticko-leninských směrů výstavby socialismu v naší zemi. Letos jsme zároveň vstoupili do prvního řoku nové pětiletky, jejíž zaměření projedná XIV. sjezd strany, jako jeden ze svých hlavních bodů. Je proto pochopitelné, že oslavy únorového vítězství i 50. výročí založení strany a příprava jejího sjezdu, jsou plně v duchu soustředění pozornosti na úkoly celosDnlečenského rozvoje, tedy i na ekonomickým úsekn. ZPRAVODAJSTVÍ « PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD ^ hospodářství Plán a rozvoj sovětské ekonomiky PADESÁT LET ÚSPĚŠNÉ ČINNOSTI GOSPLANU K nu. výročí Státního plánovacího výboru rady ministrů SSSR (Gusplanu] bylo 22. .února t. r. v Moskvě uspořádáno slavnostní shromáždění za účasti nejvyššícn představitelů SSSR a delegací plánovacích organizací socialistických zemí. Téhož dne otiskl list Pravda k tomuto výročí článek náměstka předsedy rady ministrů SSSR a předsedy Gosplanu SSSR Nikolaje Bajbakava. V dějinách organizace plánovaného řízení národního hospodářství Sovětského svazu se přijetí dekretu o zřízení Státní všeobecné plánovací komise před padesáti roky z Leninovy iniciativy stalo významnou událostí, zdůrazňuje N. Bajbakov. Plánované řízení národního hospodářství, které bylo umožněno přechodem základních výrobních prostředků do společenského vlastnictví, je jednou z hlavních předností socialistického zřízení. Lenin vždycky vyřešil základní problémy plánování a řízení socialistické ekonomiky. Byl inspirátorem plánu Goelro, prvního perspektivního plánu rozvoje národního hospodářství. Od té doby KSSS tvůrčím způsobem aplikuje a rozvíjí Leninovy zásady socialistického plánování. Hodnotíme-li cestu, kterou prošla sovětská ekonomika, připomínáme si znovu rozhodující význam státních národohospodářských plánů pro realizaci hospodářské politiky KSSS. Jejich úspěšné plnění zajistilo vysoké tempo růstu výroby, nebývalý vzestup kultury, posílení obranné moci socialistického státu a to, že se SSSR během krátké doby stal mohutnou a vysoce průmyslovou velmocí. Právě plánování umožňuje efektivně řídit hospodářství v celostátním měřítku, určovat optimální proporce, racionálně rozmisťovat výrobní síly a úsporně hospodařit materiálními, pracovními a finančními prostředky. Na této obrovské tvůrčí činnosti se pracovníci plánovacích orgánů podílejí jako věrní pomocníci komunistické strany a aktivní vykonavatelé její hospodářské politiky. Historické etapy vývoje sovětské společnosti byly vždy charakterizovány progresí v soustavě státního plánování. Byla to dlouhá cesta od prvních ročních plánů až po komplexní národohospodářské plány, v nichž jsou všechna hospodářská odvětví uvedena v soulad. Za půl století byl v SSSR uskutečněn Leninův plán Goelro a osm pětiletých plánů obětavou prací dělnické třídy, kolchozních rolníků a lidové inteligence. Nové socialistické výrobní vztahy v SSSR umožnily urychleně rozvíjet výrobní síly, konstatuje N. Bajbakov. Byla vytvořena pevná materiální základna socialismu. V Sovětském svazu došlo ke skutečné kulturní revoluci. Velkých úspěchů v rozvoji hospodářství a kultury dosáhly všechny sovětské republiky. Sovětský systém plánovaného řízení hospodářství prošel nejkrutějšími zkouškami za Velké vlastenecké války. Strana a veškerý sovětský lid vyvinuly veškeré úsilí, aby během krátké doby odstranily škody způsobené válkou, obnovily národní hospodářství a dosáhly nového pokroku. Splněním čtvrté a páté pětiletky (1946—19551 SSSR překonal předválečnou hospodářskou úroveň. V následujících dvou pětiletkách (1956—1965) byl zajištěn více než dvojnásobný vzesfup národního důchodu. Na cestě k výstavbě materiálně technické základny komunismu bylo možno zaznamenat významný pokrok. Od říjnového zasedání OV KSSS v roce 1964 zaměřila strana hlavní úsilí na řešení základních otázek zdokonalování ekonomických vztahů v sovětské společnosti, na zlepšování soustavy hospodářského řízení, plánování a stimulování výroby. Určila principy ekonomické politiky, jaké odpovídají požadavkům nynější etapy rozvoje Sovětského svazu. Směrnice XXIII. sjezdu KSSS pro základní sociálně ekonomické ukazatele byly splněny úspěšně: významný krok byl učiněn směrem k vybudování materiálně technické základny komunismu, stejně jako k posílení mezinárodní pozice a autority Sovětského svazu. V SSSR byl zajištěn trvalý a bezkrizový růst hospodářství a plná zaměstnanost práceschopného obyvatelstva. Umožnil to plánovitý rozvoj národního hospodářství a cílevědomé využívání materiálních zdrojů. Prostřednictvím plánových pák strana a vláda SSSR po celé dějiny socialistického systému hospodaření vytvářely nejpříznivější podmínky pro rozvoj klíčových odvětví, jako energetiky, hutnictví, palivového průmyslu, chemie a strojírenství. V národohospodářských plánech byly vyřešeny otázky zdokonalování struktury výroby a nezbytných proporcí národního hospodářství, aby se co nejrychleji rozvíjely a co nejracionálněji rozmístily výrobní síly. Takto bylo možno vybudovat nová odvětví těžkého průmyslu, přebudovat palivovou bilanci, rekonstruovat železniční dopravu a zvýšit podíl východních oblastí země na produkci nejdůležitějších výrobků. Nynější etapa hospodářského rozvoje SSSR umožňuje zaměřovat daleko větší finanční a hmotné zdroje na řešení aktuálních hospodářských úkolů. Podle nedávného návrhu směrnic XXIV. sjezdu KSSS pro pětiletku 1971—1975 (viz SH 21/71) bude toto období významnou etapou na cestě sovětské společnosti ke komunismu. K tomu je zapotřebí dosáhnout vysokého tempa a proporcionálního rozvoje společenské produkce, zvláště v zemědělství, lehkém a potravinářském průmyslu, podstatně zvýšit efek(Pokračování na str. "JI DNES PŘÍLOHA Cenový zpravodaj Obsahuje důležité směrnice k sestavení výkazů o nákladech a výnosech podle oborů za rok Í970 IUÖ 5A-01), které budou vyplňovat všechny průmyslové a stavební podniky a VHJ. Samostatný dotisk Cenového zpravodaje (č. 8j si mohou zájemci zakoupit za 1,— Kčs v prodejně ČTK, Praha 1, Žitná 29 (telefon 22 87 65 j nebo objednat v odbytovém oddělení ČTK, Praha 1, Haštalská 14 (telefon 694451. Hospodářské styky ČSSR s Finskem Finský ministr zahraničního obchodu Olavi Mattila a ministr zahraničního obchodu ČSSR ing. Andrej Barčák podepíší v Praze 1. března novou dohodu obou zemí a hospodářské, průmyslové a technické spolupráci. Začátkem března pak proběhnou v Praze a Bratislavě „Dny finské techniky“. Dlouhodobá čs.-finská dohoda podepsaná na podzim roku 1969 vytvořila základní podmínky pro postupné odstranění některých umělých překážek rozvoje obchodu, včetně již nevyhovujícího platebního systému v clearingu. V podmínkách této dohody vykazuje celkový obchodní obrat značný růst — proti zhruba 130 mil. devizových Kčs v roce 1968 dosáhl v loňském roce úrovně téměř 200 mil. devizových Kčs. Zejména rychlý růst zaznamenává náš dovoz, v němž pozvolna dominují stroje a strojírenská zařízení (zejména specializované na výrobu a zpracování dřeva, papíru a celulózy). V nové dohodě, jež bude podepsána v těchto dnech, se vlády obou zemí zavazují vytvářet příznivé podmínky nejen pro kooperaci čs. a finských podniků, ale také umožnit nerušený (přístup na trh pro kooperační dodávky, které z kontraktů vyplynou. Není pochyb o tom, že také tato dohoda vytvoří dobrý rámec pro oboustranné využití zejména nejnovějších možností ekonomik obou zemí. Vzájemné využívání daných možností je především podmíněno co nejširšími znalostmi a informovaností o podmínkách a potřebách partnera. Je třeba znát dosažený stupeň technické úrovně v jednotlivých oborech a z ní vycházet v úvahách o vlastních možnostech pro kooperaci. To si úvědomují i zájmové organizace obou zemí. Dny finské techniky proběhnou v Praze od 1. do 4. března a v Bratislavě od 3. do 5. března t. r. Jejich pořadatelé — z finské strany Finskočeskoslpvenské obchodní sdružení, Finské sdružení pro zahraniční obchod a vývozní společnost METEX, z čs. strany Čs. obchodní ikomora a agentura Made in (Publicity) si kladou za cíl seznámit širokou odbornou veřejnost se současnou technickou úrovní finského strojírenství. V uvedených dnech promluví asi 25 finských specialistů z největších strojírenských firem na řadu témat, zahrnujících širokou paletu technických novinek a postupů od zpracování celulózy a papíru, přes novou techniku prací v hornictví až po nové postupy v potravinářském průmyslu a při výrobě léčiv. Dny finské techniky nepochybně nejen přiblíží našim odborníkům současný techpický stupeň finského strojírenství, ale stanou se jistě i impulsem pro příští kooperaci podniků obou zemí. Bulharská energetika Během nynější pětiletky, jejíž směrná čísla má v dubnu schválit X. sjezd Bulharské komunistické strany, postaví. Bulharsko svou první jadernou elektrárnu o kapacitě 880 000 kW a zahájí výstavbu další jaderné elektrárny o kapacitě 2 milióny kW. Spolu s dalšími nově vybudovanými elektrárnami tak celková výroba elektřitiy v BLR dosáhne v posledním roce pětiletky 33.5 mid kWh, tj. 3850 kWh na jednoho obyvatele. Už pro uplynulé pětileté období je typická mimořádně rychlá výstavba energetické základny. Byly dány dc provozu tepelné a vodní elektrárny, mezi nimi největší tepelná elektrárna „Varna“ o kapacitě 630 000 kW. V uplynulém roce byla plně kryta potřeba elektřiny pro bulharský průmysl a byl jí dostatek i pro široký okruh spotřebitelů. Přispělo k tomu i překročení loňského plánu výroby elektřiny o 690 mil. kWh. Letos budou v Bulharsku uvedeny do provozu další objekty o celkové kapacitě 391 000 kW. Na výstavbě téměř všech elektráren, které mají být hotovy do konce letošního roku, se významnou měrou podílí československý strojírenský průmysl. Z kapitalistického trhu uranu Předpoklady západních odborných kruhů, že s rozvojem jaderné energetiky bude poptávka po uranu rychle stoupat, se zatím nesplnily Západní tisk očekává, že výraznější oživení poptávky může nastat až v druhé polovině sedmdesátých let. Navíc loni, kdy výrobci očekávali, že poptávka může rychle stoupnout a vytvářeli si proto zásoby, přišly zprávy z Austrálie o nových mohutných nalezištích uranové rudy v Nabarleku (viz SH 123/70). Pokud se všechny odhadované údaje o množství a kvalitě rudy v Nabarleku potvrdí, dojde na kapitalistickém trhu uranu k významným změnám. V Nabarleku by se totiž ruda těžila mnohem levněji a přitom by byla podstatně kvalitnější než např. ruda kanadská či jihoafrická. Zároveň by se nabídka opět zvýšila, takže ceny uranu by nestouply. Současné ceny uranu na kapitalistickém trhu se dosti liší v závislosti na objemu a době trvání kontraktu. V podstatě se pohybují asi od 5,5 do 7 dolarů za libru; podle odborných prognóz by kolem roku 198C měly činit zhruba 10 dolarů. Poptávka po uranu loni dosáhla 18 500 t, přičemž kapacity v kapitalistických zemích činily 40 tis. t Zasedání výkonného výboru RVHP V Moskvě bylo 23. ť. m. zahájeno řádné zasedání výkonného výboru RVHP. Gčastní se ho náměstkové předsedů vlád Bulharska, ČSSR, Maďarska, Mongolska, NDR, Polska, Rumunska a Sovětského svazu; přítumen je i představitel Jugoslávie. Na programu zasedání jsou perspektivy spolupráce v oblasti standardizace a dále valutové, finanční a úvěrové otázky spojené se specializací a kooperací výroby a s rozšířením vědeckotechnické spolupráce v rámci RVHP. Od 23. t. m. zasedá v Moskvě rovněž pracovní skupina pro obecné otázky hospodářské činnosti členských zemí RVHP. Tato pracovní skupina se zabývá technickými aspekty spolupráce členských zemí RVHP při výstavbě dodatečných průmyslových kapacit, jež přispějí k rozšíření produkce některých nedostatkových surovin. První.schůze, kterou řídil náměstek předsedy rady ministrů SSSR a předseda Gosplanu SSSR Nikolaj Bajbakov, se zúčastnili představitelé osmi členských zemí RVHP. V diskusi členové pracovní skupiny zdůrazňovali, že se úspěšně rozvíjí spolupráce ekonomů RVHP. Byla dokončena koordinace národohospodářských plánů členských zemí na období 1971—75. Členské země rovněž začaly zpracovávat systém hospodářského prognózování, který zahrne odvětví paliv, energetiky, hutnictví železa i barevných kovů, papírenského průmyslu, průmyslu celulózy i zemědělství; začaly sestavovat také prognózu pro odvětví spotřebního průmyslu do roku 1985. Zvláště zde byly shledány velké možnosti. Na oficiální přátelské návštěvě v Maďarské lidové republice dlí v těclíto dnech předseda vlády CSSR dr. Lubomír Štrougal. Během prvních rozhovorů s předsedou vlády MLR Jenci Fockem konstatovali oba představitelé, že je možné a žádoucí další rozvíjení vzájemných čs.-maďarských vztahů, zvláště pokud jde o specializaci a kooperaci na úseku průmyslu, zemědělství a vědeckotechnické činnosti. Telefoto ČTK - Mil