Svět Hospodářství, 1971 (XII/1-78)

1971-02-25 / No. 24

Dok 1948 začal v Československu TM velkými mrazy a sněhovými vá­nicemi. Čs. poinohospodáři v té do­bě dostali významnou pomoc — do­dávky sovětského obili a jarního osi­va, které po katastrofální neúrodě V předchozím roce znamenaly rozhod­ný krok pro záchranu čs. hospodář­ství. V novinách začaly diskuse a kampaň k chystaným volbám, obje­vila se Gottwaldova výzva ke vstu­pování do KSČ. Vnitropolitická situa­ce byla den ze dne napjatější a sráž­ka mezi reakčními a pokrokovými si­lami visela ve vzduchu. Pak přišel Onor 1948 — jeden z nej­důležitějších mezníků v dějinách KSČ i našeho státu. Revolučními událost­mi před 23 lety vyvrcholil dlouhý a úporný třídní boj, v němž buržoa­zie iprohrála zápas o politickou moc a dělnická třída vedená svou komu­nistickou stranou se stala vládnoucí třídou. Vítězství pracujícího lidu roz­hodlo o socialistické budoucnosti Čes­koslovenska. Onur 1948 se významně zapsal i do oblasti mezinárodních vztahů. Co zna­menal pro čs.-sovětské spojenectví, na to odpověděl Klement Gottwald již na zasedání Ov KSČ 9. dubna 1948: „Zahraničně politicky šlo v únoru o to, zda v budoucnosti půjde naše republika dále neochvějně cestou spo­jenectví se Sovětským svazem, spu­­jenectví s ostatními slovanskými ná­rody, cestou spojenectví se všemi li­dově demokratickými státy ve střední a jihovýchodní Evropě, anebo zda ji vytrhnou z řady těchto pokrokových VÝZNAMNÉ VÝROČÍ demokratických států a stane se opět objektem politiky západních imperia­listů, zda se stane nástupním mos­tem světové reakce v jejím boji pro­ti Sovětskému svazu." A únorové události rozhodly jedno­značně, že naše republika nejenže se­trvá ve své zahraničně politické orientaci na Sovětský svaz, ale že toto spojenectví ještě více prohloubí a bude je také v praxi ještě důsled­něji uskutečňovat. jedním ze základních předpokladů porážky reakce před 23 lety bylo úspěšné získání většiny národa pro politiku KSČ. Byla to zásadová po­litika, důsledně vycházející z učení o rozhodující úloze dělnické třídy a pracujícího lidu v boji za socialis­mus, o objektivní nutnosti těsnéhu spojení strany s lidem. Ani dnes ne­může a nechce strana dělat jinou pu­­litiku. Významnou stránkou tehdejší po­litiky komunistické strany bylo do vedné spojování politických otázek s otázkami ekonomickými — zejména při zajišťování takových úkolů, ja­ko bylo splnění dvouletky, odstraně­ní černého trhu a zajištění řádného zásobování. Také dnes jde komunis­tické straně o to, aby se co nej­­rychleii přešlo k cílevědomé politic­ké práci, ve které musí velká pozor­nost patřit hospodářským otázkám. Výsledky ekonomického rozvoje v roce 1970 potvrzují, že bylo dosaže­no základních cílů hospodářské poli­tiky, vytyčených lednovým plenárním zasedáním Gv KSČ. Zastavil se inflač­ní vývoj, vnitřní trh se stabilizoval, zlepšila se situace v zahraničním ob­chodě, podařilo se zastavit nepřízni­vé tendence v investiční výstavbě. Dynamika hospodářství byla dosaže­na růstem produktivity práce a život­ní úroveň obyvatelstva se dále zvý­šila. Byla obnovena jednota řízení ekonomikv, závaznost státního náro­dohospodářského plánu jako hlavního nástroje řízení socialistické ekonn­­miky a pravidelná kontrola jeho plnění. Na úspěšném rozvoii hospo­dářství měla významný podíl zvyšují­cí se aktivita a iniciativa pracují­cích. ' Mimořádný politickoekonomický vý­znam má plán rozvoje národního hos­podářství na letošní rok,'který sta­novila na počátku prosince vláda ČSSR, a o němž iednaln prosincové plenární zasedání GV KSč. Cílem plá­nu je pokračovat v náročné a realis­tické linii dosavadní hospodářské po litikv strany a učinit rozhodný krok k leošímu vvužívání našich ekonomie kých zdrojů a možností, ke zvýšení efektivnosti národního hospodářství. MetodicknnrKanizátorskÝ obsah plánu dále prohlubuje centrální plánovité řízení hospodářství, což vyjadřuje úsilí stranv a vlády o obnovení mar­­x>sticko-leninských směrů výstavby socialismu v naší zemi. Letos jsme zároveň vstoupili do prvního řoku nové pětiletky, jejíž za­měření projedná XIV. sjezd strany, jako jeden ze svých hlavních bodů. Je proto pochopitelné, že oslavy úno­rového vítězství i 50. výročí založe­ní strany a příprava jejího sjezdu, jsou plně v duchu soustředění po­zornosti na úkoly celosDnlečenského rozvoje, tedy i na ekonomickým úsekn. ZPRAVODAJSTVÍ « PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD ^ hospodářství Plán a rozvoj sovětské ekonomiky PADESÁT LET ÚSPĚŠNÉ ČINNOSTI GOSPLANU K nu. výročí Státního plánovacího výboru rady ministrů SSSR (Gusplanu] bylo 22. .února t. r. v Moskvě uspořádáno slavnostní shromáždění za účasti nejvyššícn představitelů SSSR a delegací plánovacích organizací socialistic­kých zemí. Téhož dne otiskl list Pravda k tomuto výročí článek náměstka předsedy rady ministrů SSSR a předsedy Gosplanu SSSR Nikolaje Bajbakava. V dějinách organizace plánovaného řízení národního hospodářství Sovět­ského svazu se přijetí dekretu o zří­zení Státní všeobecné plánovací ko­mise před padesáti roky z Leninovy iniciativy stalo významnou událostí, zdůrazňuje N. Bajbakov. Plánované řízení národního hospodářství, které bylo umožněno přechodem základních výrobních prostředků do společenské­ho vlastnictví, je jednou z hlavních předností socialistického zřízení. Le­nin vždycky vyřešil základní problé­my plánování a řízení socialistické ekonomiky. Byl inspirátorem plánu Goelro, prvního perspektivního plánu rozvoje národního hospodářství. Od té doby KSSS tvůrčím způsobem apli­kuje a rozvíjí Leninovy zásady socia­listického plánování. Hodnotíme-li cestu, kterou prošla sovětská ekonomika, připomínáme si znovu rozhodující význam státních ná­rodohospodářských plánů pro reali­zaci hospodářské politiky KSSS. Jejich úspěšné plnění zajistilo vysoké tempo růstu výroby, nebývalý vzestup kul­tury, posílení obranné moci socialis­tického státu a to, že se SSSR během krátké doby stal mohutnou a vysoce průmyslovou velmocí. Právě plánová­ní umožňuje efektivně řídit hospo­dářství v celostátním měřítku, určo­vat optimální proporce, racionálně rozmisťovat výrobní síly a úsporně hospodařit materiálními, pracovními a finančními prostředky. Na této obrovské tvůrčí činnosti se pracovníci plánovacích orgánů podí­lejí jako věrní pomocníci komunistic­ké strany a aktivní vykonavatelé její hospodářské politiky. Historické eta­py vývoje sovětské společnosti byly vždy charakterizovány progresí v sou­stavě státního plánování. Byla to dlouhá cesta od prvních ročních plá­nů až po komplexní národohospodář­ské plány, v nichž jsou všechna hos­podářská odvětví uvedena v soulad. Za půl století byl v SSSR uskutečněn Le­ninův plán Goelro a osm pětiletých plánů obětavou prací dělnické třídy, kolchozních rolníků a lidové inteli­gence. Nové socialistické výrobní vztahy v SSSR umožnily urychleně rozvíjet výrobní síly, konstatuje N. Bajbakov. Byla vytvořena pevná materiální zá­kladna socialismu. V Sovětském sva­zu došlo ke skutečné kulturní revolu­ci. Velkých úspěchů v rozvoji hospo­dářství a kultury dosáhly všechny so­větské republiky. Sovětský systém plá­novaného řízení hospodářství prošel nejkrutějšími zkouškami za Velké vlastenecké války. Strana a veškerý sovětský lid vyvinuly veškeré úsilí, aby během krátké doby odstranily škody způsobené válkou, obnovily ná­rodní hospodářství a dosáhly nového pokroku. Splněním čtvrté a páté pě­tiletky (1946—19551 SSSR překonal předválečnou hospodářskou úroveň. V následujících dvou pětiletkách (1956—1965) byl zajištěn více než dvojnásobný vzesfup národního dů­chodu. Na cestě k výstavbě materiál­ně technické základny komunismu bylo možno zaznamenat významný po­krok. Od říjnového zasedání OV KSSS v ro­ce 1964 zaměřila strana hlavní úsilí na řešení základních otázek zdoko­nalování ekonomických vztahů v so­větské společnosti, na zlepšování sou­stavy hospodářského řízení, plánová­ní a stimulování výroby. Určila prin­cipy ekonomické politiky, jaké odpo­vídají požadavkům nynější etapy roz­voje Sovětského svazu. Směrnice XXIII. sjezdu KSSS pro základní sociálně ekonomické ukazatele byly splněny úspěšně: významný krok byl učiněn směrem k vybudování materiálně technické základny komunismu, stej­ně jako k posílení mezinárodní pozice a autority Sovětského svazu. V SSSR byl zajištěn trvalý a bezkrizový růst hospodářství a plná zaměstnanost prá­ceschopného obyvatelstva. Umožnil to plánovitý rozvoj národního hospodář­ství a cílevědomé využívání materiál­ních zdrojů. Prostřednictvím plánových pák strana a vláda SSSR po celé dějiny socialistického systému hospodaření vytvářely nejpříznivější podmínky pro rozvoj klíčových odvětví, jako energe­tiky, hutnictví, palivového průmyslu, chemie a strojírenství. V národohos­podářských plánech byly vyřešeny otázky zdokonalování struktury výro­by a nezbytných proporcí národního hospodářství, aby se co nejrychleji rozvíjely a co nejracionálněji rozmís­tily výrobní síly. Takto bylo možno vybudovat nová odvětví těžkého prů­myslu, přebudovat palivovou bilanci, rekonstruovat železniční dopravu a zvýšit podíl východních oblastí ze­mě na produkci nejdůležitějších vý­robků. Nynější etapa hospodářského roz­voje SSSR umožňuje zaměřovat da­leko větší finanční a hmotné zdroje na řešení aktuálních hospodářských úkolů. Podle nedávného návrhu směr­nic XXIV. sjezdu KSSS pro pětiletku 1971—1975 (viz SH 21/71) bude toto období významnou etapou na cestě so­větské společnosti ke komunismu. K tomu je zapotřebí dosáhnout vyso­kého tempa a proporcionálního roz­voje společenské produkce, zvláště v zemědělství, lehkém a potravinář­ském průmyslu, podstatně zvýšit efek­(Pokračování na str. "JI DNES PŘÍLOHA Cenový zpravodaj Obsahuje důležité směrnice k se­stavení výkazů o nákladech a výno­sech podle oborů za rok Í970 IUÖ 5A-01), které budou vyplňovat vše­chny průmyslové a stavební podniky a VHJ. Samostatný dotisk Cenového zpra­vodaje (č. 8j si mohou zájemci za­koupit za 1,— Kčs v prodejně ČTK, Praha 1, Žitná 29 (telefon 22 87 65 j nebo objednat v odbytovém oddělení ČTK, Praha 1, Haštalská 14 (telefon 694451. Hospodářské styky ČSSR s Finskem Finský ministr zahraničního obchodu Olavi Mattila a ministr zahraničního obchodu ČSSR ing. Andrej Barčák podepíší v Praze 1. března novou dohodu obou zemí a hospodářské, průmyslové a technické spolupráci. Začátkem břez­na pak proběhnou v Praze a Bratislavě „Dny finské techniky“. Dlouhodobá čs.-finská dohoda po­­depsaná na podzim roku 1969 vytvo­řila základní podmínky pro postupné odstranění některých umělých překá­žek rozvoje obchodu, včetně již ne­vyhovujícího platebního systému v clearingu. V podmínkách této doho­dy vykazuje celkový obchodní obrat značný růst — proti zhruba 130 mil. devizových Kčs v roce 1968 dosáhl v loňském roce úrovně téměř 200 mil. devizových Kčs. Zejména rychlý růst zaznamenává náš dovoz, v němž po­zvolna dominují stroje a strojírenská zařízení (zejména specializované na výrobu a zpracování dřeva, papíru a celulózy). V nové dohodě, jež bude podepsá­­na v těchto dnech, se vlády obou ze­mí zavazují vytvářet příznivé pod­mínky nejen pro kooperaci čs. a fin­ských podniků, ale také umožnit ne­rušený (přístup na trh pro kooperač­ní dodávky, které z kontraktů vyply­nou. Není pochyb o tom, že také ta­to dohoda vytvoří dobrý rámec pro oboustranné využití zejména nejno­­vějších možností ekonomik obou zemí. Vzájemné využívání daných možnos­tí je především podmíněno co nejšir­šími znalostmi a informovaností o podmínkách a potřebách partnera. Je třeba znát dosažený stupeň technické úrovně v jednotlivých oborech a z ní vycházet v úvahách o vlastních možnostech pro kooperaci. To si úvě­­domují i zájmové organizace obou ze­mí. Dny finské techniky proběhnou v Praze od 1. do 4. března a v Brati­slavě od 3. do 5. března t. r. Jejich pořadatelé — z finské strany Finsko­­českoslpvenské obchodní sdružení, Finské sdružení pro zahraniční ob­chod a vývozní společnost METEX, z čs. strany Čs. obchodní ikomora a agentura Made in (Publicity) si kladou za cíl seznámit širokou od­bornou veřejnost se současnou tech­nickou úrovní finského strojírenství. V uvedených dnech promluví asi 25 finských specialistů z největších stro­jírenských firem na řadu témat, za­hrnujících širokou paletu technických novinek a postupů od zpracování ce­lulózy a papíru, přes novou techni­ku prací v hornictví až po nové po­stupy v potravinářském průmyslu a při výrobě léčiv. Dny finské techniky nepochybně ne­jen přiblíží našim odborníkům součas­ný techpický stupeň finského strojí­renství, ale stanou se jistě i impul­sem pro příští kooperaci podniků obou zemí. Bulharská energetika Během nynější pětiletky, jejíž směr­ná čísla má v dubnu schválit X. sjezd Bulharské komunistické strany, po­staví. Bulharsko svou první jadernou elektrárnu o kapacitě 880 000 kW a zahájí výstavbu další jaderné elek­trárny o kapacitě 2 milióny kW. Spo­lu s dalšími nově vybudovanými elek­trárnami tak celková výroba elektřitiy v BLR dosáhne v posledním roce pě­tiletky 33.5 mid kWh, tj. 3850 kWh na jednoho obyvatele. Už pro uplynulé pětileté období je typická mimořádně rychlá výstavba energetické základny. Byly dány dc provozu tepelné a vodní elektrárny, mezi nimi největší tepelná elektrárna „Varna“ o kapacitě 630 000 kW. V uplynulém roce byla plně kryta po­třeba elektřiny pro bulharský prů­mysl a byl jí dostatek i pro široký okruh spotřebitelů. Přispělo k tomu i překročení loňského plánu výroby elektřiny o 690 mil. kWh. Letos budou v Bulharsku uvedeny do provozu další objekty o celkové kapacitě 391 000 kW. Na výstavbě té­měř všech elektráren, které mají být hotovy do konce letošního roku, se významnou měrou podílí českosloven­ský strojírenský průmysl. Z kapitalistického trhu uranu Předpoklady západních odborných kruhů, že s rozvojem jaderné ener­getiky bude poptávka po uranu rych­le stoupat, se zatím nesplnily Západní tisk očekává, že výrazněj­ší oživení poptávky může nastat až v druhé polovině sedmdesátých let. Navíc loni, kdy výrobci očekávali, že poptávka může rychle stoupnout a vytvářeli si proto zásoby, přišly zprá­vy z Austrálie o nových mohutných nalezištích uranové rudy v Nabarle­­ku (viz SH 123/70). Pokud se všech­ny odhadované údaje o množství a kvalitě rudy v Nabarleku potvrdí, dojde na kapitalistickém trhu uranu k významným změnám. V Nabarleku by se totiž ruda těžila mnohem lev­něji a přitom by byla podstatně kva­litnější než např. ruda kanadská či jihoafrická. Zároveň by se nabídka opět zvýšila, takže ceny uranu by ne­stouply. Současné ceny uranu na kapitalis­tickém trhu se dosti liší v závislos­ti na objemu a době trvání kontrak­tu. V podstatě se pohybují asi od 5,5 do 7 dolarů za libru; podle odbor­ných prognóz by kolem roku 198C měly činit zhruba 10 dolarů. Poptávka po uranu loni dosáhla 18 500 t, přičemž kapacity v kapita­listických zemích činily 40 tis. t Zasedání výkonného výboru RVHP V Moskvě bylo 23. ť. m. zahájeno řádné zasedání výkonného výboru RVHP. Gčastní se ho náměstkové před­sedů vlád Bulharska, ČSSR, Maďarska, Mongolska, NDR, Polska, Rumunska a Sovětského svazu; přítumen je i představitel Jugoslávie. Na programu zasedání jsou per­spektivy spolupráce v oblasti stan­dardizace a dále valutové, finanční a úvěrové otázky spojené se specia­lizací a kooperací výroby a s rozší­řením vědeckotechnické spolupráce v rámci RVHP. Od 23. t. m. zasedá v Moskvě rovněž pracovní skupina pro obecné otázky hospodářské činnosti členských zemí RVHP. Tato pracovní skupina se za­bývá technickými aspekty spolupráce členských zemí RVHP při výstavbě do­datečných průmyslových kapacit, jež přispějí k rozšíření produkce někte­rých nedostatkových surovin. První.schůze, kterou řídil náměstek předsedy rady ministrů SSSR a před­seda Gosplanu SSSR Nikolaj Bajba­kov, se zúčastnili představitelé osmi členských zemí RVHP. V diskusi členové pracovní skupiny zdůrazňovali, že se úspěšně rozvíjí spolupráce ekonomů RVHP. Byla do­končena koordinace národohospodář­ských plánů členských zemí na obdo­bí 1971—75. Členské země rovněž za­čaly zpracovávat systém hospodářské­ho prognózování, který zahrne odvět­ví paliv, energetiky, hutnictví železa i barevných kovů, papírenského prů­myslu, průmyslu celulózy i zeměděl­ství; začaly sestavovat také prognózu pro odvětví spotřebního průmyslu do roku 1985. Zvláště zde byly shledány velké možnosti. Na oficiální přátelské návštěvě v Maďarské lidové republice dlí v těclíto dnech předseda vlády CSSR dr. Lubomír Štrougal. Během prvních rozhovorů s předsedou vlády MLR Jenci Fockem konstatovali oba představitelé, že je možné a žádoucí další rozvíjení vzájemných čs.-maďarských vztahů, zvláště pokud jde o specializaci a kooperaci na úseku průmyslu, zemědělství a vě­deckotechnické činnosti. Telefoto ČTK - Mil

Next