Svět Hospodářství, 1971 (XII/1-78)
1971-04-20 / No. 48
1Ě ú ZPRAVODAJSTVÍ PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD Perspektivy našeho hospodářství V MINULÉM ČÍSLE JSME OTISKU PRVNÍ ČÁST NÁVRHU SMĚRNIC XIV. SJEZDU KSČ K 5. PĚTILETÉMU PLÁNU ROZVOJE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ NA LÉTA 1971-1975, KTERÝ SCHVÁLILO PŘEDSEDNICTVO ÚV KSČ; DNES UVEŘEJŇUJEME JEHO DOKONČENÍ IV. Zemědělství a výroba potravin Cílem zemědělské politiky strany je další upevňování socialistických výrobních vztahů a jejich plné využívání k rozvoji výrobních sil tak, aby zemědělská výroba byla s to dokonaleji uspokojovat rostoucí potřeby obyvatelstva. Základním úkolem Je krýt přírůstek spotřeby základních potravin z vlastní výroby. To vyžaduje zvýšit zemědělskou výrobu zhruba o 14 % a nákup zemědělských výrobků do státních fondů o 18—19 % ve srovnání s rokem 1970. To především předpokládá pokračovat v intenzifikaci výroby, v širokém měřítku zavádět průmyslové výrobní metody, uplatňovat výsledky vědy a technického pokroku a využívat iniciativy a zkušeností pracovníků v zemědělství. V rostlinné výrobě zvýšit hektarové výnosy všech plodin; hektarové výnosy obilovin zvýšit z průměru 27 q/ha, dosaženého v minulém pětiletí, na 31 q/ha a současně zvýšit plochy obilovin; vyrobit za celé období páté pětiletky 41—42 mil. tun zrnin, to je téměř o pětinu více než ve čtvrté >5tiletce. K dosažení tohoto cíle zvýšit do roku 1975 roční dodávky průmyslových hnojiv na více než 220 kg čistých živin v průměru na hektar zemědělské půdy, vápna a prostředků pro chemickou ochranu rostlin. Pro lepší využití průmyslových hnojiv a chemických přípravků vybudovat systém agrochemických služeb. Vybudovat závlahy na více než 110 tisících hektarech, odvodnit téměř 300 tisíc hektarů. Rozšířit nejvýkonnější odrůdy osiv a sádí, snížit sklizňové ztráty, řešit zejména posxlizňové úpravy plodin, plánovitě budovat sušárny a sklady. V živočišné výrobě zvýšit užitkovost hospodářských zvířat a stavy krav. Zvětšit nákup iatečných zvířat do roku 1975 na 1260—1270 tisíc tun (tj. o 18% více než v roce 1970), drůbeže téměř na 140 tisíc tun (tj. o 14% více), mléka téměř na 4,5 miliardy litrů (tj. o 21% více) a vajec téměř na 2,2 miliardy kusů (tj. o 18 proč. více). Dojivost krav zvýšit nejméně na 2750 litrů ročně (tj. zhruba o 10 %). Proto pokračovat v intenzifikaci a racionalizaci živočišné výroby. Rozšířit velkovýrobní formy silážování a umělé sušení pícnin, zvýšit výrobu krmných směsí na 5 mil. tun v roce 1975 (tj. o 30 % více). Měnit tradiční systémy krmení skotu, přecházet na dvou- až jednosložkové dávky základního krmiva u skotu a snížit potřebu živé práce i spotřebu zrnin. Zvýšenou výrobou a lepším využíváním kukuřice spolu se zvýšenými dodávkami bílkovinných komponentů a ostatních krmných přísad dále zlepšovat kvalitu krmných směsí. Rekonstrukcí a výstavbou velkokapacitních provozů a zdokonalením organizace pracovních procesů zvýšit produktivitu práce a snížit námahu a celkově zlepšit pracovní podmínky v živočišné výrobě. Mechanizaci zemědělských prací orientovat tak, aby se v socialistickém sektoru do roku 1975 sklízely téměř všechny obiloviny žacími mlátičkami; kukuřice z 90 % kombajny; brambory z více než 90 % sázely sazeči, ze tří čtvrtin sklízely kombajny a z jedné čtvrtiny vyorávači, tři čtvrtiny posklizňového zpracování brambor provádělo jednoúčelovými a čtvrtina plně mechanizovanými linkami. U cukrovky v podstatě veškeré setí provádělo obrušovaným, případně jednoklíčkovým osivem a více než 95 % sklízet přímou a dvoufázovou sklizní; pícniny na orné půdě sklízet ze dvou třetin řezačkami; seno z luk sklízet téměř z poloviny řezačkami a z 30 % sběracími vozy. Obdobně je třeba vybavit živočišnou výrobu komplexní velkovýrobní mechanizací, a to jak dosavadních, tak 1 nově budovaných zařízení. Dodat v letech 1971—1975 do zemědělství zhruba za 20 mld Kčs zemědělských strojů, z toho 56 tisíc traktorů, téměř 8 tisíc obilních kombajnů, 3 tisíce kombajnů na brambory, 800 třídicích linek na brambory a další mechanizační prostředky pro sklizeň cukrovky, pícnin a komplexní mechanizaci živočišné výroby; přitom zvýšit technickou úroveň, kvalitu, spolehlivost a trvanlivost strojů a zařízení dodávaných zemědělství. Zlepšit péči o zemědělské stroje, jejich údržbu a využití. Zavést pořádek do zásobování náhradními díly pro traktory, zemědělské stróje, dále zdokonalit opravárenskou činnost a celý systém zásobování zemědělskými stroji. Prostředky na investiční výstavbu zemědělství soustřeďovat v souladu s další koncentrací a specializací výroby. Pro činnost nákupních a zásobovacích organizací rozšířit kapacita obilních skladů. Zvýšit nábor mládeže ze škol do zemědělství a zlepšovat soustavně pracovní a životní podmínky zemědělců. V potravinářském průmyslu zvýšit do roku 1975 výrobu o 18 procent. Pokračovat v obnově, modernizaci a rekonstrukci základních prostředků, vybudovat nové kapacity na zpracování mléka v rozsahu 1,7 miliardy litrů, masa a masných výrobků 255 tisíc tun, zabité drůbeže více než 25 tisíc tun, výroby sladu 114 tisíc tun a výroby piva 2,7 mil. hl. Dále rozvíjet zpracování zeleniny a ovoce, výrobu ovocných šťáv a nealkoholických nápojů. Zlepšit úroveň balení potravinářských výrobků zejména se zřetelem na uchování nutriční hodnoty potravin. V. Stavebnictví Vzhledem k úkolům v investiční výstavbě a k potřebám oprav základních fondů zvýšit objem prací stavebních organizací zhruba o 38 %. Vytvořit nezbytné podmínky pro zkracování lhůt výstavby. Lépe přizpůsobovat výrobní program a zaměření stavebních podniků potřebám plánování investiční výstavby a jejímu rozmístění. Rozšiřovat materiální základnu pro komplexní bytovou výstavbu; zvyšovat kapacity paneláren a uspíšit dokončovací práce jednak výkonnými mechanizačními prostředky, jednak 1 zabezpečením dostatku kvalifikova ných pracovníků. Vypořádat se tak s problémem dokončovacích prací na vlastních bytových objektech i na sídlištích (úpravy terénů, komunikací apod.). Výrazně zdokonalit moderní metody řízení stavebních prací především v oblastech soustředěné výstavby a účinněji organizovat přesuny stavebních kapacit z ostatních oblastí státu. Ve stavebních organizacích usilovat o vyšší kvalitu staveb. Vytvořit organizační a technické podmínky pro dodržování normované spotřeby materiálů a zvýšit hospodárnost v dopravě a skladování. Zlepšením přípravy a organizace stavebních prací podstatně zvýšit využití pracovní doby, což spolu s technickým rozvojem je rozhodujícím činitelem růstu produktivity práce. Tak dosáhnout, aby produktivita práce v dodavatelských stavebních organizacích stoupla o více než 30 %. Tím zabezpečit růst stavební výroby téměř z 90 % růstem produktivity práce. Postupně provádět strukturální změny v materiálové základně pro stavění uplatňovat progresivní způsoby stavění a mechanizací odstraňovat namáhavou práci. Zabezpečit plynulost materiálového zásobování stavebnictví jak z odvětví výroby stavebních hmot, tak z metalurgie a strojírenství, chemie a spotřebního průmysl u. Technický rozvoj soustředit na úzká místa v rozvoji stavební výroby, zejména na zprůmyslnění dokončovací fáze, uplatnění progresivních konstrukcí a technologií, snížení spotřeby materiálů a na aplikaci progresivních materiálů a výrobků především v souvislosti s rozvojem prefabrikace dokončovacího procesu. VI. Doprava a spoje Rozvoj dopravy v páté pětiletce musí zabezpečit stoupající přepravní potřeby národního hospodářství, a to zejména modernizací železniční dopravy, silniční sítě, rozvojem automobilové dopravy; naléhavým úkolem je zlepšit dopravní situaci v Praze výstavbou a přestavbou komunikační sítě včetně metra a železničního uzlu. Přepravu zboží zvýšit nejméně o 20 % a přepravu osob zhruba o 6 %. Ke splnění těchto úkolů a ke zvýšení kvality přepravního procesu zaměřit i technický, rozvoj. Racionalizační úsilí v dopravě soustředit — na maximální využívání dopravních prostředků a ostatních složek technické základny dopravy, — na uplatňování nejvhodnějších organizačních forem řízení jednotlivých oborů a druhů dopravy, ' — na rozvoj kombinovaného přepravního systému se zkracováním doby nakládky a vykládky, budování kontejnerového systému a aplikaci výpočetní techniky pro plánování a řízení dopravního procesu, — na postupné vylučování neefektivních provozů a činností v souladu s ekonomickou dělbou dopravní práce, zejména rušení málo využitých železničních tratí. V železniční dopravě dále modernizovat lokomotivní i vozový park a zvyšovat propustnost tratí a železničních uzlů. Vytvořit podmínky pro snížení podílu parní trakce v síti ČSD na přibližně 2 % v roce 1975. V Praze ukončit parní provoz v roce 1975. Uvést do provozu 127 km nových elektrifikovaných úseků a dosáhnout tak toho, aby v roce 1975 bylo elektrifikováno více než 2600 km tratí, tj. 20 % železniční sítě, po které se přepravuje 58 % zátěže. Současně zahájit práce na elektrifikaci úseků Praha—Děčín a Nové Zámky—Zvolen— Haniska. Modernizovat lokomotivní park dodávkami 190 elektrických lokomotiv, více než 30 elektrických motorových jednotek, více než 1000 dieselových lokomotiv a více než 100 motorových vozů. Spolu s modernizací trakcí íekonstruovat lokomotivní depa, dokončit výstavbu dílen pro opravy vozidel v Plzni, Zvolenu a Trnavě. Pro zkvalitnění a rozšíření vagónového parku zajistit potřebné dodávky nákladních i osobních vagónů. Ke zvýšení propustnosti rekonstruovat zejména železniční uzly v Kralupech, Košicích, Čierné nad Tisou, Bratislavě a Žilině. Zvyšovat výkonnost východoslovenského překládkového prostoru. Ke zlepšení technické IPokračwůni na stráni Z) Brněnský veletrh spotřebního zboží Vyzdobené město Brno přivítalo prvního dne 2. mezinárodního veletrhu spotřebního zboží — v neděli 18. dubna — první oficiální návštěvníky. Byla mezi nimi delegace Rumunské socialistické republiky v čele s náměstkem ministra zahraničního obchodu Ionem Stoianem, náměstek ministra zahraničního obchodu SSSR Boris Gordějov, řada členů federální vlády ČSSR a národních vlád, průmyslníci a zástupci obchodních společností i podniků, kteří v Brně vystavují a obchodní zájemci o spotřební zboží. První čtyři dny veletrhu jsou vyhrazeny pouze obchodním jednáním bez přístupu širší veřejnosti. Očast vystavujících firem je větší než loňského roku. Celkem je na veletrhu 945 firem a podniků ze 32 zemí. Československo zastupuje 354, ostatní socialistické země 101 vystavovatelů. Mezi nimi bude uzavřeno nejvíce obchodů. Socialistické státy také uspořádaly první tiskové konference. Byli to představitelé veletržní účasti NDR, kteří informovali novináře o exponátech sve země, dále polského podniku zahraničního obchodu Čiech a čs. OZO Merkuria — která loni získala prvenství v obchodních výsledcích veletrhu svým obratem téměř 200 mil. Kčs. První kontrakt uzavřel Pragoexport; týká se vývozu a jeho hodnota je 13,5 mil. devizových korun. V pondělí 19. dubna se dostavila na veletrh vládní delegace ČSSR, jejíž vedoucí, náměstek předsedy vlády ing. Ján Gregor, veletrh oficiálně otevřel. (Projev náměstka předsedy vlády ing. J. Gregora uveřejňujeme na 4. straně.) VZESTUP VÝROBY V ZEMÍCH RVHP „I když ještě nejsou k dispozici definitivní výsledky plnění pětiletých plánů členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci za léta 1966—1970, už je dnes zřejmé, že všechny členské státy své plány úspěšně splnily,“ konstatuje v listu „Socialističeskaja industrija“ V. Terechov. „Grandiózní rozsah splnění plánů je zřejmý z příkladu průmyslu členských zemí RVHP. Růst průmyslové výroby měl podle těchto plánů dosáhnout 46 až 48 %, ve skutečnosti však dosáhl zhruba 50 %. Celková produkce průmyslu vzrostla v Bulharsku l,7krát, v Československu l,4krát, v Maďarsku l,3krát, v Mongolsku l,5krát, v NDR l,4krát, v Polsku l,5krát a v Rumunsku l,7krát. Průměrné roční tempo přírůstku průmyslové výroby ve společenství RVHP dosáhlo 8,5 %, zatímco v zemích EHS to bylo 6,5 %. Průmyslový potenciál zemí RVHP převyšuje dnes potenciál států západoevropského společného trhu dvojnásobně. I když v členských zemích RVHP žije jenom desetina obyvatelstva zeměkoule, vyrábějí nyní třetinu světové průmyslové produkce. Ve většině zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci se tempo růstu produkce výrobních prostředků (skupina „A“) značně přiblížilo výrobě spotřebního zboží (skupina „B“). Zatímco v letech 1961—Í965 skupina „A“ rostla v zemích RVHP celkem v ročním průměru o 9 % a skupina „B“ o 6,5 %, v uplynulé pětiletce to bylo 8,8 % ve skupině „A“ a 7,7% ve skupině „B“. V Sovětském svazu v posledních třech letech rozvoj skupiny „B“ dokonce předstihl tempo růstu skupiny „A“. Rychlý růst výroby předmětů široké, dlouhodobé spotřeby je charakteristický pro všechny země RVHP. Urychlený růst výroby spotřebního zboží je projevem snahy komunistických a dělnických stran bratrských zemí o rychlejší zvýšení životní úrovně pracujících, zdůrazňuje V. Terechov. Zahájení X. sjezdu BKS v Sofii Dnes zahajuje v Sofii X. sjezd Bulharské komunistické strany. Socialistické soutěžení, které se na počest této významné politické události rozvinulo v celé zemi, vyvrcholilo, leho výsledky již přinesly národnímu hospodářství hodnoty ve výši 254 mil. leva nad plán. Soutěžení pracujících na počest sjezdu přispělo také k tomu, že j lán výroby prvního čtvrtletí byl překročen téměř o pět procent. Celkem se vyrobilo o 11 % více než za stejné období minulého roku. Dosažené úspěchy v hospodářském rozvoji země v posledních letech, zejména přednostní rozvoj těžkého průmyslu, černé a barevné metalurgie, chemie, energetiky a strojírenství, umožnily přeměnit nedávno zaostalou agrární zemi v rozvinutý, průmyslově zemědělský stát — důstojného partnera ve světové socialistické soustavě. Rozvoj národního hospodářství a jeho jednotlivých odvětví v nastávající pětiletce, jejíž směrnice schválí X. sjezd BKS, a dosavadní výsledky socialistické soutěže, jsou denně jedním z hlavních témat bulharského tisku. Tak např. „Kooperativno selo“ píše o socialistickém soutěžení v automobilovém závodě v Loveči. Od roku 1967, kdy započal s montáží Moskvičů a Fiatů, vyrobil závod 16 tisíc těchto osobních vozů, z toho jen v předsjezdovém období 1600. Perspektivně, po dalším rozšíření závodů a zavedení vlastní výroby automobilů, bude lovečský závod vyrábět ročně 250— 300 tis. osobních aut. Úlohou integrace, specializace a kooperace sovětské i bulharské ekono- IPokraCovůnl na str. 5/