Svět Hospodářství, 1971 (XII/1-78)

1971-04-20 / No. 48

1Ě ú ZPRAVODAJSTVÍ PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD Perspektivy našeho hospodářství V MINULÉM ČÍSLE JSME OTISKU PRVNÍ ČÁST NÁVRHU SMĚRNIC XIV. SJEZDU KSČ K 5. PĚTILETÉMU PLÁNU ROZVOJE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ NA LÉTA 1971-1975, KTERÝ SCHVÁLILO PŘEDSEDNICTVO ÚV KSČ; DNES UVEŘEJŇUJEME JEHO DOKONČENÍ IV. Zemědělství a výroba potravin Cílem zemědělské politiky strany je další upevňování socialistických vý­robních vztahů a jejich plné využívá­ní k rozvoji výrobních sil tak, aby zemědělská výroba byla s to dokona­leji uspokojovat rostoucí potřeby oby­vatelstva. Základním úkolem Je krýt přírůstek spotřeby základních potravin z vlast­ní výroby. To vyžaduje zvýšit země­dělskou výrobu zhruba o 14 % a ná­kup zemědělských výrobků do stát­ních fondů o 18—19 % ve srovnání s rokem 1970. To především předpo­kládá pokračovat v intenzifikaci vý­roby, v širokém měřítku zavádět prů­myslové výrobní metody, uplatňovat výsledky vědy a technického pokro­ku a využívat iniciativy a zkušeností pracovníků v zemědělství. V rostlinné výrobě zvýšit hektarové výnosy všech plodin; hektarové výno­sy obilovin zvýšit z průměru 27 q/ha, dosaženého v minulém pětiletí, na 31 q/ha a současně zvýšit plochy obi­lovin; vyrobit za celé období páté pětiletky 41—42 mil. tun zrnin, to je téměř o pětinu více než ve čtvrté >5tiletce. K dosažení tohoto cíle zvýšit do ro­ku 1975 roční dodávky průmyslových hnojiv na více než 220 kg čistých živin v průměru na hektar zeměděl­ské půdy, vápna a prostředků pro chemickou ochranu rostlin. Pro lepší využití průmyslových hno­jiv a chemických přípravků vybudo­vat systém agrochemických služeb. Vybudovat závlahy na více než 110 tisících hektarech, odvodnit téměř 300 tisíc hektarů. Rozšířit nejvýkonnější odrůdy osiv a sádí, snížit sklizňové ztráty, řešit zejména posxlizňové úpravy plodin, plánovitě budovat sušárny a sklady. V živočišné výrobě zvýšit užitkovost hospodářských zvířat a stavy krav. Zvětšit nákup iatečných zvířat do ro­ku 1975 na 1260—1270 tisíc tun (tj. o 18% více než v roce 1970), drů­beže téměř na 140 tisíc tun (tj. o 14% více), mléka téměř na 4,5 mi­liardy litrů (tj. o 21% více) a vajec téměř na 2,2 miliardy kusů (tj. o 18 proč. více). Dojivost krav zvýšit nej­méně na 2750 litrů ročně (tj. zhruba o 10 %). Proto pokračovat v intenzifikaci a racionalizaci živočišné výroby. Rozšířit velkovýrobní formy silážo­­vání a umělé sušení pícnin, zvýšit vý­robu krmných směsí na 5 mil. tun v roce 1975 (tj. o 30 % více). Měnit tradiční systémy krmení skotu, pře­cházet na dvou- až jednosložkové dáv­ky základního krmiva u skotu a sní­žit potřebu živé práce i spotřebu zrnin. Zvýšenou výrobou a lepším vy­užíváním kukuřice spolu se zvýšený­mi dodávkami bílkovinných kompo­nentů a ostatních krmných přísad dá­le zlepšovat kvalitu krmných směsí. Rekonstrukcí a výstavbou velkoka­pacitních provozů a zdokonalením or­ganizace pracovních procesů zvýšit produktivitu práce a snížit námahu a celkově zlepšit pracovní podmínky v živočišné výrobě. Mechanizaci zemědělských prací orientovat tak, aby se v socialistickém sektoru do roku 1975 sklízely téměř všechny obiloviny žacími mlátičkami; kukuřice z 90 % kombajny; brambo­ry z více než 90 % sázely sazeči, ze tří čtvrtin sklízely kombajny a z jed­né čtvrtiny vyorávači, tři čtvrtiny po­­sklizňového zpracování brambor pro­vádělo jednoúčelovými a čtvrtina plně mechanizovanými linkami. U cukrov­ky v podstatě veškeré setí provádělo obrušovaným, případně jednoklíčko­­vým osivem a více než 95 % sklízet přímou a dvoufázovou sklizní; pícni­ny na orné půdě sklízet ze dvou tře­tin řezačkami; seno z luk sklízet té­měř z poloviny řezačkami a z 30 % sběracími vozy. Obdobně je třeba vybavit živočiš­nou výrobu komplexní velkovýrobní mechanizací, a to jak dosavadních, tak 1 nově budovaných zařízení. Dodat v letech 1971—1975 do země­dělství zhruba za 20 mld Kčs země­dělských strojů, z toho 56 tisíc trak­torů, téměř 8 tisíc obilních kombaj­nů, 3 tisíce kombajnů na brambory, 800 třídicích linek na brambory a další mechanizační prostředky pro sklizeň cukrovky, pícnin a komplex­ní mechanizaci živočišné výroby; při­tom zvýšit technickou úroveň, kvali­tu, spolehlivost a trvanlivost strojů a zařízení dodávaných zemědělství. Zlepšit péči o zemědělské stroje, je­jich údržbu a využití. Zavést pořá­dek do zásobování náhradními díly pro traktory, zemědělské stróje, dále zdokonalit opravárenskou činnost a celý systém zásobování zemědělskými stroji. Prostředky na investiční výstavbu zemědělství soustřeďovat v souladu s další koncentrací a specializací vý­roby. Pro činnost nákupních a zásobova­cích organizací rozšířit kapacita obilních skladů. Zvýšit nábor mládeže ze škol do zemědělství a zlepšovat soustavně pracovní a životní podmínky země­dělců. V potravinářském průmyslu zvý­šit do roku 1975 výrobu o 18 pro­cent. Pokračovat v obnově, mo­dernizaci a rekonstrukci základ­ních prostředků, vybudovat nové ka­pacity na zpracování mléka v rozsa­hu 1,7 miliardy litrů, masa a masných výrobků 255 tisíc tun, zabité drůbeže více než 25 tisíc tun, výroby sladu 114 tisíc tun a výroby piva 2,7 mil. hl. Dále rozvíjet zpracování zeleniny a ovoce, výrobu ovocných šťáv a neal­koholických nápojů. Zlepšit úroveň balení potravinář­ských výrobků zejména se zřetelem na uchování nutriční hodnoty potra­vin. V. Stavebnictví Vzhledem k úkolům v investiční výstavbě a k potřebám oprav základ­ních fondů zvýšit objem prací staveb­ních organizací zhruba o 38 %. Vytvořit nezbytné podmínky pro zkracování lhůt výstavby. Lépe při­způsobovat výrobní program a zamě­ření stavebních podniků potřebám plánování investiční výstavby a její­mu rozmístění. Rozšiřovat materiální základnu pro komplexní bytovou výstavbu; zvyšo­vat kapacity paneláren a uspíšit do­končovací práce jednak výkonnými mechanizačními prostředky, jednak 1 zabezpečením dostatku kvalifikova ných pracovníků. Vypořádat se tak s problémem dokončovacích prací na vlastních bytových objektech i na sídlištích (úpravy terénů, komunikací apod.). Výrazně zdokonalit moderní meto­dy řízení stavebních prací především v oblastech soustředěné výstavby a účinněji organizovat přesuny staveb­ních kapacit z ostatních oblastí státu. Ve stavebních organizacích usilovat o vyšší kvalitu staveb. Vytvořit orga­nizační a technické podmínky pro do­držování normované spotřeby mate­riálů a zvýšit hospodárnost v dopravě a skladování. Zlepšením přípravy a organizace stavebních prací podstatně zvýšit vy­užití pracovní doby, což spolu s tech­nickým rozvojem je rozhodujícím či­nitelem růstu produktivity práce. Tak dosáhnout, aby produktivita práce v dodavatelských stavebních organiza­cích stoupla o více než 30 %. Tím za­bezpečit růst stavební výroby téměř z 90 % růstem produktivity práce. Postupně provádět strukturální změ­ny v materiálové základně pro sta­vění uplatňovat progresivní způsoby stavění a mechanizací odstraňovat namáhavou práci. Zabezpečit plynu­lost materiálového zásobování staveb­nictví jak z odvětví výroby staveb­ních hmot, tak z metalurgie a strojí­renství, chemie a spotřebního prů­mysl u. Technický rozvoj soustředit na úzká místa v rozvoji stavební výroby, ze­jména na zprůmyslnění dokončovací fáze, uplatnění progresivních kon­strukcí a technologií, snížení spotře­by materiálů a na aplikaci progre­sivních materiálů a výrobků přede­vším v souvislosti s rozvojem prefab­­rikace dokončovacího procesu. VI. Doprava a spoje Rozvoj dopravy v páté pětiletce mu­sí zabezpečit stoupající přepravní po­třeby národního hospodářství, a to zejména modernizací železniční do­pravy, silniční sítě, rozvojem automo­bilové dopravy; naléhavým úkolem je zlepšit dopravní situaci v Praze vý­stavbou a přestavbou komunikační sí­tě včetně metra a železničního uzlu. Přepravu zboží zvýšit nejméně o 20 % a přepravu osob zhruba o 6 %. Ke splnění těchto úkolů a ke zvýšení kvality přepravního procesu zaměřit i technický, rozvoj. Racionalizační úsilí v dopravě sou­středit — na maximální využívání doprav­ních prostředků a ostatních složek technické základny dopravy, — na uplatňování nejvhodnějších organizačních forem řízení jednotli­vých oborů a druhů dopravy, ' — na rozvoj kombinovaného pře­pravního systému se zkracováním do­by nakládky a vykládky, budování kontejnerového systému a aplikaci vý­početní techniky pro plánování a ří­zení dopravního procesu, — na postupné vylučování neefek­tivních provozů a činností v souladu s ekonomickou dělbou dopravní prá­ce, zejména rušení málo využitých železničních tratí. V železniční dopravě dále moderni­zovat lokomotivní i vozový park a zvyšovat propustnost tratí a železnič­ních uzlů. Vytvořit podmínky pro sní­žení podílu parní trakce v síti ČSD na přibližně 2 % v roce 1975. V Pra­ze ukončit parní provoz v roce 1975. Uvést do provozu 127 km nových elektrifikovaných úseků a dosáhnout tak toho, aby v roce 1975 bylo elek­trifikováno více než 2600 km tratí, tj. 20 % železniční sítě, po které se přepravuje 58 % zátěže. Současně za­hájit práce na elektrifikaci úseků Pra­ha—Děčín a Nové Zámky—Zvolen— Haniska. Modernizovat lokomotivní park do­dávkami 190 elektrických lokomotiv, více než 30 elektrických motorových jednotek, více než 1000 dieselových lokomotiv a více než 100 motorových vozů. Spolu s modernizací trakcí íe­­konstruovat lokomotivní depa, dokon­čit výstavbu dílen pro opravy vozi­del v Plzni, Zvolenu a Trnavě. Pro zkvalitnění a rozšíření vagóno­vého parku zajistit potřebné dodáv­ky nákladních i osobních vagónů. Ke zvýšení propustnosti rekonstru­ovat zejména železniční uzly v Kra­lupech, Košicích, Čierné nad Tisou, Bratislavě a Žilině. Zvyšovat výkon­nost východoslovenského překládko­vého prostoru. Ke zlepšení technické­ IPokračwůni na stráni Z) Brněnský veletrh spotřebního zboží Vyzdobené město Brno přivítalo prvního dne 2. mezinárodního veletrhu spotřebního zboží — v neděli 18. dubna — první oficiální návštěvníky. Byla mezi nimi delegace Rumunské socialistické republiky v čele s náměstkem ministra zahraničního obchodu Ionem Stoianem, náměstek ministra zahranič­ního obchodu SSSR Boris Gordějov, řada členů federální vlády ČSSR a ná­rodních vlád, průmyslníci a zástupci obchodních společností i podniků, kteří v Brně vystavují a obchodní zájemci o spotřební zboží. První čtyři dny veletrhu jsou vyhrazeny pouze obchodním jednáním bez přístupu širší veřejnosti. Očast vystavujících firem je větší než loňského roku. Celkem je na vele­trhu 945 firem a podniků ze 32 zemí. Československo zastupuje 354, ostatní socialistické země 101 vystavovatelů. Mezi nimi bude uzavřeno nejvíce ob­chodů. Socialistické státy také uspořádaly první tiskové konference. Byli to před­stavitelé veletržní účasti NDR, kteří informovali novináře o exponátech sve země, dále polského podniku zahraničního obchodu Čiech a čs. OZO Merku­­ria — která loni získala prvenství v obchodních výsledcích veletrhu svým obratem téměř 200 mil. Kčs. První kontrakt uzavřel Pragoexport; týká se vý­vozu a jeho hodnota je 13,5 mil. devizových korun. V pondělí 19. dubna se dostavila na veletrh vládní delegace ČSSR, jejíž vedoucí, náměstek předsedy vlády ing. Ján Gregor, veletrh oficiálně otevřel. (Projev náměstka předsedy vlády ing. J. Gregora uveřejňujeme na 4. straně.) VZESTUP VÝROBY V ZEMÍCH RVHP „I když ještě nejsou k dispozici definitivní výsledky plnění pětiletých plá­nů členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci za léta 1966—1970, už je dnes zřejmé, že všechny členské státy své plány úspěšně splnily,“ konsta­tuje v listu „Socialističeskaja industrija“ V. Terechov. „Grandiózní rozsah splnění plánů je zřejmý z příkladu průmyslu člen­ských zemí RVHP. Růst průmyslové výroby měl podle těchto plánů do­sáhnout 46 až 48 %, ve skutečnosti však dosáhl zhruba 50 %. Celková produkce průmyslu vzrostla v Bul­harsku l,7krát, v Československu l,4krát, v Maďarsku l,3krát, v Mon­golsku l,5krát, v NDR l,4krát, v Pol­sku l,5krát a v Rumunsku l,7krát. Průměrné roční tempo přírůstku průmyslové výroby ve společenství RVHP dosáhlo 8,5 %, zatímco v ze­mích EHS to bylo 6,5 %. Průmyslový potenciál zemí RVHP převyšuje dnes potenciál států západoevropského spo­lečného trhu dvojnásobně. I když v členských zemích RVHP žije jenom desetina obyvatelstva zeměkoule, vy­rábějí nyní třetinu světové průmys­lové produkce. Ve většině zemí Rady vzájemné hos­podářské pomoci se tempo růstu pro­dukce výrobních prostředků (skupi­na „A“) značně přiblížilo výrobě spo­třebního zboží (skupina „B“). Za­tímco v letech 1961—Í965 skupina „A“ rostla v zemích RVHP celkem v ročním průměru o 9 % a skupina „B“ o 6,5 %, v uplynulé pětiletce to bylo 8,8 % ve skupině „A“ a 7,7% ve sku­pině „B“. V Sovětském svazu v po­sledních třech letech rozvoj skupiny „B“ dokonce předstihl tempo růstu skupiny „A“. Rychlý růst výroby předmětů široké, dlouhodobé spotře­by je charakteristický pro všechny země RVHP. Urychlený růst výroby spotřebního zboží je projevem snahy komunistic­kých a dělnických stran bratrských zemí o rychlejší zvýšení životní úrov­ně pracujících, zdůrazňuje V. Tere­chov. Zahájení X. sjezdu BKS v Sofii Dnes zahajuje v Sofii X. sjezd Bul­harské komunistické strany. Socialis­tické soutěžení, které se na počest této významné politické události roz­vinulo v celé zemi, vyvrcholilo, leho výsledky již přinesly národnímu hos­podářství hodnoty ve výši 254 mil. leva nad plán. Soutěžení pracujících na počest sjezdu přispělo také k tomu, že j lán výroby prvního čtvrtletí byl překro­čen téměř o pět procent. Celkem se vyrobilo o 11 % více než za stejné období minulého roku. Dosažené úspěchy v hospodářském rozvoji země v posledních letech, ze­jména přednostní rozvoj těžkého prů­myslu, černé a barevné metalurgie, chemie, energetiky a strojírenství, umožnily přeměnit nedávno zaostalou agrární zemi v rozvinutý, průmyslově zemědělský stát — důstojného part­nera ve světové socialistické sousta­vě. Rozvoj národního hospodářství a je­ho jednotlivých odvětví v nastávající pětiletce, jejíž směrnice schválí X. sjezd BKS, a dosavadní výsledky so­cialistické soutěže, jsou denně jed­ním z hlavních témat bulharského tisku. Tak např. „Kooperativno selo“ píše o socialistickém soutěžení v automo­bilovém závodě v Loveči. Od roku 1967, kdy započal s montáží Moskvičů a Fiatů, vyrobil závod 16 tisíc těchto osobních vozů, z toho jen v před­­sjezdovém období 1600. Perspektivně, po dalším rozšíření závodů a zavede­ní vlastní výroby automobilů, bude lo­­večský závod vyrábět ročně 250— 300 tis. osobních aut. Úlohou integrace, specializace a ko­operace sovětské i bulharské ekono- IPokraCovůnl na str. 5/

Next