Svět Hospodářství, 1973 (XIV/1-78)
1973-01-03 / No. 1
■ P O p ZPRAVODAJSTVÍ i PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ. FINANCE 'A OBCHOD EE hospodářství Perspektivy dalšího rozvoje RVHP Loňské úspěšné hospodářské výsledky v členských státech Rady vzájemné hospodářské pomoci vytvořily dobrou základnu pro rozvoj ekonomiky socialistických zemí v roce 1973. Tato skutečnost se projevuje v návrzích pláoů a rozpočtů na rok 1973, které projednávaly příslušné vrcholné stranické a státní orgány. Bulharsko Rozpočtové příjmy schválilo bulharské Lidové shromáždění v částce 7 054 693 tis. leva a výdaje ve výši 7 035 456 tis. leva. Příjmv převyšují výdaje částkou 19 237 tis. leva. Výdaje na financování národního hospodářství z rozpočtu byly stanoveny částkou 3 491 482 tis. leva. Předpokládá se, že objem celkové průmyslové produkce stoupne proti očekávanému splnění roku 1972 o 9,9 %. S předstihem se budou rozvíjet odvětví, jako je chemie, hutnictví železa, ropný průmysl a strojírenství. Objem zemědělské produkce se má v roce 1973 zvýšit (ve srovnatelných cenách) proti očekávanému splnění v roce 1972 o 7,4 %. Pozornost se věnuje rozšiřování mechanizace a zavlažovacích prací a výstavbě budov pro živočišnou výrobu. Investice ve výši 3877 mil. leva budou o 350 mil. leva vyšší než v roce 1972. Maloobchodní obrat vzroste o 7,5 %. Zahraničně obchodní výměna Bulharska se má letos proti roku 1972 zvýšit o 13,3 %. Reálné příjmy na jednoho obyvatele stoupnou v letošním roce o 6,5 %, což je více, než předpokládal pětiletý plán. Počítá se s výstavbou 70 000 nových bytů, z toho 53 000 v rámci státní a družstevní bytové výstavby Československo Plán rozvoje hospodářství ČSSR na rok 1973 je v souladu s úkoly předpokládanými pro tento rok pátým pětiletým plánem a se směrnicí pro jeho vypracování, schválenou vládou ČSSR a předsednictvem OV KSČ. Podle něho stoupne národní důchod o 5,1 %. Příjmy státních rozpočtů dosáhnou v roce 1973 celkem 203,8 mld Kčs a proti roku 1972 stoupnou o 8%. Stejným tempem porostou také výdaje. Československá průmyslová výroba se letos zvýší o 5,8 %. Přednostně se bude rozvíjet chemická výroba a zvýší se o 8,6 %; výroba stavebních hmot stoupne o 8 % a strojírenská výroba o 7,7 %. Hrubá zemědělská produkce se zvýší o 4,3 °/o, při vzestupu rostlinné výroby o 8,0% (sklizeň obilovin se má zvýšit o 0,8 %, brambor o 14 %, s rychlým vzestupem se počítá i ve sklizni zeleniny a ovoce] a živočišné výroby o 1,2 %. Celkový objem Investic má vzrůst o 6,8 %, při zvýšení stavebních prací o 4,6 % a dodávek strojů a zařízení o 10,2%. Maloobchodní obrat se má letos zvýšit o 5,3 %, při vzestupu prodeje potravin o 3,6 % a průmyslového zboží o 7 %. Obrat zahraničního obchodu vzroste o 9.4 %, při růstu výměny zboží se socialistickými státy o 9,8 %. Počítá se s růstem osobní spotřeby o 5.4 % a plánuje se výstavba 111 tis. bytů. Maďarsko Podle plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1973 schváleného radou ministrů Maďarské lidové republiky má národní důchod letos stoupnout asi o 4—5 %. Průmyslová výroba má vzrůst v souladu s průměrem pětiletého plánu o 5,5—6 %. Chemický a strojírenský průmysl a průmysl energie se budou i nadále rozvíjet rychleji. Pro zemědělství stanoví plán na rok 1973 přírůstek o 1—2 %. Maloobchodní obrat se proti loňsku v běžných cenách letos zvýší přibližně o 10 %. Vývoz a dovoz jak v rublové, tak v dolarové relaci vzroste letos stejně jako loni, tj. o 7—8 %. Reálné příjmy, obyvatelstva v přepočtu na jednu osobu mají letos stoupnout o 4,5—5 %. V souladu s cíli čtvrté pětiletky se postaví asi 81 tis. bytů, z toho kolem 32 tis. ze státních zdrojů a zbytek v rámci individuální výstavby. NDR Podle plánu rozvoje národního hospodářství na rok 1973, schváleného Lidovou sněmovnou Německé demokratické republiky, se letos proti roku 1972 zvýší národní důchod o 5,7 %. Průmyslová výroba má vzrůst o 6,5 % a plán výroby v zemědělství a v potravinářství počítá se vzestupem o 4,9 %. Zemědělství NDR má letos dostat větší počet kvalitnějších výrobních prostředků, např. 10 460 traktorů a 1250 žacích mlátiček. Celkový rozsah investic se má zvýšit o 9,0 %, z toho pro průmysl o 13 proč. Obrat zboží pro zásobování obyvatel má proti roku 1972 stoupnout o 6,2 %. Výrazný růst má zaznamenat zahraniční obchod, a to o 14 %. Na základě vývoje výkonnosti a efektivnosti národního hospodářství NDR se peněžní příjmy obyvatelstva mají letos zvýšit o 5,3 %. Počítá se s tím, že bude občanům dáno do užívání dalších 105 670 bytů, z toho 79 100 v novostavbách. Polsko Plán PLR na rok 1973 předpokládá, že se zachovají dosavadní vysoké přírůstky hospodářského růstu. Vytvořený národní důchod stoupne ve srovnání s předpokládaným plněním loňského plánu o 7,9 %. Průmyslová produkce se zvýší o 9,7 % (přičemž 40 % přírůstku bude tvořit spotřební zboží) a zemědělská o 2,1 %. Zachová se vysoké tempo akumulace, jejíž vzestup bude činit 11,1 %, z toho přírůstek investic do celého národního hospodářství 12,9 %. Zvýšení investičních prostředků umožní změnu struktury investic, jež bude záležet v tom, že se doplňkové prostředky zaměří na rozšíření výroby spotřebního zboží, na rekonstrukce ve strojírenství a nu zvýšení kapacity v bytové výstavbě. Proti očekávanému výsledku z loňska se má polský vývoz v roce 1973 zvýšit o 12,9% a dovoz o 20,1%. Celkové reálné příjmy polských pracujících se mají letos zvýšit o 18 %. K zajištění tohoto růstu plán stanoví podstatné rozšíření sortimentu spotřebního zboží a zvýšení jeho dovozu. Do užívání se má předat 225 000 nových bytů, což podle užitkové plochy bude znamenat roční přírůstek o 9,5 %. Rumunsko Hlavní ukazatele plánu hospodářského rozvoje Rumunska na rok 1973 převyšují úkoly původně stanovené pětiletým plánem. Národní důchod se má ve srovnání s plánem na rok 1972 zvýšit o 14% na 303,1 mld lei (původně se plánovalo 296,8 mld). Státní rozpočet RSR na rok 1973 má být vyrovnaný, přičemž jak příjmy, tak vý- IPokračování na str. 5) EHS před dalšími problémy Od 1. ledna 1973 zahrnuje Evropské hospodářské společenství devět zemí. Se vstupem nových členů — Velké Británie, Dánska a Irska — dosahuje nyní obyvatelstvo tohoto kapitalistického integračního bloku 252 miliónů osob. Hrubý národní produkt devíti členských států EHS představuje 626 miliard dolarů (pro srovnání: USA 991 mld dol.) a obchodní výměna 226 miliard dol. (USA 77 mld dol.). Ke vstupu nových členských zemí došlo po několikaletém jednání, jež skončilo řadou kompromisů ve sporných otázkách; přitom více ústupků byly nuceny činit nové členské státy. Počátek jejich členství v EHS od letošního 1. ledna neznamená okamžité zapojení do systému hospodářské a obchodní politiky tohoto společenství v plné šíři; pro jednotlivé oblasti ekonomických vztahů byla stanovena přechodná období, v nichž má dojít k adaptaci dosavadních soustav na společný systém. Členství svých zemí v EHS podporovaly ve všech třech státech především velkopodnikatelské, bankovní a některé politické kruhy, které se cítí dostatečně silnými, aby využily integrace k expanzi a k pronikání na zahraniční trhy. Proti členství se stavěli především malovýrobci, odbory a pracující, kteří právem poukazují na nebezpečí narůstání moci monopolů, zhoršování životní úrovně při stále prudším růstu cen a konečně i větší zranitelnost národních ekonomik vzhledem k jejich užšímu sepětí; tato obava je opodstatněna dosavadními zkušenostmi s inflací a měnovými i jinými potížemi, při nichž krizové prvky v ekonomice jedné země ovlivňují negativně ekonomiku všech ostatních států. Tyto důvody vedly, jak inámo, mj. k odmítnutí členství v EHS norskými voliči. .. ' ' ťh. Přerovské strojírny v Přerově jsou naším monopolním výrobcem technologického zařízení pro výrobu a zpracování stavebních hmot. Velká část jejich produkce se vyváží. Na snímku příprava lubu k další operaci. Foto CTK ■ — F. Nesvadba Protokol o výměně zboží s SSSR Protokol o vzájemné výměně zboží mezi ČSSR a SSSR na rok 1973 podepsaly minulý týden v Moskvě česko slovenská vládní delegace, vedená ministrem zahraničního obchodu ing. Andrejem Barčákem. „Tento protokol,“ jak řekl při příletu do Prahy zpravodaji ČTK ing. Andrej Barčák, „vychází z dlouhodobé obchodní dohody na léta 1971—1975 a předpokládá vzájemné dodávky zboží v hodnotě téměř 2,7 miliardy rublů, což představuje proti smluvním závazkům letošního roku růst o více než 9 %. Tím se stává závažným krokem k prohloubení a rozšíření hospodářské spolupráce mezi ČSSR a SSSR. Po úspěšném rozvoji našeho vzájemného obchodu v uplynulých dvou letech této pětiletky je současně i důležitým krokem pro splnění úkolů celé dlouhodobé obchodní dohody a tím i k vytvoření předpokladů pro další splnění směrnic XIV. sjezdu KSČ v oblasti vnějších ekonomických vztahů. Sovětský svaz,“ řekl ing. A. Barčák dále, „zůstává i pro rok 1973 naším největším obchodním partnerem. Budeme s ním realizovat zhruba třetinu celkového našeho zahraničního obchodu. Podepsání protokolu má mimořádný význam pro československé národní hospodářství, a to jak z hlediska československého vývozu, tak 1 dovozu. Sovětské dodávky zajišťují zaměstnanost pro desítky tisíc našich pracujících a svým rozsahem a strukturálním zaměřením dávají základ stability a dynamického rozvoje našeho zpracovatelského průmyslu, základ naší jistoty v úsilí o výstavbu rozvinuté socialistické společnosti. Dodávkami ze Sovětského svazu bude současně zajištěna rozhodující část životně důležitých surovin, paliv, materiálů a potravin pro naše hospodářství. Při této příležitosti bych chtěl podtrhnout,“ uvedl ing. Barčák dále, „že těžiště růstu naší vzájemné výměny zboží, tak jak to odpovídá dosaženému stupni rozvoje ekonomiky obou zemi, spočívá v oblasti výrobků zpracovatelského průmyslu, a potom především v oblasti vzájemné výměny strojů a zařízení. Považuji za potřebné zdůraznit,“ připomněl ing. A. Barčák závěrem, „že v průběhu jednání o protokolu na příští rok nebyly naše obchodní vztahy projednávány jen z komerčního hlediska, ale z hlubších ekonomických a hospodářských pohledů, vycházejících z plnění úkolů Komplexního programu socialistické ekonomické integrace a zájmů výstavby rozvinuté socialistické společnosti v ČSSR a komunismu v SSSR. Sovětská strana přitom citlivě přihlížela k našim potřebám a snažila se najít řešení pro jejich maximální uspokojení. Rovněž i my jsme se snažili vyjít vstříc potřebám sovětské ekonomiky. Realizace vzájemné výměny zboží v příštím roce, na které se budou v obou našich zemích přímo či nepřímo podílet milióny pracujících, přispěje k dalšímu upevnění tradičního přátelství- mez: národy našich zemí.“ Dny techniky NDR Ve dnech 22. ledna—2. února se uskuteční v Praze, Bratislavě a dalších městech ČSSR „Dny vědy a techniky NDR“. Mají nejen umožnit široké odborné veřejnosti seznámit se s nejvýznamnějšími úspěchy výzkumu a technického rozvoje NDR, ale především přispět k rozvoji vědeckotechnické spolupráce a rozšíření výsledků do dalších oblastí národního hospodářství obou zemí. V rámci Dnů vědy a techniky NDR bude například uvedeno 35 přednášek předních odborníků NDR na témata, jako je programovaná svařovací technika v rámci mezinárodní spolupráce, boj proti chorobám srdce a krevního oběhu v NDR, stav a perspektivy využití plastických hmot ve stavebnictví atd. Dále budou instalovány 4 specializované výstavy — k otázkám průmyslových výrobních metod v zemědělství, měřicí techniky apod. a výstava vědecké a technické literatury zahrnující díla z posledního období, Pro filmové festivaly, které se mají konat v různých městech a závodech naší republiky, je připraveno 28 vědeckotechnických filmů. Ve výzkumných ústavech a podnicích se jskuteční setkání našich odborníků s vědci a techniky Německé demokratické republiky. Z činnosti MIB Za první dva roky své existence poskytla Mezinárodní investiční banka socialistických zemí úvěry na výstavbu 26 významných průmyslových objektů. Kromě československému závodu „Tatra“, který na modernizaci zařízení a zvýšení výrobní kapacity dostal úvěr 77,5 mil. převoditelných rublů na 12 let, byl úvěr poskytnut např. Rumunsku na výstavbu závodu na výrobu izoprenového kaučuku (38 mil. na 10 let) Maďarsku na elektrifikaci a modernizaci železnic (20,5 mil. na 10 let) a na rekonstrukci a rozšíření závodu „Ikarus“ (12,7 mil. na 9 let), NDR na výstavbu závodu na výrobu zařízení pro zpracování umělých hmot (14,5 mil. na 10 let) V zájmu ochrany životního prostředí Zlepšit životní prostředí, zejména zabránit znečišťování vod a ovzduší průmyslovými odpady a exhalacemi, patři k stěžejním úkolům ministerstva průmyslu ČSR. Podniky řízené ministerstvem průmyslu ČSR se podílejí na znečišťování řek ČSR více než 40 %. V absolutním vyjádření to znamená téměř tři čtvrtě miliónu tun různých nečistot vypouštěných do vodních toků. Z jednotlivých výrobních oborů se na tom podílejí z více než 85 % výroba celulózy a papíru a základní chemická výroba. Znečišťování způsobované těmito obory je tím závažnější, že se koncentruje do relativně malého počtu velkýclh zdrojů: 12 z nich, zejména celulózky a velké chemické kombináty, jsou ekvivalentní znečištění způsobenému městem s více než 100 000 obyvateli, přičemž největší z nich je ekvivalentní přibližně třičtvrtěmiliónovému městu. Tyto výroby jsou především příčinou znehodnocování jednotlivých úseků řek Vltavy, Berounky, Bíliny, Labe, Moravy a Ostravice. Dále jde o některé textilní a kožedělné závody umístěné na malých tocích. Snížení negativních důsledků chemického a spotřebního průmyslu na čistotu toků se věnuje intenzívní pozornost již přibližně 10 let. Za tu dobu byla realizována řada opatření. Z nich nejvýznamnější, s rozhodujícím vlivem na radikální zlepšení čistoty toků, byla likvidace zastaralých celulózek Loučovice, Bělá pod Bezdězem, Písečná a Česká Kamenice v letech 1966—1969. Tím byla zásadně vyřešena čistota vody horní Vltavy i dalších řek. Rozsáhlý program byl realizován i ve výstavbě čistíren odpadních vod. Za posledních 10 let bylo v závodech chemického a spotřebního průmyslu vybudováno 125 čistíren a větších čistírenských zařízení nákladem více než 720 mil. Kčs, v tom i velké čistírny např. ve Spolaně Neratovice, Urxových závodech Val. Meziříčí a v Solo Sušice. Čistírnami, které jsou v současné době k dispozici, se dosahuje zneškodnění 66 % nerozpuštěných látek, 48 % organických rozpuštěných látejc a 52 % hnilobných látek produkovaných v celém resortu. Vyřešit větší část problematiky však předpokládá realizaci dlouhodobé koncepce; opatření se nyní soustřeďují převážně na velké. a rozhodující zdroje znečištění a jsou investičně vysoce náročná. Klíčový význam k odstranění dnešních zdrojů znečištění má zastavení výroby v dalších celulóžkách, a to v Plzni v roce 1973, v Jindřichově v roce 1974, v Hostinném v roce 1975 a sulfátky Větřní po roce 1975. Likvidace těchto celulózek přispěje k zásadní sanaci Berounky, horního toku Labe, horní Moravy a částečně i horní Vltavy. Ke zlepšení čistoty odpadních vod přispívá i likvidace dalších zastaralých výrob. Z nich nejvýznamnější je zastavení karbonizace v CHZ CSSP Záluží. Místní problematiku řeší též zastavení některých zastaralých mokrých provozů, hlavně barvíren v textilním průmyslu. Náročný a rozsáhlý program je vytyčen v realizaci čistíren odpadních vod. V jeho rámci se počítá s vybudováním 139 čistíren nákladem 2,5 miliardy Kčs. S ohledem na možnosti kapacitního a finančního zabezpečení je možné ho v průmyslu ČSR uskutečnit přibližně během deseti let. V této pětiletce se plánuje rozestavět 44 čistíren a investovat pro tento účel 1 mld Kčs. Budou dokončeny některé velké čistírny, jako např._ v CHZ ČSSP Záluží a celulózky Stětí. Výstavba jiných velkých čistíren (VCHZ Synthesia Semtín, Spolek Ostí, Tiba Dvůr Králové), bude v této pětiletce zahájena. Předpokládá se, že realizací těchto opatření se v resortu i při podstatném růstu výroby dosáhne absolutního poklesu znečištění, a to u nerozpuštěných látek na 30 %, u organických látek rozpuštěných na 50 procent a u organických hnilobných (Pokračování na str. 2)