Svět Hospodářství, 1973 (XIV/79-156)
1973-11-08 / No. 134
.I ZPRAVODAJSTVÍ I PRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD i- hospodářství Prvořadý úkol: intenzivněji využívat základních prostředků Modernizace čs. výrobní základny V příštích dvou letech se bude rozhodovat o koneč ných výsledcích pětiletého plánu a současně dostane definitivní podobu další pětiletka 1976—1980. Za jed en z rozhodujících činitelů, který bezprostředně ovlivňuje efektivnost celé naší ekonomiky, je přitom třeba považovat mnohem účinnější investiční politiku v těsné souvislosti s lepším využíváním základních prostředků. Za posledních 25 let se do čs. národního hospodářství investovalo čolkem 1280 mld Kčs, z toho do výrobní sféry 922 mld Kčs. Objem základních prostředků se tak zvýšil 2,3krát a vybavenost pracovníků stroji a zařízením vzrostla 3,7krát. Tento bezesporu ohromný potenciál je nutné co nejlépe využívat. V dosavadním vývoji se však zvláště v posledních letech projevují negativní tendence, spočívající v nižším přírůstku výroby ve srovnání s růstem základních prostředků. V řadě VHJ se rozvoj výrobních základních prostředků, kterým se zajišťuje především vyšší produktivita, opožďuje za růstem celkového objemu základních prostředků. Je to např. Tatrasklo Trnava, Chemopetrol Praha, České závody gumárenské a plastikářské Gottwaldov, Elitex Liberec, Kovohutě Praha aj. Další příčinou nepříznivého vývoje jsou dlouhé lhůty náběhu výroby u podniků s rozsáhlou výstavbou. ZVVZ Milevsko vybudovaly nový závod v Prachaticích, který zahájil výrobu v roce 1968, avšak teprve v roce 1976 dosáhne projektem předpokládané úrovně výroby. V loňském roce dosáhl objem výroby ve srovnání s projektem 71 % a počet pracovníků 52 °/i>. Podobně v letech 1970—1972 byly ve VHJ Chemopetrol dokončeny kapacity na výrobu čpavku, močoviny, polystyrénu, fenolplastů a na zplynění mazutu za 2,5 mld Kčs, avšak pro technické a technologické problémy hebyl dosud zahájen provoz. V závodě Krásňany Polygrafických závodů Bratislava bude dosaženo plánované kapacity až za 5 let. Nedostatečně se mění struktura základních prostředků; investice neposilují dosti výrazně jejich nejaktivnější složku, tj. stroje a zařízení, energetické a hnací vybavení. Rozbory časového a výkonového využití strojů a technologických zařízení prokazují v jednotlivých podnicích vysoké kapacitní disproporce mezi jednotlivými zařízeními a agregáty, značné časové rezervy a konzervativní tendence nadále udržovat v provozu morálně opotřebenou a fyzicky zastaralou techniku. Stále přežívají názory, že je výhodnější mít univerzální kapacity v malosériové výrobě místo jednoúčelové moderní techniky s vysokou jednotkovou kapacitou. Přežívání těchto názorů a tendencí má za následek růst vybavenosti pracovníků stroji a zařízením při celkovém poklesu stupně využití základních prostředků. Proces rozšířené reprodukce záklauních prostředků tak klade vyšší nároky na užití národního důchodu, než přispívá k jeho tvorbě. Klesá rentabilita základních prostředků a jejich několikanásobně vyšší produkční schopnost není dostatečně využívána. Pozitivním jevem je skutečnost, že v řadě podniků se zvyšuje péče o reprodukci základních prostředků, především pracovních strojů a zařízení. Hlavní řešení vyššího využití základních prostředků, jako největší rezervy naší ekonomiky, je třeba spatřovat v modernizaci a rekonstrukci nejen jednotlivých strojů a zařízení, ale především celých linek, dílen, provozů a závodů. Při tomto komplexním pojetí se dosáhne vysoce pozitivních výsledků. Tak například rekonstrukce a modernizace výroby punčochovin v n. p. Elite umožnila za období 1957—1972 zvýšili výrobu 5,4krát, tj. např. v punčochových kalhotách o 20 mil. kusů. Počet pracovníků se přitom zvýšil (Pokračování na str. 2j Energetická krize v západní Evropě Tento týden se konalo v Bruselu zasedání ministrů zahraničních vění členských států EHS, které se soustředilo především na energetickou krizi, vyvolanou omezením dodávek arabské ropy do západní Evropy. Ve společném prohlášení se sice ministři nezmiňují přímo ani o embargu na vývoz ropy do Nizozemí, ani o záměru arabských zemí dál postupně snižovat těžbu, avšak podporují rezoluce Rady bezpečnosti, jejichž splnění může být pevnou základnou k obnovení míru na Středním východě. Včera pak bylo do embarga zahrnuto také Portugalsko. Arabské země těžící ropu založily zvláštní výbor, jehož úkolem je dohlížet, aby arabská ropa nebyla reexportována do států podporujících Izrael. Předpokládá se, že arabští ministři zahraničí vypracují seznam všech spotřebitelských zemí a případně navrhnou státy, kam by byl export ropy zastaven, jako je tomu dosud v případě Nizozemí a USA. Podle zpráv západních agentur předloží producentské země z oblasti Perského zálivu 17. listopadu západním ropným koncernům oficiální vysvětlení postupného snižování produkce, na kterém se dohodli jejich představitelé v Kuvajtu. (Pokračování na str. 4) Hospodářský rozvoj zemí RVHP Letošní rok se o členských zemích Rady vzájemné hospodářské pomoci vyznačuje vyšším tempem hospodářského růstu proti plánovaným předpokladům a dalším urychlením rozvoje odvětví, jež zajišťují vědeckotechnický pokrok, uvádí týdeník Ekonomičeskaja gazeta. Od ledna do září letošního roku činil přírůstek průmyslové výroby v SSSR ve srovnání se stejným obdobím minulého roku 7,3 °/o. V Bulharsku se průmyslová výroba za těchto devět měsíců zvýšila o 10,2 %, v Maďarsku asi o 6 %, v NDR o 8 °/o, v Mongolsku o 9,3 % a v Rumunsku o 14,3 %. Značných úspěchů se dosáhlo i v ostatních členských zemích RVHP. List konstatuje, že v současné době činí podíl výroby členských zemí RVHP na světové průmyslové výrobě asi jednu třetinu. Za dva a půl roku nynější pětiletky vyrobily celkem asi 2806 mld kWh elektrické energie, 1600 mil. tun kamenného uhlí, 1010 mil. tun ropy, 607 mld metrů krychlových zemního plynu a plynu získaného při těžbě ropy a 421 mil. tun oceli. Úspěšný rozvoj národního hospodářství zajišťuje plnění sociálních progra mů v členských zemích RVHP. Stále se zlepšují životní a pracovní podmínky pracujících a vzrůstají reálné příjmy skupin obyvatelstva. Časopis dále zdůrazňuje, že významným činitelem zvyšování ekonomického potenciálu členských zemí- RVHP je jejich vědeckotechnická spolupráce. Od začátku roku 1973 podepsaly kompetentní orgány těchto zemí 41 dohod o společném řešení vědeckotechnických úkolů. V rámci výboru RVHP pro vědeckotechnickou spolupráci se vykonal již velký kus práce, zejména při určování základních problémů a nejdůležitějších směrů vývoje vědy a techniky v letech 1976—1980 a v pozdějším období. Příznivé podmínky pro dynamický rozvoj ekonomik členských zemí RVHP vytváří vzájemná specializace a kooperace výroby. Země RVHP uzavřely dosud asi 10 mnohostranných a přes 60 dvoustranných specializačních a kooperačních dohod. Dohody na mnohostranném základě zahrnují přes 790 strojírenských výrobků. Dynamicky se rozvíjí také spolupráce při zajišťování potřeb surovin, paliv a energie. Do konce roku má stát v tatarském mě tě Nižněkamsku nový chemický kombinát na výrobu divinylu — suroviny pro výrobu syntetického kaučuku. Fotografie CTK — APN je z výstavby tohoto kombinátu a znázorňuje dokončovací práce na propouštěcím ventilu. Pracující odštěpného závodu Zbrojovka ve Vyškově vyrobili pro podniky v Bulharsku automatické skříně typu AC - 3 na řízení technologických pochodů v průmyslových podnicích. Podobné skříně však dodai' také do elektráren ve Vojanech, Tušimicích a pro výstavbu panelárny v Malešicích. Náš snímek ukazuje seřizování funkce automatické cyklické skříně AC-3 na zkušebním zařízení. Foto ČTK - Fr. Nesvadba Í ' ’ ' *" 1 PŘEHLÍDKA MODERNÍ POLSKÉ ELEKTRONIKY Ve dnech od 5. do 16. listopadu probíhá v Praze výstava polských elektronických přístrojů, kterou uspořádal podnik zahraničního obchodu Unitra z Varšavy v Polském informačním a kulturním středisku. Expozice, jejíhož zahájení se zúčastnil také velvyslanec PLR v Československu Lucjan Motyka, předvádí různé typy moderních radiopřijímačů, černobílé i barevné televizory, kazetové magnetofony, monofonní i stereofonní gramofony, zesilovače hi-fi, hudební stereo-automat i profesionální elektronická zařízení. Určitý počet typů, jejichž vývoz zajišťuje Unitra, se v PLR vyrábí v kooperaci s ostatními zeměmi, mimo jiné též s Československem. Pro letošní rok má Unitra s čs. obchodním partnerem podepsány kontrakty ve výši 13,8 mil. rublů. Vynikající výsledky sovětské ekonomiky Clen politického byra a tajemník CV KSSS Andrej Kirilenko přednesl na slavnostním zasedání v kremelském Sjezdovém paláci u příležitosti 56. výročí Říjnové revoluce projev, v němž značnou pozornost věnoval úspěchům dosaženým v národním hospodářství Sovětského svazu. „Rok 1973 vstoupí právem do kroniky 9. pětiletky jako rok významných pracovních úspěchů dělnické třídy, kolchozního rolnictva a lidové inteligence,“ konstatoval Andrej Kirilenko a oznámil, že podle předběžných údajů bude letos v SSSR vyrobeno 915 mld kWh elektřiny, vytěženo asi 420 mil. tun ropy, vytaveno 131 mil. tun oceli a vyrobeno 72 mil. tun průmyslových hnojív. „Spolu s těžkým průmyslem, který tvoří základ naší ekonomiky, se nepřetržitě rozvíjí i lehký a potravinářský průmysl. Spotřebního zboží vyrobíme v hodnotě 130 mld rublů. Objem průmyslové výroby se za tři roky nynější pětiletky v porovnání s odpovídajícím obdobím minulé pětiletky zvýší o 50 % a národní důchod o 40 %.“ Andrej Kirilenko poukázal na skutečnost, že letos se dosáhlo nejvyšší celkové sklizně obilnin v dějinách sovětského zemědělství — přes 215 mil. tun. Všechny svazevé republiky splnily národohospodářský plán a přijaté závazky týkající se prodeje obilí státu. „Sýpky naší vlasti se zaplnily rekordním množstvím obilí,“ prohlásil. „Sklidili jsme také rekordní úrodu bavlny, státu bude prodáno více než 7,5 mil. tun surové bavlny.“ Člen politického byra a tajemník DV KSSS řekl, že v těchto úspěších sovětského hospodářství se projevuje obrovská převaha a životnost socialismu. „Strana považuje za nejvyšší smysl celé své činnosti štěstí lidu, štěstí člověka, a proto přikládá pochopitelně prvořadý význam zvyšování hmotné životní úrovně sovětských lidí,“zdůraznil A. Kirilenko. Zvýšené možnosti našeho národního hospodářství umožnily XXIV. sjezdu KSSS schválit široký společenskoekonomický program, který se důsledně plní.“ INTERATOMINSTRUMENT POPRVÉ V PRAZE Výstava přístrojů jaderné techniky V budově Národního technického muzea v Praze na Letné byla 6. listopadu 1973 zahájena výstava Mezinárodního hospodářského sdružení pro jadernou přístrojovou techniku „Interatominstrument“, která potrvá do 15. 11. t. r. Organizátorem této významné akce je propagační agentura ČTK Made in Publicity. Výstavu slavnostně zahájil ministr pro technický a investiční rozvoj ČSR ing. Ladislav Šupka za přítomnosti ředitele Mezinárodního hospodářského sdružení pro jadernou přístrojovou techniku dr. ing. Zbygniewa Twardoně, předsedy Československé komise pro atomóvou energii ing. Jana Neumanna a dalších představitelů členských států RVHP. Sdružení bylo zřízeno na základě mezivládní Dohody, podepsané zástupci vlád BLR, ČSSR, MLR, NDR, PLR a SSSR, jako výraz další realizace Komplexního programu socialistické ekonomické integrace. Je zároveň první mezinárodní hospodářskou organizací, která pracuje na zásadách chozrasčotu. Za ČSSR jsou jeho členy Podniky elektroniky a slaboproudé techniky Tesla Praha a PZO Kovo Praha. Pět zúčastněných členských států RVHP — SSSR, ČSSR, PLR, NDR a BLR — předvede na této výstavě, první svého druhu v Československu, na 120 přístrojů a zařízení jaderné techniky. Výstava je spojena se seminářem, v jehož průběhu budou mít českoslovenští specialisté možnost seznámit se podrobně s některými výsledky použití přístrojů a zařízení z oblastí jaderné techniky Úspěšná spolupráce mezi Českosk venskem a Bulharskem DLOUHODOBÝ SPOLEČNÝ PRC GRAM V ZEMĚDĚLSTVÍ Vítězství socialistické revoluce v Bulharsku dalo základ obrovským změnám v hospodářském rozvoji země. Pod vedením Bulharské komunistické strany se Bulharsko za necelá tři desetiletí změnilo ve vyspělou průmyslově zemědělskou zemi. Rychlá industrializace země vytvořila nezbytnou materiálně technickou základnu rozvoje všech hospodářských odvětví. Zemědělství se ubírá cestou socialistických přeměn. Podle usnesení dubnového plenárního zasedání ÚV BKS z roku 1970 bylo v Bulharsku zřízeno již 172 agrárně průmyslových komplexů s průměrnou plochou obdělávané půdy u jednoho komplexu 25 000 hektarů. Za dva roky své existence dosáhly agrárně průmyslové komplexy značných úspěch*. Objem zemědělské produkce se v roce 1972 ve srovnání s předchozím rokem zvětšil (ve srovnatelných cenách) o 4,8 %. Vlivem socialistických přeměn v bulharském zemědělství značně vzrostly výnosy zemědělských plodin a užitkbvost hospodářského zvířectva. Tím je zajištěna surovinová základna k rychlému rozvoji potravinářského průmyslu. Ve výrobě a ve vývozu některých druhů zboží, např. cigaret, lahvového vína, ovocných a zeleninových konzerv, zaujímá bulharský průmysl jedno z předních míst na světě. Předpokládá se, že koncem roku 1975 bude celková produkce potravinářského průmyslu BLR ve srovnání s výrobou v roce 1970 o 47 % větší, Na úspěších zemědělské výroby a potravinářského průmyslu má velký podíl hospodářská a vědeckotechnická spolupráce mezi BLR a ČSSR, uskutečňovaná v rámci koordinace národohospodářských plánů, výrobní specializace a kooperace a zahraničně obchodní výměny zboží. Spolupráce Bulharska a Československa v zemědělství a potravinářském průmyslu se trvale rozšiřuje a prohlubuje. Kladný vliv na tuto spolupráci má podepsaný program společné činnosti do roku 1985. Program stanoví rozpracování řady důležitých otázek, jako výměny informací a odborníků ke studiu zkušeností, vývoje společných projektů do bvtkářských farem, vysoce efektivních průmyslových metod v rostlinné výrobě a v chovu hospodářského, zvířectva, ve výrobě kombinovaných krmiv, v mechanizaci výrobních postupů, zdokonalování technologie a a zvyšování kvality produkce atd. Vývoz bulharských zemědělských a potravinářských výrobků do ČSSR neustále stoupá. Tyt;; výrobky se na celkovém bulharském vývozu do ČSSR podílejí zíiruba 32 %. Tento podíl se bude i nadále zvyšovat. Podle podepsané ďouhodobé dohody a protokolu o výměně zboží mezi oběma našimi zeměmi na rok 1977 dodalo Bulharsko Č-skoslovensku 180 tisíc tun různých zemědělských výrobků. V letošním roce dodají bulharská zemědělská sdružení na československý trh přes 75 000 t čerstvého ovoce a zeleniny. 5009 t n’-n"nVh a ze'-ninových konzerv, 6000 t cigaret, 4000 tun tabáku a mícho dalšfch zemědělských a potravinářských výrobků. Počítá se s tím, že vzroste výměna ovocných a zeleninových konzerv, čerstvé zeleniny a lahvového vína.