Svět Hospodářství, 1974 (XV/79-156)

1974-07-02 / No. 79

ZPRAVODAJSTVÍ S V| FRO PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ, FINANCE A OBCHOD Ľchody o hospodářské spolupráci SSSR - USA Z jednání amerického presidenta Richarda Nixona v Sovětském Svazu V průběhu prvních dvou dnů jednání na nejvyšší úrovni mezi SSSR a USA v Moskvě byly podepsány čtyři dohody, z nichž dlouhodobá dohoda o podpoře hospodář­ské, průmyslové a technické spolupráce, nesoucí podpi­sy Leonida Brežněva a Richarda Nixona, je považována zatím za nejvýznamnější. Obě delegace prostřednictvím svých tiskových mluvčích vyjádřily velké uspokojení nad dohodnutými zásadami. Zdůraznily nejenom hospo­dářský význam dohody, nýbrž i její politický dosah v zájmu světového mírového soužití. Dalšími dokumenty jsou dohoda o spolupráci v energetice, kterou po­depsali předseda presidia Nejvyššího sovětu SSSR Nikolaj Podgornyj a president USA Richard Nixon, doho­da o spolupráci v bytové výstavbě a v dalších oborech stavebnictví, kte­rou podepsali předseda rady ministrů SSSR Alexej Kosygin a president USA Richard Nixon, a dohoda o spolu­práci ve vědeckém výzkumu a při-vý­voji umělého srdce, kterou podepsa­li ministr zahraničních věcí SSSR Andrej Gromyko a ministr zahranič­ních věcí USA Henry Kissinger. Desetiletá dohoda o podpoře hos­podářské, průmyslové a technické spolupráce zahrnuje nákup a prodej strojů a zařízení pro stavbu nových závodů a pro rozšíření a moderniza­ci již existujících podniků v oblasti těžby surovin, výroby zemědělské produkce, strojů a zařízení, hotových výrobků, spotřebního zboží a podni­ků na úseku služeb. Dohoda o spolupráci v energetice, uzavřená na pět let, stanoví, že So­větský svaz a Spojené státy americ­ké budou rozšiřovat a upevňovat spolupráci v energetice na základě Z činnosti odborných orgánů RVHP Schválením komuniké a podpisem závěrečného protokolu skončilo v Praze 37. zasedáni stálé komise RVHP pro stavebnictví. V komuniké se praví: od 24. do 27. června se konalo v Praze 37. za­sedání stálé komise RVHP pro sta­vebnictví, kterého se účastnily dele­gace členských států RVHP — BLR, MLR, NDR, Kubánské republiky, MoLR, PLR, RSR, SSSR a ČSSR a rovněž delegace SFRJ na základě dohod mezi RVHP a vládou SFRJ. Na slavnostním zasedání komise při p. ležitosti 25. výročí Rady vystoupil s uvítacím projevem jménem vlády ČSSR ministr stavebnictví ČSR ing. František Šrámek. S referátem o činnosti RVHP za 25 let a o plnění Komplexního progra­mu v oblasti stavebnictví vystoupil předseda komise Wolfgang Junker. V referátu byl podrobně charakteri­zován rozvoj socialistické ekonomic­ké integrace v oblasti stavebnictví a uvedeny základní úkoly vědecko­technické a ekonomické spolupráce pro následující období. Na zasedání komise projednala opatření pro plnění usnesení XXVIII. zasedání Rady a výkonného výboru Rady, týkající se stavebnictví včetně opatření zaměřených na rozvoj a zdo­konalení materiálně technické zá­kladny stavebnictví v Mongolské li­dové republice a přijala k tomu konkrétní doporučení. Byly projednány materiály pracov­ních orgánů komise o plnění úkolů stavebnictví daných Komplexním programem. Komise zdůraznila nut­nost spolupráce při vyvinutí nových stavebních hmot a technologií a rovněž při vypracování návrhů na specializaci a kooperaci výroby leh­kých kovových konstrukcí. Komise věnovala velkou pozornost spolupráci členských zemí v oblasti výroby spo­třebního zboží vyráběného sklářským a keramickým průmyslem za účelem plnějšího uspokojení trhu. Rovněž byla podepsána dohoda o postupném uskutečňování specializace a koope­race v oblasti výzkumných, vývojo­vých, projekčních a stavebně mon­tážních prací pro chladicí věže o vy­soké kapacitě, výškové komíny, sila o velké kapacitě a tunelové pece. * * * V Karl-Marx-Stadtu skončilo 29. červ­na 47. zasedání stálé komise RVHP pro dopravu. Pětidenního zasedání se účastnily delegace všech členských států RVHP a zástupci Jugoslávie. V průběhu zasedání podepsali zmocněn­ci vlád členských států RVHP dohodu o společném používání kontejnerů v mezinárodní dopravě. O prohloubení spolupráce při vý­robě potravin jednala stálá komise RVHP pro potravinářský průmysl, je­jíž zasedání bylo ve Varšavě. Komise zdůraznila stále lepší uspokojování potřeib obyvatelstva v členských stá­tech RVHP, zvyšování výroby potra­vin, jejich výběru a výživné hodnoty. Účastníci třídenního zasedání věno­vali rovněž velkou pozornost otázkám mezinárodní dělby práce, specializa­ce a vypracování moderních metod (balení potravinářských výrobků. oboustranných výhod, rovnosti a vzá­jemnosti. Hlavním cílem této spolupráce je využívat vědeckého a technického po­tenciálu o-bo-u zemí pro urychlení společného výzkumu a vývoje dosa­vadních a náhradních energetických zdrojů a pro efektivnější využití i úsporu energie a dosáhnout lepší­ho vzájemného porozumění v národ­ních energetických programech a perspektivách obou zemí. Spolupráce se bude týkat průzku­mu, těžby, zpracování a využiti or­ganických paliv, zahrnujíc v to ro­pu, hořlavé břidlice, zemní plyn a uhlí, dále technologie rozvoje ne­tradičních zdrojů energie, jako je sluneční a geotermální energie a /Pokračování na sír. 5) Vyššia náreky na prepravu tovarov Československá doprava, predovšetkým železničná, potrubná a vodná, za­znamenala v posledných rokoch rýchly rast prepravných výkonov. Podstatný podiel na tom má spolupráca členských krajín RVHP. Prevažnú časť prepravy medzi ČSSR a ZSSR zabezpečuje železničná doprava na trasách Východnej dráhy. Za prvé tri roky tejto päťročnice sa preložili na prekladištiach v Čiernej nad Tisou zo sovietskych vagónov 28 mil. t tovaru a surovín, najmä železnej nudy, poľnohospodárskych strojov, obilia a automo­bilov. Tohtoročná prekládka si tu vyžiada pot milióna vozňových jednotiek. Objem dovozu zo ZSSR vzrastie do roku 1990 o ďalších 33 %. Kontejnerové vlaky medzi ČSSR a ZSSR v tomto roku premávajú každý týždeň a prepravia až 100 tis. ton tovaru. V rámci spolupráce štátov RVHP nadobúda na význame i vodná doprava, predovšetkým na Dunaji, ktorý nás spája so 4 členskými štátmi. Vodná do­prava má najnižšie náklady na 1 tonkilometer a preto sa v budúcnosti ráta s presunom časti dovozu a vývozu na dunajskú vodnú cestu. Pôjije najmä o obilie a automobily, kontejnerové transporty z PLR .a NDR. Pri rozširovaní lodného parku sa bude pamätať n-a špecializované kontejnerové plavidlá. ’V novom bratislavskom prístave bude veľkokapacitné silo, plnomecihanizovaná prekladnä poloha na sypké smoty a kontejnerový terminal. Čilý pracovní ruch panuje v těchto dnech v největším českoslo­venském chmelař­­ském zemědělském družstvu, v JZD Ru­dý říjen na Rakovnic­ku. Na 259 hektarech provádějí v těchto dnech postřiky proti mšicím a houbovitým chorobám chmele, vy­sazují sazenice na nové chmelnice a vy­konávají další po­třebné práce. Na obr. postřikování chmel­nic. Foto ČTK - K. Januš Plovdiv se pripravuje nr 30. ročník veletrhu Na letošním veletrhu v bulharském Plovdivu budou převládat novinky strojírenského, radioelektrického, che­mického a hutnického průmyslu. Ex­pozice socialistických zemí seznámí návštěvníky především s výsledky prohlubující se ekonomické integra­ce, specializace a kooperace výroby. Bylo to -uvedeno na tisikové konfe­renci pořadatelů veletrhu, který už tradičně patří v BLR mezi největší hospodářské a obchodní události ro­­tku. Samo Bulharsko na něm každý rok realizuje třetinu celkové výměny zboží. Letošní 30. plovdivský -veletrh bude uspořádán od 3. do 10. září. Zúčastní se ho 39 zemí Evropy, Ašie, Afriky a Ameriky. iNejvětším zahraničním vy­stavovatelem bude — jako každý rok — Sovětský svaz. Jeho exponáty, pře­vážně strojírenského a automobilové­­(ho průmyslu, ibudou Instalovány na ploše 11 200 m2. Mnozí vystavovatelé, mezi nimi i Československo, budou mít letos větší výstavní plochu. Významné obchodné výsledky Skončil VI. ročník chemického veľtrhu INCHEBA Šiesty ročník Medzinárodného chemického veľtrhu INCHEBA 74 v Bratisla­ve potvrdil, že sa rok od roku zvyšuje nielen jeho komerčná úroveň, ale aj kvalita predvádzaných výrobkov. Veľtrh sa stáva predovšetkým prehliadkou najnovších a najkvalitnejších výrobkov produkovaných chemickými výrob­cami z celého sveta. Československé podniky zahranič­ného obchodu uzavreli na tohtoroč­nej InChebe dohody na dovoz a vývO'z tovaru v hodnote vyše 3 mld korún. Oproti minulému rotou je celkový ob­chodný obrat vyšší o 21 %. (Na celko­vej hodnote výmeny tovaru sa podie­ľajú socialistické štáty 70%; z toho dovoz predstavuje 60 % a vývoz 40 % z .celkovej hodnoty obchodného obra­tu. PZO Chemapol, ktorý je hlavným nositelom obchodnej výmeny v oblas­ti chémie, PZO Ligna, GR Drevoúnia a ďalšie organizácie sa v kontraktač­ných rokovaniach sústredili hlavne na dovoz surovín, prístrojov a\ zariadení určených na zvýšenie technickej úrov­ne v chemickom priemysle. Z Česko­slovenska sa do krajín RVHP budú vyvážať predovšetkým priemyselné hnojivá, agrochemikálie, dopravné pá­sy, farmaceutické a iné výrobky. Význam chemického veľtrhu dokres­ľuje aj skutočnosť, že kontraktami so socialistickými štátmi sa zabezpečili takmer všetky potreby Cs. národného hospodárstva v chemických surovi­nách a materiáloch, potrebných na plnenie výrobných úloh v tomto a bu­dúcom roku. Najviac dohôd nielen v obchodnej, ale i v technickej oblasti uzavrelo Československo so Sovětským zväzom a (NDR. Len v oblasti bytovej chémie sa uzavreli kontrakty v hod­note 30 mil. Kčs. Popri súťaži o najlepší exponát vý­robkov bytovej chémie štátov RVHP sa v tomto rotou prvýkrát uskutočnila súťaž o zlatú medailu Incheby 74, o výsledkoch ktorej informujeme na 3. strane. If omunistická strana přijala na ■» celostátní konferenci v Banské Bystrici v roce 1937 „Plán hospodář­ského, sociálního a kulturního po­vznesení Slovenska“, v němž jako první vyhlásila program industriali­zace Slovenska s cílem odstranit roz­díly mezi zaostalým Slovenskem a vyspělejšími českými zeměmi a upev­nit tak svazek Čechů a Slováků k úspěšné obraně Československa před nastupujícím fašismem. Plán povznesení Slovenska se však mohl realizovat až po nastoupení cesty socialistické výstavby. Před koncem druhé světové války bylo Slovensko zaostalou zemí s málo roz­vinutým a málo produktivním země­dělstvím, s nízkou životní úrovní oby­vatelstva, navíc značně rozvrácené válečnými událostmi. Jedním ze základních a velmi na­léhavých politických úkolů, zakotve­ných již v Košickém vládním pro­gramu, a později pojatých do všech vládních i stranických prohlášení, je dosáhnout postupné vyrovnávání životni úrovně a životních podmínek mezi jednotlivými oblastmi státu, a to cestou jejich ekonomického roz­voje. Vzhledem ke značně nepříznivé výchozí situaci Slovenska, nastupu­jícího cestu socialistické výstavby, je současný stav ekonomiky a životní úrovně obyvatelstva na Slovensku — i když v některých směrech ještě neuspokojivý a vyžadující další zlepšení — výsledkem všestranného rozvoje, jaký nemá po druhé světové válce ve světě obdoby. Na sjezdu Komunistické strany Slo­venska v květnu 1971 vyjádřil tuto Úspěšný rozvoj Slovenska Slovenským národním povstáním v srpnu roku 1944 vstou­pilo Slovensko do nové etapy svého vývoje, jednou z vůdčích myšlenek SNP bylo uskutečnit ve svobodné Československé republice hluboké sociálně ekonomické přeměny, které by zajistily lepší život lidu obou národů. Po první světové válce se jen v malém rozsahu podařilo odstranit tíživé dědictví rakousko-uherské monarchie na Slovensku. Ekonomické zá kóny kapitalismu v předmnichovské republice působily smě­rem ke stagnaci zaostalých oblastí a neduhy kapitalistického hospodářství se z těchto důvodů na Slovensku projevovaly v neobyčejně zesílené podobě. skutečnost generální tajemník OV KSČ G. Husák takto: „Slovensko je osobitým příkladem, jak socialistické zřízení pozdvihlo tuto zemi. V celém našem státě jsou obrovské úspěchy, ale Slovensko je ekonomicky i so­ciálně vizitkou toho, co dokáže so­cialismus, co dokáže lid, když ho strana vede marxisticko-leninskou cestou.“ Industrializace od základu změnila ekonomické postavení Slovenska, přeměnila je ze zaostalé agrární ob­lasti v moderní průmyslovou zemi s vyspělou zemědělskou velkovýro­bou. Produkce slovenského hospodář štvi se zvyšovala velmi rychlým tem­pem, které předstihovalo dynamiku rozvoje celé československé ekono­miky. V období 1949—1973 činil prů­měrný roční přírůstek vytvořeného národního důchodu na Slovensku 8 % (v celé ČSSR 6 %). Podstatně se změ­nila i struktura jeho tvorby podle odvětví: podíl průmyslu jako nejdů­ležitějšího odvětví výroby ve vyspě­lých zemích vzrostl ze dvou pětin v roce 1948 na zhruba tři pětiny v roce 1973, naproti tomu váha ze­mědělství se v tomto období snížila ze 32 % přibližně na 13 %. Ve srovnání s rokem 1937 stoupla průmyslová výroba do rotou 1973 tři­­cetinásobně. V roce 1937 mělo Slo­vensko při 24,5 % podílu na počtu obyvatelstva celé Československé re­publiky necelých 8 % podílu na prů­myslové výrobě, v roce 1973 pak při 31,9 % podílu na počtu obyvatel či­nil jeho podíl na průmyslové výrobě 25,4 %. Měnila se i struktura prů­myslové výroby vlivem rozdílné dy­namiky rozvoje průmyslových od­větví. Jsou to zejména chemický a gumárenský průmysl, strojírenský a kovodělný průmysl, průmysl paliv, výrobky z uhlí a ropy a dále hutnic­tví železa, jež se vyvíjely velmi rych­lými tempy. Rovněž zemědělství doznalo velký růst: jeho výroba byla v roce 1973 téměř dvojnásobná proti roku 1936 při zhruba pětinásobné produktivitě práce a dvojnásobné intenzitě vý­roby z hektaru zemědělské půdy. Základním faktorem, který působil -na rozvoj výrobních sil na Sloven­sku, byla soustavná cílevědomá in­vestiční činnost, z níž se odvíjel pří­znivý vývoj řady dalších ukazatelů charakterizujících všeobecné poměry ve výrobě i spotřebě. I přes některé obtíže v ekonomice hospodářská po­litika KSČ směřovala k udržení trva­le vysokého tempa hospodářského rozvoje Slovenska. V období let 1947—1973 činil úhrn investičních prací a dodávek na Slo­vensku 446 mld Kčs. V roce 1973 se proti roku 1948 zvýšil objem inves­tičních prací a dodávek na více než desetinásobek. Podstatně rychlejším tempem rostly dodávky strojů a za­řízení (téměř 22krát) než stavební práce (zhruba 8krát). Podíl Sloven­ska na uvedených investičních pra­cích a dodávkách v celé ČSSR má stoupající tendenci, v roce 1973 do­sáhl jedné třetiny. n ozsáhlé investice umožnily přízni­la vý vývoj objemu základních pro­středků na Slovensku, jenž se zvýšil v roce 1973 ve srovnání s rokem 1948 3,5krát, z toho výrobní základní pro­středky přibližně čtyřikrát. V sou­časné době se Slovensko podílí na celkovém objemu základních pro­středků ČSSR zhruba 26 %. Vybave­nost pracovníků základními prostřed­ky ve výrobní sféře stoupla ve srov­nání s rokem 1948 více než třikrát, přičemž výrazně se zvýšila vybave­nost pracovníků v zemědělství — 9krát a v průmyslu vzrostla zhruba l,6krát. Mezi základní činitele ekonomic­kého a kulturního rozvoje Slovenska po druhé světové válce lze počítat také poměrně značný růst zaměstna­nosti, kontrastující s vysokou neza­­l Pokračováni na str. 2)

Next