Svět Hospodářství, 1986 (XXVII/1-76)

1986-03-26 / No. 36

gi f} EKONOMICKÉ ZPRAVODAJSTVÍ J* ČESKOSLOVENSKÉ TISKOVÉ KANCELÁŘE š- hospodářství Západoevropské země zaostávají v progresivních technologiích: Snaha dohnat světovou úroveň Rozhodujícím momentem je ve srovnání s USA a Japonskem nedostatečné využívání možností Západoevropské země si v posledních letech plně uvědomily hrozbu, kterou představuje zaostávání za USA a ja­ponském v oblasti progresivních technologií. Výsledkem byla intenzívní snaha vyrovnat mezeru v technice: evropské firmy a vlády začaly spěšně navazovat vzájemná spojení překračující hranice. V roce 1984 zahájila Komise Evrop­ských společenství pětiletý výzkumný program na poli informatiky zvaný Esprit, koncem loňského roku vstoupil v platnost společný západoevropský program rozvoje špičkových technologií Eureka. Největší západoevropské firmy zabývající se elektronikou, západoněmecká Siemens AG a nizozemský Philips NV, se chystají společně vynaložit zhru­ba 1,5 mld dolarů na pokus dohonit světový vývoj v oblasti mikročipů. jak vypadá v současnosti mezera v technice dělící západní Evropu od USA a Japonska a jaké jsou předpoklady jejího vyrovnání? Řada údajů týkajících se rozvoje západoevropských průmyslových od­větví progresivních technologií je ve srovnání s USA a Japonskem značně nepříznivá. Spojené státy a Japonsko vyrábějí například více než .90 °/o všech polovodičů — stavebních ka­menů mikroelektronické revoluce — v kapitalistických zemích. Na zápa­doevropské výrobce v současnosti při­padá necelých 8,5 % světového kapi­talistického obchodu s polovodiči, což je ve srovnání s rokem 1979 o třetinu méně. V oblasti telekomunikačních zařízení pokrývá západoevropský prů­mysl méně než 6 °/o světového kapi­talistického trhu, zatímco japonsko 12 % a USA 39 %, na trhu s infor­evropská zaostalost v určitých ob­lastech špičkových technologií by se mohla .stát —. na základě . principu oznamovaného jako „sledování, konco­vých světel“ — výhodou, neboť dává západoevropským společnostem mož­nost vyvarovat se rizika a vysokých výdajů spojených s přední po?icí v technologickém rozvoji. Podobného principu využívalo v minulosti Japom sko a v současnosti z něj těží další státy v Tichomorské oblasti. ' Rozhodujícím momentem zaostává­ní západní Evropy v oblasti mikro­elektroniky a dalších špičkových technologií však není nedostatečná výroba, ale nedostatečné využívání těchto technologií. Průmysl USA a Ja­mační technikou se západní Evropa podílí 15 °/o, převážně však díky kon­traktům národních výrobců s vlastní­mi vládami. Roční zahraničněobchod­ní deficit západoevropských zemí jen u velkých samočinných počítačů představuje v současnosti 10 mld do­larů. Západoevropští ekonomové mají ně­kdy tendenci poukazovat na to, že podobné údaje o technologické meze­ře mezi západní Evropou a zbylými dvěma centry světového kapitalismu je třeba brát s určitou rezervou. Upo­zorňují na to, že například americký podíl na výdajích kapitalistického světa na výzkum a vývoj poklesl od roku 1967 z téměř dvou třetin na po­lovinu, zatímco podíl západní Evropy se zvýšil, na skutečnost, že USA již v oblasti významných nových vynále­zů nedominuj! tak jako kdysi, či na to, že Spojené státy utrpěly v po­sledních letech ztráty v podílech na trhu v řadě klíčových sektorů expor­tu vyspělé techniky. Někteří ekono­mové současně uvádějí, že západo­ponska např. dnes používá čtyřikrát až pětkrát více polovodičů na jedno­ho obyvatele, než je tomu u jejich západoevropských konkurentů, spo­třeba mikročipů u západoevropských společností je ve srovnání s' americ­kým průmyslem méně než poloviční a současné výdaje na telekomunikace na jednoho obyvatele představují v západní Evropě podle odhadů třetinu amerických výdajů. Tato skutečnost nejen nepříznivě poznamenává zá­padoevropskou konkurenceschopnost, ale současně je značnou nevýhodou pro rozvíjející se sektor mikroelek­troniky v západní Evropě. Nedosta­tečný vnitřní trh je jednou z hlav­ních příčin toho, proč západoevrop­ští výrobci elektroniky nejsou schop­ni mezinárodně konkurovat svými vý­robky ani cenami. Cesta k povzbuzení rozvoje západoevropských odvětví špičkových technologií tak nutně ve­de přes stimulaci širšího využívání nových technologií, zejména nových počítačových a telekomunikačních za­řízení. Jednou z hlavních překážek většího využívání mikroelektroniky a dalších progresivních technologií v západní Evropě však zůstává relativní uzavře­nost trhů jednotlivých západoevrop­ských zemí zaměřených jen na vlast­ní výrobu -a protekcionismus vtělený v různých zemích do systémů stát­ních nákupů. Jestliže v loňském roce začala západní Evropa těžce získávat zpět svou technologickou pjpzici, bylo to do značné míry proto, že si zápa­doevropské země začaly uvědomovat nutnost překonání roztříštěnosti své­ho průmyslu a větší podpory využívá­ní moderní technologie bez ohledu na zemi jejího vzniku. Pouze seskupe­ní západoevropských zemí si mohou dovolit tak rozsáhlé investice a sou­časně vytvořit dostatečně veliké trhy, jaké vyžaduje nová etapa vědecko­technické revoluce. Jako příklad může sloužit výzkum a vývoj nového druhu elektrických telekomunikačních ústředen. Zatímco náklady na tento výzkum a vývoj jsou v západní Evropě odhadovány na 14 mld dolarů, objem zakázek na zápa­­doněmeckém trhu je předpokládán ve výši 11,7 mld, na francouzském v roz­sahu 10,9 mld a na britském trhu na 7,2 mld. Je zřejmé, že jediným řeše­ním, nemá-li být západní Evropa z té­to oblasti vytlačena, je společná ú­­čast jednotlivých zemí. Ekonomický dopad chráněných zá­padoevropských trhů na rozvoji pro­gresivních technologií je pravděpo­dobně značně vyšší než vliv ostatních tradičně uváděných problémů západo­evropského vědeckotechnického roz­voje. Typickým příkladem je investič­ní kapitál, jehož nedostatek je často považován za jednu z hlavních překá­žek pro západoevropské podnikatele v oblasti vyspělých technologií. Tomu do značné míry odporuje jak fakt, že společný investiční kapitál zemí Evropských společenství se od roku 1983 zvýšil ze 4 mld dolarů na téměř 5 mld, tak značný odliv kapitálu ze západní Evropy do USA. Nedávný prů­zkum u západoněmeckých, francouz­ských a britských společností kromě toho ukazuje, že nedostatečné finanč­ní prostředky na rozvoj patří mezi dnešními překážkami k méně význam­ným: stěžuje si na něj pouze 18 % společností v NSR, 19 % ve Francii a 30 % ve Velké Británii. Problémem rozvoje progresivních technologií v západní Evropě ovšem zůstává nízká kvalifikace a nedostatek odborného personálu. Podle předpokladů současných pro­gnóz se odvětví informačních techno­logií stane do roku 1990 ve VKZ nej­rozsáhlejší výrobní činností. Rozvoj informatiky a dalších progresivních technologií je tak v perspektivě hlav­ním klíčem k růstu počtu pracovních míst. Pro západní Evropu zápasící s problémem vysoké nezaměstnanosti se stává dostižení konkurentů ve vý­robě a především využívání progre­sivních technologií rozhodujícím úko- 1 lem hospodářské politiky. Cesta k to­muto cíli však vede především přes odstranění mezinárodních překážek širšího využívání moderní techniky. Bude-li mezera mezi Japonskem a USA na straně jedné a západní Evro­pou na druhé straně nakonec odstra­něna, bude tato bitva pravděpodobně vybojována v západoevropských uni­verzitních laboratořích. Bude-li pro­hrána, budou viníky krátkozrací tvůr­ci západoevropské hospodářské poli­tiky. JAN URBAN Cisté provozy, ve kterých se rodí křemíkové čipy se stále vyšší a vyšší in­tegrací prvků, tvoří základ výroby moderní mikroelektroniky. Podle odhadu má zásadní vliv na 80 % výroby v průmyslové vyspělých zemích. A zatímco v kapitalistické Evropě poklesla spotřeba polovodičových čipů během posled­ního desetiletí ze 30 na 19 % celosvětové produkce, spotřeba na jednoho oby­vatele se už rovná pouze třetině spotřeby v USA a čtvrtině v Japonsku. . % Foto archív HLAVNI ZPRÁVY V Praze se koná XVII. sjezd KSČ V Paláci kultury v Praze začal v pondělí 24. března XVII. sjezd Komu­nistické strany Československa. Generální tajemník Ov KSČ Gustáv Husák v zahajovacím proslovu srdeč­ně přivítal delegáty a hosty sjezdu. Jednání se účastní 1541 delegátů, kte­ří zastupují 1,675 mil. členů a kandidá­tů KSČ a dále jsou ve sjezdovém sá­le přítomni představitelé 127 bratr­ských komunistických a dělnických stran i celé řady socialistických, so­ciálně demokratických a národně re­volučních pokrokových stran, organi­zací a hnutí. Politickou zprávu ústředního výbo­ru KSČ přednesl generální tajemník OV KSČ Gustáv Husák. Skončilo zasedání komise SSSR - ČLR V pátek 21. března skončilo v Pe­kingu první zasedání sovětsko-čínské komise pro ekonomickou, obchodní a vědeckotechnickou spolupráci. Komise s uspokojením konstatovala nepřetržitý rozvoj hospodářských vztahů mezi oběma zeměmi v posled­ních letech, projednala možnosti dvoustranné spolupráce při výstavbě a rekonstrukci průmyslových objektů v ČLR a schválila opatření ke kom­plexnímu řešení otázek přepravy za­­hraničněobcodních nákladů prostřed­ky železniční, námořní, říční a auto­mobilové dopravy v letech 1986— 1990. Strany rovněž projednaly per­spektivy sóvětsko-čínských vědecko­technických vztahů a konstatovaly existenci významných nevyužitých možností v této oblasti. Bylo poukázá­no na nutnost organizovat spolupráci v plánování a dále rozšířit spolupráci v oblasti vzdělávání, civilního letec­tví a při výměně výstav v období do roku 1990. Sovětsko-čínský obchod vzrostl v roce 1985 o 627,1 mil. na 1604,9 mil. rublů, což ve srovnání s předcházejí­cím rokem představuje přírůstek ve výši 64 %. Sovětský vývoz se přitom zvýšil o 310,9 mil. na 778.8 mil. rub­lů (+66,5%) a dovoz o 316,2 mil. na 826,1 mil. rublů (+62%). Sovětský schodek činil 47,-3 mil. rublů. Druhé zasedání sovětsko-čínské ko­mise pro hosoodářskou, obchodní a vědeckotechnickou spolupráci se bu­de konat v květnu — červnu 1987 v Moskvě. Uzavřena doNda mezi ČSSR a Španělskem V Praze byla 21. 3. podepsána dlou­hodobá dohoda o hospodářské a prů­myslové spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Španělska. • Dohoda sjednaná na pět let upra­vuje nově hospodářské vztahy obou států po vstupu Španělska do EHS a nahradí dosavadní dlouhodobou doho­du o obchodní výměně a o rozvoji hospodářské a průmyslové spolupráce z roku 1977. Nová dohoda se stane impulsem pro další zvyšování objemu vzájemné hospodářské a průmyslové spolupráce. Přfdvídá zvýšenou aktivi­tu československých a španělských podniků a "uplatňování mnohotvárné hospodářské a průmyslové spolupráce mezi podniky a organizacemi obou zemí včetně společných akcí na tře­tích trzích. Československý vývoz do Španělska zahrnuje zejména textilní, obráběcí a polygrafické stroje, traktory, osobní automobily, elektromotory, chemické výrobky, nábytek, textil, sklo a potra­vinářské výrobky. Naopak ze Španěl­ska tradičně dovážíme zejména citru­sové ovoce a potravinářské výrobky. Prohloubení spolupráce ve strojírenství V Praze bylo 21. března zakončeno československo-sovětské zasedání vě­nované otázkám prohloubení spolu­práce mezi oběma zeměmi ve strojí­renství. Na závěr jednání podepsali vedou­cí obou delegací — místopředseda vlády ČSSR Ladislav Gerle a náměs­tek předsedy rady ministrů SSSR a předseda byra rady ministrů SSSR pro strojírenství Ivan Silajev — dokument shrnující jeho výsledky. Podepsána byla rovněž Dohoda o dlouhodobé spolupráci mezí ČSSR a SSSR v automobilovém průmyslu do roku 2000. Dalším z podespsaných do­kumentů byl protokol o změně a do­plnění loni v Moskvě uzavřené Doho­dy mezi vládami ČSSR a SSSR o spo­lupráci v oblasti robotizovaných kom­plexů a pružných výrobních systémů a o zřízení mezinárodního vědecko­technického sdružení Robot. Během jednání byla posouzena řa­da aktuálních námětů na prohloubení součinnosti mezi Československem a Sovětským svazem v jednotlivých od­větvích strojírenské výroby. Předsta­vitelé obou zemí projednali rovněž některé otázky koncepčního charak­teru směřující k rozšíření českoslo­­vensko-sovětských hospodářských vztahů na úseku strojírenství. Spolupráce se v příštím období sou­středí do odvětví energetického stro­jírenství, na výrobu zařízení pro hut­nictví, promítne se v automobilovém průmyslu a ve výrobě obráběcích strojů. Odborníci obou zemí se zamě­ří též na výměnu nejvýznamnějšíctí nových poznatků vědy a techniky. Přípravy jednání nového kola GATT Připravované kolo mnohonárodních obchodních jednání v rámci GATT má být podstatně kratší než předchozí, které trvalo 7 let. K tomuto rozhodnutí dospěl po čtyřdenním jednání v Ženevě mimo­řádný výbor GATT pověřený přípra­vou nového kola. Indie na tomto jed­nání navrhla rozšířit nové kolo jed­nání o problém cen surovin. Jiní čle­nové GATT poukazovali na to, že ře­šení této otázky přísluší organizaci UNCTAD. Další zasedání mimořádné­ho výboru GATT bude zahájeno 16. dubna v Ženevě. Výsledky jednání vý­boru budou předloženy v září minis­terské konferenci, která má dát star­tovní signál pro nové kolo mnohoná­rodních obchodních jednání. Dosud se nepodařilo určit místo jednání nové­ho kola. V úvahu přicházejí Brusel, Montreal, Montevideo a Singapur. Ve zkratce Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR vytvořilo všesvazový státní výbor SSSR pro výpočetní techniku a infor­matiku. Oznámila to 22. 3. sovětská tisková agentura TASS. Koncem března zastaví Mezinárod­ní rada pro cín (ITC) kontrolu vývo­zu členských zemí. Tím definitivně skončí úloha ITC na světovém trhu cínu, postiženém krizí. Do loňského října ITC regulovala světový trh jed­nak kontrolami vývozu členských pro­ducentských zemí, jednak nákupy za­měřenými na udržení přijatelné ceno­vé úrovně. Finanční krach rady a její odmítnutí uhradit částky dlužné bro­­kerským firmám a věřitelským ban­kám vedl k zastavení nákupu do ná­razníkových zásob. USA vykázaly za rok 1985 na účtu běžných položek platební bilance re­kordní schcdek 117,7 mld dolarů. Současně se staly poprvé za 71 let čistým zahraničním dlužníkem, kon­statuje zpráva amerického minister­stva obchodu. Účet běžných položek vyjadřuje všechny zahraniční trans­akce, včetně služeb a toku zahranič­ních investic. UVNITŘ ■ Pět socialistických států spolupracuje při využívání, ale i ochraně řeky Tisy str. 3 ■ Tempo růstu zahraničního obchodu vyspělých kapitalistických zemí pokleslo, celkový schodek dosáhl nejvyšší úrovně od roku 1980 str. 3 ■ Zahraničněobchodní atlas — 31: ČLR příloha ■ Maďarsko se přiklání k vyřešení nedostatku automobilů na svém trhu dovozem str. 6

Next