Svět Hospodářství, 1986 (XXVII/1-76)
1986-03-26 / No. 36
gi f} EKONOMICKÉ ZPRAVODAJSTVÍ J* ČESKOSLOVENSKÉ TISKOVÉ KANCELÁŘE š- hospodářství Západoevropské země zaostávají v progresivních technologiích: Snaha dohnat světovou úroveň Rozhodujícím momentem je ve srovnání s USA a Japonskem nedostatečné využívání možností Západoevropské země si v posledních letech plně uvědomily hrozbu, kterou představuje zaostávání za USA a japonském v oblasti progresivních technologií. Výsledkem byla intenzívní snaha vyrovnat mezeru v technice: evropské firmy a vlády začaly spěšně navazovat vzájemná spojení překračující hranice. V roce 1984 zahájila Komise Evropských společenství pětiletý výzkumný program na poli informatiky zvaný Esprit, koncem loňského roku vstoupil v platnost společný západoevropský program rozvoje špičkových technologií Eureka. Největší západoevropské firmy zabývající se elektronikou, západoněmecká Siemens AG a nizozemský Philips NV, se chystají společně vynaložit zhruba 1,5 mld dolarů na pokus dohonit světový vývoj v oblasti mikročipů. jak vypadá v současnosti mezera v technice dělící západní Evropu od USA a Japonska a jaké jsou předpoklady jejího vyrovnání? Řada údajů týkajících se rozvoje západoevropských průmyslových odvětví progresivních technologií je ve srovnání s USA a Japonskem značně nepříznivá. Spojené státy a Japonsko vyrábějí například více než .90 °/o všech polovodičů — stavebních kamenů mikroelektronické revoluce — v kapitalistických zemích. Na západoevropské výrobce v současnosti připadá necelých 8,5 % světového kapitalistického obchodu s polovodiči, což je ve srovnání s rokem 1979 o třetinu méně. V oblasti telekomunikačních zařízení pokrývá západoevropský průmysl méně než 6 °/o světového kapitalistického trhu, zatímco japonsko 12 % a USA 39 %, na trhu s inforevropská zaostalost v určitých oblastech špičkových technologií by se mohla .stát —. na základě . principu oznamovaného jako „sledování, koncových světel“ — výhodou, neboť dává západoevropským společnostem možnost vyvarovat se rizika a vysokých výdajů spojených s přední po?icí v technologickém rozvoji. Podobného principu využívalo v minulosti Japom sko a v současnosti z něj těží další státy v Tichomorské oblasti. ' Rozhodujícím momentem zaostávání západní Evropy v oblasti mikroelektroniky a dalších špičkových technologií však není nedostatečná výroba, ale nedostatečné využívání těchto technologií. Průmysl USA a Jamační technikou se západní Evropa podílí 15 °/o, převážně však díky kontraktům národních výrobců s vlastními vládami. Roční zahraničněobchodní deficit západoevropských zemí jen u velkých samočinných počítačů představuje v současnosti 10 mld dolarů. Západoevropští ekonomové mají někdy tendenci poukazovat na to, že podobné údaje o technologické mezeře mezi západní Evropou a zbylými dvěma centry světového kapitalismu je třeba brát s určitou rezervou. Upozorňují na to, že například americký podíl na výdajích kapitalistického světa na výzkum a vývoj poklesl od roku 1967 z téměř dvou třetin na polovinu, zatímco podíl západní Evropy se zvýšil, na skutečnost, že USA již v oblasti významných nových vynálezů nedominuj! tak jako kdysi, či na to, že Spojené státy utrpěly v posledních letech ztráty v podílech na trhu v řadě klíčových sektorů exportu vyspělé techniky. Někteří ekonomové současně uvádějí, že západoponska např. dnes používá čtyřikrát až pětkrát více polovodičů na jednoho obyvatele, než je tomu u jejich západoevropských konkurentů, spotřeba mikročipů u západoevropských společností je ve srovnání s' americkým průmyslem méně než poloviční a současné výdaje na telekomunikace na jednoho obyvatele představují v západní Evropě podle odhadů třetinu amerických výdajů. Tato skutečnost nejen nepříznivě poznamenává západoevropskou konkurenceschopnost, ale současně je značnou nevýhodou pro rozvíjející se sektor mikroelektroniky v západní Evropě. Nedostatečný vnitřní trh je jednou z hlavních příčin toho, proč západoevropští výrobci elektroniky nejsou schopni mezinárodně konkurovat svými výrobky ani cenami. Cesta k povzbuzení rozvoje západoevropských odvětví špičkových technologií tak nutně vede přes stimulaci širšího využívání nových technologií, zejména nových počítačových a telekomunikačních zařízení. Jednou z hlavních překážek většího využívání mikroelektroniky a dalších progresivních technologií v západní Evropě však zůstává relativní uzavřenost trhů jednotlivých západoevropských zemí zaměřených jen na vlastní výrobu -a protekcionismus vtělený v různých zemích do systémů státních nákupů. Jestliže v loňském roce začala západní Evropa těžce získávat zpět svou technologickou pjpzici, bylo to do značné míry proto, že si západoevropské země začaly uvědomovat nutnost překonání roztříštěnosti svého průmyslu a větší podpory využívání moderní technologie bez ohledu na zemi jejího vzniku. Pouze seskupení západoevropských zemí si mohou dovolit tak rozsáhlé investice a současně vytvořit dostatečně veliké trhy, jaké vyžaduje nová etapa vědeckotechnické revoluce. Jako příklad může sloužit výzkum a vývoj nového druhu elektrických telekomunikačních ústředen. Zatímco náklady na tento výzkum a vývoj jsou v západní Evropě odhadovány na 14 mld dolarů, objem zakázek na západoněmeckém trhu je předpokládán ve výši 11,7 mld, na francouzském v rozsahu 10,9 mld a na britském trhu na 7,2 mld. Je zřejmé, že jediným řešením, nemá-li být západní Evropa z této oblasti vytlačena, je společná účast jednotlivých zemí. Ekonomický dopad chráněných západoevropských trhů na rozvoji progresivních technologií je pravděpodobně značně vyšší než vliv ostatních tradičně uváděných problémů západoevropského vědeckotechnického rozvoje. Typickým příkladem je investiční kapitál, jehož nedostatek je často považován za jednu z hlavních překážek pro západoevropské podnikatele v oblasti vyspělých technologií. Tomu do značné míry odporuje jak fakt, že společný investiční kapitál zemí Evropských společenství se od roku 1983 zvýšil ze 4 mld dolarů na téměř 5 mld, tak značný odliv kapitálu ze západní Evropy do USA. Nedávný průzkum u západoněmeckých, francouzských a britských společností kromě toho ukazuje, že nedostatečné finanční prostředky na rozvoj patří mezi dnešními překážkami k méně významným: stěžuje si na něj pouze 18 % společností v NSR, 19 % ve Francii a 30 % ve Velké Británii. Problémem rozvoje progresivních technologií v západní Evropě ovšem zůstává nízká kvalifikace a nedostatek odborného personálu. Podle předpokladů současných prognóz se odvětví informačních technologií stane do roku 1990 ve VKZ nejrozsáhlejší výrobní činností. Rozvoj informatiky a dalších progresivních technologií je tak v perspektivě hlavním klíčem k růstu počtu pracovních míst. Pro západní Evropu zápasící s problémem vysoké nezaměstnanosti se stává dostižení konkurentů ve výrobě a především využívání progresivních technologií rozhodujícím úko- 1 lem hospodářské politiky. Cesta k tomuto cíli však vede především přes odstranění mezinárodních překážek širšího využívání moderní techniky. Bude-li mezera mezi Japonskem a USA na straně jedné a západní Evropou na druhé straně nakonec odstraněna, bude tato bitva pravděpodobně vybojována v západoevropských univerzitních laboratořích. Bude-li prohrána, budou viníky krátkozrací tvůrci západoevropské hospodářské politiky. JAN URBAN Cisté provozy, ve kterých se rodí křemíkové čipy se stále vyšší a vyšší integrací prvků, tvoří základ výroby moderní mikroelektroniky. Podle odhadu má zásadní vliv na 80 % výroby v průmyslové vyspělých zemích. A zatímco v kapitalistické Evropě poklesla spotřeba polovodičových čipů během posledního desetiletí ze 30 na 19 % celosvětové produkce, spotřeba na jednoho obyvatele se už rovná pouze třetině spotřeby v USA a čtvrtině v Japonsku. . % Foto archív HLAVNI ZPRÁVY V Praze se koná XVII. sjezd KSČ V Paláci kultury v Praze začal v pondělí 24. března XVII. sjezd Komunistické strany Československa. Generální tajemník Ov KSČ Gustáv Husák v zahajovacím proslovu srdečně přivítal delegáty a hosty sjezdu. Jednání se účastní 1541 delegátů, kteří zastupují 1,675 mil. členů a kandidátů KSČ a dále jsou ve sjezdovém sále přítomni představitelé 127 bratrských komunistických a dělnických stran i celé řady socialistických, sociálně demokratických a národně revolučních pokrokových stran, organizací a hnutí. Politickou zprávu ústředního výboru KSČ přednesl generální tajemník OV KSČ Gustáv Husák. Skončilo zasedání komise SSSR - ČLR V pátek 21. března skončilo v Pekingu první zasedání sovětsko-čínské komise pro ekonomickou, obchodní a vědeckotechnickou spolupráci. Komise s uspokojením konstatovala nepřetržitý rozvoj hospodářských vztahů mezi oběma zeměmi v posledních letech, projednala možnosti dvoustranné spolupráce při výstavbě a rekonstrukci průmyslových objektů v ČLR a schválila opatření ke komplexnímu řešení otázek přepravy zahraničněobcodních nákladů prostředky železniční, námořní, říční a automobilové dopravy v letech 1986— 1990. Strany rovněž projednaly perspektivy sóvětsko-čínských vědeckotechnických vztahů a konstatovaly existenci významných nevyužitých možností v této oblasti. Bylo poukázáno na nutnost organizovat spolupráci v plánování a dále rozšířit spolupráci v oblasti vzdělávání, civilního letectví a při výměně výstav v období do roku 1990. Sovětsko-čínský obchod vzrostl v roce 1985 o 627,1 mil. na 1604,9 mil. rublů, což ve srovnání s předcházejícím rokem představuje přírůstek ve výši 64 %. Sovětský vývoz se přitom zvýšil o 310,9 mil. na 778.8 mil. rublů (+66,5%) a dovoz o 316,2 mil. na 826,1 mil. rublů (+62%). Sovětský schodek činil 47,-3 mil. rublů. Druhé zasedání sovětsko-čínské komise pro hosoodářskou, obchodní a vědeckotechnickou spolupráci se bude konat v květnu — červnu 1987 v Moskvě. Uzavřena doNda mezi ČSSR a Španělskem V Praze byla 21. 3. podepsána dlouhodobá dohoda o hospodářské a průmyslové spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Španělska. • Dohoda sjednaná na pět let upravuje nově hospodářské vztahy obou států po vstupu Španělska do EHS a nahradí dosavadní dlouhodobou dohodu o obchodní výměně a o rozvoji hospodářské a průmyslové spolupráce z roku 1977. Nová dohoda se stane impulsem pro další zvyšování objemu vzájemné hospodářské a průmyslové spolupráce. Přfdvídá zvýšenou aktivitu československých a španělských podniků a "uplatňování mnohotvárné hospodářské a průmyslové spolupráce mezi podniky a organizacemi obou zemí včetně společných akcí na třetích trzích. Československý vývoz do Španělska zahrnuje zejména textilní, obráběcí a polygrafické stroje, traktory, osobní automobily, elektromotory, chemické výrobky, nábytek, textil, sklo a potravinářské výrobky. Naopak ze Španělska tradičně dovážíme zejména citrusové ovoce a potravinářské výrobky. Prohloubení spolupráce ve strojírenství V Praze bylo 21. března zakončeno československo-sovětské zasedání věnované otázkám prohloubení spolupráce mezi oběma zeměmi ve strojírenství. Na závěr jednání podepsali vedoucí obou delegací — místopředseda vlády ČSSR Ladislav Gerle a náměstek předsedy rady ministrů SSSR a předseda byra rady ministrů SSSR pro strojírenství Ivan Silajev — dokument shrnující jeho výsledky. Podepsána byla rovněž Dohoda o dlouhodobé spolupráci mezí ČSSR a SSSR v automobilovém průmyslu do roku 2000. Dalším z podespsaných dokumentů byl protokol o změně a doplnění loni v Moskvě uzavřené Dohody mezi vládami ČSSR a SSSR o spolupráci v oblasti robotizovaných komplexů a pružných výrobních systémů a o zřízení mezinárodního vědeckotechnického sdružení Robot. Během jednání byla posouzena řada aktuálních námětů na prohloubení součinnosti mezi Československem a Sovětským svazem v jednotlivých odvětvích strojírenské výroby. Představitelé obou zemí projednali rovněž některé otázky koncepčního charakteru směřující k rozšíření československo-sovětských hospodářských vztahů na úseku strojírenství. Spolupráce se v příštím období soustředí do odvětví energetického strojírenství, na výrobu zařízení pro hutnictví, promítne se v automobilovém průmyslu a ve výrobě obráběcích strojů. Odborníci obou zemí se zaměří též na výměnu nejvýznamnějšíctí nových poznatků vědy a techniky. Přípravy jednání nového kola GATT Připravované kolo mnohonárodních obchodních jednání v rámci GATT má být podstatně kratší než předchozí, které trvalo 7 let. K tomuto rozhodnutí dospěl po čtyřdenním jednání v Ženevě mimořádný výbor GATT pověřený přípravou nového kola. Indie na tomto jednání navrhla rozšířit nové kolo jednání o problém cen surovin. Jiní členové GATT poukazovali na to, že řešení této otázky přísluší organizaci UNCTAD. Další zasedání mimořádného výboru GATT bude zahájeno 16. dubna v Ženevě. Výsledky jednání výboru budou předloženy v září ministerské konferenci, která má dát startovní signál pro nové kolo mnohonárodních obchodních jednání. Dosud se nepodařilo určit místo jednání nového kola. V úvahu přicházejí Brusel, Montreal, Montevideo a Singapur. Ve zkratce Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR vytvořilo všesvazový státní výbor SSSR pro výpočetní techniku a informatiku. Oznámila to 22. 3. sovětská tisková agentura TASS. Koncem března zastaví Mezinárodní rada pro cín (ITC) kontrolu vývozu členských zemí. Tím definitivně skončí úloha ITC na světovém trhu cínu, postiženém krizí. Do loňského října ITC regulovala světový trh jednak kontrolami vývozu členských producentských zemí, jednak nákupy zaměřenými na udržení přijatelné cenové úrovně. Finanční krach rady a její odmítnutí uhradit částky dlužné brokerským firmám a věřitelským bankám vedl k zastavení nákupu do nárazníkových zásob. USA vykázaly za rok 1985 na účtu běžných položek platební bilance rekordní schcdek 117,7 mld dolarů. Současně se staly poprvé za 71 let čistým zahraničním dlužníkem, konstatuje zpráva amerického ministerstva obchodu. Účet běžných položek vyjadřuje všechny zahraniční transakce, včetně služeb a toku zahraničních investic. UVNITŘ ■ Pět socialistických států spolupracuje při využívání, ale i ochraně řeky Tisy str. 3 ■ Tempo růstu zahraničního obchodu vyspělých kapitalistických zemí pokleslo, celkový schodek dosáhl nejvyšší úrovně od roku 1980 str. 3 ■ Zahraničněobchodní atlas — 31: ČLR příloha ■ Maďarsko se přiklání k vyřešení nedostatku automobilů na svém trhu dovozem str. 6