Svět Hospodářství, 1987 (XXVIII/77-156)
1987-07-01 / No. 77
čs. vnějšivztahy_______________ Motorlet, Praha—Jinonice: Přední výrobce leteckých motorů V centru pozornosti dnes stojí vyšší efektivnost, spolehlivost a výrazně větší výkon liž p$es šedesát let se pod chráněnou značkou Walter vyvíjí v Jinonicích lejpcfré wotgry, které ve světě dosáhly neilenší pověsti a i v nosladni době získávají neitySäf oceněni i na předních světových veletrzích. V minulém roce uplynulo již 75 let od založení původně motocyklové a automobilové dílny, jejíž majitel Josef Walter tak položil základy podniku, který patří dnes mezi nejzkušenéjši a také nejznámějši výrobce leteckých motorů nsjen v ze mích RVHP, ale i ve světovém měřítku. K leteckým motorům se firma dostala již na počátku dvacátých let, kdy využila konjunktury leteckého strojírenství. Brzy zaujala na trhu významné místo a výroba leteckých motorů se stala její hlavní náplní. Kvalita a dobré vlastnosti leteckých motorů Walter se prokázaly nejen v běžném provoze, ale i v řadě domácích a zahraničních soutěží. Letadla s těmito motory získala prvenství nebo přední místa například v soutěži v Coppa ďltalia, 12 hodin města Angers, v akrobatické Lockheed Trophy aj. Významné byly i dálkové přelety, pro které si letecké společnosti celého světa s oblibou vybíraly právě motory Walter, jako je první přelet bez meztpřistání ze severu na jih USA, let Praha — Kapské město, první přelet československého letadla přes jižní Atlantik apod. Z novodobé historie připomínáme např. zlaté medaile za ocenění turbovrtulových motorů Walter M 601 B na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně v roce 15%1 a na jarním veletrhu v Lipsku v roce 1982 nebo zlaté medaile za novou verzi motoru M 601 E na těchto veletrzích v roce 1966 1 letos. Nejdéle vyráběla firma motory pístové, a to motory řadové, chlazené kapalinou, motory hvězdicové vzduchem chlazené a řadové vzduchem chlazené invertní motory. V poválečném období, již pod novým názvem n. p. Motorlet — Závody Jana Švermy, Praha — Jinonice a začleněním do výrobní hospodářské jednotky Aero — československé letecké podniky se pod původní značkou vyráběla řada dalších leteckých motorů, ať již vlastní koncepce nebo licenčních, a to i motorů proudových., Avšak i nejmodernější proudové motory mají jednu společnou nevýhodu, která vystupuje markantně žvlášdosažení vyšší efektivnosti jeho provozu, které vedly k dalším verzím M 601 E a některým speciálním variantám, kde se dosahuje při spojení s pětilistou vrtulí výkonu až 595 kW. Tato nová pohonná jednotka je vestavována od roku 1985 do upraveného letounu L 410 UVP—E, jehož hlavním odběratelem je dnes Sovětský svaz, kam směřuje 80 až 9Ů % celkové produkce. V období vývoje jednotky M 601 E probíhaly také práce na vývoji speciální pohonné jednotky pro zemědělská letadla, která vznikla úpravou standardního provedení M 601 D. V úvahu bylo nutné vzít některé odlišné faktory, jako značný počet vzletů, agresivita materiálů nebo náhon aplikačního zařízení. Dnes již je tato verze v provozu u nového typu zemědělského letadla Z 37 T Agro Turbo z n. p. Moravan Otrokovice, o jehož využití projevili zájem i v zemích RVHP. Speciální úprava motoru mu dává 1 dobré předpoklady pro individuální vývozy k vestavbě k letadlům jiných výrobců. Tak o tuto verzi projevili jíž zájem v Jugoslávii, Polsku a Rumunsku a ještě po další úpravě, která by spočívala v možnosti natáčení hřídele s vrtulí i v Sovětském svazu, kde by ji využili při konstrukci vzducholodi DPI. Celý letecký svět netrpělivě očekává inovaci ve výrobě leteckých motorů Walter. Tu připravuje n. p. Motorlet ještě pro závěr 8. pětiletky, kdy se počítá již s výrobou nového turbovrtulového motoru s označením M 602, který bude spolu s pětilistou vrtulí určen pro nová dvoumotorová dopravní letadla L 610, vyvíjená v n. p. Let Kunovice. Konstrukce tohoto motoru je založena na soustavě modulů, které lze měnit bez generálních oprav přímo v provozu při běžné údržbě. Výkon nového motoru bude proti dosavadní verzi více než dvojnásobný. —jš— tě při provozu na kratších tratích. Dosahují totiž největší účinnosti až při velkých rychlostech a zvláště při startech doslova plýtvají palivem. To patří k nejdůležitějším důvodům, proč se dnes vrtulové motory vracejí do popředí zájmu světových výrobců motorů a proč^ se jimi vybavují všude na světě nejen malá dopravní letadla, ale uvažuje se o jejich využití i u středních letadel pro 100 až 150 cestujících (firma Boeing uvádí až 40% úsporu paliva proti motorům proudovým). Tento vývoj včas v Motorletu zachytili již v roce 1975, kdy byla ověřena nová koncepce naší turbovrtulové jednotky s motorem M 601 A a vrtulí V—508 z >n. p. Avia. Turbovrtulový motor M 601A byl prvním československým sériově v-yráběným turbovrtulovým motorem, certifikovaným podle britských předpisů BCAR a u dalších verzí podle československých norem L8/C a sovětských NLGS—2. Do roku 1977 prodělal tento motor další podstatné konstrukční a technologické úpravy, vznikla verze M 601 B s maximálním výkonem 515 kW, která byla uplatňována u letounu L410UVP z h. p. Let Kunovice. Průběžně probíhaly však i tady další vývojové práce pro zvýšení životnosti motoru a pro Montáž turbovrtulového motoru M 601 B v n. p. Motorlet Praha. Foto archív Vývoz a dovoz Podnik Imex, který je organizací ministerstev obchodu ČSR a SSR pro zprostředkování výměn zboží se zahraničím, za téměř 18 let své činnosti zvýšil objem dovozu a vývozu více než pětinásobně. Úkolem Imexu je nabízet do zahraničí zboží, kterého je na našem trhu nadbytek a dovážet výrobky, které obohatí nabídku v naších obchodech. Dováží několik set položek nejrůznějšího spotřebního zboží, např. koření, čerstvou zeleninu a ovoce, sýry, mrazničky, chladničky, šicí stroje, hračky, obuv, barevné televizory apod. Vybraným potravinářským zbožím z Jugoslávie zásobuje oblíbené prodejny Jadranka a Rjeka. Obstarává také různé speciality pro národní restaurace SSSR a uLR v Československu. První část ocelových konstrukcí, vyrobených v mostárně VSŽ pro stavbu tepelné elektrárny v Sen-tou o výkonu 500 MW, začali expedovat z Košic do ČLR. Objednaná konstrukce pro halu elektrárny, vysokou 130 metrů s rozpětím průvlaků 42 m, je náročná na technologií zpracování 1 přesnost. Na její montáž bude třeba přes 17 tis. vysoce pevných šroubů s průměrem 24 — 30 mm. Dodavatelem kompletního technologického zařízení včetně dvou kotlů elektrárny jsou SEZ Tímače. Liaz Jablonec: Pohotový servis pro zahraničí Výrobci automobilů z oborového podniku Liberecké automobilové závody, Jablonec nad Nisou, zajišťují kromě dodávek automobilů ve státech svých zákazníků také pohotový opravárenský servis. V odběratelských zemích zřizuje LIAZ Jablonec konsignační sklady náhradních dílů pro spolehlivé a urychlené odstraňování záručních poruch. Přítomnost jeho montérů-techniků se stává samozřejmostí při zavádění automobilů do provozu v nových odbytových teritoriích. Pro velké odběratele, jako je SSSR, CLR a NDR, byla vybudována technická střediska, poskytující všestrannou technickou pomoc uživatelům vozů LIAZ.. Významným článkem servisní činnosti oborového podniku LIAZ jsou školicí střediska vybudovaná v Taškentu a Kyjevě. Kolektivy sovětských odborníků společně s našimi pracovníky v nich ročně proškolí na tisíce budoucích řidičů, Údržbářů, opravářů a techniků. —jh— Kulové nádrže z k. p. Vítkovice Kulené nádríe patří k montážním úkolům n. p. Vítkovice — Hutní montáže jak v Československu, tak i v zahraničí. V minulém roce byly tímto způsobem montovány např. dvě nádrže na propan-butan o průměru 12,4 m v syrském Homsu. Foto archív 2 svět 1. července 1987 hospodářství Pro navářemání hřídele kompresoru používají v Motorletu zařízení firmy Sclaku pracující na bázi využití svazku elektronů. Foto archív ČSSR—SSSR: Zlepšit vzájemnou spolupráci V článku uveřejněném 2. června v sovětském listě Socialističeskaja industrija, zdůraznil místopředseda vlády ČSSR a předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj J. Obzina mimořádnou důležitost naší orientace na Sovětský svaz jako záruku ekonomické stability a růstu. Konstatoval, že veškerá vědeckotechnická spolupráce mezi SSSR a ČSSR byla již převedena na smluvní základ. Mnohé však zůstává nevyřešeno: dohody v řadě případů předpokládají jen vědeckotechnický vývoj a nikoli již zavádění získaných výsledků do výroby a zajištění jejich výroby v nezbytném množství pro obě země, pro všechny země RVHP a pro předpokládaný prodej do zemí s konvertibilní měnou. Problémy jsou i v oblasti cen. V systému chozrasčotu a financováni z vlastních zdrojů nelze zapomínat, že i vědeckovýzkumné práce je třeba platit formou přispívající k socialistické podnikavosti a k zájmu výroby o inovaci. Nynější nástroje v oblasti tvorby cen, devizových a finančních vztahů atd., které do značné míry ovlivňují vzájemnou spolupráci, jíž neodpovídají dnešní etapě spolupráce. Celý tento mechanismus je třeba zdokonalit. —rot— RVHP: Společně ve výrobě robotů V rámci druhého prioritního směru Komplexního programu vědeckotechnického pokroku členských států RVHP do roku 2000 — Komplexní automatizace — je jedním z hlavních ůkolů také společný vývoj a výroba základních prostředků automatizace, jako jsou technologické stroje a zařízení, průmyslové roboty a jejich komponenty, řídící a kontrolně měřicí přístroje. Spolupráce při konstrukci a produkci robotů se opírá o pozitivní výsledky dosažené v minulýchh letech. Země RVHP společně vyvinuly několik nových modelů průmyslových robotů a tzv. robototechnických komplexů, což je soustava technologické zařízení — robot. Např. v čs.-sovětské kooperaci vznikl a byl odzkoušen průmyslový robot UM—160, určený pro obsluhu obráběcích a tvářecích strojů. Sovětští a bulharští specialisté společně zkonstruovali perspektivní model svářecího robotu. Robototechnický komplex sestavený odborníky ze SSSR a NDR využívá obráběcího stroje z NDR a sovětského robotu. Záměrem další spolupráce je vytvoření jednotné technické politiky v robotizaci. Při plnění Komplexního programu se počítá s tím, že v jednotlivých státech vzniknou vědeckovýrobní centra zabývajíc! se různými aplikacemi robotů v praxi. Jsou zároveň vytyčeny směry robotizace, na něž se zúčastněné země zaměří. Součástí spolupráce je také vývoj a produkce unifikovaných kompletačních výrobkC pro průmyslové roboty, např. modulových systémů řízení a programovatelných kontrolních zařízení konstruovaných na jednotné prvkové základně. Koordinovaný postup má zabránil duplicitě při výzkumu a vývoji robotů a ve svých důsledcích plýtvání vědeckovýzkumnými kapacitami. —ap— Státní závěrečný účet čs. federace: Plnění úkolů zahraničního obchodu Pátá společná schůze sněmoven Federálního shromážděni ČSSR schválila v první den svého jednání dne 22. června státní závěrečný účet čs. federace za rok 1986. Z výkladu ministra financí ČSSR J. Žáka vyplynulo, že na jedná straně ukazuje porovnán» loňských výsledků s výsledky roku 1985 jistý postup naši ekonomiky vpřed, na druhé straně je však zřejmé, že se v potřebné míře neprosadila nová kvalita tohoto rozvoje, nadále přetrvávaly extenzivní tendence v hospodaření, intenzifikace a růst efektivnosti probíhaly pomalu. K vyrovnanosti státního rozpočtu bylo nutno přijmout řada mimořádných opatření. Z hlediska efektivnosti hospodářského rozvoje ztrácíme také na nízké kvalitě a spolehlivosti mnoha výrobků, což se zvlášť ostře projevuje v oblasti zahraniční smčny. Výsledky preventivních kontrol vyváženého zboží v minulém roce ukázaly na vysoký podíl vadných strojírenských výrobků —. 23 %, což je ještě o další 2 % více, než byl stav roku 1985. Přitom je obecně známo, že právě jakost nabízeného zboží je dnes rozhodujícím faktorem jeho prodejnosti jak na trzích nesocialistických, tak 1 socialistických. Plán vnějších ekonomických vztahů na rok 1986. byl zaměřen jednak ha rozšíření a prohloubení spolupráce se zeměmi RVHP, jednak na zvýšení efektivnosti zahraničněobchodní směny (zlepšení směnných relaoí, zvýšeni kilogramových cen, zlepšeni rozdílových ukazatelů). Ve vývozu do vyspělých kapitalistických zemí měl vzrůst podíl strojů a spotřebního zboží vysoké kvality. Ve vztahu k nesocialistickým zemím vůbec byl pián zaměřen na další zvýšení výměny zboží s důrazem na vytvářeni zdrojů pro dovoz strojů a zařízení pro investiční výstavbu. Přitom měl být zvýšen především vývoz výrobků zpracovatelského průmyslu a snížen podíl odvětví vyvážejících suroviny. Výsledky loňského roku ukázaly, že stejně jako celá čs. ekonomika se i oblast zahraničního obchodu nerozvíjela žádaným tempem. Proti rosu 1985 se obrat resortu zahraničního obchodu zvýšil o 3 %, což je o 0,6 % méně, než stanovil plán. Úroveň hospodaření resortu zahraničního obchodu je závislá především na efektivnosti našeho vývozu, s níž nemůžeme být — především pokud jde o nesocialistické země.*— rozhodně spokojeni. V porovnání s výsledky roku 1985 klesla efektivnost měřená rozdílovým ukazatelem zhruba o 5 bodů. O nepříznivých tendencích, které ovlivnily úroveň hospodaření v loňském roce, svědčí 1 vývoj čs. kilogramových cen strojírenských výrobků; už v roce 1984 bylo směňováno 6,2 kg čs. strojírenská produkce (na rozdíl od 4,36 kg produkce průměrně v zemích RVHP a 0,96 kg průměrně na světě celkem) za 1 kg strojů ze zemí EHS a tento negativní trend trvá. Porovnání těchto výsledků ukazuje zaostávající úroveň naší produkce, ať už po stránce vědeckotechnické nebo kvalitativní. Nejsou to však jediné problémy, které je nutno řešit v zájmu zlepšení naší zahraničněobchodní činnosti. Už v průběhu roku 1986 byla přijata některá opatřeni, jejichž cílem je zkvalitnění spolupráce mezi organizacemi zahraničního obchodu a výrobou, zjednodušení finančně ekonomických pravidel a podobně. Letošní rok ukáže, zda realizované změny skutečně vedly ke zlepšení efektivnosti zahraničněobchodní směnv, k dosažení aktívni platební bilance a ve svých důsledcích ke zlepšení finanční situace státu. —li Spolupráce Příkladem vědeckotechnické spolupráce v resortu obchodu je součinnost Výzkumného ústavu obchodu se Všesvazořým vědeckovýzkumným ústavem pro výzkum konjunktury poptávky (VN1IKS) v Moskvě při řešení výzkumného úkolu Rozpracováni sortimentní . koncepce výrobků pro mládež. Spolu s odborníky ze Sofie se Výzkumný ústav obchodu zabývá řízením provozu velkoobchodních skladů počítači. Ve spolupráci s Ekonomickým výzkumným střediskem v Berlíně čs. odborníci řešili normováni práce ve velkoobchodu, řízení zásob a plánování obchodní sítě. Rozvíjí se spolupráce t s polským výzkumným ústavem IRWIK. VHJ Strojsmalt Bratislava dodává své výrobky do zahraničí prostřednictvím OZO Merkuria a Omnia. K exportním výrobcům patří např. Tattamat Poprad, který v letošním roce vyveze do socialistických zemí automatické pračky v hodnotě 158,1 mil. Kčs a do nesocialistických za 14 mil. Kčs. Nejvyšší vývoz z VHJ Strojsmalt zabezpečuje n. p. Ca- lex Zlaté Moravce.