Svět Hospodářství, 1987 (XXVIII/77-156)

1987-07-01 / No. 77

čs. vnějšivztahy_______________ Motorlet, Praha—Jinonice: Přední výrobce leteckých motorů V centru pozornosti dnes stojí vyšší efektivnost, spolehlivost a výrazně větší výkon liž p$es šedesát let se pod chráněnou značkou Walter vyvíjí v Jinonicích lejpcfré wotgry, které ve světě dosáhly neilenší pověsti a i v nosladni době získávají neitySäf oceněni i na předních světových veletrzích. V minulém ro­­ce uplynulo již 75 let od založení původně motocyklové a automobilové díl­ny, jejíž majitel Josef Walter tak položil základy podniku, který patří dnes mezi nejzkušenéjši a také nejznámějši výrobce leteckých motorů nsjen v ze mích RVHP, ale i ve světovém měřítku. K leteckým motorům se firma do­stala již na počátku dvacátých let, kdy využila konjunktury leteckého strojírenství. Brzy zaujala na trhu vý­znamné místo a výroba leteckých mo­torů se stala její hlavní náplní. Kva­lita a dobré vlastnosti leteckých mo­torů Walter se prokázaly nejen v běž­ném provoze, ale i v řadě domácích a zahraničních soutěží. Letadla s tě­mito motory získala prvenství nebo přední místa například v soutěži v Coppa ďltalia, 12 hodin města Angers, v akrobatické Lockheed Trophy aj. Významné byly i dálkové přelety, pro které si letecké společnosti celého světa s oblibou vybíraly právě motory Walter, jako je první přelet bez me­­ztpřistání ze severu na jih USA, let Praha — Kapské město, první přelet československého letadla přes jižní Atlantik apod. Z novodobé historie připomínáme např. zlaté medaile za ocenění turbovrtulových motorů Wal­ter M 601 B na Mezinárodním strojí­renském veletrhu v Brně v roce 15%1 a na jarním veletrhu v Lipsku v roce 1982 nebo zlaté medaile za novou ver­zi motoru M 601 E na těchto veletr­zích v roce 1966 1 letos. Nejdéle vyráběla firma motory pís­tové, a to motory řadové, chlazené kapalinou, motory hvězdicové vzdu­chem chlazené a řadové vzduchem chlazené invertní motory. V pováleč­ném období, již pod novým názvem n. p. Motorlet — Závody Jana Švermy, Praha — Jinonice a začleněním do výrobní hospodářské jednotky Aero — československé letecké podniky se pod původní značkou vyráběla řada dalších leteckých motorů, ať již vlast­ní koncepce nebo licenčních, a to i motorů proudových., Avšak i nejmodernější proudové motory mají jednu společnou nevýho­du, která vystupuje markantně žvláš­dosažení vyšší efektivnosti jeho pro­vozu, které vedly k dalším verzím M 601 E a některým speciálním va­riantám, kde se dosahuje při spojení s pětilistou vrtulí výkonu až 595 kW. Tato nová pohonná jednotka je ve­stavována od roku 1985 do upravené­ho letounu L 410 UVP—E, jehož hlav­­ním odběratelem je dnes Sovětský svaz, kam směřuje 80 až 9Ů % celko­vé produkce. V období vývoje jednotky M 601 E probíhaly také práce na vývoji spe­ciální pohonné jednotky pro země­dělská letadla, která vznikla úpravou standardního provedení M 601 D. V úvahu bylo nutné vzít některé od­lišné faktory, jako značný počet vzle­tů, agresivita materiálů nebo náhon aplikačního zařízení. Dnes již je tato verze v provozu u nového typu země­dělského letadla Z 37 T Agro Turbo z n. p. Moravan Otrokovice, o jehož vy­užití projevili zájem i v zemích RVHP. Speciální úprava motoru mu dává 1 dobré předpoklady pro individuální vývozy k vestavbě k letadlům jiných výrobců. Tak o tuto verzi projevili jíž zájem v Jugoslávii, Polsku a Rumun­sku a ještě po další úpravě, která by spočívala v možnosti natáčení hřídele s vrtulí i v Sovětském svazu, kde by ji využili při konstrukci vzducholodi DPI. Celý letecký svět netrpělivě očeká­vá inovaci ve výrobě leteckých moto­rů Walter. Tu připravuje n. p. Motor­let ještě pro závěr 8. pětiletky, kdy se počítá již s výrobou nového tur­bovrtulového motoru s označením M 602, který bude spolu s pětilistou vrtulí určen pro nová dvoumotorová dopravní letadla L 610, vyvíjená v n. p. Let Kunovice. Konstrukce tohoto motoru je založena na soustavě mo­dulů, které lze měnit bez generálních oprav přímo v provozu při běžné ú­­držbě. Výkon nového motoru bude proti dosavadní verzi více než dvoj­násobný. —jš— tě při provozu na kratších tratích. Do­sahují totiž největší účinnosti až při velkých rychlostech a zvláště při startech doslova plýtvají palivem. To patří k nejdůležitějším důvodům, proč se dnes vrtulové motory vracejí do popředí zájmu světových výrobců mo­torů a proč^ se jimi vybavují všude na světě nejen malá dopravní letadla, ale uvažuje se o jejich využití i u středních letadel pro 100 až 150 ces­tujících (firma Boeing uvádí až 40% úsporu paliva proti motorům proudo­vým). Tento vývoj včas v Motorletu zachy­tili již v roce 1975, kdy byla ověřena nová koncepce naší turbovrtulové jednotky s motorem M 601 A a vrtulí V—508 z >n. p. Avia. Turbovrtulový motor M 601A byl prvním českoslo­venským sériově v-yráběným turbovr­tulovým motorem, certifikovaným po­dle britských předpisů BCAR a u dal­ších verzí podle československých no­rem L8/C a sovětských NLGS—2. Do roku 1977 prodělal tento motor další podstatné konstrukční a technologic­ké úpravy, vznikla verze M 601 B s maximálním výkonem 515 kW, která byla uplatňována u letounu L410UVP z h. p. Let Kunovice. Průběžně probí­haly však i tady další vývojové práce pro zvýšení životnosti motoru a pro Montáž turbovrtulového motoru M 601 B v n. p. Motorlet Praha. Foto archív Vývoz a dovoz Podnik Imex, který je organizací mi­nisterstev obchodu ČSR a SSR pro zpro­středkování výměn zboží se zahraničím, za téměř 18 let své činnosti zvýšil ob­jem dovozu a vývozu více než pětinásob­ně. Úkolem Imexu je nabízet do zahra­ničí zboží, kterého je na našem trhu nadbytek a dovážet výrobky, které obo­hatí nabídku v naších obchodech. Do­váží několik set položek nejrůznějšího spotřebního zboží, např. koření, čerstvou zeleninu a ovoce, sýry, mrazničky, chlad­ničky, šicí stroje, hračky, obuv, barevné televizory apod. Vybraným potravinář­ským zbožím z Jugoslávie zásobuje ob­líbené prodejny Jadranka a Rjeka. Obsta­rává také různé speciality pro národní restaurace SSSR a uLR v Českosloven­sku. První část ocelových konstrukcí, vyro­bených v mostárně VSŽ pro stavbu tepel­né elektrárny v Sen-tou o výkonu 500 MW, začali expedovat z Košic do ČLR. Objednaná konstrukce pro halu elek­trárny, vysokou 130 metrů s rozpětím průvlaků 42 m, je náročná na technolo­gií zpracování 1 přesnost. Na její montáž bude třeba přes 17 tis. vysoce pevných šroubů s průměrem 24 — 30 mm. Doda­vatelem kompletního technologického zařízení včetně dvou kotlů elektrárny jsou SEZ Tímače. Liaz Jablonec: Pohotový servis pro zahraničí Výrobci automobilů z oborového podniku Liberecké automobilové závo­dy, Jablonec nad Nisou, zajišťují kro­mě dodávek automobilů ve státech svých zákazníků také pohotový opra­várenský servis. V odběratelských zemích zřizuje LIAZ Jablonec konsignační sklady ná­hradních dílů pro spolehlivé a urych­lené odstraňování záručních poruch. Přítomnost jeho montérů-techniků se stává samozřejmostí při zavádění au­tomobilů do provozu v nových odby­tových teritoriích. Pro velké odběra­tele, jako je SSSR, CLR a NDR, byla vybudována technická střediska, po­skytující všestrannou technickou po­moc uživatelům vozů LIAZ.. Významným článkem servisní čin­nosti oborového podniku LIAZ jsou školicí střediska vybudovaná v Taš­kentu a Kyjevě. Kolektivy sovětských odborníků společně s našimi pracov­níky v nich ročně proškolí na tisíce budoucích řidičů, Údržbářů, opravá­řů a techniků. —jh— Kulové nádrže z k. p. Vítkovice Kulené nádríe patří k montážním úkolům n. p. Vítkovice — Hutní mon­táže jak v Československu, tak i v zahraničí. V minulém roce byly tím­to způsobem montovány např. dvě nádrže na propan-butan o průměru 12,4 m v syrském Homsu. Foto archív 2 svět 1. července 1987 hospodářství Pro navářemání hřídele kompresoru používají v Motorletu zařízení firmy Sclaku pracující na bázi využití svazku elektronů. Foto archív ČSSR—SSSR: Zlepšit vzájemnou spolupráci V článku uveřejněném 2. června v sovětském listě Socialističeskaja indus­­trija, zdůraznil místopředseda vlády ČSSR a předseda Státní komise pro vě­deckotechnický a investiční rozvoj J. Obzina mimořádnou důležitost naší o­­rientace na Sovětský svaz jako záruku ekonomické stability a růstu. Konstatoval, že veškerá vědecko­technická spolupráce mezi SSSR a ČSSR byla již převedena na smluvní základ. Mnohé však zůstává nevyřeše­no: dohody v řadě případů předpo­kládají jen vědeckotechnický vývoj a nikoli již zavádění získaných výsled­ků do výroby a zajištění jejich výroby v nezbytném množství pro obě země, pro všechny země RVHP a pro před­pokládaný prodej do zemí s konver­tibilní měnou. Problémy jsou i v oblasti cen. V sy­stému chozrasčotu a financováni z vlastních zdrojů nelze zapomínat, že i vědeckovýzkumné práce je třeba pla­tit formou přispívající k socialistické podnikavosti a k zájmu výroby o ino­vaci. Nynější nástroje v oblasti tvorby cen, devizových a finančních vztahů atd., které do značné míry ovlivňují vzájemnou spolupráci, jíž neodpoví­dají dnešní etapě spolupráce. Celý tento mechanismus je třeba zdokona­lit. —rot— RVHP: Společně ve výrobě robotů V rámci druhého prioritního směru Komplexního programu vědeckotech­nického pokroku členských států RVHP do roku 2000 — Komplexní automati­zace — je jedním z hlavních ůkolů také společný vývoj a výroba základních prostředků automatizace, jako jsou technologické stroje a zařízení, průmys­lové roboty a jejich komponenty, řídící a kontrolně měřicí přístroje. Spolu­práce při konstrukci a produkci robotů se opírá o pozitivní výsledky dosažené v minulýchh letech. Země RVHP společně vyvinuly ně­kolik nových modelů průmyslových robotů a tzv. robototechnických kom­plexů, což je soustava technologické zařízení — robot. Např. v čs.-sovět­ské kooperaci vznikl a byl odzkoušen průmyslový robot UM—160, určený pro obsluhu obráběcích a tvářecích strojů. Sovětští a bulharští specialisté společně zkonstruovali perspektivní model svářecího robotu. Robototech­­nický komplex sestavený odborníky ze SSSR a NDR využívá obráběcího stroje z NDR a sovětského robotu. Záměrem další spolupráce je vytvo­ření jednotné technické politiky v ro­­botizaci. Při plnění Komplexního pro­gramu se počítá s tím, že v jednotli­vých státech vzniknou vědeckovýrob­­ní centra zabývajíc! se různými ap­likacemi robotů v praxi. Jsou zároveň vytyčeny směry robotizace, na něž se zúčastněné země zaměří. Součástí spo­lupráce je také vývoj a produkce uni­fikovaných kompletačních výrobkC pro průmyslové roboty, např. modu­lových systémů řízení a programova­telných kontrolních zařízení konstruo­vaných na jednotné prvkové základ­ně. Koordinovaný postup má zabránil duplicitě při výzkumu a vývoji robo­tů a ve svých důsledcích plýtvání vědeckovýzkumnými kapacitami. —ap— Státní závěrečný účet čs. federace: Plnění úkolů zahraničního obchodu Pátá společná schůze sněmoven Federálního shromážděni ČSSR schválila v první den svého jednání dne 22. červ­na státní závěrečný účet čs. federace za rok 1986. Z výkladu ministra financí ČSSR J. Žáka vyplynulo, že na jedná straně ukazuje porovnán» loňských výsledků s výsledky roku 1985 jistý postup naši ekonomiky vpřed, na druhé stra­ně je však zřejmé, že se v potřebné míře neprosadila nová kvalita tohoto rozvoje, nadále přetrvávaly extenzivní tendence v hospodaření, intenzifikace a růst efektivnosti probíhaly pomalu. K vyrovnanosti státního rozpočtu bylo nutno přijmout řada mimořádných opatření. Z hlediska efektivnosti hospodářského rozvoje ztrácíme také na nízké kvalitě a spolehlivosti mnoha výrobků, což se zvlášť ostře projevuje v oblasti zahraniční smčny. Výsledky preventivních kontrol vy­váženého zboží v minulém roce uká­zaly na vysoký podíl vadných strojí­renských výrobků —. 23 %, což je ještě o další 2 % více, než byl stav roku 1985. Přitom je obecně známo, že právě jakost nabízeného zboží je dnes rozhodujícím faktorem jeho prodejnosti jak na trzích nesocialis­tických, tak 1 socialistických. Plán vnějších ekonomických vzta­hů na rok 1986. byl zaměřen jednak ha rozšíření a prohloubení spoluprá­ce se zeměmi RVHP, jednak na zvý­šení efektivnosti zahraničněobchodní směny (zlepšení směnných relaoí, zvýšeni kilogramových cen, zlepšeni rozdílových ukazatelů). Ve vývozu do vyspělých kapitalistických zemí měl vzrůst podíl strojů a spotřebního zboží vysoké kvality. Ve vztahu k ne­socialistickým zemím vůbec byl pián zaměřen na další zvýšení výměny zboží s důrazem na vytvářeni zdrojů pro dovoz strojů a zařízení pro in­vestiční výstavbu. Přitom měl být zvýšen především vývoz výrobků zpracovatelského průmyslu a snížen podíl odvětví vyvážejících suroviny. Výsledky loňského roku ukázaly, že stejně jako celá čs. ekonomika se i oblast zahraničního obchodu neroz­víjela žádaným tempem. Proti rosu 1985 se obrat resortu zahraničního obchodu zvýšil o 3 %, což je o 0,6 % méně, než stanovil plán. Úroveň hospodaření resortu zahra­ničního obchodu je závislá přede­vším na efektivnosti našeho vývozu, s níž nemůžeme být — především po­kud jde o nesocialistické země.*— rozhodně spokojeni. V porovnání s výsledky roku 1985 klesla efektiv­nost měřená rozdílovým ukazatelem zhruba o 5 bodů. O nepříznivých ten­dencích, které ovlivnily úroveň hos­podaření v loňském roce, svědčí 1 vývoj čs. kilogramových cen strojí­renských výrobků; už v roce 1984 by­lo směňováno 6,2 kg čs. strojírenská produkce (na rozdíl od 4,36 kg pro­dukce průměrně v zemích RVHP a 0,96 kg průměrně na světě celkem) za 1 kg strojů ze zemí EHS a tento negativní trend trvá. Porovnání těchto výsledků ukazuje zaostávající úroveň naší produkce, ať už po stránce vědeckotechnické nebo kvalitativní. Nejsou to však je­diné problémy, které je nutno řešit v zájmu zlepšení naší zahraničněob­chodní činnosti. Už v průběhu roku 1986 byla přijata některá opatřeni, jejichž cílem je zkvalitnění spoluprá­ce mezi organizacemi zahraničního obchodu a výrobou, zjednodušení fi­nančně ekonomických pravidel a po­dobně. Letošní rok ukáže, zda realizované změny skutečně vedly ke zlepšení efektivnosti zahraničněobchodní smě­­nv, k dosažení aktívni platební bi­lance a ve svých důsledcích ke zlep­šení finanční situace státu. —li­ Spolupráce Příkladem vědeckotechnické spoluprá­ce v resortu obchodu je součinnost Vý­zkumného ústavu obchodu se Všesvazo­­řým vědeckovýzkumným ústavem pro vý­zkum konjunktury poptávky (VN1IKS) v Moskvě při řešení výzkumného úkolu Rozpracováni sortimentní . koncepce vý­robků pro mládež. Spolu s odborníky ze Sofie se Výzkumný ústav obchodu za­bývá řízením provozu velkoobchodních skladů počítači. Ve spolupráci s Eko­nomickým výzkumným střediskem v Ber­líně čs. odborníci řešili normováni prá­ce ve velkoobchodu, řízení zásob a plá­nování obchodní sítě. Rozvíjí se spo­lupráce t s polským výzkumným ústa­vem IRWIK. VHJ Strojsmalt Bratislava dodává své výrobky do zahraničí prostřednictvím OZO Merkuria a Omnia. K exportním vý­robcům patří např. Tattamat Poprad, který v letošním roce vyveze do socia­listických zemí automatické pračky v hodnotě 158,1 mil. Kčs a do nesocialis­tických za 14 mil. Kčs. Nejvyšší vývoz z VHJ Strojsmalt zabezpečuje n. p. Ca- lex Zlaté Moravce.

Next