Svĕt Práce, červenec-prosinec 1972 (V/27-52)

1972-07-05 / No. 27

Čas dozrávání Léto bývá tak trochu podceňováno. Prý je to čas prázdnin, do­volených a odpočinku, jenom zemědělci tvoří výjimku, ti mají v té době nejvíce práce a starostí s dozrávajícím obilím, ovo­cem, zeleninou. Jenže léto se stává obdobím dozrávání t pro mnohé mladé chlapce a děvčata, kteří vstupují do svých prvních pracovních poměru a na brigády. Někteří vypomáhají přes prázdniny v zá­vodech, dopravě, na stavbách nebo v zemědělství, jako prodavači, průvodci v historických objektech a podobně. Poprvé v livotě nebude o jejich hodnocení rozhodovat známý učitel/ nebo uči­telka, ale cizí lidé. Prvně nebude od koho opsat správnou od­pověď na důležitou otázku a napovídající spolužáci budou daleko. Nebývají snadné ty první chvíle letních brigád, kdy je vše­chno docela jiné, než to vypadalo v představách, a tréma sva­zuje nohy i jazyk. Život najednou přestává být pouhou zábavou a hrou na kytaru, lidé jsou někdy netrpěliví, zlostní a třeba i ne­spravedliví. Prázdniny však brzy končí a první vydělané peníze jsou mno­hem cennější než kapesné od rodičů dříve a další výplaty poz­ději. A mladý muž nebo dívka má náhle poctí zkušeného, světa znalého člověka. Co na tom, že mu život tuto iluzi brzy vezme. První brigáda v něm stejně zanechala svůj nikdy nezničitelný obtisk. " (Grs) Oéastntkům svetového mistrovství v rybolovu, které se u nás pořádá 1J. Července, přejeme aspoň takovéhle úlovky Snímek Bohumil Worzfeld Slovenské okénko Bez samoobsluh' s! dnes náš uspěchaný život nedovedeme před­stavit. Nemuset vyčkávat u pultu, až prodavačka odváží každé kilo zvlášť, ale sáhnout do regálu a zboží si sám vybrat Jenže i tento bezesporu výtečný způsob nákupu má „vady na kráse“. Co je plat­né zákazníkovi, že se obslouží v rekordním čase, když ho zase ztratí nejdříve čekáním na košík a potom ve frontě před poklad­nou. Ne do všech obchodů se vejdou dvě pokladny a ne všem pokladním jde práce stejně hbitě od raky. Ale že i u pokladních jsou re­zervy, jen si správně zorganizovat a zracionalizovat pohyby, dokazu­je nedávná druhá celoslovenská soutěž pokladních, která se kona­la v Bratislavě. Podnět k ní dalo generální ředitelství obchodu po­travinami ZDROJ. Všechny účast­nice měly stejné podmínky, aby dokazovaly svou zručnost, rych­lost, přesnost a znalost cen na typech pokladen, které se v na­šich samoobsluhách vyskytují — Anker, Secura a Hugin. Vítězky z okresních a krajských kol mu­sely v Bratislavě vyřídit přesně a rychle tři sestavy nákupu. Časo­měřiči měřili čas a porota sledo­vala počet chyb, správnost účto­vaných cen a součtů a nejen to, posuzoval se i způsob zacházení se zbožím a s penězi. Někdo si možná řekne, to je to­ho, vybrat zboží z košíku a na­­blokovat ho. Ale nosit v hlavě stovky cen, zaúčtovat je správně a přitom rychle, není jen tak. A ta­ké není jedno, jak se do košíku sáhne. Stačí jeden nešikovný po­hyb, navíc smůla, když přijde pod ruku některý výrobek v „kvalit­ním“ balení, které povoluje, sotva se na ně sáhne, a už drahocenné vteřiny utíkají. Že máme na Slovensku zručné pokladní, dokazují časy vítězek: na stroji Anker vyřídila Irena Jáno­­šová ze Sence kompletní nákup za 21,9 vteřiny, ná stroji Hugin Maria Miškovská též ze Sence za 22,3 vteřiny a Margita Kelemeno­­vá z Galanty na stroji Secura za 24,2 vteřiny Za tyto výkony je čeká nejen pěkná finanční odmě­na, ale i účast na první meziná­rodní soutěži pokladních socialis­tických zemí, která bude v Buda­pešti. (chfj konu co nejvýše. Ani sbíječky, ani lopaty v tomto rubáni neměli, třebaže v kolektivu pracovali sy­nové těch, kteří kdysi usilovali za těžkých podmínek o jedinou tunu. Představte st: každý hoynlk v osád­ce natěžll za směnu tolik uhli, že by se vešlo do 10 nákladních va­gónů! Moderní technika (a OKR jl do­veze letos za desítky miliónů ze SSSR) a odhodláni lidi vedou k nadprůměrným výkonům, jsou příkladem ostatním, kteří zvedají latku průměru na výkon ještě před časem rekordní. A o to jde: dokazovat, že lze dělat docela všední zázraky s tlm, co máme. Přitom zdroje zájmu a snahy na­šich Udí jsou opravdu nevyčerpa­telné... (da) ČOR poprvé Už na nedávném všeodborovém s|ezdu bylo Jasné, že po něm ne­může nastat doba oddechu v od­borové práci: pfedsjezdová aktivita pokračuje a lze říct, že se stupňu­je. Důkazy? Jeden z ne|výmluv­­nějších byla první plenární schů­ze České odborové rady v závěru minulého týdne. Tajemník ČOR Jan Křiž hovořil o úkolech odborů po VIII. všeod­­borovém sjezdu a konkretizoval je — organizovat práci důsledně, oprostit se od formálnosti a samo­účelně 1 kampaňovltostl, učinit odborovou práci přitažlivou. Jeho další slova mají v této souvislosti podstatně větší váhu než dříve. „Chceme,“ řekl, „aby v jednáni našich orgánů převládala kon­trolní činnost přijatých usneseni.“ Týká se to také plněni kolektiv­ních smluv, Jichž bylo do konce dubna v ČSR uzavřeno téměř 94 procent. Kontrolní činnost má, jak to vyplynulo z jeho dalších slov, svůj význam při péči o bez­pečné, zdravé pracovní prostředí. Při soustředěné pozornosti k této věci lze dokázat mnoho; např. v dubnu klesl počet pracovních úrazů o 10,1 proč., snížila se je­jich závažnost. Podnětný projev soudruha J. Kříže naznačil, jak značné úkoly ještě odboráře če­kají. Základ je však dostatečně pev­ný, jak to doložily zprávy o stavu pracovní iniciativy ze dvou odbo­rových svazů. První podal člen předsednictva ústředního výboru ČOS pracovníků kovoprůmyslu A. Krejza. VIII. všeodborovému sjez­du kováči a hutníci zaslali 616 čestných hlášeni: hodnotu výroby překročili o 404 milióny Kčs, plán vývozu do socialistických států o 301 milión Kčs a do států kapi­talistických o 362 milióny Kčs. Kromě toho vykazují značné úspo­ry materiálu, paliv a energie. Předsedkyně ústředního výboru ČOS pracovníků textilního, oděvní­ho a kožedělného průmyslu J. Ma­­sojldková mohla rovněž uvést pře­svědčivé údaje o přínosu socialis­tického soutěžení pro rozvoj ná­rodního hospodářství. Pozoruhodné je, že v kolektivech, které usilují o název brigáda socialistické prá­ce, přibývá mladých lidi. Teď bu­de nutné, zdůraznila, dosáhnout, aby hospodářští pracovníci všude podporovali iniciativu, která musí být zaměřena na rozhodující, kva­litativní stránky. Celé jednáni včetně rozpravy vyznělo Jako nástup k stupňova­né činnosti odborářů právě v té­to zdánlivě oddychové době. (M) hlavního nádraží, ne před jeho brány, je tu další novota: dne 1. července o půlnoci přestalo ná­draží Těšnov být cílovou stanicí osobních vlaků. Cestující z Čelá­kovic a Nymburka, z Neratovic atd. musí nyní ukončit svou cestu ve Vysočanech. Toto nádraží bylo pro nastávající větší provoz po­někud upraveno, k dosavadním linkám elektrická dráhy 15 a 19 přibyla 8, ve špičkách pojedou i další vozy s označením X. U nádražní budovy na Těšnově, téměř stoleté (vyrostla roku 1875 na místě tehdejší Špitálské brá­ny), začnou co nevidět práce sou­visející s přemostěním- nádraží Praha-střed a s budováním severo­jižní magistrály. O osudu této no­vorenesanční budovy, o kterou mají památkáři v poslední době zvýšený zájem, není ještě defini­tivně rozhodnuto její část ovšem zbourána být musí. Od 1. listopadu bude již zahájen provoz na nuselském mostě pro automobily a pro pěší — opět bu­deme o něco blíže okamžiku, kdy naše první dálnice bude na Spoři­­lově napojena na tuto magistrálu. Zatím nezbývá, než trpělivě sná­šet všechny trampoty, které nám stavba metra, mostu a nových sil­nic přinášejí. Je to koneckonců pro nás a pro budoucnost našeho měs­ta — berme to proto s pravým pražským humorem. (ek) Jména, osudy Krajská a městská odborová rá­da v Brně pořádají v těchto dnech v Muzeu dělnického hnutí výstavu „50 let Rudých odborů". Jedním z jejich zajímavých a málo zná­mých exponátů je hlášení Zemské politické správě o schůzi revoluč­ních odborářů 25. června 1922 v Dělnickém domě v Brně, na níž byl zvolen Agltačnl výbor Rudé odborové Internacionály. Dokument objevili pracovníci Státního archivu v Brně teprve nedávno. Informátor v něm jme­novitě uvádí některé z účastníků schůze: Z Brna byli přítomni mj. poslanec Edmund Burian, redak­tor Jan Doležal, redaktorka Míla Grlmlchová, František Krček, Jan Pavlik, Anna Vaňková, MU. Vaněk. Z „cizích“ delegátů A. Hals z Pra­hy, Josef Gebauer ze Vsetína, Joz. Mlrlk z Košic, Fr. Kocourek z Trnavy, Ivo Prachtl ze Zlllny, K. Tetenka z Prahy, Antonín Zá­potocký, redaktor z Kladna, Ferd. Šrámek z Ostí, AI. Novák z Lohe­­nlce, Martin Šváb, redaktor z Pra­hy, Rud. Mertek z Plzně, delegáti z Ostravy, Olomouce, Kyjova, Jih­lavy a Znojma. Co Jméno, to zajímavý a poučný lidský osud, to kus pohnuté histo­rie zápasů, bojů a hledání revo­luční cesty odborů k socialismu. I nad tím snad stoji za to se za­myslet při oslavách 50. výročí za­ložení Rudých odborů. A navíc přlčiňovat se, aby závažný doku­ment z vývoje společnosti zůstal zachován budoucím generacím.(ra) Naše „vétéeska“ Také Čs. vědeckotechnická spo­lečnost má před sjezdy a kongre­sem svých vrcholných orgánů a při každé z těchto příležitosti se znovu aspoň jednou objeví po­chybnost, zda její Jméno není pří­činou, proč mezi jejími členy je dosud málo dělnických odborníků a vůbec lidi, jimž vysvědčeni dala škola života a stále Jeho platnost ověřuje praxe. Ve Jméně to však není — vždyť právě dělnici mladoboleslavské automobilky, a nejen tam, říkají, že „větéeska“ Je jejich, mluví o ní Jako o „naší CSVTS“. Tlm ovšem mysli závodní pobočkú CVÍS, Jejíž výbor zorganizoval řešitelské a realizační týmy, Jež se zabýva­jí technlckýrhl, tefchnologlckýml 1 ekonomickými problémy výroby tak, aby sociální efekt nových po­stupů a opatření nebyl Jen ná­hodným průvodcem pokroku ve výrobě. Tyto týmy ČVTS ušetřily Jen za loňský rok v mladoboleslavské automobilce desítky miliónů ko­run, Jež se staly základem pro vy­soké dotace do fondu kulturních a sociálních potřeb a umožnily četná zdravotní opatřeni. Přitom takřka každé řešení mělo své sa­mostatné a zamýšlené důsledky při zlepšení pracovních podmínek nebo dokonce prostředí: půl milió­nu devizových korun se tam ušetřilo záměnou dómáclho řezné­ho oleje za výrobek z NSR a sou­časně se pronikavě snížil počet ekzémů, Jimiž trpěli dělnici na pracovištích, kde se zahraniční řezný olej používal. Podobných příkladů lze uvést desítky. Prospěch z nich nemá Jen eko­nomie AZNP. Dobrou osobni zku­šenost s nimi mají také dělnici. Proto hovoří o své ČSVTS. (drv) Docela všední Lze to vyprávět |ak# neuvěřitel­nou historku. Až na to, že se udá­la přesně tak a že lidské snaženi dokázalo výkon, nad nimž lůstává v údivu rozum stát. Při nedávném setkáni členů Klu­bu předních pracovníků OKR (jsou v něm nejosvědčenějll havíři a technici) připomněl jeden x nich: „Včera mi táta říkal, že si živě pamatuje, jak v roce 1932 těžil každý havíř v podzemí za šichtu jednu tunu uhlí. Už tenkrát to byl výkonl A že mu pořád nedá spát náš rekord. Prý je to pohádka — a kdyby věřil na permonlky, při­čítal by úspěch jejich zásahu." Tenkrát tedy vytěžil havíř za směnu jedinou tunu, nadřel se sbíječkou a lopatou, než urval přírodě tlsfc kilogramů uhli hlu­boko pod zemi. A loni v říjnu pro­kázala osádka předáků žabčíka, Bordáča a Milana z Dolu A. Zápo­tocký v Orlové nevídaný, ale dů­kladně připravený čin: vytěžila za směnu na havíře 34S tun ubili Pomáhala jf sovětská štítová vý­ztuž OMKT II (je poháněná hyd­raulicky, stač! pohnout páčkou a sama se posunuje kupředu) a pře­devším vůle zvednout hranici vý­ Pražan to nemá lehké... ... se svým městem, jehož do­pravní tepny praskají překypují­cím životem ve všech švech. Sotva si zvykl, že ho tramvaj dopraví Opletalovou alio! jen do blízkosti Oáza poučení Stále vlče Udí z českých zemí cestuje na Slovensko. Přitahuji ne­jen Tatry a ostatní malebná slo­venská pohoří, Zempllnská Strava, kouzelné umělé Jezero o 33 km3, kterému se říká právem slovenský Balaton, ale 1 hlavni město SSR Bratislava. Nedaleko obnoveného hradu Je stará pamětihodnost, Michalská brána. A hned vedle nl v Michal­ské ul. č. 24 |e farmaceutické mu­zeum, evropská rarita. Muzeum Je Instalováno v prostorách staroby­lé lékárny „U červeného kraba“, založené již v roce 1310. Lékárna byla v provozu až do roku 1953. Po založeni farmaceutické fakulty v Bratislavě bylo šťastně rozhod­nuto zřídit v tomto lékárnickými dějinami nabitém domě muzeum. Po několik let shromažďovali od­bornicí originální dokumenty z vý­voje slovenského, českého a 1 za­hraničního lékárenstvl. Za 12 let po otevřeni má muzeum 4097 Jedi­nečných exponátů a podává uce­lený přehled o vývoji našeho 1 světového lékárenstvl. Návštěvníka zvláště zaujmou al­chymistické dílny, příprava léči­vých masti ve starověku, sady lé­kárnických roztíraček s roztírad­­ly, lékárnické potřeby z římských vykopávek, vyřezávané křeslo pro­slulého lékárníka z Lučence 1 sta­vovské lékárnické odznaky. Upou­tá socha Eskulapova, boha lékař­ství s holi obtočenou hadem. Hadí jed je nejprudší a dodnes v me­dicíně používaný znak je symbo­lem zkrocení útočícího hada. V knihovně a čítárně, která při příznivém počasí je také situová­na venku, Je 2027 svazků odbor­né literatury. Zahrada-čltárna při­pomíná krásná zákoutí pražské Kampy. Je to oáza klidu v rušné, moderní Bratislavě. (VK) Nakreslila Jiřina Pálková Sport služkou reklamy? Pod tímto titulkem jsme v č. 5 psali o přípravách vynikajících jezdců a koni na letni olympijské hry. Uvedli jsme, že pro dvojná­sobného olympijského vítěze a mistra světa Francouze d’Oriolu, zakoupila v Irsku firma na výro­bu šampaňského klisnu a podmín­kou, že klisna se bude jmenovat podle šampaňského značky „Moet et Chambon“, Klisna stála 300 ti­síc DM. Pro západoněmeckého reprezentanta H. G. Winklera vy­půjčila továrna na likéry koně Terminus. Za proná|em koně za­platila továrna 100 tisíc DM, ale kůň se musí jmenovat podle mys­livecké kořalky .Jägermeister“. Některým lidem se to však zdá­lo trochu silným tabákem. Proto se mezinárodni jezdecká federa­ce musela touto věci zabývat a rozhodla opravdu šalomounsky. Konstatovala totiž, že v předpi­sech organizace (FEI) není zákaz účasti koni s obchodními jmény na mezinárodních soutěžích. V podobných případech má roz­hodnout mezinárodní olympijský výbor. )lt zasedal a rozhodl tak, že založil zvláštní komisí, která přezkoumá kvalifikaci účastníků a může (ovšem nemusí) ode­přít účast na olympl|ských hrách koni s obchodním jménem. Tato komise rozhodla, za etáskn, kte­rá dala podnět k zřízeni komise, odloží na později. Prostě hra v Černého Petra pokračuje. Z věci, ktará se zprvu zdála spíš kuriózní než vážná, sa stává jedna ze zásadních. |de e ama­térskou povahu sportovního zápo­leni. Snaha po špičkových výko­nech na sportovcích vyžaduje, aby se Věnovali časově I finančně ně­kdy velmi nákladnému tréninku a obstarali sl k němu nejlepšl do­sažitelné nářadí světa. Musejí je mit všichni, nebof jde o srovna­telnost. Ceny závodních kont, které jsou také „nářadím", se po­hybuji v miliónech našich korun. Kdo je zaplatí? V socialistických zemích dobrovolná sportovní or­ganizace. Vždyt jde o reprezenta­ci národa a státu. V kapitalistic­kém státě však musí přispět me­cenáši. A ti to dělají za reklamu pro své někdy pochybné výrobky. (AM) Naléhavý úkol Kdysi Jeden diplomat prohlásil, že podle Jeho názoru Je nejlepším zaměstnáním být delegátem na odzbrojovací konferenci. Je to dlouhodobě zajištěné a nevyžaduje prý to ani tolik práce, neboť se tam stejně nic nedohodne. I když šlo zřejmě o nadsázku, zůstává jistá část prav­divá. Odzbrojení Je úkol velmi naléhavý, ale zřejmě značně dlouhodobý a na konferencích o něm Je stále Ještě dost představitelů kapitalistických států, kteří nemají zájem na opravdové dohodě o odzbrojení. Od vzniku Sovětského svazu patří sovětská delegace k nejdůslednějším bojovníkům za skutečné odzbrojení a autorita SSSR v tomto směru Je skutečně mimořádná. Již ve dvacátých letech, kdy tehdejší Společnost národů za­čala Jednat o odzbrojení, bylo tak známo úsilí SSSR o od­zbrojení, že Je], 1 když nebyl jejím členem, pozvala na konferenci. I po druhé světové válce dokazují dokumenty Organi­zace spojených národů, že Sovětský svaz patřil k nejdů­slednějším propagátorům této myšlenky a Iniciativně před­ložil velmi konkrétní návrhy. Poměr sil ve světové poli­tice i v této mezinárodní organizaci však byl v té době ještě takový, že návrhy zapadly v různých komisích. Teprve uvolnění mezinárodního napětí, k němuž význam­ný podnět dal XX. sjezd KSSS, vytvořilo příznivější ovzduší 1 pro projednávání této otázky. A tehdy došlo na Valném shromáždění OSN na podzim 1959 k projednání a přijetí zásadní rezoluce, které označila úsilí o dohodu o vše­obecné a úplné odzbrojení za hlavní problém současných mezinárodních vztahů. Tímto rozhodntím se otevřela cesta k Jednání, která sice dosud nepřinesla definitivní řešení, ale přispěla k dílčím dohodám, které zpětně přispěly k dalšímu zlepšení mezi­národního ovzduší, bez něhož není reálné předpoklá­dat, že by mohlo k zásadním dohodám dojít. Je třeba mít Jasný, dlouhodobý cíl, ale zároveň usilovat o dílčí krokv v tomto směru. Také XXIV. sjezd KSSS se touto otázkou zabýval; h. I. Brežněv o tom řekl: „Boj za zastavení horečného zbrojení jaderného i klasického, za odzbrojení — až po všeobecné a úplné — bude 1 nadále jedním z nejdůležitějších směrů zahraničně politické činnosti KSSS a sovětského státu“. Sovětský návrh na světovou konferenci o odzbrojení, předložený na podzim minulého roku na Valném shro­máždění OSN, Jasně ukázal cestu ke konečnému řešení a nedávné sovětsko-americké dohody o omezení strategic­kého zbrojení a další dílčí dohody potvrdily, že úsilí na tomto úseku pokračuje úspěšně. V Ženevě se Již několik let scházejí představitelé mnoha států a hledají cesty k dalším dohodám. Je to nezbytné, 1 když Je to mnohdy zdlouhavé. Odzbrojení zůstává i na­dále snem všeho lidstva a bo] za ně povinností všech pokrokových sil na celém světě. Odzbrojení by definitivně skončilo s válkami, zajistilo světu mír a otevřelo cestu k hospodářskému a kulturnímu vzestupu všech zemí především rozvojových. Částky které by se tak v rozpočtech Jednotlivých zemí ušetřily, by umož­nily Velmi mnoho. A proto zůstává odzbrojení stálým a na­léhavým úkolem socialistických zemí a mezinárodního ko­munistického hnutí. (rt) Zdravý vývoj Třetí schůzí skončilo minulý týden jarní zasedání Federál­ního shromáždění. Z průběhu jednání výrazně vynikají tři body, charakteristické pro politický a ekonomický vývoj u nás v uply­nulých měsících. Je to závěrečný účet československé fede­race za rok 1971, dále zákon o okresních a krajských země­dělských správách a konečně zpráva Generální prokuratury ČSSR a Nejvyššího soudu ČSSR o stavu socialistické zákon­nosti. Potěšující je pokračující tempo konsolidace našeho hospo­dářství i v roce 1971, který je poznamenán výsledky XIV. sjez­du KSČ a úspěšnými volbami, v nichž drtivá většina našich občanů vyslovila důvěru KSČ a vládě Národní fronty, a svým hlasem potvrdila, že naši lidé si přejí klid doma a mír ve světě. Závěrečný účet čs. federace přesvědčivě dokládá, že sýčkúm jejich teorie o nemožnosti zdravého rozvoje naší eko­nomiky opět nevyšla. Již sama skutečnost, že loňský rozpočet má přebytek 3,3 miliardy Kčs, je toho pádným argumentem. Tento zdravý vývoj ve státě je podložen řadou skutečností, jako je zvyšování produktivity práce, lepší využívání pracovní doby a strojového zařízeni, postupně se odstraňuje nehospo­dárnost, značným přínosem je těsná spolupráce se socialistic­kými zeměmi, zvláště se SSSR, zlepšilo se zásobováni trhu apod. Rovněž na poli sociálního zabezpečení se už mohla projevit zlepšená hospodářská situace, např. úpravou starých důchodů, ve zdravotnictví pak byla uskutečněna mzdová úprava, která již nyní má vliv na stabilizaci kádrů. Také letos pokračuje v prvých čtyřech měsících zlepšování na ekonomickém poli. Průmyslová výroba se za tuto dobu zvýšila o 6,8 °/o. Dosáhlo se tak vyššího tempa než bylo plá­nováno. I bytová výstavba probíhá lépe než v minulých lé­tech. Tvrdým oříškem však stále zůstává výstavba bytů v Pra­ze. I to, že rostou vklady ve spořitelnách, je výrazem důvěry občanů v naší měnu a ekonomiku. Je samozřejmé, že stoupající trend našeho hospodářství neprobíhá na leckterém úseku bez obtíží. Upozornil na to ministr financí ČSSR doc. ing. R. Rohlíček v expozé na pléna FS. Ve strojírenství se např. využívají druhé směny pouze z necelé čtvrtiny. V některých závodech leží bez využití stroje po dlouhou dobu, ačkoli jsme je nakoupili za drahé valuty v zahraničí. Vloni se sice lépe využívala pracovní doba, ale stále se ještě nedosahuje stavu před rokem 1968. I nemoc­nost je dosud veliká. Těch 290 tisíc pracovníků, kteří denně chybějí na pracovištích, představuje za rok stamilionové ztráty. Kladná složka naší ekonomiky silně převažuje. Přesto ne­můžeme přehlédnout některé negativní jevy. Nevidět úskalí a jenom potichu o nich špitat. Musíme je soustavně překo­návat na všech pracovištích za pomoci všech poctivých lidí. Odpovědnou úlohu tu ma|í vedle hospodářských orgánů také společenské organizace, především Revoluční odborové hnutí. Podstatným přínosem k rozvoji naši ekonomiky je naše ze­mědělství Socialistická vesnice přechází z pouhého polno­­hospodaření na úroveň průmyslového producenta. Tato sku­tečnost sl vyžádala i potřebu zákona o okresních a krajských zemědělských správách, který se stává historickým mezníkem ve vývoji našeho zemědělství. Jeho realizace, která začíná 1. zářím, dává dosti prostoru co největšímu využití strojo­vého parku, mechanizace i automatizace. Málo potěšitelná byla zpráva o stavu socialistické zákon­nosti, nebof v posledních deseti letech značně roste krimi­nalita. Nelze přehlédnout i to, že každý třetí paohatel trest­ného činu je stihán pro útok proti majetku socialistických organizací. Loni představovaly škody způsobené rozkrádáním 140 miliónů Kčs. Průběh jednání pléna FS potvrdil, že směrnice, které vy­plynuly ze XIV. sjezdu KSČ, plně umožňují, aby se realizovaly konsolidační procesy na politické a ekonomické frontě, (dvk)

Next