Svĕt Práce, červenec-prosinec 1972 (V/27-52)
1972-07-05 / No. 27
Čas dozrávání Léto bývá tak trochu podceňováno. Prý je to čas prázdnin, dovolených a odpočinku, jenom zemědělci tvoří výjimku, ti mají v té době nejvíce práce a starostí s dozrávajícím obilím, ovocem, zeleninou. Jenže léto se stává obdobím dozrávání t pro mnohé mladé chlapce a děvčata, kteří vstupují do svých prvních pracovních poměru a na brigády. Někteří vypomáhají přes prázdniny v závodech, dopravě, na stavbách nebo v zemědělství, jako prodavači, průvodci v historických objektech a podobně. Poprvé v livotě nebude o jejich hodnocení rozhodovat známý učitel/ nebo učitelka, ale cizí lidé. Prvně nebude od koho opsat správnou odpověď na důležitou otázku a napovídající spolužáci budou daleko. Nebývají snadné ty první chvíle letních brigád, kdy je všechno docela jiné, než to vypadalo v představách, a tréma svazuje nohy i jazyk. Život najednou přestává být pouhou zábavou a hrou na kytaru, lidé jsou někdy netrpěliví, zlostní a třeba i nespravedliví. Prázdniny však brzy končí a první vydělané peníze jsou mnohem cennější než kapesné od rodičů dříve a další výplaty později. A mladý muž nebo dívka má náhle poctí zkušeného, světa znalého člověka. Co na tom, že mu život tuto iluzi brzy vezme. První brigáda v něm stejně zanechala svůj nikdy nezničitelný obtisk. " (Grs) Oéastntkům svetového mistrovství v rybolovu, které se u nás pořádá 1J. Července, přejeme aspoň takovéhle úlovky Snímek Bohumil Worzfeld Slovenské okénko Bez samoobsluh' s! dnes náš uspěchaný život nedovedeme představit. Nemuset vyčkávat u pultu, až prodavačka odváží každé kilo zvlášť, ale sáhnout do regálu a zboží si sám vybrat Jenže i tento bezesporu výtečný způsob nákupu má „vady na kráse“. Co je platné zákazníkovi, že se obslouží v rekordním čase, když ho zase ztratí nejdříve čekáním na košík a potom ve frontě před pokladnou. Ne do všech obchodů se vejdou dvě pokladny a ne všem pokladním jde práce stejně hbitě od raky. Ale že i u pokladních jsou rezervy, jen si správně zorganizovat a zracionalizovat pohyby, dokazuje nedávná druhá celoslovenská soutěž pokladních, která se konala v Bratislavě. Podnět k ní dalo generální ředitelství obchodu potravinami ZDROJ. Všechny účastnice měly stejné podmínky, aby dokazovaly svou zručnost, rychlost, přesnost a znalost cen na typech pokladen, které se v našich samoobsluhách vyskytují — Anker, Secura a Hugin. Vítězky z okresních a krajských kol musely v Bratislavě vyřídit přesně a rychle tři sestavy nákupu. Časoměřiči měřili čas a porota sledovala počet chyb, správnost účtovaných cen a součtů a nejen to, posuzoval se i způsob zacházení se zbožím a s penězi. Někdo si možná řekne, to je toho, vybrat zboží z košíku a nablokovat ho. Ale nosit v hlavě stovky cen, zaúčtovat je správně a přitom rychle, není jen tak. A také není jedno, jak se do košíku sáhne. Stačí jeden nešikovný pohyb, navíc smůla, když přijde pod ruku některý výrobek v „kvalitním“ balení, které povoluje, sotva se na ně sáhne, a už drahocenné vteřiny utíkají. Že máme na Slovensku zručné pokladní, dokazují časy vítězek: na stroji Anker vyřídila Irena Jánošová ze Sence kompletní nákup za 21,9 vteřiny, ná stroji Hugin Maria Miškovská též ze Sence za 22,3 vteřiny a Margita Kelemenová z Galanty na stroji Secura za 24,2 vteřiny Za tyto výkony je čeká nejen pěkná finanční odměna, ale i účast na první mezinárodní soutěži pokladních socialistických zemí, která bude v Budapešti. (chfj konu co nejvýše. Ani sbíječky, ani lopaty v tomto rubáni neměli, třebaže v kolektivu pracovali synové těch, kteří kdysi usilovali za těžkých podmínek o jedinou tunu. Představte st: každý hoynlk v osádce natěžll za směnu tolik uhli, že by se vešlo do 10 nákladních vagónů! Moderní technika (a OKR jl doveze letos za desítky miliónů ze SSSR) a odhodláni lidi vedou k nadprůměrným výkonům, jsou příkladem ostatním, kteří zvedají latku průměru na výkon ještě před časem rekordní. A o to jde: dokazovat, že lze dělat docela všední zázraky s tlm, co máme. Přitom zdroje zájmu a snahy našich Udí jsou opravdu nevyčerpatelné... (da) ČOR poprvé Už na nedávném všeodborovém s|ezdu bylo Jasné, že po něm nemůže nastat doba oddechu v odborové práci: pfedsjezdová aktivita pokračuje a lze říct, že se stupňuje. Důkazy? Jeden z ne|výmluvnějších byla první plenární schůze České odborové rady v závěru minulého týdne. Tajemník ČOR Jan Křiž hovořil o úkolech odborů po VIII. všeodborovém sjezdu a konkretizoval je — organizovat práci důsledně, oprostit se od formálnosti a samoúčelně 1 kampaňovltostl, učinit odborovou práci přitažlivou. Jeho další slova mají v této souvislosti podstatně větší váhu než dříve. „Chceme,“ řekl, „aby v jednáni našich orgánů převládala kontrolní činnost přijatých usneseni.“ Týká se to také plněni kolektivních smluv, Jichž bylo do konce dubna v ČSR uzavřeno téměř 94 procent. Kontrolní činnost má, jak to vyplynulo z jeho dalších slov, svůj význam při péči o bezpečné, zdravé pracovní prostředí. Při soustředěné pozornosti k této věci lze dokázat mnoho; např. v dubnu klesl počet pracovních úrazů o 10,1 proč., snížila se jejich závažnost. Podnětný projev soudruha J. Kříže naznačil, jak značné úkoly ještě odboráře čekají. Základ je však dostatečně pevný, jak to doložily zprávy o stavu pracovní iniciativy ze dvou odborových svazů. První podal člen předsednictva ústředního výboru ČOS pracovníků kovoprůmyslu A. Krejza. VIII. všeodborovému sjezdu kováči a hutníci zaslali 616 čestných hlášeni: hodnotu výroby překročili o 404 milióny Kčs, plán vývozu do socialistických států o 301 milión Kčs a do států kapitalistických o 362 milióny Kčs. Kromě toho vykazují značné úspory materiálu, paliv a energie. Předsedkyně ústředního výboru ČOS pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu J. Masojldková mohla rovněž uvést přesvědčivé údaje o přínosu socialistického soutěžení pro rozvoj národního hospodářství. Pozoruhodné je, že v kolektivech, které usilují o název brigáda socialistické práce, přibývá mladých lidi. Teď bude nutné, zdůraznila, dosáhnout, aby hospodářští pracovníci všude podporovali iniciativu, která musí být zaměřena na rozhodující, kvalitativní stránky. Celé jednáni včetně rozpravy vyznělo Jako nástup k stupňované činnosti odborářů právě v této zdánlivě oddychové době. (M) hlavního nádraží, ne před jeho brány, je tu další novota: dne 1. července o půlnoci přestalo nádraží Těšnov být cílovou stanicí osobních vlaků. Cestující z Čelákovic a Nymburka, z Neratovic atd. musí nyní ukončit svou cestu ve Vysočanech. Toto nádraží bylo pro nastávající větší provoz poněkud upraveno, k dosavadním linkám elektrická dráhy 15 a 19 přibyla 8, ve špičkách pojedou i další vozy s označením X. U nádražní budovy na Těšnově, téměř stoleté (vyrostla roku 1875 na místě tehdejší Špitálské brány), začnou co nevidět práce související s přemostěním- nádraží Praha-střed a s budováním severojižní magistrály. O osudu této novorenesanční budovy, o kterou mají památkáři v poslední době zvýšený zájem, není ještě definitivně rozhodnuto její část ovšem zbourána být musí. Od 1. listopadu bude již zahájen provoz na nuselském mostě pro automobily a pro pěší — opět budeme o něco blíže okamžiku, kdy naše první dálnice bude na Spořilově napojena na tuto magistrálu. Zatím nezbývá, než trpělivě snášet všechny trampoty, které nám stavba metra, mostu a nových silnic přinášejí. Je to koneckonců pro nás a pro budoucnost našeho města — berme to proto s pravým pražským humorem. (ek) Jména, osudy Krajská a městská odborová ráda v Brně pořádají v těchto dnech v Muzeu dělnického hnutí výstavu „50 let Rudých odborů". Jedním z jejich zajímavých a málo známých exponátů je hlášení Zemské politické správě o schůzi revolučních odborářů 25. června 1922 v Dělnickém domě v Brně, na níž byl zvolen Agltačnl výbor Rudé odborové Internacionály. Dokument objevili pracovníci Státního archivu v Brně teprve nedávno. Informátor v něm jmenovitě uvádí některé z účastníků schůze: Z Brna byli přítomni mj. poslanec Edmund Burian, redaktor Jan Doležal, redaktorka Míla Grlmlchová, František Krček, Jan Pavlik, Anna Vaňková, MU. Vaněk. Z „cizích“ delegátů A. Hals z Prahy, Josef Gebauer ze Vsetína, Joz. Mlrlk z Košic, Fr. Kocourek z Trnavy, Ivo Prachtl ze Zlllny, K. Tetenka z Prahy, Antonín Zápotocký, redaktor z Kladna, Ferd. Šrámek z Ostí, AI. Novák z Lohenlce, Martin Šváb, redaktor z Prahy, Rud. Mertek z Plzně, delegáti z Ostravy, Olomouce, Kyjova, Jihlavy a Znojma. Co Jméno, to zajímavý a poučný lidský osud, to kus pohnuté historie zápasů, bojů a hledání revoluční cesty odborů k socialismu. I nad tím snad stoji za to se zamyslet při oslavách 50. výročí založení Rudých odborů. A navíc přlčiňovat se, aby závažný dokument z vývoje společnosti zůstal zachován budoucím generacím.(ra) Naše „vétéeska“ Také Čs. vědeckotechnická společnost má před sjezdy a kongresem svých vrcholných orgánů a při každé z těchto příležitosti se znovu aspoň jednou objeví pochybnost, zda její Jméno není příčinou, proč mezi jejími členy je dosud málo dělnických odborníků a vůbec lidi, jimž vysvědčeni dala škola života a stále Jeho platnost ověřuje praxe. Ve Jméně to však není — vždyť právě dělnici mladoboleslavské automobilky, a nejen tam, říkají, že „větéeska“ Je jejich, mluví o ní Jako o „naší CSVTS“. Tlm ovšem mysli závodní pobočkú CVÍS, Jejíž výbor zorganizoval řešitelské a realizační týmy, Jež se zabývají technlckýrhl, tefchnologlckýml 1 ekonomickými problémy výroby tak, aby sociální efekt nových postupů a opatření nebyl Jen náhodným průvodcem pokroku ve výrobě. Tyto týmy ČVTS ušetřily Jen za loňský rok v mladoboleslavské automobilce desítky miliónů korun, Jež se staly základem pro vysoké dotace do fondu kulturních a sociálních potřeb a umožnily četná zdravotní opatřeni. Přitom takřka každé řešení mělo své samostatné a zamýšlené důsledky při zlepšení pracovních podmínek nebo dokonce prostředí: půl miliónu devizových korun se tam ušetřilo záměnou dómáclho řezného oleje za výrobek z NSR a současně se pronikavě snížil počet ekzémů, Jimiž trpěli dělnici na pracovištích, kde se zahraniční řezný olej používal. Podobných příkladů lze uvést desítky. Prospěch z nich nemá Jen ekonomie AZNP. Dobrou osobni zkušenost s nimi mají také dělnici. Proto hovoří o své ČSVTS. (drv) Docela všední Lze to vyprávět |ak# neuvěřitelnou historku. Až na to, že se udála přesně tak a že lidské snaženi dokázalo výkon, nad nimž lůstává v údivu rozum stát. Při nedávném setkáni členů Klubu předních pracovníků OKR (jsou v něm nejosvědčenějll havíři a technici) připomněl jeden x nich: „Včera mi táta říkal, že si živě pamatuje, jak v roce 1932 těžil každý havíř v podzemí za šichtu jednu tunu uhlí. Už tenkrát to byl výkonl A že mu pořád nedá spát náš rekord. Prý je to pohádka — a kdyby věřil na permonlky, přičítal by úspěch jejich zásahu." Tenkrát tedy vytěžil havíř za směnu jedinou tunu, nadřel se sbíječkou a lopatou, než urval přírodě tlsfc kilogramů uhli hluboko pod zemi. A loni v říjnu prokázala osádka předáků žabčíka, Bordáča a Milana z Dolu A. Zápotocký v Orlové nevídaný, ale důkladně připravený čin: vytěžila za směnu na havíře 34S tun ubili Pomáhala jf sovětská štítová výztuž OMKT II (je poháněná hydraulicky, stač! pohnout páčkou a sama se posunuje kupředu) a především vůle zvednout hranici vý Pražan to nemá lehké... ... se svým městem, jehož dopravní tepny praskají překypujícím životem ve všech švech. Sotva si zvykl, že ho tramvaj dopraví Opletalovou alio! jen do blízkosti Oáza poučení Stále vlče Udí z českých zemí cestuje na Slovensko. Přitahuji nejen Tatry a ostatní malebná slovenská pohoří, Zempllnská Strava, kouzelné umělé Jezero o 33 km3, kterému se říká právem slovenský Balaton, ale 1 hlavni město SSR Bratislava. Nedaleko obnoveného hradu Je stará pamětihodnost, Michalská brána. A hned vedle nl v Michalské ul. č. 24 |e farmaceutické muzeum, evropská rarita. Muzeum Je Instalováno v prostorách starobylé lékárny „U červeného kraba“, založené již v roce 1310. Lékárna byla v provozu až do roku 1953. Po založeni farmaceutické fakulty v Bratislavě bylo šťastně rozhodnuto zřídit v tomto lékárnickými dějinami nabitém domě muzeum. Po několik let shromažďovali odbornicí originální dokumenty z vývoje slovenského, českého a 1 zahraničního lékárenstvl. Za 12 let po otevřeni má muzeum 4097 Jedinečných exponátů a podává ucelený přehled o vývoji našeho 1 světového lékárenstvl. Návštěvníka zvláště zaujmou alchymistické dílny, příprava léčivých masti ve starověku, sady lékárnických roztíraček s roztíradly, lékárnické potřeby z římských vykopávek, vyřezávané křeslo proslulého lékárníka z Lučence 1 stavovské lékárnické odznaky. Upoutá socha Eskulapova, boha lékařství s holi obtočenou hadem. Hadí jed je nejprudší a dodnes v medicíně používaný znak je symbolem zkrocení útočícího hada. V knihovně a čítárně, která při příznivém počasí je také situována venku, Je 2027 svazků odborné literatury. Zahrada-čltárna připomíná krásná zákoutí pražské Kampy. Je to oáza klidu v rušné, moderní Bratislavě. (VK) Nakreslila Jiřina Pálková Sport služkou reklamy? Pod tímto titulkem jsme v č. 5 psali o přípravách vynikajících jezdců a koni na letni olympijské hry. Uvedli jsme, že pro dvojnásobného olympijského vítěze a mistra světa Francouze d’Oriolu, zakoupila v Irsku firma na výrobu šampaňského klisnu a podmínkou, že klisna se bude jmenovat podle šampaňského značky „Moet et Chambon“, Klisna stála 300 tisíc DM. Pro západoněmeckého reprezentanta H. G. Winklera vypůjčila továrna na likéry koně Terminus. Za proná|em koně zaplatila továrna 100 tisíc DM, ale kůň se musí jmenovat podle myslivecké kořalky .Jägermeister“. Některým lidem se to však zdálo trochu silným tabákem. Proto se mezinárodni jezdecká federace musela touto věci zabývat a rozhodla opravdu šalomounsky. Konstatovala totiž, že v předpisech organizace (FEI) není zákaz účasti koni s obchodními jmény na mezinárodních soutěžích. V podobných případech má rozhodnout mezinárodní olympijský výbor. )lt zasedal a rozhodl tak, že založil zvláštní komisí, která přezkoumá kvalifikaci účastníků a může (ovšem nemusí) odepřít účast na olympl|ských hrách koni s obchodním jménem. Tato komise rozhodla, za etáskn, která dala podnět k zřízeni komise, odloží na později. Prostě hra v Černého Petra pokračuje. Z věci, ktará se zprvu zdála spíš kuriózní než vážná, sa stává jedna ze zásadních. |de e amatérskou povahu sportovního zápoleni. Snaha po špičkových výkonech na sportovcích vyžaduje, aby se Věnovali časově I finančně někdy velmi nákladnému tréninku a obstarali sl k němu nejlepšl dosažitelné nářadí světa. Musejí je mit všichni, nebof jde o srovnatelnost. Ceny závodních kont, které jsou také „nářadím", se pohybuji v miliónech našich korun. Kdo je zaplatí? V socialistických zemích dobrovolná sportovní organizace. Vždyt jde o reprezentaci národa a státu. V kapitalistickém státě však musí přispět mecenáši. A ti to dělají za reklamu pro své někdy pochybné výrobky. (AM) Naléhavý úkol Kdysi Jeden diplomat prohlásil, že podle Jeho názoru Je nejlepším zaměstnáním být delegátem na odzbrojovací konferenci. Je to dlouhodobě zajištěné a nevyžaduje prý to ani tolik práce, neboť se tam stejně nic nedohodne. I když šlo zřejmě o nadsázku, zůstává jistá část pravdivá. Odzbrojení Je úkol velmi naléhavý, ale zřejmě značně dlouhodobý a na konferencích o něm Je stále Ještě dost představitelů kapitalistických států, kteří nemají zájem na opravdové dohodě o odzbrojení. Od vzniku Sovětského svazu patří sovětská delegace k nejdůslednějším bojovníkům za skutečné odzbrojení a autorita SSSR v tomto směru Je skutečně mimořádná. Již ve dvacátých letech, kdy tehdejší Společnost národů začala Jednat o odzbrojení, bylo tak známo úsilí SSSR o odzbrojení, že Je], 1 když nebyl jejím členem, pozvala na konferenci. I po druhé světové válce dokazují dokumenty Organizace spojených národů, že Sovětský svaz patřil k nejdůslednějším propagátorům této myšlenky a Iniciativně předložil velmi konkrétní návrhy. Poměr sil ve světové politice i v této mezinárodní organizaci však byl v té době ještě takový, že návrhy zapadly v různých komisích. Teprve uvolnění mezinárodního napětí, k němuž významný podnět dal XX. sjezd KSSS, vytvořilo příznivější ovzduší 1 pro projednávání této otázky. A tehdy došlo na Valném shromáždění OSN na podzim 1959 k projednání a přijetí zásadní rezoluce, které označila úsilí o dohodu o všeobecné a úplné odzbrojení za hlavní problém současných mezinárodních vztahů. Tímto rozhodntím se otevřela cesta k Jednání, která sice dosud nepřinesla definitivní řešení, ale přispěla k dílčím dohodám, které zpětně přispěly k dalšímu zlepšení mezinárodního ovzduší, bez něhož není reálné předpokládat, že by mohlo k zásadním dohodám dojít. Je třeba mít Jasný, dlouhodobý cíl, ale zároveň usilovat o dílčí krokv v tomto směru. Také XXIV. sjezd KSSS se touto otázkou zabýval; h. I. Brežněv o tom řekl: „Boj za zastavení horečného zbrojení jaderného i klasického, za odzbrojení — až po všeobecné a úplné — bude 1 nadále jedním z nejdůležitějších směrů zahraničně politické činnosti KSSS a sovětského státu“. Sovětský návrh na světovou konferenci o odzbrojení, předložený na podzim minulého roku na Valném shromáždění OSN, Jasně ukázal cestu ke konečnému řešení a nedávné sovětsko-americké dohody o omezení strategického zbrojení a další dílčí dohody potvrdily, že úsilí na tomto úseku pokračuje úspěšně. V Ženevě se Již několik let scházejí představitelé mnoha států a hledají cesty k dalším dohodám. Je to nezbytné, 1 když Je to mnohdy zdlouhavé. Odzbrojení zůstává i nadále snem všeho lidstva a bo] za ně povinností všech pokrokových sil na celém světě. Odzbrojení by definitivně skončilo s válkami, zajistilo světu mír a otevřelo cestu k hospodářskému a kulturnímu vzestupu všech zemí především rozvojových. Částky které by se tak v rozpočtech Jednotlivých zemí ušetřily, by umožnily Velmi mnoho. A proto zůstává odzbrojení stálým a naléhavým úkolem socialistických zemí a mezinárodního komunistického hnutí. (rt) Zdravý vývoj Třetí schůzí skončilo minulý týden jarní zasedání Federálního shromáždění. Z průběhu jednání výrazně vynikají tři body, charakteristické pro politický a ekonomický vývoj u nás v uplynulých měsících. Je to závěrečný účet československé federace za rok 1971, dále zákon o okresních a krajských zemědělských správách a konečně zpráva Generální prokuratury ČSSR a Nejvyššího soudu ČSSR o stavu socialistické zákonnosti. Potěšující je pokračující tempo konsolidace našeho hospodářství i v roce 1971, který je poznamenán výsledky XIV. sjezdu KSČ a úspěšnými volbami, v nichž drtivá většina našich občanů vyslovila důvěru KSČ a vládě Národní fronty, a svým hlasem potvrdila, že naši lidé si přejí klid doma a mír ve světě. Závěrečný účet čs. federace přesvědčivě dokládá, že sýčkúm jejich teorie o nemožnosti zdravého rozvoje naší ekonomiky opět nevyšla. Již sama skutečnost, že loňský rozpočet má přebytek 3,3 miliardy Kčs, je toho pádným argumentem. Tento zdravý vývoj ve státě je podložen řadou skutečností, jako je zvyšování produktivity práce, lepší využívání pracovní doby a strojového zařízeni, postupně se odstraňuje nehospodárnost, značným přínosem je těsná spolupráce se socialistickými zeměmi, zvláště se SSSR, zlepšilo se zásobováni trhu apod. Rovněž na poli sociálního zabezpečení se už mohla projevit zlepšená hospodářská situace, např. úpravou starých důchodů, ve zdravotnictví pak byla uskutečněna mzdová úprava, která již nyní má vliv na stabilizaci kádrů. Také letos pokračuje v prvých čtyřech měsících zlepšování na ekonomickém poli. Průmyslová výroba se za tuto dobu zvýšila o 6,8 °/o. Dosáhlo se tak vyššího tempa než bylo plánováno. I bytová výstavba probíhá lépe než v minulých létech. Tvrdým oříškem však stále zůstává výstavba bytů v Praze. I to, že rostou vklady ve spořitelnách, je výrazem důvěry občanů v naší měnu a ekonomiku. Je samozřejmé, že stoupající trend našeho hospodářství neprobíhá na leckterém úseku bez obtíží. Upozornil na to ministr financí ČSSR doc. ing. R. Rohlíček v expozé na pléna FS. Ve strojírenství se např. využívají druhé směny pouze z necelé čtvrtiny. V některých závodech leží bez využití stroje po dlouhou dobu, ačkoli jsme je nakoupili za drahé valuty v zahraničí. Vloni se sice lépe využívala pracovní doba, ale stále se ještě nedosahuje stavu před rokem 1968. I nemocnost je dosud veliká. Těch 290 tisíc pracovníků, kteří denně chybějí na pracovištích, představuje za rok stamilionové ztráty. Kladná složka naší ekonomiky silně převažuje. Přesto nemůžeme přehlédnout některé negativní jevy. Nevidět úskalí a jenom potichu o nich špitat. Musíme je soustavně překonávat na všech pracovištích za pomoci všech poctivých lidí. Odpovědnou úlohu tu ma|í vedle hospodářských orgánů také společenské organizace, především Revoluční odborové hnutí. Podstatným přínosem k rozvoji naši ekonomiky je naše zemědělství Socialistická vesnice přechází z pouhého polnohospodaření na úroveň průmyslového producenta. Tato skutečnost sl vyžádala i potřebu zákona o okresních a krajských zemědělských správách, který se stává historickým mezníkem ve vývoji našeho zemědělství. Jeho realizace, která začíná 1. zářím, dává dosti prostoru co největšímu využití strojového parku, mechanizace i automatizace. Málo potěšitelná byla zpráva o stavu socialistické zákonnosti, nebof v posledních deseti letech značně roste kriminalita. Nelze přehlédnout i to, že každý třetí paohatel trestného činu je stihán pro útok proti majetku socialistických organizací. Loni představovaly škody způsobené rozkrádáním 140 miliónů Kčs. Průběh jednání pléna FS potvrdil, že směrnice, které vyplynuly ze XIV. sjezdu KSČ, plně umožňují, aby se realizovaly konsolidační procesy na politické a ekonomické frontě, (dvk)