Svĕt Práce, červenec-prosinec 1973 (VI/27-52)

1973-10-03 / No. 40

V naší republice je přes čtyři milióny domácností a do jejich zařízení je investováno hodně přes 100 miliard Kčs. To můžeme srovnávat s největším průmyslem, proto se právem může mluvit i o zlepšovatelském hnutí a nové technice v domácnosti. Každé i sebemenší vylepšení, každá úspora, se může miliónkrát opakovat, proto má i technika oprav, údržby a renovace i racionalizace domácností obrovský význam a zaslouží si stejnou pozornost jako údržba průmyslových závodů, železnic. Výměna zkušeností, fíglů a fortelů nebývá ani v tisku správně doceněna. Mám-li dobrý, vyzkoušený nápad a vyměním ho za podobný nápad, máme každý dva! Na to vzpomeňte při četbě našich řádek. B. Dobrovolný KAM S VYSAVAČEM? To je otázka velmi aktuální, zvláště v do mácnostech s dětmi, kde se musi uklízet velmi často (vlastně plynule) a k tomu je stálé přenášení vysavače (z nějaké komo­ry nebo jiného odlehlejšího místa, kde je normálně uložen) velmi nepohodlné. Jen tak v koutě pokoje však také vysavač ne­může stát. Po četných zkouškách a průzku­mu bylo zjištěno, že k uložení vysavače s příslušenstvím (které bývá dost bohaté a neskladné) se osvědčuje nejlépe přímo v pokoji (na pracovišti) skříňka upravená jako sedalo u gauče. Jedna její strana se otvírá sklopením, tím se vytváří jakási ram­pa, po které zasuneme vysavač pohodlně dovnitř bez odření parket nebo koberce. V přihrádkách je místo i pro hadice, jejich nástavky a ostatní příslušenství vysavače. Tento nápad se na Západě tak rozšířil, že například v USA si dal nábytkářský závod skříňky patentovat (patent č. 3 582172) TAJEMSTVÍ ZÁVĚSU NA HODINKY Aby zůstaly přesné hodinky přesné, vyžaduji i přesnou obsluhu. Natahovat se musi stále ve stejný čas, ukládají se stále do stejné polohy na předem (a natrvalo) prbmyšlené místo. K tomu se osvěd­čí pěkný a jednoduchý stojánek, který si z kousku dobrého dřeva každý může udělat sám a po vyleštěni ho nabarvi podle nábytku, na kterém bude stojánek stát. Zavěsíte-li hodinky podle obrázku, zrněni se v kyvadlo. Kývaji na obě strany tak dlouho, dokud jdou, a vyšetří­­te-li správně délku závěsného háčku, bude výkyv snadno na každou stranu o centimetr i větší. ZRCADLO K HOLENÍ S tím bývá někdy potíž: jak to udělat, aby si člověk mohl na holeni pořádně posvítit? Osvědčila se k tomu obyčejná stolní lampa s plechovým reflektorem, na kterou si dráty zavěsíme zrca­dlo o něco silnější, než je průměr reflektoru. Závěsné drátky drží zrcadlo za okraj reflektoru a mohou se podle potřeby snadno se­jmout i se zrcadlem. Nepřímé světlo reflektoru osvětluje obličej bez stínů a bez oslněni. JAK ŘEZAT SKLO V KŘIVCE Diamantem — zvláště vypůjčeným — to rozhodně nezkoušejte, strh­ne se jeho břit, a to je drahá zkušenost. Křivku nebo rovnou čáru, podle niž potřebujete sklo přiříznout, si na sklo namalujte barev­nou tužkou, a u kraje na jejím začátku hranou jemného pilníčku napilujte drážku. Nějaký vhodný kus železa s ostrou hranou rozžhav­te v kamnech do červena, a počínaje od napilované drážky táhně­te jeho hranu po čáře na skle. Postupujte pomalu, sklo pod hranou praská. Máte-li doma nějaké silnější nůžky, můžete jimi sklo také pěkně střihat pod vodou. pro UMĚNÍ KLEPAT KOBERCE Z koberců, jejich ošetřování, čištění a údrž­by se stala věda, protože na každý druh ko­berce se musí jinak. Jistě už víte, jak se liší aspoň vzhledem koberce bouclé, plyšové, všívané kovraly, pojené kory nebo chemote­­xy, koberce ručně šité aj. Klepáním a vysá­váním se odstraní nečistoty z vláken kober­ce, jichž je průměrně asi 30 gramů na každý čtvereční metr (z toho samotné vysávání odstraní sotva třetinu). Nový koberec prv­ního půl roku jen často smetáme smetáč­kem, protože pouští zbytky vlasů, které tam zůstaly po výrobě (není to tedy závada). Později koberec vysáváme aspoň dvakrát týdně a klepeme asi dvakrát za rok. Nesmí­me přitom koberec ostře přehýbat, například přes provaz, lámal by se. Klepeme na rubu pak na líci, líc pak smeteme smetáčkem V zimě položíme koberec pro klepání lícovou stranou na čistý, suchý sníh. Kovraly musíme klepat opatrně, aby se nepolámala základ­ní latexová hmota. Klepou se pouze na ru­bu co největší klepačkou, opatrně. Vyklepa­ný koberec klademe na vysátou, otřenou a suchou podlahu. Ani důkladné vysávání plně nenahradí vyklepání. ČTYŘIKRÁT KOLÍČEK NA PRÁDLO Z velkého množství ukázek, jak může po­sloužit jednoduchý kolíček na prádlo v nej rozmanitějších situacích, uvádíme čtyři: 1. — přidrží malý hřebík při zatloukání, 2 — uvol­ní příliš zatažený závěr u pasty na zuby, 3 — přidrží papírový kornout při plnění láhve s úzkým hrdlem, 4 - zvedá žhavou pokličku. AUTOMAT NA TEPLOU VODU Zajímavou novinkou je supermoderní kuchyně: Tím, že se hospodyně s nádobím přiblíží k dřezu, samo­činně se otevře kohout na teplou vodu, hospodyňka má obě ruce volné pro práci. Jakmile se od dřezu oddálí, voda se automaticky zastaví. Změna kapacity, vyvolaná přiblížením, je zachycena anténou před dře zem, a ovládá zavírání a otvírání kohoutu. Stačí od­stoupit krok stranou a teplá voda se zastaví. I tento mechanismus by mnohý z radioamatérů dokázal se­stavit a byl by to výkon opravdu hodný mistra. Kon­strukce je patentována zatím jen v USA pod číslem 3 585 653, N. A. Forbes—J. R. Griffen, Louisville, Ky. DOMÁCNOST JAK UKLÁDAT UBRUSY Uspokojení, když se vám doma podaří něco pěkně zařídit, to není malá věc. Je v tom kus tvůrčí radosti, nejen fakt, že jste odstranili nějakou nepříjemnost nebe závadu. Vezměme třeba jen uložení ubru­sů, aby nezůstaly překládáním zvlněné, zvláště pro výjimečné příležitosti, kdy ne máte na jejich přežehlení čas ani náladu Pohodlně se ukládají svinuté na tyčkách zavěšených ve skříni, jak to ukazují obraz ky (z časopisu Popular Science č. 5, 1972) ŽEHLÍME kravatu Ze sbírky domácích zlepšováků ing. L. Bo risova, SSSR. ■ Mnoho věci je užitečných jen tím, že jsou krásné. Peču te o ně, i když občas uslyšíte moudrost, že to není k ničemu. Vzpomeňte přitom na hlubokou pravdu, že nejslabši chvíle rezumu bývají často nej­­krásnějšími chvílemi srdce. ■ Skvrny od kávy, např. na ubrusu, od­straníme tokto: snicháme trochu vaječné­ho žloutku s teplou vodou a skvrnu tím čis­tíme jako mýdlem Je-li skvrna už starší, přidáme do žloutku trochu alkoholu ■ Spravujete-li ní co sádrou a namíchali jste jí příliš mnoho, takže vám tvrdne dřív, než jste hotovi, nezbývá, než sádru vyho­dit. Do jednou rozmíchané sádry se nemů­že přilévat voda, aby byla řidší a déle vy­držela. ■ Potřebujte-li na prádlo nebo jiné texti­lie napsat nějaké nesmytelné značky, při­pravte si troutu „inkoustu"' z koncentrova­ného (co nejvíce nasyceného) roztoku chlo­ridu železitého. Běžně se ho používá např. k razítkováni závodních textilii, ručníků atd. ■ Tapety vyčistíme krásně hmotou, kterou si připravíme takto: do půl hrnečku vody zamícháme hrneček mouky, přidáme tři lžičky octa, tři lžičky čpavku a lžičku oleje. Těsto mícháme a vaříme, až zhoustne, pak z něho uděláme malé koule a těmi tapety čistíme tahy shora dolů. Nevznikají šmou­hy, ani skvrny. ZAPAUQVAdľ ZNÁŠ»! KjaqT

Next