Svĕt Práce, červenec-prosinec 1974 (VII/27-52)

1974-07-03 / No. 27

V parku Na kraji parku sedily na lavičce dvě stařenky. Obě měly přes ramena teplě pletené vesty, a přece bylo vidět, le jim není ntjak teplo. „Kdepak," prohlásila starSl z nich. ,,Dneska už ani to počasí není jako za našich mladých let. Já st pamatuji, le takhle v Červnu jsme chodili s Jiříkem celou noc po Zojině, on mí recitoval básně a já měla na sobě jenom lehounké letní šattčky, ale zima mi nebyla. A řekněte, mohla bych tak chodtt dnes?" Druhá babička rozhodně zavrtěla hlavou a přitáhla st pevněji pletenou vestu k hubeným ramenám. Kolem chodila děvčata v lehounkém letním oblečení, vesele se smála vyprávění svých společníků a zdálo se, le je jim tuze příjemně. (GrsJ Snímek KAREL BAYER Branný den na Slapech Zdáň na Slapské přehradě se před časem proměnila z poklidného rekreačního střediska v místo plné sportu a branných disciplín. Jak by také ne, vždyť právě tady, za aktivní úfiasti novinářů, proběhl „Branný den Svazarmu“, Sportovní dopoledne začalo Dukelským závodem branné zdatnosti, na jehož startu se sešla stovka účastníků. Největším problémem pro většinu byla střelba; kdo se netrefil do černého, běhal trestná kolečka. V dalším pořadu byl 1 volejbalový turnaj, soutěže ve střelbě a další sportovní dlscl-. plíny. Krátce před polednem rozčeřily hladinu přehrady kluzáky, torpédovka a po chvíli 1 rádlem řízený kolumbijský celní člun. Lodní modeláři sl na svých „dítkách“ dali opravdu záležet. Na soutěžích se totiž nehodnotí pouze výkony, ale 1 vzhled a propracovanost detailů plavidla. Pak přišlí na řadu potápěči, mezi kterými nechyběla ani Hana Skružná, nositelka dvou medailí z ME 1971. Předvedli ve zkratce1 průběh orientačních závodů, výzbroj pro podmořský rybolov i rfejmoderněš[ potápěčskou techniku. Po chvílí se od vodní hladiny odlepjl i červenozelený <jrak s jedním zé' svazarmovců, který», pak 1 dloúho kroužil nad hladinou. Odpoledne se vzduch začervenal kouřem z dýmovnic. Byla to jen příprava pro seskok svazarmovských parašutistů do studené vody Vltavy. Dopadem posledního pestrobarevného vrchlíku sportovního padáku „Branný den Svazarmu" končí. Zbývá jen podotknout, že zlatá medaile za vítězství v hlavní sou těží dne — Dukelském závodu branné zdatnosti — skončila v redakci Světa práce. (vn) Nejmenší učebnice světa Brno nám připravilo zase jedno zajímavé poučení. Celostátní výstava poštovních známek Brno 74 se stala poučnou školou nejenom pro odborníky — filatelisty. Ti tu sice našli sběratelské hodnoty v nepředstavitelném množství, pokochali se pohledem na Modré merkury a jiné světové rarity, ale možná, že si neuvědomili další význam výstavy. Tisíce školáků a mladých lidí tu na známkách poznalo různé neznámé události z dějin své vlasti. Vidělo na dokladech kousek žl vota svých předků — osudy Jich, kteří po první světové válce hle« dali cestu s různých bojišť zpět do vlasti, poučili se o obtížích získat spojení v době SNP mezi různými kraji Slovenska, viděli první aršíky vydané na podporu vdov a sirotků po obětech padlých v Slovenském národním povstání a partyzánských bojích. Lístky polní pošty adresované různým slečnám Aničkám, Mařenkám a Fanynkám mají nejenom zajímavé známky a razítka. Jsou i důkazem lidských tragédií a bolestí. Obálky plné známek s vysokými hodnotami zase lépe než dlouhé výklady přibližují mladým cizí slovo inflace. Naopak zase motivy z roku 1945 pomáhají pochopit radost z míru, ze záchrany před dalším válečným utrpením. Obvykle považujeme poštovní známku pouze za doklad o zaplacení poštovného, nanejvýše za předmět sběratelské vášně, která uchvátí chlapce a jen některé z nich zaujme natrvalo. Ale ony mají i jiný význam. A možná, že by stálo za to vydat knížku obrázků, jak se osudy naší země obrážely na poštovních známkách. Byla by nepochybně zajímavá nejenom pro filatelisty, z nichž mnozí se zrovna o tuto skutečnost málo zajímají. (GrsJ Prostřený stůl Plzeňské výstaviště už podeváté hostí výstavu EX Plzeň — letos pod názvem Stůl republiky. Ten, kdo na výstavu jezdí každoročně, je překvapen tím, že nic nenajde na svém místě, tradiční uspořádání výstavy se zcela změnilo. Ale v tom se brzy zorientuje a víc starostí mu spíš způsobí, jak to všechno stihnout, aby nepřišel o nějakou zajímavou novinku. Těch novinek Je opět hodně a tak předem doporučujeme pozornosti výrobky oceněné Zlatými poháry a Zlatými pečetěmi. Abyste je viděli alespoň v Plzni, když se každoročně stává, že do potravinářských obchodů leckteré z nich pak vůbec nedorazí [ač je jejich dostatečná výroba podmínkou udělení ceny). Ale abychom nekřivdili všem, z loňských oceněných výrobků měla letos porota, která před vyhlášením nových cen musí vždy nejdřív znova zhodnotit ty předešlé, problémy asi s 18, což Je málem třetina všech loni oceněných. Většinou se totiž vyrábějí v malé míře nebo 1 v horší kvalitě. A tak zpravidla dostaly „podmínku“ ještě do konce roku 1974, jinak Zlaté poháry a pečetě vrátí, některé podniky udělené ceny už raději vrátily samy. Buďme však optimisty a věřme, že se letos podniky, které získaly ceny za opravdu výborné a pozoruhodné výrobky, budou víc snažit — a že třeba DIA nealkoholické nápoje z Velkých Popovic, DIA pivo Gambrinus z Plzně, dietní jídla z Fiuty Brno, jakož 1 nejrůzněiší nedletní dobroty, oceněné na EX Plzeň 1974, budou v hojné míře též na běžném trhu. (hč) Už za týden zahájime letní čtenářskou soutěž PANCÉŘOVÝ VLAK Tak se bude jmenovat první z osmi reportáží o minulosti a přítomnosti Slovenska, které začneme otiskovat už od příštího čísla Světa práce. U každé reportáže bude připojena kontrolní otázka a každý čtenář, který správně odpoví na všech osm otázek, bude zařazen do slosování o 100 hodnotných věcných cen. CO BUDETE MOCI VYHRÁT? Filmovací kameru, tranzistorové rádio, hodinky, lehátko, nafukovací matraci a mnoho jiných užitečných předmětů pro turistiku a cestování. OPATŘETE SI VČAS příští ČÍSLO SVĚTA PRÁCE! OTISKNEME PODROBNÉ PODMÍNKY SOUTĚŽE A SOUČASNĚ I PRVNÍ SOUTĚŽNÍ REPORTÁŽ. Slosování zahraničních víkendů Odpověď na otázku (víkend v zahraničí č. 27 — Krkonoše) zní: Kostelík Wang v Karpaczi. Deseti luštitelům posíláme knížky: Mirek Paták z Tábora, J. Šmigurové ze Záhorovlc, J. Jermář z Prahy 10, Frant. Boušová ze Šluknova, Zdeněk Vlkouk z Nového Strašecí, Eva Matlasová z Vesel! n. Luž., M. Krejčí z Prahy 4, Tomáš Jaroš z Břeclavi, Vojtěch Klimáček ze Sence a Růžena Wernerová z Droždína. Všechny soutěžící zařazujeme do závěrečného prémiového slosování. Nakreslila JIŘINA PÁLKOVÁ Q O O Q W2a Proč letadlo nestartovalo Delegace Slovenské národní rady v Sele s Karolem Šmidkem, která měla předat v Moskvě významná politické a vojenské dokumenty, zvláště pak zprávu o stavu příprav povstání a politický rozbor situace na Slovensku, se dostavila přesně v 0,30 hod. v noci 9. července 1944 před letiště Tri Duby. K velkému překvapení však pilot-letec Koza, který měl odlet uskutečnit, prohlásil, že z technických důvodů není možno letět, protože několik hodin předtím vykonal inspekci podplukovník Tóth. Hned poté začala SNR připravovat let na druhý, co nejbližší termín. Byl to ministr národní obrany londýnské čs. vlády S. Ingr, exponent nejpravicovějšího křídla v československém zahraničním odboji, který pomocí svých agentů odlet znemožnil. Benešova vláda v Londýně sice v létě 1944 žádala „neodkladné akce“ na Slovensku, ale přitom podnikala vše, aby ztížila vysvětlení skutečné situace na Slovensku a znemožnila dohodu o koordinaci vojenských akcí se Sovětskou armádou. S využitím stále rostoucích antifašistických projevů slovenského lidu počítala Benešova londýnská vláda pro uskutečněni svých třídních záměrů a cílů — obnovit svou moc z dob první depubliký. (ký) Rozpočet sociální jistoty „Státní závěrečný fičet není jen souhra mnoha čísel z účetních a statistických výkazů. Vychází i z poznatků získaných při celoroční rozborové préci, při kom plexních rozborech hospodaření v každé organizaci, při jejich projednávání na pra covištích, v dílnách a v závodech,“ řekl úvodem ministr financí ČSSR inž. L. Lér, když minulý týden podával Federálnímu shromáždění rozklad o státním hospodaře ní v roce 1973. Ministr tak zdůraznil význam účasti pra cujících na řízení výroby, jejich iniciativu a porozumění pro socialistickou výstavbu země, což se odrazilo i v celkovém hospodaření. Také loni celkové příjmy federálního rozpočtu, státních rozpočtů obou národních republik a národních vý borů přesáhly 242 miliardy Kčs, výdaje byly asi 237 miliard Kčs. Přebytek 5,OB miliardy Kčs. Důkaz, že úkoly pětiletky byly i loni splněny úspěšně. Příznivý vývoj hospodářství charakterizuje několik skutečností: národní důchod se zvýšil proti roku 1972 o 5,1 %, rozhodující průmyslová odvětví překročila své úkoly a příznivé výsledky dosáhlo i zemědělství. Stavbaři odevzdali o 6.8 °/o více bytů, než stanovil plán. Dále se zvýšila produktivita práce a díky akci Odborářská miliarda se lépe hospodařilo s materiálem a energií. Předpokládané odborářské úspory byly vyšší téměř o třetinu. Dobré hospodářské výsledky umožnily další růst životní úrovně obyvatel. Průměrná měsíční mzda v roce 1973 dosáhla částky 2161 Kčs, na dětských přídavcích bylo občanům vyplaceno 9,83 miliardy Kčs a na mateřských příspěvcích jedna miliar da 26 miliónů Kčs. Trvalou součástí péče socialistického státu je nemocenské pojíš tění (za rok 1973 se vyplatilo asi pět miliard Kčs) a péče o důchodce (jsou jich tři milióny 459 tisíc), kterým bylo vypla ceno celkem 29 miliard 40 miliónů Kčs. Zvýhodněním cen některých výrobků a služeb získalo obyvatelstvo přes 21 miliard korun. Občanů se nedotklo ani několika násobné zvýšení cen většiny surovin dovážených ze zahraničí. Ovšem žádná kapsa není bezedná, ani ta nejbohatši. Tuto lidovou moudrost si musíme připomenout. Chceme-li, aby vývoj naší ekonomiky by] i nadále příznivý, je třeba odstranit některé negativní jevy. V této souvislosti ministr připomněl, že například drahé zahraniční stroje jsou v mnoha podnicích vytěžovány pouze v jednosměrném provozu. Nedobré jsou i dodavatelsko odběratelské vztahy, jež jsou příčinou řady nedostatků; pomalu se daří snižovat nadměrnou rozestavěnost investiční výstavby atd. Mnoho negativních jevů je ještě v organizaci a řízení výroby. Svědčí o tom i skutečnost, že někde ještě nejsou rozepsány úkoly státního plánu do plánů podnikových. Tímto vážným nedostatkem trpí i Spolana Nera tovice, kde z plánované částky je rozepsáno zhruba 60 %. jistě si každý položí otázku, jak lze v takových podnicích a závodech organizovat účast pracujících ua plnění plánu, jak zde uzavírají kontrolovatelné a pro výrobu užitečné socialistické závazky, když není plán rozepsán na pracoviště, a jakou účinnost mají pak výrobní porady. Socialistické plánování jako žádné jiné je zárukou růstu životní úrovně obyvatel štva. Proto také právem počítá s tvůrčí iniciativou pracujících při rozvoji ekonn miky. (fd) ml ráče ddech ekreace ělovýchova Ten odznak stojí za to mít Dobrých dvacet let je už tomu, co plněni podmínek odznaku zdatnosti patřilo k nejmasouějším soutěžím u nás. Pouze sovětský GTO se mohl pochlubit větším množstvím ,,nápadníku" než' náš TOZ a později PPOV. Potom však začal odznak umírat na úbytě, přestalo se o něm mluvit, psát i vědět a z našeho sportovního života takřka úplně zmizel. Zahubil ho formalismus Však je ještě v paměti, že ani první fotbalovou ligu nesměl hráč kopat bez potvrzení, že je nositelem odznaku zdatnosti, přičemž málokomu překáželo, že toto potvrzení většinou získal, aniž předepsané disciplíny vůbec absolvoval, natož pak splnil. Ze světa však nezmizeli nadšenci, kteří se pro odznak zdatnosti nadchli a jejich zásluhou je možno posloužit pěknými příklady ze Slovenska ... Tľélesná výchova a sport v současném světě plní významné politické poslání. Z mezinárodního hle diska je vedle ekonomiky a kultury významnou součástí soutěžení mezi dvěma světovými soustavami — kapitalismem a socialismem. Tato konfrontace socialismu a kapitalismu se uskutečňuje prakticky denně na sportovištích celého světa. ANTONIN H1ML na IV. plénu ÜV ČSTV Okres Topolčaiiy je nejúspešnčjší z těch, kterým se ve slovenském soutěžení zvlášť dobře daří. Všechno tam vsadili na osobní agitaci, především se soustředili na učitele tělesné výchovy ve školách a tito lidé se dnes starají o plnění podmínek odznaku zdatnosti tak nadšeně, že si je bez toho už nelze představit. Ale nejen učitelé, nýbrž i ředitelé základních devítiletek. A mnozí z nich jdou i osobním příkladem. Před pěti lety se rozhodly soutěžit o odznak topolčanské ženy různých povolání i z domácností a dokonce si koupily i vlastní jízdní kola, aby ani v této náročné disciplíně nic nezameškaly. Tyto úspěšné výsledky nevěnčí jen tělovýchovnou organizaci, nýbrž i odborářskou, mládežnickou, svazarmovskou, školskou a ostatní. Ožehavý je však problém nedostatku technických pracovníků a rozhodčích. V tom dosud složky společenských organizaci na okrese — a bezpochyby i jinde — zaostávají, jejich náborové a agitační snahy takový ,.dostřel" postrádají. Tento námět i přiklad jsme si pro dnešek vybrali nejen proto, že zakrátko budou vrcholit oslavy 30. výročí slavného Slovenského národního povstání. Silně totiž pochybujeme, že by se soutěžení o odznak zdatnosti nedalo oživit i jinde, než v několika „vzorových“ okresech. Alespoň o bronzový odznak, když ne o stříbrný a zlatý. A možná, že by se ani tolik nestalo, kdyby mezi uchazeči byli i takoví, kteří některou disciplínu nezvládnou, dejme tomu šplh na laně nebo skok do výšky, ale kteří to vynahradí pílí a hlavně pravidelností a vytrvalostí v ostatních. Je prostě zapotřebí položit základ nové iniciativě. Stránky našeho týdeníku budou otevřeny všem, kdož přispějí dobrým a konkrétním příkladem, který by mohl posloužit v nástupu do spartakiádního roku, jenž začne co nevidět — na podzim 1974! (KJ BfloqoAAOja aoéai)|@ qaapp aaeií vět O velkých šéfech nebo také o hromosvodech Ok VMM 74 Dnešní středa je posledním dnem v semifinálových skupinách X. MS, večer dostanou konečnou tvářnost obě tabulky, je/ichž vedoucí se v neděli utkají o mistrovský titul a druzi o třetí místo. Než se tak stane, jistě nepohrdnete několika zajímavostmi o mužích, kteří vešlí ve známost jako tvůrci úspěchů svých mužstev, nebo také stratégové, šéfové, ale velmi často t hromosvody . . . Právě tito čtyři muži dnes povedou svá mužstva do rozhodujících bojů o vítězství ve skupinách. A tím i o konkrétnější vyhlídku na konečné pořadí. Polák KAZ1MIERZ GÚRSKI, rázem ze všech nejpopulárnějšl, usedá na trenérskou lavičku svého týmu od května 1971, kde ho v Lausanne vedl k výhře 4:2 nad Švýcarskem. Ve svých 53 letech jeho trenérská kariéra zdaleka ještě nekulminuje, nicméně je už pozlacena olympijským vítězstvím 1972 z Mnichova.. MARIO ZAČALO je teprve 45Ietý, ale ze všech trenérů patrně nejzasloužilejšl, protože už třikrát byl mistrem světa, v letech 1958 a 1962 jako levé křidlo brazilského útoku a v roce 1970 jako jeho tehdy zbrusu nový trenér. Holanďan RINUS M1CHEI.S, rovněž 481etý, nosí oranžové tepláky se znakem „země tulipánů“ viastně jen na tomto mistrovství, protože je jinak zahraničním trenérem Barcelony a získal pro ni hvězdného Johana Cruyffa. Když působil v amsterodamském Ajaxu, vyhrál jeho tým v r. 1971 Pohár mistrů evropských zemí. „Služebně nejstaršl“ ze všech trenérů na tomto mistrovství je HELMUT SCHÖN. Od roku 1956 byl asistentem trenéra Seppa Herbergera a po jeho odchodu do „důchodu" v roce 1964 reprezentační tým NSR převzal. V Anglii 1966 s nim byl na MS druhý, o čtyři roky později v Mexiku třetí a předloni ho dovedl k titulu mistra Evropy. Právě dnes slaví jubileum, které je při známé „úmrtnosti“ trenérů u fotbalových mužstev ojedinělé: odpolední zápas s Polskem ve Frankfurtu bude jeho 100. utkáním v této odpovědné a nevděčné funkci, kterou ve svých 58 letech chce ihned po MS pověsit na hřebík, bez ohledu na to, jak mužstvo NSR dopadne. (Ik) Všechny cesty vedou do Říma Nikoli velikonočních zvonů, ale lehkých atletů, kteří se chystají na svůj letošní vrchol, mistrovství Evropy v Rtmě. Všichni nejlepšl Evropané jsou v plné zbroji, chystá se frontální útok na medaile a naši při tom nechtějí chybět. Nejnovějl to potvrdili na Strahově, kde minulý pátek a sobotu vítězně bojovali s Maďary a Kubánci. Nad Maďary zvítězili rozdílem 61 bodů (I), nad Kubánci o 33, přičemž z utkáni s nimi odpadlo 14 bodů pro nekompletní kubánskou sestavu. Vítězství nad Maďary le vůbec nejvyššl v celé historii vzájemných stvků a poprvé se v něm podařilo zvítězit našim kladlvářům Hájek s Charvátem těsně před čarou 70 metrů zdolal! oba nástupce olympijských vítězů Zslvótzkého, Csermáka a Imre Németha. Ten poslední z nich — jinak co do sledu olympijských vítězství první — je nyní předsedou Maďarského lehkoatletického svazu a u této první porážky svých kladlvářů asistoval jako ceremoniář při vyhlašováni vítězů. Velkou radost nám udělal Miroslav Kodejš svým evropským rekordem na 440 yardů překážek [49,4), ale 1 jeho největší domácí soupeř Ivan Danlš, který rovněž běžel rychleji než Ital Morale při svém nyní překonaném rekordu. Výškařl Malý a Mračnová (222 a 187 cm) naznačili své římské aspirace, podobně jako Ludvík Daněk, který po odchodu Vidrny našel ještě lepšího reprezentačního partnera v Šilhavém. Naším nejžhavějším želízkem pro Rím však nadále zůstává koulařka Helena Fiblngerová, která se „usadila“ na výkonech mezi 20—21 maz tohoto standardu by mohla „vystřelit“ světový rekord. Kdyby to bylo až na mistrovství Evropy, vůbec bychom se za toto „zpoždění“ nehněvali.., (j)