Svět Sovětů, červenec-prosinec 1959 (XXII/27-52)

1959-07-01 / No. 27

FESTIVALOVÉ POČASÍ Vlevo nahoře: Baškirský tanec Sibalky na­cvičila pro VII. světový festival mládeže a studentstva mládežnická skupina souboru národních tanců z Ufy V Moskvě i Leningradě, ve velkých městech stejně jako v kolchozech připra­vuje se sovětská mládež na VII. světový festival ve Vídni. Těší se naň také „Chaplin manéže“, populární a světozná­mý sovětský klaun Oleg Popov. Přípravný výbor festivalu vydává ve Vídni časopis Festival a jeho redaktor Olega Popova patřičně vyzpovídal. Neodoláme a kousek toho inťerviewu si vypůjčíme: Reportér: Zúčastníte se VII. světo­vého festivalu ve Vídni ? Oleg Popov: Zúčastnil jsem se festi­valů ve Varšavě a v Moskvě a je pravdě­podobné, že nepřijdu ani o vídeňský festival. Náš cirkus navštíví asi v té době rakouské hlavní město. Reportér: Jak to vypadalo při mos­kevském festivalu? Oleg Popov: Ah, tady by se dalo mnoho vyprávět! Plně jsem se nechal uná­šet festivalovým vírem. Byl to skutečně svérázný svátek. Stále vzpomínám na mladé lidi všech barev pleti, z rozličných zemí světa, kteří mluvili různými jazyky, ale přece se mohli dorozumět, protože pro lidi, kteří hledají přátele, neexistují žádné jazykové potíže. Reportér: Věříte, že také ve Vídni bude panovat tak dobrá atmosféra? Oleg Popov: To nezáleží jen na účastnících, ale také na tom, jestli je festival dobře organizován a připraven. Také počasí je důležitý faktor. V Moskvě jsme měli velmi dobré „festivalové po­časí“ a já doufám, že jiné nebude ani ve Vídni Pravé festivalové počasí není tedy zá­vislé jen na přírodě, ale také na lidech. Na festival se připravuje více než 1000 organizací mládeže a studentů ve více než 90 zemích. Festival má mnoho příznivců mezi vynikajícími osobnostmi veřejného života, počínaje třeba známým průmyslní­kem Cyrusem Eatonem v USA, parlamen­tem severovýchodní Brazílie, starosty měst Dillí, Kalkata, Bombaj, Bandung а Surabaja, přes iráckého ministerského předsedu Kásima až třeba к sovětskému skladateli Dimitriji Šostakovičovi či no­siteli Nobelovy ceny profesoru Semjono­­vovi. Mladí členové sovětského parlamentu vydali výzvu na pozdrav VII. světovému festivalu, v níž apelují na všechny své kolegy na světě, aby podpořili snahy festi­valu. Říká se v ní: „My, mladí členové parlamentu Sovětského svazu, země, ve které poprvé na světě byla zákonem za­kázána válečná propaganda, podporujeme ideu festivalu z plného srdce. Vyzýváme všechny mladé poslance všech parlamentů světa, aby pozvedli svůj hlas na obranu míru a přátelství!“ Přípravy sovětské mládeže na VII. světový festival ve Vídni jdou tímto smě­rem. Denně dostává sovětský přípravný výbor dopisy ze všech částí Sovětského svazu, v nichž se hovoří o festivalových přípravách sovětské mládeže. Jak se naň připravuje mládež university v Kišiněvě — hlavním městě Moldavské SSR? Ne­dávno skončily přednášky, a přece je velká aula stále ještě plná. Zaznívají zde melodie Mozarta, Schuberta, Brucknera, Johanna Strausse. Studenti naslouchají progra­mu, jemuž byl dán festivalový název: Vídeňské melodie — melodie města VII. světového festivalu mládeže. V Tule zase pořádají zvláštní im mační večery, na nichž se hovoří o festi­valu, v závodě Elektrostal věnují přípra­vám na festival vždy středeční večery, při nichž se obyčejně zpívají písně, které proslavily VI. festival mládeže a student­stva. Připravují se dárky, účastníci minu lých festivalů vyprávějí své zážitky a pod heslem „Festival kráčí zemí“ se mládež informuje o přípravách na festival v celér Sovětském svazu. A přípravy na vídeňský festival mlác že pokročily dokonce již tak daleko, ž mezinárodní hudební porota VII. svěn vého festivalu, která zasedala ve Vídn posoudila 117 hudebních skladeb, žasl; ných do festivalové soutěže z 18 zemí, udělila ceny. Práci poroty řídil předšed; Svazu rakouských skladatelů prof. Josei Marx. Ve skupině „Píseň festivalu“ byly uděleny tři první ceny, z nichž jednu do­stal sovětský skladatel Cholminov, ve skupině lyrických písní byla první cen. přiznána sovětskému skladateli A. Fl; kovskému a ve skupině taneční hudby tj, první cenou vyznamenán dagestánský skladatel Kažlajev a druhou cenu dostal estonský skladatel Jurisalu. O dřívějších festivalech mládeže se na Západě často říkalo, že „jsou jednostran­né, protože se vždy konaly v některé socialistické zemi, a že by se festival měl jednou uspořádat i na Západě“. A dnes se zase z některých kruhů ozývá, že „svě­tový festival ve Vídni je jednostranný, protože se na něm podílejí komunisté“. Ve skutečnosti však žádný z minulých a ani letošní festival nebude jednostranný, protože se na něm ruku v ruce podílejí mladí sovětští občané s argentinskými ra­dikály, italskými socialisty, africkými na­­cionalisty a japonskými katolíky — členo­vé všech velkých mezinárodních organi­zací mládeže a studentstva. Scházejí se nejen proto, aby se společně veselili, tanči­li, závodili a kulturně soutěžili, ale aby si také pohovořili o každé věci, která je všem společná, jako je na příklad jednoduchá lidská otázka, zda chceme žít klidný a dlouhý život, nebo zda chceme rychle a bez příčiny umírat. Odpověď na tuto poslední otázku bude jednoznačná. Život a mládí jdou ruku v ruce. Všude na světě, i ve Vídni. -11- Vpravo nahoře: Helena Dubravčáková z Oděvních závodů v Michalovcich nikdy nezapomene na VI. světový festival, který se konal v Moskvě. Navázala tehdy družbu s děvčetem z Uzbekistánu Na moskevský festival vzpomínají vSichni. Copak je možno zapomenout na takový po­libek přátelství ? ­Mladí umělci v NDR uspořádali v Berlíně výstavu, z níž budou vybrána díla, která budou na vídeňském festivalu reprezentovat у mladou německou generaci

Next