Svět Sovětů, leden-červen 1964 (XXVII/1-26)

1964-01-03 / No. 1

Jaký význam míla Vaše cesia du Sovětského svazu pro další vědeckou spolupráci mezi SSSJl a Velkou Británií? V létě 1963 jsem byl pozván Akademii věd SSSR, abych navštívil některé sovětské observatoře. Při této pří­ležitosti jsem mohl uskutečnit řadu jednáni, která vedla к návrhům na rozšířeni spolupráce mezi Sovětským sva­zem a Jodrell Bank. Na poli výzkumu bylo dohodnuto, že budeme úžeji spolupracovat se Sovětským svazem při sle­dování jeho dálkových kosmických sond. Pokud jde o astronomii, dohodli jsme se, že rozšíříme program spolupráce na pozorování chromosférických erupci hvězd a už jsme uskutečnili několikatýdenní společná pozoro­vání, do rffhož byly ve stejnou dobu zapojeny rádiový teleskop v Jodrell Bank a teleskopy několika observatoří v Sovětském svazu. Dále jsme předběžně hovořili o spolupráci při radaro­vých experimentech na různých planetách a při měření 7+H z,TÍ;, Лт II STRUČNE Doslova jen chvilku měli známí cestovatelé ini. Mi­roslav Zikmund a Jiří Hanzelka na lo, aby zodpově­děli několik našich otázek. Vrátili se do Československa jen „na skok" a nezbytných věci na vyřizováni máji mnoho. I. Kudy vede vaše plánovaná trasa po Sovětském svazu? Zhruba: Jakutsko, západní Sibiř, střední sovětská Asie, Ural. To je náš - abychom tak řekli - hrubý výhledový plán. 2. Jak dlouho jste byli v SSSR? 83 dny. 3. Jakou trasu jste zatím projeli? Od přístavu Nachodka až do Irkutská. Seznámili jsme se - pokud to příchod zimy dovolil - s Přímořským krajem, s Kamlat­­kou, Chabarovským krajem, Amurskou oblastí, čltinskou oblastí, burjatskou republikou. Zastihli jsme v SSSR pověstný dální východní „zlatý podzim" i pravou sibiřskou zimu. 4. Kdy se tam znovu vrátíte? V únoru 1964 do Irkutská, odtud nastoupíme další etapy své cesty. 5. Váš nejsilnějšl zážitek z cesty po SSSR? bylo jich mnoho. Ještě teď jsme tak naplněni hlubokými dojmy, že se v nich těžko přebíráme. Jedním z nejsl/níjšlch zážitků je bezesporu sibiřská zima. Mnoho jsme o ni létli a slyšeli vyprávět. rtnftn — 10 ale z vlastní zkušenosti jsme ji poznali až nyní. Mráz 40 stupňů, sníh skřípe pod nohama, ale nad tím vším se klene nádherné modré nebe a na něm jiskřiví září slunce. Přiznáme se, že jsme byli překvapeni, když nám soudruzi řekli, že například blago­­višlensk a čita mají největší polet slunetnlch dní v roce. A lidé? Žili jsme zatím na sovětském Dálném východě. Je to i dnes kraj objevitelů a průkopníků, lidi silných a odvážných. Spolelné dny a týdny s nimi patří к nejpodnětnějším zážitkům všech našich cest. 6. Můžete nám vyprávět nějakou historku? Jedna z mnoha: Při pobytu na Komlatce jsme se seznámili s chloubou tamního kraje, rybným průmyslem. No lodi braslav jsme se zúlostnili lovu ryb. Tam jsme se dověděli, že právě vylo­vené ryby - byli to velcí, krásní „okuni" - jdou jako zásilka do Československa. Celý úlovek byl ihned zpracován a na konci vý­robní linky zabalen do krabic. A tak jsme se do jedné krabice podepsoli a připojili vzkaz pro neznámého příjemce v Česko­slovensku. úhlových rozměrů vzdálených rádiových zdrojů. Sovětští vědci v současné době studují naše návrhy v tomto směru a jsme přesvědčeni, že v roce 1964 se naše spolupráce dále rozšíři. Co pokládáte za ncjdňleiilějšl sovětský úspěch ve vesmíru v roce 1963 ? v Za jasně nejdůležitější sovětský úspěch ve vesmíru roce 1963 považuji úspěšný let a přistáni ženy-kosmo­nautky. Lety Luníku IV a družice v kontrolovr 'né, měnitelné dráze byly důležitou přípravou pro úspvšné setkání ve vesmíru a pro měkké přistáni měřicích pří­strojů na povrchu Měsíce, které můžeme očekávat v blízké budoucnosti. S upřímnými pozdravy BERNARD LOVELL 7. Připomíná vám některá oblast SSSR nějaký kraj, kter* jste viděli na jiném kontinentě? Sovětský Dálný východ je oblast tak svérázná a neopakovatelná že bychom ji těžko - podle toho, co jsme zatím viděli - srovnával s kterýmkoli jiným koutem Ityř kontinentů, jež jsme zatím projei ELT Dodací t Druh Píljci NOVOROČNÍ POZDRAV VŠEM Z ANTARKTIDY REDAKGE SVET SOVĚTU Podad do!to Radové 5/slo i na »vnl cesta * bezplatné a elulebaf Udeje Xum tuAlU fc*« . C2--8-1AÍ. u-6 i,,- <£ tfXtVT' i » °­ Pozdrav čtenářům Světa sovětů posílají z Cejlónu kosmonau­tičtí manželé V. Nikolajevová-Táreškovová a A. Nikolajev PROFESSOR OF RADIO ASTRONOMY ■»ECTOR OF THE EXPERIMENTAL STATION Sm Bernard lovell. o b UNIVERSITY OF MANCHESTER NUFFIELD RADIO ASTRONOMY LABORATORIES JodrellBank TlUMOH»: I W (TW WO TON »21 Tito IMS Cheshire T*LK9*AM«: RADASTRA MACCLESFIELD Redakce Světa sovětů požádala pana Bernarda Lovell a, profesora radioastronomie na universitě v Manchestru, ředitele observatoře Jodrell Bank, o zodpovězení dvou otázek. M. Zikmund, J. Hanzelka a hlavni vědecký sekretář Akade­mie věd SSSR N. Sisakjan. 57111 P PRAHA OS 68111A MSkTu; SMETANOVO NABREZI PRAHA 1 Po^t »lov I Pro I Hodina SS ESTONIA M0SC0URADЮ 14 15 0200 Clilo KROРАС

Next