Svět v Obrazech, leden-červen 1970 (XXVI/1-26)

1970-05-26 / No. 21

NÁŠ ROZHOVOR s prof. FRANTIŠKEM EGERMAYEREM, DrSc., předsedou ČSVTS Společnosti pro jakost a spolehlivost Zkušenosti z roku jakosti Soudruhu profesore, dovolte, aby­chom se vrátili k rozhovoru před ro­kem, kdy jsme s vámi — na zahájení Roku jakosti — hovořili na téma: Žád­nou bariéru pro jakost! Ohlédnemě-li se, jak vypadá bilance? Abychom mohli posoudit, jak úspěšně byl pro­gram Roku jakosti splněn, vyjděme z jeho základ­ního cíle: „Cílem Československého roku jakosti je, abychom společné v krátké době dosáhli roz­hodujících změn v postoji, myšleni a znalostech všech pracujících, kteří se účastní na vytvářeni průmyslových výrobků a služeb tak, aby všichni pokládali otázku jakosti výrobku za věc své vlastni práce, za osobni záležitost, za jednu ze svých základních povinnosti vůči socialistické společ­nosti". Máte pocit, že se v uplynulých pat­nácti měsících dařilo právě tento zá­kladní cil Roku jakosti realizovat? Vyjasnění všech otázek jakosti nesnáší krátko­dobá provizoria. Jsem však plne přesvědčen, že řešení problémů jakosti představuje jednu ze schůdných přístupových cest k ozdravění celé naší ekonomiky a především k zajištěni oprávně­ných požadavků pracujících jako spotřebitelů. To ovšem opět závisí rozhodujícím způsobem na změ­ně myšlení a postoji k jakosti u týchž p-acujicich jako výrobců. To jsou dvě strany téže mince. Čili spotřebitel, který je v mnoha pří­padech i výrobcem, měl by mít na ja­kost stejný názor i požadavek. A mů­žeme se tedy zeptat: zlepšila se v Ro­ce jakosti kvalita našich výrobků? Jediným dostupným pramenem informací, který dovoluje poněkud obecnější závěry, jsou údaje o povinném hodnocení výrobků státními zkušeb­nami. Uvedu údaje Úřadu pro normalizaci a mě­ření za poslední čtyři roky: Z tabulky je zřejmé, že v roce 1969 stoupl značně podíl výrobků zařazených do 1. stupně, to je výborné jakosti, a klesl podíl výrobků zařa­zených do stupně 2. a 3. I když možno považovat tendenci ve vývoji jakosti hodnocených výrobků za příznivou, nelze závěry zevšedňovat. Mohl byste, soudruhu profesore, uvést konkrétní příklady, kde v důsledku péče o jakost a zaváděním komplex­ního řízení jakosti došlo v roce 1969 k podstatnějším změnám v kvalitě? Je to například národní podnik Továrny mlýn­ských strojů — Chepos, Pardubice. Při odlévání mlýnských válců — jde o speciální šedou litinu odlévanou do kokil — došlo v roce 1969 prohlou­bením metalurgických opatřeni a statistické re­gulace, jakož i přístrojové techniky (měřeni zákalu ultrazvukem) ke sníženi zmetků o 11,5% proti ro­ku předcházejícímu, takže se podnik dostal v tom­to náročném sortimentu pod hranici zmetkovitosti, která je obvyklá u zahraničních konkurenčních firem. Navíc při zavádění nových forem komplexního řízení jakosti poskytly Továrny mlýnských strojů konzultaci mnohým pracovníkům z různých, pře­vážně strojírenských podniků. V tomto roce TMS vyvezly 15 procent své produkce do zahraničí, z toho 25 % do kapitalistických států. Nebo národní podnik Perla v Ústi nad Orlici, jeden z největších bavlnářských závodů v repu­blice. V Roce jakosti vyrobil 36 000 kilometrů ba­vlněných a polyesterových popelínů, košilovin, py­­žamovin, šatovek, flanelů, damašku a technických tkanin. Více než 40 procent své výroby vyvezl do 47 států světa, z toho 60 procent na velmi náročné trhy. Na hodnotu vývozu 153 miliónů korun přišlo v roce 1969 jen jedenáct rsklamac', na které byly poskytnuty dodatečné slevy ve výši 28 ti­síc korun. Pódii prvni jakosti národního podniku Perla se zvýšil v roce 1969 více než o čtyři pro­centa. Kolekce výrobků Perly, která představovala na 400 vzorů — desenú v 1600 barevných varian­tách, byla na mezinárodním hodnoceni jak v Pra­ze, tak ve Frankfurtu nad Mohanem hodnocena jako kolekce vysoké kvality, plně odpovídající svě­tovému módnímu trendu. ‘ Mohu jmenovat i n. p. ELTON v Novém Městě nad Metují, který v Roce jakosti v důsledku trvalé péče o úroveň svých výrobků docílil, že ke konci minulého roku měl v prvním stupni jakosti 65% své produkce hodinek a 35 % ve druhém. Pro dva typy hodinek obdržel podnik právo užívat značky CID, což znamená, že máji světovou vý­tvarnou úroveň. Tento výsledek je o to cennější, že ELTON vyexpedoval již více než 3 milióny ho­dinek, složených z miniaturních dílců. Váha náram­kových hodinek odpovídá 75 tunám. Cena za jeden kilogram je 12 000 korun, což je například stoosm­­desátinásobek ceny jednoho kilogramu automo­bilu. V Roce jakosti vytvořili pracující v n. p. ELTON vývojem dalších vysoce jakostních výrob­ků předpoklady pro vzestup svého cdbytu Soudruhu profesore, přispěl uplynulý rok k výraznému zvýšení tvůrčí inicia­tivy v našich závodech a podnicích? Jistě. Například v n. p. Průmysl kožené galante­rie podnítil Rok jakosti soutěž o dokonalý výro­bek. Nešlo jen o počet vyhodnocených výrobků, kterých bylo téměř dvě stovky, ale soutěž výrazné přispěla ke zvýšení tvůrčí iniciativy modelářů a ná­vrhářů, kteří vytvořili vzory vysoké módnC tech­nické a užitné hodnoty, a tim obohatili kolekce podniku. Rovněž Pozemní stavby, národní podnik Pardu­bice, na připomínky a poznatky, které získaly z ankety ke kvalitě stavebních práci, se soustředily na kontrolu stavebních materiálů, takže už rok 1969 přinesl pozitivní výsledky: v bytové výstavbě stoupl počet předaných bytových jednotek tak zva­né velmi dobré jakosti ze 47,7 na 58,4 procenta, to znamená téměř o čtvrtinu. Soudruhu profesore, na kvalitu výrob­ků má — aspoň se tak domníváme — vliv nejen dobrá vůle odvádět co nej­kvalitnější práci, ale i úroveň a roz­voj techniky. Máte zkušenosti, jak se s tímto problémem podniky v Roce jaKOSti vyrovnávaly? Například závodní pobočka ČSVTS v AZNP­­Mladá Boleslav vyhlásila v Roce jakosti soutěž za nejlepši výsledky technické tvůrčí činnosti z hlediska zvýšeni kvality výrobků. Předložené soutěžní návrhy představovaly úspory ve výši 3,5 miliónů korun. Podobných příkladů by bylo možno uvést celou řadu. Je-li více výrobků zařazeno do prvních dvou jakostních tříd, pak asi musí kle­sat i náklady na zmetky a nekvalitní výrobu, včetně poskytnutých slev a penalizačních poplatků? Například v oborovém podniku ČKD-Praha po­klesly v Roce jakosti náklady na reklamace o 13 % ve srovnání s rokem 1968. Náklady na zahraniční reklamace se snížily přitom zhruba o 4 milióny korun. V klatovském závodu n. p. škoda-Plzeň klesly náklady na zmetky o čtvrtinu a náklady na reklamace o polovinu ve srovnáni s předchozím rokem, a to v důsledku zavedení pokrokových metod v řízeni jakosti. Absolutní ŕájtka uspor na nákladech na nejakostni činnost v Pražské aku­mulátorce dosáhla 300 000 korun. Uvedené příklady dávají dost slibnou perspektivu do budoucnosti, bylo by si jen přát, aby to všude zabralo ... Kromě kladných příkladů by ovšem bylo možno uvést i řadu záporných. Obdobné výsledky přinesla například i závěrečná konference o brüskem Roku jakosti a spolehlivosti v roce 1967. Domní­vám se, že budeme nuceni sledovat výsledky na­šeho Roku jakosti po delši dobu, než budeme s to definitivně a kladně odpovědět, že základní cíl byl splněn. Nemělo by se tedy spíše říkat ROKY JAKOSTI, aby si to třeba někde ča­sově neomezili? A kromě toho, je dnes vhodná doba myslet na jakost, když někdy je na trhu třeba vzít to, co potřebuji a na kvalitu se raději neohlížet? K tomu je možno poznamenat, že žádná doba není příznivá pro hnuti, které žádá změnu myš­lení a návyků. S podobnou zkušeností se setká­­valo'saratovské hnutí za práci bez chyb v Sovět­ském svazu, v NDR, Polsku i u nás. Podobné po­tíže musela za jiných okolnosti překonávat Zero- Defect metoda v USA a rovněž zavádění japon­ských kroužků péče o jakost nemělo při svém vzniku na růžnich ustláno. Všechna tato hnuti J včetně našeho Roku jakosti představuji novou mo­­' tivačni bázi pro řízeni jakosti. Otázka společen­ské motivace v oblasti řízení jakosti proniká stále důrazněji do myslí těch, kteří se její problemati­kou zabývají a zodpovídají za její řešení. Nutno si uvědomit, že vyšší úrovně jakosti nemůžeme do­sáhnout pouze vyšší technologii a organizací, aniž bychom se opírali o iniciativu a tvořivost všech pracujících. K účinnějšímu řízeni jakosti nestačí pouhá technika ani komplikované metody. Je nut­no zainteresovat celý kolektiv pracovníků o spo­lečný cíl. Náš rok jakosti znamená, že jsme se dali na správnou cestu. To hlavní — vyrábět jakostněji — zůstává před námi. Přemýšlejme všichni u sebe, jak toho docílit. A je tu ještě jeden důvod, který mne utvrzuje v přesvědčení, že Rok jakosti nebyl marný: vý­zva vlády České socialistické republiky k vypra­cováni a pozdější realizaci programu komplexní socialistické racionalizace na léta 1970—1975. V tomto programu zaujme první místo opět proble­matika jakosti. Nebof o úspěšném zabezpečeni ří­zení jakosti možno uvažovat pouze v souvislosti s cílevědomým rozvijenim racionalizační činnosti. Kdybychom opomíjeli racionalizaci a tolerovali existující nedostatky systému vnitropodnikového řízeni, stěži bychom mohli očekávat, že řízení jakosti a racionalizace se vzájemně podmiňuji a sperita podniku a jeho úspěšnost závisí na tom, zda každý vnitropodnikový útvar a každý pracovník budou vykonávat svou funkci účelně a společen­sky prospěšně. A to je úkol racionalizace. Řízeni jakosti a racionalizace se vzaiemně podmiňují a jsou společným předpokladem úspěšné činnosti podniku. Vystupuje-li proto dnes otázka raciona­lizace s takovou naléhavosti do popředí, zdůraz­ňuje se tím zároveň úloha komplexního řízeni jakosti k dosažení kvalitních výrobků. V raciona­­iazičním programu na příští pětiletku možno proto spatřovat pokračování ROKU JAKOSTI. Děkujeme za rozhovor. Počet Rok hodnocených 1 Zařazeno do stupně 2. 3. výrobků abs.V % ab», v % abs.V % 1966 472 37 7,9 273 57,8 162 34,3 1967 1687 221 13,2 1243 73,5 233 13,3 1968 1417 187 13,2 994 70,2 230 16,2 1969 2828 592 20,9 1815 64,2 404 14,2 Z obsahu čísla Z DOMOVA: Slezsko před 25 lety a dnes str. 12—13 ZE ZAHRANIČÍ: Jaro v Moskvě str. 10—11 Byli jsme v Ósace str. 7—9 Lesk a bída země apartheidu str. 14—15 KULTURA: Bude nový Zemanův film opět světovou senzací? str. 16—17 S Miroslavem Horníčkem o „Hovorech H" str. 18 SPORT: Representanti pro Mexiko str. 24—25 PňlSTĚ: Českoslo­vensko v Ósace — Horníčkovy „Hovory H" — Činoherní klub v Anglii — StarověK kopané — Českoslo­vensko 70 v Moskvě — Nový vědeckofan­tastický román dr. L. Součka: Bohové At­lantidy — Zahajujeme seriál dobrých rad pro milión zahrádká­řů — Humor — Povíd­ky — Kabinet staro­žitností. © obrázkový týdeník, Praha 1, Národní třída 17, telefon 24-69-51-4. Šéfredaktor: Rudolf Jelínek, zástupce šéfredaktora: Jiří Čapek. Grafická úprava: Antonín Baudyš a Václav Rytina. Vydává Svaz českých novinářů ve vydavatelství Novinář, Praha 1, Pařížská 9. Tiskne Polygrafia n. p. závod 2, Praha 5, Grafická ul. 1. Cena 3,— Kčs, celoroční předplatné Kčs 156,—. Rozšiřuje Poštovní novinová služba. Informace podá e objednávky přijímá každý poštovní úřad a doručovatel. Nevyžádané rukopisy se nevracejí.

Next