Svět v Obrazech, leden-červen 1970 (XXVI/1-26)
1970-05-26 / No. 21
NÁŠ ROZHOVOR s prof. FRANTIŠKEM EGERMAYEREM, DrSc., předsedou ČSVTS Společnosti pro jakost a spolehlivost Zkušenosti z roku jakosti Soudruhu profesore, dovolte, abychom se vrátili k rozhovoru před rokem, kdy jsme s vámi — na zahájení Roku jakosti — hovořili na téma: Žádnou bariéru pro jakost! Ohlédnemě-li se, jak vypadá bilance? Abychom mohli posoudit, jak úspěšně byl program Roku jakosti splněn, vyjděme z jeho základního cíle: „Cílem Československého roku jakosti je, abychom společné v krátké době dosáhli rozhodujících změn v postoji, myšleni a znalostech všech pracujících, kteří se účastní na vytvářeni průmyslových výrobků a služeb tak, aby všichni pokládali otázku jakosti výrobku za věc své vlastni práce, za osobni záležitost, za jednu ze svých základních povinnosti vůči socialistické společnosti". Máte pocit, že se v uplynulých patnácti měsících dařilo právě tento základní cil Roku jakosti realizovat? Vyjasnění všech otázek jakosti nesnáší krátkodobá provizoria. Jsem však plne přesvědčen, že řešení problémů jakosti představuje jednu ze schůdných přístupových cest k ozdravění celé naší ekonomiky a především k zajištěni oprávněných požadavků pracujících jako spotřebitelů. To ovšem opět závisí rozhodujícím způsobem na změně myšlení a postoji k jakosti u týchž p-acujicich jako výrobců. To jsou dvě strany téže mince. Čili spotřebitel, který je v mnoha případech i výrobcem, měl by mít na jakost stejný názor i požadavek. A můžeme se tedy zeptat: zlepšila se v Roce jakosti kvalita našich výrobků? Jediným dostupným pramenem informací, který dovoluje poněkud obecnější závěry, jsou údaje o povinném hodnocení výrobků státními zkušebnami. Uvedu údaje Úřadu pro normalizaci a měření za poslední čtyři roky: Z tabulky je zřejmé, že v roce 1969 stoupl značně podíl výrobků zařazených do 1. stupně, to je výborné jakosti, a klesl podíl výrobků zařazených do stupně 2. a 3. I když možno považovat tendenci ve vývoji jakosti hodnocených výrobků za příznivou, nelze závěry zevšedňovat. Mohl byste, soudruhu profesore, uvést konkrétní příklady, kde v důsledku péče o jakost a zaváděním komplexního řízení jakosti došlo v roce 1969 k podstatnějším změnám v kvalitě? Je to například národní podnik Továrny mlýnských strojů — Chepos, Pardubice. Při odlévání mlýnských válců — jde o speciální šedou litinu odlévanou do kokil — došlo v roce 1969 prohloubením metalurgických opatřeni a statistické regulace, jakož i přístrojové techniky (měřeni zákalu ultrazvukem) ke sníženi zmetků o 11,5% proti roku předcházejícímu, takže se podnik dostal v tomto náročném sortimentu pod hranici zmetkovitosti, která je obvyklá u zahraničních konkurenčních firem. Navíc při zavádění nových forem komplexního řízení jakosti poskytly Továrny mlýnských strojů konzultaci mnohým pracovníkům z různých, převážně strojírenských podniků. V tomto roce TMS vyvezly 15 procent své produkce do zahraničí, z toho 25 % do kapitalistických států. Nebo národní podnik Perla v Ústi nad Orlici, jeden z největších bavlnářských závodů v republice. V Roce jakosti vyrobil 36 000 kilometrů bavlněných a polyesterových popelínů, košilovin, pyžamovin, šatovek, flanelů, damašku a technických tkanin. Více než 40 procent své výroby vyvezl do 47 států světa, z toho 60 procent na velmi náročné trhy. Na hodnotu vývozu 153 miliónů korun přišlo v roce 1969 jen jedenáct rsklamac', na které byly poskytnuty dodatečné slevy ve výši 28 tisíc korun. Pódii prvni jakosti národního podniku Perla se zvýšil v roce 1969 více než o čtyři procenta. Kolekce výrobků Perly, která představovala na 400 vzorů — desenú v 1600 barevných variantách, byla na mezinárodním hodnoceni jak v Praze, tak ve Frankfurtu nad Mohanem hodnocena jako kolekce vysoké kvality, plně odpovídající světovému módnímu trendu. ‘ Mohu jmenovat i n. p. ELTON v Novém Městě nad Metují, který v Roce jakosti v důsledku trvalé péče o úroveň svých výrobků docílil, že ke konci minulého roku měl v prvním stupni jakosti 65% své produkce hodinek a 35 % ve druhém. Pro dva typy hodinek obdržel podnik právo užívat značky CID, což znamená, že máji světovou výtvarnou úroveň. Tento výsledek je o to cennější, že ELTON vyexpedoval již více než 3 milióny hodinek, složených z miniaturních dílců. Váha náramkových hodinek odpovídá 75 tunám. Cena za jeden kilogram je 12 000 korun, což je například stoosmdesátinásobek ceny jednoho kilogramu automobilu. V Roce jakosti vytvořili pracující v n. p. ELTON vývojem dalších vysoce jakostních výrobků předpoklady pro vzestup svého cdbytu Soudruhu profesore, přispěl uplynulý rok k výraznému zvýšení tvůrčí iniciativy v našich závodech a podnicích? Jistě. Například v n. p. Průmysl kožené galanterie podnítil Rok jakosti soutěž o dokonalý výrobek. Nešlo jen o počet vyhodnocených výrobků, kterých bylo téměř dvě stovky, ale soutěž výrazné přispěla ke zvýšení tvůrčí iniciativy modelářů a návrhářů, kteří vytvořili vzory vysoké módnC technické a užitné hodnoty, a tim obohatili kolekce podniku. Rovněž Pozemní stavby, národní podnik Pardubice, na připomínky a poznatky, které získaly z ankety ke kvalitě stavebních práci, se soustředily na kontrolu stavebních materiálů, takže už rok 1969 přinesl pozitivní výsledky: v bytové výstavbě stoupl počet předaných bytových jednotek tak zvané velmi dobré jakosti ze 47,7 na 58,4 procenta, to znamená téměř o čtvrtinu. Soudruhu profesore, na kvalitu výrobků má — aspoň se tak domníváme — vliv nejen dobrá vůle odvádět co nejkvalitnější práci, ale i úroveň a rozvoj techniky. Máte zkušenosti, jak se s tímto problémem podniky v Roce jaKOSti vyrovnávaly? Například závodní pobočka ČSVTS v AZNPMladá Boleslav vyhlásila v Roce jakosti soutěž za nejlepši výsledky technické tvůrčí činnosti z hlediska zvýšeni kvality výrobků. Předložené soutěžní návrhy představovaly úspory ve výši 3,5 miliónů korun. Podobných příkladů by bylo možno uvést celou řadu. Je-li více výrobků zařazeno do prvních dvou jakostních tříd, pak asi musí klesat i náklady na zmetky a nekvalitní výrobu, včetně poskytnutých slev a penalizačních poplatků? Například v oborovém podniku ČKD-Praha poklesly v Roce jakosti náklady na reklamace o 13 % ve srovnání s rokem 1968. Náklady na zahraniční reklamace se snížily přitom zhruba o 4 milióny korun. V klatovském závodu n. p. škoda-Plzeň klesly náklady na zmetky o čtvrtinu a náklady na reklamace o polovinu ve srovnáni s předchozím rokem, a to v důsledku zavedení pokrokových metod v řízeni jakosti. Absolutní ŕájtka uspor na nákladech na nejakostni činnost v Pražské akumulátorce dosáhla 300 000 korun. Uvedené příklady dávají dost slibnou perspektivu do budoucnosti, bylo by si jen přát, aby to všude zabralo ... Kromě kladných příkladů by ovšem bylo možno uvést i řadu záporných. Obdobné výsledky přinesla například i závěrečná konference o brüskem Roku jakosti a spolehlivosti v roce 1967. Domnívám se, že budeme nuceni sledovat výsledky našeho Roku jakosti po delši dobu, než budeme s to definitivně a kladně odpovědět, že základní cíl byl splněn. Nemělo by se tedy spíše říkat ROKY JAKOSTI, aby si to třeba někde časově neomezili? A kromě toho, je dnes vhodná doba myslet na jakost, když někdy je na trhu třeba vzít to, co potřebuji a na kvalitu se raději neohlížet? K tomu je možno poznamenat, že žádná doba není příznivá pro hnuti, které žádá změnu myšlení a návyků. S podobnou zkušeností se setkávalo'saratovské hnutí za práci bez chyb v Sovětském svazu, v NDR, Polsku i u nás. Podobné potíže musela za jiných okolnosti překonávat Zero- Defect metoda v USA a rovněž zavádění japonských kroužků péče o jakost nemělo při svém vzniku na růžnich ustláno. Všechna tato hnuti J včetně našeho Roku jakosti představuji novou mo' tivačni bázi pro řízeni jakosti. Otázka společenské motivace v oblasti řízení jakosti proniká stále důrazněji do myslí těch, kteří se její problematikou zabývají a zodpovídají za její řešení. Nutno si uvědomit, že vyšší úrovně jakosti nemůžeme dosáhnout pouze vyšší technologii a organizací, aniž bychom se opírali o iniciativu a tvořivost všech pracujících. K účinnějšímu řízeni jakosti nestačí pouhá technika ani komplikované metody. Je nutno zainteresovat celý kolektiv pracovníků o společný cíl. Náš rok jakosti znamená, že jsme se dali na správnou cestu. To hlavní — vyrábět jakostněji — zůstává před námi. Přemýšlejme všichni u sebe, jak toho docílit. A je tu ještě jeden důvod, který mne utvrzuje v přesvědčení, že Rok jakosti nebyl marný: výzva vlády České socialistické republiky k vypracováni a pozdější realizaci programu komplexní socialistické racionalizace na léta 1970—1975. V tomto programu zaujme první místo opět problematika jakosti. Nebof o úspěšném zabezpečeni řízení jakosti možno uvažovat pouze v souvislosti s cílevědomým rozvijenim racionalizační činnosti. Kdybychom opomíjeli racionalizaci a tolerovali existující nedostatky systému vnitropodnikového řízeni, stěži bychom mohli očekávat, že řízení jakosti a racionalizace se vzájemně podmiňuji a sperita podniku a jeho úspěšnost závisí na tom, zda každý vnitropodnikový útvar a každý pracovník budou vykonávat svou funkci účelně a společensky prospěšně. A to je úkol racionalizace. Řízeni jakosti a racionalizace se vzaiemně podmiňují a jsou společným předpokladem úspěšné činnosti podniku. Vystupuje-li proto dnes otázka racionalizace s takovou naléhavosti do popředí, zdůrazňuje se tím zároveň úloha komplexního řízeni jakosti k dosažení kvalitních výrobků. V racionaiazičním programu na příští pětiletku možno proto spatřovat pokračování ROKU JAKOSTI. Děkujeme za rozhovor. Počet Rok hodnocených 1 Zařazeno do stupně 2. 3. výrobků abs.V % ab», v % abs.V % 1966 472 37 7,9 273 57,8 162 34,3 1967 1687 221 13,2 1243 73,5 233 13,3 1968 1417 187 13,2 994 70,2 230 16,2 1969 2828 592 20,9 1815 64,2 404 14,2 Z obsahu čísla Z DOMOVA: Slezsko před 25 lety a dnes str. 12—13 ZE ZAHRANIČÍ: Jaro v Moskvě str. 10—11 Byli jsme v Ósace str. 7—9 Lesk a bída země apartheidu str. 14—15 KULTURA: Bude nový Zemanův film opět světovou senzací? str. 16—17 S Miroslavem Horníčkem o „Hovorech H" str. 18 SPORT: Representanti pro Mexiko str. 24—25 PňlSTĚ: Československo v Ósace — Horníčkovy „Hovory H" — Činoherní klub v Anglii — StarověK kopané — Československo 70 v Moskvě — Nový vědeckofantastický román dr. L. Součka: Bohové Atlantidy — Zahajujeme seriál dobrých rad pro milión zahrádkářů — Humor — Povídky — Kabinet starožitností. © obrázkový týdeník, Praha 1, Národní třída 17, telefon 24-69-51-4. Šéfredaktor: Rudolf Jelínek, zástupce šéfredaktora: Jiří Čapek. Grafická úprava: Antonín Baudyš a Václav Rytina. Vydává Svaz českých novinářů ve vydavatelství Novinář, Praha 1, Pařížská 9. Tiskne Polygrafia n. p. závod 2, Praha 5, Grafická ul. 1. Cena 3,— Kčs, celoroční předplatné Kčs 156,—. Rozšiřuje Poštovní novinová služba. Informace podá e objednávky přijímá každý poštovní úřad a doručovatel. Nevyžádané rukopisy se nevracejí.