Svět v Obrazech, červenec-prosinec 1970 (XXVI/27-52)

1970-10-27 / No. 43

Soudruhu řediteli, na nedávné tiskové konferenci jste hovořil mimo jiné o tom, že se letos značně zlepšila měnová situace a hodnota kupní síly naší koruny. Co vůbec vyjadřuje tato hodnota? Jak se zdá, Vaše otázky se budou točit kolem peněz. I když jde o věci choulostivé a značně složité, pokusím se na ně odpovědět a tak ales­poň trochu přiblížit tuto problematiku vašim čte­nářům. Především bych chtěl stručné vysvětlit, co je to kupní síla měny. V podstatě vyjadřuje, kolik lze zboží a služeb za jednotku příslušné měny (koruna, rubl, dolar atd.) v daném čase koupit Z toho vyplývá, že ke změnám kupní síly každé měny dochází zpravidla vždy v souvislosti se sni­žováním nebo zvyšováním cenové hladiny. Máme s tím zkušenosti i u nás. Mnozí z nás pamatují, že do roku 1961 se kupní síla čs. koruny zvyšo­vala cestou snižování maloobchodních cen, stejné zboží jsme kupovali levněji. Od roku 1961 do­cházelo v souvislosti s růstem cen ke snižování hodnoty koruny. Nejvíce stouply životni náklady v r. 1969, o 3,6 %. Lidé platili za stejné výrobky více. Růst cen má zpravidla věcný základ v ne^ dostatečné efektivnosti ekonomiky, zejména vli­vem pomalého růstu produktivity práce a rychlého růstu mezd. Můžete říci, jaká je současná hodnota kupní síly naši koruny? V letošním roce se hodnota kupní síly naši koruny stabilizuje. Proces znehodnocování byl v důsledku konsolidačních opatření, zejména v dů­sledku zákazu zvyšování cen, zastaven. Jinak ře­čeno nekupujeme letos dráž než loni. Přesto však současná hodnota koruny je asi o 10 % nižší než byla v roce 1961. Samozřejmě u každého zbo­ží a služeb se kupní sila koruny projevuje jinak a to v přimé závislostí na růstu cen jednotlivých výrobků a služeb. Je třeba říci, že změnou cen jsou zhodnoco­vány nebo znehodnocovány v daném roce všech­ny úspory a hotovosti. Není bez zajímavosti, že v rukou obyvatelstva je na 79 miliard Kčs peněžních reserv na vklad­ních knížkách a v hotovostech. Soudruhu generálni řediteli, jak vypadá součas­ná situace naši koruny ve vztahu k zahraničním měnám, zejména vůči rublu a dolaru? Máme na mysli především korunové náklady potřebné u nás na produkci jedné jednotky zahraniční měny. Naše koruna zpevňuje i vůči zahraničním mě­nám. Tak při vývozu zboží do socialistických zemí se snížily k 30. červnu tr. proti roku 1968 rep­­produkční náklady v Kčs potřebné na produkci jednoho převoditelného rublu o 25 haléřů a do­lar při vývozu zboží byl levnější o 2 Kčs a 89 ha­léřů. Ovšem v důsledku růstu velkoobchodních cen v minulých letech dosáhly tyto náklady u dolaru úrovně roku 1966 a u rublu jsou vyšší. Znamená to, že změna hodnoty čs. koruny ovliv­ňuje životni úroveň? Změna hodnoty našich peněz v posledních le­tech zpomalila růst životní úrovně, ale přitom dále docházelo ke zvyšováni životní úrovně oby­vatelstva. Hned to doložím. Zatímco peněžní příj­my obyvatelstva se zvýšily za léta 1961-*-65 v prů­měru o 6 miliard Kčs ročně, zvýšily se v roce 1968 více než třikrát, ale růst životních nákladů dělnicko-zaměstnaneckých domácností pouze o 1,2% a v roce 1969 se zvýšily peněžní příjmy obyvatelstva ještě více, a to o 22 miliard Kčs. Reálná mzda a tím fakticky životní úroveň vět­šiny obyvatelstva se v posledních dvou létech zvýšila o 10,9%. Růstem cen jsou zpravidla po­stiženi lidé s nižšími příjmy na hlavu jako jsou důchodci, početné rodiny, studující a ti pracující, kteří mají pevný plat. Kupní síla peněz se snižuje i v průmyslově vy­spělých kapitalistických státech? Ano, a nikdo z nás nepochybuje, že presto do­chází v těchto státech ke zvyšování životní úrov­ně. Tak podle International Financial Statistic byly životni náklady v roce 1967 vyšší oproti roku 1963 v USA o 20 %, Anglii o 27 %, ve Francii o 24%, ve Švýcarsku o 22 % a zvyšuji se i v letošním roce v důsledku dosti vysokého růstu cen. Čím lze charakterizovat ve stručnosti současnou měnovou situaci státu? Předně se zvyšuje důvěra obyvatelstva v naší měnu. Složitý vývoj v letech 1968 a 1969 způsobil vážné narušení vnitřního trhu, zanechal stopy i v penéžnim oběhu, který se v roce 1968 zvýšil o 3 miliardy 139 mil. Kčs, tj. o 24 % ačkoliv roční průměrný růst obéživa v posledních 10 letech před tímto rokem činil jen 6 %. Naše platební bi­lance vůči socialistickým zemim přešla z aktiva do značného pasiva. Část potřeb krylo hospodář­ství v uplynulých dvou letech ze zahraničních zdrojů, které musíme samozřejmé vrátit. Lidé sice měli dost peněz v důsledku vysokého růstu peněžních příjmů, ale obtížně sháněli žádané zboží, protože nově vytvářené hmotné zdroje ne­stačily poptávce. Šlo o inflační peníze a lidé vy­cítili, že něco není v pořádku, že takový vývoj ne­může dlouho vydržet žádný sebebohatší stát. V ta­kové atmosféře je už jen krůček k domněnce, že se situace bude řešit peněžní reformou. Proto ipme byli svědky dlouhotrvající nákupní horečky, útěku od peněz do zboží a cenností. Bujel nákup cizích valut za přemrštěné kursy. Vzpomeňte, jak lidé kupovali bezhlavě ojetá auta za vyšší ceny než stálo nové a letos klesly ceny ojetých aut na polovinu. Část obyvatelstva se v této psychóze předzá­­sobila. Peníze neměly u lidi takovou cenu jako dříve a jakou ve skutečnosti mají. Touto cestou nemohlo socialistické hospodářství jít. Opatření ke zpevněni naší měny nedala proto na sebe dlouho čekat. Letos lidé zacházejí s penězi uvážlivě, protože se více propojila výplata mezd se zásluhami a s výsledky práce. Je jisté, že psychologicky pů­sobí i opatření, zejména ke sníženi řídícího a správního aparátu a pod. Důvěra v měnu, její hodnotu, se projevuje v podstatném zpomalení růstu obéživa, jehož stav na konci září tr. je jen o 1,3 % vyšší než před rokem, a ve vyšší míře spořivosti. Letos uloží obyvatelstvo ve spořitelnách asi 8 miliard 200 mil. Kčs, tj. o cca 3 miliardy 200 mil. Kčs více než loni. Stabilizační proces naší měny v letošním roce je založen na zlepšení materiálního základu kup­ní síly korurfy, vyjádřeného vyšším růstem národ­ního důchodu, průmyslové výroby a především produktivity práce ve vztahu k růstu průměrných výdělků. Posuďte to z těchto údajů: V letech 1968 a 1969 předstihoval růst průměr­ných mezd jak růst výroby tak zejména růst produk­tivity práce o 1,5 — 2,5 bodu, zatímco letos je tomu opačně. Za 8 měsíců vzrostla produktivita práce o 8,4 %, ale průměrné mzdy v průmyslu o 4,1 %. Kromě toho přírůstek peněžních příjmů oby­vatelstva je letos plně kryt novými zásobami spo­třebního zboží, které se od počátku roku zvýšily v obchodě o více než 5 miliard Kčs. Je to jeden z důležitých momentů uklidnění poměrů na vnitř­ním trhu a pro obnovení důvěry v měnu, i když sortiment zásob a dodávek stále ještě plné neod­povídá požadavkům obyvatelstva a způsobuje jim svízele a roztrpčuje je. Zlepšení materiálního zabezpečení kupní síly obyvatelstva tedy způsobilo, že se peníze vy­dané do oběhu rychleji vracejí do peněžních ústavů. Tak ze 100 Kčs vydaných do oběhu se vrací 99,10 Kčs ve formě tržeb za prodané zboží a služby a finančních platů od obyvatelstva. Těch 90 haléřů, co se nevrací, jsou nové obéživo a úspory. Čemu lze přičitat tento měnově ozdravovaci pro­ces? Měnová stabilita v letošním roce a podle mého soudu vysoká důvěra obyvatelstva v naši měnu je výslednicí souboru opatření přijatých a energicky prováděných novým stranickým a státním vede­ním k politické a ekonomické konsolidaci v naší zemi. Tato opatření spolu s opatřeními k upevnění řízení hospodářství.plánem důsledně respektovala též hlavni faktory ovlivňující pozitivním směrem naši měnu. Jde o regulaci vývoje mezd v závislosti na výkonech a možnostech tvorby nových hmot­ných zdrojů, zákaz zvyšování cen, soustavná pé­če o vyrovnání platební bilance s cizinou, zvýšení dodávek spotřebního zboží do obchodu, dočasné omezení půjček obyvatelstvu a přísné dodržování hospodárnosti ve všech oblastech. Současné ekonomické výsledky názorně doka­zují, že drtivá většina našich pracujících pocho­­oila konsolidační opatření a iniciativně ie usku­tečňuje. Růst blahobytu u nás zabezpečíme jen trvalým rozvojem národního hospodářství na zá­kladě tvrdé a poctivé práce každého z nás. Zadarmo nám nikdo nic nedá a také žádná prá­ce se neudělá sama. To jsou jediné záruky měnové stability a zvy­šováni kupni sily naši koruny, předpoklad pro její reálný kurs a konečně I pro její směnitelnost. Na tiskové konferenci jste hovořil o vážných eko­nomických problémech, jejichž neřešení by mohlo vážněji narušit úsili o trvalou stabilitu naši měny. Můžete řici, které to jsou? Je dobře, že jsem dostal i tuto otázku. Jinak by mohl vzniknout dojem, že naše ekonomika prožívá hospodářský zázrak a mohlo by to mnohé ukolébat a mnozí by z vlastních zkušeností tomu ani nevěřili. Taková situace samozřejmé u nás ne­ní. Nelze nevidět, že letos srovnáváme výsledky s léty, kdy hospodařeni nebylo dobré a výsledky v některých oblastech vysloveně špatně. Nadále existují i přes čátečné zlepšení vážné problémy ohrožující ozdravný měnový proces u nás. Vidíme a chodíme kolem nich dnes a denně. Kolik už se napsalo a namluvilo o nedostatcích v inves­tiční výstavbě, které způsobuji především růst rozestavěnosti, zvyšování rozpočtových nákladů staveb, prodlužování doby výstavby a neplněni bytové výstavby. Vážné problémy jsou v mate­riálně technickém zásobování, značné potíže pů­sobí nedostatečné krytí potřeb hospodářství zdro­ji energie a palivy. Společenská práce je umrtvo­vána v nadměrných zásobách někdy realizovaných i z dovozu. Každý ví, že u nás není ještě dobrá pracovní morálka, že došlo k odlivu pracovních sil z produktivních odvětví do odvětví méně pro­duktivních. Řešit důsledně tyto problémy však vyžaduje promyšlený systém plánovitého řízení ekonomiky. To nás ještě čeká, protože hospodářství je velmi složitý a citlivě reagující mechanismus, který se nedá bez rizika značných ztrát nadlouho řídit krátkodobými a administrativními opatřeními, zá­kazy a příkazy. Střednědobý plán řešící věcné problémy eko­nomiky a na něj navazující systém řízení hospo­dářství vytváří základní podmínky pro stabilní mě­nu a pevnou korunu. K tomu směřují i intenzivní práce na vytvoření kolektivní měny v rámci zemi Rady vzájemné hospodářské pomoci a úsili o zreálněni národních měn. A nyní jedna laická otázka: Je i naše koruna pod­ložena zlatém? I naše obéživo je z části kryto zlatém, ačkoliv zákon výslovné neurčuje výši kryti jako je tomu u některých měn jiných států. Všimněte si, že na všech našich bankovkách je také natištěno: „Bankovky jsou kryty zlatém a ostatními aktivy Státní banky československé". Zlato v našich podmínkách hraje především úlohu světových peněz. Použití měnového zlata připadá v úvahu v krajním případě k nákupu su­rovin, potravin a zboží v mimořádné hospodářské situaci, jako jsou živelná pohroma, stav ohroženi státu a pod. Zlatý obsah naši koruny byl stanoven v roce 1953 zákonem a naše koruna obsahuje 0,123426 g zlata. Tato zlatá parita neodráží reálné hodnoto­vé vztahy v ekonomice. V hospodářské praxi se proto používá přepočítacích poměrů, vyjadřujících kolik korun představuje rubl, dolar, atd., které lépe charakterizují reálné poměry a hospodářské pro­cesy. Protože oběh peněz je kryt vedle zlata hlavně ostatními aktivy Státní banky čs. jako jsou úvěry, devizy a pohledávky v zahraničí je důležité, aby úvěry banky byly plně bonitní a poskytovány na vysoce efektivní investice, prodejné a potřebné zásoby, zejména spotřebního zboží a abychom měli i dost devizových reserv. Rozhodující pro krytí hotových peněz není zlato, ale výsledky naší práce, hodnoty které jsme si sami vytvořili. Hlavním předpokladem je však efektivnost hos­podářského rozvoje, trvalá dynamika tvorby no­vých zdrojů a rychlý hospodářský obrat. A na závěr otázka, která jistě zajímá každého československého občana. Můžeme mit i do budoucnosti důvěru k československé měně? A co je třeba dělat, aby naše koruna získávala stále vyšši a pevnější hodnotu? Tato otázka je velice výmluvná. Bude-li to stačit, odpovím na ni takto: jestliže máme důvěru, že čs. socialistické hospodářství má schopnosti vyřešit všechny problémy a zabezpečit trvalý růst ekonomiky a životní úrovně lidu, potom můžeme mít i důvěru v naší měnu a mějme ji! A co je k tomu třeba? Poctivá a tvrdá práce a zase práce od nás všech. Děkujeme za rozhovor. Stoupá důvěra v naši měnu s ing. SVATOPLUKEM POTÁČEM, generálním ředitelem Státní banky československé r*2 Z obsahu čísla: Z DOMOVA Člověk a ocel str. 8—9 První byla Marie Terezie str. 10—11 ZE ZAHRANIČ! Pohlednice z NDR str. 7 Pokračování australské reportáže B. Žnajdera str. 14—15 KULTURA Dny sovětské kultury v ČSSR str. 20 Gustav Brom hraje třicet let str. 18 K osmdesátinám národního umělce J. Zrzavého str. 19 SPORT Vojáci na kolech str. 24—25 ZAJÍMAVOSTI Obchod uměním str. 12—13 První balóny nad Prahou str. 16—17 PŘÍŠTĚ: Jak a proč se budeme sčítat • Vesnice s šedýma o­­čima • Interpressfoto — fotografie z celého světa v Praze — • Město zvané Žižkov • Vyhráli jsme šesti­­denní • Povídky • Útržky • starožitností.Kabinet POZOR! Od čísla 46 začneme otiskovat na pokračo­vání reportážní vy­právění o tom, jak za­čala železnice proni­kat na Divoký západ. © obrázkový týdeník, Praha 1, Národní třída 17, telefon 24-69-51-4 Věra Heliová, zástupce šéfredaktora. Grafická úprava: Antonín Baudyš a Václav Rytina, Vydává Svaz českých novinářů ve vydavatelství Novinář, Praha 1, Pařížská 9. Tiskne Polygrafia n. p. závod 2, Praha 5. Grafická ul. 1. Cena 3,— Kčs, celoroční předplatné Kčs 156,— Rozšiřuje Poštovní novinová služba. Informace podá a objednávky přijímá každý poštovní úřad a doručovatel. Nevyžádané rukopisy se nevracejí

Next