Svět v Obrazech, leden-červen 1971 (XXVII/1-26)
1971-01-26 / No. 4
r* 2 K ZAMYŠLENÍ Čelem k masám S letošním novým rokem vstupujeme současně do nové etapy, v níž se opět komunistická strana obrací čelem k masám. Těsné spojení strany s lidem se stává s jedním z nejzákladnějších principů politiky tohoto nového období. Strana, která prošla v uplynulých létech svou „křížovou cestou“, se obrací ke společnosti, aby ji získala k podpoře a spoluúčasti na uskutečňování své politiky. Je to tedy veliký úkol, který stojí před stranou i společností po období, v němž se oportunistické a kontrarevoluční síly snažily očernit a zdiskreditovat nejen komunistickou stranu a její politiku, ale i celé dvacetiletí socialistické výstavby, tedy i poctivou práci všech, kteří tak věrně po celá dvě desetiletí přikládali ruku k dílu. Boj o politické a společenské vědomí lidí není snadnou záležitostí, i když se už celá společnost mohla od dubna 1969 přesvědčit o tom, že to byla komunistická strana a samozřejmě především zdravé síly v ní, které dovedly vyvést společnost z bouřlivých dob destrukce a dezorientace. Uplynulé období od dubna 1969 nepochybně posílilo obecnou důvěru v politiku komunistické strany. A v nemalé míře k tomu přispělo i poslední zasedání pléna ÚV KSČ, které přijalo něktéré základní — a zajisté lze říci i historicky důležité — dokumenty, které mají orientovat nejen členské masy, ale i celóu společnost v některých základních postojích k uplynulému období a které jsou i poučením pro společnou další cestu. Komunisté, jak z těchto principiálních, vskutku leninsky pojatých, poctivých dokumentů vyplývá, postavili před sebe uplynulé roky, pohlédli poctivě jeden druhému do očí, rozpoznali své chyby a sebekriticky se k nim postavili. Zejména v tomto postoji k vlastním chybám se projevila veliká morální síla, s níž dovedou jen komunisté objektivně a nekompromisně své chyby odhalit, poučit se z nich a napravovat je. V jaké jiné než socialistické společnosti lze najít obdobu takovéto morální síly? Strana prošla martýriem posledních let, dovedla se vypořádat se svými vnitřními i vnějšími nepřátelí, dovedla se očistit od balastu a znovu pevně stanout v čele celé společnosti, aby nesla za její socialistický rozvoj odpovědnost. Nebylo to lehké období, bylo třeba nejednoho bolestivého, chirurgického zákroku, bylo třeba se rozejít s lidmi, kteří zklamali — a to není nikdy lehké. Tímto svým sebekritickým přístupem, očistou svých vlastních řad před očima celé společnosti, podařilo se komunistům orientovat masy, aby mohly správně pochopit vše, co se u nás v posledních letech událo. Poučení z krizových let od XIII. sjezdu je takovou poctivou přímou a jasnou orientací, jež vrací mnohým popřeným hodnotám jejich váhu a smysl, jež vyjasňuje základní pojmy a sjednocuje v názoru na klíčové body a události uplynulého vývoje. Stojíme-li tedy na prahu nové etapy v níž komunistická strana volá všechny poctivé lidi ke spoluúčasti na výstavbě a rozvoji socialistické společnosti, pak se před nás staví s novou naléhavostí některé základní otázky, bez jejichž principiálního řešení si nelze další pozitivní vývoj dobře představit. Jednou z těchto základních otázek je princip spoluúčasti pracujících lidí na politice a na řízení. Jde nepochybně o zásadní otázky socialistické demokracie a není pochyb o tom, že pravicové síly, které byly u nás poraženy a zbaveny moci, budou jinými prostředky než v minulosti usilovat 0 výklad této otázky tak, aby diskreditovaly všechno pozitivní úsilí strany a poctivých socialisticky myslících lidí vůbec. Výklad pravičáků a jejich chápání demokracie známe, nebof měli dost příležitosti v letech 1968—69 je celé společnosti prezentovat a v nemalé míře ji i dezorientovat. Jejich pojetí demokracie v zásadě neznamenalo nic jiného, než uvolnění cesty k návratu — proti směru historického vývoje — zpět k maloměšfácké, buržoázni demokracii, jejíž mechanismus nebyl ničím jiným než mocenským nástrojem vykořisťovatele vůči vykořisťovaným. Naše pojetí demokracie, socialistické demokracie, vychází především ze základního faktu, tj. ze skutečnosti, že tato společnost jest socialistická, že se sjednotila již před desítiletími na rozhodnutích vybudovat v Československu socialismus. Z tohoto faktu vychází komunistická strana, když formuluje svůj program a svou politiku v další etapě. My víme, že v létech 1968—69 došlo k destrukci, která málem obrátila vše, co bylo touto společností vybudováno — v sutiny. Mnohé bylo skutečně rozbořeno a od dubna 1969 muselo být tedy rekonstruováno. Současně však víme, že již dlouho před lednem 1968 naše společnost stagnovala, jak v oblasti hospodářské, tak přirozeně i politické, a že tedy po nutném úklidu sutin nastává 1 úkol analyzovat příčiny stagnace v letech před lednem, nalézt chyby, poučit se z nich a neopakovat je. Na tuto cestu vykročilo nové vedení strany již v dubnu, když si určovalo krátkodobé postupné cíle, orientovalo stranu i celou společnost tak, aby se opřela vždy do několika základních klíčových bodů a aby bylo takto dosaženo rychlé nápravy. Komunisté při formulaci nových úkolů vycházejí přirozeně i ze základních úvah o samotném systému řízení společnosti. To je nepochybně nezbytné, protože bez takto dialekticky chápaného vývoje a určováni jeho směru i povahy by nebylo možno se dopracovat pozitivních výsledků. Jenomže celý problém netkví jenom v této poloze problému. Máli se všechno u nás rozběhnout správným směrem — skutečně rozběhnout — není to jen otázka systému řízení, ale i otázka společenské morálky, otázka občanského postoje. Všichni víme a mohli jsme se o tom na vlastní kůži mnohokrát přesvědčit, že již po dlouhou dobu byla u nás legalizována nezodpovědnost, a to na nejrůznějších vyšších i nižších úrovních řízení práce. Proti tomuto vleklému nešvaru je nutno vést neúprosný boj. Strana povede důsledně své členy k tomu, aby stáli v čele tohoto boje, aby nesli za něj odpovědnost, aby usnadňovali a otvírali cestu všem poctivým občanům k nápravě všech nepořádků, neodpovědnosti a nešvarů. Zde se otvírá široké pole možností občanské spoluúčasti na politice strany a uskutečňování programu socialistického rozvoje. Každý na svém pracovišti, ve svém bydlišti, v okruhu své společnosti může přiložit ruku k dílu, pronést svůj názor, a prosazovat jej. V tom je nepochybně zásadní prvek socialistické demokracie, ale současně velmi názorně ukazuje, že socialistická demokracie nejen poskytuje právo spolurozhodovat, ale od každého vyžaduje i povinnost spolurozhodovat. Tedy angažovat se. Toto spojeni práva a povinnosti vytváří kodex socialistické společnosti, jenž bude v nové etapě mít nový, určující, protože klíčový význam. Zde už však nejde jen o bezbřehou diskusi. Je nepochybně správné každý úkol, každý problém náležitě prodiskutovat a ujasnit si. Nemá-li však být diskuse jen nekonečným žvaněním, jež se stále hlouběji vzdaluje samotné realitě, musí jednou skončit a dojít k řešení. Neoddělitelným principem demokracie potom je nezbytná disciplína, jež vede lidi od shora dolů, aby přijaté řešení důsledně realizovali, ftíkáme-li, že bez disciplíny je nemyslitelná demokracie, pak nemáme na mysli nějaké slepé komando. V socialistické demokracii jde o uvědomělou disciplínu od shora dolů, závaznou pro každého, protože vše ostatní by byla anarchie. Stojime-li tedy dnes na prahu nové etapy, v níž dobře celá polovina nejzákladnějších a exisv tenčně nějdůležitéjších úkolů je ekonomice, stojíme všichni společně i každý zvlášť tváří v tvář svému údělu, své části úkolu, který musime vzít na sebe a splnit. V čele tohoto boje o šťastný zítřek stojí naše komunistická strana, znovu očištěná, zocelená a moudřejší, jež celou svou politikou usiluje o důvěru širokých mas pracujících lidí. VLADIMÍR RAŠÍN zástupce šéfredaktora TVORBY \ MOSKVA A MOSKVANÉ MALAJSKO cestou nazdařbůh ČESKOSLOVENSKÝ FILM K 50 LÉTŮM KSČ OSTROV, kde zemřel NAPOLEON ZUB SPOJUJE SVĚTADÍLY Nález kosterních zbytků lystrosaura v Antarktidě naznačil, že jižní polárni oblast tvořila kdysi celek s Afrikou a Amerikou. Je to pravda? JOVAN DEZORT, fotoreportér ČTK a spolupracovník Světa v obrazech, získal v mezinárodni soutěži moskevské Pravdy první cenu za seriál fotografií TAH VÁNOČNÍ A SILVESTROVSKÉ EX — SPORTKY TO VŠECHNO-A NEJEN TO, NAJDETE V PŘÍŠTÍM ČÍSLE SVO NASHLEDANOU ZA TÝDEN! SVĚT V OBRAZECH © obrázkový týdeník, ^ Praha 1. Národní třida 17, f telefon 24-69-51-4. Zástupce šéfredaktora: Věra Heliová. Grafická úprava: Antonín Baudyš a Václav Rytina. Vydává Svaz českých novinářů ve vydavatelství Novinář, Praha 1, Pařížská 9. Tiskne Polygrafia n. p. závod 2, Praha 5, Grafická ul. 1. Cena 3,— Kčs, celoroční předplatné Kčs 156,—. Rozšiřuje Poštovní novinová služba. Informace podá a objednávky přijímá každý poštovní úřad a doručovatel. Nevyžádané rukopisy se nevraceji. Zahubí nás kouř? Ustoupíme odpadkům? Ubráni se lidstvo špíně, otrávené vodě a ovzduší?