Svoboda, leden 1968 (LXXVII/1-27)
1968-01-01 / No. 1
Dnes v listě: Hledači štěstí • Pacient Ludvík • Česká polka a loupežná vražda „• Hormonální léky - eo jim říká lékař 9 Křížovka 9 Šachy 9 Sportovní Silvestr A Treletáři všech zemí, spejte se! щ m * SVOBODA ORGÁN STŘEDOČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSČ 1. LEDNA 1968 • CENA 50 HALĚSO • ROCNlK LXXVII • ČÍSLO 1 Výměno novoročních telegromO Oblastní výbor KSSS Moskevské oblasti a krajský výbor KSC si vyměnily u příležitosti nového roku blahopřejné telegramy. STŘEDOČESKÉMU KRAJSKÉMU VÝBORU KSČ Oblastní výbor KSSS a_ moskevský oblastní sovět srdečně blahopřejí vám, středočeskému výboru KSC a všem pracujícím kraje к novému roku 1968. Končící rok 1967 byl rokem dalšího upevnění a rozšíření konkrétní spolupráce mezí okresy našich spřátelených oblastí a věříme, že nový rok 1968 bude ještě plodnější ve společné práci pro další upevnění přátelských styků pracujících Moskevské oblasti a Středočeského kraje. Přejeme bratrskému československému lidu další úspěchy v socialistické výstavbě. V. KONOTOP, první tajemník Moskevského oblastního výboru KSSS, N. KOZLOV, předseda výkonného výboru Moskevského' oblastního výboru MOSKEVSKÉMU OBLASTNÍMU VÝBORU KSSS Středočeský krajský výbor KSC vám jménem všech komunistů a pracujících kraje blahopřeje к nastávajícímu novému roku 1968. V tomto roce oslaví všechen lid Československa 20. výročí únorového vítězství pracujících nad reakcí a 50. výročí vzniku samostatné republiky. Významná výročí, která oslavíme, jsou těsně spjata s 50. výročím Velké říjnové socialistické revoluce. Slavné vítězství dělnické třídy a rolnictva SSSR pod vedením leninské strany se stalo příkladem československým komunistům a všemu pracujícímu lidu v boji za národní osvobození a za vítězství socialistické revoluce и nás. Celá historie boje československé dělnické třídy a rolníků za socialismus a komunismus je spojena s nejtěsnějšími bratrskými styky a spoluprací KSČ a KSSS, s upevňováním československo-sovětských bratrských vztahů. At žije a sílí československo-sovětské přátelství, základ naší společné cesty ke komunismu! Mnoho úspěchů do nového roku, drazí soudruzi I JOSEF NĚMEC, vedoucí tajemník středočeského KV KSČ Poslední den starého roku Jaký bude ten poslední pracovní den roku 1967? S touto otázkou jsme navštívili alespoň některé závody našeho kraje. Kdo očekával šturm na poslední chvíli byl zklamán. Ve Slaném, v okresním průmyslovém podniku Kladno, panoval předsváteční klid. Své úkoly pro doníScí trh i export zde splnili před vánocemi; ať už to bylo na 14 000 kusů konfekce, převážně sportovních bund a tříčtvrtečních kabátů, 26 000 podprsenek, za tři milióny zakázkových krejčovských výtvorů nebo tisíc dětských tabulí se stoličkami navíc. Zatímco na Hořovicku měli ve většině závodů mezisvátkovou dovolenou, čilý ruch panoval v Cerhovické Harmonice. Stěhovali odtud výrobu kytar a součásti к akordeonům do nových objektů v Hořovicích. A není snadné demontovat, přestěhovat a znovu instalovat a spustit v nových dílnách stříkacl lisy a vše ostatní, nemá-li se výroba zastavit. A tak v Cerhovicích jedny operace končí, v Hořovicích další, návazné, pokračují. V Sázavanu ve Zručí nad Sázavou uzavřeli v sobotu v poledne konto roku 1967 úctyhodným číslem: 6 miliónů 236 tisíc párů dětské obuvi. O 30 000 víc, než předpokládal plán. Do USA vyvezli na 850 000 párů, do Sovětského svazu 800 000 párů dětských botiček. A v roce 1968 vyrobí o 200 0Ó0 párů bot víc. Nové kolekce jsou již připraveny. Také v Sateril ve Slaném překročili Uteň s automatem Berounská okresní správa spojů vybudovala v Litni automatickou telefonní ústřednu. Ti, kdož volají z okolních oblastí účastníka v Litni, vytočí si jeho číslo již sami. Je to už třetí centrála vybudovaná letos na Berounsku v rámci tzv. plošné automatizace. kde je jednak nepřetržité spojeni a odpadá spojování prostřednictvím meziměstské ústředny. Před Litni se této vymoženosti dočkaly Hudlice a Nižbor. V okrese má již 93 % majitelů telefonních stanic nepřetržité spolení. Zbývá jen Karlštejn, Loděnice a Rudná. I ty jsou pro jekčně připraveny. (kdř) Potraviny z Buštěhradu V sobotu splnil Státní statek Buště hrad jako jediný v okrese Kladno všechny úkoly svého ročního plánu Masa odevzdal 110 procent — 10 826 metráků, vajec dva milióny a 36 tisíc mléka tři milióny a 402 tisíce litrů. (kr) letošní plán výroby o více než 2 milióny korun. Na domácí trh dodali přes 11 miliónů velmi žádaných tužkových baterií (o 4 milióny víc; než v roce 1966) a devítivoltových destičkových baterií pro malá tranzistorová rádia vyexpedovali na milión 300 000. Jinak zde vyráběli na 200 druhů nejrůznějších baterií. Také zde stěhují výrobu do nových hal; umožní jim to v roce 1968 zvýšit výrobu o 66 procent. (sv) Nové provozy oceláren Hlavní pozornost v kladenských Spojených ocelárnách patři přípravě plánu na rok 1968. Oceláři mají zvýšit tvorbu hrubého důchodu o 167 miliónů korun a tak zajistit rozvoj podniku 1 mzdový vývoj. Celý souhrn opatření je obsažen v tezích podnikového výboru KSČ a vedení podniku. Na své velké úkoly jsou oceláři dobře připraveni. Rozvoj podniku, nová technika a technologie předpokládají investiční výdaje kolem čtvrt miliardy когда. Pro budoucnost kladenské ocele jsou významné přípravné práce pro výstavbu nového závodu v Dřlni, které mají být zahájeny v roce 1968. Dále by ocelárny měly dokončit výstavbu soustružny ingotů za tepla a pokračovat v přeložce Kladno^-nučické dráhy. Pro změnu sortimentu oceli vyráběné v huti Koněv bude niít rozhodující podíl dokončení nové elektrické pece na ocelárně 1 Koněv, která má být uvedena do provozu v první polovině roku. V závěru příštího roku bude sortiment Spojených oceláren obohacen o další výrobu. V prostorách bývalé tažírny pracují různé firmy, aby nové ložiskové kroužky značky SONP mohly v závěru roku opustit výrobní linky. Už v letošním roce si v Kladně ověřili novou technologii v kovárnách. Zkoušky ukázaly možnost zvýšení jejich životnosti m podle druhu výrobků až téměř trojnásobek. Největším zvratem ve výrobě oceli ve Spojených ocelárnách bude však kontinuální plynulé odlévání oceli, které má začít také již v příštím roce. V roce 1968 se mají nejen oceláři, ale také celé Kladno dočkat nového kulturního domu, jehož základy již rostou na budoucím novém náměstí na Sítné. Ve Spojených ocelárnách se zlepší závodní stravování, ať se jedná o obyčejná nebo dietní jídla. Od 1. ledna 1968 obdrží zaměstnanci obědy a večeře za cenu, v níž jsou obsaženy pouze mzdové náklady a hodnota spotřebovaných surovin. Dříve se podíleli i na provozních výlohách, které nyní budou hrazeny z fondu revolučního odborového hnutí. Ve Spojených ocelárnách zůstávají nadále sníženy o padesát procent ceny nealkoholických nápojů. (vh) Foto: Q. Pěta Hodně štěstí a úspěchů v roce 1968 přeje svým čtenářům Svoboda 'P&LhjoJc m 'malax. »Co je tohle, prosím vás, za znak? Ten klas — budiž, ale homole cukru, tovární komín! Za kterého krále...« To víte, že za žádného. V době králů byly Pečky takové bezvýznamné nic, koho by tu napadlo myslet na erby i »Když tu začal jezdit starej Ferner...« (Je míněn stavitel olomoucké dráhy, inženýr Jan Ferner.) Nepátrejte, jak to bylo s jeho ježděním. Fakt je, že v roce 1844 dospěla stavba dráhy až sem a v příštím roce až do Prahy. A dráha udělala z Peček Pečky. Výhodná doprava a půda úrodná na cukrovku — dva silné podněty pro podnikatele. Jeden a druhý cukrovar, chemická továrna, další — větší i menší podniky. Z malé zemědělské vesničky se stávalo průmyslové středisko, z bezzemků, zemědělských dělníků a deputátníků dělníci. Zakrátko ale po znali bídu a hlad a to je ukovávalo na revolucionáře. Cestou pokroku se Pečky vydaly a už po ni vykračují rázným kro kem napořád. V roce 1918 oslavují svůj historický 1. máj, 14. října vyhlašují republiku. Budova, která je památníkem jednomyslného roz hodnutí pečeckých proletářů pro komunistickou stranu (ihned po je jím ustavujícím sjezdu v roce 1921), slouží dnes jako kulturní dům. »Postavila ho fabrika, Tona <• — patří závodnímu klubu pracuj! cích v Pečkách. A jak slouží své mu posláni? Asi poctivě, když s: zdá všem, vzdor své rozlehlost: malý a když se ho chystaj! rozši řovat, Průmysl našel v tom městě dc mov v minulosti, v přítomnosti st dále rozrůstá. Jako by šlo o úmlu vu, byly na počátku druhého pololetí 1967 uvedeny do provozu moderní slévárna v Závodech průmyslové automatizace a Průmyslová výrobna krmív, první taková výrobna, se zařízením dodaným našimi podniky, do posledního šroubku u nás vyrobeným. Jestli továrny nevtiskly Pečkám šedivý ráz? — Stromky vysázené v nedávno založeném parku ještě do veliké výšky nenarostly, ale je tu milé posezeni nebo projití. Kam pohlédnete, všude se něco nového staví, obydlené domy, mateřská škola, chodníky. Všude se upravuje, vysazuje zeleň, občané si hledí svého města. Tlačili se v soutěži na první místo v kraji a málem, málem Snad ještě pár slov к tomu znaku. Je opravdový! Symbolicky vyiadřuje, že město neodvozuje svůj vznik od středověkých feudálů. V modrém poli zlatý klas napovídá, že základem bylo zemědělství, homole cukru a tovární budova znázorňuj! další vývoj. Znak byl městu propůjčen v roce 1931. Eman Pechan SOUTĚŽNÍ REPORTÁŽ Horké chvíle v železničním uzlu Vagóny cestují pod dozorem Vlivy nepříznivého počasí před vánočními svátky, ale i po nich daly železničářům nymburského seřadovacího nádraží, jak se říká, co proto. Mnoho nákladních vlaků к rozposunovánl převzali Nymburští za Českou Třebovou, a tak v předposlední den roku, kdy na »denní« sloužila směna dispečera Adolfa Jeřábka s četami posunovačů Josefa Války, si vytvářeli příznivější podmínky pro silvestrovskou noc. U mnoha vozů nechybějí ani průvodci — zástupci našich exportních podniků, kteří své vagóny doprovázej! a sledují je až na hranice státu. Nymburští nepociťují železniční pokles vagónové zátěže, a takzvaný »průvoz zásilek« je neobvykle silný zvláště v nočních směnách. (zf) ■ POVÁNOČNÍ NADÍLKA. Předposlední den roku přinesl nečekané překvapení manželům Izabele a Rudolfu Meszároszovým z Čilišské Radvaně, okres Dunajská Středa. Dvaatřicetiletá matka porodila trojčata, dva chlapce a děvčátko. Děti se narodily předčasně v sedmém měsíci. 1 tak jsou však čilé. Chlapci váží 1300 a 1700 g, děvčátko 1750 g. ■ LIS NA TLAK 50 miliónů kilogramů se zařízením na koncentraci obrovských tlaků na (nalou plochu postavili nedaleko Moskvy. Institut vysokých tlaků na něm bude zkoumat přeměny některých látek v kovy, které v přírodě neexistují. J SEDLÁCI V LUZNÉ měli od krále přiznané dvojí právo. Řezat v jeho lesích proutí na košíky a na košťata a pást na jeho pozemcích. Pastvu měli zřejmě přísně vymezenou, jak tomu nasvědčuje i kamenný mezník, který našel před nedávném jeden z luženských občanů na Chladné stráni. Na jedné straně byl reliéf Jelení hlavy, na druhé hlava kravská, (ep) KOUTEK !ЯП'..ЦЦ.ЦЦ ■ BOTY S KLIMATIZACI — to je nejnovější výrobek Snahy Mnichovlce. Zatím je к nim však potřeba jako přídavného zařízení celého automobilu, a tak jejich výhody budou moci ocenit jen automobilisté. A výhody jsou opravdu nemalé. Regulovatelná teplota až do 37 °C, vysoká holeň z hovězího boxu s vlněnou podšívkou a gumová podrážka. Prvních 200 párů už hřeje promrzlé řidičské nohy a další série je ve výrobě. (mo) ■ V PROGRAMU ENCYKLOPEDICKÉHO institutu ČSTV je zpracování řady přírúček speciálního zaměření, oborových slovníků, také encyklopedií určených mladé generací. Pro nejbližší dobu se počítá s vydáním jednosvazkové příručky en cyklopedie. Stěžejní náplní institutu v příštích letech bude ovšem zpracování Československé encyklopedie o 12 svazcích se 40 až 60 000 hesel. Má vycházet postupně od roku 1971 a jako celek bude v rukou čtenářů v letech 1976—1977. Hlavním redaktorem díla je předseda ČSAV, akademik František Šorm. (č) ■ NÁPOJŮ PRO MOTORY se v Mnichově Hradišti prodá za měsíc 1600 hektolitrů, 1000 hektolitrů benzínu jt 600 hektolitrů nafty. Obě čerpací stanice utrží za rok přes 4 milióny korun; Není divu, město leží přece na turistické trase, (ep) ' ■ VYNALÉZAVÍ JAPONCI. Návštěvníci Irské republiky ztráceli zájem 0 nákup typického irského hliněného nádobí, které je v této zemi vyhledáváno cizinci jako suvenýr, jakmile uviděli na dně nádob vyraženo Made in Japan. Japonci však brzo našli východisko z této pro ně nepříjemné situace. Jimi vyráběné předměty jdou v Irsku zase dobře na odbyt, 1 když mají stejný nápis. Ale již v galštině, která byla jazykem původních obyvatel Irska.