Svoboda, únor 1968 (LXXVII/28-52)

1968-02-14 / No. 39

) se Byl první všední den po neděli, ho­dina polední. Venku mrzlo, ale v místnosti bylo příjemně teplo. A ne­zvykle útulno jako v pěkném a vkus­ně zařízeném obývacím pokoji. Na tmavém psacím stole lelela nedělní Svoboda a jedny desky, jinak nic ne­nasvědčovalo tomu, ie by zde byla pracovna předsedy místního národní­ho výboru. Ant jsem si nesladia prohlédnout celý interiér, kdyi tu vstoupil před­seda, usměvavý a zCervenalý mrazí­kem. Sejdou-li se lidé po desíti letech, mají si vidy co vyprávět. Vídyt se to­lik změnilo od té doby, co jezdíval do Sedlčan jako stranický instruk­tor KV KSP, a to nejen v našem li­­vatě, ale i v Sedlčanech a v Oválech. Ve junket předsedy MNV je soudruh Oldřich Hanuš, teprve jedno volební období, přesto však jil za tu dobu získal mnohé zkušenosti v obci. »Víš, nejraději vzpomínám na to, jak jsme lont předělali normální kino na širokoúhlé během šesti neděl a moh­li je otevřít к oslavám 50. výročí Říj­nové revoluce. To jsi neviděla, co se tu udělalo za práciI Pomáhali nám ne­jen řemeslníci, ale i brigádníci. Tako­vý soudruh Leo Bubeník pracoval čtr­náct dní zadarmo. V půli září jsme si řekli — musíme to dokázat. Ještě 26. září se hrálo normálně a 4. listo­padu jsme ul zahájili promítání jil­mu Vojna a mír v nabitém sále. Ne nadarmo se říká, ie lidé dovedou dě­lat zázraky, kdyi chtějí. jsou ovšem často věci, které nezávi­sejí na nás a s kterými nemůžeme pohnout, coi nás moc mrzí. Máme na­příklad starou rozvodnou sít, která praská, a nejsme s to získat od roz­vodných závodů, generální opravu sí­tě. Vymlouvají se, ie nemají dost ma­teriálu, ani finančních prostředků, ale jak máme stále lidem vysvětlovat, proč nelze opravit elektrorozvodnou stí? Do budoucna počítáme s vybudová­ním sportovního areálu, aby byl ho­tov do příští spartakiády. Potřebu­jeme také mateřskou školu, nebot má­me dvacet pět Žádostí o umístěni dě­ti, které nemáme kam dát. A pak tu máme ty naše ■nešťastné silnice. Ze 30 km, komunikací je devatenáct ki­lometrů bez podkladů, blátivých. Pro­­toie nemáme dost prostředků na všechno, chceme v příštím roce zku­sit samt pomocí občanů zlepšit úsek dvou a půl kilometrů. Kdyi to půjde dobře, můieme v dalším roce pokra­čovat ve stavbě.« Lída Křížková Kladenská ulice. Linoryt Čtrnáctiletého M. Grossmana, okresní düm pionýrů, Kladno Chaty a červený kohout Na území okresu Praha-západ došlo v roce 1967 к 65 požárům se škodou 445 tisíc korun. Ve srovnání s' před­cházejícím rokem je poCet požárů vyšší, ale škody nižší. Spokojit se s touto suchou statisti­kou není možné. Výšku škod spíše urCuje náhoda než vliv člověka, kte­rý by měl možnost udělat všechno pro prevencí. Podíváme-li se důkladněji na čísla, která hovoř! o preventivních prohlídkách, pak přibližným odhadem zjistíme, že prevence se plní zhruba na patnáct procent. Navíc se o záva­dách napíše záznam a málokdy dojde ke kontrole, zdali byla závada —­­možné ložisko požáru — odstraněna. V okrese je asi čtyřicet tisíc chat, v mnoha případech nekolaudovaných, a to je hlavní příčina. Vždyť špatní Instalovaná topná tělesa, komíny jsou také na prvním místě v tabulce pří­čin požárů. Početně slabé orgány okresní požární inspekce na všechny úkoly nestačí. A tak v zajišťování pre­ventivních prohlídek je významným pomocníkem národních výborů dobro­volný Svaz požární ochrany. Největší pokles aktivity tohoto sboru je však ve velkých obcích a v obcích, kde by to bylo nejvíce zapotřebí, v místech soustředěné rekreační výstavby. Ve Slivenci, v Reporyjích, ve Zllčíně, Tře­­beniclch, Vonoklasech, Hoblině a v dalších obcích se preventivní pro­hlídky nedělají vůbec. Abychom se však nedívali jen na situaci černě. Činnost požárníků při zásazích a při výcviku byla úspěšná. V průběhu roku došlo к řadě prově­rek akceschopnosti, a to formou námě­tových a poplachových cvičení, a uká­zalo se, že má okres řadu velmi dob­rých požárních sborů, například v Ra­­dotině, Řevnicích, Dobřichovicích, na Zbraslavi, Holubicích-Kozinci, Okrouh­­lu a Kamenném OjezdcJ. Požární sbo­ry se osvědčily při požárech v Davli, v průhonickérů závodě Metaz, v lib­­člcké cihelně. (šk) 2 ■ SVOBODA • 14. února 1968 ZATÍM JEŠTĚ OTAZKA Přihlásí se opět Udice do soutěže? Po několika letech odmlky se Lidice loni přihlásily do soutěže o vzornou obec okresu Kladno. Nezasvěcený čtenář může zapochybovat nad tím, Jak se mohou některé obce srovnávat s Lidtcemi — s nově vybudovanou vesnici a zdánlivě bez problémů, s nimiž se potýkají funkcionáři jinde. To sl říkali 1 v Lldicích, a protože znali 1 různé lokální názory sousedů, odmítali se do okresní soutěže obcí přihlásit. Ukázalo se však, že 1 v Lldicích, které mají své sfíeclfické postavení v porov­ná" ostatními obcemi — žije tu jen něco málo přes 400 obyvatel — jsou p у pro dosažení velmi dobrých výsledků. Podívejme se na některé z nich d ějl. Před červnovou mírovou manifes­tací — kromě úprav rodinných dom­ků — odpracovali Lidičtí na zvele­bení prostranství kolem nich 630 ho­din a při čištění pletnlho území, včetně Sadu míru, 60 občanů dalších 6300 brigádnických hodin. Pomáhal 1 patronátni Důl Zápotocký — v sa­dě je položeno 840 metrů potrubí v hodnotě 80 tisíc korun, byla vybu­dována čerpací stanice u rybníka, kde občané vytvořili dílo za 15 tisíc korun, dalších 180 hodin sl vyžádala úprava jezírka a nové fontány. I úprava společného hrobu lidických mužů se dělala brigádnicky a 160 ho­din sl vyžádalo zvýšení a zpevnění přístupové cesty к památníku mučed­níků. To ještě není všechno... v pietním území se zpevnila dik obětavé práci občanů v délce Jednoho kilometru silnice a došlo také na úpravu cesty к areálu v délce 100 metrů. Je nyní pojmenovány aleji Barnetta Strosse, po průkopníku akce Lidice budou žít. V sadě byly rovněž zpevněny a upraveny cesty v délce dvou kilo­metrů a ještě před výročím tu vy­rostly vlajkčvé žerdě, kde šest obča­nů odpracovalo 48 hodin. Lidičtí však si dobře vedli i ve zvelebení vlastní obce. Deset brigád­níků vyměnilo 255 metrů kabelů pro veřejné osvětleni a také úprava chodníků po výkopech si vyžádala 260 brigádnických hodin. Starosti by­ly 1 s odpadni jímkou — ale к její­mu vyčištění pomohl autobagr, ná­kladní auta a také dvě stovky hodin občanů. Organizace loňského 25. výročí vyhlazení Lídic vyžadovala další par­koviště pro vozidla. Za pomoci ob­čanů byla upravena hned tři — a příjem z nich už dosáhl 13 tisíc ko­run. Čtyřicet funkcionářů z obce za­jišťovalo pořadatelskou službu (to bylo dalších odpracovaných 280 ho­din) a deset členů tělovýchovné Jed­noty ' aktivně pomáhalo při organizo­váni různých sportovních programů, které sl vyžádalo rovněž 90 hodin z Jejich volného času. Lidické ženy však dosáhly 1 jiných úspěchů. Například před 100 tisíci posluchači v celé republice uspořá­daly na dvě stě besed, vykonávají In­formační služby, jsou čtvrtletně ško­leny odbornými pracovníky politické­ho oddělení Společnosti pro meziná­rodní styky, pracují v lidickém mu­zeu, kam loni přijelo 400 tisíc hostů (sto tisíc jich bylo ze zahraničí). Na vstupném získal MNV 237 tisíc korun. Před výročím došla i nová promí­tačka pro dokumentární filmy o li­dické tragédii, které ]sou v pěti svě­tových Jazycích. Brigádnicky bylo postaveno také sociální zařízení v hodnotě 15 tisíc korun; lidé se podíleli na konečné úpravě hrází kolem nového rybníka, rozváželi písek, uklízeli kameny a zbylé panely a nezapomněli ani tady na sociální zařízení. Však také ne­plánovaný příjem z koupaliště činil loni téměř 8 tisíc korun. MNV Lidice má Již pěkný závod pro pěstování rúží, kde jich bylo vy­sázeno třináct a půl tisíce — z toho si vyžádalo výměnu, včetně zeminy, třicet záhonů v Sadu. Muselo být za­loženo 510 kubíků kompostu, vybu­dovány dva sklepy к uskladnění ru­ží v hodnotě pěti tisíc korun a také zajištěn odbyt řezaných květů v kla­denské tržnici. I to zvyšuje příjem národního výboru. Velmi dobře byly plněny 1 úkoly v kulturně osvětové činnosti — v ob­razové galérii se vystřídalo 1500 ná­vštěvníků, dva hudební soubory míst­ní osvětové besedy uspořádaly pade­sát sedm vystoupeni, buštěhradská devitiietka v létě instalovala výstavy dětských kreseb v lidickém vstupním areálu, ze které škola získala dva ti­síce korun na vstupném, pořádaly se přednášky a zajímavé besedy. I místní kino mělo 46 představení pro téměř dva tisíce diváků a utrži­lo 5400 korun. Celkově získali v Lidt­­cích na vstupném při všech akcích, které jejich osvětová beseda loni po­řádala, přes 24 tisíc korun. A to ne­­vypočítáváme další schůze, konferen­ce, školení, oslavy, plesy, slavnostní odvody branců, sportovní akce uspo­řádané v nových Lldicích Jinými or­ganizacemi, složkami a závody, ani těch 44 svateb z celého kraje. Kul­turní komise MNV také organizuje zcela pravidelně každý měsíc zájezdy do divadel, místní lidová knihovna má už 142 pravidelných čtenářů (55 nových členů získala právé v uply­nulém roce) a pořádala také 4řl úspěšné výstavy knih. V loňském závazku se nehovořilo o pomoci v zemědělství, protože v Ll­­diclch není sídlo statku ani JZD. A přesto na tomto úseku byla pomoc veliká. Občané například obdělali a sklidili deset hektarů řepy pro far­mu Buštěhrad, usušili z neplánova­ných ploch sto metráků kvalitního sena pro JZD Dřetovlce a státní sta­tek, traktor MNV pomáhal s osádkou svážet pro JZD Vítězný únor 1500 me­tráků řepy a podobně. Na oplátku zase družstevnicí a patroni z Dolu Zápotocký přispěli к údržbě v Sadu přátelství v Lldicích. JZD loni nemoh­lo splnit plán výroby vajec pro ne­dostatek stájových prostorů. Došlo tedy к operativní poradě trojíce a řešení se našlo: MNV Lidice poskytl zdarma stavební materiál z bývalých ubikací, Důl Zápotocký zase pracov­ní sily a dík této vzájemné spolu­práci byla vybudována nejen nové drůbežárna v hodnotě 190 tisíc ko­run, ale dodávky vajec splněny. Li­dičtí pomohli společně s havíři 1 při budování potřebné kůlny pro garážo­vání zemědělských strojů, která má cenu 120 tisíc. To všechno nutí к za­myšlení, zda příspěvek lidických ob­čanů v jubilejním roce soutěže stojí za jejich účast v příštích letech. Vě­řím, že budou opět soutěžit. VI. Suchopárek, ONV Kladno ■ Nejdříve bylo vidět heiikón a potom teprve Václava Srpa na kole. Čtyřicet let ul hraje tento hudebník na Hořovtcku. Včera pospíchal do Bzové, na pohřeb. Fotq: Pavel Štícha KLÁNOVICKÝ RECEPT Klánovice jsou jednou z těch obcí, které nemohou počítat s podporou místního průmyslu nebo zemědělství, zato alo jejich sídlištní charakter vy­žaduje neustálé zlepšování životního prostředí občanů. Finanční prostřed­ky na nákladné akce získávají těžko, většinou jsou odkázány na dotace ONV. V Klánovicích nalezli pro sebe recept a možná že by pomohl řešit bolavé problémy 1 jinde. Spočívá ve sdružování finančních prostředků a v rozumném využívání půjček Státní spořitelny. Fřes čtvrt miliónu si vyžádala v loňském roce rekonstrukce veřejné­ho osvětleni. V převážné části obce byio vyměněno vedení a instalovány výbojky. Tolik peněz by se v poklad­ně národního výboru nenašlo. Proto Klánovičtí ke svým 105 tisícům přidali 100 000 z dotace ONV a dalších 50 000 půjčila Státní spořitelna. Stejný postup zachovali v Klánovi­cích při obnově budov besedy. Spojili své síly a možnosti s Odborným uči­lištěm Svazu spotřebních družstev, a dnes už slouží tělocvična restaurace celé obci. Při výběru akcí, na které má věno­vat vzácné finance, musí ovšem ná­rodní výbor myslet 1 na rychlou ná­vratnost. Dobře mu vyšla kalkulace s výstavbou moderního širokoúhlého kina. Už druhým rokem čelí kino kon­kurenci televize a tržby jsou více než trojnásobné proti příjmům starého kina. Osvědčeného způsobu, jak 1 s malý­mi prostředky udělat hodně pro vý­stavbu a zvelebení obce, se hodlají v Klánovicích přidržet v budoucnosti. V letošním roce vydláždí betonovými deskami chodník na Hlavní třídě a zase s pomocí odborného učiliště, které slíbilo příspěvek 50 000 korun. Klánovický recept přinesl dobré vý­sledky. Nechtěli byste to s nim zku­sit i u vás? (vj) Z Čelákovic do Matahamre A. Beránek a J. Varta patří mezi členy mládežnické brigády ÜV CSM, která bude po dobu jednoho roku pracovat v závodech Kubánské ropubliky. Horizon­­tář a soustružník ze závodu TOS Čelákovice se intenzívně připravuji na svůj odjezd, který se neodvratně blíží. Už druhý don v březnu nasednou do letadla. Na to ostatní jsme se zeptali jich samých. jaký je účel brigády? Beránek: Pomoci Kubě při výrobě náhradních dílů pro závody na výro­bu niklu. V neposlední řadě sblížení a utužení přátelství mezi Kubánci a Čechoslováky. V kterých závodech budete pra­covat?. Varta: Jsme rozděleni do tří skupin. První je určepa pro závod v Moa, dru­há bude pracovat v Nicaru a posled­ní, v které jsem i já a Tonda Berá­nek, bude působit v Matahamre. Tam nás bude celkem sedmnáct. jaké budou pracovní podmínky? Varta: Osmihodinová pracovní do­ba, na tři směny. První směna začíná už ve tři ráno a končí v jedenáct do­poledne, druhá je od jedenácti do de­vatenácti večer a noční do tří hodin ráno. Jedenáct měsíců budeme praco­vat a měsíc budeme mít dovolenou. Těším se na ni 1 na ta horka. Jsem tak trochu jižní typ, slunce mi moc neva­dí a zimu rád nemám. Beránek: Tři týdny dovolené stráví me v Havaně a v nejhezčích rekreač­ních střediscích. Proti Vartovi jsem na tom hůř. já zase na teplo nejsem moc zvyklý. Proč Iste se řozhodli právě pro tuto brigádu? Varta: Snad proto, že se nám na­bídlo poznání Jin ho kusu světa. Co si vezmete s sebou? Beránek: Nářadí, hodně dobré ná­lady a odhodlání hodně poznat a získat mnoho zkušeností. Rozmlouvali V. Bénová a K. Němec Svnznčkn o sjezdu JZD Ve svých dvaceti letech jsem byla zvo­lena delegátkou VII. sjezdu JZD. To už sa­motné je veliký zážltsk. Letos poprvé se dostalo na sjezd více nás, mladých. Při­mlouvám se za to, aby to tak bylo 1 na­dále. Ze škol se totiž rozcházíme na svá pracoviště, přijdeme mezi starší pracov­níky, narazíme na překážky a mnozí z nás se někdy brzy vzdávají. Na sjezdu samotném jsem získala mno­ho. Už jen pocit, že je nás hodně, kteří chceme, aby zemědělství bylo na úrovni. Hovořilo se o nových poznatcích, ale i starých bolestech. Bylo řečeno mnoho к přemýšlaní, ale proč se stále hovoří o tom, že zemědělství potřebuje pomoc. Pomoc, ta přece patři těm, kteří sami nemohou. Už by se mělo také konečně pracovat přirozenou cestou a odstraňovat příčiny a ne důsledky. Ve škole jsme slyšeli upozornění na některé nedostatky třeba v mechanizaci а ргахэ ukazuje, že se s těmito problémy náš strojírenský prů­mysl doposud nevypořádal. Přála bych si, aby se sjezd stal mez nlkem, od kterého by se už vyšlo na správnou cestu. A. Stibůrková, JZD Orion, Davla Ochránci čisté vody Včera nám sdělil ředitel okresní Vodohospodářské správy v Kladně, že práce na vybudování ochranného pásma kolem vodních zdrojů začaly již toto pondělí. První na řadě je čerpací stanice ve Hřebči a v Du­bí. Účelem je omezit znečišťování zdrojů a zlepšení chemického slože­ní vody. Přestanou tedy hrozit i bak­teriologické závady. Letos mají kla­denští vodohospodáři na ochranná pásma 200 000 korun. (her)

Next