Svoboda, únor 1968 (LXXVII/28-52)
1968-02-14 / No. 39
) se Byl první všední den po neděli, hodina polední. Venku mrzlo, ale v místnosti bylo příjemně teplo. A nezvykle útulno jako v pěkném a vkusně zařízeném obývacím pokoji. Na tmavém psacím stole lelela nedělní Svoboda a jedny desky, jinak nic nenasvědčovalo tomu, ie by zde byla pracovna předsedy místního národního výboru. Ant jsem si nesladia prohlédnout celý interiér, kdyi tu vstoupil předseda, usměvavý a zCervenalý mrazíkem. Sejdou-li se lidé po desíti letech, mají si vidy co vyprávět. Vídyt se tolik změnilo od té doby, co jezdíval do Sedlčan jako stranický instruktor KV KSP, a to nejen v našem livatě, ale i v Sedlčanech a v Oválech. Ve junket předsedy MNV je soudruh Oldřich Hanuš, teprve jedno volební období, přesto však jil za tu dobu získal mnohé zkušenosti v obci. »Víš, nejraději vzpomínám na to, jak jsme lont předělali normální kino na širokoúhlé během šesti neděl a mohli je otevřít к oslavám 50. výročí Říjnové revoluce. To jsi neviděla, co se tu udělalo za práciI Pomáhali nám nejen řemeslníci, ale i brigádníci. Takový soudruh Leo Bubeník pracoval čtrnáct dní zadarmo. V půli září jsme si řekli — musíme to dokázat. Ještě 26. září se hrálo normálně a 4. listopadu jsme ul zahájili promítání jilmu Vojna a mír v nabitém sále. Ne nadarmo se říká, ie lidé dovedou dělat zázraky, kdyi chtějí. jsou ovšem často věci, které nezávisejí na nás a s kterými nemůžeme pohnout, coi nás moc mrzí. Máme například starou rozvodnou sít, která praská, a nejsme s to získat od rozvodných závodů, generální opravu sítě. Vymlouvají se, ie nemají dost materiálu, ani finančních prostředků, ale jak máme stále lidem vysvětlovat, proč nelze opravit elektrorozvodnou stí? Do budoucna počítáme s vybudováním sportovního areálu, aby byl hotov do příští spartakiády. Potřebujeme také mateřskou školu, nebot máme dvacet pět Žádostí o umístěni děti, které nemáme kam dát. A pak tu máme ty naše ■nešťastné silnice. Ze 30 km, komunikací je devatenáct kilometrů bez podkladů, blátivých. Protoie nemáme dost prostředků na všechno, chceme v příštím roce zkusit samt pomocí občanů zlepšit úsek dvou a půl kilometrů. Kdyi to půjde dobře, můieme v dalším roce pokračovat ve stavbě.« Lída Křížková Kladenská ulice. Linoryt Čtrnáctiletého M. Grossmana, okresní düm pionýrů, Kladno Chaty a červený kohout Na území okresu Praha-západ došlo v roce 1967 к 65 požárům se škodou 445 tisíc korun. Ve srovnání s' předcházejícím rokem je poCet požárů vyšší, ale škody nižší. Spokojit se s touto suchou statistikou není možné. Výšku škod spíše urCuje náhoda než vliv člověka, který by měl možnost udělat všechno pro prevencí. Podíváme-li se důkladněji na čísla, která hovoř! o preventivních prohlídkách, pak přibližným odhadem zjistíme, že prevence se plní zhruba na patnáct procent. Navíc se o závadách napíše záznam a málokdy dojde ke kontrole, zdali byla závada —možné ložisko požáru — odstraněna. V okrese je asi čtyřicet tisíc chat, v mnoha případech nekolaudovaných, a to je hlavní příčina. Vždyť špatní Instalovaná topná tělesa, komíny jsou také na prvním místě v tabulce příčin požárů. Početně slabé orgány okresní požární inspekce na všechny úkoly nestačí. A tak v zajišťování preventivních prohlídek je významným pomocníkem národních výborů dobrovolný Svaz požární ochrany. Největší pokles aktivity tohoto sboru je však ve velkých obcích a v obcích, kde by to bylo nejvíce zapotřebí, v místech soustředěné rekreační výstavby. Ve Slivenci, v Reporyjích, ve Zllčíně, Třebeniclch, Vonoklasech, Hoblině a v dalších obcích se preventivní prohlídky nedělají vůbec. Abychom se však nedívali jen na situaci černě. Činnost požárníků při zásazích a při výcviku byla úspěšná. V průběhu roku došlo к řadě prověrek akceschopnosti, a to formou námětových a poplachových cvičení, a ukázalo se, že má okres řadu velmi dobrých požárních sborů, například v Radotině, Řevnicích, Dobřichovicích, na Zbraslavi, Holubicích-Kozinci, Okrouhlu a Kamenném OjezdcJ. Požární sbory se osvědčily při požárech v Davli, v průhonickérů závodě Metaz, v libčlcké cihelně. (šk) 2 ■ SVOBODA • 14. února 1968 ZATÍM JEŠTĚ OTAZKA Přihlásí se opět Udice do soutěže? Po několika letech odmlky se Lidice loni přihlásily do soutěže o vzornou obec okresu Kladno. Nezasvěcený čtenář může zapochybovat nad tím, Jak se mohou některé obce srovnávat s Lidtcemi — s nově vybudovanou vesnici a zdánlivě bez problémů, s nimiž se potýkají funkcionáři jinde. To sl říkali 1 v Lldicích, a protože znali 1 různé lokální názory sousedů, odmítali se do okresní soutěže obcí přihlásit. Ukázalo se však, že 1 v Lldicích, které mají své sfíeclfické postavení v porovná" ostatními obcemi — žije tu jen něco málo přes 400 obyvatel — jsou p у pro dosažení velmi dobrých výsledků. Podívejme se na některé z nich d ějl. Před červnovou mírovou manifestací — kromě úprav rodinných domků — odpracovali Lidičtí na zvelebení prostranství kolem nich 630 hodin a při čištění pletnlho území, včetně Sadu míru, 60 občanů dalších 6300 brigádnických hodin. Pomáhal 1 patronátni Důl Zápotocký — v sadě je položeno 840 metrů potrubí v hodnotě 80 tisíc korun, byla vybudována čerpací stanice u rybníka, kde občané vytvořili dílo za 15 tisíc korun, dalších 180 hodin sl vyžádala úprava jezírka a nové fontány. I úprava společného hrobu lidických mužů se dělala brigádnicky a 160 hodin sl vyžádalo zvýšení a zpevnění přístupové cesty к památníku mučedníků. To ještě není všechno... v pietním území se zpevnila dik obětavé práci občanů v délce Jednoho kilometru silnice a došlo také na úpravu cesty к areálu v délce 100 metrů. Je nyní pojmenovány aleji Barnetta Strosse, po průkopníku akce Lidice budou žít. V sadě byly rovněž zpevněny a upraveny cesty v délce dvou kilometrů a ještě před výročím tu vyrostly vlajkčvé žerdě, kde šest občanů odpracovalo 48 hodin. Lidičtí však si dobře vedli i ve zvelebení vlastní obce. Deset brigádníků vyměnilo 255 metrů kabelů pro veřejné osvětleni a také úprava chodníků po výkopech si vyžádala 260 brigádnických hodin. Starosti byly 1 s odpadni jímkou — ale к jejímu vyčištění pomohl autobagr, nákladní auta a také dvě stovky hodin občanů. Organizace loňského 25. výročí vyhlazení Lídic vyžadovala další parkoviště pro vozidla. Za pomoci občanů byla upravena hned tři — a příjem z nich už dosáhl 13 tisíc korun. Čtyřicet funkcionářů z obce zajišťovalo pořadatelskou službu (to bylo dalších odpracovaných 280 hodin) a deset členů tělovýchovné Jednoty ' aktivně pomáhalo při organizováni různých sportovních programů, které sl vyžádalo rovněž 90 hodin z Jejich volného času. Lidické ženy však dosáhly 1 jiných úspěchů. Například před 100 tisíci posluchači v celé republice uspořádaly na dvě stě besed, vykonávají Informační služby, jsou čtvrtletně školeny odbornými pracovníky politického oddělení Společnosti pro mezinárodní styky, pracují v lidickém muzeu, kam loni přijelo 400 tisíc hostů (sto tisíc jich bylo ze zahraničí). Na vstupném získal MNV 237 tisíc korun. Před výročím došla i nová promítačka pro dokumentární filmy o lidické tragédii, které ]sou v pěti světových Jazycích. Brigádnicky bylo postaveno také sociální zařízení v hodnotě 15 tisíc korun; lidé se podíleli na konečné úpravě hrází kolem nového rybníka, rozváželi písek, uklízeli kameny a zbylé panely a nezapomněli ani tady na sociální zařízení. Však také neplánovaný příjem z koupaliště činil loni téměř 8 tisíc korun. MNV Lidice má Již pěkný závod pro pěstování rúží, kde jich bylo vysázeno třináct a půl tisíce — z toho si vyžádalo výměnu, včetně zeminy, třicet záhonů v Sadu. Muselo být založeno 510 kubíků kompostu, vybudovány dva sklepy к uskladnění ruží v hodnotě pěti tisíc korun a také zajištěn odbyt řezaných květů v kladenské tržnici. I to zvyšuje příjem národního výboru. Velmi dobře byly plněny 1 úkoly v kulturně osvětové činnosti — v obrazové galérii se vystřídalo 1500 návštěvníků, dva hudební soubory místní osvětové besedy uspořádaly padesát sedm vystoupeni, buštěhradská devitiietka v létě instalovala výstavy dětských kreseb v lidickém vstupním areálu, ze které škola získala dva tisíce korun na vstupném, pořádaly se přednášky a zajímavé besedy. I místní kino mělo 46 představení pro téměř dva tisíce diváků a utržilo 5400 korun. Celkově získali v Lidtcích na vstupném při všech akcích, které jejich osvětová beseda loni pořádala, přes 24 tisíc korun. A to nevypočítáváme další schůze, konference, školení, oslavy, plesy, slavnostní odvody branců, sportovní akce uspořádané v nových Lldicích Jinými organizacemi, složkami a závody, ani těch 44 svateb z celého kraje. Kulturní komise MNV také organizuje zcela pravidelně každý měsíc zájezdy do divadel, místní lidová knihovna má už 142 pravidelných čtenářů (55 nových členů získala právé v uplynulém roce) a pořádala také 4řl úspěšné výstavy knih. V loňském závazku se nehovořilo o pomoci v zemědělství, protože v Lldiclch není sídlo statku ani JZD. A přesto na tomto úseku byla pomoc veliká. Občané například obdělali a sklidili deset hektarů řepy pro farmu Buštěhrad, usušili z neplánovaných ploch sto metráků kvalitního sena pro JZD Dřetovlce a státní statek, traktor MNV pomáhal s osádkou svážet pro JZD Vítězný únor 1500 metráků řepy a podobně. Na oplátku zase družstevnicí a patroni z Dolu Zápotocký přispěli к údržbě v Sadu přátelství v Lldicích. JZD loni nemohlo splnit plán výroby vajec pro nedostatek stájových prostorů. Došlo tedy к operativní poradě trojíce a řešení se našlo: MNV Lidice poskytl zdarma stavební materiál z bývalých ubikací, Důl Zápotocký zase pracovní sily a dík této vzájemné spolupráci byla vybudována nejen nové drůbežárna v hodnotě 190 tisíc korun, ale dodávky vajec splněny. Lidičtí pomohli společně s havíři 1 při budování potřebné kůlny pro garážování zemědělských strojů, která má cenu 120 tisíc. To všechno nutí к zamyšlení, zda příspěvek lidických občanů v jubilejním roce soutěže stojí za jejich účast v příštích letech. Věřím, že budou opět soutěžit. VI. Suchopárek, ONV Kladno ■ Nejdříve bylo vidět heiikón a potom teprve Václava Srpa na kole. Čtyřicet let ul hraje tento hudebník na Hořovtcku. Včera pospíchal do Bzové, na pohřeb. Fotq: Pavel Štícha KLÁNOVICKÝ RECEPT Klánovice jsou jednou z těch obcí, které nemohou počítat s podporou místního průmyslu nebo zemědělství, zato alo jejich sídlištní charakter vyžaduje neustálé zlepšování životního prostředí občanů. Finanční prostředky na nákladné akce získávají těžko, většinou jsou odkázány na dotace ONV. V Klánovicích nalezli pro sebe recept a možná že by pomohl řešit bolavé problémy 1 jinde. Spočívá ve sdružování finančních prostředků a v rozumném využívání půjček Státní spořitelny. Fřes čtvrt miliónu si vyžádala v loňském roce rekonstrukce veřejného osvětleni. V převážné části obce byio vyměněno vedení a instalovány výbojky. Tolik peněz by se v pokladně národního výboru nenašlo. Proto Klánovičtí ke svým 105 tisícům přidali 100 000 z dotace ONV a dalších 50 000 půjčila Státní spořitelna. Stejný postup zachovali v Klánovicích při obnově budov besedy. Spojili své síly a možnosti s Odborným učilištěm Svazu spotřebních družstev, a dnes už slouží tělocvična restaurace celé obci. Při výběru akcí, na které má věnovat vzácné finance, musí ovšem národní výbor myslet 1 na rychlou návratnost. Dobře mu vyšla kalkulace s výstavbou moderního širokoúhlého kina. Už druhým rokem čelí kino konkurenci televize a tržby jsou více než trojnásobné proti příjmům starého kina. Osvědčeného způsobu, jak 1 s malými prostředky udělat hodně pro výstavbu a zvelebení obce, se hodlají v Klánovicích přidržet v budoucnosti. V letošním roce vydláždí betonovými deskami chodník na Hlavní třídě a zase s pomocí odborného učiliště, které slíbilo příspěvek 50 000 korun. Klánovický recept přinesl dobré výsledky. Nechtěli byste to s nim zkusit i u vás? (vj) Z Čelákovic do Matahamre A. Beránek a J. Varta patří mezi členy mládežnické brigády ÜV CSM, která bude po dobu jednoho roku pracovat v závodech Kubánské ropubliky. Horizontář a soustružník ze závodu TOS Čelákovice se intenzívně připravuji na svůj odjezd, který se neodvratně blíží. Už druhý don v březnu nasednou do letadla. Na to ostatní jsme se zeptali jich samých. jaký je účel brigády? Beránek: Pomoci Kubě při výrobě náhradních dílů pro závody na výrobu niklu. V neposlední řadě sblížení a utužení přátelství mezi Kubánci a Čechoslováky. V kterých závodech budete pracovat?. Varta: Jsme rozděleni do tří skupin. První je určepa pro závod v Moa, druhá bude pracovat v Nicaru a poslední, v které jsem i já a Tonda Beránek, bude působit v Matahamre. Tam nás bude celkem sedmnáct. jaké budou pracovní podmínky? Varta: Osmihodinová pracovní doba, na tři směny. První směna začíná už ve tři ráno a končí v jedenáct dopoledne, druhá je od jedenácti do devatenácti večer a noční do tří hodin ráno. Jedenáct měsíců budeme pracovat a měsíc budeme mít dovolenou. Těším se na ni 1 na ta horka. Jsem tak trochu jižní typ, slunce mi moc nevadí a zimu rád nemám. Beránek: Tři týdny dovolené stráví me v Havaně a v nejhezčích rekreačních střediscích. Proti Vartovi jsem na tom hůř. já zase na teplo nejsem moc zvyklý. Proč Iste se řozhodli právě pro tuto brigádu? Varta: Snad proto, že se nám nabídlo poznání Jin ho kusu světa. Co si vezmete s sebou? Beránek: Nářadí, hodně dobré nálady a odhodlání hodně poznat a získat mnoho zkušeností. Rozmlouvali V. Bénová a K. Němec Svnznčkn o sjezdu JZD Ve svých dvaceti letech jsem byla zvolena delegátkou VII. sjezdu JZD. To už samotné je veliký zážltsk. Letos poprvé se dostalo na sjezd více nás, mladých. Přimlouvám se za to, aby to tak bylo 1 nadále. Ze škol se totiž rozcházíme na svá pracoviště, přijdeme mezi starší pracovníky, narazíme na překážky a mnozí z nás se někdy brzy vzdávají. Na sjezdu samotném jsem získala mnoho. Už jen pocit, že je nás hodně, kteří chceme, aby zemědělství bylo na úrovni. Hovořilo se o nových poznatcích, ale i starých bolestech. Bylo řečeno mnoho к přemýšlaní, ale proč se stále hovoří o tom, že zemědělství potřebuje pomoc. Pomoc, ta přece patři těm, kteří sami nemohou. Už by se mělo také konečně pracovat přirozenou cestou a odstraňovat příčiny a ne důsledky. Ve škole jsme slyšeli upozornění na některé nedostatky třeba v mechanizaci а ргахэ ukazuje, že se s těmito problémy náš strojírenský průmysl doposud nevypořádal. Přála bych si, aby se sjezd stal mez nlkem, od kterého by se už vyšlo na správnou cestu. A. Stibůrková, JZD Orion, Davla Ochránci čisté vody Včera nám sdělil ředitel okresní Vodohospodářské správy v Kladně, že práce na vybudování ochranného pásma kolem vodních zdrojů začaly již toto pondělí. První na řadě je čerpací stanice ve Hřebči a v Dubí. Účelem je omezit znečišťování zdrojů a zlepšení chemického složení vody. Přestanou tedy hrozit i bakteriologické závady. Letos mají kladenští vodohospodáři na ochranná pásma 200 000 korun. (her)