Svoboda, říjen 1968 (LXXVII/238-264)
1968-10-01 / No. 238
Vysokoškoláci u presidenta PRAHA (čtk). President Ludvík Svoboda přijal včera padesátičlennou delegaci vysokoškolské mládeže. Spolu s presidentem uvítali na Pražském hradě posluchače vysokých škol z celé republiky předseda vlády ing. Oldřich Černík, ministr školství prof. dr. Vladimír Kadlec a pověřenec Slovenské národní rady pro školství dr. Matej Lúčan. V průběhu přátelského setkání se mezi jeho účastníky dostavil i první tajemník ÜV KSČ Alexander Dubček. »Vždy jsem věřil naší mládeži. Věřil jsem nejen v její hluboký smysl pro právo a v její nadšení, ale i v její mravní sílu a moudrost. Věřil jsem také v opravdovost jejího pokrokového postoje, v pevnost a poctivost jejího odhodlání dát všechад síly pro další rozvoj socialistické Společnosti, jejích demokratických a humanistických rysů. Ve své důvěře jsem se nezklamal. Dnes je však třeba jít dále, neztratit nic z toho pozitivního, co lednový vývoj přinesl, navázat na tyto výsledky a rozvíjet je dále důsledně socialistickou cestou,« řekl president mimo jiné. Přb pomněl, že jsou za námi minulá léta, kdy patřilo mezi vážné deformace naší společnosti také podceňování vysokoškolské inteligence.« 0 palčivých problémech PRAHA (čtk). Branný a bezpečnostní výbor a zahraniční výbor Národního shromáždění projednaly včera na společném zasedání zprávu ministerstva národní obrany o pobytu a perspektivách postupného odchodu vojsk pěti států Varšavské smlouvy, ' terá jsou toho času na území ČSSR. ťosoudily palčivé problémy, které vznikají v souvislosti se situací, a předkládají vládě řadu doporučení. Očekávají, že vláda bude urychleně informovat o všech jednáních Národní shromáždění a předloží mu návrhy na příslušné dohody к projednání. Proletáři všech zemi, spojte se! я m * SVOBODA ORGÁN STŘEDOČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSČ Úterý 1. října 1968 • Cena 40 haléřů • RoCník LXXVII • Číslo 238 MLÁDEŽ К 28. ŘfjNU ZAPLANOU VATRY SVOBODY PRAHA (то). Spontánní hnutí mladých v celé republice, známé již dnes pod názvem Služba vlasti, vyvrcholí nmnifestačními akcemi na počest 50. výročí vzniku republiky. Včera pozvali zástupci ústředního štábu Služby vlasti, v kterém jsou zapojeny všechny mládežnické a dětské organizace, novináře na besedu, aby jim předali prohlášení štábu československé mládeži — Všem mladým vlastencům a aby je seznámili s proudem iniciativy přicházející z organizací a oddílů. Ve výzvě se štáb obrací к naší mládeži, aby se aktivně připojila к iniciativě mladých třebíčského okresu, rodného okresu presidenta Ludvíka Svobody, kteří nastoupí v sobotu 19. října pod státními vlajkami a s trikolórami na mimořádnou směnu, věnovanou presidentovi. Tato akce zahájí Týden mládeže republice. Po celý týden se budou mladí scházet na brigádách, kulturních a sportovních akcích, budou pečovat o místa, která připomínají události z historie republiky, obnovovat pomníčky. V předvečer národního svátku zaplanou na všech horách a kopcích, na všech památných místech vatry svobody a zavlají státní vlajky. Na Slovensku vztyčí stožáry s vlajkami po celé délce hranic, na všech přechodech. Tato tradiční manifestační vyjádření vlasteneckých citů nebudou pouze výsadou mladé generace. Některá slovenská JRD nabízejí pro vatry stohy slámy, slovenské závody nabízejí i technickou pomoc při odhalení kdysi nepovolené dvacetimetrové sochy Jánošíka od Janka Kulicha ve Vrátné Dolině. V době, kdy se rozžehnou vatry svobody, dorazí do Prahy štafety s poselstvím mládeže našim představitelům. V dopoledních hodinách 28. října, kdy se na pět minut rozezvučí všetíhny zvony a sirény, sejdou se mladí ve všech městech a obcích, ve všech školách a závodech, aby zanechaii příštím generacím památku na pohnuté oslavy 50. výročí vzniku naší státní samostatnosti — Stromy republiky. rybaří na papírní je ještě šero, chlad zalézá za nehty a mlha se líně povaluje nad krajinou. Člověk si chtě nechtě ohrne límec и kabátu, a kdyí vidi ty chlapy v gumových oblecích ve vodě (brrr), div mu nenaskakuje husí kůže. Ale těm dole, zdá se, je úplně hej a srší humorem na všechny .strany. »Hele, to jsou ryby jako koně, to snad ani neutáhneme,к pokřikuje ten, co je až po pás v- bahně. Z druhého konce kdosi zahaleká odpověď, trochu šťavnatější, které se všichni smějí, lnu rybáři. Kolem sedmé hodiny už jde všechno jako v dobře zaběhnuté jabričce. V síti se hemži, třepetají a vyskakují kapři. Auta, která tyto mlčenlivé pasažéry vezou, odjíždějí z hráze v pravidelných intervalech jedno za druhým. Všechna míří do Prahy. »Běží to opravdu dobře,« pochvaluje si ředitel Státního rybářství v Benešově Rudolf Kadlec, je devět hodin a třicet metráků je na vozech. První výlov — benešovští rybáři zahájili své letošní žně. Nejdřív se pustili do osmnáctthektarového rybníka Papírna и Konopiště a pak den co dent je čekají další. Celkem 550 jich bude včetně toho největšího, padesáti hektarového Podhráze, který si nechávají až na začátek listopadu. A jestli to všude půjde tak jako včera ráno — ryb bude dost. jvkj Fotě- /. Podhola KOUTEK В TRANSPLANTOVAT HLAVU? Ředitel neurochirurgické kliniky západoněmecké university ve Wůrzburgu profesor Joachim Gerlach zaujal v sobotu na zasedáni katolické akademie v Mnichově stanovisko к otázce transplantace lidského mozku. Řekl, že za dnešního stavu vědy zůstane transplantace lidského mozku patrně vždy jen utopií. Nicméně již není nemožné transplantovat na tělo člověka cizí hlavu. Takto transplantovaná hlava bude mocí ovšem převzít pouze řídící funkce pro smysly v oblasti hlavy, kdežto reakce v oblasti ostatního těla vyvolat nedokáže. . В NEJRYCHLEJŠÍ DĚDE ČEK. Během na trati 5000 metrů dosáhl v neděli 781etý lékař z Německé demokratické republiky z Budyšína v Bad-Briickenau v Bavorsku titul nejrychlejšího dědečka na světě. Hans Schnabel absolvoval trať za 31 minut a 21 vteřin. fl UNIKÁTNI KOTLOVĚ TĚLESO pro holandskou firmu De Schelde Vlisingen vyexpedovali včera z Vítkovických železáren Klementa Gottwalda. Je téměř 17 metrů dlouhé, váží 95 tun a má průměr 190 cm. Síla stěn ]e 114 mm. В PO PŘESTÁVCE, vynucené srpnovými událostmi, začala opět likvidace starého hornického města Mostu. Pracovníci báňských staveb tam odstřelili 9 domů v Tylově ulici. Do objektů navrtali 2509 otvorů, do nichž uložili 450 kg perunitu. Zbylé domy v této ulici odstřelí do konce říina. В CŘAD PRO NORMALIZACI a měření vydal přehled o výsledcích hodnocení jakosti výrobků za červenec a srpen. Mezi výrobky prvého stupně jakosti zařadily státní zkušebny m). fotoelektrický snímač děr né pásky fs 1500 ze Závodů průmyslové automatizace Praha, jemné stavební vápno z Radotínských cementáren a vápenic a železoportlandský cement 450 ze Stredoslovenské cementárny v Banské Bystrici. Do druhé skupiny rovněž zařadil Ostav pro výzkum motorových vozidel motocykl Jawa 250, typ 559-04. И Obří dýně vypěstoval příbramský zahradník Siтйпек. V zahradnictví Komunálních služeb jich bude mít nejméně 10 q. Největší dýni vypěsjoval před lety. Vážila 54 kg. Nyní mu v zahradě и Dvořákova nábřeží vyrostla zatím »jen« 26 kilová. Foto: Štěpán Stibor Josef Smrkovský: Kontakt s lidmi PRAHA (čtk). Předseda Národního shromáždění Josef Smrkovský zodpověděl včera na tiskové konferenci desítky dotazů týkajících se politické situace a činnosti našeho parlamentu v nastávajícím období. Dotazy byly vesměs totožné s těmi, které dostává při svých četných návštěvách závodů a na besedách s občany. O těchto svých návštěvách J. Smrkovský řekl, že pro něj znamenají pramen informací a síly do další práce: »Považuji přímo za součást své politické činnosti, svého života každý týden přijít na některé pracoviště a mluvit s lidmi, neboť kontakt mezi nimi a vedením státu musí být bezprostřední, neustálý.« V dalších týdnech bude Národní shromáždění pracovat podle toho, jak bude vláda předkládat své návrhy zákonů. Ještě ve čtvrtém čtvrtletí mají být projednány mj. zákon o odpovědnosti státu za škody způsobené nezákonným rozhodnutím státních orgánů, novelizace zákona o dani z příjmu, z literární a umělécké činnosti, dva zákony o úpravě sociálního zabezpečení družstevních rolníků a účastníků odboje aj. Výbory NS se budou v listopadu rovněž komplexně zabývat rozpočtem. Největší šachta PRIBRAM (st). Výstavba největší a nejmodernější šachty Uranových dolů na Příbramsku nedaleko Drásova si vyžádala mimořádného úsilí kolektivů stavbařů i montérů. Po odstranění některých těžkostí se kola šachty číslo 19 konečně roztáčí pro těžbu. Zatím sice půjde jen o omezený rozsah těžby z jednoho až dvou pater. První směna bude těžit nejprve hlušinu. Další dvě směny budou zatím vyhrazeny na dokončovací práce v jámě. Jedná se o to, aby mohla být co nejdříve zahájena těžba na dalších patrech. 1. října dojde к postupnému stěhování horníků z Bytízu do areálu šachty č. 19, kde jsou připraveny moderní šatny a další zařízení pro horníky. OKEM KAMERY В Pod nehybnou, groteskní tváří totemu, který pamatuje junácky ruch z doby před dvěma desítkami let, se nyní scházejí kralupští junáci. Zákoutí uprostřed skal na vrchu Hostivítu (častěji se říká Hostibejk, ale to už je vulgárnější verze původního názvu/ se stává často svědkem junáckého slibu. Foto: Miroslav Vízdal В Soustředění ve Štiříně v sobotu a v neděli se zúčastnilo 32 oddílových pionýrských vedoucích a rádců z okresu Praha-východ. S novým programem Pionýra je seznámila členka vedení české rady Pionýra Věra Viceníková. Jan Renčín zachytil chlapce /na snímku dole) na jednom ze stanovišť s předsedou okresní rady Pionýra Rostou Mrázem při prověřování znalostí z orientace. PĚKNÁ HODINKA R<k|M»riáž v. včerejšího podvečera V několika venkovských hospodách jsem včera chvíli postál mezi veřejemi nebo alespoň pod okny. Teskná nálada posledních dnů jako by pro tenhle posvícenský pondělek vytékala. Ze sálů se tlačily ven přidušené hlasy kontrabasů nebo zajíklý hlas křídlovky. Veselí, někde víc, jinde méně hlučné, se zmocňovalo lidských houfů na nablýskaných podlahách. Víc než jepíčích šlágrů zněly všude polky a valčíky a tanga a waltzy a melodie s rytmem vyhovujícím starší generaci. Sjížděl jsem od Bykoše к Chodouni a najednou mi zazněla jnebo doznívala, přesně nevím) moc známá melodie Chodouňské polky. Chodouňská, Libom.yšlská, Hudlická, Počapelská, Karloveská — co obec kolem Zdic, to polka. Co asi dělá jejich tvůrce? Bude doma? Byl, Trochu unavený po práci kolem domu. Ale kteroukoli ze svých skladeb dovedl Josef Poncar hned zanotovat. U muzikantů, prý je to jinak. Melodií jim měkne srdce i mozoly a rychle jsou svěží. Poncar, autor víc než stovky lidovek, kterého vytřáslo muzikantské nebe na zem roku 1902, čtrnáctý den března, přesně o týden dřív než Karla Vacka a přesně o dva týdny před Jaromírem Vejvodou. Vyslovíš-li před Čtyřicátníkem a starším jméno Vacek, uslyšíš bezděčně píseň Cikánka. Rekneš-li Vejvoda, dostaneš odpověď Skoda lásky. A Poncar? Chodouňská polka přece. Ale mistr se trochu ošívá: Měl s ní potíž hned při vydávání v roce 1930. Pak se zrodila parodie »Šroubovák« a původní slova zanikla. A začalo autorské trápení. Například policejní ředitelství z Hronova mu napsalo, že tuto skladbu zakázalo hrát, protože »bylo zjištěno, že už Ifíletá děvčata zpívají při tancovačkách ony nemravnosti. Chlapcův příslib milostného prožitku je vyjadřován oplzlými slovy.« Nejraději má kapelník Josef Poncar své první dílko, Anduličko, samozřejmě také polku. Prvně ji vzal se svou bandou s sebou na »pěknou« do Knížkovic v roce 1924. Dnes je Andulička koncertní skladbou, několikrát přearahžovanou a adaptovanou, hraje se и nás, v celé Evropě a mnohde ve světě. Nevěříte? Tedy například v Mnichově je hudební nakladatelství Wilhelm Halter, vyváží dobré skladby do Švýcar a do dalších zemí. Josef Poncar tam patří mezi nej populárnější tituly... A ještě otázka, která se dává mistrům: kde a jak jste tvořil? »Nejvíc ve vlaku. Jezdil jsem 33 let do Prahy. „Karlíčku můj" jsem udělal ve Zdicích na opěradle и nádražní pokladny. Polku „Já nemám nic“ jsem zase složil, když jsem šel z nádraží domů; otáčel jsem se, aby mě někdo nepokládal za blázna, že si pro sebe broukám. Nu, a Vašek Zeman byl báječný textař, všechno nám sedlo...« Venku se zešeřilo. Odjíždím zé^fcícké vilky od truhláře, železté/fae, domkáře, kapelníka, dirigenta, houslisty, basisty, kontrabasisty, komponisty, důchodce, mistra. Od prostého člověka Josefa Poncara, který udělal do zásoby ještě na moc let dopředu hodně dobré muziky. Aby bylo občas čím z^h^at tesknou náladu. Rudolf Kadeřábek 0 padesátinách republiky na Berounsku Rc<zhovor $ tajemnicí OV KSČ v Berouně Libuší Simínovou • Berounsko hrálo ve všem, co souviselo s vytvořením republiky, s jejím rozvojem, i krušnými chvílemi svoji úlohu. Bývalo vždycky oblastí, kde první housle hrála dělnická třída. Jsou vůbec nějak zpracovány zdejší regionální dějiny dělnického hnutí? »Komplexně je zpracovány nemáme. Ostatně těžko říci, že historikové jsou někdy s prací hotovi. Při našem OV KSČ je už sedm let skupina pro regionální dějiny. Měli jsme zvláštní začátky, kdy v ní pracovali pouze pamětníci těžící jen ze vzpomínek a prožitků. Pak došlo ke spojení — к harcovníkům se přidali promovaní historici, soudruh Kotršal, Holeček, Soukup, soudružka Čapková a jiní. Ti první si ujasnili řadu jevů, které prožili, ti druzí získali očité svědkv určitých událostí. Dík tomu má komise například mimořádnou zásluhu, že je zpracováno období existence III. ilegálního OV KSČ a mnoho z partyzánského hnutí na Podbrdsku. Materiál má být součástí velké trilogie o národním hnutí. Na školách i mimo ně pracuje v okrese nemálo lidí zapálených pro hodnocení a vykládání minulosti, Kotršal, Vachtová, König a další. Komise bude pokračovat, aby nejhlubší prolákliny, zvláště z let po roce 1945, vyplnila. Nemálo toho, o čem mluvím, je obsaženo v okresní regionální čítance.« • Vraťme se od toho, co bylo, к dnešku, lépe řečeno, к říjnovým dnům. Hovoří se totiž mezi lidmi, že se nebude nic oslavovat. Ale vždyť byl zpracován na okresním výboru strany plán jednotlivých akcí, copak se zahodil? »Nezahodil. OV KSČ, ostatní v Národní frontě a lidé vůbec pokládají 50. výročí za významnou událost. I když plán oslav z počátku roku okresní komise poněkud upravila podle dnešní situace, zůstává dost možností, jak dát výraz, že jde o velký (Pokračování na str. 2)