Svoboda, říjen 1968 (LXXVII/238-264)

1968-10-01 / No. 238

Vysokoškoláci u presidenta PRAHA (čtk). President Ludvík Svoboda přijal včera padesátičlen­­nou delegaci vysokoškolské mládeže. Spolu s presidentem uvítali na Praž­ském hradě posluchače vysokých škol z celé republiky předseda vlá­dy ing. Oldřich Černík, ministr škol­ství prof. dr. Vladimír Kadlec a pověřenec Slovenské národní rady pro školství dr. Matej Lúčan. V prů­běhu přátelského setkání se mezi jeho účastníky dostavil i první ta­jemník ÜV KSČ Alexander Dubček. »Vždy jsem věřil naší mládeži. Vě­řil jsem nejen v její hluboký smysl pro právo a v její nadšení, ale i v její mravní sílu a moudrost. Věřil jsem také v opravdovost jejího po­krokového postoje, v pevnost a po­ctivost jejího odhodlání dát všech­­ад síly pro další rozvoj socialistické Společnosti, jejích demokratických a humanistických rysů. Ve své důvě­ře jsem se nezklamal. Dnes je však třeba jít dále, neztratit nic z toho pozitivního, co lednový vývoj přinesl, navázat na tyto výsledky a rozvíjet je dále důsledně socialistickou ces­tou,« řekl president mimo jiné. Přb pomněl, že jsou za námi minulá léta, kdy patřilo mezi vážné deformace na­ší společnosti také podceňování vy­sokoškolské inteligence.« 0 palčivých problémech PRAHA (čtk). Branný a bezpečnost­ní výbor a zahraniční výbor Národ­ního shromáždění projednaly včera na společném zasedání zprávu mi­nisterstva národní obrany o pobytu a perspektivách postupného odchodu vojsk pěti států Varšavské smlouvy, ' terá jsou toho času na území ČSSR. ťosoudily palčivé problémy, které vznikají v souvislosti se situací, a předkládají vládě řadu doporučení. Očekávají, že vláda bude urychleně informovat o všech jednáních Národ­ní shromáždění a předloží mu návrhy na příslušné dohody к projednání. Proletáři všech zemi, spojte se! я m * SVOBODA ORGÁN STŘEDOČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSČ Úterý 1. října 1968 • Cena 40 haléřů • RoCník LXXVII • Číslo 238 MLÁDEŽ К 28. ŘfjNU ZAPLANOU VATRY SVOBODY PRAHA (то). Spontánní hnutí mla­dých v celé republice, známé již dnes pod názvem Služba vlasti, vyvrcholí nmnifestačními akcemi na počest 50. výročí vzniku republiky. Včera po­zvali zástupci ústředního štábu Služ­by vlasti, v kterém jsou zapojeny všechny mládežnické a dětské orga­nizace, novináře na besedu, aby jim předali prohlášení štábu českosloven­ské mládeži — Všem mladým vlas­tencům a aby je seznámili s prou­dem iniciativy přicházející z organi­zací a oddílů. Ve výzvě se štáb obrací к naší mládeži, aby se aktivně připojila к iniciativě mladých třebíčského okre­su, rodného okresu presidenta Lud­víka Svobody, kteří nastoupí v sobotu 19. října pod státními vlajkami a s tri­kolórami na mimořádnou směnu, vě­novanou presidentovi. Tato akce za­hájí Týden mládeže republice. Po celý týden se budou mladí scházet na bri­gádách, kulturních a sportovních ak­cích, budou pečovat o místa, která připomínají události z historie repu­bliky, obnovovat pomníčky. V předvečer národního svátku za­planou na všech horách a kopcích, na všech památných místech vatry svobody a zavlají státní vlajky. Na Slovensku vztyčí stožáry s vlajkami po celé délce hranic, na všech pře­chodech. Tato tradiční manifestační vyjádření vlasteneckých citů nebudou pouze výsadou mladé generace. Ně­která slovenská JRD nabízejí pro vatry stohy slámy, slovenské závody nabízejí i technickou pomoc při od­halení kdysi nepovolené dvacetime­­trové sochy Jánošíka od Janka Ku­licha ve Vrátné Dolině. V době, kdy se rozžehnou vatry svobody, dorazí do Prahy štafety s poselstvím mláde­že našim představitelům. V dopoledních hodinách 28. října, kdy se na pět minut rozezvučí všetíh­­ny zvony a sirény, sejdou se mladí ve všech městech a obcích, ve všech školách a závodech, aby zanechaii příštím generacím památku na po­hnuté oslavy 50. výročí vzniku naší státní samostatnosti — Stromy re­publiky. rybaří na papírní je ještě šero, chlad zalézá za nehty a mlha se líně povaluje nad krajinou. Člověk si chtě nechtě ohrne límec и kabátu, a kdyí vidi ty chlapy v gumových oblecích ve vodě (brrr), div mu nenaskakuje husí kůže. Ale těm dole, zdá se, je úplně hej a srší humorem na všechny .strany. »Hele, to jsou ryby jako koně, to snad ani neutáhneme,к pokřikuje ten, co je až po pás v- bahně. Z druhého konce kdosi za­haleká odpověď, trochu šťavnatější, které se všichni smějí, lnu rybáři. Kolem sedmé hodiny už jde všechno jako v dobře zaběhnuté jabričce. V síti se hemži, třepetají a vyskakují kapři. Auta, která tyto mlčenlivé pasažéry vezou, odjíždějí z hráze v pravidelných intervalech jedno za druhým. Všechna míří do Prahy. »Běží to opravdu dobře,« pochvaluje si ředitel Státního rybářství v Benešově Rudolf Kadlec, je devět hodin a třicet metráků je na vozech. První výlov — benešovští rybáři zahájili své letošní žně. Nejdřív se pustili do osmnáctthektarového rybníka Papírna и Konopiště a pak den co dent je čekají další. Celkem 550 jich bude včetně toho největšího, padesáti hektarového Podhráze, který si nechávají až na začátek listopadu. A jestli to všude půjde tak jako včera ráno — ryb bude dost. jvkj Fotě- /. Podhola KOUTEK В TRANSPLANTOVAT HLA­VU? Ředitel neurochirurgic­­ké kliniky západoněmecké university ve Wůrzburgu profesor Joachim Gerlach zaujal v sobotu na zasedáni katolické akademie v Mni­chově stanovisko к otázce transplantace lidského mozku. Řekl, že za dneš­ního stavu vědy zůstane transplantace lidského moz­ku patrně vždy jen utopií. Nicméně již není nemožné transplantovat na tělo člo­věka cizí hlavu. Takto transplantovaná hlava bude mocí ovšem převzít pouze řídící funkce pro smysly v oblasti hlavy, kdežto re­akce v oblasti ostatního tě­la vyvolat nedokáže. . В NEJRYCHLEJŠÍ DĚDE ČEK. Během na trati 5000 metrů dosáhl v neděli 781etý lékař z Německé de­mokratické republiky z Bu­­dyšína v Bad-Briickenau v Bavorsku titul nejrychlejší­ho dědečka na světě. Hans Schnabel absolvoval trať za 31 minut a 21 vteřin. fl UNIKÁTNI KOTLOVĚ TĚLESO pro holandskou firmu De Schelde Vlisingen vyexpedovali včera z Vítko­vických železáren Klemen­ta Gottwalda. Je téměř 17 metrů dlouhé, váží 95 tun a má průměr 190 cm. Síla stěn ]e 114 mm. В PO PŘESTÁVCE, vynu­cené srpnovými událostmi, začala opět likvidace sta­rého hornického města Mostu. Pracovníci báňských staveb tam odstřelili 9 do­mů v Tylově ulici. Do ob­jektů navrtali 2509 otvorů, do nichž uložili 450 kg pe­­runitu. Zbylé domy v této ulici odstřelí do konce říina. В CŘAD PRO NORMALI­ZACI a měření vydal pře­hled o výsledcích hodnoce­ní jakosti výrobků za čer­venec a srpen. Mezi výrobky prvého stupně jakosti za­řadily státní zkušebny m). fotoelektrický snímač děr né pásky fs 1500 ze Závodů průmyslové automatizace Praha, jemné stavební váp­no z Radotínských cemen­táren a vápenic a železo­­portlandský cement 450 ze Stredoslovenské cementár­ny v Banské Bystrici. Do druhé skupiny rovněž zařa­dil Ostav pro výzkum mo­torových vozidel motocykl Jawa 250, typ 559-04. И Obří dýně vypěstoval příbramský zahradník Si­­тйпек. V zahradnictví Ko­munálních služeb jich bude mít nejméně 10 q. Největší dýni vypěsjoval před lety. Vážila 54 kg. Nyní mu v zahradě и Dvořákova ná­břeží vyrostla zatím »jen« 26 kilová. Foto: Štěpán Stibor Josef Smrkovský: Kontakt s lidmi PRAHA (čtk). Předseda Národního shromáždění Josef Smrkovský zodpo­věděl včera na tiskové konferenci desítky dotazů týkajících se politic­ké situace a činnosti našeho parla­mentu v nastávajícím období. Dotazy byly vesměs totožné s těmi, které dostává při svých četných návště­vách závodů a na besedách s obča­ny. O těchto svých návštěvách J. Smrkovský řekl, že pro něj zname­nají pramen informací a síly do dal­ší práce: »Považuji přímo za součást své politické činnosti, svého života každý týden přijít na některé praco­viště a mluvit s lidmi, neboť kontakt mezi nimi a vedením státu musí být bezprostřední, neustálý.« V dalších týdnech bude Národní shromáždění pracovat podle toho, jak bude vláda předkládat své návrhy zákonů. Ještě ve čtvrtém čtvrtletí mají být projednány mj. zákon o od­povědnosti státu za škody způsobe­né nezákonným rozhodnutím stát­ních orgánů, novelizace zákona o da­ni z příjmu, z literární a umělécké činnosti, dva zákony o úpravě so­ciálního zabezpečení družstevních rolníků a účastníků odboje aj. Výbo­ry NS se budou v listopadu rovněž komplexně zabývat rozpočtem. Největší šachta PRIBRAM (st). Výstavba největší a nejmodernější šachty Uranových dolů na Příbramsku nedaleko Dráso­­va si vyžádala mimořádného úsilí kolektivů stavbařů i montérů. Po odstranění některých těžkostí se kola šachty číslo 19 konečně roztáčí pro těžbu. Zatím sice půjde jen o ome­zený rozsah těžby z jednoho až dvou pater. První směna bude těžit nej­prve hlušinu. Další dvě směny bu­dou zatím vyhrazeny na dokončova­cí práce v jámě. Jedná se o to, aby mohla být co nejdříve zahájena těž­ba na dalších patrech. 1. října dojde к postupnému stěhování horníků z Bytízu do areálu šachty č. 19, kde jsou připraveny moderní šatny a další zařízení pro horníky. OKEM KAMERY В Pod nehybnou, groteskní tváří totemu, který pamatuje junácky ruch z doby před dvěma desítkami let, se nyní scházejí kra­­lupští junáci. Zákoutí uprostřed skal na vrchu Hostivítu (častěji se říká Hostibejk, ale to už je vulgárnější verze původního názvu/ se stává často svědkem junáckého slibu. Foto: Miroslav Vízdal В Soustředění ve Štiříně v sobotu a v ne­děli se zúčastnilo 32 oddílových pionýrských vedoucích a rádců z okresu Praha-východ. S novým programem Pionýra je seznámila členka vedení české rady Pionýra Věra Vice­­níková. Jan Renčín zachytil chlapce /na sním­ku dole) na jednom ze stanovišť s předsedou okresní rady Pionýra Rostou Mrázem při pro­věřování znalostí z orientace. PĚKNÁ HODINKA R<k|M»riáž v. včerejšího podvečera V několika venkovských hospodách jsem včera chvíli postál mezi veřejemi nebo alespoň pod okny. Teskná nálada posledních dnů jako by pro tenhle posvícenský pondělek vytékala. Ze sálů se tlačily ven přidušené hlasy kontra­basů nebo zajíklý hlas křídlovky. Veselí, někde víc, jinde méně hlučné, se zmoc­ňovalo lidských houfů na nablýskaných podlahách. Víc než jepíčích šlágrů zněly všude polky a valčíky a tanga a waltzy a melodie s rytmem vyhovujícím starší generaci. Sjížděl jsem od Bykoše к Chodouni a najednou mi zazněla jnebo doznívala, přesně nevím) moc známá melodie Chodouňské polky. Cho­­douňská, Libom.yšlská, Hudlická, Počapelská, Karloveská — co obec kolem Zdic, to polka. Co asi dělá jejich tvůrce? Bude doma? Byl, Trochu unavený po práci ko­lem domu. Ale kteroukoli ze svých skladeb dovedl Josef Poncar hned za­notovat. U muzikantů, prý je to jinak. Melodií jim měkne srdce i mozoly a rychle jsou svěží. Poncar, autor víc než stovky lidovek, kterého vytřáslo muzikantské nebe na zem roku 1902, čtrnáctý den března, přesně o týden dřív než Karla Vacka a přesně o dva týdny před Jaromírem Vejvodou. Vy­­slovíš-li před Čtyřicátníkem a starším jméno Vacek, uslyšíš bezděčně pí­seň Cikánka. Rekneš-li Vejvoda, dostaneš odpověď Skoda lásky. A Poncar? Chodouňská polka přece. Ale mistr se trochu ošívá: Měl s ní potíž hned při vydávání v roce 1930. Pak se zrodila parodie »Šroubovák« a původní slova zanikla. A začalo autor­ské trápení. Například policejní ředi­telství z Hronova mu napsalo, že tuto skladbu zakázalo hrát, protože »bylo zjištěno, že už Ifíletá děvčata zpívají při tancovačkách ony nemravnosti. Chlapcův příslib milostného prožitku je vyjadřován oplzlými slovy.« Nejra­ději má kapelník Josef Poncar své první dílko, Anduličko, samozřejmě také polku. Prvně ji vzal se svou bandou s sebou na »pěknou« do Kníž­kovic v roce 1924. Dnes je Andulička koncertní skladbou, několikrát pře­­arahžovanou a adaptovanou, hraje se и nás, v celé Evropě a mnohde ve světě. Nevěříte? Tedy například v Mnichově je hudební nakladatelství Wilhelm Halter, vyváží dobré skladby do Švýcar a do dalších zemí. Josef Pon­car tam patří mezi nej populárnější tituly... A ještě otázka, která se dává mist­rům: kde a jak jste tvořil? »Nejvíc ve vlaku. Jezdil jsem 33 let do Pra­hy. „Karlíčku můj" jsem udělal ve Zdicích na opěradle и nádražní po­kladny. Polku „Já nemám nic“ jsem zase složil, když jsem šel z nádraží domů; otáčel jsem se, aby mě někdo nepokládal za blázna, že si pro sebe broukám. Nu, a Vašek Zeman byl bá­ječný textař, všechno nám sedlo...« Venku se zešeřilo. Odjíždím zé^fcíc­­ké vilky od truhláře, železté/fae, domkáře, kapelníka, dirigenta, hous­listy, basisty, kontrabasisty, kompo­nisty, důchodce, mistra. Od prostého člověka Josefa Poncara, který udělal do zásoby ještě na moc let dopředu hodně dobré muziky. Aby bylo občas čím z^h^at tesknou náladu. Rudolf Kadeřábek 0 padesátinách republiky na Berounsku Rc<zhovor $ tajemnicí OV KSČ v Berouně Libuší Simínovou • Berounsko hrálo ve všem, co souviselo s vytvořením republiky, s jejím rozvojem, i krušnými chvíle­mi svoji úlohu. Bývalo vždycky ob­lastí, kde první housle hrála dělnic­ká třída. Jsou vůbec nějak zpracová­ny zdejší regionální dějiny dělnické­ho hnutí? »Komplexně je zpracovány nemá­me. Ostatně těžko říci, že historiko­vé jsou někdy s prací hotovi. Při našem OV KSČ je už sedm let sku­pina pro regionální dějiny. Měli jsme zvláštní začátky, kdy v ní pra­covali pouze pamětníci těžící jen ze vzpomínek a prožitků. Pak došlo ke spojení — к harcovníkům se při­dali promovaní historici, soudruh Kotršal, Holeček, Soukup, soudružka Čapková a jiní. Ti první si ujasnili řadu jevů, které prožili, ti druzí zís­kali očité svědkv určitých událostí. Dík tomu má komise například mi­mořádnou zásluhu, že je zpracováno období existence III. ilegálního OV KSČ a mnoho z partyzánského hnutí na Podbrdsku. Materiál má být sou­částí velké trilogie o národním hnu­tí. Na školách i mimo ně pracuje v okrese nemálo lidí zapálených pro hodnocení a vykládání minulosti, Ko­tršal, Vachtová, König a další. Ko­mise bude pokračovat, aby nejhlubší prolákliny, zvláště z let po roce 1945, vyplnila. Nemálo toho, o čem mluvím, je obsaženo v okresní regio­nální čítance.« • Vraťme se od toho, co bylo, к dnešku, lépe řečeno, к říjnovým dnům. Hovoří se totiž mezi lidmi, že se nebude nic oslavovat. Ale vždyť byl zpracován na okresním výboru strany plán jednotlivých akcí, copak se zahodil? »Nezahodil. OV KSČ, ostatní v Ná­rodní frontě a lidé vůbec pokláda­jí 50. výročí za významnou událost. I když plán oslav z počátku roku okresní komise poněkud upravila po­dle dnešní situace, zůstává dost mož­ností, jak dát výraz, že jde o velký (Pokračování na str. 2)

Next