Svoboda, říjen 1968 (LXXVII/238-264)
1968-10-19 / No. 254
В VČERA V NOCI si s našimi nervy zahrál režisér přenosu z olympiády v Mexiku, když zcela ignoroval bol našich žen ve skoku do výšky. Neviděli jsme ani Milenu Rezkovou na stupních vítězů. Proto si její významný úspěch připomeneme dnes alespoň tímto snímkem. Generál Klapálek na besedu do Kolína KOLlN (ben). Oslavy 50. výročí vzniku samostatné Československé republiky budou v Kolíně školou historie našich národů. Kromě slavnostního společného zasedání okresního výboru Národní fronty, MěstNV a ONV, které se uskuteční 25. října v kolínském divadle, bude v neděli 27. října kladení věnců к památníkům padlých v obou světových válkách a slavnostní koncert na náměstí. V pondělí 28. října bude v Družstevním domě besedovat s občany kromě jiných i hrdina ČSSR, armádní generál Karel Klapálek na téma, Jak jsme bojovali. Slavnostní koncert Kolínského orchestrálního sdružení a pěveckých sborů kutnohorských a kolínských učitelů 30. října v Městském divadle a dne 31. října kulturní a tělovýchovná akademie letošní jubilejní oslavy zakončí. S PŘÍLOHOU # šestý den je sobota milosti a přítomnosti Proletáři viech zemí, spojte se! -j ■ * »ODA ORGÁN STŘEDOČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSČ Sobota 19. října 1968 • Cena 70 haléřů • Ročník LXXVII • Číslo 254 fAhčrhnnet @ 3Snoznč číslo • Záhady Velikonočního ostrova ® Vzpomínky na Františka Kmocha Ф Zem pro rododendron Q Od hřbitova к puškári Я NA KONCI ROZSÁHLÝCH STAROBOLESLAVSKÝCH LESO se jmenuje tento snímek Marie Hartmanové, jejíž další fotografie uveřejňujeme na 6. hraně dnešní sobotní přílohy. PLENÁRNÍ SCHŮZE NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ RATIFIKACE smlouvy o dočasném pobytu vojsk Z 242 poslanců: čtyři proti, deset se zdrželo hlasování Včera od rána se zabývaly orgány Národního shromáždění dohodou o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na našem území, podepsanou ve středu vládami ČSSR a SSSR. Dopoledne projednávaly dohodu na společném zasedání tři parlamentní výbory — zahraniční, ústavněprávnl, branný a bezpečnostní. Diskuse trvala přes tři a půl hodiny. Po bouřlivé výměně názorů se poslanci hlasováním vyjádřili к návrhu schvalovacího usnesení, které zní: »Národní shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí se smlouvou mezí vládou ČSSR a vládou SSSR o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československé socialistické republiky, podepsanou v Praze dne 16. října 1968.« Z celkového počtu 42 poslanců na společné schůzi výborů čtyři hlasovali proti návrhu, dva se zdrželi hlasování Plénum Národního shromáždění začalo v 15 hodin. Krátce před za-i čátkem usedl na čestném místě, srdečně pozdravován, president republiky Ludvík Svoboda. Schůze se dále zúčastnili předseda vlády ing. O. Černík se svými místopředsedy, členové vlády a další hosté. Za přítomnosti 242 poslanců zahájil jednání předseda NS Josef Smrkovský. Oznámil, že na pořadu 27. schůze je jediný bod: projednání vládního návrhu, kterým byla Národnímu Shromáždění předložena к projevu souhlasu dohoda mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na našem území. Současně uvedl, že předsednictvu NS došlo к tomuto jednání na 200 rezolucí ze závodů a institucí, jimiž se předsednictvo zabývalo na svém zasedání bezprostředně před zahájením pléna NS. К návrhu promluvil předseda vlády inž. O. Černík. Po jeho projevu podal poslanec Jan Němec zprávu o dopoledním jednání parlamentních výborů a doporučil ke schválení návrh schvalovacího usnesení. Následovala kratší rozprava, v níž vystoupilo 7 poslanců. Dr. G. Sekaninová-Cakrtová navrhla doporučit vládě, aby v brzké době zahájila se Sovětským svazem jednání o úplném odchodu sovětských vojsk z čs. území. Ing. O. Černík v rozpravě doporučil schválit předložený návrh smlouvy а к návrhu post. Sekaninové podal protinávrh, aby předsednictvo NS zařadilo ve vhodné době na pořad jednání NS plnění smlouvy a teprve na základě tohoto jednání podalo své připomínky vládě. O diskusních vystoupeních ostatních poslanců řekl, že podle jeho přesvědčení jsou všechna motivována pocitem velké odpovědnosti před voliči, před lidem. Konstatoval, že předložená smlouva neuzavlrá možnost dalšího jednání se SSSR. Místopředsedkyně NS Marie Miková Informovala o obsahu rezolucí, které NS došly a v nichž občané vyjadřují svou důvěru KSČ, vládě a NS, svou důvěru v sílu naší armády, která podle jejich mínění je schopna plně zabezpečovat výstavbu socialismu v naší zemi. V 17 hodin poslanci hlasováním schválili předložený vládní návrh Smlouvy mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR, podepsanou v Praze dne 18. října 1968. (Text smlouvy nveřejňujeme na Z. str.) Z 24Z přítomných poslanců 4 hlasovali proti a 10 se zdrželo hlasování. Podle jednacího řádu se pak poslanci vyjádřili hlasováním к protinávrhu předsedy vlády posl. ing. Černíka a přijali jej 233 hlasy. II. ROČNÍK AMATÉRSKÉHO DOSTIHU U2 V HEDÉLI Cena deníku SVOBODA Na dráze v Chuchli odstartuje v neděli ve 13.30 hodin II. ročník dostihu o Cenu deníku Svoboda. Na vytrvaleckou trať 2200 m nastoupí sedm vytrvalců. V sedlech koní budou bojovat o čestnoů cenu naší redakce amatérští jezdci, kteří mají za sebou pěkné úspěchy u nás i v zahraničí. Petr Varvažovský z Kralup, který jezdí všechny druhy dostihů, startoval minulou neděli ve Vídní v mezinárodním dostihu »Fegentri« mezi nejlepšími amatéry Evropy. Dr. Polák, loňský šampión, často startuje v zahraničí, zvláště v NDR s velmi dobrými úspěchy. Loni reprezentoval náš ama-( térský dostihový sport spolu s am. Kierykovou v NSR právě v mezinárodním »Fegentri«. Zajímavý bude také hlavní dostih, poslední klasická zkouška St. Leger na 2800 m, kde xaverovská Novela je favoritem č. 1. A ještě naše mínění: 1. Cena deníku Svoboda: Istambul-Harlém. 2. Valse-Louh, 3. Byrokrat-Pandur. 4. Novela-Metro. 5. Lasi-Model. 6. Poruba- Pacelon. (mf) Pomoc vesnici SOS KLADNO (vh). Mechanizační četa oceláren Poldiny hutě má ve svém středu odborníky mnoha řemesel. Jejich um jim vysloužil také titul brigáda socialistické prácé, kterou dnes vede A. Pecák. Brigáda se poradila o výzvě naší televize pomoci dětským vesnicím SOS a slíbila odpracovat potřebný počet brigádnických hodin na řemeslnických pracích na této vesnici. Závodní výbor ROH oceláren Poldi uvítal závazek brigády a slíbil při jeho plnění pomoci dopravním prostředkem a dalším potřebným materiálem. Kalendář na 400 let PRAHA (čtkl. Kalendář, který nezestárne ani za 400 let, předvedl včera novinářům jeho vynálezce Josef Zelený, pracovník výpočetní laboratoře pražského ústavu racionalizace ve stavebnictví. Tento světový objev vypočítá v rozmezí 800 let (400 let dopředu a 400 let dozadu) pouhým otočením knoflíku všechna kalendářní data. jádro calendátoru, formátu většího diáře, tvoří mechanická aparatura, v niž je kalendářní soustava juliánská, gregoriánská i tzv. jednotného světového kalendáře, jehož zavedení připravuje OSN. Doplněn je zásobníkem pro tzv. paměťové lístky rozdělené na kalendářní dnv. 1 Hodnotu tohoto vynálezu dokumentuje 1 zájem řady světových firem o jeho výrobu U nás se na jeho výrobu připravuje družstvu Renokov z Nových Zámků. Je naděje, že první jeho exempláře budou na našem trhu již v příštím roce. Má stát zhruba tolik co luxusní ka lendář s diářem. Jsme rozmazlená generace. Přijde první podzimní mlha, a už se sháníme po čaji s rumem. Vrtkavé povahy. Jako to letošní počasí. To pantáta Procházků je učiněná stálice. Podzim nepodzim, svých šest kozlů denně udělá. Výjimkou je pouze neděle. To jich udělá osm. Má pro to všechny předpoklady. Jednak je z té starší generace. A pak — vezme to z hospody přes náves kolem hrusického, kostelíka a po stu, krocích je doma. Pořád z kopce. A tady, v půli cesty mezi hospodou a Procházkovic gruntem, jsme se potkali. »Jeitliže jsem znal Joseja? No to je otázka! Nejlepší kamarádi jsme bývali. Už jste viděli naše koně?« Byli jsme poučeni, a tak víme, že kdybychom šli к Procházkovým třeba na námluvy, nejdříve musíme vidět hříbě s klisnou, posoudit jejich exteriér, zkusit nohu, plácnout po šíji, znát rodokmen. Jo, a když budeme mít štěstí a pantáta naspěch, tak možná těsně před odchodem dojde řeč i na nevěstu. Jenže pantáta naspěch neměli »Tak to sou voní. To víte, už to není, co bývalo za mých mladých let. My mívali nejlepší koně v celém kryji. Mladý si teď víc hledí traktorů. Ale já říkám kůň je kůň. To mi můžete věřit, vždyf jsem и koňů od narození. A ve třinácti už jsem vlastnoručně vypiplal hříbě. To už je přes sedmdesát let.« NEDĚLE M NÁVSI б&шъшШй Pantátovi Josefu Procházkovi lišácky zajiskřilo v očích. Z toho něco bude! »Znal jsem Josefa Ladu, znal. Vždyt jsme bývali spolužáci a nejlepší kamarádi. A jedině jeho obrazům a mým koním může císař pán děkovat, že o svou monarchii nepřišel o dvacet let dříve. To bylo tak. Po léta jsme tady válčívali. .. návesáci proti potočákům. To jako ti, co jsme bydleli na návsi, proti těm, co žili и potoka. Josef Ladů byl náčelník a já jeho zástupce. Z orebního kolečka a kouřové roury jsme udělali kanón, z padavek dělové koule. Pak jsme vymysleli tajný válečný plán. Nejdříve že zaberem celé Hrusice t s potočáky, a pak potáhneme dál — až do Vídně. Promyšlený to bylo dobře, a Josef mi slíbil, že mě povýší na feldmaršála. Až když to vyhrajem! Byl chytrej.« »Feldmaršálem nejste, tak to jste prohráli, viďte?« »Kdepak, neprohráli! Von se tenkrát rozváděl kostelník Zítka se svou ženou. Vona byla ze mlejna, támhle dole z Hubačova. A jak byl z toho celej neštastnej, říká Josefovi: „Hele chlapče, ty umíš dobře malovat, vymaluj mi na památku hubačovskej mlejn!“ Josef že jo, a druhej den mu přines vobraz. Kostelník se dojetím rozplakal, a dal mu za něj zlatku. To byl jeho první honorář. No a zrovna v tý době já dostal zlatku od pantáty za to vypiplaný hříbě. Von měl zlatku, já zlatku, to bylo tenkrát nějakejch peněz. A tak jsme se domluvili, že tedy toho válečnýho tažení necháme, a von jako že bude malovat obrazy a já chovat koně. A přitom zůstaloI« »A nemrzí vás to?« I kdepak! On to císař pán stejně projel. A potom — já si myslím, že kdo jednou namaluje obraz, nebo vychová krásný ušlechtilý hříbě, tomu to stačí, .žádný okupantský choutky nemá, ten už se na válečný tažení nikdy nevydá!« JAN JURÁK Ruko II opěl na programu Je porušován horní zákon • Proč mlčí báňský úřad? KLADNO (mvk). Včera skončilo v Kladně dvoudenní zasedání oborové komise ústředního výboru Odborového svazu horníků. Na pořad se dostal také známý problém Dolu Rako II, jehož výstavbu hájili rakovničtí havíři stávkou. Podle rozhodnutí vyšších orgánů má být tato stavba definitivně zastavena. OV OS horníků se však proti tomu rozhodnuti postavil s tím, že nelze souhlasit se zastavením stavby do doby, než bude pro pracovníky náhradní zaměstnání. Na jednání kladenské oborové komise, která se stanoviskem ÚV OS souhlasila, se však objevily ještě další závažnější okolnosti. Základní příčinou tohoto vývoje je v nové soustavě nevyjasněný vztah těžby surovín к ostatnímu hospodářství. . Naše hornické podniky Žádají totiž, aby v zájmu ekonomického čerpání surovinových zásob bylo provozováno se státní účastí, jak se tomu všude na světě,, kromě OSA. Vystavit těžební podniky, nejen uhelné, tlaku trhu znamená našimi zásobami plýtvat a- podřezávat si tak pod sebou větev. Opuštěné doly už nikdy nebudou moci vydat své bohatství. Tak o tom hovoří i horní zákon, který je touto cestou porušován. Nevyjádří-li se vláda v nejbližší době к připomínkám OV OS, pak by se touto otázkou měl zabývat sjezd pracovníků v hornictví. Další otevřenou otázkou Je tu postoj ústředního báňského úřadu,, který by se měl touto otázkou v prvé řadě zabývat. Pátek řepařů PRAHA (pnk). Na špici mezi -východními okresy byla i včera K. Hora s 18,9 % sklizené řepy před Kolínem s 13,2 %, Mladou Boleslavi se 7 % a Nymburkem s 5,3 %. Sklizeň cukrovky a brambor vázne i v okrese Praha-západ. Z celkového počtu 2683 ha řepy sklidili zemědělci do včerejška 649 ha, brambor jenom 93 ha. KLADNO (sv). Do pátku bylo na Kladensku sklizeno 2022 ha, což le 35 % z celého úkolu. I když je to vzhledem ke špatnému počasí proti loňskému roku méně, jsou podle předběžných údajů kladenští zemědělci se sklizní cukrovky v kraji na prvním místě. START S POTÍŽEMI MĚlNlK (ště). S nedostatečnou zásobou cukrovky se rozeběhla včera kampaň v mělnickém cukrovaru, který svým zařízením patři u nás mezi nejmodernější. Těžký terén v polích ztěžuje odvoz řepy, a tak místo potřebných 100 tisíc metráků cukrovky začíná kampaň jen s 25 000 centy. Po nejistém rozběhu nemohou cukrovarníci proto ani zhodnotit dostatečně kvalitu dodávané suroviny. Včera pokusné KOLÍN (ben). Včera se poprvé rozjela z JZD Starý Kolín univerzální sušárna BS 06 výrobek Rudných dólů Ejpovice ve francouzské licenci. Sušárna, jejíž montáž včetně adaptérů a ostatního pomocného zařízení si vyžádala náklad dva a půl miliónu, je na kolínském.ókres.e první svého druhu. Pohonnou hmotou pro sušárnu jsou topné oleje. Denní spotřeba je 4500' litrů. Sušárny usuší 6 metráků kvalitní práškové nebo granulované sušiny za hodinu. V JZD Starý Kolín budou sušit všechny druhy píce, řepný chrást, cukrovku. Vandalové v uniforme NYMBURK (pnkj. Jestliže si až ďo včerejška lámali Nymburští hlavu s tím,., kde 28. října vysadí Jubilejní stromy,, mají dík skupině našich vojáků od útvaru 8008 Mladá po starosti. Ti totiž ve středu večer pooíjeli v hotelu Praha v Nymburce a před půlnocí si vyšit na noční procházku městem. Na náměstí sl pak před, hotelem Záložna vybili zlost na mladších javorech. Žalostný byl ráno pohled na ulámané koruny 8 stromků 1 na další stopy jejich řádění.