Svoboda, říjen 1968 (LXXVII/238-264)

1968-10-19 / No. 254

В VČERA V NOCI si s našimi nervy zahrál režisér přenosu z olympiády v Mexiku, když zcela ignoroval bol našich žen ve skoku do výšky. Neviděli jsme ani Milenu Rezkovou na stupních vítězů. Proto si její významný úspěch připomeneme dnes alespoň tímto snímkem. Generál Klapálek na besedu do Kolína KOLlN (ben). Oslavy 50. výročí vzni­ku samostatné Československé republi­ky budou v Kolíně školou historie na­šich národů. Kromě slavnostního společ­ného zasedání okresního výboru Národ­ní fronty, MěstNV a ONV, které se uskuteční 25. října v kolínském divadle, bude v neděli 27. října kladení věnců к památníkům padlých v obou světo­vých válkách a slavnostní koncert na náměstí. V pondělí 28. října bude v Družstevním domě besedovat s obča­ny kromě jiných i hrdina ČSSR, armád­ní generál Karel Klapálek na téma, Jak jsme bojovali. Slavnostní koncert Kolín­ského orchestrálního sdružení a pěvec­kých sborů kutnohorských a kolínských učitelů 30. října v Městském divadle a dne 31. října kulturní a tělovýchovná akademie letošní jubilejní oslavy za­končí. S PŘÍLOHOU # šestý den je sobota milosti a přítomnosti Proletáři viech zemí, spojte se! -j ■ * »ODA ORGÁN STŘEDOČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSČ Sobota 19. října 1968 • Cena 70 haléřů • Ročník LXXVII • Číslo 254 fAhčrhnnet @ 3Snoznč číslo • Záhady Velikonočního ostrova ® Vzpomínky na Františka Kmocha Ф Zem pro rododendron Q Od hřbitova к puškári Я NA KONCI ROZSÁHLÝCH STAROBOLESLAVSKÝCH LESO se jmenuje tento snímek Marie Hartmanové, jejíž další fotografie uveřejňujeme na 6. hraně dnešní sobotní přílohy. PLENÁRNÍ SCHŮZE NÁRODNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ RATIFIKACE smlouvy o dočasném pobytu vojsk Z 242 poslanců: čtyři proti, deset se zdrželo hlasování Včera od rána se zabývaly orgány Národního shromáždění dohodou o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na našem území, podepsanou ve středu vládami ČSSR a SSSR. Dopoledne projednávaly dohodu na společném zasedání tři parlamentní vý­bory — zahraniční, ústavněprávnl, bran­ný a bezpečnostní. Diskuse trvala přes tři a půl hodiny. Po bouřlivé výměně ná­zorů se poslanci hlasováním vyjádřili к návrhu schvalovacího usnesení, které zní: »Národní shromáždění Českoslo­venské socialistické republiky souhlasí se smlouvou mezí vládou ČSSR a vlá­dou SSSR o podmínkách dočasného po­bytu sovětských vojsk na území Česko­slovenské socialistické republiky, pode­psanou v Praze dne 16. října 1968.« Z celkového počtu 42 poslanců na společné schůzi výborů čtyři hlasovali proti návrhu, dva se zdrželi hlasování Plénum Národního shromáždění začalo v 15 hodin. Krátce před za-i čátkem usedl na čestném místě, sr­dečně pozdravován, president repub­liky Ludvík Svoboda. Schůze se dále zúčastnili předseda vlády ing. O. Čer­ník se svými místopředsedy, členové vlády a další hosté. Za přítomnosti 242 poslanců zahájil jednání předseda NS Josef Smrkov­­ský. Oznámil, že na pořadu 27. schů­ze je jediný bod: projednání vlád­ního návrhu, kterým byla Národnímu Shromáždění předložena к projevu souhlasu dohoda mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o podmínkách do­časného pobytu sovětských vojsk na našem území. Současně uvedl, že předsednictvu NS došlo к tomuto jednání na 200 rezolucí ze závodů a institucí, jimiž se předsednictvo za­bývalo na svém zasedání bezprostřed­ně před zahájením pléna NS. К návrhu promluvil předseda vlády inž. O. Černík. Po jeho projevu podal poslanec Jan Němec zprávu o dopoled­ním jednání parlamentních výborů a doporučil ke schválení návrh schvalova­cího usnesení. Následovala kratší rozprava, v níž vystoupilo 7 poslanců. Dr. G. Sekanino­­vá-Cakrtová navrhla doporučit vládě, aby v brzké době zahájila se Sovětským svazem jednání o úplném odchodu so­větských vojsk z čs. území. Ing. O. Čer­ník v rozpravě doporučil schválit před­ložený návrh smlouvy а к návrhu post. Sekaninové podal protinávrh, aby před­sednictvo NS zařadilo ve vhodné době na pořad jednání NS plnění smlouvy a teprve na základě tohoto jednání podalo své připomínky vládě. O diskusních vy­stoupeních ostatních poslanců řekl, že podle jeho přesvědčení jsou všechna motivována pocitem velké odpovědnosti před voliči, před lidem. Konstatoval, že předložená smlouva neuzavlrá možnost dalšího jednání se SSSR. Místopředsedkyně NS Marie Miková Informovala o obsahu rezolucí, které NS došly a v nichž občané vyjadřují svou důvěru KSČ, vládě a NS, svou dů­věru v sílu naší armády, která podle jejich mínění je schopna plně zabezpe­čovat výstavbu socialismu v naší zemi. V 17 hodin poslanci hlasováním schvá­lili předložený vládní návrh Smlouvy mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o pod­mínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR, podepsanou v Pra­ze dne 18. října 1968. (Text smlouvy nve­­řejňujeme na Z. str.) Z 24Z přítomných poslanců 4 hlasovali proti a 10 se zdrželo hlasování. Podle jednacího řádu se pak poslanci vyjá­dřili hlasováním к protinávrhu předsedy vlády posl. ing. Černíka a přijali jej 233 hlasy. II. ROČNÍK AMATÉRSKÉHO DOSTIHU U2 V HEDÉLI Cena deníku SVOBODA Na dráze v Chuchli odstartuje v neděli ve 13.30 hodin II. ročník dostihu o Cenu deníku Svoboda. Na vytrvaleckou trať 2200 m nastoupí sedm vytrvalců. V sedlech koní budou bojovat o čestnoů cenu naší redakce amatér­ští jezdci, kteří mají za sebou pěkné úspěchy u nás i v zahraničí. Petr Varvažovský z Kralup, který jezdí všechny druhy dostihů, startoval mi­nulou neděli ve Vídní v mezinárod­ním dostihu »Fegentri« mezi nejlep­­šími amatéry Evropy. Dr. Polák, loň­ský šampión, často startuje v zahra­ničí, zvláště v NDR s velmi dobrými úspěchy. Loni reprezentoval náš ama-( térský dostihový sport spolu s am. Kierykovou v NSR právě v mezinárod­ním »Fegentri«. Zajímavý bude také hlavní dostih, poslední klasická zkouš­ka St. Leger na 2800 m, kde xaverov­­ská Novela je favoritem č. 1. A ještě naše mínění: 1. Cena dení­ku Svoboda: Istambul-Harlém. 2. Val­­se-Louh, 3. Byrokrat-Pandur. 4. Nove­­la-Metro. 5. Lasi-Model. 6. Poruba- Pacelon. (mf) Pomoc vesnici SOS KLADNO (vh). Mechanizační četa oce­láren Poldiny hutě má ve svém středu odborníky mnoha řemesel. Jejich um jim vysloužil také titul brigáda socialistic­ké prácé, kterou dnes vede A. Pecák. Brigáda se poradila o výzvě naší televi­ze pomoci dětským vesnicím SOS a slí­bila odpracovat potřebný počet brigád­nických hodin na řemeslnických pra­cích na této vesnici. Závodní výbor ROH oceláren Poldi uvítal závazek brigády a slíbil při jeho plnění pomoci dopravním prostředkem a dalším potřebným mate­riálem. Kalendář na 400 let PRAHA (čtkl. Kalendář, který nezestár­ne ani za 400 let, předvedl včera no­vinářům jeho vynálezce Josef Zelený, pracovník výpočetní laboratoře pražské­ho ústavu racionalizace ve stavebnic­tví. Tento světový objev vypočítá v roz­mezí 800 let (400 let dopředu a 400 let dozadu) pouhým otočením knoflíku vše­chna kalendářní data. jádro calendátoru, formátu většího diáře, tvoří mechanická aparatura, v niž je kalendářní soustava juliánská, grego­­riánská i tzv. jednotného světového ka­lendáře, jehož zavedení připravuje OSN. Doplněn je zásobníkem pro tzv. pa­měťové lístky rozdělené na kalendářní dnv. 1 Hodnotu tohoto vynálezu dokumentuje 1 zájem řady světových firem o jeho výrobu U nás se na jeho výrobu při­pravuje družstvu Renokov z Nových Zám­ků. Je naděje, že první jeho exempláře budou na našem trhu již v příštím ro­ce. Má stát zhruba tolik co luxusní ka lendář s diářem. Jsme rozmazlená generace. Přijde první podzimní mlha, a už se shá­níme po čaji s rumem. Vrtkavé po­vahy. Jako to letošní počasí. To pantáta Procházků je učiněná stá­lice. Podzim nepodzim, svých šest kozlů denně udělá. Výjimkou je pou­ze neděle. To jich udělá osm. Má pro to všechny předpoklady. Jednak je z té starší generace. A pak — vezme to z hospody přes náves kolem hrusického, kostelíka a po stu, krocích je doma. Pořád z kopce. A tady, v půli cesty mezi hos­podou a Procházkovic gruntem, jsme se potkali. »Jeitliže jsem znal Joseja? No to je otázka! Nejlepší kamarádi jsme bývali. Už jste vi­děli naše koně?« Byli jsme poučeni, a tak víme, že kdybychom šli к Procházkovým třeba na námluvy, nejdříve musíme vidět hříbě s klisnou, posoudit je­jich exteriér, zkusit nohu, plácnout po šíji, znát rodokmen. Jo, a když budeme mít štěstí a pantáta na­spěch, tak možná těsně před od­chodem dojde řeč i na nevěstu. Jenže pantáta naspěch neměli »Tak to sou voní. To víte, už to není, co bývalo za mých mladých let. My mívali nejlepší koně v ce­lém kryji. Mladý si teď víc hledí traktorů. Ale já říkám kůň je kůň. To mi můžete věřit, vždyf jsem и koňů od narození. A ve třinácti už jsem vlastnoručně vypiplal hříbě. To už je přes sedmdesát let.« NEDĚLE M NÁVSI б&шъшШй Pantátovi Josefu Procházkovi li­šácky zajiskřilo v očích. Z toho něco bude! »Znal jsem Josefa Ladu, znal. Vždyt jsme bývali spolužáci a nej­lepší kamarádi. A jedině jeho obra­zům a mým koním může císař pán děkovat, že o svou monarchii ne­přišel o dvacet let dříve. To bylo tak. Po léta jsme tady válčívali. .. návesáci proti potočá­­kům. To jako ti, co jsme bydleli na návsi, proti těm, co žili и po­toka. Josef Ladů byl náčelník a já jeho zástupce. Z orebního kolečka a kouřové roury jsme udělali ka­nón, z padavek dělové koule. Pak jsme vymysleli tajný válečný plán. Nejdříve že zaberem celé Hrusice t s potočáky, a pak potáhneme dál — až do Vídně. Promyšlený to by­lo dobře, a Josef mi slíbil, že mě povýší na feldmaršála. Až když to vyhrajem! Byl chytrej.« »Feldmaršálem nejste, tak to jste prohráli, viďte?« »Kdepak, neprohráli! Von se ten­krát rozváděl kostelník Zítka se svou ženou. Vona byla ze mlejna, támhle dole z Hubačova. A jak byl z toho celej neštastnej, říká Jose­fovi: „Hele chlapče, ty umíš dobře malovat, vymaluj mi na památku hubačovskej mlejn!“ Josef že jo, a druhej den mu přines vobraz. Kos­telník se dojetím rozplakal, a dal mu za něj zlatku. To byl jeho první honorář. No a zrovna v tý době já dostal zlatku od pantáty za to vypiplaný hříbě. Von měl zlatku, já zlatku, to bylo tenkrát nějakejch peněz. A tak jsme se domluvili, že tedy toho válečnýho tažení nechá­me, a von jako že bude malovat obrazy a já chovat koně. A přitom zůstaloI« »A nemrzí vás to?« I kdepak! On to císař pán stejně projel. A potom — já si myslím, že kdo jednou namaluje obraz, ne­bo vychová krásný ušlechtilý hříbě, tomu to stačí, .žádný okupantský choutky nemá, ten už se na váleč­ný tažení nikdy nevydá!« JAN JURÁK Ruko II opěl na programu Je porušován horní zákon • Proč mlčí báňský úřad? KLADNO (mvk). Včera skončilo v Kladně dvoudenní zasedání oborové komise ústředního výboru Odborového svazu horníků. Na pořad se dostal také známý problém Dolu Rako II, jehož výstavbu hájili rakovničtí havíři stávkou. Podle rozhodnutí vyšších orgánů má být tato stavba definitivně zastavena. OV OS horníků se však proti tomu rozhodnuti postavil s tím, že nelze souhlasit se zastavením stavby do doby, než bude pro pracovníky náhradní zaměstnání. Na jednání kladenské oborové komi­se, která se stanoviskem ÚV OS souhla­sila, se však objevily ještě další závaž­nější okolnosti. Základní příčinou tohoto vývoje je v nové soustavě nevyjasněný vztah těžby surovín к ostatnímu hos­podářství. . Naše hornické podniky Žádají totiž, aby v zájmu ekonomického čer­pání surovinových zásob bylo provozo­váno se státní účastí, jak se tomu všude na světě,, kromě OSA. Vystavit těžební podniky, nejen uhelné, tlaku trhu zna­mená našimi zásobami plýtvat a- podře­závat si tak pod sebou větev. Opuštěné doly už nikdy nebudou moci vydat své bohatství. Tak o tom hovoří i horní zá­kon, který je touto cestou porušován. Nevyjádří-li se vláda v nejbližší době к připomínkám OV OS, pak by se touto otázkou měl zabývat sjezd pracovníků v hornictví. Další otevřenou otázkou Je tu po­stoj ústředního báňského úřadu,, kte­rý by se měl touto otázkou v prvé řadě zabývat. Pátek řepařů PRAHA (pnk). Na špici mezi -vý­chodními okresy byla i včera K. Ho­ra s 18,9 % sklizené řepy před Kolí­nem s 13,2 %, Mladou Boleslavi se 7 % a Nymburkem s 5,3 %. Sklizeň cukrovky a brambor váz­ne i v okrese Praha-západ. Z celko­vého počtu 2683 ha řepy sklidili ze­mědělci do včerejška 649 ha, bram­bor jenom 93 ha. KLADNO (sv). Do pátku bylo na Kladensku sklizeno 2022 ha, což le 35 % z celého úkolu. I když je to vzhledem ke špatnému počasí proti loňskému roku méně, jsou podle předběžných údajů kladenští země­dělci se sklizní cukrovky v kraji na prvním místě. START S POTÍŽEMI MĚlNlK (ště). S nedostatečnou záso­bou cukrovky se rozeběhla včera kam­paň v mělnickém cukrovaru, který svým zařízením patři u nás mezi nejmoderněj­ší. Těžký terén v polích ztěžuje odvoz řepy, a tak místo potřebných 100 tisíc metráků cukrovky začíná kampaň jen s 25 000 centy. Po nejistém rozběhu ne­mohou cukrovarníci proto ani zhodnotit dostatečně kvalitu dodávané suroviny. Včera pokusné KOLÍN (ben). Včera se poprvé rozjela z JZD Starý Kolín univerzální sušárna BS 06 výrobek Rudných dólů Ejpovice ve francouzské licenci. Sušárna, jejíž mon­táž včetně adaptérů a ostatního pomoc­ného zařízení si vyžádala náklad dva a půl miliónu, je na kolínském.ókres.e prv­ní svého druhu. Pohonnou hmotou pro sušárnu jsou topné oleje. Denní spotře­ba je 4500' litrů. Sušárny usuší 6 met­ráků kvalitní práškové nebo granulo­vané sušiny za hodinu. V JZD Starý Kolín budou sušit všechny druhy píce, řepný chrást, cukrovku. Vandalové v uniforme NYMBURK (pnkj. Jestliže si až ďo vče­rejška lámali Nymburští hlavu s tím,., kde 28. října vysadí Jubilejní stromy,, mají dík skupině našich vojáků od útvaru 8008 Mladá po starosti. Ti totiž ve středu večer pooíjeli v hotelu Praha v Nymbur­ce a před půlnocí si vyšit na noční pro­cházku městem. Na náměstí sl pak před, hotelem Záložna vybili zlost na mladších javorech. Žalostný byl ráno pohled na ulámané koruny 8 stromků 1 na další sto­py jejich řádění.

Next