Svoboda, listopad 1968 (LXXVII/265-289)

1968-11-01 / No. 265

GALAKONCERT Proletáři všech zemi, spojte se! E ш MĚLNÍK f Stě). V. Mělníku se včera 'f |m f É Я 1Ц Ш Щ Ц /Ш představil mužský , sbor Armádního Ш. I Ш i Ц | S | | В Ш uměleckého souboru Víta Nejedlého, Yk 1 1 I I i i | | i i nositele Rádu republiky. Velký sál Ш í Ш Щ aim Ш lilii Kulturního domu byl doslova pře- . iSk Q ! Ш 1 и Ш) Ш Щ Я Ш / щ plněn mladými poslurhaěi z místních ЧУКЭЯш/ I Я Ж j I i I i i |iS M S Skol, pro které byl určen slavnostní IžčK W Ш IBIlllIi Щ program к 50. výročí vzniku naší re- V Ш. 9 m. M7 JL^JL _HL čajkovského a řady dalších světových ORGAN STŘEDOČESKÉHO KRAJSKÉHO VÝBORU KSČ skladatelů zazpíval vojenský soubor, --------------------—------------------------------------------------------------------­který pro tuto příležitost odložil ze- Pátek 1. listopadu 1988 • Cena 50 haléřů • Ročník LXXVII • Číslo 265 lenou ^ажжжжЖ|ЖНННМ^ННМНЯ11НЯЯНННВ1Н1^НИИВНННВННННВВ Milióny na polích Mladoboleslavsko se mobilizuje ke sklizni cukrovky MLADÄ BOLESLAV (pnk). Od hlavního ekonoma Okresního zemědělského sdružení v Mladé Boleslavi Jiřího Urbana jsem se dověděl, že »bílého zlata« tam leží na polích nejméně za 35 miliónů korun. Jak zachránit tak nesmírné bohat­ství? — to byla otázka, s kterou jsem navštívil některé instituce, o kterých jsem se domníval, že by jim osud 438 nových bytů v Brandýse nad Labem Dodiži Prúmstav slovo? BRANDÝS NAD LABEM (Jnk). Občany Brandýsa nad Labem-Stará Boleslav trápí zejména dva problémy: Bytová výstavba a zásobování pitnou vodou. Včerejší zasedání rady městského národního výboru, svolané z popudu před­sedy SKNV a za širokého aktivu funkcionářů SKNV a ONV Praha-východ, zá­stupců Krajského investorského ústavu, poslanců a členů MěstNV přijalo ně­kolik závažných opatření. Ale nechrne hovořit kompetentní činitele Soudruh Prokeš z KIÚ: »Pražský Prúmstav nám slíbil, že počet objek­tů ve dvou příštích letech bude do­končen v termínech. Podle technické­ho režimu by se mělo tedy do konce roku 1971 v Brandýse postavit 438 bytových jednotek.« Soudruh Vaůura, náměstek předse­dy KNV: »Ještě během listopadu chce­me vytypovat situaci v jednotlivých okresech našeho kraje tak, abychom již v lednu mohli rozhodnout, jak bu­deme řešit problémy spojené s vý­stavbou pro příští leta 1971 až 1975.« Soudruh Červenka, předseda KNV: »Dvě nové školy sice v Brandýse ne­budou, ale s výstavbou jedné, 27tříd­­ní, počítáme po roce 1970. V pořad­níku bude na prvním místě.« Ing. Rybák z Brandýsa: »Budeme-li brát pitnou vodu z Toušeně, musíme vyřešit i otázku kanalizace. Třetí úsek je dokončen a ještě letos bude dán do provozu. V příštím roce budeme s kanalizací pokračovat. Peníze na ni máme. (Jde o částku 1 300 000 korun.) Otázkou zůstává čistírna od­ Po bramborách BENEŠOV (ský). Letošní sklizeň brambor dává lidem v benešovském okrese pořádně zabrat. Mezi první družstva v okrese, která už mají hlavní starostí za sebou, patří JZD Přestavlky u Sedlce. Letos zasázeli brambory na ploše 70 hektarů. Vedle vlastních strojů počítali s kombaj­nem STS, ovšem počasí udělalo škrt přes rozpočet a kombajn splnil oče­kávání družstevníků jen zčásti. Jako vždy předtím se opět osvědčily ženy. A to nejen z rostlinné výroby, ale i z živočišné a dokonce z celé účtár­ny. Každá žena sbírala zvlášť do pytlů. Mladší sesbíraly 20—25 centů brambor denně, starší okolo 15 centů. A to už je pořádný výkon. pádových vod. Chceme ji řešit kom­plexně spolu s výstavbou dalších čtyř čistíren v kraji. Vyhlásíme soutěž o typový objekt. V pěti provedeních by se nám měl vyplatit. V Brandýse začneme stavět jako první.« 438 nových bytů sice neřeší úplně kritickou situaci bydlení v Brandýse- Staré Boleslavi, ale věříme, že aspoň některé z těch 30 rodin, kterým se skutečně rozpadá střecha nad hla­vou, bude pomoženo. Vyřešen bude i problém s pitnou vadou. Ale bude jí dost i pro sídliště? Rozvod je sice hotov, ale zdroj není. »bílého zlata«, zvláště po »výzvě všem občanům« neměl být lhostejný. »Uvažuje se udělat směny, zavřít kanceláře a jít na řepu!« stačil mi odpovědět tajemník Národní fronty Drahomír Prskavec, než odjel za dal­ší povinností. O něco déle jsem si na stejné téma pohovořil na Svazu mládeže s tajemníkem Pavlem Náho­dou a Svatoněm Švejdou, předsedou mladoboleslavského místního výboru. Pochopili, že by se něco mělo udělat, ale jak-? »Zajistěte nám brigádu na sházení pěti hektarů cukrovky v kopci u Kos­monos ...,« měl před sebou písem­ný vzkaz od agronoma mladobole­slavského statku Šorejse ing. Hronek, agronom zemědělského sdružení, kte­rý nestačil přijímat podobné telefon­ní žádosti. »Naším úkolem je co nej­dřív sházet řepu na hromady. Ale kde vzít lidi? Jednáme o výpomoc mezi družstvy, sháníme brigády. Prů­myslovka, ekonomická, ty šly, ale ze­mědělská že prý nemá povolení...,« odpověděli ml na známou otázku. Mezitím se vrátil jeho spolupracov­ník Kroupa s příslibem 400 brigád­­níků-vysokoškoláků, ale až od 11. lis­topadu. »Babo, rad« — byl závěr svazáků. Zastavil jsem se proto na řepném lánu u Jabkenic u 641eté družstevni­ce Emilie Čerichové: »To vám řek­nu, tolik jsme se letos nadřeli...« ■ V sídliSti Na Sítné roste stavba kulturního ■ domu SONP Kladno. Z převážné části financuje výstavbu ORO.íV minulých dnech byla na staveništi porada, která hodnotila průběh stavby. Zúčastnil se jí' autor projektu sídliště. akademik architekt Hilský, ředitel výstavby ing. Stádník, zástupce investora, oceláren a ORO. Bude tu kino na 70 mm film, estrádní sál a řada kluboven. Harmonogram stavby je nyní částečně ohrožen dodávkou ze Slaného. CKD Slaný připravuje speciální kovové konstrukce na zastřešení a má určité potíže jak s kapacitou, tak s materiálem. Na snímku B. Curdy je jedno ze schodišt budoucího sálu kina. VOZY PRO METRO Když ve dvacátých letech začali čeští odborníci přemýšlet o dalších osu­dech dopravy v Praze, netušili, že si tímto problémem budou lámat hlavu ještě jejich synové a že do vozů »městské rychlodráhy«, jak se tehdy říkalo, zasednou teprve jejich vnuci. U Hlavního nádraží a za Národním muzeem lze vidět první vykopávky stavby metra. Lidé si mohou prohlédnout, jak souprava vagónů pro metro bude vypadat. Mezi několika našimi i zahraničními výrobci zvítězila CKD Praha. Některé údaje z jejich projektu: Jde vždy o dva spojené vagóny. Dél­ka dvouvozové soupravy je 32,1 m, šířka 2,9 m a výška od kolejnice 3,4 m. Počet míst v soupravě je 296, při dopravní špičce až 416. Prázdný souprava váží 42 tun, normálně obsazená 66 tun, maximální tlak na nápravu 10 tun. Maximální rychlost soúpravy bude asi 80 kilometrů za hodinu, byla stanq­­vena i teoretická cestovní rychlost. Na trase C, která bude první (délka asi 6,1 km), bude při vzdálenosti stanic asi 800 m — 36 kilometrů za hodinu, což je víc, než je průměrná rychlost osobních vlaků CSD. Ale abychom jen nechválili— tentokrát však nejde o výrobce vagónů, který jistě udělá svou práci dobře. Letos na jaře odpověděl ministr staveb­­tví prof. Jozeí Trokan na otázku, co on sám říká projektu metra, že totiž vůbec nejde pouze o problém autobusy nebo tramvaje nebo metro, ale o komplexní řešení dopravního systému v Praze a o návaznost jednotlivých součástí tohoto systému. (ко) HLAS! KLADNA píší v zahraničním tisku Ač mám sám kurs psáni do novin a píst články, zarálí mě psaní novinám z pouo­­láni. V kursu nás učili, že komunistický novinář musí psát konkrétně, pravdivě a objektivně, naproti tomu buržoázni pouSti do světa kachny a nekouká na nic. A teď otevřete třebas naši Svobodu nebo Rudé právo a čtěte rubriku Jak pí­ší o Československu. A tohle čtení mě udivuje. A jen se ozve náš hlas, který se dožaduje pravdy, a už to prý není hlas calku, ale jedince. (Viz.zpráva z Polska o dopisu z SONP Kladno.) Zdá se mi, podle redaktora J. Zareby z varšavského listu, že kdo nesouhlasí s tím, co on napíše, je kontrarevolucionář a revizio­nista. To by potom jsme museli být všichni, protože většina národa jde za naší legální vládou a presidentem. Měli by si tito redaktoři uvědomit, že přá­telství mezi národy nejde vynutit silou, ale jen pravdivým a čestným jednáním. Vojáci armád se vrátí domů a budou o nás mezi svými jistě mluvit pravdu Jejich redaktoři se přece takovým psa­ním zesměšňují. Jsme malá země a všichni chceme mír a ne se stále štvát mezi sebou, mezi národy. Za deset dvacet let bude hovořit historie, a ta posoudí, kdo měl pravdu a kdo lhal. A jestli si vážíme a věříme našim představitelům, nemusí z toho re­daktor G. Makkale z Maďarska dělat hned kult osobnosti. Jindřich Juránek. nositel Únorového vyznamenání, Kladno IV. Hromy od Berlína ТЕЛТОКИАТ XA HUDEBXf TÉMA Tak nevím: Je to krátká paměť, drzost nebo snaha za každou cenu kalit vodu? Tyto otázky mě napadly po přečtení zprávy v listu Neues Deutschland — tentokrát pro změnu na hudební téma. Její autor se pokouši dokázat, že svůj podíl na takzvané »kontrarevolúcia u nás měla i hudba. Dekadentní reakční západní šlágry, které zcela a úplně ovládly naši malou zemičku, zvlčilý naši mládež — a »systematicky stupňovaly Ideologickou dlverzl«. Je to právě tak přitažené za vlasy, jako onen pamflet jiného pisálka, který uveřejnil senzační »odhalení« z pracov­ny býv. ředitele čs. televize, který se prý inspiroval ke své kontrarevoluční čin­nosti pornografickými obrázky. Autor článku v Neues Deutschland je zřejmě odborník na slovo vzatý. Jistě jen čirou náhodou mu ušlo, že poslední Zlatou lý­ru u nás vyhrála písnička Harmonika, jejíž text (a nápis dokonce azbukou) i melodie nenechávají nikoho na pochy­bách, kde se autoři inspirovali. Je po­zoruhodné, jak někdo suverénně dokáže známkovat, co je a co není dekadent­ní neboli úpadkové. Tohle už tady jed­nou bylo. Dobře se pamatuji, že jeden čas se nesměl hrát Haydn, protože byl neárijec, anebo Beethoven, protože na­psal svého Fidélja, kde sbor vězňů zpívá nádhernou píseň o svobodě. O jeho De­váté symfonií pak raději pomlčet, pro­tože v Ódě na radost se zpívá a vše­obecném sbratření lidstva: »Alle Men­schen werden Brüder ...« V té době ovšem převažoval Badenweillerský a ji­né marše a Hašlerova Ta naše písnička česká byla zakázána. V celém světě jsme známí jako národ muzikantů. A ne ledajakýchl Proto si myslím, že by si měl především každý zamést před vlastním prahem a nerozdá­vat napravo nalevo známky, co je a co není dobrá hudba. To si dokážeme pře­brat sami. Co je dobré, přetrvá. Co se právě nosí, zapadá zpravidla za krátký čas v zapomnění, kterýžto osud zákoni tě postihuje moderní taneční hudbu. Je to asi právě tak, jako když se jednou nosí dlouhé, podruhé zas krátké sukně. Nad celou věcí by se dalo mávnout ru­kou, neboť lež, Jak známo, má krátké nohy. Avšak pozoruhodné je, že si au­tor z Neues Deutschland vybral ke své rádoby kritice právě jubileum naší repu­bliky. To aby na nás nezbyl v očích čte­nářů NDR ani chlup dobrý. Inu — své rázný způsob gratulace. Oldřich Péta JŘeznická pohádka Byla nebyla — počestná obec Ho­­řellce, byla nebyla — počestná obec Dušníky. V každé obci žili řezníci. V Dušníkách dokonce pět a v Hoře­­licích tři — celkem tedy osm silných mužů, jejich údělem bylo, jak by řekl nezapomenutelný Neruda, sprovozo­­vati ze světa krávy, voly, býky a ješ­tě jiné nadávky. A poněvadž není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu, začali se řídit při práci hes­lem, že řemeslo má zlaté dno a proto také počestní občané z Hořelic a i ti z Dušníků byli spokojeni. Měli to­tiž kde nakupovat, poněvadž jíst se musí a mohli si pohodlně vybrat и to­ho, kdo je lépe obsloužil. V pohádkách a všude tam, kde se děje něco čarovného, vystupuji bud víly nebo »kdesevzalitusevzali« sta­řečkové a dobré stařenky. V obou ře­čených obcích to však byl nadřízený ouřad. V pohádkách se pracuje s kou­zelnými proutky a zaklínadly a něco podobného musel míti i ten ouřad. Švihl čarovným brkem a do rána se z obou obcí stala ještě počestnější obec jediná a kouzelným zaříkadlem »otomsenediskutujesoudruzi« se pro­měnila v Rudnou. Ale to už bylo dáv­no pradávno, že to ani pravda není. Zmizelo tedy těch osm řezníků jako by se do země propadli a zůstaly po nich jen dvě prodejny masa a uze nin. A poněvadž těch osm prodejen dříve lépe sloužilo lidu než obě dvě zbylé, část počestných občanů obce Rudná jakžtakž nakoupila doma, část se vydávala pravidelně týdně do světa hledat, co doma nesehnala, a část si odvykla jíst maso a uzeniny. I to však byly ještě časy. vpravdě idylické, když občané mohli postát hodinu nebo dvě ve frontě a zavzpo mínat na zašlé časy. Tato idyla trvala jen do srpna památného roku 1968. Tehdy čarovný proutek švihl podruhé a z těch dvou zbylých pro­dejen se stala jediná, která musí obsloužit obyvatele dnešní Rudné a možná i Drahelčic ze sousedství, ne­­bot ani tam není řeznická prodejna, ačkoliv tam kdysi byly dvě. Na tři a půl tisíce duší má dnešní Rudná. Ta část obyvatel, která jezdila za nákupy masa a uzenin do okresního nebo sídelního města, se úctyhodně rozrostla, vymizelí všichni spokojení a A to je konec -pohádky. Plyne z ní poučení, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůře. Jak je vidět, při dobré vůli lidu všechno jde! Za­toulal jsem se tam letos čirou ná­hodou a tuto pohádku si vyprávěli staří pamětníci. Ale docela potichu, aby neprobudila funkcionáře, kteří spali a spali a snad dosud spí (bpf 50 medailí PRAHA (jnk). Slavnostní večer okresu Praha-východ к 50. výročí republiky uspořádaly včera v Divadle J. K. Tyla v Praxe OV KSC a OV NF společně s ONV Praha-východ. Zahajovací projev měl předseda ONV J. Vlk. O významu a vzni­ku Československa promluvil vedoucí ta­jemník OV KSČ V. Bártík. Pamětní me­daile zasloužilým občanům odevzdal ta­jemník OV NF A. Škulina. Po přestávce na 1000 hostů zhlédlo představení praž­ského Národního divadla ]an Roháč z Dubé. Z redakční pošty Členové základních organizací KSČ Tl­­ba-Beroun nám z členské schůze poslali své stanovisko. Píší v něm mj.: Naše názory a .mínění jsme vyjádřili v několika prohlášeních, ať už před 21. srpnem, tak po něm a 1 nadále za nimi pevně stojíme. Znovu zdůrazňujeme, že Jedinou možnost, Jak uplatňovat vedoucí úlohu strany, vidíme v postupném a dů­sledném realizování všech principů po­lednové politiky na základě akčního pro­gramu KSČ. Považujeme za životně důležité pro stranu zachováni jednoty na zásadách polednové jjoíitlky. Nemůžeme však usi­lovat o jednotu za každou cenu. Pro stranu by bylo doslova tragédil, kdyby došlo ke ztrátě spojení s našimi národy proto, že by nechtěla ztratit několik ha­­zardérů a staromilců. Zejména právě těch, kteří nyní se na žádnou Jednotu neohlížejí, a povolovat jejich tlaku. 1 když jsme naprosto nedostatečně in­formováni o podstatě a pravých příči­nách některých současně přijímaných opatřeních představiteli strany a vlády, chceme i nadále věřit, že jsou to jediná možná nynější východiska ze situace a podřizujeme se jim u vědomí toho, že je­jich přijetí bylo vynuceno současnými okolnostmi. Stavíme se plně za naše představitele Svobodu, Dubčeka, Smr­­kovského, Černíka, Císaře a další a plně je budeme podporovat v ústil vyvést na­ši remibliku čestně ze síluace. do které se ne vlastni vinou dostala. Naši pomoc vidíme nředevším v řádném plnění svých úkciů na pracovištích 1 stranické práci.

Next