Technický Týdenik, červenec-prosinec 1965 (XIII/27-52)

1965-10-19 / No. 42

Před il. sjezdem ČSVTS VOLBY DO ORGÁNŮ ČLENOVÉ ČSVTS se v říjnu a v lis­topadu scházejí na výročních schůzích závodních poboček. Posuzují nebo po­soudí na nich práci, již za rok vyko­nali, a radí se o výhledech plánu roz­voje a vědy a techniky v jejich závo­dě nebo podniku na příštích pět let. Volí také delegáty na krajské kon­ference sekcí, jež se budou konat v prosinci a připravují II. sjezd ČSVTS, který je svolán na březen. VÉDA A TECHNIKA zaujímá v ná­rodním hospodářství přední 'místo, stává se hlavní výrobní silou. Předsta­vitelé tvůrčí práce, sdružení v ČSVTS, usilují prostřednictvím své organizace o větší vliv technické inteligence v naši společnosti a chtějí být jako zdroj i nositel vědeckého poznání při řízení rozvoje vědy a techniky účin­ným nástrojem Komunistické strany Československa a pomáhat jí při rea­lizaci předsjezdových i posjezdových úkolů. ZÁVODNÍ POBOČKY ČSVTS, které se podílely na projednávání a řešení otázek nové soustavy řízení, vykonaly současně velký kus propagační práce. Vzrostla totiž jejich autorita a uká­zalo se, že jsou důležitou složkou při zabezpečování všech aktuálních i per­spektivních problémů a zvyšování od­bornosti pracovníků, jejich kvalifiko­vaný hlas a názor byl často brán v úvahu a počítá se s ním i při jiných příležitostech. VE PROSPÉCH závodních poboček a jejich přitažlivosti pak je, že věc­nost a konkrétnost jednání v odbor­ných skupinách vytlačuje už i posled­ní zbytky spolkařské a administrativ­ní agendy, která se na škodu věci v některých organizacích projevovala a znechucovala techniky, kteří jsou na každou formálnost velmi citliví. Pobočky daleko více podporují odbor­né zájmy svých členů a umožňují je rozvíjet. V této souvislosti se snaží mnohé z nich o větší vliv na život v kulturních domech a v závodních klubech. Hodlají do nich přenést klu­by techniků, vynálezců a zlepšovate­­lů, jejichž jednáni by se tak mohlo konat v příjemnějším prostředí. Tech­nický aktiv by se v nich scházel ke svým poradám i akcím a jeho účast na životě závodních klubů a kultur­ních domů by jim byla jistě jen ve prospěch. TECHNICKÁ INTELIGENCE, k níž patři i vynálezci, zlepšovatelé a nová­toři, je velkou siľou. Má snahu po­máhat optimálnímu rozvoji národního hospodářství, otevírat cestu technic­kému pokroku a odstraňovat překáž­ky, které technickému rozvoji a vět­šímu uplatnění vědy a techniky brá­ní. Tento technický aktiv ukázal na­příklad svou účastí v soutěži na po­čest 20. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou, jakým způsobem může urychlit řešeni i realizaci mno­hých úkolů. Jen v Severočeském kra­ji se členové poboček ČSVTS sdružili do 1212 tvůrčích a řešitelských ko­lektivů, jejichž metody práce se staly pro jiné skupiny pracovníků vzorem a mohou být i systémem práce vůbec. Zejména v této době, kdy by kolek­tivní rozum měl daleko větší měrou pomáhat řešit problémy, spojené s přechodem od extenzívního způsobu hospodaření ke způsobu intenzivnímu. KAZDY TECHNIK EKONOMEM, ta­ková je zásada nového systému plá­novitého řízení a většina členů ČSVTS ji vítá, neboť se ji při své práci v po­bočce učili a snažili uplatňovat již dřivé. Jejich zájem o ekonomickou účinnost technických řešení se nyní může plně rozvinout. Hovoří se o tom na výročních schůzích a je to jistě i zásluhou funkcionářů poboček, že tímto způsobem přispívají k jejich zdaru i k větší účinnosti práce, (špj V TŘINCI MLÁDÍ o své práci V prvním ročníku celostátní soutěže Zelená Marsu dosáhlí mimořádného úspě­chu svazáci Severomoravského kraje. Na­příklad v Třineckých železárnách navrhli inž M. Křupka, inž. M. Voščinár a inž M. Hruša novou technologii výroby oce­li, a tím nejen zvýšili váhu tavby v oce­lárnách. ale ušetřili i palivo. Ekonomický výsledek Je devět miliónů korun v jedné etapě výroby (získali zlatou medaili). Ve válcovně NHKG inž. Zd. Hanáček a inž. M. Zimmermann odstranili výskyt délkově nevyhovujících A-konců bram, a tím uspoří .ročně deset miliónů korun, v bohumínských Železárnách a drátov­nách inž. Sroka a Stieber uspoří ročně pět set tisíc korun změnou technologie práce na obloukových pecích, ve Válcov­nách plechu ve Frýdku-Místku inž. I. Líč­ka a inž. D. Cech novým způsobem zpra­cování svařovaných pásů z křemíkové elektrotechnické ocelí uspoří ročně 190 tisíc korun. To je pouze několik z po­četné řady vítězných autorů soutěže Ze­lená Marsu ze Severomoravského kraje. Výsledky prvního ročníku soutěže uká­zaly, že si tu mladí technici vedou dobře. Příkladem, jak se mohou úspěšně za­pojit mladí lidé do novátorské práce, jsou Třinecké železárny Velké říjnové socialistické revoluce. Proto byl právě Třinec vybrán pro sraz mladých tech­niků a zlepšovatelů z hutních a ně­kterých strojírenských závodů Seve­romoravského kraje, aby se zde Tři­nečtí podělili o své zkušenosti z or­ganizace mládežnického hnutí s ostat­ními závody, a aby si s nimi vzá­jemně vyměnili zkušenosti. Uspořá­dala ho 8. října krajská odborová rada spolu s krajským výborem ČSM a podnikovým výborem ČSM Třinec­kých železáren. Jak jsou organizováni Mladí technici a inženýři Třinec­kých železáren jsou organizováni' v deseti radách mladých odborníků (RMO) v jednotlivých oblastech vý­roby. Vedoucí úseků RMO tvoří aktiv při celopodnikovém výboru- ČSM. V rozhodujících provozech jsou samo­statné pracovní skupiny. Práci rad hodnotí vedení podniku, které jim také ukládá konkrétní úkoly. RMO nejen řeší technické a technologické problémy výroby, ale současně se také starají o výchovu mladých lidi a zvy­šování jejich kvalifikace. Zárukou dobré práce rad je skutečnost, že v jejím vedení je 25 schopných mla­dých inženýrů. Většina členů RMO je členem ČSVTS. Organizační struk­tura mladých techniků vykrystalizo­vala za tři roky činnosti RMO v pod-, niku a velmi se osvědčila. Kromě rad mladých odborníků jsou v pod­niku svazácko-mládežnické kolektivy a mládežnické brigády, socialistické práce, a svazácké kontrolní hlídky, tzv. reflektor. Miliónové úspory i Dobře vedené hnutí mladých odbor­níků, které se také může opřit o po­moc hospodářského vedení podniku i stranické a odborové organizace, do­sahuje velkých úspěchů.- Nejenže se stále větší počet mladých lidí v Třin­ci účastni řešeni důležitých technic­kých úkolů (dosvědčuje to 69 přihlá­šek do soutěže Zelená Marsu v hod­notě dvacet miliónů korun), ale stále více využívá rozsáhlého školského systému v podniku, aby svému závodu byli co nejvíce platni. Jen proto je možné dávat mladým lidem v Tři­neckých železárnách náročné úkoly a jen proto tu mohli přijít se závaz­kem získat na účet úspor deset mi­liónů korun a jen proto tu dobře pracují kroužky mladých zlepšovatelů, které během roku ušetřily svými zlep­šovacími návrhy přes tři milióny ko­run. Zaujetí pro věc jsme cítili ze slov všech diskutérů z řad třineckých mlá­dežníků, ať to byl vedoucí RMO při celopodnikoýém výboru ČSM lni. Eliáš, či vedoucí budovatelského úse­ku lni. Křupka nebo V. Slauerová, M. Honzák, lni. Blecha, lni. Jendrůlek aj., kteří hodnotili činnost RMO či vyprávěli o zahraničních zkušenos­tech, jež by bylo možno uplatnit u nás, či o našich poznatcích, které by prospěly podobným závodům ve spřátelených zemích. Nadšenci také v jiných závodech Nadšené organizátory mladých tech­niků mají také v jiných závodech (Pokračování na sir. 2.J ROPA TEČE REPUBLIKOU Na českomoravské vysočině došlo v minulých dnech k pozoruhodné události. V jícnu země udělali svářeči z n. p. Plynostav Lipták a Matoušek poslední svar na našem ropovodu Družba. Proužek roztaveného kovu, který obepjal půlmetrové potrubí, uči­nil — odmyslíme-li si menší dokon­čovací práce a úpravu terénu — tečku za významnou stavbou. Jím se spojil český a slovenský úsek definitivně v jedinou podzemní ocelovou magi­strálu, která v délce 870 km vede od sovětských hranic až do severních Čech, k Chemickým závodům čs.-so­­větského přátelství v Záluží u Mostu. Stavitelé přišli s dobrým nápadem. V českých zemích se nejprve vybudo­vala trasa z Vysočiny do severních Čech a ropa se vozila z jižního Slo­venska do přečerpávací stanice, od­kud tekla téměř samospádem. Nyní byl dokončen, poslední úsek. Po zkouš­kách, při nichž se potrubí naplnilo vodou o tlaku 80 atmosfér, se dala ro­pa do pohybe Tříkilometrovpu rych­lostí se blížila podzemní řeka k místu posledního svaru. A už tam dorazila. Nyní již teče bez přerušení napříč republikou. Trocha se jí ještě, vozí cisternami, protože se rekonstruuje přečerpávací stanice na Vysočině. Pak tok zesílí a severočeský chemický průmysl dostane potřebné množství suroviny bez pomoci železnice. Doprava potrubím je lOkrát levněj­ší než přeprava cisternami. Jen do roku' 1975 uspoříme tak 1,5 miliardy korun. Nebýt ropovodu, musel by od sovětských hranic každou půlhodinu vyjíždět cisternový vlak. Družba je největším toho druhu na světě. Americké i arabské ropovody jsou překonány co do délky (5 500 km) i co do kapacity. To však není Jeho jediné prvenství. Nenajdete stavbu, která by se setkávala s tolika terénními překážkami. To platí i o čes­koslovenské větvi ropovodu Družba. „Byla to těžká práce“, říká zástup­ce vedoucího výroby pardubického Plynostavu Miroslav Potůček: „Jenom naše druhá etapa měří 411 km, a bylo třeba překonat 162 řek a potoků, 175 silnic, 29 železničních tratí, téměř na kaldém kilometru byla překážka. To nemá obdoby..." „A nejtělší?“ „Hory a řeky, samozřejmě. Ale nej­hůře snad bylo letos na jaře v povodí řeky Moravy, která se celkem devět­krát vylila ze svých břehů. Pracovali Jsme ve vodě, ztráceli jsme čas, bylo ho málo... Tenhle úsek je zajímavý t tím, le se tu vede potrubí nad zemí, na betonových pilířích a ocelových podpěrách, aby bylo v případě poru­chy vidy přístupno — záplavy v po­vodí Moravy Jsou každoročním je­vem.“ Rýhy na říčních dnech se odstřelo­valy. Této metody se na Moravě ne­použilo vzhledem k jejímu písčitému dnu. Využilo se pískového korečko­­vého bagru. Bylo to o tři čtvrtě mi­liónu levnější, práce se zvládla ve stejném čase. Lze říci, že šlo o akci, která ne­měla v historii našeho potrubářství obdoby. Trvala čtyři roky, odipyslí­­me-li si přestávku v letech 1962 až 1963. Srovnáme-li obě etapy, použité technologie a mechanismy se nemě­nily. Vcelku to však byl velký zvrat v technice. Výkopy zásadně dělaly bagry a zemní frézy, používalo se „trubokladčiků“, zavedla se metoda svařování pod ochranou CO,’ ha zá­kladnách' pracovaly svářecí poloauto­maty (jakost svarů je větší než'při ruční práci) a ohýbačký trub za stu­dená (uvnitř potrubí nevznikaly ostré záhyby, které vadí při pohybu „ježka“ před napuštěním ropy), jenom tak mohlo 400 lidí, kteří byli do akce v průměru nasazeni, vykonat rozsáhlé dílo: Ve 2. etapě (jižní Slovensko— —severní Čechy) bylo vytěženo 1 mi­lión 142 000 kubíků zeminy (vyhlou­bilo se vlastně hřiště pro kopanou do hloubky 180 metrů), celková délka svarů je tu 82 km, spotřebovalo se 3 170 000 elektrod a vlak s potrubím by byl 40 km dlouhý — sahal by z Pardubic do Jaroměře^ Starosti jsou s jakostí dodávaného potrubí. Objevují se „pleny“. Neni-li únik opticky zpozorovatelný, projeví-li se pouze poklesem t tlaku, je hledání závady zvlášť obtížné a trvá i dva měsíce! Plynostav dá nyní všechny své síly mezinárodnímu ropovodu SSSÍt — —ČŠSR, který. se začal stavět na vý­chodě republiky. V těchto dnech je už 60 km potrubí v zemi. A až skončí tato druhá rozsáhlá akce? Na obzoru je plynovod západní Čechy (Vřeso­vá, Úžin) — moravský systém, takže by se připojení na plynovodní trasy dočkaly i jižní Čechy. Podnik se uchá­zí o účast na. stavbě mezinárodního ropovodu, který má vést z jugosláv­ského pobřeží (Rjeka) do střední Evropy (mj. i k nám). JjkJ Konstruktér a číslicové řízeni Obráběcí stroje s číslicovým řízením jsou zvláště vhodné pro malosóriovon výrobu, kde snižuji hlavně investice do přípravy výroby. Toho se také začíná Ši­roce využíval. Nebývá však známo, že je třeba upravit také konstrukci obrobku speciálně pro obráběni na číslicově ří­zeném stroji. Na to nejsou dosud kon­struktéři školeni. Dovedou už rozlišit konstrukci svarku a odlitku, ale neznají většinou zásady, jak změnit součást, aby byla výhodná pro obráběni na číslicově řízeném stroji, který snadno a zcela au­tomaticky obrábí i místa, která se při ručním ovládání stroje obráběj! velmi obtížně. Vyplácí se překonstruovat son­­částl, mají li se obrábět na číslicově ří­zených strojích. Normální nástroje k obrábění převodovky pro vrtačku na radiální vrtačce stály u firmy Giddings- Lewis asi 7110 000 dolarů. Změnou skříně převodovky, hlavně jejím rozdělením na části, které se zašroubuji a pojisti kolíky a mohou se dobře obrábět na číslicově řízeném stroji (mají například vesměs průchozí díry) snížily se náklady na nástroje na desetinu,, asi na 7000 dolarů. Zkrátily se výrobní časy, změnšila se potřeba skladovacího prostoru y mezi­skladech fčasop. Tool and Mannfaetus ring Engineer, OSA, S0 1843, j. 4, s. *1), Poslední svar udělali svářeči LiptÁk a Matoušek, Sntmsk: M. Mikulecký Technický týdeník ., wĚ til. ROČ Ní K XIII - V PRAZE 19. ŘÍJ NA 1 965 - CENA 80 HAL. 2 »

Next