Technický Týdenik, leden-červen 1971 (XIX/1-26)

1971-01-26 / No. 4

linuli] Na obranu a rozvoj základních hodnot socialismu V těchto dnech dala strana do rukou nejširši veřejnosti doku­ment Poučeni z krizového vývoje ve straní a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, který schválilo ple­nární zasedáni ÜV KSČ 11. prosin­ce 1970. je to projev důvěry v síla pravdy i v poctivé úmysly naprosté většiny našeho lidu, který socia­listické přeměny vzal za své a dokáže pochopit, co rozvoji socia­lismu škodí a co pomáhá. Doku­ment obsahuje fakta i jejich sro­zumitelný a jasný rozbor. Umožňu­je tak lepší orientaci v událostech nedávných let. Není to ovšem i při této obecné srozumitelnosti materiál pro jedno zběžné přečtení. Vyžaduje pečlivé studium a hlavní také vlastni se­bekritickou úvahu — v čem se kdo mýlil, v čem byl lehkomyslný, v čem lhostejný. Vyvodit odpověd­né závěry z poznání příčin chyb a jejich skutečných i možných dů­sledků znamená postupovat stejně důsledně, jak to dokázalo nové ve­dení strany a pod jeho vedením zdravá většina celé strany. U mno­ha občanů to bude proces někdy i dlouhodobějšího a bolestného překonávání nesprávných a zma­tených názorů nebo dokonce před­sudků, pověr a iluzí. Pravda o ne­dávné krizi, jejích zdrojích i po­stupu jejího překonávání je však spolehlivým kompasem, který na­konec dovede všechny poctivé li­di k pochopení správnosti politiky nového vedení strany. Tento principiální dokument ob­jasňuje nezbytnost ledna 1968 jako nástupu k řešení nazrálých pro­blémů ve straně a společnosti. Analyzuje pak i okolnosti a chyby, které umožnily pravicovým ele­mentům ve straně a protisocialis­tickým silám ve společnosti, aby rozvracely základy našeho spole­čenského zřízení — samu stranu, státní moc, politický systém, eko­nomiku, ideologii i zahraniční po­litiku. Když již byla země dovede­na na pokraj katastrofy a bezpro­střední hrozby občanské války, byla internacionální pomoc jedi­ným správným a potřebným řeše­ním, které rozhodně zamezilo dal­ší postup kontrarevoluce a za­bránilo prolévání krve. Poznání získané rozborem zku­šeností z vývoje posledních let umožnilo zároveň velmi přesně vy­mezit trvalé a - neměnné hodnoty socialismu, k nimž patří: 9 vedoucí postavení dělnické třídy a její avangardy — komu­­ni i !eké strany; • úloha socialistického státu jako nástroje diktatury proleta­riátu; • marxisticko leninská ideologie a její uplatňování prostřednictvím všech nástrojů masového působení; 9 socialistické společenské vlast­nictví výrobních prostředků a zá­sady plánovitého řízení národníhu hospodářství; 9 principy proletářského inter­nacionalismu a jejich důsledné uskutečňování v zahraniční politi­ce, zejména v poměru k Sovětské­mu svazu. laraagwftrcfr na a. strane Racionalizace v Sovětském svazu 9 Budoucnost Favo­ritu a racionalizace 9 Vý­zkum bojuje proti korozi potrubí 9 EHK o stavebním průmyslu 9 Na stupních ja­kosti 9 Obrovské staveniště Bratsk 9 Čeští silničáři na Sahaře • Proti poruchám na elektrických tratích • Co stojí letadlo • k.....m m * Z obsahu: Anketa 1971 SLOVO ŘEDITELŮ k nové technice Při vstupu do prvního roku další pětiletky pokračují i ve vašich závodech práce na zpřesňování výhledu do roku 1975. S jakým podílem nové techniky a jejího vlivu na růst produktivity práce počítáte v tomto období? Na tuto otáz­ku nám odpověděl: Dr. JAROSLAV BAIER, generální ředitel závodů na výrobu strojírenského spo­třebního zboží Prago-Union v Praze Okol zvýšit výrobu v letech páté­ho pětiletého hospodářského plánu vyšší produktivitou práce stanoví naší výrobní hospodářské jednotce jedno­značně rozpis státního plánu. Podle rozpisu směrnic pro 5. pětiletku by­chom měli 46 % vzrůstu výroby do roku 1975 asi z 96 % pokrýt zvýše­ním produktivity práce, což předsta­vuje úsporu zhruba 14 500 pracovní­ků. Pro rok 1971 při Indexu růstu výroby asi o 10 %' musíme relativně uspořit v přepočtu nezpřesněných normohodin pracnosti roku 1970 cel­kem 3270 pracovníků. Obdobnou roční úsporu pracovních sil musíme zajišťovat 1 pro další léta pětiletky, protože nemůžeme očeká­vat, že by naší výrobní hospodářské jednotce státní plán povolil širší ná­bor dalších pracovních sil. Nižší pracnost, a tím 1 vyšší pro­duktivitu práce zajistíme nejméně ze dvou třetin technikou a zbytek pak realizací takových opatření, která bu­dou účinněji využívat základních fon­dů, zejména strojů a zařízení, suro­vin, materiálů a energie s cílem dále zdokonalovat normy spotřeby pracov­ního času a výkonů. V oblasti komplexní socialistické racionalizace v plánu krátkodobých opatření jsme v 19 podnicích naší vý­robní hospodářské jednotky již zkon­kretizovali 413 úkolů, které v letoš­ním roce sníží pracnost a uspoří 812 pracovníků. V plánu dlouhodobých opatření komplexní socialistické racionalizace Jsme si do roku 1975 vytkli již 543 opatření, jimiž hodláme proti roku 1970 uspořit celkem 3828 pracovníků. Krátkodobými a dlouhodobými opa­třeními komplexní socialistické ra­cionalizace jsme k dnešnímu dni za­jistili zatím asi 38 % celkového úkolu snížení pracnosti a zvýšení produkti­vity práce. Za stěžejní úkol v technickém rozvoji pro pátou pětiletku považuje­me modernizaci naších lisoven nový­mi výkonnými rychlolisy s automati­zací pro přísun materiálu a součás­tek a širší uplatnění tvrdokovových nástrojů. K racionalizačním opatřením přistoupíme v brusírnách tím, že od­straníme ruční brousící a leštící prá­ce a zmechanizujeme galvanovny, kde stále ještě ruční práce převládají. Protože velká část sortimentu naší výroby nezapadá do univerzální stro­jírenské technologie a vyžaduje spe­ciálních jednoúčelových strojů a za­řízení, která nemáme k dispozici, zřídili jsme v několika našich podni­cích provozovny s konstrukčními ka­pacitami s centrálním konstrukčním oddělením při našem oborovém Ústa­vu pro rozvoj a racionalizací na vý­robu těchto jednoúčelových strojů. Konsolidace a další rozvoj naši ekonomiky vyžaduje kromě mobiliza­ce všech hmotných zdrojů a rezerv zejména sjednotit všechny tvůrčí síly dělnické třidy a technické inteligen­ce. Pouze jejich společná práce umož­ní řešit i ty nejsložitější úkoly naší ekonomiky. ASUÁNSKÁ PŘEHRADA nefvětSt stavební dílo v tisíciletých dějinách Egypta, je hotova. Ntl u Asuánu je zdolán. V polo­vině ledna — u příležitosti nedožitých 53. narozenin presidenta Nástra — oslavila Sjednocená arabská republika tuto význam­nou událost. Stavba představuje gigantický komplex objektů, který vyrostl podle sovět­ských projektů a za účasti sovětských od­borníků. SSSR poskytl i vysoké úvěry. Pře­hradní hráz je téměř 5 km dlouhá a 100 m vysoká, a s výjimkou staveb v SSSR nemá ve světě konkurenci. Přehrazením mohut­ného toku vzniklo jezero 500 km dlouhé, 10 km Široké a 95 m hluboké, nikde ne­najdete větSí. Hydroelektrárna vyrobí roč­ně 10 miliard kWh (je to přibližně čtvrtina čs. výroby elektřiny). Umožní také rozsáhlé zavlažování dosud neúrodné půdy. b 26. LEDNA 1971 • ROČNÍK XIX • CENA 1 KČS LOBODICKÝ ZÁSOBNÍK PLYNU SE ROZŠÍŘÍ Plynulé zásobování domácností a průmyslu plynem bývá v zim­ních obdobích stále obtížnější. Nedokončená výstavba a poruchy na dalších zdrojích způsobují častá a nepříjemná omezování od­běrů. Severní Morava však přesto měla vždy stabilnější situaci, díky podzemnímu zásobníku svítiplynu v Lobodicích u Přerova, do něhož lze natlačit letní přebytky a v zimě je bez velkých po­tíží odčerpávat a doplňovat jimi hlavní dálkovodní plynovodní systémy. Skladovat letní přebytky je totiž podstatně hospodárněj­ší než budovat další výrobní kapacity ke krytí zimního špičkové­ho odběru a v létě jich pak využívat jen částečně. Zprvu se předpokládalo využít jako zásobníku některých vyčerpaných lo­žisek zemního plynu na Ostravsku. Odborníci však navrhli výstavbu umě­lého podzemního zásobníku. Vhodné podmínky se zjistily u Lobodic. Pro­jekce značné části zařízení měla vý­vojový charakter. Uskladňovací struk­turu tvoří v podzemí metatamorfova­­né horniny, různé druhy rul, a méně již horniny sedimentární, např. úlom­ky vápenců, rohovce, jílové břidlice apod. Pojivém je hrubě zrnitý karbo­nát. Nadzemní objekty technologie úpra­vy koksárenského plynu tvoří ucele­ný komplex závodu s vysokotlakými kompresory CKD-DBKO 64 atp. s ba­terií keramických filtrů. Dále je tu čistírna plynu s plně automatickým ovládáním dílčích operací a regulač­ní stanice, centrální kolektor se sa­mostatnými přívody k jednotlivým sodnám, dílny a pomocné provozy s nízkotlakým vodním plynojemem, kotelnou Slatina Brno s automatic­kými plynovými hořáky Integral Wien a VCP, vodním hospodářstvím apod. Hydrostatické poměry v kolektoro­vé hornině vyžadují skladovat plyn pod tlakem 50 až 60 kp/cm2, který se ale musí před kompresí zbavit pra­chu a po kompresi opět oleje a ochla­dit na teplotu asi 15 °C. Kolektorová hornina se musí chránit před tvorbou pryskyřic., které by vážně narušily skladovací 1 těžebný výkon kolekto­ru. Těžený plyn se vede pod tlakem ■ kolektorové horniny přes chladiče a expanzí do dálkovodního rozvodného systému. K plynovodu Ostrava—Olo­mouc—Pardubice vede samostatná pří­pojka. V podzemí se v létě uskladňuje plyn vyrobený štěpením metanu v krakovací stanicí ÜGI-CCR v Seve­romoravských plynárnách v Havlřo­­vě-Suché,, spolu se směsí přebytků upraveného koksárenského plynu z NHKG v Kunčicích. V podzemí lze skladovat až 300 miliónů m3 plynu a denně těžit přes milión m3. V průběhu příštích let se technolo­gické zařízení zásobníku rozšíří a do­plní, aby dosáhlo těžebně kapacity tBtfMrWiflfelWfci NA 4. STRANE uavuZkOV BMP PLYnqvoqy: GOTTWALDOV • ve výstav b$ Zapojení do celostátního systému dálKovodA.

Next