Tribuna, leden-červen 1971 (III/1-26)

1971-01-06 / No. 1

^B(^) 4*1, ý a SÍfrs&l/), G, Proletáři všech zemí, spojte se! týdeník pro ideologii a politiku • ročník 3 6. ledna 1971 • Kčs 1,50 Jak a kam mizely PRACOVNÍ SÍLY? Nad tímto problémem se zamýšlí a na příkladech ukazuje autor O. Kocián přečtěte si na straně 16 Psal se rok třicátý druhý. Třetí rok hluboké hospodářské krize. Česko­slovensko patřilo v délce krize, hloubce poklesu průmyslové výroby, po­čtu nezaměstnaných, zbídačením pracujících měst i venkova, poklesu za­hraničního obchodu apod. k zemím, které byly hospodářskou krizí po­stiženy nejvíce. Svým dopadem na milióny obyvatel naší země to byl nej­ostřejší projev politické i společenské krize buržoazního zřízení. ZA PRÁCI A CHLÉB * článek Františka Marchala čtěte na straně 8 ROK PŘED NÁMI Oldřich Jarušek -.'-yení rozhodne na škodu připomenout si, v jakých podmínkách tato t společnost žila a pracovala ještě před rokem či dvěma léty. Vskutku, jsou to teprve dva roky, co pravice nastujjovala ke svému poslednímu otevřenému útoku, kdy pod patronací Dubčeka, Smrkovského, Kriegla, Špačka, Černíka a dalších uváděla společnost do nových a nových politických krizí, aby tak odvrátila pozornost od hospodářské katastrofy, připravované — jak je stále zřejmější — Šikem a spol. Ještě před rokem jsme s jistými obavami obnovovali úlohu plánu a centrálního řízeni národního hospodář ství. »Výchozí základ­na pro plán na rok 1969 byla téměř ne­známá, i administra­tivními zásahy bylo nutno čelit hrozící in­flaci. Nemohli jsme však čekat, »až se vy­jasní«. Neškodí si tyto vě­ci připomenout nejen v celku, ale i každý sám u sebe, na vlast­ních zkušenostech, máme-li správně oce­nit práci, kterou vy­konala komunistická strana pod novým ve­dením od dubna 1969. 'S>S pocitem dobře vykonané práce se mohou na uplynulá dvě léta dí­­at nejen poctiví komunisté, ale všichni poctiví lidé, všichni, kterým byla cizí hysterie, rozpoutávaná na ulicích a ve sdělovacích prostřed­cích, kterým byla naopak vlastní potřeba klidu pro práci a životních 1 existenčních jistot. Vzpomeňme sl i na to, jak jsme připravovali vánoce v roce 1968, v jakém vypětí a shonu. Jaké byly vánoce ještě v roce 1969 a jaké byly vánoce loňské. Žádný poctivý a rozumně uvažující člověk nemůže popřít, že bylo učiněno mnoho pro politickou i hospodářskou konsolidaci, pro Dokončení na sír. 2 ' I Rozhovor redakce TRIBUNY s předsedou vlády České socialistické republiky soudruhem J. Korčákem O plánu na rok 1971 ■ Máme za sebou rok, jemuž bylo dána do vínku, aby byl rokem politické a hospodářské konsolida­ce. A protože hlavní starostí vlád, tedy i české vlády, byly otázky hospodářské, chtěli bychom se tě, soudruhu předsedo, zeptat, jak hodnotíš průběh tohoto — jistě ni­koli snadného — roku? t řeší fešti I V tuto chvíli, kdy o průběhu roku 1970 hovoříme, neznáme ještě konečná čísla, ale mohu jen znovu potvrdit, že po celý rok převládaly pozitivní tendence vývoje národní­ho hospodářství. Vytvořily se tak lepší předpoklady i pro plynulý přechod k plnění plánu v nastá­vajícím roce. V čem tyto pozitivní tendence jsou, bylo řečeno již mnohokrát. Nechci to tedy opakovat. Čeho sl však nejvíce cením, je skutečnost, že konsolidace národního hospo­dářství nešla na úkor životní úrov­ně Udí. Naopak. Přesto, že jsme řešili řadu obtíží a museli stále ještě překonávat pozůstatky hos­podářského rozvratu, a to nebylo ně podi vždycky a všude přijímáno s jáso­tem, vzrostla průměrná reálná mzda pracovníků v národním hos­podářství o 2,5 %, nákupy obyva­telstva v obchodě asi o 2,6 mi­liardy korun, vklady o 7,1 miliardy korun. I když jsme nedoufali a podle předběžných úvah nevěřili, poda­řilo se stavbařům splnit plán by­tové výstavby a předat do užívání navíc 780 bytů. je to nesporný úspěch. A lřdé, zejména pracující ve výrobě, jej oceňují tím, že obětavě pracují, plní plán i za obtížných a nepřízni­vých podmínek, obnovují socialis­tické soutěžení a tvořivý přístup k práci. Nemáme, pravda, »stopro­centní« účast v socialistickém sou­těžení. To však nasvědčuje, že ko­munisté, odboráři i vedoucí hosjxj­­dářští pracovníci posuzují inicia­tivu pracujících uvážlivěji. Nám přece nemůže jít v socialistickém soutěžení o reklamu, ale o uvědo­mělý vztah k práci. A ten se ne­vytváří snadno, ze dne na den,, ne­a snáší se s formálním posuzováními vyhlašováním formálních zá­vazků. Nás, komunisty ve vedoucích funkcích, pozitivní vývoj, který se opírá o obětavou práci lidí ve výrobě, zavazuje, abychom aul v budoucnu neřešili hospodářské problémy na účet lidí, ale aby­chom lépe využívali rezerv, kte­rých je ještě dost, dokonce někde více, než je zdrávo. ■ To mě přímo navádí ke dru­hé otázce. Nekladli jsme si za cil vyřešit v roce 1970 všechno. Ne­bylo by to ani reálné. Nicméně vedle nesporných úspěchů nám zůstaly i »dluhy«. Formuloval bych tedy otázku tak: Co se nepuda­­řiloř Řeknu to pokud možno stručně. Nepodařilo se snížit rozestavě­nost investiční výstavby, vyjádře­nou v zůstatku rozpočtových ná­kladů. Budeme mít »zásobu prá­ce« asi o 2 miliardy vyšší, než se počítalo. Na některých rozho- Dokončenl na sír. 3 Praha u zimním hávu. Foto F. HUBÁČĽK

Next