Tribuna, leden-červen 1983 (XV/1-26)

1983-01-05 / No. 1

KOMUNISTA - VLASTENEC - INTERNACIONALISTA Učení stále platné a aktuálni V roce oslav stého výročí na­rození V. I. Lenina si připomí­náme nesmrtelné dílo tohoto ge­niálního myslitele, revolucionáře a státníka. Nevede nás k tomu pouze vzpomínka a úcta k roz­sahu a všestrannosti velikého du­cha. Leninovo učeni je třeba stá­le znovu připomínat a rozvíjet také proto, že je neustále plat­né a aktuálni a jeho myšlenky ani dnes neztrácejí svou života­schopnost. Věrnost myšlenkám leninismu a obhajoba jejich čis­toty jsou základním měřítkem správnosti politiky komunistic­kých a dělnických stran, a to jak v jejich vnitřní, tak i zahra­niční politice. Studium a důkladná znalost Leninova díla mají význam také proto, že při respektování spe­cifických zvláštnosti, plynoucích z konkrétních podmínek té či oné země budující socialismus, platí v zásadních, rozhodujících otázkách pro všechny země obecné zákonitosti a poznatky o budování socialismu. Když Le-nin charakterizoval tyto obec­né zákonitosti, zdůrazňoval: »Zkušenosti dokázaly, že všech­ny země v některých velmi pod­statných otázkách proletářské revoluce budou muset nezbytně prodělat to, co prodělalo Rus­ko.« Jakékoli pokusy o revizi zá­kladů učení marxismu-leninismu, o oportunistické překrucováni či módní interpretaci různých »no­vých modelů socialismu« vedou ve svých důsledcích nezbytně, ať již vědomě či nevědomě, k po­stupnému ústupu od zásad socia­lismu, k protisocialistickým ten­dencím. O tom svědčí i nedáv­ná trpká zkušenost Českosloven­ské socialistické republiky. Jednou z velmi důležitých sou­částí Leninova díla je jeho uče­ní o socialistickém státu a de­mokracii. Lenin přikládal pro­blematice státu mimořádný vý­znam a zdůrazňoval, že stát je ohniskem všech politických otá­zek a předmětem všech politic­kých sporů dané doby. Tato myš-lenka neztratila nic na aktuál­nosti ani dnes. Nedocenění úlo-' hy socialistického státu a důle­žitosti jeho funkcí a podceňo­váni mocenských prostředků, kterými stát hájí vymoženosti socialistické revoluce, může mít v určitých kritických situa­cích nedozírné následky. A to zejména tehdy, dopustí-li se ve­doucí síla socialistické společ­nosti — komunistická strana — chybného hodnocení vývoje nerozpozná-li včas změnu takti­a ky nepřátelských sil. To se týká především podcenění úlohy tříd­ního boje a nebezpečí akcí ze strany různých více či méně skrytých protisocialistických sil, které čekají na svou příležitost, aby za podpory zahraniční reak­ce vystoupily proti straně, pro­ti socialistickému státu, proti socialistickému zřízení vůbec. [Ze stati uverejnené v sovětské Pravdě 15. dul na 1510.] i osvobozujících se národů. Vla­dimír Iljič Lenin předpověděl ne­vyhnutelný rozvoj národně osvo­bozeneckého hnutí v různých čás­tech světa a zhroucení koloniál­ního systému imperialismu. Obje­vil tak novou zákonitost, že se totiž toto hnutí za imperialismu přeměňuje v neoddělitelnou sou­část světového revolučního pro­cesu. Dokumenty mezinárodních po­rad komunistických a dělnických stran, zejména porady konané v roce 1969 v Moskvě, ale i jiné dokumenty bratrských komunis-tických stran a především Komu­nistické jtrany Sovětského synxu, neustálo prohlubují marxisticki­­leninské učeni o tomto novodo­bém hnutí. Tímto učením se řídi ve svém boji mezinárodní dělnic­ká třída. Čím více se v průběhu boje proti kapitálu diferencují vnitřní sociální síly o čím semknutěji komunistické strany spojují boj za -národní osvobození s bojem za sociální pokrok, tfiii větších dosahují výsledků. [Ze stati uveřejněné v sovětském časopise Kommunist v prosinci 1572.} Dík Sovětskému svazu-osvoboditeli Československý lid nikdy ne­zapomene na jaro 1945, kdy na své půdě uvítal sovětského vojá­­ka-osvoboditele. Osvobození Čes­koslovenska Sovětskou armádou znamenalo historický předěl v no­vodobé historii naší země. V boji proti společnému nepříteli se zrodilo pevné a nerozlučné čes­­koslovensko-sovětské spojenectví. Československý pracující lid na­šel v Sovětském svazu svého ne­zištného přítele, s nímž jej pojí stejné ideje i cíle, významného partnera pro spolupráci v hos­podářské, kulturní i jiné oblasti, ale především a hlavně nezlom­nou oporu sv'é národní a státní bezpečnosti. Heslo významného činitele mezinárodního i našeho komunistického hnuti Klementa Gottwalda Se Sovětským svazem na věčné časy se stalo životním krédem všeho našeho pracujícího lidu. Sovětský svaz už dávno neni jedinou socialistickou zemí ve světě. Vznikla světová socialistic­ká soustava, právem hodnocená jako největší protiimperialistická síla dneška a největší soudobá revoluční vymoženost. Ruku v ruce s ní sjednocuje své úsilí mezinárodní dělnická třída a ná­rodně osvobozenecké hnuti, tvo­řící společně velkou a nebývalou frontu revolučního procesu v sou­časném světě. Sovětský svaz však nadále zů­stává nejsilnější politickou, hos­podářskou mezinárodní i vojenskou oporou dělnické třídy všech světových revolučních sil. a To není žádné subjektivní hod­nocení ani oslavné slovo řečené k poctě jubilanta. Tak chápou úlohu Sovětského svazu jako centra třídního zápasu v celosvě­tovém měřítku i naši společní nepřátelé. Hlavní ostří útoků světového antikomunistou míří především do srdce světové revoluce — proti Sovětskému svazu. Boj s nntikomunismem, s revi­­zionísmem zprava 1 »zleva« i s nacionalismem zůstává proto neodkladným, každodenním úko­lem světových revolučních sil usilujících o stmelení všech re­volučních složek současnosti v boji proti imperialismu, za mír a za socialismus. __S vývojem imperialistické­ho stadia kapitalismu se neustále prosazuje tendence k vytvoření mezinárodní jednoty kapitálu, k vytvoření mamutích meziná­rodně propojených monopolů, které usilují o ovládnutí všech sfér společenského života. Proto dochází za imperialismu k zmezi­­národnění všech těchto sfér a k boření úzce nacionáiních pře­hrad. Této tendenci odpovídá integrace v kapitalistickém slova smyslu, kterou vládnoucí buržoa­zie prosazuje, otevřeně nebo za­střeně, násilnými formami a pod tlakem nejsilnějších mezinárod­ních monopolů. Součástí tohoto rozporného procesu jsou však i tendence k národnímu probuzení, k vyma­nění se ze závislosti na monopo­lech a imperialistických velmo­cích. Dávno je teoreticky Leni­nem i historickou skutečností vyvrácena zjednodušená předsta­va, jako by tendence k národní­mu probuzení a národní seberea­lizaci působila jen v předmono­­polistickém stadiu kapitalismu a jako by za imperialismu působila jen tendence k sjednocení, k inte­graci. Stupňující se národnostní útlak v kapitalistickém světě a příklad svobodného, rovnopráv­ného vývoje národů v podmín­kách socialismu zákonitě vedl k zesílení národně ’osvobozenec­kého zápasu dalších desítek ná­rodů a národností na všech kon­tinentech. Na světě, kde přibližně ve dvou stech státech žije téměř dva tisíce různých národů a ná­rodností, etnických skupin, do­stává se sovětským zkušenostem a vyřešení národnostní otázky i společnému úsilí všech sovět­ských národů při výstavbě socia­listické a komunistické společ­nosti stále většího uznání. Jednou z nejmasovějších forem společenského pohybu v součas­ném světě je nepochybně národ­ně osvobozenecké hnutí. Vtahuje do politické aktivity miliónové masy pracujících utlačovaných Národy Československa jsou ži­votně zainteresovány na pokračo­vání pozitivního vývoje v Evropě. Naší zemi se v minulosti nevy­hnul téměř žádný z větších vá­lečných konfliktů na tomto kon­tinentě. Díky naíemu pevnému přátelství a spojenectví se Sovět­ským svazem a s dalšími státy socialistického společenství je dnes — poprvé v historii našich národů — trvale a spolehlivě zajištěna bezpečnost, svoboda a nezávislost naši země. Úkoly zápasu za mír, bezpeč­nost, spolupráci a společenský pokrok, vytyčené v návrhu do­kumentu, odpovídají smyslu dě­jinného zápasu našeho lidu, tra­dici více než půlstoletí revoluč­ních bojů naší strany, zkušenos­tem naši socialistické výstavby i našim programovým cílům. V ostrých třídních a politic­kých zápasech po druhé světové válce náš lid vedený Komunistic­kou stranou Československa zví­tězil a socialismus zapustil v naší zemi hluboké kořeny. Nebyla to cesta snadná. Bylo nutné překo­návat různé obtíže, chyby a omy­ly. Bylo třeba řešit mnolio složi­tých a velmi náročných úkolů. Obětavá budovatelská práce lidu přinesla své plody ve význam­ných revolučních přeměnách, v rozkvětu naší země, ve vysoké materiální a kulturní úrovni ži­vota našich pracujících. I naše výsledky potvrzují ne­smírné možnosti socialistického zřízení pro růst blahobytu lidu, zabezpečení jeho sociálních jis­tot, realizaci práv a svobod pra­cujícího člověka, pro rozvoj a uplatnění jeho tvůrčích sil a schopností. Dobrých výsledků jsme dosáhli díky tomu, že jsme v politice naší strany důsledně respektovali zásady marxismu-leninismu, obec­ně zákonitosti výstavby socialis­mu, že jsme tyto principy tvořivě uplatňovali a rozvíjeli v podmín­kách naší země. Na vlastních zkušenostech jsme se přesvědčili o nezbytnosti důsledně a správně spojovat národní a internacionál­ní zájmy, čerpat poučení z práce bratrských stran a zemí, zvláště sovětských komunistů, kteří na­shromáždili nejbohatší zkušenos­ti z budování socialismu a komu­nismu. Pro současnou situací Česko­slovenska je charakteristická vy­soká pracovní a politická aktivi­ta dělnické třídy, družstevního rolnictva, inteligence, všech spo­lečenských vrstev, politických stran a společenských organizaci sdružených v Národní frontě. To nachází svůj výraz v široké so­cialistické demokracii a v pevné jednotě strany a všeho lidu. Hlu­boká důvěra pracujících v poli­tiku naší strany vyvěrá z toho, že se na praktických zkušenos­tech každodenně přesvědčuji, že vyjadřuje jejich životní zájmy, objektivní potřeby společenského vývoje naší vlasti i míru ve světě. Linie XV. sjezdu Komunistické strany Československa je zamě­řena na další prohlubování vše­stranné spolupráce a jednoty so­cialistického společenství, na upevňováni soudružských svazků mezi komunistickými a dělnický­mi stranami, na rozšířeni a upev­nění spolupráce se všemi demo­kratickými a pokrokovými silami. Důsledné uskutečňování této linie bude přínosem Komunistické strany Československa k plnění závěrů této konference. [Z projevu na konferenci evropských komunistických a dělnických stran v Berlíně dne 29. června 1976.) Socialismus znamená mír Během návštěvy Západoslovenského kraje v říjnu 1G82 si soudruh G. Husák prohlédl hospodářství JZD Záhoran v Gajarech Foto ČTK NOVOROČNÍ PROJEV generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta ČSSR soudruha Gustáva Husáka [DokončeM ze str. 1) Socialistické společenství usiluje o mír proto, že dobře víme, co by v současných podmínkách znamena­la válka nejen pro národy Evropy, ale pro celé lidstvo. Proto považuje­me zápas za zachování míru za nej­důležitější, nejnaléhavější úkol sou­tri huna 1 / 19 8 3 časnosti. Na jeho řešení mají stejný zájem poctiví lidé na celém světě. Je proto třeba, aby k němu přistupovaly všechny státy s velkou politickou uvážlivostí, trpělivostí a vůlí přispět k zlepšení mezinárodní situace, k ře­šení otevřených otázek jednáním. K cíli může vést jen takové jednání, které je vedeno na zásadách plné rovnoprávnosti, při respektování oprávněných zájmů na zajištění stej­né bezpečnosti pro všechny. Je to v současných podmínkách jediná při­jatelná cesta. Člověk dokázal uvol­nit obrovské přírodní síly a realizo­vat převratné objevy, s jejichž pomo­cí by mohla být zvládnuta řada so­ciálních a ekonomických problémů, které stojí před celým lidstvem. Je mimořádně naléhavé soustředit úsi­lí na to, aby tyto síly a objevy slou­žily ku prospěchu člověka, ne k jeho zničení. Československo při uskutečňování politiky mírového soužití udržuje a rozvíjí vzájemně výhodnou spoluprá­ci se všemi státy bez ohledu na roz­dílné společenské zřízení, u nichž se setkáváme s porozuměním a dobrou i/ůlí. Základem pro rozvoj těchto vzta­hů je důsledné respektování zásad rovnosti, svrchovanosti, nezávislosti a nevměšování do vnitřních věcí. Zvláště si přejeme rozvíjet dobré sousedské vztahy se státy, s nimiž máme společné hranice. Prospěšnost této politiky pro vzájemné styky i pro zlepšování atmosféry ve vzta­zích mezi státy v Evropě potvrdily i výsledky mé nedávné návštěvy v Rakousku. Jsme přesvědčeni, že současné slo­žité období v mezinárodních vzta­zích je možné překonat, nebof pro­ti hrozbě válečného požáru aktivně vystupuje široká fronta mírových sil. Věříme, že v tomto zápase zvítězí zdravý rozum. Mnoho však bude zá­ležet na tom, jak jednotně, rozhodně a cílevědomě dokáží síly míru po­­stupovat. Drazí přátelé, vstupujeme do roku, v němž si při­pomeneme 35, výročí Vítězného úno­ra. Za tato léta socialistické výstavby došlo díky správné politice KSČ a obětavému úsilí našich pracujících k převratným změnám, k velkému ekonomickému, sociálnímu a kultur­nímu rozvoji našeho státu, jakož i celkových životních podmínek lidu. Jsem přesvědčen, že i v nastupujícím roco přispějeme novými, tvůrčími či­ny, poctivou prací k dalšímu rozkvě­tu naší drahé vlasti — Českosloven­ské socialistické republiky, k šťast­nému mírovému životu našeho lidu. Na závěr vám ještě jednou přeji v novém roce 1983 hodně zdraví a úspěchů v práci, štěstí a spokojenost v osobním životě.

Next