Týdeník Aktualit, leden-červen 1969 (II/1-26)
1969-01-03 / No. 1
SOVĚTSKO-ČESKOSLOVENSKÁ SPOLUPRÁCE. Téměř 400 automobilů světoznámé značky Tatra Jezdí po cestách sovětského Severu. V Jakutsku je nazvali královnami severních tras. Aby bylo možno prověřit provoz těchto nákladních automobilů v podmínkách nízkých teplot, přijeli do Jakutska představitelé závodu »Tatra Kopřivnice«, zkušební Inženýři Antonín Srb a Ivan Pustějovský. — Z Prahy Jsme se »po vlastní ose« přepravili do Moskvy, — vypráví českoslovenští inženýři. — Potom naše Tatra cestovala železnicí. Cestou jsme se dozvěděli, že v Jakutsku Jsou kruté mrazy — 57 stupňů. Právě takovou laboratoř potřebujeme pro zkoušení Tatry. Chceme, aby dobře pracovala i v severních krajích. Dlouholeté styky s automobilisty sovětského severu nám pomohly. Dvěstě Tater Je v provozu v průmyslových oblastech Jakutska. Pracují na úseku 4 000 kilometrů, od břehu Severního Ledového oceánu ke břehům Tichého oceánu. V mrazu, na žasně »TATRY« V žených a zledovatělých trasách, přes tajgu, tundru, skalnaté průsmyky, Jedou automobily s těžkým nákladem. Samozřejmě tady musí být technika zvláště spolehlivá a odolná. Již osm let trvá korespondence mezi automobilisty Jakutska a podnikem Tatra-Kopřivnice. Hlavní inženýr Artykské automobilové základny Oleg Sirotin odpověděl českým konstruktérům na otázky, které je zajímaly a v podrobné zprávě zhodnotil práci Tatry v podmínkách severu. Ředitel podniku Tatra-Kopřivnice, Jaroslav Jeřábek zaslal dopis Olegu Sirotinu. ... řidič! Severu mají velké zkušenosti s přepravou nákladů v nejtěžších podmínkách. Velmi si vážím vašeho ohodnocení, protože ukazujete nejen přednosti, ale 1 nedostatky Tatry. Plně souhlasíme s tím, že je nutná úzká spolupráce mezi výrobními závody a automobilovými podniky. Ke všem vašim připomínkám JAKUTSKU bylo přihlédnuto při výrobě automobilu nového typu — Tatra 138 — o nosnosti 12 tun. Víme, že v SSSR Je možno provádět všestranné zkoušky našich automobilů. Proto před zahájením výroby Tatry 138 Jsme provedli zkoušky ve spolupráci s vědecko-výzkumným ústavem automobilové dopravy na ministerstvu automobilové dopravy a silnic RSFSR. Výsledkem Je nový typ Tatry 138, která ve všech parametrech převyšuje dříve vyráběný typ Tatry 111. ... O příjezdu československých inženýrů Antonína Srba a Ivana Pustějovského do Jakutska se rychle dozvěděli mnozí řidiči oblasti. Telefonovali, chtěli si povyprávět se zástupci Tatry-Kopřivnice. Naši českoslovenští přátelé navštíví místa největšího chladu v Omjakonu, v Artyku a také Magadanu. J. SEMJONOV Sovětské obchodní lodě přepravují náklady pro ČSSR Měsíc před termínem, stanoveným obchodní smlouvou, dopravily sovětské lodě dunajské plavby železnorudný koncentrát pro československý průmysl. Ze sovětských přístavů na Dunaji bylo dopraveno do Komárna a Bratislavy Již 380 tisíc tun koncentrátu. Současně v této době, přesto-že plavba po Dunaji je velmi obtížná, zahájili sovětští námořníci přepravu ukrajinské pšenice. Dva konvoje nákladních lodí s obilím odpluly do Bratislavy. Velké množství nákladů z Československa do Jiných zemí je rovněž přepravováno sovětskými loděmi. Pouze za tuto sezónu pře-pravily sovětské lodě do zemí Blízského Východu a do Severní Afriky přes 100 tisíc tun nákladu z Československa. V současném plavebním období byla zahájena plavba na nové trase Dunaj — Iran. Sovětští námořníci dopravují zboží zahraničního podniku »Cech o fraku do Turecka, Řecka a Sýrie. Sovětský svaz pronajal Československu své tankové lodě pro přepravu nafty a naftových výrobků z rumunských přistavil, a pro přepravu obilí a dalších nákladů z Bulharska do Bratislavy. J. PIKAREVIC NÁ5 ROZHOVOR ----- Spolupráce v kulturní oblasti Koncem listopadu se v Sofii setkali ministři kultury Bulharska, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska, Sovětského svazu a Československa. Vyměnili si informace o rozvoji kulturního života ve svých zemích a názory na další rozšířeni vzájemných styků. Ministryně kultury SSSR E. A. Furcevová vypráví o kulturních stycích Sovětského svazu s bratrskými socialistickými zeměmi a o perspektivách, které se v této oblasti otevírají v příštím roce. Každým rokem se upevňují a rozšiřují naše styky se socialistickými zernémi v oblasti ekonomiky, vědy a kultury. Naše spolupráce je založena na Jednotné marxistlcko-lenlnské ideologii, na společných cílech a bratrském přátelství. Kulturní styky napomáhají rozvoji socialistické kultury, jejímu vzájemnému obohacování, společnému boji proti pronikání buržoažní ideologie, slouží k upevnění přátelství a míru na zemi. Formy těchto styků Jsou velmi mnohotvárné a, mají hluboký myšlenkový a umělecký obsah, Je to především výměna umělců a vzájemné uskutečňování Dnů kultury, i společná účast na tvůrčích konferencích a sympoziích. na přehlídkách národní dramaturgie a hudby, je to i tvůrčí pomoc v uvádění divadelních her, práce a pomoc odborníků v oblasti choreografie atd. Kulturní výměny mezi socialistickými zeměmi se zúčastňují ty nejznámnější sovětské kolektivy i jednotliví umělci. Zvlášť široce si vzájemně vyměňujeme herce. Na příklad v minulém roce leningradské Akademické velké dramatické divadlo M. Gorkého a také Státní taneční soubor Ukrajiny vystupovaly v Československu. Alexandrovúv soubor písní a tanců byl v Polsku. V NDR účinkoval Státní symfonický orcestr SSSR. V celé řadě socialistických zemích vystupovali cirkusoví umělci, jejichž umění Je uznáváno na celém světě. V tomto roce vystupovalo v socialistických zemích víc než padesát sovětských uměleckých kolektivů. Sovětští lidé zase naopak s velkou radostí přijímali ve své vlasti hosty z jiných zemí. Na příklad vynikající dramatické divadlo z NDR — známý berlínský soubor, vedený herečkou. Helene Weigel. Srdečně byl přijat 1 skvělý mužský soubor z Československa, stejně tak Divadlo operety z Budapešti i další. V koncertních sálech Prahy, Varšavy, Budapešti, Bukurešti Bělehradu, Berlína i Sofie vystupovali mnozí významní sovětští mistři umění, jejichž jména jsou zapsána mezi nejvýznamnějšími umělci současnosti. Dobrou tradici mají vzájemné a Dny kultury. Svým politickým uměleckým významem jim patří zvlášť důležité místo v kulturním životě bratrských zemích. Tyto dny kultury se obvykle mění ve skutečné národní svátky, v demonstrace jednoty národů socialistického společenství. V tomto roce úspěšně proběhly Dňy sovětské kultury v NDR a Rumunsku, arménské kultury v Maďarsku a ukrajinské v Československu. Výjimečně obsáhlý program měly Dny československé kultury v Ruské federaci. V nedávné době u nás hostovala česká sborová kapela, soubor Lúčnica, Pražský komorní orchestr a Jiné kolektivy. Konaly se výstavy uměleckých výrobků CSSR a slovenského malířství. Stále sílící přátelství, oboustranný zájem o vše nové, co se rodí v tvůrčích dílnách umělců všech oblastí, přivedly k takovým formám kulturních styků, Jako Je výměna režisérů, baletních mistrů, umělců a herců při uvádění her, baletů, oper. President Akademie umění SSSR N. Tomský, začal pracovat na památníku V. I. Lenina, který bude postaven v Berlíně. Náš známý sochař L. Kerbel vypracovává projekty památníků K. Marxe pro Karl-Marx-Stadt a V. I. Lenina pro Sofii. K novým a plodným formám kulturních styků patří spolupráce, a vzájemná výměna zkušeností mezi vysokými školami s uměleckým zaměřením, mezi muzei, učilišti a knihovnami. V roce 1969 bude ministerstvo kultury SSSR věnovat hlavní pozornost provedení a přípravě akcí, zaměřených k stému výročí narození V. I. Lenina. Významné datum se bude zvlášť široce oslavovat v socialistických zemích. Jsme připraveni poskytnout našim přátelům při provádění oslav leninského výročí veškerou pomoc. V příštím roce budeme oslavovat historická výročí vzniku Bulharské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Německé demokratické republiky. Polské lidové republiky a Rumunské socialistické republiky. Při této příležitosti se v SSSR uskuteční Dny kultury těchto zemí, festivaly, sympozia, budou pořádány výstavy a vystoupení nejlepších kolektivů a sólistů. Moskva si s Berlínem vymění operní skupiny. Baletní skupina moskevského Státního akademického velkého divadla odjede na pohostinská vystoupení do Sofie a do Berlína. Sofijská opera bude vystupovat v Moskvě, Bude to opravdový svátek, kterého se zúčastní nejlepší představitelé umění socialistických zemí. Setkání ministrů kultury řady socialistických zemí znovu potvrdilo. že velká socialistická kultura. rozvíjející se v národních tradicích každé z těchto zemí. si vybojovává významné místo v našem životě. 2 • Týdeník - aktualit 3. ledna 1969. Naše vztahy se budou rozvíjet Moskevský obuvnický závod »Pařížská komuna« Je kolektivním členem Společnosti sovětsko-československého přátelství. Náčelník dílny číslo 6 tohoto závodu, tajemnice pobočky Společnosti, Nina Voronovová vypráví: — V roce 1968 se pracující »Pařížské komuny« stali členem Společnosti sovětsko-československého přátelství. Ale již dávno před tím jsme měli styky s některými podniky obuvního průmyslu v Československu. Často u nás vítáme hosty z Československa. Provádíme je závodem, seznamujeme s výrobou. Pořádáme večery přátelství, na které zveme turisty z bratrské země, nebo pracovníky velvyslanectví CSSR v Moskvě. Několik slov o pracovních stycích. Před nedávném náš závod obdržel z Československa ohýbací stroje Seřizovali Je u nás dva odborníci z CSSR. Velmi ochotně nám předávali své zkušenosti a pomohli rychle zvládnout novou a složitou techniku. Pokud jde o nás, naši odborníci navštěvují také československé závody. Na příklad skupina konstruktérů a návrhářů navštívila národní podnik »Svit« a po svém návratu z CSSR uplatňují získané zkušenosti. Kolektiv »Pařížské komuny« spolu s celou naší zemí oslavil 25. výročí Smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi SSSR a Československem. Přípravy k tomuto svátku Jsme zahájili Již dávno před Jubileem. Na závodě byly uspořádány fotografické výstavy: »Československo, Jeho zeměpis, příroda a hospodářství«, »Pětiletý plán rozvoje národního hospodářství CSSR«, »Umění Československa«. Naše přátelství s bratrským československým lidem Je ne*"rušitelné a bude se stále rozv. a upevňovat, — řekla nám na závěr N. Voronovová. A. MOZGOVOJ Z UHERSKÉHO BRODU DO BRATSKA Do Bratska byly nedávno dopraveny jeřáby, vyrobené československým závodem v Uherském Brodě. Jsou určeny pro hliníkárnu v Bratskú. Věcná spolupráce pracujících Uherského Brodu a stavbařů sibiřského města trvá již několik let. Ve všech halách závodu, kde je prováděna elektrolýza, pracují mostové jeřáby, vyrobené československými dělníky a inženýry, které si získaly u Sibiřanů velkou oblibu. Pětiletý plán národního hospodářství SSSR, stanoví urychlení výstavby a zahájení provozu Bratského aluminiového závodu. Prvni odlitky závod vyrobil již před dvěma a půl roky. Začátkem roku 1968 bylo rozhodnuto zdvojnásobit tempo stavebních prací. Tehdy se však ukázalo, že dodací smlouva s československým závodem v Uherském Brodě počítá s dodávkami mostových jeřábů jen pro polovinu závodních hal. Stavbaři z Bratska se proto obrátili na československé soudruhy se žádostí, aby našli možnosti ke zvýšení exportních dodávek. V létě roku 1968, přijeli na pozvání představitelů Bratrského závodu, ředitelé závodu v Uherském Brodě, soudruzi Ladislav Vávra a Stanislav Kučera. Setkali se s budovateli hliníkárny a navštívili i další závody a stavby nového města, postaveného v tajze. Jménem československých pracujících slíbili, že dodají do Bratska mimo plán šest mostových jeřábů. Nyní je tento slib splněn. šim — Z celého srdce děkujeme n-československým přátelům a jménem celého kolektivu jim přejeme mnoho úspěchů — oznámil ředitel Vladimír Malov. Je třeba ještě dodat, že pracující Bratska nezůstanou dlužníky československých přátel. Odlitky se značkou našeho závodu jsou již dodávány československým závodům. L. DANILENKO Čeština na březích Jeniseje V průmyslovém městečku na Sibiři — v Zelené Rošči — můžete často zaslechnout češtinu. Uslyšíte ji v trolejbusech, v obchodech. v kinech. — Dobrý den! Jak se máte . . . Čeština není ve školách povinná. A přece hodně dětí se jí učí. . . . Přátelství československých dětí z Prievidze a sovětských ze Zelené Ročši začalo před několika lety Do školy-internátu č. 5 došel první dopis z Československa a s ním zárověň i dárek — červené šátky československých pionýrů. Návrh na družbu byl přijat s velkým nadšením. — Přátelit se — znamená dobře se vzájemně poznat. Proto se sibiřské děti už celý rok pozorně učí dějiny Československa. Jeho kulturu, umění. Píši dopisy svým československým přátelům, ve kterých Jim vypráví o Sibiři, o významné sibiřské stavbě — Krasnojarské hydroelektrárně a samozřejmě o svém městečku a kombinátě, kde pracují Jejich rodiče. Píši také, že v Zelené Rošči kdysi pobýval Jaroslav Hašek. Dopisy s razítkem »Krasnojarsk« cestují do Československa a listonoš přináší do školy v Zelené Rošči dopisy s razítkem »Prievidza«. Ve škole byl založen soubor »Praha — Moskva«. Program souboru Je dvoujazyčný. Účinkuje i na jiných školách, pionýrských skupinách a v podnicích Zelené Rošči a Krasnojarska. Soubor zpívá také píseň přátelství »Prievidza — Zelená Rošča«, která má u posluchačů vždy velký úspěch. Píseň vznikla v Krasnojarsku. Složil Je skladatel Nikolaj Ceremnych spolu s básníkem Anatolijem Anufťyjevem. Z. KAČER