Týdeník Aktualit, leden-červen 1969 (II/1-26)

1969-01-03 / No. 1

SOVĚTSKO-ČESKOSLOVENSKÁ SPOLUPRÁCE. Téměř 400 automobilů světo­známé značky Tatra Jezdí po ce­stách sovětského Severu. V Jakut­­sku je nazvali královnami sever­ních tras. Aby bylo možno pro­věřit provoz těchto nákladních automobilů v podmínkách nízkých teplot, přijeli do Jakutska před­stavitelé závodu »Tatra Kopřiv­nice«, zkušební Inženýři Antonín Srb a Ivan Pustějovský. — Z Prahy Jsme se »po vlast­ní ose« přepravili do Mosk­vy, — vypráví českoslovenští in­ženýři. — Potom naše Tatra ce­stovala železnicí. Cestou jsme se dozvěděli, že v Jakutsku Jsou kruté mrazy — 57 stupňů. Právě takovou laboratoř potře­bujeme pro zkoušení Tatry. Chce­me, aby dobře pracovala i v se­verních krajích. Dlouholeté sty­ky s automobilisty sovětského severu nám pomohly. Dvěstě Tater Je v provozu v průmyslových oblastech Jakut­ska. Pracují na úseku 4 000 ki­lometrů, od břehu Severního Le­dového oceánu ke břehům Tiché­ho oceánu. V mrazu, na žasně­ »TATRY« V žených a zledovatělých trasách, přes tajgu, tundru, skalnaté prů­smyky, Jedou automobily s těžkým nákladem. Samozřejmě tady musí být technika zvláště spolehlivá a odolná. Již osm let trvá korespondence mezi automobilisty Jakutska a podnikem Tatra-Kopřivnice. Hlav­ní inženýr Artykské automobilové základny Oleg Sirotin odpověděl českým konstruktérům na otázky, které je zajímaly a v podrobné zprávě zhodnotil práci Tatry v podmínkách severu. Ředitel podniku Tatra-Kopřivnice, Jaro­slav Jeřábek zaslal dopis Olegu Sirotinu. ... řidič! Severu mají velké zkušenosti s přepravou nákladů v nejtěžších podmínkách. Velmi si vážím vašeho ohodnocení, pro­tože ukazujete nejen přednosti, ale 1 nedostatky Tatry. Plně souhlasíme s tím, že je nutná úzká spolupráce mezi výrobními závody a automobilovými podni­ky. Ke všem vašim připomínkám JAKUTSKU bylo přihlédnuto při výrobě auto­mobilu nového typu — Tatra 138 — o nosnosti 12 tun. Víme, že v SSSR Je možno pro­vádět všestranné zkoušky našich automobilů. Proto před zaháje­ním výroby Tatry 138 Jsme pro­vedli zkoušky ve spolupráci s vě­­decko-výzkumným ústavem auto­mobilové dopravy na ministerstvu automobilové dopravy a silnic RSFSR. Výsledkem Je nový typ Tatry 138, která ve všech para­metrech převyšuje dříve vyrábě­ný typ Tatry 111. ... O příjezdu českosloven­ských inženýrů Antonína Srba a Ivana Pustějovského do Jakutska se rychle dozvěděli mnozí řidiči oblasti. Telefonovali, chtěli si po­vyprávět se zástupci Tatry-Ko­přivnice. Naši českoslovenští přátelé navštíví místa největšího chladu v Omjakonu, v Artyku a také Magadanu. J. SEMJONOV Sovětské obchodní lodě přepravují náklady pro ČSSR Měsíc před termínem, stanove­ným obchodní smlouvou, dopra­vily sovětské lodě dunajské plav­by železnorudný koncentrát pro československý průmysl. Ze so­větských přístavů na Dunaji bylo dopraveno do Komárna a Brati­slavy Již 380 tisíc tun koncentrá­tu. Současně v této době, přesto-že plavba po Dunaji je velmi obtížná, zahájili sovětští námoř­níci přepravu ukrajinské pšenice. Dva konvoje nákladních lodí s obilím odpluly do Bratislavy. Velké množství nákladů z Čes­koslovenska do Jiných zemí je rovněž přepravováno sovětskými loděmi. Pouze za tuto sezónu pře-pravily sovětské lodě do zemí Blízského Východu a do Severní Afriky přes 100 tisíc tun nákladu z Československa. V současném plavebním období byla zahájena plavba na nové trase Dunaj — Iran. Sovětští námořníci dopravují zboží zahra­ničního podniku »Cech o fraku do Turecka, Řecka a Sýrie. Sovětský svaz pronajal Česko­slovensku své tankové lodě pro přepravu nafty a naftových vý­robků z rumunských přistavil, a pro přepravu obilí a dalších nákladů z Bulharska do Brati­slavy. J. PIKAREVIC NÁ5 ROZHOVOR -----­ Spolupráce v kulturní oblasti Koncem listopadu se v Sofii setkali ministři kultury Bul­harska, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska, Sovětského svazu a Československa. Vyměnili si informace o rozvoji kulturního života ve svých zemích a názory na další rozšířeni vzájemných styků. Ministryně kultury SSSR E. A. Furcevová vypráví o kul­turních stycích Sovětského svazu s bratrskými socialistickými zeměmi a o perspektivách, které se v této oblasti otevírají v příštím roce. Každým rokem se upevňují a rozšiřují naše styky se socialis­tickými zernémi v oblasti ekono­miky, vědy a kultury. Naše spolu­práce je založena na Jednotné marxistlcko-lenlnské ideologii, na společných cílech a bratrském přátelství. Kulturní styky napomáhají roz­voji socialistické kultury, jejímu vzájemnému obohacování, společ­nému boji proti pronikání bur­­žoažní ideologie, slouží k upevně­ní přátelství a míru na zemi. Formy těchto styků Jsou velmi mnohotvárné a, mají hluboký myšlenkový a umělecký obsah, Je to především výměna umělců a vzájemné uskutečňování Dnů kultury, i společná účast na tvůrčích konferencích a sympo­ziích. na přehlídkách národní dramaturgie a hudby, je to i tvůr­čí pomoc v uvádění divadelních her, práce a pomoc odborníků v oblasti choreografie atd. Kulturní výměny mezi socia­listickými zeměmi se zúčastňují ty nejznámnější sovětské kolekti­vy i jednotliví umělci. Zvlášť široce si vzájemně vy­měňujeme herce. Na příklad v mi­nulém roce leningradské Akade­mické velké dramatické divadlo M. Gorkého a také Státní taneční soubor Ukrajiny vystupovaly v Československu. Alexandrovúv soubor písní a tanců byl v Polsku. V NDR účinkoval Státní symfo­nický orcestr SSSR. V celé řadě socialistických zemích vystupovali cirkusoví umělci, jejichž umění Je uznáváno na celém světě. V tom­to roce vystupovalo v socialistic­kých zemích víc než padesát so­větských uměleckých kolektivů. Sovětští lidé zase naopak s vel­kou radostí přijímali ve své vlasti hosty z jiných zemí. Na příklad vynikající dramatické divadlo z NDR — známý berlínský sou­bor, vedený herečkou. Helene Weigel. Srdečně byl přijat 1 skvě­lý mužský soubor z Českoslovens­ka, stejně tak Divadlo operety z Budapešti i další. V koncertních sálech Prahy, Varšavy, Budapešti, Bukurešti Bělehradu, Berlína i Sofie vystu­povali mnozí významní sovětští mistři umění, jejichž jména jsou zapsána mezi nejvýznamnějšími umělci současnosti. Dobrou tradici mají vzájemné a Dny kultury. Svým politickým uměleckým významem jim patří zvlášť důležité místo v kulturním životě bratrských zemích. Tyto dny kultury se ob­vykle mění ve skutečné národní svátky, v demonstrace jednoty národů socialistického společenst­ví. V tomto roce úspěšně proběhly Dňy sovětské kultury v NDR a Rumunsku, arménské kultury v Maďarsku a ukrajinské v Če­skoslovensku. Výjimečně obsáhlý program měly Dny českosloven­ské kultury v Ruské federaci. V nedávné době u nás hostovala česká sborová kapela, soubor Lúčnica, Pražský komorní or­chestr a Jiné kolektivy. Konaly se výstavy uměleckých výrobků CSSR a slovenského malířství. Stále sílící přátelství, obou­stranný zájem o vše nové, co se rodí v tvůrčích dílnách umělců všech oblastí, přivedly k takovým formám kulturních styků, Jako Je výměna režisérů, baletních mist­rů, umělců a herců při uvádění her, baletů, oper. President Akademie umění SSSR N. Tomský, začal pracovat na památníku V. I. Lenina, který bude postaven v Berlíně. Náš známý sochař L. Kerbel vypraco­vává projekty památníků K. Mar­xe pro Karl-Marx-Stadt a V. I. Le­nina pro Sofii. K novým a plodným formám kulturních styků patří spolupráce, a vzájemná výměna zkušeností mezi vysokými školami s umělec­kým zaměřením, mezi muzei, učilišti a knihovnami. V roce 1969 bude ministerstvo kultury SSSR věnovat hlavní po­zornost provedení a přípravě akcí, zaměřených k stému výročí narození V. I. Lenina. Významné datum se bude zvlášť široce osla­vovat v socialistických zemích. Jsme připraveni poskytnout našim přátelům při provádění oslav le­ninského výročí veškerou pomoc. V příštím roce budeme osla­vovat historická výročí vzniku Bulharské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Ně­mecké demokratické republiky. Polské lidové republiky a Ru­munské socialistické republiky. Při této příležitosti se v SSSR uskuteční Dny kultury těchto ze­mí, festivaly, sympozia, budou pořádány výstavy a vystoupení nejlepších kolektivů a sólistů. Moskva si s Berlínem vymění operní skupiny. Baletní skupina moskevského Státního akade­mického velkého divadla odjede na pohostinská vystoupení do So­fie a do Berlína. Sofijská opera bude vystupovat v Moskvě, Bude to opravdový svátek, kterého se zúčastní nejlepší představitelé umění socialistických zemí. Setkání ministrů kultury řady socialistických zemí znovu potvr­dilo. že velká socialistická kultu­ra. rozvíjející se v národních tra­dicích každé z těchto zemí. si vybojovává významné místo v na­šem životě. 2 • Týdeník - aktualit 3. ledna 1969. Naše vztahy se budou rozvíjet Moskevský obuvnický závod »Pařížská komuna« Je kolektivním čle­nem Společnosti sovětsko-československého přátelství. Náčelník dílny číslo 6 tohoto závodu, tajemnice pobočky Společnosti, Nina Voronovová vypráví: — V roce 1968 se pracující »Pařížské komuny« stali členem Společnosti sovětsko-českosloven­ského přátelství. Ale již dávno před tím jsme měli styky s někte­rými podniky obuvního průmyslu v Československu. Často u nás vítáme hosty z Československa. Provádíme je závodem, seznamujeme s výrobou. Pořádáme večery přátelství, na které zveme turisty z bratrské země, nebo pracovníky velvysla­nectví CSSR v Moskvě. Několik slov o pracovních sty­cích. Před nedávném náš závod obdržel z Československa ohýbací stroje Seřizovali Je u nás dva odborníci z CSSR. Velmi ochotně nám předávali své zkušenosti a pomohli rychle zvládnout novou a složitou techniku. Pokud jde o nás, naši odborníci navštěvují také československé zá­vody. Na příklad skupina kon­struktérů a návrhářů navštívila národní podnik »Svit« a po svém návratu z CSSR uplatňují získané zkušenosti. Kolektiv »Pařížské komuny« spolu s celou naší zemí oslavil 25. výročí Smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi SSSR a Česko­slovenskem. Přípravy k tomuto svátku Jsme zahájili Již dávno před Jubileem. Na závodě byly uspořádány fotografické výstavy: »Československo, Jeho zeměpis, příroda a hospodářství«, »Pětiletý plán rozvoje národního hospo­dářství CSSR«, »Umění Česko­slovenska«. Naše přátelství s bratrským československým lidem Je ne*"­­rušitelné a bude se stále rozv. a upevňovat, — řekla nám na závěr N. Voronovová. A. MOZGOVOJ Z UHERSKÉHO BRODU DO BRATSKA Do Bratska byly nedávno dopra­veny jeřáby, vyrobené českoslo­venským závodem v Uherském Brodě. Jsou určeny pro hliníkárnu v Bratskú. Věcná spolupráce pracujících Uherského Brodu a stavbařů sibiř­ského města trvá již několik let. Ve všech halách závodu, kde je prováděna elektrolýza, pracují mos­tové jeřáby, vyrobené českoslo­venskými dělníky a inženýry, které si získaly u Sibiřanů velkou oblibu. Pětiletý plán národního hospo­dářství SSSR, stanoví urychlení výs­tavby a zahájení provozu Bratského aluminiového závodu. Prvni odlitky závod vyrobil již před dvěma a půl roky. Začátkem roku 1968 bylo rozhodnuto zdvojnásobit tempo sta­vebních prací. Tehdy se však uká­zalo, že dodací smlouva s česko­slovenským závodem v Uherském Brodě počítá s dodávkami mosto­vých jeřábů jen pro polovinu zá­vodních hal. Stavbaři z Bratska se proto obrá­tili na československé soudruhy se žádostí, aby našli možnosti ke zvý­šení exportních dodávek. V létě roku 1968, přijeli na pozvání před­stavitelů Bratrského závodu, ředitelé závodu v Uherském Brodě, soudru­zi Ladislav Vávra a Stanislav Kuče­ra. Setkali se s budovateli hliníkárny a navštívili i další závody a stavby nového města, postaveného v tajze. Jménem československých pracují­cích slíbili, že dodají do Bratska mimo plán šest mostových jeřábů. Nyní je tento slib splněn. šim — Z celého srdce děkujeme n-­­československým přátelům a jménem celého kolektivu jim pře­jeme mnoho úspěchů — oznámil ředitel Vladimír Malov. Je třeba ještě dodat, že pracující Bratska nezůstanou dlužníky česko­slovenských přátel. Odlitky se znač­kou našeho závodu jsou již dodá­vány československým závodům. L. DANILENKO Čeština na březích Jeniseje V průmyslovém městečku na Sibiři — v Zelené Rošči — mů­žete často zaslechnout češtinu. Uslyšíte ji v trolejbusech, v ob­chodech. v kinech. — Dobrý den! Jak se máte . . . Čeština není ve školách povin­ná. A přece hodně dětí se jí učí. . . . Přátelství československých dětí z Prievidze a sovětských ze Zelené Ročši začalo před několika lety Do školy-internátu č. 5 došel první dopis z Československa a s ním zárověň i dárek — čer­vené šátky československých pio­nýrů. Návrh na družbu byl přijat s velkým nadšením. — Přátelit se — znamená dob­ře se vzájemně poznat. Proto se sibiřské děti už celý rok pozorně učí dějiny Československa. Jeho kulturu, umění. Píši dopisy svým československým přátelům, ve kterých Jim vypráví o Sibiři, o významné sibiřské stavbě — Krasnojarské hydroelektrárně a samozřejmě o svém městečku a kombinátě, kde pracují Jejich ro­diče. Píši také, že v Zelené Rošči kdysi pobýval Jaroslav Hašek. Dopisy s razítkem »Krasno­jarsk« cestují do Československa a listonoš přináší do školy v Ze­lené Rošči dopisy s razítkem »Prievidza«. Ve škole byl založen soubor »Praha — Moskva«. Program souboru Je dvoujazyčný. Účinku­je i na jiných školách, pionýr­ských skupinách a v podnicích Zelené Rošči a Krasnojarska. Soubor zpívá také píseň přá­telství »Prievidza — Zelená Ro­­šča«, která má u posluchačů vždy velký úspěch. Píseň vznikla v Krasnojarsku. Složil Je sklada­tel Nikolaj Ceremnych spolu s básníkem Anatolijem Anufťyje­­vem. Z. KAČER

Next