Týdeník Aktualit, červenec-prosinec 1969 (II/27-52)

1969-10-10 / No. 41

CESTY PŘÁTEL Na Ukrajine úspěšně proběhly Dny kultury ČSSR. Hosty z Českosloven­ska vítala kromě hlévního města Ky­jeva mnohá další ukrajinská města a vesnice. CHARKOV — druhé hlavni město Ukrajiny, důležitá průmyslové, vě­decké a kulturní středisko země. JALTA — lázeňské město na již­ním pobřeží Krymu je rovněž známé svou historii. Zde trávil poslední léta svého života významný ruský spisovatel Anton Cechov. V únoru 1945 se na Jaltě setkali na Krymské konferenci žéfů vlád tři mocnosti — Stalin, Rooswelt, Churchil. LUGANSK — za sovětské vlády se stal velkým krásným městem. Vý­robky jeho podniků jako je zá­vod Rijnové revoluce získaly velkou popularitu. ZÁPOROZ! — město na březich starého Dněpru, známě svou hrdin­nou historii. Zde na říčním ostrově Chartica byla kdysi známá Seč — světoznámý itáb dněprovských ko­záků, pevná jižní hráz Ruska před nájezdy cizích uchvatitelů. Zde byl vybudován Dněproges — prvoroze­­nec socialistické industrializace. KANEV — město ukryté v zeleni kaštanů. Zde na vysokém břehu Dněpru jsou uloženy ostatky velkého ukrajinského básníka Tarase Sevčen­­ka. Zde je pohřben i milovaný Gajdar. K OTÁZKÁM DNE K OTÁZKÁM DNE K OTÁZKÁM DNE Soudruhu generále, 6. říjen Je Dnem Československé lidové armády. Tento den Je spojen se vzpomínkou na historický boj o Dukelský průsmyk. Karpatsko­­dukelská operace byla další zkouškou bratrství, kde se smísila krev sovětských bojovníků s krví slovenských a českých chlapců. Vy sám Jste bojoval v radách Československého armádního sbo­ru. Které z událostí nebo příhod vám zůstaly natrvalo v paměti? Karpatsko-dukelská operace se vyznačovala všemi zvláštnostmi a těžkostmi boje v horském a za­lesněném terénu, v podzimním mlhavém a deštivém počasí se sil­ným a zkušeným nepřítelem. Velel jsem tam tenkrát 3. pol­nímu praporu a se svými vojáky Jsem musel provést nesčíslné množství útoků a ztečí, úporně bojovat o každou vesnici, vyšinu, údolí a soutěsku. které mnohdy přecházely několikrát »z ruky do ruky«, než byl vybojován další postup k vytoužené hranici. A právě v takovémto boji se poznávali lidé se svou odvahou, bázní, 1 se svými slabostmi 1 silou. Nikdy nezapomenu na prořídlé, ale uspořádané proudy Jezdeckého sboru generála Baranova, když se probily z německého obklíčení a procházely naší sestavou. Nikdy nezapomenu na sovětské tanklsty z Cdolí smrti, kde se střetli s německými Tygry, pálili ze všech zbraní, až došlo na »taran«, kdy Jeden chtěl druhého rozdrtit svými pásy. Jednu z událostí vám však vylíčím poněkud podrobněji. Pří zahájení Jednoho důležitého útoku přišel k mému praporu na kont­rolu velitel sboru. Postupoval s námi lesem v rozčleněné sestavě do východiště k útoku. Vtom však nepřítel spustil na nás dělo­střelecký a mlnometný přepad. Tisíce střepin létalo vzduchem, zraňovaly stromy, a také lidi. Pud sebezáchovy a vojenský zákon velel všem vrhnout se k zemi. Jen generál Svoboda stál přikrčen v sestavě zalehnutého praporu se semknutými rty a zaťatými pěstmi a občas učinil několik kroků vpřed. Křičeli Jsme na něho: K zemll On však nereagoval — domníval se zřejmě, že na to nemá právo, že jako velitel sboru 1 zde, v krajním nebezpečí života, musí zůstat vzorem při plnění daného úkolu. Slyšel jsem později, že maršál Koněv mu zakázal Jezdit na přední okraj fronty. A snad k uvedené situaci Ještě něco — úkol Jsme splnili tenkrát do posledního písmene. Ano, Dukla se stala pro nás symbolem hrdinství a družby. Zde bylo v pravém slova smyslu zpečetěno krví přátelství a spoje­nectví se sovětským lidem a Jeho armádou. Od památné Dukelské bitvy uplynulo už čtvrtstoletí. Přátelství našich armád se upevňovalo 1 v míru. Vy ve své práci se podílíte na upevňování těchto vztahů. Mohl byste naším čtenářům říd, Jak vypadá spolupráce našich armád dnes? Já ve svých funkcích v pová­lečné době Jsem byl neustále v přímém styku a spolupráci s představiteli Sovětské armády. V počátcích budování naší lidové armády to byli sovětští poradci, kteří nám poskytli nesmírnou pomoc pří metodice výcviku a bojové přípravě naších Jednotek 1 štábů. Později to byla řada spojeneckých cvičení, kterých Jsem se zúčastnil se svým štábem Jako velitel armády a koneční nyní, ve funkci vojenského pfi dělence v Moskvě — zabezpečuj mnoho konzultací a delegací představitelů naší armády se svými sovětskými protějšky. A zde bych chtěl podotknout, že všechny tyto styky a spoluprá­ce byly a jsou vedeny v duchu rovnocenného partnerství, vzájem­ného porozumění a přátelství. Sovětští soudruzi nám poskytují vše. aby naše armáda byla armá­dou vysoce bojeschopnou a soudo­bou. Respektují naše specifické podmínky, potřeby a možnosti. Rádi přijímají 1 naše zkušenosti a vysoce je oceňují. Velmi prospěšné jsou 1 každo­roční vzájemné návštěvy delegací vojenských útvarů a svazků. Jistě jste se zúčastnil některých cvičení Sovětské armády. Co na vás nejvíc zapůsobilo? Zde bych nejradějl vzpomněl spojeneckých cvičení. Řídili Je vždy vysoce kvalifikovaní od­borníci. byla vedena na podkladě nejnovějších poznatků vojenské vědy a proto byla vždy vrcholně zajímavá a poučná. V rámci armád Varšavské smlouvy byla 1 významnou politickou událostí. Velitelé a štáby Jednotlivých armád se při nich vzájemně poznávali a vyměňovali si své zkušenosti Byla demonstrací pevnosti a síly našeho spoje­nectví. V Sovětské ármádě — v jejích útvarech a školách — na mě vždy silně působí vztah k důsled­kům plnění rozkazů a ustanovení řádů. Velitelé a funkcionáři všech stupňů dokonale ovládají své povinnosti a opravdu řídí a velí. Je to patrné na pořádku, organi­zovanosti života, na vycvlčenostl vojáků, v jejich vzhledu i chová­ní. Je zřejmé, že v Sovětské armádě stále působí zkušenosti z Velké vlastenecké války, že i soudobé bojové úkoly — bude-11 je třeba plnit — je možno splnit Jen s dokonale ukázněnými, vy­soce morálně 1 výcvikově připra­venými vojáky. V posledním období prožila československá armáda několik změn ve stranlckopolitické práci. Jaké poznatky o stranlckopolitické práci v Sovětské armádě máte vy? Jaké 7 dobrých zkušeností by bylo vhodné uplatnit v česko­slovenské armádě? Bylo by účelné z metod stranl­­ckopolltlcké práce Sovětské armá­dy uplatnit všechno to. co souvisí s výchovou vojáka k uvědomělé kázni, socialistickému vlastenect­ví, se současným hlubokým vzta­hem k našim socialistickým přáte­lům a druhům ve zbrani, při vědomí, že bez pevného spoje­nectví a síly armád Varšavské smlouvy by v současném světě bylo nemožné zajistit svobodu a nezávislost našeho socialistické­ho státu a účinně vést boj o udržení míru ve světě. Naše čtenáře by zajímaly některé vaše osobní zážitky a dojmy z činnosti v Moskvě. Ve své činnosti v Moskvě se snažím upevňovat a využívat své přátelství se soudruhy, které znám z dob války 1 různých cvičení z poválečné doby. Při velmi počet­ných společenských akcích mám možnost se často stýkat s význam­nými osobnostmi Sovětského sva­zu. hlavně s bývalými veliteli front a armád, kteří osvobodili naši republiku od fašistických okupantů. Velmi si vážím přá­telských vztahů maršálů Grečka. Koněva. Jeremenka. Moskalenka. Krasovského, generálů Jeplševa. Leljušenka. Saburova, Asmolova a mnoha dalších funkcionářů mi­nisterstva obrany SSSR I různých společenských organizací. Uvedení soudruzi i organizace již nemálo udělali ve prospěch našeho přátelství. Bedlivě sledo­vali a s různými pocity prožívali nedávnou politickou krizi u nás v Československu, ale byli vždy hluboce přesvědčeni o tom. že přátelské tradice naších národů mají příliš hluboké kořeny, než aby Je nepřátelé socialismu mohli zvrátit. S VELITELSKÝM VĚNOVÁNÍM Osobni památky na léta války do Prahy Od památné operace na Dukla uplynulo čtvrt století. Ve vzpomín­kách bojovníků zůstaly chvíle, kdy smrt kosila životy nejbližších přátel. Pamětnici slavných bojů dávají nám všem k dispozici své vzpomínky, A historikové sbirají všechny doku­menty, předměty, písemné zprávy a informace z těch dob. To všechno bude sloužit k tomu, aby i generace po nás mohly sledovat hrdinský boj našich vojáků, kteří společně se so­větskými pěšáky, tankisty a dělostřel­­ci osvobozovali naši zemi. Před nedávném se československé orgány obrátily na tehdejší sovětské velitele s prosbou, aby poskytli ně­které osobní věci do sbírek našich muzei. Odpověď nedala na sebe dlouho čekat. Dnes už se na českosloven­ském velvyslanectví v Moskvě hro­mad! balíčky s osobními věcmi veli­telů Sovětské armády. Mezi prvními se přihlásil maršál letectva A. S. Krasovskij, který vě­noval svou blůzu a vojenskou košili, v niž kdysi vedl bojové operace. Dalši vzpomínkové předměty jsou od velitelů nebo jejich rodin. Je to plášť, papacha a všechna vyzname­nání maršála SSSR R. J. Malinovské­ho, blůza, košile a brigadýrka mar­šála SSSR A. J. Jeremenka, plášť, brigadýrka, vojenská blůza-gymnas­­ťorka z roku 1939 (je na ní ještě hodnost velitele brigád, používaná před zavedením nových hodností), finský nůž a fotografie maršála tan­kových vojsk P. S. Rybalka. V dal­ším baličku je blůza s dvěma hvěz­dami Hrdiny SSSR a čapka armádní­ho generála D. D. Leljušenka. V budoucích dnech očekávají další předměty od dalších sovětských veli­telů. Všechny tyto památky dostane Vojenský historický ústav v Praze. Poslouží jako další doklady a hma­tatelné vzpomínky na výstavách a v muzejních vitrínách. Vždyť tyto součásti oděvů patřily mužům, kteř veleli i našim vojskům a kteří vedli operace na území naši republiky. Jim patří náš dík za osvobozeni... V. VLADIMIROV NA DUKLE SE KRVÍ PEČETILO PŘÁTELSTVÍ Na otázky TA odpovídá generálporučík Ing. František Sedláček, vojenský přldčlenec CSSR v Moskvě 10. října 1969 2 •Týdeník s aktualit N a Mezinárodni výstavě obuvi o Moskvě s úspěchem proběhl Den Československé socialistické republiky. Náš dopiso­vatel se na výstavě setkal s vedou­cími pracovníky obuvnického a ko­žedělného průmyslu CSSR a požá­dal je o rozhovor. Miroslav FAFILEK z vývozní obchodní akciové společnosti EXICO: — Výstava Obuv 69 je pro nás všechny velkou události. Naskytla se nám příležitost široce představit své exportní možnosti. Vystavujeme přes 1000 modelů obuvi, koženou galantérii, bižuterii a jiné výrobky. Předvádíme také nejnovější vyba­veni pro obuvnické podniky. Chceme věřit, že výstava přispěje k rozší­řeni obchodních styků mezi jejími účastníky. František ZAPLETAL, generální ředitel Sdruženi obuvnických a ko­žedělných podniků CSR: — Podniky naši republiky, mezi CfSKOStOVEHSKÄ OBUV V MOSKVĚ nimi největší závod v naši zemi Svit. na který připadá kolem 50 pro­cent veškeré vyráběně obuvi v CSSR. se velmi pečlivě připravovaly na výstavu v Moskvě. Vybrali jsme na ukázku mnoho zajímavých mo­delů. Mezi nimi jsou modely zhoto­vené z nového syntetického mate­riálu z tzv prodyšné kůže typu Korfam. Podle našeho názoru má obuv z této suroviny velkou bu­doucnost. PŘEHLÍDKA S velkým úspěchem probíhaly na Ukrajině Dny československé kultury. Dávné přátelství spojuje ukrajinský lid s národy bratrského Českosloven­ska. Kořeny tohoto přátelství sahají do daleké historie boje proti cizim uchvatitelům. Před půl stoletím úto­čili českoslovenští internacionalisté po boku dělníků kyjevského závodu Arzenál proti kapitalismu. Bráněním vymoženosti Rijna současně bojovali za lepši budoucnost svého národa. Synové československého lidu, pod vedením významného velitele, nyní presidenta CSSR L Svobody, spolu se Sovětskou armádou získali nehy­noucí slávu v bojích u Sokolova, pak pod Kyjevem, Astovem, Uaškovem a Bilou Cerkví. Vítězství lidu v Československu otevřelo nové perspektivy pro roz­voj československo-sovétského přá­telství. Ohromných úspěchů bylo dosaženo v hospodářských stycích, vědeckotechnické a kulturní spolu­práci, turistice, přátelství navázaném mezi městy a vesnicemi. V těchto mnohostranných přátelských stycích zastává významné místo i sovětská Ukrajina. Proto Dny československé kultury

Next