Týdeník Aktualit, leden-červen 1971 (IV/1-26)
1971-01-01 / No. 1
. ........................................................................... Náš komentář Pevným krokem Současná sovětská ekonomika ]e mohutný, vyspělý, dynamický organismus plný tvůrčí energie. Domnívám se, že nejpřesvědčivější jsou tato porovnání: plánovitě se rozvíjející sovětská ekonomika vyrábí za pět dní více průmyslové produkce než vyráběly všechny továrny a závody v carském Rusku za rok dohromady. Uvedu ještě jedno přirovnání: průmyslová produkce dosažená v roce 1970 je vyšší než ve všech předválečných pětiletkách. Jen samotný přírůstek výrobních fondů národního hospodářství překročil za uplynulých pět let objem všech výrobních fondů SSSR koncem roku 1955. V posledním roce osa mé pětiletky bylo dosaženo největší sklizně obilí bavlny v celé historii sovětského zemědělství. Úspěšně se rozvíjí sovětská věda, technika a kultura Vzrostla obranná moc Sovětského svazu. Současně bylo dosaženo velkých úspěchů ve zvýšeni životní úrovně lidu. XXIV sjezd KSSS, který se bude konat v roce 1971, zhodnotí výsledky činnosti strany a lidu za poslední období a nastíní další perspektivy komunistické výstavby. Určí rovněž program výstavby na příštích pět let. Nedávno schválený plán na rok 1971 bude součástí deváté pětiletky, její první etapou. Jaké jsou tedy jeho hlavní úkoly? Zvyšování efektivnosti společenské výroby, dal- Sí upevňování materiálně technické základny zemědělství, urychlování vědeckotechnického pokroku a na tomto základě zajištění rychlého rozvoje všech odvětví národního hospodářství a zvyšování blahobytu sovětského lidu. K dalšímu zlepšování hlavních proporcí a struktury sovětské ekonomiky v roce 1971, na němž závisí růst efektivnosti výroby, přispěje rychlý růst zemědělství, investic do příbuzných odvětví a zvýšení dodávek strojů a minerálních hnojiv do zemědělství. Na základě dalšího rozvoje těžkého průmyslu se plánuje další rychlý růst výroby spotřebního zboží. Počítá se i s velkými investicemi do odvětví zajišťujících růst efektivnosti výroby. Neirvchieji se budou rozvíjet elektronika, plynárenský, chemický a petrochemický průmysl a strojírenství. Plán a rozpočet prvního roku 9. pětiletky orientuje sovětský průmysl, zemědělství, stavebnictví, dopravu a ostatní výrobní odvětví nejen na kvantitativní, ale také na kvalitativní růst, na intenzifikaci a zdokonalování techniky a organizace a na jejich lepší řízení. Tyto požadavky se zvlášť silně projevily v tom, že plán věnuje největší pozornost růstu produktivity práce jako rozhodujícímu faktoru při zvyšování ekonomické síly. V roce 1973 se na základě produktivnější práce plánuje 87 % přírůstku průmyslové produkce, 91 % stavebních a montážních prací, veškerý přírůstek přepravy nákladů po železnici. V zemědělství se počítá s přírůstkem výroby zboží ve výši 4,6 miliardy rublů snížením počtu pracovníků o 250 000 osob. Efektivnost společenské výroby je určována také účelným a úsporným využitím surovin, materiálu, paliva a elektrické energie a zvyšováním kvality výrobků. Proto se v plánu a rozpočtu na rok 1971 počítá se závažnými opatřeními zaměřenými na úsporu hmotných zdrojů, omezení jakýchkoliv xtrát a neproduktivnlch výdajů. Národohospodářský plán na rok 1971 stanoví rychlejší výrobu v průmyslu spotřebního zbožt. Vzrůstá obrat zboží; obyvatelům bude prodáno zboží v hodnotě o 1.1,4 miliardy rublu více než letos. Obchod a veřejné stravování dostane mnoho nových zařízení, zavádějí se moderní metody technologie a organizace obsluhy. Poptávka obyvatel po různých druzích zboží však neustále roste. Proto v roce 1971 podstatně vzroste výroba domácích potřeb. Ve značné míře se zvyšuje též kvalita, spolehlivost a životnost strojů, zařízení a ostatních výrobků. Rok od roku vzrůstá množství výrobků nejvyšší kvality. Minulá pětiletka tiyla bohatá na různé novinky v organizaci socialistické výroby. Všechny se nadále rozvíjejí a jako štafeta přecházejí do deváté pětiletky. Mezi dosaženými úspěchy je na předním místě uskutečňování hospodářské reformy. Desetitisíce výrobních kolektivů v SSSR pracují dnes novým způsobem, stovky ostatních experimentují a zabezpečují tak další rozvoj reformy. Chozrasčotní způsob řízení je dnes rozšířen na všechna odvětví národního hospodářství: průmysl, stavebnictví, dopravu a obchod. Upevňuje se ohozrasěot také v sovchozech a koichozcch. Sám život nutí k vypracování zásad chozrasčotu podle povahy výrobních sdružení, jež vznikla jako výsledek rychlého zespmlečenštění výroby v podmínkách vědeckotechnické revoluce. Osmá pětiletka se stala etapou praktického využití celé řady základních vzorů automatizovaných systémů řízení sovětskými závody a technologickými procesy. Rozvíjejí se automatizované systémy řízení odvětví národního hospodářství. V deváté pětiletce se počítá s tím, že bude několikanásobně zvýšen rozsah systému řízení závodů, technologických procesů a jednotlivých odvětví. Tento úkol je nesmírně složitý a vyžaduje vysokou organizaci práce v celé zemi. KSSS a bratrské strany se při vypracování taktiky a strategie řídí tím, že boj o vědeckotechnické prvenství se stal Jedním z nejdůležitějších základen soutěžení dvou protichůdných systémů, že je nejen hlavním ekonomickým, ale také velmi důležitým politickým úkolem. L. I. Rrežněv zdůraznil ve svém projevu 13. dubna 1970 v charkovském závodě na výrobu traktorů prvořadou úlohu vědeckotechnického pokroku, když řekl: »Základní otázky vědeckotechnické revoluce, rychlého rozvoje vědy a techniky budou i nadále středem pozornosti strany a vlády. Je to velmi významný úkol naší ekonomiky nejen pro tento rok, ale také na celé delší období rozvoje strany.« Sovětský stát věnuje na rozvoj vědy a techniky obrovské částky. V roce 1971 budou činit celkové výdaje na vědeckovýzkumnou činnost 13 miliard rublů a vzrostou o 8,3 % v porovnání se závěrečným rokem osmé pětiletky. Zavádění nové techniky do národního hospodářství umožní v roce 1971 dosáhnout ekonomického efektu ve výši téměř 1,4 miliardy rublů a snížit potřebu pracovních sil o více než 400 000 osob. Současný rozsah sovětské ekonomiky, vysoká náročnost její realizace, objektivní potřeba perspektivního plánování, všechny tyto faktory úzce souvisejí s vědeckotechnickým pokrokem, posilují tendenci, která bude nepochybně příznačnou také pro devátou pětiletku, tendenci k centralizaci procesů řízení, ke zvýšení úlohy socialistického státu. Státní řízení opírající se o využití ekonomických zákonů socialismu je nutným a mohutným faktorem rozvoje národního hospodářství. SSSR současně zajišťuje široký rozvoj iniciativy závodů v zá*mu celé společnosti, vede boj proti tzv. svévolným rozhodnutím. Růst a zdokonalování sovětské ekonomiky, zvyšování její efektivnosti naleznou společné vyjádření v tom, že se má národní důchod země v prvním roce nové pětiletky zvýšit o více než šest procent. Počítá se přitom s důsledným uskutečňováním politické linie strany v dalším zvyšování hmotného blahobytu pracujících. V národním důchodu vzroste podíl spotřebního fondu. Plánuje se zvýšení státních investic do bytové výstavby, Vzrostou reálné příjmy na jednoho obyvatele. Zkrátka, také plán a rozpočet na rok 1971 přesvědčivě hovoří o tom, že Sovětský svaz se jednoznačně a důsledně orientuje na mírový hospodářský a kulturní rozvoj. Státní plén na rok 1971, který se stal zákonem, je prvním krokem SSSR do nové, deváté pětiletky, jímž vykročila sovětská ekonomika do osmé pětiletky. Zkušenosti kolektivů stojících v čele všelidového soutěžení k XXIV. sjezdu KSSS jsou _ pak zárukou úspěšného splnění pětiletého plánu. Jurij BEREŽNOJ, ekonomický pozorovatel APN V předveěer nového roku mému chuť nahlédnout do budoucnosti, uhodnout, co nám uchystal zítřek. To, co spatříme oknem do budoucnosti, závisí do značné míry na našem vlastním světovém názoru. Někteří lidé jako by si nasadili tmavé brýle. Přes ně vidí v budoucnu odlesk termonukleárního výbuchu, hekatomby »demografické exploze«, přeměnu naší planety v rumiště po úplném znečištění okolního prostředí, dusivou atmosféru postupujícího totalitarismu nebo souhrn všech negativních vedlejších důsledků pokroku, které učiní budoucí život nesnesitelným. Jejich stav charakterizoval americký novinář Alvin Toffler jako »šok z budoucnosti«. Právě tak nazval Toffler svou knihu věnovanou novým problémům, které přinesla kapitalistickému světu nynější vědeckotechnická revoluce. Jiní si zase nasazují růžové brýle. Vidí v budoucnu pohádkové bohatství a blahobyt, harmonii společnosti a přírody, mírový atom a dokonce osvobození člověka od břemene lidských vášní. Různým lidem se budoucnost jeví různě. Navíc její obrysy závisí do jisté míry nejenom na našich dnešních skutcích, ale i na našich dnešních představách o zítřku. Dokonce sama předpověď se stává způsobem přeměny. Věříme-li v něco, podle toho také jednáme a tím zvyšujeme vyhlídky na realizaci vlastních předpovědí. Studium problémů budoucnosti se dnes stává v mnoha zemích samostatným vědním oborem, futurologií. Vydávají se vědecké práce o metodách sociálního prognózování i zcela nevědecké úvahy o rozplynutí společenskopolitických rozdílů ve všeobecném proudu vědeckých objevů UOKNA odnášejících lidstvo do »postindustriální civilizace«. Svolávají se mezinárodní futurológiáké sjezdy a konference. Podílel jsem se na jednání jedné z nich — v Kjotu v dubnu roku 1970. Mluvilo se tam o tom, že podstata problému budoucnosti spočívá ve volbě mezi žádoucími a nežádoucími technickými objevy a vynálezy. Af je tomu jakkoli, obě volby navzájem souvisí. Dnes je strom vědy a techniky bohatě rozvětven. Některé větve jsou jedovaté nebo zvláště nebezpečné, například oblast jaderných nebo chemických a bakteriologických zbraní. Některé jsou nebezpečné pro společnost, rozbují-Ii se jako rakovina, třeba automobil ve městech. Tokio se už dnes zalyká a hrozí mu úplné ochromení. Některé větve slibují hojné ovoce, ale nikdo o ně ne ■ Volíský automobilový závod v městě Togliatti je jednou z největších nových staveb v Sovětském svazu. V loňském roce vyšly z tohoto závodu první tisíce automobilu značky Ziguli. Plánovaná kapacita závodu je 660 tisíc vozů za rok. Na snímku je hlavni dopravní pás závodu. Co ukázal proces v Leningradě »Dověděli jsme se o procesu v Leningradě proti skupině osob, které se pokoušely unést sovětské dopravní letadlo. Někdo řiká, že jde o pronásledováni židů v Sovětském svazu. Je to pravda?« napsali nám čtenáři Marie Kubíčková, Adolf Kaštánek a Jiří Simon. Skutečně někteří izraelští státníci, ba i izraelský parlament přiřadili obviněné k »bojovníkům za pravdu židů«, k »obětem antisemitismu v Sovětském svazu«. Tento pokřik propukl dlouho předtím, než byli obvinění přivedeni do síně leningradského městského soudu. V protisovětském orchestru hrají prim zace. a militantní sionistické organipředevším takzvaná »Liga na obranu židů«, která má blízkb ke krajní izraelské reakci. Přestože čs. tisk již uveřejnil informace o leningradském procesu, požádali jsme naše zpravodaje o podrobnosti z průběhu soudního přelíčení. řed soudem stanula dosti pestrá skupina. Byli v ní nosti. i příslušníci židovské národSkupina byla obviněna z pokusu o ozbrojený útok na civilní letadlo, aby je unesla do zahraničí. Z vyšetřovacího materiálu si lze učinit představu o hlavních účastnících hanebného komplotu. Anatolij Altman: Před zatčením šmelinařil s použitím falšovaných dokladů. Několik dní před poku; sem o únos letadla (operace byla nazvána »Svatba«) se Altman přeškolil. Před soudem se ho prokurátor otázal: »Jaký vám byl určen úkol při přepadení posádky letadla?« Altman: »Měl jsem se zúčastnit přepadení prvního pilota, proto jsem si včas připravil oprátku, udělal jsem několik smyček...« Prokurátor: »Ale to je přece těžký zločin!« Altman: »Já jsem se o mravní stránku věci nezajímal.« Eduard Kuzněcov: »Věčný« student, člověk bez zaměstnání, propuštěný před třemi roky z vězení, ochotně svolil zúčastnit se nového zločinu a zatáhl do něho i své přátele. Vlastnoručně vyrobil boxerský prsten a obušky. Iosif Mendělevič, Lejba Chnoch a Menděl Bodná: Dosud nebyli trestáni ani souzeni. Spojilo je něco jiného: všichni tři mají slušné vzdělání a povolání, ale poctivou práci považovali za nevýnosnou. Zato úlohu, která jim byla přidělena při únosu letadla, přijali bez výhrad. Předem se vyzbrojili obušky, roubíky a oprátkami. Se zhotovením této »gentlemanské kolekce« měli co dělat obvinění Sylva Zalmansonová a její bratr Izrail. Před soudem Sylva s některými závěry vyšetřování nesouhlasila a prohlásila: »Formu pro odlévání boxerských prstenů nepřipravil můj manžel Kuzněcov, ale udělala jsem to sama podle manželova nákresu.« Jurij Fjodorov: Člověk s kriminál nickou minulostí. Už za vězeňskými mřížemi se sblížil s Kuzrtěcovem a ten ho ocenil po zásluze: V zápase s posádkou letadla měl právě Fjodorov použít revolveru. Boris Penzou: Při vyšetřování dělal ze sebe naivku: »Odhodlal jsem se k tomuto zločinu z lehkomyslnosti.« Prohlásil to recidivista, který si už dříve odpykal dlouholetý trest vězení pro pokus o znásilnění. Alexej Murenko: Podle posudku správy věznice, kde si Murenko nepříliš dávno už odbyl trest, choval se i tam jako příživník. »Chtěl jsem mít sladký život, hodně peněz, hodně potěšení,« řekl před soudem Murenko. »Proto jsem opustil rodinu a manželku v nejtěžší situaci...« Hlavní postavou v operaci »Svatba« je Mark Dymšic. Je to bývalý letec. Měl se ujmout řízení uneseného letadla. Dymšic Je člověk chorobně ctižádostivý. Když nedosáhl u letectva postavení, s jakým počítal, posedla ho nenávist k jeho druhům. Když se připravoval ke zločinu, zhotovil si sám revolver a měl jej stále u sebe. »Dymšic je ve své rodině diktátorem,« říkali o něm známí. Do zločinného dobrodružství zapletl dokonce i své nezletilé dcery. (Obě jeho dcery byly propuštěny hned v prvních hodinách po zatčení skupiny.) Pohlaváři bandy se na svůj zločin připravovali dlouho, asi dva roky. Jak vysvítá z vyšetřujících materiálů, s přípravou zločinu měly co dělat jisté zahraniční kruhy, které gangsterům' poskytovaly hmotnou pomoc prostřednictvím britské firmy Donnerman. Zločinci nejdříve zkoumali možnost zmocnit se tryskového dopravního letadla ve vzduchu. Potom, když poznali, že takový záměr není reálný, rozhodli se unést malé letadlo A 2 po přistání. Po průzkumných letech Dymšice, Kuznecova a Fjodorova po linkách Aeroflotu nakonec uzrála poslední varianta, pojmenovaná »Svatba«. Všichni účast-P 2 TÝDENÍK AKJUALIT / 1