Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1955 (V/29-52)

1955-07-21 / No. 29-30

ř' . >Wtor* «* LIBRARY ' " AUG. 1955 7 c ^­29-30­21. VII. 1955 PNS 431 ROČNÍK V.­ť Z obsahu: Vystoupení mládeže na I. CS vzbudilo obdiv všech • Spojit školu s výstav­bou socialismu a pedagogickou vědu se životem • Děti našich odborářů po­znávají Prahu • Z dopisů čtenářů • Poučení z odborové práce • Výše dů­chodu Methodické stati pomohou zkvalitnit práci učitele Dr J. Novák V usneseni Ústředního výboru KSČ o zvýšení úrovně a o dalším rozvoji všeobecně vzděláva­cího školství se kriticky rozbírá a hodnotí sou­časný stav práce na školách a předkládá se obraz našeho školství v plné realitě. Po dobrém pro­studování tohoto závažného dokumentu objevuje se v celé závažnosti velký úkol, který nyní i v budoucnosti přísluší naší jednotné škole, kde se má žákům dostat všestranného vzdělání a takové výchovy, abý dále vyspívali v kulturní a politicky uvědomělé občany, jednající podle zásad socialistické morálky, aktivní a obětavé budovatele socialismu a pokrokové činitele spo­lečenského vývoje. Abychom tohoto úkolu dosáhli a urychlili další rozvoj školství uskutečněním jednotného jedenáctiletého vzdělání pro všechnu mládež, musíme soustavně a cílevědomě odstraňovat v práci našich škol vážné rušivé vlivy a důsled­něji rozvíjet a propagovat všechny kladné prvky socialistické výchovy. To především zna­mená zvyšovat znalosti žactva a snižovat pro­cento propadajících a upevňovat a dále rozvíjet prvky polytechnického vyučování, obsažené již v platných osnovách. Nové osnovy a učebnice jsou bezesporu značně dokonalejší, než byly osnovy a učebnice dřívěj­ší, a umožňují učiteli, aby v práci podle nich dosahoval lepších vyučovacích výsledků, avšak přece se ve vyučování v uplynulém školním roce objevily některé vážné nesnáze, které pramení z obsahu učebních osnov a učebnic. Zvláště při práci podle nových učebnic vznikaly potíže, které vedly k nedokonalému nebo formálnímu plnění úkolů školy. Naše nové učebnice bylo třeba vypracovat rychle, aby se snáze při vy­učování podle nových učebních osnov nezvyšo­valy, a autoři se nemohli opřít o širší vědecké průzkumý. Proto rozsah učebnic je namnoze větší, než to žádají osnovy, obsahující učivo, které rozsahem i obsahem překračuje mez da­nou věkovými zvláštnostmi dětí jednotlivých postupných ročníků i předchozí jejich přípravou. Protože učební osnovy určují obsah jednotli­vých předmětů jen heslovitě a teprve učebnice a učitel rozsah pojmů dále rozvádějí, dochází ve školní praxi k častému překračování poža­davků osnov v rozsahu i obsahy učiya. Zvláště k tomu dochází tam, kde se vyučující domnívá, že z učebnice musí probrat vše, co v ní je obsa­ženo. Mnozí vyučující se také mylně domnívají, že vzdělání žáků bude tím vyšší, čím více učiva jim budou předkládat, aniž však uvážili závaž­nost poznatků a hodnotili, které učivo při tom tvoří jádro poznání a které je rozšiřující. Všeobecné rozšiřování základního učiva o dal­ší podružné fakty při školním vyučování málo přispívá k dokonalejšímu a vyššímu vzdělání žáků. Naopak, příliš zatěžuje paměť žáka, který často při rychlém probírání nebo pro neúměrnou obtížnost vzhledem k věkové chápavosti není schopen osvojit si tyto poznatky uvědoměle a utřídit je do soustavy. Pod nátlakem učitele nebo rodičů si pak učivo osvojuje jen slovně. Takto získané vědomosti nejsou trvalé, vcelku jsou povrchní, nepevné a formální. Je tedy třeba soustředit se při vyučování na základní učivo, které umožňuje ovládnutí zá­kladních vědeckých poznatků o přírodě a spo­lečnosti a poznání základních uměleckých děl. Toto poznání je nezbytné jak s hlediska pří­pravy žáka pro praktickou činnost a pro jeho další vzdělání, tak pro svou vysokou výchov­nou hodnotu. Přesné stanovení základního učiva není snad­ná věc a vyžádá si několika let soustavného zkoumání, než budeme moci i po theoretické stránce dobře zdůvodnit výběr základního učiva pro jednotlivé postupné ročníky. Avšak již dnes při využiti zkušeností praktiků a výsledků růz­ných průzkumů pracovníků OPS, KPS, VÚP a MS můžeme zhruba třídit učivo podle této zá­važnosti. Aby se všichni učitelé mohli snáze orientoval při výběru základního učiva, vydalo MŠ metho­dické stati pro národní školy, pro jazyk český, zeměpis, dějepis, fysiku, biologii, chemii, rušti­nu. cizí jazyky, kreslení a v srpnu vydá metho­­dickou stať pro matematiku. Methodické stati zaměřují pozornost učitele na jádro učiva v jednotlivých předmětech a v jednotlivých postupných ročnících. Naznačují mu, která látka je závazná a nezbytná pro po­znání a kterou látku je možno vypustit. Zvláště se v nicl přihlíží k tomu, aby učitel měl dosti času na názorný výklad a důkladné opakování, procvičení a upevnění nových poznatků žáků tak, aby se staly jejich trvalým majetkem. V praxi to znamená více dbát kvality,^ důklad­nějšího procvičení omezeného množství látky a cvičení než kvantity, zběžného probrání všech detailů učiva a cvičení. Často učitelé ve snaze probrat všechnu látku a cvičení obsažená v učebnici ukládají za domácí úkoly učivo a pří­klady. které žáci sami nejsou ještě schopni správně si osvojit a vypracovat. Tato okolnost» ještě stupňuje nesnáze při vyučování a má vý­značný podíl na propadání žactva. V methodických statích je uvedeno časové rozvržení učiva příslušného předmětu a ročníku podle themat na celý školní rok. Rozdělení the­mat je provedeno tak, že lze při soustavném a předem promyšleném probírání beze spěchu splnit látku předepsanou osnovami. V někte­rých methodických statích jsou u tohoto časo­vého rozdělení uvedeny nejen počty hodin věno­vaných thematům, ale i pravděpodobné kalen­­dářňí termíny jejich probírání. Není ovšem mož­no určit kalendářní rozložení themat pro vše­chny školy stejně, avšak přece uvedené plány mohou dát učiteli pevný podklad pro stanoveni zvláštního vlastního plánu. Vyhovují-li uveřej­něné časové plány v methodických statích pod­mínkám ve škole, lze je převzít v plném roz­sahu. Není pak třeba, «aby ředitel školy žádal na učiteli zvlášť vypracovaný časový pláň, jestliže mu učitel sdělí, že plán uveřejněný v methodických statích mu vyhovuje, nebo mu oznámeny nepatrné změny, které si v něm přímo provedl. Methodické stati podle vhodnosti v jednotli­vých předmětech charakterisují thematické cel­ky a déle rozvádějí učivo do jednotlivých vyučo­vacích hodin, event, skupin hodin. Takové roz­dělení umožňuje, aby se vyznačilo nejen základ­ní učivo, ale aby se ukázalo i jeho vhodné roz­členění do hodin. V rozpracování se počítá i s hodinami opakování, s exkursemi, laboratorními pracemi, vycházkami a pod., takže uči-.el po­znává, které učivo má probrat, jak rychle má postupovat při jeho probírání i která závažná cvičení má se žáky procvičit. Toto vypracování se opírá o reálný stav, o postup, který se osvěd­čil u mnoha zkušených učitelů. Ve statích se dále označuje učivo, které je možno vypustit nebo omezit. Učitel tím získává čas, aby mohl důkladně sledovat i výchovnou stránku své prá­ce, řádně učivo vyložit, a především důkladně je opakovat a procvičit, vhodně využít samo­statné práce žáků a ev. podle individuálních schopností žáků rozšířit látku a úkoly těm žá­kům, kteří projevují způsobilost naučit se bez obtíží dalším poznatkům. Rozpracování do hodin, jak je uvedeno v me­thodických statích, blíží , se u některých před­mětů více, jinde méně thematiokému plánování. V připravovaných směrnicích MS pro vyučo­vání ve školním roce 1955-56 neukládá se uči­teli povinnost thematieky plánovat, avšak uči­telům, kteří si dnes již nedovedou dobře před­stavit svou práci, aniž si předem promyslili větší počet hodin, které tvoří theimtuký, c,,. daktický a logický celek, a neurčili si výchovný a vyučovací cíl thematu, stane se rozčlenění učiva do hodin, jak je uvádějí methodické stati, základním vodítkem. Jiným učitelům se stanou rozpracovaná themata v methodických statích podkladem, které si přímo ve statích upraví po­dle svých potřeb. Již v této podobě tedy methodické stati při­nášejí cenný materiál pro plánovitou práci při vyučování a odstraňují mnohé nesnáze, na které učitelé často naříkali. Také učitelům na málo­třídních školách značně usnadňují práci při roz­vržení učiva do hodin, které si dříve museli provádět sami často v rozsahu všech pěti po­stupných ročníků. Zcela nezbytná je však písemná příprava učitele na jednotlivou vyučovací hodinu. Dobrá práce učitele se musí opírat o přesné stanovení úkolu každé vyučovací hodiny, který musí vy­plývat z časového rozvržení themat a splnit dílčí úkol thematu, jinak vyučovací hodina trpí nerovnoměrností, roztříštěností a náhodností, stává se hodinou neproduktívni a nesplní cíl stanovený osnovami. Methodické stati přinášejí ukázku písemné přípravy na vyučovací hodinu z látky jednotli­vých ročníků. Při uvedených ukázkách nejde ani tak o vnější formu přípravy jako o správné čle­nění přípravy vzhledem k učivu a struktuře hodiny. Stati se dále zabývají poukazy na organiso­­vání vyučování na škole málotřídní, výchovu brannou a vlasteneckou a zvláštní zřetel věnují výběru námětů pro polytechnické vyučování. Methodické stati jsou návodem, příkladem, jak si při práci ve škole má učitel počínat, ne­mají však povahu normy. Normou jsou učební osnovy s úpravami uvedenými v připravovaném výnosu MS. Methodické stati již byly zaslány na školy a každý učitel si je může koupit. Vycházejí v době, kdy učitelé odcházejí na prázdninovou dovolenou. Ze zkušeností víme, že učitel i v době své dovolené počítá s chvilkami, ve kterých studuje odbornou i methodickou literaturu. Tato práce, konaná v klidu a za nej vhodnějších osob­ních podmínek, se učiteli mnc*honásobně vyplatí, neboť později, ve školním roce, v průběhu práce nemá již dosti klidu, aby tak soustředěně mohl studovat a zamýšlet se nad problémy. Učitelé také dosud mají v živé paměti náplň osnov a učebnic ročníků, ve kterých vyučovali, a podle methodických statí mohou si dobře ověřit, zda závěry, ke kterým při práci dospívali, byly správné, po případě si uvědomit, jak lze učivo lépe pro vyučování připravit. Valná část z nich také již dnes ví, ve kterých ročnících budou vy­učovat po prázdninách. Jistě si především pro­studují příslušné stati, které se těchto ročníků dotýkají. Je však správné pročíst stati celé, neboť jen tak získá učitel celkový pohled na (Pokračováni na straně 3.) Zase se otevřela naše země ve vší letní kráse, oblévána žhoucím sluncem, sycena hustými dešti. ■ Léto 1955, dramatické, plné velikých událostí, jež se dotýkají každého z nás, i léto Neumannových lesů, vod a strání, léto lyrické, které ti dopřává mít, dívat se po celé hodiny do kraje či do hvězd­ného nebe. Jsi krásná, naše země, a nastal čas, abychom po měsících pilné práce vydechli v tvé náruči, vyzpovídali se ti ze synovské lásky. Ještě tkví na tvém čele sláva, kterou tě ověnčil lid v nezapomenutelných dnech na Strahově. Ještě se usmíváš ze všech radostných oslav deseti let osvo­bození a znovuzrození. •ii'zešli jsme se po irýcbJkrajich, všude je náš domov, náš rodný lid, spjatý touhou zachovat krásu a mír, dát všechny síly' tomu, aby blast stále mohutněla, rozkvétala a v jednotě srdcí i mysli se upevňovala. Procházíš beskydské hory, opojen vůní jejich hvozdů. Ne, nikde nepotkáš uštvanou Maryčku Magdonovu; to černovlasé děvče nad Ostravici si zpívalo a házelo květiny do zpěněných vod. Po­slední si připjalo na svazáckou košili. Přicházíš k Čeladná a vítá tě dětský zpěv, zpěv synků a dcer valcířů z Místku-Lískovce, kteří tu tráví šťastné pionýrské léto. Neměl bys zajet také na Slovensko k Tatrám, odkud přišly pozdravy učitelů z pobytu s brněn­ským Exodem? ’Či tě víc přitahuje ' Ľubochňa a její překrásná dolina, odkud došel lístek plný. ra­dosti od soudruha Továrka, který tu vedepionýr. ský tábor Partyzán? ■ Ne, povinnost tě volá zpátky, obracej kroky k ■ Čechám. Poohlédni se ještě . Moravou, usměj se na kdekterou osmiletku, pozdrav zvlášť srdečně kdekterou vesnickou málotřídku. Třeba 'tu dvou­třídní národní školu v Tasově V okrese Veselí nad Moravou. Pozdrav aspoň očima to školní miču­­rinské pole, až dojemně pěstěné drobnýma ruka­ma žáků učitele Skopala. Hle, jak je bujná ta je­­ji.Čh větevnatá pšenice, kterou si tasovské děti vy­pěstovaly z devíti zrníček na osev dnešních osm­nácti arů! Jsi tedy blízko Veselí nad Moravou. Láká ti to jméno. Zastihneš ještě. soudruha? Kterého sou­druha? Což jste nečetli o Bohumilu Bidovi, osvě­tovém inspektoru z Veselí, který se stěhuje s ro­dinami pracujících na dosídlení Toužimska do Krasova v Karlovarském kraji? Soudruh Bída pře­náší svou výchovnou a kulturní práci jako čino­rodý vlastenec do kraje, kde je zapotřebí i usilov­né práce v zemědělství, i tvůrčího nadšení, i bdě­losti nad mírem. Jednou přijdeme pozdravit ten­to nový domov moravských občanů, dětí a jejich učitele, a stisknout ruku tobě; soudruhu Bído!, Ukázal jsi, jak tvořivě a osobitě lze odpovědět na volání, které se ozývá naší zemí: posilněte země­dělství. čerstvými silami, pojďte pomáhat na úhory našeho pohraničí! A t&ť opravdu čelem k Čechám! K České Tře* bové. Zastavíme se u našich učitelů, soustředě­ných na dálkovém, studiu? Že by ani nezdvihli oči od knih-a zápisů? Vždyť nám odtud psala sou-: družka Dáša: Je tolik, tolik učení! Ale na okraji lístku byla přece také usměvavá slova a my jsme cítili, že naši učitelé i zde prožívají to, co ostatní soudruzi, roztroušeni po vlasti: spojeni s děním celého světa a hlavně se životem vlasti, věnují část svých prázdnin vnitřnímu obohacení, aby cd nejlépe prospěli zemi v nové práci. (UN) Prázdninovým světem Děti z 22. osmiletky v Bratislavě se vypravily spolu se svými učiteli a některými rodiči na lodi „Pionýr”, vedené kapitánem Jánem Petrákem, na výlet po Dunaji. Správce lodi, soudruh Mi­chal, Čaniga, jim vyprávěl o historii a přírodních zajímavostech kraje, kterým pluli. Na obrázku vidíme veselou skupinku při odpolední svačině na louce za Hrušovém. Ve všech částech SSSR ožily tisíce pionýrských táborů, kde sovětské děti radostné trav i prázd­niny. pokud se neúčastní putování po rodném kraji nebo jiné formy odpočinku, spojující re­kreaci s poučením. Své letní tábory mají i děti, které zůstaly ve městě nebo na vsi. Na obrázku vidíme učitelku Marii Kile, komsomolku, která na prázdninové vycházce odhaluje svým nanajským žákům krásy rodné Sibiře,

Next