Učitelské Noviny, leden-červen 1958 (VIII/1-25)

1958-01-07 / No. 1

Praha v zimě ' • • ' . 1 Foto: L- sitenský ) r---------------------------------------­ Přejeme našim spolupracovníkům, dopisovatelům a všem našim čtenářům dobré zdraví a mnoho úspěchů v no­vém roce. Redakce Učitelských novin. K._______________________________________J Práni do nového rohu Jak už to bývá. je nástup nového roku pro­vázen všelikými upřímnými snahami a přáními. Také v naší redakci se v posledních^ dnech na­kupil kopeček novoročních pozdravů a teplem svého hřejivého obsahu vyvolal v nás chuť po­dělit se s ním i s našimi čtenáři. Když se tak probíráme těmi řádky, uvě­domujeme si krásný pocit pospolitosti Tenter lístek je pozdrav čtenáře až kdesi z dalekého koutu Šumavy; píše, jak se mu tam žije, a přeje novinám mnoho čtivých článků. Na této po­hlednici se ozval v úsměvném čtyřverší známý náš dopisovatel satirik. Na žlutém tuhém pa­píře je krásný text a pod ním nápis: Od začátku radostně, po celý rok až do konce. Obrázek při­nesl učitel kreslení, který přispívá někdy do novin obrázky. A jsou tu různé telegramy, ně­které na tebe dýchnou dálkou a neznámou řečí, jejíž „tajemnost" jako obvykle zvýší Morseův klíč: BUKURESTI 9743 30 1.723. COLECTIVUL NOSTRU REDACTIONAL VA FELICITA PO DUMNEVOSTRA SI COLECTIVUL DIMNEVOSTRA CU PRILEJUL ANULUI... Rumunsky sice neumíš, ale to vůbec nevadí, z abys neporozuměl. V jiném telegramu soudruzi redakce bulharského učitelského časopisu přejí všem našim učitelům mnoho úspěchů ve školní práci. Je tu přání soudružky Parcheno­­vové z Moskvy a soudruhů z Deutsche Lehrer­zeitung a je tu i telegram z Číny — podací úřad PHYONGY ANG, podepsaný hlavní redak­tor čínských učitelských novin Kim Chang Hong... A teď tu leží ta přání pohromadě a protože jsou určena také vám, milí čtenáři, odevzdá­váme vám je těmito řádky tak skromně a upřímně, jak byla napsána. A připojujeme k nim i naše přání: V novém roce dobré zdraví, mnoho pracovních úspěchů i osobního štěstí: Pionýrská slavnost na Pražském hradě , Brzy se bude naše pionýrská organisace ohlí­žet za desetiletím své činnosti, bude sečítat po­ložky „má dáti“ a „dal“. Bude to také účtování nás učitelů: Jak jsme pomáhali po těch deset let naší dětské organisaci? Do významného letošního roku vkročili naši pionýři opravdu slavnostně. Na 800 jich bylo po­zváno na Pražský hrad; zde zahrnuli přáním a láskou presidenta s. Antonína Novotného Špa­nělský sál se rozezvučel hlasy dětí i zvuky hud­by. To zde pionýři hráli, recitovali a zpívali. Jak jen uměli nejlépe — vždyť mezi jejich kamarády s červenými šátky a vedoucími ve svazáckých košilích seděl president republiky, tajemník OV KSČ Hendrych, ministr školství a kultury dr. Ka­­huda. Tísnivá tréma brzy zmizela a Pražský hrad se ozýval veselím mladých, zdravě sebevědo­mých budoucích hospodářů země, kteří budou na tento Nový rok po celý život vzpomínat. UČITELÉ SVĚTA V BOJI ZA MÍR Pro Učitelské noviny napsal PAUL DELANOUE, generální sekretář Mezinárodního odborového sdružení učitelů ■ Dosledtií pokroky vědy a techniky zahajují novou éru. lidstva. Na lidech záleží, zda tento pokrok bude postaven do služeb života nebo smrti. Tato slova zazněla na posledním zasedání předsednictva Světové rady míru. Týkají se především učitelstva, které denně připravuje : ve svých třídách mládež, abýši osvojila kul­turní pokrok lidstva, aby poznala svět, ve kte­rém bude žít a pracovat. Bude'toto úsilí učite­lů a všech pracu jících mámé? Mají se stát děti, kterým denně věnují svou péči, obětí atomové nebo thermonukleární války, která,- jak se praví v moskevském »Manifestu« 65 komunis­tických a dělnických stran, »by se rozšířila na všechny národy světa a přinesla nesmírné po­hromy mnoha lidským pokolením«? To je otázka, kterou si kladou školští pra­covníci spolu se všemi poctivými lidmi, kteří chtějí žít v míru a přejí šťastnou budoucnost veškeré mládeži. \/šechny národy na světě, ať je jejich poli­­•’ tické zřízění jakékoli, přejí si dnes mír, bezpečnost a konec závodů ve zbrojení.'Týká se to socialistických zemí, jejighjž společenské zřízení je již ve svém principu zaměřeno k míru. Týká se to východních národů, které ' Se zvláště v poslední době postavily rozhodně proti vojenským paktům. Týká se to i lidu zá­padních zemí, který zejména v první a druhé světové válce tolik vytrpěl a který si nepřeje, aby se opakovaly. Přesto se však vytvářejí vojenské . bloky: , NATO. SE^tTO, Bagdádský, pakt. Vojenská vydání jsou stále značně vysoká. Zkoušejí se nové zbraně hromadného ničení. Odkud tedy pramení onen strašlivý rozpor mezi tužbami všech národů a současnou sku1 tečností? Kromě všeobecné touhy národů po míru existují síly, kterým přinesly poslední války zisk a které na zbrojení vydělávají, Jsbu to kapitalistické monopoly, především monopoly americké, které na' světových válkách zbo­hatly a které mají zájem na zbrojení, protože' je pramenem jejich velkých zisků. Západních vojenských bloků je kromě toho využíváno k politickým cílům, a to jako pro­středků proti osvobozeneckému hnutí nebo. proti pokrokovým silám, poněvadž tyto bloky umožňují, vměšovat se do vnitřního života ná­rodů.* * Dokud jde o učitelstvo, je přimo jeho poslá­ním, aby. se spojilo se všemi poctivými lidmi a-se všemi silami, které bojují proti vá­lečné politice kapitalistických monopolů. Je jeho povinností, aby v boji za mír spojilo svou činnost s nejpokročilejší silou dneška, s děl­nickou třídou. .V tomto směru již učitelstvo vykonalo mno­ho. Účastnilo se aktivně velkých lidových kampaní za zákaz zbraní hromadného ničení, za zastavení atomových a thermonukleárních pokusů, proti zřizování vojenských bloků a vojenských základen na cizí půdě, proti zno­­vuvyzbrojování západního Německa, proti agresi v Egyptě a intrikám a provokacím na Blízkém a Štřednim východě. Na těchto významných akcích se zvlášť vý­znamně podílelv pěkteré organisace. Tak na příklad Odborový svaz japonských učitelů organisoval spolu s japonskými dělníky a rol­níky i mládeží, mohutnou kampaň, proti ato­movým zbraním. Také v mnoha jiných zemích došlo k raketa učitelstva .proti záyodům ve zbrojení a .za mír. Francouzské, italské a v poslední době i. zá­­padoněmecké učitelstvo se postavilo ve znač­ném počtu proti snahám zřizovat na jejich území'základny pro vypouštění raketových Zbraní a skladiště pro ně. Obdobně tomu bylo v Maroku- a Dánsku. Je ještě jeden druh dnešní války, proti kte­ré bojují uvědomělí učitelé spolu s lidem svých zemí. Jsou to koloniální války. Fran­couzské učitelstvo -mnohokrát projevilo svůj odpor proti pokračování války v Alžírsku a vyjádřilo přání, *by tento konflikt byl urov­nán vyjednáváním. Jednou z hlavních forem touhy učitelů po míru a mírové spolupráci je .rozvoj mezinárod­ních kuturních styků. Přibývá výměn delegací mezi zeměmi »východu« a »západu«. Tyto de­legace studují školské systémy jednotlivých zemí, vytvářejí svazky přátelské spolupráce, uzavírají dvoustranné dohody. Odborový svaz školských pracovníků Sovětského svazu uza­vřel takové dohody s učitelskými organisace­­mi v Anglii, Japonsku a Chile. Delegace se vzájemně seznamují s pedagogickými tradice­mi svých zemí a osvojují si to, co každá z nich přine­sla světové peda­gogické vědě. Ta­kovým příkladem z poslední doby jsou oslavy výročí J. A. Komenského u vás, v Československé lidově demokratic­ké republice Vaše tradice, na níž bu­dujete nové, pokro­kové školství, zají­­jímají učitele a pe­dagogy z světa. Touha celého Ko­menského sblížit národy a vytvořit předpoklady věčné­ho míru, žije v čes­koslovenském uči­telstvu, kterému patří v tomto dnešním úsilí čestné místo. Praha se často stává průsečí­kem, v němž si podávají ruce pokrokoví pra­covníci celého světa. Můžeme říci, že touha po spolupráci je dnes mezi učitelstvem všeobecná. Projevuje se ve všech zemích, i ve Spojených státech americ­kých. V těchto dnech na příklad po vypuště­ní družic . vyslovil pedagogický tisk Spoje­ných států přání vyměnit delegace, aby bylo uoožno lépe studovat úspěchy sovětského škol­ství, které je důležitým činitelem dnešního rozmachu sovětské vědy a techniky. * Madešla chvíle, kdy je třeba toto všeobecné 1 ’ přání učitelstva po nejširší masové spo­lupráci mezi všemi národy konkretísovat. Pří-: ležitostí k tomu je i sjezd, který svolala Svě­tová rada míru, aby se zabýval odzbrojením a mezinárodní spoluprací. V pozvání, které obdrželo naše Mezinárodní odborové sdružení učitelů (FISE), Frédéric Joliot Curie zdůraz­ňuje, že otázky odzbrojení a mezinárodní spo­lupráce je třeba položit novým způsobem a zkoumat je ve světle převratných změn mo­derní techniky; »Zatím co si dík úžasnému pokroku vědy a techniky člověk uvědomuje své možnosti, vy­vstává naléhavěji než kdykoli dříve otázka,i jak bude těchto nových poznatků použito. Zvláště je jasné, že tvrdošíjné hledání před­stírané rovnováhy sil cestou neustále stupňo­vaných závodů ve zbrojení hrozí dnes, kdy vodíkové bomby jsou stále účinnější a mezi­kontinentální raketová letadla je mohou za­nést do všech končin světa, zavést lidstvo do hrozné katastrofy ... Není správné a vůbec přípustné používat válečné hrozby jako normálního prostředku mezinárodní politiky.« U příležitosti zasedání svého administrativ­ního výboru usnesla se FISE odpovědět klad­ně na výzvu Frédérica Joliota Curie. Mnozí učitelé a jejich organisace vyjádřili již ve dnech, kdy zasedala v Paříži konference NATO, své přání a vůli. aby nebyla zřizována z podnětů amerických monopolů zařízení na vypouštění raketových letadel a skladiště ato­mových zbraní. U příležitosti Sjezdu pro odzbrojení a mezi­národní spoluprácí musí se všechny mírové' síly učitelů všech zemí spojit. Tyto síly jsou nemalé. Administrativní výbor FISE, odpo­vídaje kladně na výzvu F. J. Curie, tlumočí touhu všech vychovatelů, jejichž vznešeným úkolem je vychovávat mládež všech zemí na světě v duchu míru a přátelství mezi národy.

Next