Učitelské Noviny, leden-červen 1959 (IX/1-25)
1959-01-08 / No. 1
^ p j ** jit*t“v . " ~ ^ Z OBSAHU Ústřední výbor Svazu zasedal — Přestavba sovětského školství — Diskuse o pomoci dělnickým dětem — Přátelům pod Kordillerami — K výročí narozenin K. V. Raise V._________________> Když jsme letos poprvé vykročili Po prvním lednu se lidem odjakživa radostněji vykračovalo do práce. Jsme už takoví: máme-li před sebou celý rok, věříme, že bude dobrý. V jasných lednových ránech doprovázel nás na cestě do práce Měsíc. Zbýval ho už jen malý srpek a přesto jsme nemohli tentokrát nevšimnout si ho, nepocítit hrdost, že se k němu blíží závratnou rychlostí kosmická raketa. Víme, že si nemůžeme dovolit předstoupit před naše starší žáky a nevědět např., jaké měřicí aparatury jsou v raketě či po jaké dráze se pohybuje první umělá planeta Slunce. Jsou to poznatky důležité, na nichž závisí další pronikání do vesmíru, ale přece nezapomeneme zdůraznit to hlavní, že kosmickou raketu vyslal do meziplanetárního prostoru sovětský člověk, náš přítel a spojenec. Skladatelé píší radostné popěvky, jimiž doprovázejí sovětskou raketu na její vesmírné pouti, básníci přidávají nové verše k Nerudovým Kosmickým písním, vědci pohotově vysvětlují nejnovější objevy astronautiky. Všichni chtějí znásobit náš prožitek prvního meziplanetárního letu. Snad se bude zdát příliš prozaické, že naši pracující odpovídají na počest úspěšného letu rakety závazky k přeicročování výrobních plánů, ale právě v naší každodenní práci jsou kořeny úspěchů socialistické společnosti. Kosmická raketa i úspěšný rozvoj socialistické společnosti posilují pokrokové lidi na celém světě v boji za mír a lidský život. Do nového roku vstupujeme s vírou, že přinese další pokrok v osvobozeneckém hnutí národů. V jeho prvních dnech jsme se radqvali z úspěšného zakončení dvouletého lidového ouboje na Kubě proti Batistově diktatuře. I když o vůdci odporu Fidélu Castrovi Američané tvrdí, že není „protiamerický“, zůstává faktem, že zvítězil pro& americkým zbraním. Kolik podobných investic amerického a jiného kapitálu bude ještě letos prohospodařeno! Nástup do roku 1959 opravňuje k optimismu t proto, že máme za sebou dobrý rok, kte. ý je spolehlivým základem pro náš další život. „Uplynulý rok 1958“, řekl president republiky soudruh Antonín Novotný v novoročním projevu, „ukázal, co všechno může naše společnost dokázat, je-lt spojena naše práce s širokou iniciativou dělníků, techniků a všech pracujících. ’ dosavadní historii naší lidově demokratické republiky nebyl splněn 9ýrobní plán v průmyslu tak úspěšně jako v loňském roce.“ Ze bude splněn i letošní plán, o to se postaráme každý svým podílem. Na každém pracovišti víme, kterým směrem napřít síly, nastřádali jsme mnoho zkušeností z výstavby- socialismu umíme otevřeně rozebírat i naše nea dostatky. Proto např. řekl soudruh president na adresu našich zemědělců, kteří zůstali pozadu za loňskými plány, že je zapotřebí, aby všechna družstva dosáhla úrovně prosperujících družstev, „aby družstevníci mysleli především na družstvo a na to, jak rozmnožit jeho bohatsfví, což znamená, aby mysleli v pojmech „my“ a „naše“. Tato slova lapidárně vyjadřují program politické práce i vesnického učitele. Také v našem školství máme po XI. sjezdu KSČ pevný směr. Čekají nás i možné obtíže a dílčí omyly, ala zbloudit nemůžeme. O tom nás už přesvědčují první zdravé výhonky vyučovací a výchovné práce podle zásady přiblížit školu životu. „Tak, jak se dnes postaráme o naše děti, jak je vychováme, taková bude naše příští společnost, která už bude pracovat a žít v komunismu.“ To jsou slova z presidentova novoročního projevu k učitelům a vychovatelům. Radostnou pobídkou k uskutečnění této myšlenky je i v průměru dvacetiprocentní zvýšení platů třiceti tisícům učitelů učňovských škol, učitelek mateřských škol, vychovatelek v družinách mládeže i vychovatelů dětských a žákovských domovů, které vstupuje v platnost 1. lednem 1959. Ve. všech týdnech nastávajícího roku nebude navršeno tolik radosti jako v jeho prvním týdnu; dosud nebude každý den vzlétat raketa do vesmíru, ale každý den si budeme poctivou prací vytvářet naší ještě větší příští radost! (KůJ Sjezd našeho odborového svazu svolán 1. Ústřední výbor Odborového svazu zaměstnanců školství, vědy, umění a tisku svolává na 18., 17., 18. března 1959 sjezd odborového svazu s tímto programem: 1. Zpráva o Činnosti a úkoly odborového svazu. 2. Zpráva revizní komise. 3. Volba ústředního výboru a revizní komise. 4. Volba delegátů na IV. všeodborový sjezd. II. Sjezdu se zúčastní delegáti řádně zvolení na krajských (městských] konferencích. Členové a kandidáti ústředního výboru a revizní komise, pokud nebyli zvoleni jako řádní delegáti, se zúčastní sjezdu s poradním hlasem. HODNÉÚSPĚCHŮ V DALŠÍPRÁCI, SOUDRUZI UČITELÉ! '■pento novoroční pozdrav s přáním spokojenosti, pracovní a 21- votni pohody chce být současně zamyšlením nad tím, cc pro naši práci bude rok 1959 znamenat. Především v něm půjde 0 to, abychom se s plnou činorodostí a iniciativou dali do práce na programu, který pro naše školství ujasnil. XI. sjezd Komunistické strany Československa a jemuž bude ještě počátkem t. r. věnováno zvláštní jednání ústředního výboru strany. Při všech těchto jednáních vynikl vztah, kterým je naše škola uváděna v souvislost s požadavky současného života 1 s budoucími potřebami společnosti. Proto bylo základní myšlenkou XI. sjezdu v otázkách vzdělání a výchovy přiblížit školu a vzdělání životu lidu, organicky spojit školu se společenskou praxi. Tak je naše školství postaveno před historickou změnu, kterou má projít, využívajíc všech kladných prvků našich školských vzdělávacích a výchovných tradic, aby připravilo takovou formu vzdělání a výchovy, která odpovídá socialistické a komunistické společnosti. Vyřešit tento úkol správně předpokládá posuzovat jeho problematiku komplexně ze všech stránek a ve všech souvislostech. Při ujasňování všech těchto otázek bude třeba do důsledků analyzovat a překonat přežívající staré ‘názory, na výchovu "a především nesprávné názory na práci žactva. Jde o problémy, které se zjevně dotýkají širokých vrstev naší společnosti. Lze se s nimi proto dobře vyrovnat jedině tehdy, jestliže k tomuto úkolu zaměříme pozornost co nejvíce povolaných lidí. Koncepce, kterou počínáme realizovat, neznamená jen nějakou dílčí úpravu, jen nějaké mechanické přiřazení lepšího prvku k dosavadnímu systému vzdělání a výchovy.' Změna, kterou začínáme provádět, znamená zásadní a hluboké, revoluční přetvoření obsahu vyučování a výchovy, znamená novou koncepci školy. Rok 1959 otevře údobí, v němž výstavba socialistického a komunistického školství v novém smyslu bude nejen nutností, ale též možností. Nedá se říci, že by mnohé myšlenky byly v těchto plánech vyřčeny poprvé. Vždyť jsme myšlenky klasiků marxismu-leninismu, které tyto přeměny předpovídají, studovali a promýšleli již dlouhá léta. Abychom však mohli přistoupit k jejich realizaci, musely být nejprve vytvořeny příznivé objektivní předpoklady. První z nich je jistý stupeň rozvoje výrobních sil. Do té doby zůstává sebekrásnější, milenka převážně v oblasti pouhých úvah. XI. sjezd Komunistické strany Československa se všemi těmito předpoklady zabýval a zjistil, že nyní k realisaci nově školské koncepce můžeme již neprodleně přikročit. Vycházíme, z toho, že škola blízké budoucnosti, která spojí FRANTIŠEK KAHUDA výchovu a vyučování dětí s výrobní prací v jeden celek, bude 'TiíTTn^byčejný vliv na rozvoj hašeho hospodaření i na harmonický profil členů nové společnosti. Postavení školy v životě nabude na vážnosti. Uvažme jen, kolik nových úkolů a hledisek vyplývá pro naši práci z Leninovy uskutečňované teze o tom, že ideál budoucí společnosti si nelze představit bez spojení vyučování s produktivní prací a produktivní práce s vyučováním. Škola si nemůže vyvozovat závěry jen z první části této teze, jeji Péče bude muset též zah-rnovat povyšování produktivní práce, praktické výroby na vědeckou, teoretickou bázi. Všechna nová práce, která nás čeká, zavazuje nás k pocitu veliké odpovědnosti, vede nás k rozvážnosti. Jde o to, abychom k uplatnění správných principů nacházeli co možná vždy nejsprávnějši cestu. Při neuváženosti by se také mohlo stát, že princip ve své podstatě správný, by byl realizován bud! polovičatě nebo někdy i z nepochopení nesprávně. Nepřicházíme proto s požadavkem provést tuto reformu najednou z roku na rok;._Chceme všechny nové metody prozkoušet a všestranně posoudit. Začali jsme s výzkumem nejprve na několika školách. Vědecké instituce a ýysoké školy tuto výzkumnou činnost sleduji. Äa posuzování a spolupráci jsou též účastny společenské organizace, ředitelé škol, závody i rodiče. Takto je sledována a hodnocena práce na patnácti dvanáctiletých středních školách. K nim se iniciativně přidala řada jedenáctiletých středních škol. Není správné chápat spojování výchovy a vyučování se životem a výrobní činností tak, jako by šlo o jakési přiblížení naší školy kapitalistické škole pracovní, např. zlínské, která u nás byla zaváděna baťovci v předmnichovské republice. Ta sloužila kapitalistům, zanedbávala teoretické poznání a plně .vyhovovala technokratickému pojetí. To je ovšem koncepce protikladná našim plánům. My naopak hlásáme a prosazujeme, aby odborná příprava za žádnou cenu nesnižovala úroveň všeobecného vzdělání. Celý obsah vzdělání budeme proto promýšlet tak, aby úroveň všeobecného vzdělání nebyla snížena, aby ovšem ve svém rozsahu byla pojata Jinak než dnes a aby ve svém obsahu byla povýšena na novou kvalitu. Znamená to ovšem současně, že tak vystupujeme proti starým představám o středoškolského vzdělání, podle, nichž šlo o..vzdělání..převážně intelektuální. Dále je třeba zdůraznit, že pojem „výrobníTramy ve škole“ rozhodně nechápeme samoúčelně. Nejde nám o jakoukoliv práci, která by ku příkladu nebyla v souladu s příštím některé myšlenky o potřebě střídání fyzické a duševní práce, které musí být na školách zaváděny se zřetelem k systému a vývoji, pracovního ppstupu, jak se s ním setkáme v příslušných průmyslových závodech nebo v zemědělství. Vyzvali jsme naše vědce, aby nově z hlediska současných zkušeností a požadavků zkoumali celou řadu problémů, s nimiž se jako s podněty setkáme již v Marxových dílech. Vzpomeňte, že Karel Marx se zabýval pokusy Roberta Owena a vyvodil z nich některé myšlenky o «potřebě střídání fysické a duševní práce, o tom, jaký to má vliv na efektivnost práce i na kondici pracovníka či žáka, na všestrannost a zdraví osobnosti. Bude i prospěšné prozkoumat v oblasti teorie poznání vzájemný Vztah mozku a rukou v poznávacím procesu. Ukázala se i potřeba ujasnit si všechny důsledky, které se nám projevuji z nedostat-, ku fyzické činnosti v dětském věku a které mají mnohdy ne-; blahý vliv i na intelektuální život mladého člověka. Nově a se-; léhavě se před námi objevily otázky procesu odstraňování zá-i sadních rozdílů mezi duševní a tělesnou prací. Také otázky vý-i chovy k práci, k lásce k práci je nutno nyní řešit jinak než pou-; hým moralizačním přístupem. V příštím roce máme prokázat první velké výsledky utvoře-: ním podmínek, za kterých každý z členů naší mladé společnosti bude získávat novou vysokou kvalifikaci, nový profil ve své profesi. Pojmy a myšlenky se z oblasti utopie dostaly do oblasti reálných úvah a vlastního uskutečňování, přestaly být věcí vzdálené budoucnosti, předstoupily před nás zcela konkrétně, v celé své složitosti 1 kráse. Proto hodně úspěchů v další naší společné práci, soudruzi učitelé], t