Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1960 (X/27-52)

1960-07-07 / No. 27-28

Z diskuse • Hlavní autor učebnice dějepisu pro 7. třídu Alois S o s í k, ředitel osrailetky v Gottwaldově, hovořil o tom, jak se připravuje na svou práci na nové učebnici. Zdůraznil nutnost kritické­ho rozboru dosavadní učebnice a prozkoumání všech připomínek k pokusné učebniqi z vý­zkumných škol. Texty nové učebnice hodlá konzultovat se skupinou učitelů dějepisu v okrese a s pracovní skupinou odborných v okrese a s pracovní skupinou odborných pra­covníků ministerstva, Výzkumného ústavu pe­dagogického a Státního pedagogického nakla­datelství. Tuto práci míní ještě rozšířit o spolu­práci s okruhem rodičů a některých žáků pří­slušného ročníku. Obzvláště kladně hodnotil spolupráci učitele praktika s vědeckým pracovníkem a považuje tuto vzájemnou spolupráci za nezbytnou při tvorbě každé učebnice. Po schválení konspektu a připomínkách vědeckého pracovníka napíše hlavní autor text učebnice v prvním znění, kte­rý kriticky zhodnotí výše uvedené skupiny spolupracovníků. Po jejich připomínkách vy­pracuje autor druhé znění textu. K recenznímu řízení se dostane teprve text ve třetím znění. Takto míní hlavní autor zajišťovat zásadu ko­lektívností při tvorbě nové učebnice a tímto postupem práce chce dosáhnout co největší kvality textu. Svůj diskusní příspěvek ukončil soudruh Sosík výrokem Komenského o učebnicích: „Mu­síme tedy vybrat nebo znovu složit základní knihy umění a jazyků objemem malé, užitkem znamenité, jež by předváděly věci shrnuté, málo slovy mnoho, tj. takové knihy, které by předváděly žákům základní věci tak, jak jsou — nemnohými, ale vybranými a co nejsrozu­­mitelnějšíml poučkami a pravidly, podle nichž by všechno ostatní bylo samo sebou pochopitel­né.“ • Za pracovníky polygrafického průmyslu vy­stoupil v diskusi soudruh R a k. Vyslovil přání, aby výroba učebnic byla plynulá, aby to ne­byla nárazová akce jako v roce 1953—1954. In­formoval účastníky semináře o některých zá­važných opatřeních a dohodách, které vyply­nuly ze společného jednání s pracovníky mi­nisterstva chemického průmyslu. Týkaly se především zajištění vysoce kvalitního papíru a umělých hmot na obaly pro nové učebnice. • Soudruh G. Janáček z Chrudimě přišel s podnětem, aby každý autorský kolektiv vy­pracoval koncepci metodických a didaktických zásad, podle kterých chce psát svou učebnicí, a tuto koncepci aby uveřejnil v pedagogickém tisku. Jeho návrh sleduje záměr, aby se učitelé seznámili s pojetím učebnic předem, mohli za­sahovat svými podněty a připomínkami a zá­roveň se tím připravovat na příští práci podlá nové učebnice. • Podobný návrh vyslovil i s. Kníže z Vý­zkumného ústavu pedagogického, kťěrý' dopo­ručil, aby autorské kolektivy připravovaly dílo po částech a aby aspoň některé části byly předem prověřeny ve škole. Upozornil také na to, aby se s přípravou nových učebnic sezna­movali studenti pedagogických institutů, kteří podle nich budou učit na školách. • S dalším podnětem přišel s. Klimeš z Vy­sokého učení technického v Praze, který upo­zornil na nutnost jednotné terminologie v no­vých učebnicích. Ilustroval to na termínu „hmola“, jehož pojmový obsah má několik vý­znamů. Autorské kolektivy by se měly nad tím­to problémem zamyslet a dohodnout se na jed­notném užívání termínů. Přitom je ovšem nutno přihlížet k věku žáků, aby význam pojmů chá­pali jasně. • Jménem Svazu československých výtvarníků vystoupil s. Šmíd, který uvítal podnětný se­minář a ujistil přítomné, že výtvarníci vyna­loží své nejlepšf síly, aby výtvarná stránka no­vých učebnic dobře ladila s jejich obsahem. • Autor učebnice přírodopisu pro 7. třídu s. Haňka z Velimi hovořil o zásadách, s nimiž přistupuje k vypracování své učebnice. Chtěl by zpracovat učebnici tak, aby děti mohly po­dle ní doma samostatně a bez nadměrné ná­mahy upevňovat poznatky, které si předtím osvojily ve vyučování. • Soudruh K lenk a, ředitel pokusné dva­­náctiletky v Říčanech, ocenil velký význam diskuse o pojetí obsahu základní devítileté školy, která umožnila autorům učebnic sezná­mit se předem s názory, podněty a připomín­kami nejširší veřejnosti, jichž mohou nyní vy­užít při tvůrčí práci na učebnicích. Změny v učebních plánech a osnovách, které byly dříve prováděny na poslední chvíli, práci auto­rů velmi ztěžovaly. Dnes známe harmonogram zavádění nových učebnic do škol na mnoho let dopředu, učební plán je schválen a rovněž osnovy budou hotovy dříve, než začne práce na učebnicích. Byl již uveřejněn dokument se zásadami pojetí základní školy a jsou k dispo­zici jisté zkušenosti s pokusnými učebnicemi, které se prověřovaly v praxi. To umožňuje vy­pořádat se s formálním přístupem k uskuteč nění zásady přiměřenosti, který se v některých pokusných učebnicích objevuje, a nahradit ne­úměrné partie lepším zpracováním látky. • Soudruh Pírek, učitel matematiky z Brna, upozornil na nutnost koordinace obsahu jed­notlivých předmětů nejen v posloupnosti tříd, jak na sebe navazují, ale i příbuzných před- I Dokončení na str. 3.) X — číslo 27/28 — strana 2 Učeb nice ovlivňují výchovu celých generací Z referát« Zdeňka Urbana, vedoucího IV. oddělení ÜV KSČ Soudruh Zdeněk Urban hovořil v úvodu své­ho hlavního referátu o tom, jak nová opatření naší strany a vlády o bezplatném poskytování učebnic a učebních potřeb školní mládeži tvo­ří součást konkrétního zabezpečení demokra­tického práva všech na vzdělání. V naší spo­lečnosti není právo na vzdělání, jež je zakot­veno v ústavě, pouze formální deklarací, nýbrž obráží zákonitou potřebu naší socialistické společnosti. Právě učebnice je první naučnou knihou, s kterou se dítě setkává. Na tom, jak je učebnice upoutá, jak dokáže uspokojit jeho přirozenou touhu po vědění, bude do velké míry záviset 1 jeho pozdější poměr ke studiu naučné litera­tury a k vědě a vzdělání vůbec. V době televize, rozhlasu, filmu a jiných moderních prostředků není už ovšem kniha jediným masovým prostředkem šíření vědecké­ho poznání. Přesto však zůstává a zůstane i nadále prostředkem 'nejdůležitějším, neboť jen kniha může poskytnout poučení dostatečně soustavné a hluboké a žádný jiný prostředek ji v tom nemůže zcela nahradit. Také nároky dětí, jak připomněl soudruh Ur­ban, na úpravu knih ve srovnání s minulými léty vzrostly. Hmotné poměry rodičů a bohatá produkce dětské literatury u nás dovolují, aby děti, ještě než přijdou do školy, dostaly do ru­kou bohatě ilustrované a dokonale vypravené knihy pohádek, veršů a jiné poutavé četby. * Udělat učebnici dokonalou po všech strán­kách, řekl soudruh Urban, není ovšem lehké a vyžaduje to velkého úsilí a velkých zkuše­ností. Podle toho je také třeba práci na učeb­nicích hodnotit. Tak jako si vážíme a ceníme smělých a přesných konstrukcí našich inžený­rů, novátorských děl našich umělců, budeme si vážit i zdařilých učebnic vytvořených na­šimi pedagogy. Právě proto, že úspěšná přípra­va učebnice předpokládá i veliké studium teo­retické a mnoho tvůrčí invence autorovy, musí být hodnocena v podstatě stejně vysoko jako tvůrčí činnost vědecká či umělecká. • Ideově výchovný efekt učebnice není závislý jen na tom, jaká fakta a jaké poučky obsa­huje. Je závislý také na způsobu podání těchto faktů a pouček, na jejích vhodném výběru a seřazení. Obsahuje-li učebnice samé definice a teoretická zobecnění, může být velmi tenká a přitom velmi obtížná. Není proto možné řešit otázku přiměřeností učebnice tak, že bychom obrazně řečeno „vyždímali“ všechnu šťávu ze staré tlusté učebnice a ponechali jen suchou kostru teoretických tezí. S textem takové učebnice si dítě sotva může poradit jinak, než že se mu naučí zpaměti a pak jej reprodukuje, přičemž není vždy jisté, zda tomu, co říká, také rozumí. Tak vzniká školský verbalismus, který je jednou z nejškodlivějších forem přetě­žování žáků, neboť se místo toho, aby se pro­bouzela zdravá zvídavost dítěte, zájem o vědě­ní potlačuje. Velmi podrobně se pak soudruh Urban za­býval otázkou, jak i v obsahu a celém pojetí učebnic uskutečňovat zásadu spojení školy se 2ivotem. Chceme, zdůraznil, aby se v našich nových učebnicích mládež učila nejen zákla­dům věd, ale i tomu, jak získaných poznatků využít v praxi a v životě. V učebnicích půjde např. o větší zdůrazněn! orientace na dobu no­vou a nejnovější a na současnou průmyslovou a zemědělskou velkovýrobu. V dosavadních učebnicích, např. v některých učebnicích fyzi­ky, často zabírá mnoho místa učivo, které může mít více cenu historickou, menší však již pro praktický život žáka. Tím zajisté nechceme podceňovat to, co nahromadila ve svém vývoji lidská společnost a co tvoří základy lidského vědění. Nelze však připustit, aby se škola opožďovala za životem, aby mladé lidi nepři­pravovala pro život socialistické a komunistic­ké společnosti.• V další části svého referátu hovořil sou­druh Urban o nutnosti využít všech dosavad­ních zkušeností s učebnicemi, poučit se ze zjištěných kladů i nedostatků. K zdokonalení našich učebnic musíme získat naše nejlepší výtvarné umělce. A nikterak to pro ně nebude práce nedůstojná, vzpomene­­me-li si, že takový umělec jako byl Mikuláš Aleš, ilustroval tehdejší slabikář. Obrázky mají V naších učebnicích dosud většinou jen podřad­nou úlohu jakéhosi doplňku, ale málokdy tvoří organickou součást učebnice. Nedostatečné sepětí textové a obrazové části ■> učebnice není jen nedostatkem našich jazyko­vých učebnic. Není uspokojivě zajištěno ani v ostatních učebnicích. Považujeme za nutné, aby ilustrátor byl účasten jako rovnocenný part­ner v autorském kolektivu od samého počátku práce na učebnici. Tím bude dána záruka, že obrazová část nebude jen povrchním llustra-. tivním doprovodem textu, ale že bude mít t svou významnou funkci didaktickou. I jazyková stránka nových učebnic bude za­sluhovat naší zvýšené pozornosti. Poutavost učebnice je dána nejen názorností výkladu, ale i jeho jazykovou srozumitelností. Bude nesmiř-: ně důležité, aby nové učebnice byly psány krás-! ným, jasným a jadrným jazykem. Soudruh Urban připomněl příklady, kdy l nejvýznamnější osobnosti světové i naší litera­tury vytvářely učebnice pro mládež a věnovaly se této tvorbě se stejným zaujetím jako svým nejznámějšlm románovým pracím či poezii. Novým učebnicím musíme zajistit také mno­hem lepší polygrafickou úroveň, která by byla hodna dobré jména našich polygrafů. Pomo­hou v tom i příslušná naše ministerstva a na-, kiadatelství, která pro naše děti zajistí sku­tečně kvalitní papír, kvalitní tisk, obaly aťd. * V práci na tak odpovědném díle, jako jsou nové učebnice pro základní devítiletou školu, bude třeba spojit nejlepší síly českých a slo­venských pedagogů, autorů, výtvarníků í re­daktorů, využít oboustranně - všech dobrých zkušeností. Bude proto správné, když čeští a slovenští autoři naváží co nejužší spolupráci a v maximální míře uplatní v obsahu nových učebnic ty momenty, které naše národy v jejich vývoji sbližovaly a spojovaly, a vymýtí vše, co by mohlo na té či oné straně živit ,či vyvolávat jakékoli nacionalistické a jiné škodlivé tendence. V závěru svého referátu zdůraznil soudruh Urban nutnost zajistit dostatek Času nejen na vlastní napsání učebnic, ale také na všestran­né posouzení rukopisů. Tak zvané recenzní ří­zení se dosud omezovalo na to, že rukopis pročetlo několik odborníků. Takový postup je běžný a samozřejmý u většiny vydávané lite­ratury. Učebnice základní devítileté školy by však měly být posuzovány mnohem důkladněji vzhledem k tomu, že jde o knihy, z nichž se bude učit mladá generace. Tak jako se vypla­tilo věnovat potřebný čas na široké prodisku­tování učebního piánu a učebních osnov, vypla­tí se jistě čas a práce věnované širokému po­souzení rukopisů učebnic, zejména učebnic čes­kého jazyka a literatury, dějepisu, matematiky* fyziky aj. Soudruh Urban ujistil všechny účastníky se-; jnináře, že naše komunistická strana bude otáz­kám tvorby nových učebnic věnovat soustav­nou pozornost a podporu. Jaké by měly být nové učebnice Z diskusního příspěvku B. Kujala, ředitele Výzkumného ústavu pedagogického v Praze V první části svého příspěvku se s. Kujal za­býval posláním učebnice a rozbíral tezí, že učebnice je určena především pro žáka a nemá proto obsahovat návod pro učitele, metodický materiál apód. V této sou­vislosti uvedl těchto několik poznámek, které mohou přispět k správnému používání učebnic ve škole: Vyučovací proces má, jak známo, dvě strán­ky, které spolu navzájem souvisí: činnost učitele a činnost žáka. Učebnice je pro žáka základní pomůckou. Slouží mu k opakování učiva, k jeho spojování s dříve probraným uči­vem, k hlubšímu ujasnění a pochopení výkla­du učitele, k upevňování paměti. Slouží i ke kontrole, jak si žák učivo osvojil. Při práci s učebnicí si má žák vytvářet návyky samo­statné práce s knihou. Nelze samozřejmě pod­cenit její veliký význam výchovný i pro roz­víjení myšlení, citů a vůle. Učebnice však ne­nahrazuje učitele. Učebnice a živé slovo učite­le spolu těsně souvisí. Nebyly proto správné ty učebnice, v nichž se usilovalo o postiže­ní procesu učení do všech jeho podrobností, v nichž se nahrazoval uči­tel, ztrácel se systém vědomostí, dovedností a návyků. Tyto učebnice, vlastně návodné archy k samoučení, patří minulosti, avšak dosud se někde autoři snaží o podrobné metodické zpra­cování učebnice, jak konkrétně probíhá celý vyučovací proces-Učebnice je ovšem založena na určitém me­todickém postupu, avšak nespoutává tvořivost učitele. Proto se tentokrát učebnice připravují v těsné spojitosti s metodickými knihami a statěmi pro učitele, v nichž má být podán vědecký rozbor učiva t metod práce a uvedeny četné příklady postupů těch učitelů, kteří mají dobré výchovně vzdělávací výsledky. Ustupuje se však od dosavadních průvod­ců k učebnicím a pracuje se na příruč­kách, které by sledovaly výchovně vzdělávací proces nejen z hlediska práce s učebnicí, ale v celé jeho složitosti a podstatě. Důležité je také posoudit vztah učebnice k učebním osnovám. Jak vime, učební plán a učebni osnovy jsou základní závaznou pedagogic­kou normou v procesu vyučování a učení. Učebni­ce rozvádějí učební osnovy, obsahují základní uči­vo, jež sl máji žáci osvojit. Jsou závazné svým cel­kovým Ideovým zaměřením, pomáhali učiteli správ­ná určit obsah a rozsah učiva předepsaného osno­vami, jejich systém zahrnuje osvědčené logické a metodické postupy. Ne|sou však závazné v kon­krétních detailech a postupech, neobsahují a ne­mohou obsahovat všechen konkrétní materiál, je­hož učitel při výkladu použije, ani všechny mož­nosti rázných postupů a metod, jež jsou dány spe­cifikou konkrétních okruhů učiva, individuálními zvláštnostmi žáků, konkrétními podmínkami ve tří­dě apod. Nejobsáhlejší část svého diskusního příspěv­ku věnoval s. Kujal vytčení pedagogických po­žadavků na dobrou učebnici. Upozornil přitom ovšem, že tento výčet nechce a nemůže být obecně platným předpisem, nýbrž jen pokusem o některé závěry z dosavadních diskusí a zku­šeností, které je třeba citlivě aplikovat s při­hlédnutím k specifice učiva, ke stupni školy* k různým formám učebnic atd. Uvádíme zde požadavky, jak je s. Kujal formuloval, se struč­nou charakteristikou, aby s nimi čtenáři mohli konfrontovat své vlastní zkušenosti a názory: VYSOKA komunistická ideovosť, výchov- NOST, VEDECKOSŤ A UMĚLECKOST UČEB­NICE Děti a mládež, které vychováváme v základní devítileté škole, budou žít a pracovat v komu­nistické společnosti, budou tuto společnost budovat. Proto učebnice mají otvírat výhled do tohoto světa, mají být cele prodchnuty vědec­kým materialistickým světovým názorem, ko­munistickou morálkou, socialistickým vlaste­nectvím a proletářským internacionalismém, socialistickým poměrem k práci a k socialis­tickému vlastnictví. Výchovné úkoly však nelze zajiš­ťovat v učebnici formálně, mechanic­ky a neorganicky je připojovat k uči- V u, nedbat specifiky a poslání jednotlivých učeb­ních předmětů e forem učebnic. Nebylo by např. správné měnit učebnici počtů a matematiky v učeb­nici národního hospodářství, zatěžovat ji složitými národohospodářskými problémy, avšak na druhé straně početnice musí vést mládež k početnímu ře­a šení různých otázek života a práce v socialistické komunistické společnosti, poskytovat mládeži některé základní údaje o životě a práci. Učitel se však nemůže opírat jen o učebnici, vždyť nejlepší příklady přináší denní život sám a kromě toho žáci a i učitel mohou čerpat náměty i ze sbírek cvičení úloh, z přípravy na matematickou olympiádu apod. Otázky Ideovosti, výchovnosti našich učebnic samozřejmě nelze chápat odtrženě od požadav­ků na jejich, vysokou vědeckost, uměleckost, pravdivost. Sledujeme-li současné buržoázni učeb­nice, zjišťujeme, jak buržoazie musí ve svém prottlidovém zájmu falšovat skutečnost, ba přímo lhát, zkreslovat věci. Zvláště v oblasti společenských věd je nevědeckost, nepravdi­vost učebnic přímo evidentní, jak se o tom mů­žeme přesvědčit např. na učebnicích NSR. Socialistická škola a výchova nemohou být založeny na jiných principech než sama socia­listická společnost, a proto požadavek ideo­vosti, výchovnosti učebnic zdůrazňujeme v těs­né spojitosti s požadavky jejich naprosté vě­deckosti, uměleckosti, pravdivosti. Avšak nesmíme tento požadavek chápat nespráv­ně. Dosavadní učebnice matematiky byly zajisté z hlediska matematické vědy správné Avšak základy vědy je nutno předkládat mládeži více se zřetelem k praxi a způsobem přiměřeným žactvu. Požadavek vědeckosti učebnic nutno tedy chápat v organickém sepětí s praxí výstavby so­cialismu a komunismu, se stálým zřetelem k celé­mu výchovně vzdělávacímu systému, k silám a možnostem žáků, k fyziologickým a psychologic­kým zákonitostem procesu osvojování vědomostí, dovedností a návyků, k procesu rozvíjení sil a schopností žáků a k formování jejich osobnosti. Také požadavek uměleckosti učebnic se ně­kdy chápe nesprávně. Jde především o to, aby se mnohem důkladněji uplatnily živé konkrét­ní smyslové umělecké obrazy v procesu po­znání. A z tohoto hlediska se jeví požadavek uměleckosti učebnic nejen se zřetelem k este­ticky výrazné celkové úpravě učebnice, ale 1 požadavek předpokládat a umožňovat uplatně­ní estetického vnímání v procesu vyučování a učení. Tak např. vyučování dějepisu si nelze představit bez použití uměleckých obrazů v učebnici nebo v dějepisné čítance, bez živého konkrétně emocionálního vyprávění učitele, bez uměleckých filmů, četby apod. Autoři učeb­nic tu mají jistě těžký úkol, jak více a lépe uplatnit se zřetelem ke specifice jednotlivých učebních předmětů podíl umění v našich no­vých učebnicích, avšak na druhé straně jejich námaha může být odměněna vypracováním učebnice, z níž se bude mládež dobře a ráda učit. JEDNOTA TEORIE A PRAXE V našich nových učebnicích se má mládež učit nejen základům věd, ale i tomu, jak se zís­kaných vědeckých poznatků využívá ve spo­lečenské praxi, ve výrobě a v celém našem hospodářství, v praxi na úseku politiky, kul-, tury apod. Tento zřetel k praxi musí přesvěd-. čivým způsobem a v souhlase s posláním ško-, ly a specifikou předmětu nyní vystoupit mno-, hem výrazněji. Nejde jen o to, aby se mládež dozvídala o tom, jak se védecké poznatky uplatňují v různých ob­lastech společenské praxe, ale nejdůležitčjšl je, aby se žáci postupně, přiměřeně svým silám a v souhlase s úkoly školy, do této praxe začleňovali. Zvláštní důraz se klade v nové škole na sa­mostatnou práci žactva. Tuto otáz-: ku musí řešit autoři všech učebnic. Jde tu jed­nak o to, aby učebnice byly zpracovány tak, aby žáci mohli být vedeni přiměřeně svým schopnostem k učení z učebnic, jednak aby ob­sahovaly přiměřené množství vhodných úloh, úkolů a otázek a cvičení, jež by mohli samo­statně za vedení a pod kontrolou učitele zpra­covávat. Stálý zřetel ke společenské praxi zna­mená také důslednější a správnější uplatnění regionálních, domovědných prvků v práci školy. ' PŘIMĚŘENOST UČEBNICE žactvu zAkladnI školy Otázka přiměřenosti učebnice je rovněž vel­mi aktuální požadavek. Nejde ovšem o to, aby­chom otázku přiměřenosti stavěli nad zřetel k ideovosti, výchovnosti, vědeckosti, umělec* kosti, pravdivosti učebnice, nad její důsledný zřetel k praxi výstavby socialismu a komunis­mu, jak se ještě někde činí, ale abychom Ji sledovali právě v těsném spojení s uvedenými požadavky na učebnice. Především tu jde o učebnice pro ná­rodní školu. Dosavadní učebnice do jisté míry míry napodobily systém učebnic pro vyšší stupeň školy, a tím zavedly vyučování na ne­správnou kolej. ka Tak např. v učebnicích mateřského jazy­se klade přílišný důraz na poučky, na jefich uplatňování v jazykové praxi, zatímco ve vlastním vyučování mateřskému jazyku na nárední škole mi převládat práce žactva s jazykovým materiálem! (Dokončení na str. 3.j

Next