Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1960 (X/27-52)
1960-07-07 / No. 27-28
Z diskuse • Hlavní autor učebnice dějepisu pro 7. třídu Alois S o s í k, ředitel osrailetky v Gottwaldově, hovořil o tom, jak se připravuje na svou práci na nové učebnici. Zdůraznil nutnost kritického rozboru dosavadní učebnice a prozkoumání všech připomínek k pokusné učebniqi z výzkumných škol. Texty nové učebnice hodlá konzultovat se skupinou učitelů dějepisu v okrese a s pracovní skupinou odborných v okrese a s pracovní skupinou odborných pracovníků ministerstva, Výzkumného ústavu pedagogického a Státního pedagogického nakladatelství. Tuto práci míní ještě rozšířit o spolupráci s okruhem rodičů a některých žáků příslušného ročníku. Obzvláště kladně hodnotil spolupráci učitele praktika s vědeckým pracovníkem a považuje tuto vzájemnou spolupráci za nezbytnou při tvorbě každé učebnice. Po schválení konspektu a připomínkách vědeckého pracovníka napíše hlavní autor text učebnice v prvním znění, který kriticky zhodnotí výše uvedené skupiny spolupracovníků. Po jejich připomínkách vypracuje autor druhé znění textu. K recenznímu řízení se dostane teprve text ve třetím znění. Takto míní hlavní autor zajišťovat zásadu kolektívností při tvorbě nové učebnice a tímto postupem práce chce dosáhnout co největší kvality textu. Svůj diskusní příspěvek ukončil soudruh Sosík výrokem Komenského o učebnicích: „Musíme tedy vybrat nebo znovu složit základní knihy umění a jazyků objemem malé, užitkem znamenité, jež by předváděly věci shrnuté, málo slovy mnoho, tj. takové knihy, které by předváděly žákům základní věci tak, jak jsou — nemnohými, ale vybranými a co nejsrozumitelnějšíml poučkami a pravidly, podle nichž by všechno ostatní bylo samo sebou pochopitelné.“ • Za pracovníky polygrafického průmyslu vystoupil v diskusi soudruh R a k. Vyslovil přání, aby výroba učebnic byla plynulá, aby to nebyla nárazová akce jako v roce 1953—1954. Informoval účastníky semináře o některých závažných opatřeních a dohodách, které vyplynuly ze společného jednání s pracovníky ministerstva chemického průmyslu. Týkaly se především zajištění vysoce kvalitního papíru a umělých hmot na obaly pro nové učebnice. • Soudruh G. Janáček z Chrudimě přišel s podnětem, aby každý autorský kolektiv vypracoval koncepci metodických a didaktických zásad, podle kterých chce psát svou učebnicí, a tuto koncepci aby uveřejnil v pedagogickém tisku. Jeho návrh sleduje záměr, aby se učitelé seznámili s pojetím učebnic předem, mohli zasahovat svými podněty a připomínkami a zároveň se tím připravovat na příští práci podlá nové učebnice. • Podobný návrh vyslovil i s. Kníže z Výzkumného ústavu pedagogického, kťěrý' doporučil, aby autorské kolektivy připravovaly dílo po částech a aby aspoň některé části byly předem prověřeny ve škole. Upozornil také na to, aby se s přípravou nových učebnic seznamovali studenti pedagogických institutů, kteří podle nich budou učit na školách. • S dalším podnětem přišel s. Klimeš z Vysokého učení technického v Praze, který upozornil na nutnost jednotné terminologie v nových učebnicích. Ilustroval to na termínu „hmola“, jehož pojmový obsah má několik významů. Autorské kolektivy by se měly nad tímto problémem zamyslet a dohodnout se na jednotném užívání termínů. Přitom je ovšem nutno přihlížet k věku žáků, aby význam pojmů chápali jasně. • Jménem Svazu československých výtvarníků vystoupil s. Šmíd, který uvítal podnětný seminář a ujistil přítomné, že výtvarníci vynaloží své nejlepšf síly, aby výtvarná stránka nových učebnic dobře ladila s jejich obsahem. • Autor učebnice přírodopisu pro 7. třídu s. Haňka z Velimi hovořil o zásadách, s nimiž přistupuje k vypracování své učebnice. Chtěl by zpracovat učebnici tak, aby děti mohly podle ní doma samostatně a bez nadměrné námahy upevňovat poznatky, které si předtím osvojily ve vyučování. • Soudruh K lenk a, ředitel pokusné dvanáctiletky v Říčanech, ocenil velký význam diskuse o pojetí obsahu základní devítileté školy, která umožnila autorům učebnic seznámit se předem s názory, podněty a připomínkami nejširší veřejnosti, jichž mohou nyní využít při tvůrčí práci na učebnicích. Změny v učebních plánech a osnovách, které byly dříve prováděny na poslední chvíli, práci autorů velmi ztěžovaly. Dnes známe harmonogram zavádění nových učebnic do škol na mnoho let dopředu, učební plán je schválen a rovněž osnovy budou hotovy dříve, než začne práce na učebnicích. Byl již uveřejněn dokument se zásadami pojetí základní školy a jsou k dispozici jisté zkušenosti s pokusnými učebnicemi, které se prověřovaly v praxi. To umožňuje vypořádat se s formálním přístupem k uskuteč nění zásady přiměřenosti, který se v některých pokusných učebnicích objevuje, a nahradit neúměrné partie lepším zpracováním látky. • Soudruh Pírek, učitel matematiky z Brna, upozornil na nutnost koordinace obsahu jednotlivých předmětů nejen v posloupnosti tříd, jak na sebe navazují, ale i příbuzných před- I Dokončení na str. 3.) X — číslo 27/28 — strana 2 Učeb nice ovlivňují výchovu celých generací Z referát« Zdeňka Urbana, vedoucího IV. oddělení ÜV KSČ Soudruh Zdeněk Urban hovořil v úvodu svého hlavního referátu o tom, jak nová opatření naší strany a vlády o bezplatném poskytování učebnic a učebních potřeb školní mládeži tvoří součást konkrétního zabezpečení demokratického práva všech na vzdělání. V naší společnosti není právo na vzdělání, jež je zakotveno v ústavě, pouze formální deklarací, nýbrž obráží zákonitou potřebu naší socialistické společnosti. Právě učebnice je první naučnou knihou, s kterou se dítě setkává. Na tom, jak je učebnice upoutá, jak dokáže uspokojit jeho přirozenou touhu po vědění, bude do velké míry záviset 1 jeho pozdější poměr ke studiu naučné literatury a k vědě a vzdělání vůbec. V době televize, rozhlasu, filmu a jiných moderních prostředků není už ovšem kniha jediným masovým prostředkem šíření vědeckého poznání. Přesto však zůstává a zůstane i nadále prostředkem 'nejdůležitějším, neboť jen kniha může poskytnout poučení dostatečně soustavné a hluboké a žádný jiný prostředek ji v tom nemůže zcela nahradit. Také nároky dětí, jak připomněl soudruh Urban, na úpravu knih ve srovnání s minulými léty vzrostly. Hmotné poměry rodičů a bohatá produkce dětské literatury u nás dovolují, aby děti, ještě než přijdou do školy, dostaly do rukou bohatě ilustrované a dokonale vypravené knihy pohádek, veršů a jiné poutavé četby. * Udělat učebnici dokonalou po všech stránkách, řekl soudruh Urban, není ovšem lehké a vyžaduje to velkého úsilí a velkých zkušeností. Podle toho je také třeba práci na učebnicích hodnotit. Tak jako si vážíme a ceníme smělých a přesných konstrukcí našich inženýrů, novátorských děl našich umělců, budeme si vážit i zdařilých učebnic vytvořených našimi pedagogy. Právě proto, že úspěšná příprava učebnice předpokládá i veliké studium teoretické a mnoho tvůrčí invence autorovy, musí být hodnocena v podstatě stejně vysoko jako tvůrčí činnost vědecká či umělecká. • Ideově výchovný efekt učebnice není závislý jen na tom, jaká fakta a jaké poučky obsahuje. Je závislý také na způsobu podání těchto faktů a pouček, na jejích vhodném výběru a seřazení. Obsahuje-li učebnice samé definice a teoretická zobecnění, může být velmi tenká a přitom velmi obtížná. Není proto možné řešit otázku přiměřeností učebnice tak, že bychom obrazně řečeno „vyždímali“ všechnu šťávu ze staré tlusté učebnice a ponechali jen suchou kostru teoretických tezí. S textem takové učebnice si dítě sotva může poradit jinak, než že se mu naučí zpaměti a pak jej reprodukuje, přičemž není vždy jisté, zda tomu, co říká, také rozumí. Tak vzniká školský verbalismus, který je jednou z nejškodlivějších forem přetěžování žáků, neboť se místo toho, aby se probouzela zdravá zvídavost dítěte, zájem o vědění potlačuje. Velmi podrobně se pak soudruh Urban zabýval otázkou, jak i v obsahu a celém pojetí učebnic uskutečňovat zásadu spojení školy se 2ivotem. Chceme, zdůraznil, aby se v našich nových učebnicích mládež učila nejen základům věd, ale i tomu, jak získaných poznatků využít v praxi a v životě. V učebnicích půjde např. o větší zdůrazněn! orientace na dobu novou a nejnovější a na současnou průmyslovou a zemědělskou velkovýrobu. V dosavadních učebnicích, např. v některých učebnicích fyziky, často zabírá mnoho místa učivo, které může mít více cenu historickou, menší však již pro praktický život žáka. Tím zajisté nechceme podceňovat to, co nahromadila ve svém vývoji lidská společnost a co tvoří základy lidského vědění. Nelze však připustit, aby se škola opožďovala za životem, aby mladé lidi nepřipravovala pro život socialistické a komunistické společnosti.• V další části svého referátu hovořil soudruh Urban o nutnosti využít všech dosavadních zkušeností s učebnicemi, poučit se ze zjištěných kladů i nedostatků. K zdokonalení našich učebnic musíme získat naše nejlepší výtvarné umělce. A nikterak to pro ně nebude práce nedůstojná, vzpomeneme-li si, že takový umělec jako byl Mikuláš Aleš, ilustroval tehdejší slabikář. Obrázky mají V naších učebnicích dosud většinou jen podřadnou úlohu jakéhosi doplňku, ale málokdy tvoří organickou součást učebnice. Nedostatečné sepětí textové a obrazové části ■> učebnice není jen nedostatkem našich jazykových učebnic. Není uspokojivě zajištěno ani v ostatních učebnicích. Považujeme za nutné, aby ilustrátor byl účasten jako rovnocenný partner v autorském kolektivu od samého počátku práce na učebnici. Tím bude dána záruka, že obrazová část nebude jen povrchním llustra-. tivním doprovodem textu, ale že bude mít t svou významnou funkci didaktickou. I jazyková stránka nových učebnic bude zasluhovat naší zvýšené pozornosti. Poutavost učebnice je dána nejen názorností výkladu, ale i jeho jazykovou srozumitelností. Bude nesmiř-: ně důležité, aby nové učebnice byly psány krás-! ným, jasným a jadrným jazykem. Soudruh Urban připomněl příklady, kdy l nejvýznamnější osobnosti světové i naší literatury vytvářely učebnice pro mládež a věnovaly se této tvorbě se stejným zaujetím jako svým nejznámějšlm románovým pracím či poezii. Novým učebnicím musíme zajistit také mnohem lepší polygrafickou úroveň, která by byla hodna dobré jména našich polygrafů. Pomohou v tom i příslušná naše ministerstva a na-, kiadatelství, která pro naše děti zajistí skutečně kvalitní papír, kvalitní tisk, obaly aťd. * V práci na tak odpovědném díle, jako jsou nové učebnice pro základní devítiletou školu, bude třeba spojit nejlepší síly českých a slovenských pedagogů, autorů, výtvarníků í redaktorů, využít oboustranně - všech dobrých zkušeností. Bude proto správné, když čeští a slovenští autoři naváží co nejužší spolupráci a v maximální míře uplatní v obsahu nových učebnic ty momenty, které naše národy v jejich vývoji sbližovaly a spojovaly, a vymýtí vše, co by mohlo na té či oné straně živit ,či vyvolávat jakékoli nacionalistické a jiné škodlivé tendence. V závěru svého referátu zdůraznil soudruh Urban nutnost zajistit dostatek Času nejen na vlastní napsání učebnic, ale také na všestranné posouzení rukopisů. Tak zvané recenzní řízení se dosud omezovalo na to, že rukopis pročetlo několik odborníků. Takový postup je běžný a samozřejmý u většiny vydávané literatury. Učebnice základní devítileté školy by však měly být posuzovány mnohem důkladněji vzhledem k tomu, že jde o knihy, z nichž se bude učit mladá generace. Tak jako se vyplatilo věnovat potřebný čas na široké prodiskutování učebního piánu a učebních osnov, vyplatí se jistě čas a práce věnované širokému posouzení rukopisů učebnic, zejména učebnic českého jazyka a literatury, dějepisu, matematiky* fyziky aj. Soudruh Urban ujistil všechny účastníky se-; jnináře, že naše komunistická strana bude otázkám tvorby nových učebnic věnovat soustavnou pozornost a podporu. Jaké by měly být nové učebnice Z diskusního příspěvku B. Kujala, ředitele Výzkumného ústavu pedagogického v Praze V první části svého příspěvku se s. Kujal zabýval posláním učebnice a rozbíral tezí, že učebnice je určena především pro žáka a nemá proto obsahovat návod pro učitele, metodický materiál apód. V této souvislosti uvedl těchto několik poznámek, které mohou přispět k správnému používání učebnic ve škole: Vyučovací proces má, jak známo, dvě stránky, které spolu navzájem souvisí: činnost učitele a činnost žáka. Učebnice je pro žáka základní pomůckou. Slouží mu k opakování učiva, k jeho spojování s dříve probraným učivem, k hlubšímu ujasnění a pochopení výkladu učitele, k upevňování paměti. Slouží i ke kontrole, jak si žák učivo osvojil. Při práci s učebnicí si má žák vytvářet návyky samostatné práce s knihou. Nelze samozřejmě podcenit její veliký význam výchovný i pro rozvíjení myšlení, citů a vůle. Učebnice však nenahrazuje učitele. Učebnice a živé slovo učitele spolu těsně souvisí. Nebyly proto správné ty učebnice, v nichž se usilovalo o postižení procesu učení do všech jeho podrobností, v nichž se nahrazoval učitel, ztrácel se systém vědomostí, dovedností a návyků. Tyto učebnice, vlastně návodné archy k samoučení, patří minulosti, avšak dosud se někde autoři snaží o podrobné metodické zpracování učebnice, jak konkrétně probíhá celý vyučovací proces-Učebnice je ovšem založena na určitém metodickém postupu, avšak nespoutává tvořivost učitele. Proto se tentokrát učebnice připravují v těsné spojitosti s metodickými knihami a statěmi pro učitele, v nichž má být podán vědecký rozbor učiva t metod práce a uvedeny četné příklady postupů těch učitelů, kteří mají dobré výchovně vzdělávací výsledky. Ustupuje se však od dosavadních průvodců k učebnicím a pracuje se na příručkách, které by sledovaly výchovně vzdělávací proces nejen z hlediska práce s učebnicí, ale v celé jeho složitosti a podstatě. Důležité je také posoudit vztah učebnice k učebním osnovám. Jak vime, učební plán a učebni osnovy jsou základní závaznou pedagogickou normou v procesu vyučování a učení. Učebnice rozvádějí učební osnovy, obsahují základní učivo, jež sl máji žáci osvojit. Jsou závazné svým celkovým Ideovým zaměřením, pomáhali učiteli správná určit obsah a rozsah učiva předepsaného osnovami, jejich systém zahrnuje osvědčené logické a metodické postupy. Ne|sou však závazné v konkrétních detailech a postupech, neobsahují a nemohou obsahovat všechen konkrétní materiál, jehož učitel při výkladu použije, ani všechny možnosti rázných postupů a metod, jež jsou dány specifikou konkrétních okruhů učiva, individuálními zvláštnostmi žáků, konkrétními podmínkami ve třídě apod. Nejobsáhlejší část svého diskusního příspěvku věnoval s. Kujal vytčení pedagogických požadavků na dobrou učebnici. Upozornil přitom ovšem, že tento výčet nechce a nemůže být obecně platným předpisem, nýbrž jen pokusem o některé závěry z dosavadních diskusí a zkušeností, které je třeba citlivě aplikovat s přihlédnutím k specifice učiva, ke stupni školy* k různým formám učebnic atd. Uvádíme zde požadavky, jak je s. Kujal formuloval, se stručnou charakteristikou, aby s nimi čtenáři mohli konfrontovat své vlastní zkušenosti a názory: VYSOKA komunistická ideovosť, výchov- NOST, VEDECKOSŤ A UMĚLECKOST UČEBNICE Děti a mládež, které vychováváme v základní devítileté škole, budou žít a pracovat v komunistické společnosti, budou tuto společnost budovat. Proto učebnice mají otvírat výhled do tohoto světa, mají být cele prodchnuty vědeckým materialistickým světovým názorem, komunistickou morálkou, socialistickým vlastenectvím a proletářským internacionalismém, socialistickým poměrem k práci a k socialistickému vlastnictví. Výchovné úkoly však nelze zajišťovat v učebnici formálně, mechanicky a neorganicky je připojovat k uči- V u, nedbat specifiky a poslání jednotlivých učebních předmětů e forem učebnic. Nebylo by např. správné měnit učebnici počtů a matematiky v učebnici národního hospodářství, zatěžovat ji složitými národohospodářskými problémy, avšak na druhé straně početnice musí vést mládež k početnímu řea šení různých otázek života a práce v socialistické komunistické společnosti, poskytovat mládeži některé základní údaje o životě a práci. Učitel se však nemůže opírat jen o učebnici, vždyť nejlepší příklady přináší denní život sám a kromě toho žáci a i učitel mohou čerpat náměty i ze sbírek cvičení úloh, z přípravy na matematickou olympiádu apod. Otázky Ideovosti, výchovnosti našich učebnic samozřejmě nelze chápat odtrženě od požadavků na jejich, vysokou vědeckost, uměleckost, pravdivost. Sledujeme-li současné buržoázni učebnice, zjišťujeme, jak buržoazie musí ve svém prottlidovém zájmu falšovat skutečnost, ba přímo lhát, zkreslovat věci. Zvláště v oblasti společenských věd je nevědeckost, nepravdivost učebnic přímo evidentní, jak se o tom můžeme přesvědčit např. na učebnicích NSR. Socialistická škola a výchova nemohou být založeny na jiných principech než sama socialistická společnost, a proto požadavek ideovosti, výchovnosti učebnic zdůrazňujeme v těsné spojitosti s požadavky jejich naprosté vědeckosti, uměleckosti, pravdivosti. Avšak nesmíme tento požadavek chápat nesprávně. Dosavadní učebnice matematiky byly zajisté z hlediska matematické vědy správné Avšak základy vědy je nutno předkládat mládeži více se zřetelem k praxi a způsobem přiměřeným žactvu. Požadavek vědeckosti učebnic nutno tedy chápat v organickém sepětí s praxí výstavby socialismu a komunismu, se stálým zřetelem k celému výchovně vzdělávacímu systému, k silám a možnostem žáků, k fyziologickým a psychologickým zákonitostem procesu osvojování vědomostí, dovedností a návyků, k procesu rozvíjení sil a schopností žáků a k formování jejich osobnosti. Také požadavek uměleckosti učebnic se někdy chápe nesprávně. Jde především o to, aby se mnohem důkladněji uplatnily živé konkrétní smyslové umělecké obrazy v procesu poznání. A z tohoto hlediska se jeví požadavek uměleckosti učebnic nejen se zřetelem k esteticky výrazné celkové úpravě učebnice, ale 1 požadavek předpokládat a umožňovat uplatnění estetického vnímání v procesu vyučování a učení. Tak např. vyučování dějepisu si nelze představit bez použití uměleckých obrazů v učebnici nebo v dějepisné čítance, bez živého konkrétně emocionálního vyprávění učitele, bez uměleckých filmů, četby apod. Autoři učebnic tu mají jistě těžký úkol, jak více a lépe uplatnit se zřetelem ke specifice jednotlivých učebních předmětů podíl umění v našich nových učebnicích, avšak na druhé straně jejich námaha může být odměněna vypracováním učebnice, z níž se bude mládež dobře a ráda učit. JEDNOTA TEORIE A PRAXE V našich nových učebnicích se má mládež učit nejen základům věd, ale i tomu, jak se získaných vědeckých poznatků využívá ve společenské praxi, ve výrobě a v celém našem hospodářství, v praxi na úseku politiky, kul-, tury apod. Tento zřetel k praxi musí přesvěd-. čivým způsobem a v souhlase s posláním ško-, ly a specifikou předmětu nyní vystoupit mno-, hem výrazněji. Nejde jen o to, aby se mládež dozvídala o tom, jak se védecké poznatky uplatňují v různých oblastech společenské praxe, ale nejdůležitčjšl je, aby se žáci postupně, přiměřeně svým silám a v souhlase s úkoly školy, do této praxe začleňovali. Zvláštní důraz se klade v nové škole na samostatnou práci žactva. Tuto otáz-: ku musí řešit autoři všech učebnic. Jde tu jednak o to, aby učebnice byly zpracovány tak, aby žáci mohli být vedeni přiměřeně svým schopnostem k učení z učebnic, jednak aby obsahovaly přiměřené množství vhodných úloh, úkolů a otázek a cvičení, jež by mohli samostatně za vedení a pod kontrolou učitele zpracovávat. Stálý zřetel ke společenské praxi znamená také důslednější a správnější uplatnění regionálních, domovědných prvků v práci školy. ' PŘIMĚŘENOST UČEBNICE žactvu zAkladnI školy Otázka přiměřenosti učebnice je rovněž velmi aktuální požadavek. Nejde ovšem o to, abychom otázku přiměřenosti stavěli nad zřetel k ideovosti, výchovnosti, vědeckosti, umělec* kosti, pravdivosti učebnice, nad její důsledný zřetel k praxi výstavby socialismu a komunismu, jak se ještě někde činí, ale abychom Ji sledovali právě v těsném spojení s uvedenými požadavky na učebnice. Především tu jde o učebnice pro národní školu. Dosavadní učebnice do jisté míry míry napodobily systém učebnic pro vyšší stupeň školy, a tím zavedly vyučování na nesprávnou kolej. ka Tak např. v učebnicích mateřského jazyse klade přílišný důraz na poučky, na jefich uplatňování v jazykové praxi, zatímco ve vlastním vyučování mateřskému jazyku na nárední škole mi převládat práce žactva s jazykovým materiálem! (Dokončení na str. 3.j