Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1961 (XI/27-52)

1961-07-06 / No. 27-28

naše před k o n f e r e n č n í tribuna V období hlavných prázdnin zú­častňujú sa učitelia na všelijakých Skoleniach. A udatné. Aby prehĺbili svoje vedomosti a získali tak pred­poklady pre skvalitnenie svojej práce. A ti školníci nie sú tak isto zamestnancami Školy? Verím, že vätšina z nich, najmä na dedinách, by si rada získala. alebo skvalitnila svoje vedomosti a zručnosti aspoň v základných profesiách: zámočníctve, elektri­­kárstve a inštalatérstve. Mnohí súdruhovia Školníci azda myslia aj na to, že by si takto mohli nado­budnú! výučný list pre určitú pro­fesiu — a tým aj .áčko“ v plato­vom zariadení. Čochvíľa sú tu hlavné prázdni­ny. Nazdávam sa, že bez väčSích komplikácií náborových a organi­začných by sa dali pri priemysel­ných školách alebo závodoch or­ganizovat krátkodobé údržbárske kurzy, Skolenia pre školníkov. Alebo bude naďalej „ekonomickej­šie“ a „pružnejšie“ volat pri kaž­dej bežnej poruche komunál? ŠTEFAN AUXT, uč, ZDŠ. Sebechleby Koncem června se v Praze sešil učitelé občanské výchovy z vý­zkumných Skol s pracovníky VOP, aby společně zhodnotili výsledky tříletého výzkumu otázek metodi­ky nového předmětu. Očastníci se­mináře shodně konstatovali, že ob­čanská výchova přináší mnoho dobrého tam, kde politicky i od­borně vyspělí učitelé postupují pro­myšleně v duchu úvodních pozná­mek k osnovám. Seminář zároveň potvrdil, že jde o předmět meto­dicky značně náročný, kterému Je třeba věnovat při výzkumu otá­zek přestavby Skoty i nadále bed­livou pozornost. Je tu mnoho me­todických problémů, které ještě porostou, poněvadž budou do prá­ce v hodinách občanské výchovy postupně zařazováni další učitelé. Cekají nás tu odpovědné úkoly ne­jen v základní devítileté škole, ale i na školách 2. cyklu, do nichž se občanská výchova po kladných zkušenostech z výzkumných škol zavádí rovněž. Domnívám se, že si občanská vý­chova zaslouží, aby se o ní hovoři­lo na celostátní konferenci. Jistě by bylo správné upozornit na její veliké výchovné hodnoty a záro­veň věnovat pozornost i četným úskalím, která nám tu hrozí a jimž Je možno se vyhnout. Současně by se tím ukázalo, jakou váhu přiklá­dáme tomuto předmětu, novému svým pojetím, metoýamí i forma­mi práce. VSra VOLFOVA, Písek je tiež potrebné hovořit na kon­ferencii o riadení a usměrňovaní školskéJ práce odbormi školstva a kultúry NV. V tomto smere nám narástlo, myslím, nie dost účinné administrovanie. Priamy styk od­borov školstva a kultúry so škola­mi je slabší. Pracovníci odborov školstva a kultúry si stažujú na pretaženfe inými úlohami a opráv­nene. V Dolnom Kubíne st to sú­druhovia vyriešili samt; No Je po­trebné pomôct niekde aj zo strany nadriadených orgánov. Inšpektor Je na škole vítaný, lebo prináša pomoc a skúsenosti. Treba ho pre­to nechat škole. JAN KRÁLIK, riad. ZDŠ v Lučenci Na základních devítiletých ško­lách v Praze pracuje v 630 zájmo­vých kroužcích téměř 8000 chlap­ců a děvčat. Letošní soutěž mla­dých techniků ukázala, že členo­vé těchto kroužků umějí nejen zhotovit pěkné jučební pomůcky, ale dokáží pod vedením svých uči­telů a instruktoru vyřešit i nároč­nější úkoly, např. elektrický pří­stroj na navařování záplat na po­škozené pneumatiky aj. Dobré vý­sledky zájmové činnosti závisí však také na dobrých a uvědomě­lých vedoucích, na metodické po­moci pedagogů a odborníků, na zařízení dílen pro zájmovou čin­nost dětí a mládeže atd. V nepo­slední řadě je tu i otázka materiá­lu pro práci v zájmových krouž­cích. Dostanou se také aspoň ně­které tyto problémy na pořad při­pravované celostátní konference? A nebylo by možno zařadit do při­pravované výstavy při příležitosti konference také některé učební pomůcky, které zhotovily děti v zájmové činnosti? Pracovníci Městské stanice mladých techniků v Praze XI — číslo 27—28 — strana 2 Naše zkušenosti ze studia pracujících O studium při zaměstnání mají naši pracu- Jící živý zájem. Práce na školách pro pracující však není lehká, a to Jak pro žáky, tak pro učitele. Je tu odlišná metoda vyučovacího pro­cesu, jiný přístup k práci a další okolnosti, o nichž chci napsat. Učím na střední průmyslové škole hornické v Duchcově, kde máme se studiem pro pracu­jící již nákolikaleté zkušenosti. Podle nové orga­nizace jsme v letošním školním roce otevřeli po jednom prvním ročníku v Duchcově, v Mostě a v Osti n. L. Tyto třídy mají dohromady 87 žáků, vesměs horníků či středních techniků ze zdej­šího hnědouhelného revíru. Jak se nám pracuje, ukáži na třídách, které máme v Mostě. II. D měla loni např. 32 žáků, z nich podle věku byli 3 do dvaceti let, 12 do třiceti, 14 do čtyřiceti a 3 nad čtyřicet let. Průměrná celo­roční absence byla 12,24 °/o z odučených hodin. Uvážime-li, že jsou v ni započteny zameškané hodiny pěti soudruhů konajících vojenská cvi­čeni a ostatní absence, které byly většinou za­viněny provozními potřebami, byla docházka do školy velmi dobrá. Všichni žáci této třídy byli klasifikováni a na konci školního roku prospělo s vyznamenáním 14 a pouze dva soudruzi měli po jedné čtyřce. Prospěchový průměr třídy byl 1,73. Týto údaje by snad mohly vzbudit dojem, že soucjruzi dostávají známky zadarmo. Ale to by byl omyl, požadavky Jsou tu stejné jako na nor­mální denní škole. Vyučuji matematice a udělal jsem např. ten­to pokus: V Jednom prvním ročníku jsem nechal vypracovat žáky naší školy písemnou mate-matickou práci, kterou jsem pak uložil 1 poslu­chačům prvního ročníku školy pro pracující v Mostě. Dopadlo to takto: Normální I. A (Duchnov); 31 žáka z toho bylo: 5 žáků klasifikováno , , , < i , ■ 1 6 žáků klasifikováno iii,isi 11 žáků klasifikováno <iiasii32 7 žáků klasifikováno (,,iy,i4 4 žáci klasifikováni • i i ■ I ■ I 5 Průměrná známka 2,97 z toho bylo: Večerní I. B (Most): 29 žáků 11 žáků klasifikováno . , , > ■ , < 1 9 žáků klasifikováno....................... , 2 6 žáků klasifikováno , ■ , , , , , 3 3 žáci klasifikováni , , > < i , > 4 žádný z žýků klasifikován , * i i * : > 5 Průměrné známka 2,04. K tomu dodávám, že v prvním ročníku nor­mální školy jsou většinou žáci, kteří přišli rov­nou ze ZDS, a 6 žáků absolvovalo hornické uči­liště. V současné době nelze pozorovat v této třídě žádný nápadný obrat k lepšímu. Ve ve­černí třídě je 8 soudruhů do dvaceti let, 6 do třiceti, 13 do čtyřiceti a A nad čtyřicet let. Ve­směs absolvovali bud bývalou měíťanku anebo nižší střední školu. O pololetí bylo 7 s vyzna­menáním a 2 propadli z jednoho předmětu, jak okolnosti ukazuji, budou výsledky v této třídě na konci školního roku ještě lepší. Nuže, kde je příčina těchto rozdílů? Jsem přesvědčen, že chlapcům z denní školy chybí vlastní'úsudek, aktivní činnost í trochu představivosti, pile a umění se učit. Myslím, že by bylo dobrá už na nižším stupni nechávat žá­ka o některých problémech chvilku přemýšlet. Rozhodně by bylo záhodno upustit od leckdy zbytečného „polopatismu", abychom tím neučili děti jakési duševtif pohodlnosti. Na večerní škole jsou však dospěli lidé, prošlí životem a zkušenostmi, a je jim jasno, co vše jim škola může dát a nač ji potřebuji. Přestože velmi čas­to vidím před sebou tváře unavené prací, je jejích píle a zájem až překvapující. To by si měli učitelé ze škol pro pracující vůbec uvě­domit a podle toho také ve třídě pracovat. Na večerních školách by měli vyučovat zku­šeni praktikové i metodikové a především ti, kteří mají vřelý poměr k lidem. Jejich výklad by se měl opírat o příklady z pracovišť po-: o jaký problém při výkladu Jde, a výklad látky by se měl opírat o příklady z pracovišť po*: sluchačů. Jde tú skutečně o konkrétnost výuky. I když je pro mnohé obory nedostatek učeb­nic, nepokládám to za tak závažnou věc jako to, aby byla zvolena správná metoda výuky. Po­sluchači ve večerní škola jsou velmi krittčnl « je třeba vždycky se vši vážnost! vyslechnout je­jich názor na přednášenou věc. Věřte, že záleží jen na učiteli, chce-li mít z našich pracujících vděčné posluchače My učitelé ze střední průmyslové školy v Duchcově máme práci se studujícími při zaměst­nání rádi. Jen by bylo třeba, aby soudruzi ze Sdružení SHD vždy dobře uýéžili, kdo z Jejich pracovníků má ve škole studovat, a aby mu pak ze všech sil i pomáhali. Věříme však, že i íq bude. joSEF KOHOUT, střední průmyslová škola hornická v Duchcově Budoucí učitelé Když jsme na podzim minulého roku začí­nali s přípravou průmyslové výrobní praxe, uvědomovali jsme si, žs její výsledek je zá­vislý na správném pojetí a přesném stanovení politickovýchovného cíle v duchu usnesení OV KSČ o spojení školy se životem. Nešlo nám jen 0 osvojení nebo prohloubaní manuálních do­vedností posluchačů. Hlavni smysl jsme viděli v tom, že studenti poznají pracovní podmínky a problémy rodičů budoucích žáků, poznají strukturu průmyslu v našem a okolních okre­sech, poznají různé druhy povolání a profesí 1 jejich náročnost a budou tak moci lépe po­máhat svým žákům při volbě povolání. V roz­hovorech s dělníky pak poznají I jejich názory na učitelské povoláni a na konkrétních přípa­dech se seznámí s tím, jak učitel může pro*' hlubovat své výchovné působení na dětí a po« máhat co nejvíce zaměstnaným rodičům pří vý« chově jejich dětí. Splnění tohoto požadavku Jsme sledovali při volbě tématu, v němž mají studenti shrnout celoměsfční poznatky. Je Jím úvaha na téma „Názory dělníků na práci učitele“. Posluchači našeho PI konají průmyslovou výrobní práci v Hnědouhelných dolech a bri­­ketárnách v Sokolově, ve výrobě porcelánu, v textilním a strojírenském průmyslu v Ostrově nad Ohří a Nejdku. Pracovní povinností plní posluchači dobře a ve výjimečných případech dosahuji i dělnických norem. Denně zpracovávají své poznatky v pracov­ních denících. Nacházíme.zde někdy bystré po­střehy z pracovišť. Mnoho posluchačů se pře­ při výrobní praxi svědčilo o tom, že sl dělnic! jejích práce v zá­vodech váží. V rozhovorech s dělníky si naši posluchači uvědomují společenský význam a hodnotu učitelského povoláni i jeho politické poslání. Uvědomují sl konečně 1 to, jaké po­žadavky klade život naši společnosti na kaž­dého člena a Jaká Je konkrétní praktická náplň požadavku přiblížit školu životu. Ve výrobni práci sl ivlfif ceníme, le se většina posluchaěů těsnil začlenila do kolektivu zaměstnan­ců jednotlivých zívodů. V pracovních denicích I v rozhovorech se často objevu|e i hrdost nad dobře splněnými úkoly plánu. NaSe dílna, nii zá­vod — vkrade se často bezděčně, ale upřímně, do zápisů. Velkou radost máme l z toho, Ze se naši posluchači neuspokojují s plněním svých pra­covních povinností, ale účastni se 1 politického a kulturního života v závodech. Posluchači v PCP a Metalisu v Nejdku vedou vlastní nástěn­né noviny nebo přispívají do nástěnek jednot­livých dílen, plši články do závodních časopi­sů. Na dole Jednota a 25. únor v Novém Sedle u Sokolova podobně Jako ve ŽVIL Ostrov na­vázali studenti styk s brigádami socialistické práce nebo s kolektivy, které o tento čestný ti­tul soutěží. Scházejí se na besedách, učí se od nich. Jiné skupiny připravují společné akce se závodními skupinami ČSM, jako např. táborový oheň v Nejdku. Chceme všech těchto kladů využít I pro další léta. Zachytíme fotografiemi, filmem i literár­ně ovzduší i průběl) této první praxe ve výro­bě a využijeme všech zkušeností k Ještě dů-kladnější přípravě v příštím roce a k vytvoře« ní tradice spojeni naší školy se životem kraje. Letošní průběh výrobní práco v průmyslových sá­­vodech nim ukazuje 1 někteří nedostatky v přípra­vě. Pokládáme např. za velmi důleilté spojit se v přípravě této praže 8 OV ČSM, jeho prostřednic­tvím se seznámit s problémy svazácká práce na jed­notlivých závodech a předem se připravit na to, jak bychom je mohli pomáhat řeilt. Tak dosáhneme hlubšího vzájemného spojeni: nebudeme jen přijí­mat, ale těl dávat. Dosavadní průběh praxe nás přesvědčil, žé jsme posluchače někdy podceňovali, že jsme podceňovali jejich pracovní schopnosti, jejich politickou uvědomělost a vyspělost. Poznali jsme, že místo dvou set mladých schopaých pracovníků jsme mohli po lepší příprav^ a větší znalostí problémů závodů poslat na mě« sic do praxe dvě stovky nadšených, přiroze« ných a upřímných agitátorů, kteří jsou schop­ni své nadšení a přesvědčení l mladistvý elári přenést i na své okolí. Pn letoSnich zkušenostech sl znovu uvědomujeme. Jak nesmírný výchovný význam má výrobní práce, jejíž využiti nám dnešní systém výuky a vzděláni umožňuje využil. Nejen krásná přijetí pracovníky závodů, nejen nové pracovni prostřed! a nová práce, ale I to, že učitelé mohli mnohem lépe poznat své žáky, přispěje ke zkvalitněni naši výchovné práce. Po skončení výrobní práce budeme hlouběji analyzovat všechny aspekty výrobní praxe na­šich studentů a vyvozovat obecnější závěry pro práci v příštích letech. Na tuto práci se už dnes těšíme. MILOSLAV CECH, vedoucí katedry základů výroby Pedagogického institutu v Karl. Varech 0 ČEM SE HOVOŘILO V SEVEROMORAVSKÉM KRAJI V minulých dneoh se mimo jiná konaly Okresní aktivy učitelů e výchovných pra­covníků v okresech Karviná, va Frýdku­­•M lstím, ve Vsetíně « v Novém Jlěl, a*. Budiž řečeno hned na počátku, Se se na těch« to aktivech hovořilo o mnohých otázkách, jak v referátech, tak v diskusních příspěvcích. Všichni referenti vycházeli při rozboru cel« ková problematiky hlavně z řízení učebně vý­chovné práce. Zdá se, že v okresech, které v tomto roce prožily první období života no­vých územních celků s velkými možnostmi akti« vity MNV a ONV, je tento problém ústřední. Proto se ve většině referátů objevil též pro­blém práce metodických sdrúženl a předměto« Vých komisí, otázka řízení škol s 1.—5. roční« kem, plánování výchovné práce. V M|stku, kde s> Jsou na odboru školství a kultury vědomi, že v řízení pedagogické práce je třeba hodně do­honit, jak to v referátu konstatoval vedoucí od­boru s. Prudký, zdůraznili pedagogickou odpo­vědnost ředitele školy, jehož funkce není „od­měnou za odslouřenl určitého počtu let“. V tom­to školním roce se nedostatky v řízení proje­vily především v některých ústředních otáz­kách, v práci prvních a šestých tříd, v občan­ské výchově v 6. a 9. třídě a ve výběru tříd­ních učitelů. Právě v Místku se též kriticky podívali na některé případy neodpovědného ne­bo lehkovážného řízení v ekonomických otáz­kách. Postavení školy v obci neobyčejně podporuje aktivní vztah k MNV. Ředitelka Vaňková ze ZDŠ v Pudlově v okrese Karviná se se svým sborem pra­videlně schází s pracovníky MNV v místě l v okol­ních obcích. Během srpna provedou společnou pra­covní přípravu na nový školní rok a pojedou do­konca společně na dvoudenní zájezd. MNV tu dob­ře zná problémy školy a nonl pochyby, že takový styl práce brsy přinese první ovoce. Ředitel dvou­třídní školy ve Stachovicíoh n Fuloeku s. Gala jako předseda školské komiso dokásal v osidle, necké obci sa rok s občany přeměnit školu za­ostalou vybavením i pedagogicky ve vzornou ven­kovskou školu. Má dílnu, pozemek a především plnou důvěru občanů. ZDŠ y P«lřvaldě-Nové Dě­dině (1.—5. ročník) žije v těsných vztaslch k MNV 1 k ostatním veřejným složkám ▼ obci, především k předním kolektivům na Dole Fučík II. Co to zna­mená, poznali konkrétně na průběhu pionýrské ex­pedice Za rudým praporem. ■p řestože se obsahová přeměna projevuje pro­­* zatím především na ZDš, je na pováženou, že byla na všech konferencích tak málo dis­kutována problematika škol II. cyklu. Nejvíce potíží je u střední všeobecně vzdělávací školy, o jejíž náplni a cílech mluvil v diskusi, pouze ředitel této školy v českém Těšíně s. dr. Hustý. Zdá se, že ani po diskusích o pojetí této školy není v široké veřejností dost jasné pochopení P?o cíl tohoto typu, který 1 letos těžce plní plán náboru. Práce na odborných školách se rovněž dostala do referátu í do diskuse jen ojediněle (zdravotnická škola v Novém Jičíně, střední průmyslová škola v Rožnově p. Radh.). Poměrně vic pozornosti i času se věnovalo výchově předškolních děti a výchově učňovské­ho dorostu. Oboji má přes značnou věkovou od­lišnost žáků leccos společného. Je to zájem (ne­bo nezájem) průmyslových a zemědělských zá­vodů, které mají jak z povahy výchovy samé, tak t z hledisek státních usnesení značné povin­nosti vůči výchovným zařízením jak pro před­školní děti, tak pro učně. Na úseku předškolní výchovy se vynořilo dost problémů, jak má např. dobře pracovat mateřská škola v Třinci, když Je tam va 14 třídách umís­těno 852 děti, když ve Vratimově je ve 4 třídách 150 děti a 600 děti saměstnainýeh matek čeká na umístěni? Proč neplní tak velké závody jako Opti­­mlt v Odrách, Kohinor v Bílovci, Romo ve Fulna­­ku, Tatra v Kopřivnici a jiné národní podniky po­vinnosti, které vyplývají z usneseni o zřizováni mateřských škol? Povzbudivě pásobi naopak pří­klady porozuměni závodu pro potřeby mateřské školy, jak tu v diskusním příspěvku ukázala s. Podžorná s Přlbora-Klokoěova. Důkladný rozbor situace ve výchově učňů ob­sahoval referát s. šrubaře v Novém Jičíně. Tam vidi, jak odpovědným a těžkým úkolem je vy­tvoření materiálních i výchovných podmínek při stéle rostoucím počtu učňovského dorostu, když už dnes jsou povážlivé nedostatky v odborném výcviku, v rozvoji zájmové činnosti i v práci vychovatelů. Učitelé učňovských škol a učilišť až na dva (s. Fojtů ze-Vsetína a Bartoš z Fren­štátu) na konferencích nemluvili. Vynořuje se otázka, proč soudruzi sami nepřispěli k větší diskusi o svých vážných problémech. ckola a patronátni závod — tam už js rono« ° ho zkušenosti, zejména ze spolupráce pio­­nýiů s brigádami socialistické práce, ze zá­vodních kroužků i ze závodního tisku. Dobře působí, když slyšíme, že základní devítiletá škola v Třinci založila sad pro patronátni ze« mědělské družstvo. To, že se na aktivech tak málo ozvalo spojení školy se závady, může svědčit o dvojí věci: bucf o tom, že mnohý styk " je ještě povrchni, formální, nebo že to sou-i druzi považují už za samozřejmé. Ať tak čl tak, mohlo se o tomto tématu říct více. Pomoc školy vesnici se projevuje obyčejně v seu­­vislostl s pracovním vyučováním a s veřejná pro­spěšnou prací. Všiml sl ji hlavně s. Havlásek ve svém referátě v Českém Těšíně, když postavil vedle sebe dva typy učitelů — iěch, kteří jsou uprostřed dění v obci (s. Dočkal ve Stanislav!, cích, Tesarčik v Mislřoviofoh aj.), a těch, kteří se stávají brzdou působeni školy na děti i na dospě­lé, „autobusových“ učitelů, kteří „žijí“ mimo obec svého působlšté. Učitel — ústřední a základní pedagogický či­nitel -— se objevil ve všech problémech, o kte­rých se na konferencích mluvilo. S. Prudký v Místku citoval ze zprávy ZDŠ ve Staré Vsi nad Ondřejnlcf větu, kterou napsal ředitel školy s. Rybář o tom, že „pro všechny učitele platí stejný zákon, ne jenom stejné platové předpi-: sy“. Minii tím zákon společenský, který se tak různorodě uplatňuje ve vyučovánf, v mimoškol­ní činnosti 1 ve výchově dětí mimo vyučovánf. Všichni referenti také nabádali ředitele škol, aby řešili ve svých sborech nerovnoměrnost ve­řejné práce učitelů. \7ýznamný úkol — výchovu k vědeckému svě- Y továrnu názoru — vidí někde příliš úzce jen v ateistické propagandě, a to ještě jen ve snaze o stáje nižší procento děti, které navště­vují náboženství. Málo se mluvilo o tom, jakou úlohü přitom má soustavná spolupráce s rodi­či, poznatky z exkurzí, citová výchova a pře­devším snaha, „aby děti bezpečně poznaly, jak člověk dovede měnit přírodu“ (z referátu ve Valašském Meziříčí). , Celkem ojedinělé byly konkrétní zkušenosti z různých forem spolupráce školy s rodinou. Jest­liže jsme však slyšeli, že na malé škole ve Vel­kých Karlovicích Leskovém pořádají učitelé tllmo­­vé večery pro rodiče nebo že ve Velké Lhotě na Vsetínsku odebírají všichni rodiče časopis Rodina a škola s na ZD$ v Kelči jsou běžné návštěvy učitelů a rodičů v několika obcích obvodu školy,

Next