Učitelské Noviny, leden-červen 1964 (XIV/1-26)
1964-01-08 / No. 1
dyž mě redakce Učitelských novin požádala o příspěvek do tohoto čísla, byl jsem na rozpacích: jako bývalému novináři se ml chtělo napsat našim učitelům a učitelkám něco pěkného, co by ocenilo jejich obtížnou a záslužnou práci, co by je zahřálo u srdce; jako nového ministra mě přitahovalo jiné téma, kterého jsem toho času plný — jak se vypořádat se zauzlenou spletí problémů, které se v oblasti školství nahromadily, podvazují iniciativu pedagogů a potřebují stůj co stůj rozuzlit a vyřešit. Nakonec jsem se rozhodl přece jen pro to druhé. Je už po Novém roce, hřejivá atmosféra všemožných blahopřáni je za námi a před námi znovu vyvstala tvrdá realita života. Věřte mi, přátelé, že bych byl nejšťastnější, kdybych už dnes byl schopen napsat, co jsme v ministerstvu konkrétně vyřešili a co se vbrzku projeví příznivě v práci škol. Zel, věci jsou velmi složité a budeme je muset řešit š rozvahou, krok za krokem, ale důsledně. pro štěstí příštích generací Čestmír císař, ministr školství a kultury Proto mi nezbývá než se s vámi podělit o myšlenky a náměty, z nichž teprve vyplvnou příští řešení a zásahy. B Za nejdůiežitější v naší práci považuji péči J o učitele, o jejich přípravu, kvalifikované vedení, účinnou inspekci a pomoc, správné odměňování, zabezpečení klidu v práci školy. Je smutná pravda, že jsme po nesčetných a ne vždy účelných reformách učitelského studia nedokázali dosud stabilizovat základní učitelské vzdělání na pedagogických institutech. Vážné nedostatky máme i v universitním studiu učitelů pro školy II. cyklu a naléhavě potřebujeme odstranit živelnost v dalším vzděláváni učitelů, které je neúnosně roztříštěné a často neplodné. A přece je učitel, učitelka hlavní postavou vzdělávací a výchovné činnosti školy! Na vyhraněné osobnosti pedagoga socialistického typu v rozhodující míře záleží úspěch přípravy mládeže pro život. Proto je nezbytné, abychom se soustředili na stabilizaci základního i postgraduálního studia učitelů, abychom vyjasnili perspektivu pedagogických institutů i ústavů pro další vzdělávání, abychom neustále zkvalitňovali vzdělávací a výchovný proces na každé škole. Učitelé a učitelky, kteří pracují někdý v pěkných podmínkách moderní a dobře vy bavené školy, ale častěji v obtížných podmínkách starých a nevyhovujících budov bez potřebných laboratoří, dílen, tělocvičen atd., ve zvláštních podmínkách málotřídních škol, škol pro mládež tělesně ěi duševně postiženou, jsou významným oddílem naší socialistické inteligence. Nejlepší z nich dosahuji vynikajících výsledků a právem nosí hrdý titul zasloužilý či vzorný učitel. Výsledky jejich obětavé práce lze přirovnat k výstavbě těžkého j průmyslu: vždyť připravují pro naše hospodářství a veškerý společenský život to nejcennější — kvalifikovanou pracovní sílu, tvůrce všech materiálních i duchovních hodnot. Zdá se však, že tato jednoduchá pravda nepronikla dosud do vědomí všech, kdo práci školy řídi a ovlivňují, od ministerstev přes národní výbory až po ředitelství škol. Právem bylo i ministerstvo školství a kultury na posledním zasedání ŰV KSČ kritizováno, neboť trpělo ve své řídicí činnosti přemíru administrování, ba i byrokratickou koženost a nepružnost, zatímco zanedbávalo ideově koncepční činnost, kvalifikovanou inspekci a Kontrolu a také ekonomiku školství a kultury. Nemálo už bylo řečeno a napsáno o neomalených zásazích některých místních orgánů do činnosti školy, o zásazích, které vážně narušují výchovnou práci a snižuji její kvalitu. Proto budeme musit posílit princip odvětvového řízení školství a znemožnit hrubé, nekvalifikované zásahy, pramenící z omezených lokálních či neodborných hledisek. To se týká i stanovení sítě škol a investiční výstavby, Která se musí řídit celospolečenskými a nikoli místními zřeteli. Velmi složitý je problém odměňování učitelů. Dosavadní platové řády jsou nemožně komplikované a řídi se nikoli kvalitativními, nýbrž kvantitativními hledisky, Z takto zamotaných platových řádů plyne spousta administrativ^kterou by jinak mohly konat účelně rozmfstě1 né počítací stroje. Nevím, zda se mnou hudou všichni souhlasit, ale podle mého názoru je nejlepší systém odměňování učitelů takový, který je vázán především na průkazný vzestup kvalifikace a nikoliv na množství odučených hodin. Budeme zkoumat možnost zavedení no* vého platového řádu, jehož základem by byl pevný platový postup, svázaný s absolvováním řádné prověrky růstu Kvalifikace ať Již samostatným studiem, dalším vzděláváním aj. Pod* statná úprava učitelských platů nebude v dohledné době z pochopitelných důvodů možná. Dalši okruh otázek, kterými se musíme intenzivně zabývat, je materiální zabezpečení rozvoje školstvi do roku 1970. V současné době pracujeme na příslušném dokumentu, který bude projednáván v ideologické komisi ŰV KSČ. Je nám jasné, že vytyčovat ideově výchovné a vzdělávací úkoly pro školy a učitele by se míjelo účinkem, kdybychom nedokázali kádrově a materiálně tyto úkoly zabezpečit. Např. neustálý růst počtu studentů na středních a vysokých školách vyžaduje nejen, vyšší počet kvalifikovaných pedagogů, ale také více učeben, studoven, laboratoří, dílen, ubytoven atd. Z minulosti jsme zdědili veliké zpoždění investiční výstavby, které ani pří usilovné snaze do roku 1970 nedohoníme. Pro vymezený rozsah prostředků, které nám může vláda poskytnout, musíme najít nejefektivnější použití; proto nemůžeme tyto prostředky rozptylovat, ale soustředit na rozhodující místa, tj. hlavně na rozvoj vysokého a odborného školství, které připravuje specialisty pro všechny obory lidské činnosti. V piánu na rok 1964 se zatím tato tendence výrazně neprojeví, ale v bu-: doucnosti se musí uplatnit. Naše školství má slavnou tradici a je v mnohém obdivováno zahraničními odborníky, ale to nám nesmi zastírat, že se opoždujeme v modernizaci vyučování. V našich školách je zatím poskrovnu lato rat orní cli přístrojů, filmových seriálů pro určité okruhy látky, strojů pro práci v dílnách či na pozemcích apod. Pro pomalý rozvoj televizního vysílání nemůžeme zavést televizní vyučovací kursy na zvláštním kanálu. Učící stroje, které jsou ve vyspělých zemích stále rychleji rozšiřovány, teprve vyvíjíme. Není příliš lichotivé pro ministerstvo školství, že nemá moderní závod na výrobu učebních pomůcek. Socialistická škola nemůže vystačit jen s učebnicemi, tabulí a křídou, má-li připravovat budoucí inženýry, vědce, kosmonauty. Ovšem ani s učebnicemi jsme se ještě nedokázali úspěšně vypořádat. Minulé reformy vyvolaly mj. potřebu nových učebnic, které nyní máme v úplnosti jen na devítiletce, zatímco na odborných a vysokých školách velké množství titulů chybí a potrvá několik let, než je doplníme. Vysokým školám by pomohlo, kdybychom vytvořili aspoň v nejdůležitějších vysokoškolských centrech (Praha, Bratislava, Brno, Ostrava, Košice, Plzeň) malou polygrafickou základnu, kde by si školy za pomoci studentů samy obstarávaly vytištění skript a jiných učebních textů. Moderní škola se neobejde bez těsného spojení teoretického vyučování s laboratorní a dílenskou praxí. Podle věku žáků, podle diferenciace odborného studia potřebujeme dotvořit a stabilizovat komplexní učební plány, zabírající v jednotlivém vzdělávacím procesu osvojování teoretických znalostí v těsném spojení s praktickou výrobní či nevýrobní, společensky užitečnou činnosti. Na devítiletce, která se plně osvědčuje jako základni škola, musíme již od 6. třídy sledovat a pěstovat nadáni a zájem jednotlivých žáků, abychom jim usnadnili v 9. ročníku výběr povoláni či dalšího studia. Žáci odborných učilišť a učňovských škol musí předavším perfektně ovládnout řemeslo a podložit pracovní zručnost potřebnými odbornými znalostmi. Na dobré úrovní máme střední odborné školství, připravující velmi solidně střední technické kádry. Vyjasnit však musíme zaměření střední všeobecně vzdělávací NAĎA ZELINKOVA, thC školy, určit jako její hlavní poslání připravovat budoucí posluchače vysokých škol; podle toho ji diferencovat (přírodní vědy, společenské vědy, jazyky apod.) a také stanovit tzv. praxi, která je dnes namnoze formální, nedostatečně svázaná s posláním a s podmínkami každé jednotlivé školy. Vysokoškoláci potřebují omezit rozsah vyučovací látky, která přímo nesouvisí s jejich studijním oborem, a soustředit převážnou část studijního úsilí na osvojeni vysoké odbornosti v dané specializaci; v budoucnu musíme podstatně rozšířit laboratoře a dílny, správně organizovat praktikováni v provozu a dbát, aby si každý absolvent před opuštěním školy osvojil tvůrčí metody samostatného studia, popřípadě vědecké činnosti, a aby současně znal život, praxi. Celý vzdělávací a výchovný systém v našem školství musí naplňovat svou kvalitou požadavky kemunistické výchovy, přípravy mládeže pro další rozvoj socialistické a výstavbu komunistické společnosti. Komunistická výchova zahrnuje všechny složky vzdělání a výchovy: základní znalosti vědy i praxe, vědecký světový názor, marxisticko-leninské politické uvědomění, novou morálku socialistického humanismu, občanskou čest atd. Žádnou složku nemůžeme vynechat, jinak nedostaneme plný profil nového člověka. Proto je nanejvýš pomýlené chápat komunistickou výchovu jako \pouhou záležitost slavnostních projevů, organizované činnosti pionýrů a svazáků, vyučování občanské výchově či marxismu-leninismu. Celá dělná atmosféra ve škole při učení, a práci, soudružské a čestné vztahy mezi učiteli a žáky, denní spojení života školy se životem vlasti a celého světa, správné zaměření občanské a marxisticko-leninské výchovy jako bojové přípravy pro aktivní život občana socialistické země — to všechno dohromady, koncentrováno v neodolatelném působení výrazné osobnosti každého pedagoga tvoří komplex komunistické výchovy. V naší společnosti se stává nedílným doplňkem školy, bezpodmínečnou potřebou člověka soustavné, nepřetržité další vzdělávání a prohlubováni kvalifikace. Ti, kdo se domnívají, že je možné a nutné naučit všemu ve školách a že budeme stále prodlužovat povinné školní vzdělání, se hluboce mýlí. Naopak, všechno nasvědčuje tomu, že v nejbližších desetiletích budeme potřebovat všemožně rozvjjet mimoškolní formy vzdělávám pracujících a v souladu s rozmachem vědy, techniky a kultury rozšiřovat jejich znalosti. Musíme promýšlet a postupně realizovat ucelenou soustavu školního a mimoškolního vzdělávání, která by se navzájem doplňovala a prolínala, svazovala jednu formu s druhou a umožňovala každému občanu kdykoliv doplnit své vzdělání. Významnou úlohu v tom musí sehrát dostatek odborné literatury, vzdělávací činnost rozhlasu a televize, lidových universit a akademií, různé formy dálkového studia atd. Zásadně by měl mít každý člověk právo kdykoliv se přihlásit ke kterékoliv zkoušce a po jejím vykonáni dostat příslušné vysvědčeni, ať se připravil samostatným studiem nebo v některé organizované formě vzdělávání. Bylo by ještě mnoho (otázek, námětů a názorů, k nimž bychom mohli v tomto našem rozhovoru prostřednictvím tisku přejít. Avšak redaktoři už tak budoji trnout nad délkou mého příspěvku, který jim ubere místo pro jiné materiály. Bude tedy správné respektovat novinářské pravidlo, že množství ubližuje kvalitě, a pro dnešek skončit. Pokusil jsem se aspoň naznačit, kterými problémy se zabýváme, i když zatím jen v úvahách. Myslím si, že by nebylo správné se ukvapit a vydávat výnosy nedostatečně opřené o analýzu fakt, o jasné a pevné závěry. Žádám proto od našich spolupracovníků ve školách, od našich učitelů a učitelek, aby nám poskytli určitý čas k zamyšlení, aby prokázali potřebnou trpělivost. A zejména je prosím, aby nám svými náměty a návrhy pomohli, aby se obraceli na ministerstvo, jeho odbory a oddělení, a sdělovali nám své zkušenosti, poznatky a názory. Současně je snažně vybízím, aby už nyní, v daných podmínkách, projevili příkladnou pracovní kázeň a vychovatelské nadšení, bez nichž se ani v sebemodernějšf škole mladý člověk pro život dobře nepřipraví. Socialistická společnost dává našemu školství vcelku takové podmínky, že můžeme i při nedostatcích, o kterých byla řeč, konat svou práci úspěšně. Tisíce zasloužilých a '.-zorných učitelů, tisíce průkopníků nových pokrokových metod jsou toho živým dokladem. Buďme dobrými socialistickými učiteli, soudružky a soudruzi, konejme svou práci s vědomím, že je nám svěřeno štěstí příštích generaci! ČESKOSLOVENSKÉMU UČITELSTVU a Československé veřejnosti Činnost pokrokových nčitniů. těsně spjatá s životem o bojem dělnické třídy, představuje významnou kapitola historie itaěí země. Cěast pokrokového učitelstva na vítězném boji našeho lidu nebyla však dosud soustavně zpracována a zhodnoceno. Proto tJV Odborového svazu zaměstnanců školství a kultury uvítal podnět příslušníků bývalého Socialistického ženi (Učitelské učitelského sdruunie), ahy byla historie našeho pokrokového učitelstva od jejich začátků až do vítězství socialismu v CSSR zpracována, a vytvořil k tomu účelu v rámci Komise vědeckých pracovníků při ústředním výboru Svazu zaměstnanců školství a kultury zvláštní pracovní skupinu. Obracíme se k československému učitelstvu a k československé veřejnosti s výzvou ke spolupráci a pomoci při plnění tohoto závažného a obtížného úkoln. Nabídky ke spolupráci, podněty. upozorněni, záznamy, výpisy, fotografický a jiný dokumentární materiál keraspeozdon* ci, vzpomínky, studie e jtmé práce zasílejte ne adresu: Ov Odborového svazu zaměstnanců školstvi a kultury, Praha 1, Gorkého nám. 23 (s označením: Dějiny učitelstva). Všem zájemcům o spolupráci bndou zaslány podrobnější Informace. OV ODBOROVÉHO SVAZU ZAMÉSTNANCO ŠKOLSTVÍ A KULTURY. TUTO KRESBU NEZNÁMÉHO PIONÝRA Cl PIONÝRKY JSME SI FŘINES.L! Z NOVOROČNÍHO SETKÁNÍ PIONÝRU NA HRADĚ ZE SKUPINY MLADÝCH VÝTVARNÍKU SHROMÁŽDĚNÝCH KOLEM MALÍŘE NESVADBY