Učitelské Noviny, leden-červen 1965 (XV/1-26)

1965-01-06 / No. 1

na pontos učitelům pri rozmísfování ’ mládeže ZAvEREČNE HODNOCENÍ ŽÄKťí Úspešné rozmísťování piládeže do škol a do povolání je podmíněno mnoha aspekty, z nichž nejdůležitější je náležitá znalost osobnosti žáka. Ta předpokládá dlouho­dobé, systematické pozorování jeho osobních vlastností, jež se formulují a rozvíjejí v řízeném výchovně vzděláva­cím procesu školy. Proto také škola hodnotí žáka při ukončení školní docházky a vypracovává jeho komplexní hodnocení. Komplexní hodnocení má být stručným, kon­krétním a výstižným obrazem žáka, podle něhož rozmís­­ťovací komise doporučuje jeho vhodné uplatněni ve společnosti, je to odpovědný, ěastu i obtížný úkol, a nemůže být splněn podle obecného schématu. V řadě pří­padů stačí hodnocení poměrně stručné, avšak tam, kde je třeba počítat s obtížným rozhodováním, je nutno se­stavit hodnocení obšírnější. Na pomoc učitelům, kteří komplexní hidnocení vypracovávají, uvádíme hlediska, podle kterých se má postupovat. Ani tato hlediska však nemohou být chápána jako neměnná norma, ale jako pomoc k sjednocení postupu při zpracovávání tohoto hondnocení. KOMPLEXNÍ HODNOQENt žáků je shrnutí výsledků průběžného, dlouhodobého jejich pozorování a poznává­ní 1 jejich hodnocení během celé školní docházky. Obsahuje především prospěch žáka, jeho schopnosti a zájmy, povahové a charakterové vlastnosti, vliv rodinné­ho prostředí na žáka, jeho tělesnou vyspělost, even­tuálně i jiná závažná kritéria, která podle individuál­ních vlastností žáka nejlépe vystihují jeho osobnost. Má zachycovat nejen jeho současný stupeň rozvoje, ale í odhad jeho vývojových možností do budoucnosti. Je pod­kladem pro rozhodování o jeho nejvhodnějším společen­ském uplatnění. Na tomto základě se doporučuje umís­tění žáka v povolání, učební obor či další studium. Při hodnocení dosaženého prospěchu nejde jen o pros­tý výčet známek, ale- o podrobnější vyjádření, v jaké kvalitě žák zvládl učivo a jaký má poměr zejména k těm předmětům, jež mají vztah k oboru, který se pro žáka navrhuje. Zvláštní pozornost je třeba věnovat pří­padům, kdy prospěch v některých předmětech výrazně přesahuje běžné požadavky na žáka, a případně, kdy není možno bez zkreslení výsledek práce vyjádřit znám­kou. Při hodnocení prospěchu není tedy možné vychá­zet ze stanovených průměrů známek. U uchazečů z pra­covišť se přihlíží i k vyučovacím předmětům absolvo­vaných tříd na odborném učilišti, popřípadě učňovské škole. SCHOPNOSTI A ZÁJMY žáka posuzujeme nejen podle dosažených výsledků, ale i podle toho, s jakým úsilím byly dosaženy. Tento poměr mezi možnostmi a dosaže­nými výsledky je často diagnosticky důležitější než vý­sledky klasifikace. Zvláštní pozornost je třeba věnovat žákům s vysokým stupněm schopností určitého směru, u nichž lze předpokládat rozvinutí talentu. Zájmy žáka je třeba posoudit se zřetelem k jejich hloubce a trva­losti. Směrodatná je zejména aktivnost zájmu a zvláště konkrétní projevy zájmové činnosti jakéhokoliv druhu. Zájem nelze zaměňovat s pouhým přáním nebo úmys­lem věnovat se určitému oboru. Významnou složkou při hodnocení žáka Je 1 objektiv­ní posouzení jeho povahových a charakterových vlast­ností. Jsou to ty vlastnosti, které se vytvářejí v prů­běhu života žáka, v jeho činnosti, v učení a práci, ve společenském jednání, v chování i vystupování i v jeho vztahu ke kolektivu. Při posuzování charakterových vlastností jde přede­vším o vztah k práci, jak duševní, tak tělesné; hodnotí­me intenzitu pracovního úsilí, pečlivosti, samostatnosti, iniciativu'a ukázněnost, postoj žáka k životu ve škole i mimo ni, řešení osobních záležitostí a schopnost pora­dit si v různých situacích. V chování ke kolektivu jde pře­devším o působení žáka na kolektiv třídy či menší okruh kamarádů i na to, Jak dává na sebe kolektivem půso­bit. Při hodnocení povahových a charakterových vlast­ností je třeba mít stále na zřeteli dynamičnost dušev­ního vývoje a dobře zvažovat, Jo jaké míry jsou proje­vem charakterové konstituce či jen reakcí omezenou na určité sociální prostředí, ve kterém žák žije. Při posu­zování charakterových zvláštností je třeba uváženě po­stupovat při zobecňování. Důležitou součástí hodnocení jsou údaje o prostředí, ve kterém žák vyrůstá. Zvláště u žáků z bývalých bur­­žoaznich rodin je třeba rozvážit, jakou záruku — podle zkušeností školy — dává rodinné prostředí pro jeho další příznivý vývoj. Přitom j. nutné mít na zřeteli, že vlivy rodinného pro­středí však nelze přeceňovat. Naše mládež již vyrůstá v nových společenských podmínkách, je vychovávána v socialistické škole a naše ideologie proniká celou at­mosférou života, ve které se formují povahové a mravní vlastnosti mladých lidí. Jestliže pro zvolený obor nebo pro zpřesnění celko­vého hodnocení má zvláštní význam tělesná vyspělost žáka a jeho zdravotní stav, uvedou se všechny škole známé okolnosti, které doplňují zvláštní posudek lékaře. Komplexní hodnocení tvoří organický celek, jehož jed­notlivé části se vzájemně doplňují. Umožňuje rozmís­­/ ťovací komisi, aby odpovědně doporučila žákovi nejvhod­nější zařazení do učebního obdru nebo další studium. ZÁVERY ROZMlSTOVACl KOMláE, a to jak na základ­ni devítileté škole, tak na závodech, nemohou vyznít negativně v tom smyslu, že se přání a požadavkům žáka nevyhovuje, že se nesouhlasí s tím, aby studoval na střední škole apod. Protože posláním rozmísfovacích komisi je doporučit nejvhodnější způsob další přípravy žáka pro povolání, mohou komise na podkladě komplex­ního hodnocení jen doporučit nejvhodnější způsob této přípravy (studium na střední škole, učební poměr, pra­covní poměr; uvede se i zaměření studia, zda technic­kého nebo ekonomického směru, popř. i obor studia a druh střední školy, učební obor, popř. skupina oborů — strojírenství, zemědělství, doprava apod.). Stručné kvalifikační charakteristiky kvalifikovaných dělníků, popř. středních odborných pracovníků, jakož i základní předpoklady pro úspěšné studium a výkon příslušného povolání jsou uvedeny v informačních brožurách, vydá­vaných ministerstvem školství a kultury. Odpovědné zpracování komplexního hodnocení vyža­duje spoluúčast všech učitelů a vychovatelů, kteří žáka znají i z předchozích tříd. Podkladem pro hodnocení jsou vedle vlastního osobního poznáni klasifikační vý­­• kazy, pedagogické deníky, osobní záznamy o žácích a z nich to podstatné, co všestranně postihuje osobnost žíka a může dokázat vhodnost navrhovaného učebního oboru či směru studia. MŠK DOPIS ...a Váš článek o úpravě pracovních pod­mínek ňa učňovských školách a odborných učilištích jsme pročetli se zájmem. Nepřekva­puje nás ani, že se o vychovatelích opět ne­mluví, kromě jediné věty, že se v odměňová_ ní vychovatelů připravuje zásadní řešení. To se však slibuje už řadu let a my se domníváme, že by si vychovatelé zasloužili přece jen více pozornosti, zejména pokud jde o zhodnocení jejich práce, o jejich pra­covní podmínky, vzdělání a volno, o způso­bech odměňování ani nemluvě. Přijdte si to jednou ověřit na vlastní Kůží. DOMOV MLÁDEŽE Stojí ve vilové čtvrti na samém okraji li­bereckého předměstí. Jsou to dvě velké, ma­sívní budovy s věžemi, věžičkami a bujnou skulpturou, v jaké si liboval konec století. Žije tu přes čtyři sta chlapců a děvčat ve věku od patnácti do dvaceti let. Učňové růz­ných: oborů a žáci ekonomické, stavební, tex­tilní-a elektrotechnické odborné školy. Do loňského roku o ně pečovali čtyři vy­chovatelé Letos jejich počet vzrostl na deset. Devět žen a jeden muž. Čtyři mají odbornou kvalifikaci, jedna stu­duje, jedna přesluhuje, až na tu nejmladši jsou všechny vdané a své povolání vykonáva­jí dva, tři, sedm, deset, ale 1 dvanáct a čtr­­'náct let. Ten jediný muž jde za dva roky do důcho­du. PŘEDSTAVA Zdalipak by někdo z těch čtyř set chlapců a děvčat řekl ANO, kdyby jim byla dána otáz" ka, kdo z nich chce být vychovatelem? Prav­děpodobně nikdo, ačkoli kdo jiný z mla­dých lidí, než ti, kteří žili v internátu, vědí, jak povolání vychovatelů vypadá? A nemá-li o něm představu, jak by se o ně mohl zají­mat? Anebo by se nikdo nepřihlásil právě proto, že ví, co povolání vychovatele zname­ná? Většinou o něm jsou představy neurčité a mlhavé a hlavně zastaralé, v nichž bývá úkol dnešního vychovatele spojován s rolí někdejšího ústavního dohlížitele a dozorce, který v nejlepším případě dbal o klid, ká­zeň, stav a vnější pořádek. SKUTEČNOST Práce dnešního vychovatele je blízká práci učitele, a přece je v mnohém odlišná, neboť na rozdíl od školy tráví vychovatelé se svý­mi svěřenci jejich volný mimoškolní čas a • Dva vychovatele přijme Střední zemčděfskž technická škola v Mladé Bo­leslavi. Ubytováni a celoden­ní stravováni pro svobodného zajištěno. Nástup tnoZnd Ihn. 7886C-PV sžití má jiné předpoklady než ve školním kolektivu. A ko-nečně nahrazuje internát do jisté míry domov, v němž mladí lidé tráví většinu denní doby i volného času, v němž však také žijí po několik let, neboť sem při­cházejí v patnáctí a odcházejí po vyučení nebo po maturitě. 9 Být autoritou a přítelem, získat důvěru a současně být přísný a důsledný, laskavý a mít porozuměni, když přijde a stěžuje si... já toho nechám,, mně ta škola nejde .. . ne­bo přijde rozbolavěná, že jí nepíší z domo­va, že to u nich v rodině neklape, že se roz­chází s chlapcem... a přitom dosáhnout, aby základní požadavky na kázeň a pořádek byly plněny, a to všechno sladit a umět i po­radit a dodat důvěry, není snadné. RODINA A ŠKOLA Vychovatel je často vystaven dvojímu tla­ku. Zastupuje rodiče, a proto se škola obra­cí na něho, když žák neprospívá, a ptá se, jak to v tom Internátě vedete — ale součas­ně na něho tlačí rodiče, proč jejich dítě ne­prospívá, že je to jistě tím, že je v interná­tě, a kdyby bylo doma.,s 9 Rodiče dobrých žáků se informují a při­jíždějí sem často, ale ti, u jejichž dětí by to bylo třeba, často ani neodpovědí na dopis. 9 Nedávno nám v noci uteklo děvče. Vráti­lo se ve čtyři ráno. Víte, co to pro vychova­tele znamená a jakou odpovědnost má v do­bě její nepřítomností? Pozvali jsme si rodiče, ale po jejich odchodu to udělala znovu ... 9 Se školami je spolupráce různá. Větši­nou nás učitelé neberou příliš na vědomí a dá se říct, že až na textilní průmyslovku na nás hledí tak trochu skrz prsty. 9 Na průmyslové škole jsem jednou mluvi­la s ředitelem o tom, jak nás jejích učitelé málo navštěvují. Divil se, jak to je možné, a ukazoval mi na stěně plán, z něhož bylo vidět, kdy který učitel měl internát navštívit. 9 Vzájemné spolupráce je třeba tak, jako je třeba styku rodičů se školou. V mé skupině ze sedmadvaceti žákyň jedné třídy hrozí šest­nácti nedostatečná z matematiky. To přece není normální! Teprve, když jsem navštívila školu, dosáhla jsem toho, že učitel zorgani­zuje doučování. 9 My víme, že přijít do internátu, je pro učitele ztráta času. Ale když se jdeme my informovat do školy, musíme to udělat také v svém volnu. A jdeme-ll na třídní schůzky rodičů, znamená to jít nikoli do jedné třídy, nikoli do jedné školy, ale do všech, z nichž jsou žáci mé skupiny. PRACOVNÍ DOBA Den má čtyřiadvacet hodin, měsíc bez ne­dělí šest set čtyřiadvacet, základní a honoro­vaná pracovní doba vychovatelů je dvě stě­­hodin měsíčně, ale ve skutečnosti jích od­pracují o dvacet, šedesát, sto i víc bez ná­roku na odměnu. 9 Měli jsme tu karanténu žloutenky. Dvě vychovatelky se střídaly po čtyřiadvaceti ho­dinách po dobu šesti týdnů a za tu dobu nám nebyla vyplacena ani koruna navíc. Ačkoli to bylo, když si to spočítáte, za těch šest týd­nů přes pět set hodin. 9 Jsem tu dvanáct let. Zažila jsem třeba chřipkovou epidemii. Museli jsme tehdy vy­klidit studovny, byl tu úplný lazaret. Služ­ba ve dne v noci, vaření čajů, podávání práš­ků a léků, měření a záznam teploty, obklady a za to velké něrvové a fyzické vypětí v infikovaném prostředí jsnie dostali jen to­lik, kolik nám náleží za normální službu. 9 Není to dávno. Našla jsem při noční služ­bě v zadním traktu chlapce, který se pokusil o sebevraždu plynem. Byl už v bezvědomí. Bylo třeba dělat všechno pro jeho záchranu. V celém objektu jsem byla sama a dalších dvě stě na starosti. Tak nejdřív otevřít okno, pak umělé dýchání, zavolat záchranku, od­voz do nemocnice a sepsání protokolu, hned ráno návštěva školy a třídního, pak návště­va rodičů a protokol na SNB . . Místo čtyřia­dvaceti hodin jsem sloužila dvaatřicet. NOČNÍ SLUŽBY Jednou za pět dní přijde na každého vy­chovatele čtyřiadvacetihodinová služba. Na­stoupí ve dvanáct a končí ve dvanáct příští­ho dne. Avšak doba od 22 hodin do 06 ho­din se mu nezapočítává, i když se 'toho odbo­rová organizace domáhala, 1 když se jim krajská inspektorka Hůlková snažila vyjít vstříc, neboť krajské orgány požadavek tí.striktně odmítly s tím, že za spaní nepla­9 Jenže já tady v tu dobu musím být. Ne­mohu se sebrat a odejít a vyspat se pohodl­ně doma. Nesmím, protože mám službu! 9 A právě v noci se může leccos stát. Má­me tu děvče, které trpí nervovými záchvaty. Z ničeho nic omdlí, dostane křeče, včera ve­čer jsme ji už po druhé převáželi do nemoc­nice. 9 My si nemůžeme lehnout. Mládež se vrací z kina, divadla,plesu, tanečních nebo z ná- ÜN3 draží k jedenácté, za ten večer otvíráme tře­ba třicetkrát, čtyřicetkrát. A když ulehnou, musí vychovatel celý objekt obejít, zdali je všude zhasnuto, zavřena okna, voda, světlo, plyn, a tak jsme rádi, když se konečně k jedné trochu nbtáhneme. jenže tady máme &Rc!K5PW&.Mb. ky. okres Praha-západ. Dvou* pokojový byt s příslušenstvím zajišiěn! Hlaste se jen zájem* oí s pedagogickým vxděiáním» 78035-jj t učně, kteří odchází do práce už před pátou, a to musí být i vychovatel už na nohou, aby jim otevřel. vzdal klíčfe. Ani o minutu později, protože pro něho platila osmihodinová pracovní doba. 9 Dnes děláme nočního vrátného my, Ale děláme i ošetřovatele a deset jiných povolá­ní, přibývá administrativy a kromě toho sesta­vujeme denně i velké plachty hlášení pro stravování, i když tu máme hospodárku, ú­­četní a vedoucí kuchyně, které by prý ne­zvládly čtyři sta strávníků. Každý z nás tím stráví aspoft hodinu denně, a to je vlastně při deseti vychovatelích úvazek pro jednu administrativní sílu. ZAČAROVANÝ KRUH Z deseti zdejších vychovatelů mají jen čty­ři kvalifikaci, neboť nepříznivé podmínky • Omíoi mlétleSe y natí n. L.. Fl&sttlov» S. přijme vychovatele nojradőji muže. Nástup k 1 lednu 1865 Pokud jde o zájemce z Ostí n L., is možná výmčna bytu. Přiliiéšky adresujte na ředi­telství domova piládežt Ústf n. L., Resslova 5 36531 brání ostatním ve studiu, ale i v sebevzcjělá­­ní a sledování kulturního života a vývoje. Avšak nestuduji-li, kvalifikaci nezískají a nemají-li ji, nedosáhnou ani hmotného zlep­šení. Hmotné postavení a kvalifikace spolu souvisí i jinak. Kvalifikací pro vychovatele je aprobace pro první až pátouHřidu. Ale po­máhá tato kvalifikace práci s patnáctiletými a dvacetiletými? A dále — dosáhneli jí vy­chovatel, je pro něho spíš argumentem k od­chodu na škola, kde se stejnou kvalifikací má lepší podmínky. 9 S tím souvisí třeba t tohle. Studuji dálko­vě. A stále si připadám jako dlužník vůči ostatním, protože když mám konzultace ne­bo se připravuji ke zkouškám, zastupují mě bez nároku na odměnu. Ü Máme prakticky volno jen dopoledne, ale to je jediná doba, kdy můžeme něco udělat pro domácnost a rodinu, protože domů při­cházíme pozdě več»*. Kdybychom měli aspoň delší prázdniny ... PRANÍ PRÄDLA SE NA FAKULTE NEUČÍ Neboť katedra praní prádla, šití a spra­vování záclon nebyla dosud pro adepty vy­chovatelství zřízena 9 Ale to všechno my tu děláme. V létě Ne­bol i když je internát zavřen na dva měsíce, máme volno jenom měsíc a druhý šijeme, pe­reme záclony, spravujeme prádlo, drhneme po malířích a děláme vlastně něco, k čemu ani my kvalifikovaní nemáme aprobaci. Ü Nebo taky zastupujeme učiteľky na ma­teřských školách. Sama jsem to dělala už osmkrát. f§ Proto asi je vychovatelství pro mladé jenom průchodištěm nebo východiskem z nouze. Z mladých, kteří tu byli, nezůstal ni­kdo déle než rok. Když nemohli zpět na ško­lu, odešlí do výroby. 9 A tak jsou vychovateli většinou starší že­ny, které nemají děti nebo mají děti už od­rostlé ... A stále častěji čteme inzeráty — Hledá se vychovatel. E. PEŘINA — J. VÄCLAVIČEK I BÝVAL TU VRATNÝ Nastoupil v deset večer a ráno v šesť ode­HLEDÁ SE VYCHOVATEL Snímek Libuše Kyndrovi

Next