Učitelské Noviny, leden-červen 1966 (XVI/1-27)

1966-01-05 / No. 1

Probírám sr anketními lístky, které došly do redakce v posledním prosin­covém týdnu, a čím dál víc se mt zdá, že to nebyl marný nápad vyzvat čte­náře, aby se v závěru jubilejního pat­náctého ročníku vyjádřili ke svým no­vinám. I když zatím nemáme všechny údaje dotazníku z 49. čísla podrobně zpracovány a i když si uvědomujeme jistou omezenost podobných akcí, v nichž se vyjadřuje jen část čtenářstva, přece jen je to četba nadmíru zajíma­vá a pro redaktory velmi užitečná. Co st přáli účastníci ankety do no­vého ročníku? Velmi mnozí se shodu­jí především o tom, že bychom si mě- U víc všímat žtvota a problémů učitelů, že bychom měli dávat víc místa dopi­sům čtenářů a jejich zkušenostem, že bychom častěji měli mluvit o mladých a získápat je jako čtenáře a dopisova­tele. Je zajímavé, že o větší pozornost k mladým žádají i starší soudruzi, ti nad padesát a nad šedesát let. Mladí se sami ozvali dost málo; soudíme z to­ho, že buď noviny méně čtou, nebo ne­považovali anketu za zajímavou. Poku­síme se připravit pro ně časem spe­ciálnější otázky a bylo by velmi milé od našich čtenářů, z nichž mnozí — jak z ankety vyplývá — věrně sledují své noviny už od jejich založení, kdy­by nám pomohli získávat zájem mla­dých soudruhů v učitelských sborech a podle svých zkušeností t poradili, čím bychom potřeby a požadavky mla­dých učitelů nejlépe uspokojili. O jedné nebo dvou věcech už víme, a nejen z ankety. „Pomozte řešit naše materiální podmínky, napište, co je s platovou úpravou, posilujte autoritu a společenské postavení učitele ...“ To je nota, která se ozývá snad z každé­ho druhého dotazníku a z velmi mno­hých dopisů v redakční poště. Někte­ří čtenáři píší i dost trpce: „Měli byste být jako odborářský list bojovnější, víc prosazovat naše zájmy, nebát se." „Máme dojem, že jste příliš závislí na nadřízených orgánech, na minister­stvu," vytýká nám čtenář, který vzpo­míná na Nejedlého a Koubkův boj za učitelstvo v předmnichovské republi­ce, a neuvědomuje si, že vztah mezi buržoázni vládou a levicovým listem je nesrovnatelný s posláním novin v. socialistickém státě. Tím ovšem ne­chceme říci, že UN nemohou nebo ne­chtějí hájit zájmy učitelů. Nevyhýbáme se kritice a lístky, v nichž jsme našli kritické připomínky, jsme četli ještě pozorněji než ty, kte­ré kladně hodnotily naši práci. Však jsme také dotazník vědomě koncipo­vali tak, aby vyvolával především ná­měty k zlepšení novin a k těsnějšímu spojení mezi redakcí a čtenáři. Do­mníváme se, že V tomu bude v na­stávajícím roce dost příležitostí. Vstu­pujeme do období, kdy se bude dis­kutovat o tezích pro přípravu XIII. sjezdu. Na jiném místě této stránky citujeme 23. článek tezí, v němž se mj. říká, že strana „bude usilovat o vy­tváření všech potřebných podmínek pro práci učitelů a vychovatelů v sou­ladu s velkým společenským význa­mem a odpovědností jejich činnosti". -------------------► Linoryt Dany Nekvapilové (9B) z výtvarného kroužku fakultní de­vítiletky v Brně, Křídlovická ul. Jsme přesvědčení, le o tomto duchu budou pokračovat i jednání o nové platové úpravě a že jak vedoucí pra­­sovnícl ministerstva, tak čelní funk­cionáři naší odborové organizace bu­dou učttelskou veřejnost informovat ihned, jak to stadium přípravných prá­ci dovolí. Nemusíme jistě čtenáře ubezpečovat, že k tomu rádi dáme k dispozici stránky Učitelských novin a že se budeme snažit získávat i nadále co nejvíce informací o opatřeních sou­visejících s uplatňováním zákoníku práce, o možnostech bytové výstavby pro učitele, o zkušenostech z uskuteč­ňování podnětů z pracovního pro­gramu odborového svazu atd. Mnoho čtenářů volá také po tom, aby se v novinách objevovalo víc článků z vnitřního života škol, a to nejen těch, kde se zkouší diferenciace, nýbrž i ze škol „docela obyčejných", jichž je většina a kde se také rodí dobré zku­šenosti. Budeme se snažit využívat le­tošního většího přídělu papíru právě tímto směrem a častěji budeme zařa­zovat také podrobnější informace o zahraničním školství. Všechny tyto dobré úmysly, zvláště pokud jde o pravdivý obraz života uči­telů, by ovšem mohla redakce jen stě­ží uskutečnit bez pomoct svého čte­nářského aktivu. Připravujeme na ko­nec ledna, kdy uplyne právě patnáct let od vydání prvního čísla obnovených Učitelských novin, celostátní kon­ferenci čtenářů a dopisovatelů. Poku­síme se na ní zhodnotit některé do­savadní zkušenosti a shrnout závěry i čtenářských anket. S radostí uvítá­me, když nám během ledna napíšete své podněty a připomínky, o čem byste považovali za potřebné na akti­vu hovořit. Bylo by také užitečné, kdy­by soudruzi a soudružky, kteří se zú­častní doptsovatelské konference, shromáždili ve svém okolí názory šir­šího okruhu čtenářů, aby mohit tlumo­čit také Jejich hlasy. Vstupujeme tedy — jak už to bývá zvykem — do nového roku s mnohý­mi dobrými úmysly, plány a předse­vzetími. Přejeme vám i sobě, aby se nám podařilo uskutečnit jich s vaší pomocí co nejvíce. EVA VESELÁ Jaký Je průměr kruhu? Byl Jsem donucen nace jednou po» íltat matematické příklady. At dcera dělalo, co dělala, nevycházel JI vý­­eledek shodně a kontrolními čísly na konci knížky. Vzal jsem tedy tužka a vrátil sa třicet let zpátky ke vzorcám o tla­kové síle a o výpočtu poloměru s daného obsahu kruhu. Jako člověk humanitního vzděláni jsem st raději provedl několik kontrol, něhot jsem |iž přlliž nedůvěřoval svým gymna­­slálnlm znalostem matematiky. 2el, musel jsem dospět k závěru, že oba příklady, které dcera toho dne do­stala, mají špatně uvedené výsledky v kontrolních číslech. V tiráži této „Geometrie pro 9. roč­ník“ je vedle autorů uveden 1 mate­matik, který provedl kontrolu výsled­ků. Necht si tedy znovu ověř! aspoů tyto dva příklady: a) str. 49, př. 18. Otázka, jaký je průměr kruhu. Vý­sledek v kontrole zní — asi 56 cm. To je však podle mých výpočtů po­loměr; b) str. 50. př. 22 má skutečný výsledek 33370350kp, avšak kontrola uvádí 33D70350kp. Nechtěl bych, abyste mne považo­vali za malicherného. Omyly jsou možné, překlepy v sazárně také. Ovšem, když napíši, že jsem provedl kontrolu, pak by to aspoů v počet­nici mělo sedět! JAN ZELENKA, CSo. od pravěku do 21. století Na 2. devítiletce v Aši vznikla pěkná tradice. Na závěr roku už po několik let připravují velkou no­voroční slavnost. Nejdřív to byla „Cesta vesmí­rem', kdy se učebny přeměnily na nebeská tělesa. Cestovalo se pěš­ky i po skluzavkách. Po roce násle­dovala „Cesta světadíly". Nejvíce se líbila Antarktida, vykouzlená s obdivuhodným důvtipem z vaty. Jen tučňákův černobílý kabátek byl dů­kazem života uprostřed bílého ti­cha. A aby cestování nebylo jen tak snadné, čekají na děti různé úko­ly. Za správné odpovědi nebo splně­ní dostávají platidla, za která st nakupují ve Stáncích. A jak to vypadalo letos, vlastně loni, bereme-lt v potaz změnu leto­počtu? Poslechněte si vyprávění jednoho z devíti set žáků, kteří se zúčastnili cesty „Z pravěku do 21. století". „Tajemné klikyháky, oznamující přivítání do pravěku, visí na dve­řích do školního sklepa. Po prv­ních krocích mi přeběhl mráz po zádech. A nebyl jsem sám! Obrov­ští dinosauři, ichtyosauřt, bronto­sauři a Jak se všechny ty vyhynulé obludy jmenovaly, sledují každý náš krok, O kus dál malé ohniště ve skalní sluji. Na Zemi se objevu­je člověk. Ve zvířecí kůži, právě ohlodává velikánskou kost. Skoro jsem Ericha a Vildu z deváté tří­dy nepoznal. Takový i nich šel strach... Dostal jsem otázku: Jak dlouho večer se mohlo pravěké dítko dí­vat na televizi? Na léčku jsem ne­skočil, zato můj soused Jirka nevě­děl, jaké -i- psal pravěký člověk ve slově FILM. Tak jsem dostal o peníz zvaný „trhák" víc. V učebně ruštiny se tyčila až ke stropu obrovská pyramida. Vyzdo­bený faraónův palác lákal k pro­hlídce. Prolezlt jsme pyramidou a zahráli st různé staré hry. Byly za­jímaví, álé tú Hopaneu bycX Ja ni* vyměnil. V učebně matematiky jsme na­vštívili středověkého panovníka. Spousta vlajkoslávy a erbů. Králov­na, princ, špitající dvorní dámy, ale také veselí šaškové. V podhra­dí se ke své práci chystal kat se svými dvěma pacholky. A jak to na takovém královském dvoře vy­padalo, vyprávěla soudružka uči­telka Kadeřávková. Ve fyzice jsme zhlédli odvážnou představu toho, co nás čeká za sto let. Kosmonauti, raketodromy, umě­lé družice. Ale také hodně legrá­cek, třeba vrabec jako přítulné zví­řátko, kosmické dopravní značky aj. Také jsme chytali magnetické ryby na udtct. Potom jsme ve Stáncích utráceli vyhrané „trháky". Koupil jsem si čokoládu, dětské hodinky a kyselý drops. A v tělocvičně kolem smrč­ku jsme si zatančili a zazpívali..." Co dodat na závěr? Dva ttsíce korun na nákup dárků poskytlo sdružení rodičů a přátel školy. A iluzi starých časů a novodobého věku z vaty, rákosu, krepového pa­píru, dřeva, barevných látek i umě­lých hmot dovedné ruce žáků vyš­ších tříd a učitelů. SOBĚSLAV TRNKA, Aš aby všechny školy zpívaly V úvahách o úpadku hudebnostl naší školní mládeže a o málo uspokojivě zastoupené hudební vý­chově jako vyučovacím předmětě na naších školách jsem ještě ni­kdy nečetl zmínku o tom, že je Ještě jedna cesta, značně zane­dbaná, která vede k zvýšení hu­debnostl naší mládeže a přitom nejde ani o jednu hodinu hudební výchovy navíc. Myslím tím zpěv v hodinách cizích jazyků, přede­vším ruštiny. Ačkoliv osnovy do­poručují zpěv písní dokonce I na školách pro pracující, zdaleka se nevyužívá tohoto velmi vhodného doplňku vyučovánL Snad je to 1 pro nedostačující nebo malé hu­dební vzdělání učitelů a z toho plynoucího nezájmu o zpěv. Zpěv může nejen zpestřit hodinu, ale 1 povzbudit zájem o učení. Je až překvapující, kolik je v našich dě­tech skryté hudebnostl a jak rá­dy, zvláště dívky, zpívají a těší se na novou písničku. Také zkušený učitel češtiny na« Jde vhodnou chvíli k zařazení pís­ně do vyučování mateřskému Ja­zyku a nezapomene, právě tak ja­ko učitel cizího Jazyka, zařadit 1 ukázky zhudebnělých básnických textů z gramofonových desek. Využití těchto možností by ne­znamenalo vyřešení celého problé­mu hudební výchovy, ale přispě­lo by nesporně ke zvýšení hudeb­nostl mládeže, a tím i k jejímu zájmu o hodnotnou hudbu vůbec. Dr. FRANTIŠEK ŽIDEK, Přepeře u Turnova Pozn. redakce: — Autor má prav­du — ale kolik učitelů jazyků sl troufne zpívat? Učitel s houslemi je, bohužel, skoro na vymřeni a gramo­fon nebo magnetofon může leccos, ale zpívat nenaučí. K tomu, aby „všechny školy zpívaly“, asi přece jen budeme potřebovat víc učttelů­­odbornlkú a víc času, věnovaného výchově uměním. 23. Rozvof socialistickí spo» lačnosti vyžaduje jradstatný vze­stup všestranných znalostí a odborné kvalifikace pracují­cích, zejména mladé generace. Významnou úlohu ve vzděláva­cím a výchovném procesu plni socialistické školství. Strana pokládá práci škol všeho dru­hu spolu s rodinnou výchovou za základ utváření morálního a politického profilu naší mla­dé generace a jejího dalšího duševního rozvoje. Při ideová, morální a politické výchově žáků a studentů je třeba mít na zřeteli, že mladí lidé sl te­prve vytvářejí vlastní zkuše­nosti. Proto se k vědeckému světovému názoru propracová­vají hlavně přes znalosti získá­vané ve škole, které jsou pro ně východiskem při formováni vlastních názorů na různá otázky sjmlečenského života. Tento proces probíhá za stálá konfrontace se skutečností, v níž žijí. Základním úkolem naší Ide­ové a výchovné činnosti je těs­ně spojovat problematiku spole­čenského života s výchovou, výukou a celým životem školy, zvyšovat občanskou a politic­kou uvědomělost mládeže, pře­konávat nesocialistické vlivy otevřeným vysvětlováním ože­havých problémů a jasnými stranickými stanovisky. Přitom Je nutné více využívat pozitiv­ních rysů Ideologického ruchu mezi mladými lidmi, jejich zá­jmu a elánu, ale též kriticky poukazovat na důsledky vědo­mých či nevědomých liberalis­­tických tendencí a názorů na řadu aktuálních ideových a po­litických otázek. Cstřednf postavou v prohlu­bování vzdělanosti jsou učitelé a vychovatelé, kteří nesou pod­statnou část odpovědnosti za vzdělání a výchovu naší mladé generace. Strana si váží oběta­vé práce a úsilí socialistických učitelů a vychovatelů všech druhů škol co nejlépe připra­vit novou generaci na její úko­ly a poslání v naší společnosti. Bude podporovat iniciativu ve­doucí k dalšímu zkvalitnění politické a odborné úrovně so­cialistické vzdělávací soustavy, rozvoji pedagogické vědy i pra­xe. Bude usilovat o vytváření všech potřebných podmínek pro práci učitelů a vychovatelů v souladu s velkým společenským významem a odpovědností je­jich činnosti. (Z TEZI PRO PŘÍPRAVU XIII. SjEZDU KSČ) MLADt UČITELÉ NA ZNOJEMSKU se se­lil na společné schůzce, aby si pohovo­řili o své práci. Setkání, které se usku­tečnilo za podpory školského odboru ONV a okresního výboru odborového sva­zu a svedlo nečekaně velký počet mla­dých učitelů, bylo podnětem k další soustavné spolupráci, k založeni pěvec­kého a divadelního souboru, k vytvořeni sportovního kroužku a také k uspořádá­ní učitelského plesu. DRUŽBY SE ZAHRANIČNÍMI ŠKOLAMI rostou jako houby po dešti. Svědčí o tom I množství dopisů přicházejících do re­dakce, které hovoř! o vzájemných vzta­zích a zájezdech i společných akcích a setkáních učitelů a žáků zvláště o prázd­ninách. Učitelé 2. ZDŠ v Roudnici plši s obdivem o vybaveni a zejména snazší dosažitelnosti moderních pomůcek v NDR. STANICE MLADÝCH TURISTU V OLO­MOUCI plánuje už dnes léto a vyzývá pionýrské skupiny a oddíly k účasti na jedenáctidenním putovním táboře po tra­se z Králického Sněžníku na Hrubý Jese­ník. Informace podává Okresní dům pio­nýrů a mládeže v Olomouci. NA NOVÝ ROK oslavil své sedmdesátiny významný český filolog dr. Jiří Haler, známý nejen z bohaté publikační čin­nosti, ale i svými přednáškami o českém jazyce v Kruhu přátel českého jazyka, spolupráci na učebnicích a vedením Ja­zykového koutku v letech 1945—1950. Po­chází z učitelské rodiny, ve dvacátých letech působil jako profesor v Nymburce, Levicích a Csti nad Labem a od počátku třicátých let až do roku 1949 působil jako lektor českého jazyka na Karlově universitě. V současné době pracuje na Synonymickém slovníku. H >©fc N M I Každý občan u nás mé za dobře vykonanou práci nárok na patřičnou odměnu. Nesprávné odměňování přináší vždycky disharmonii a umrtvování pracovní iniciativy. Je proto na všech pracovnících, kteří rozhodují o rozdě­lování odměn, aby jejich rozhodnutí byla od­povědná a správná. Z těch důvodů přemýšlím nad letákem ostravsko-karvinského revíru, který byl před několika týdny rozeslán na všechny školy našeho okresu a vyvolal mezi řediteli škol hodně diskusi. Ostravsko-karvínský revír v náborovém letá­ku slibuje pracovníkovi školy, který získá vy­cházejícího žáka do hornictví, 100,— Kčs za jednoho žáka, který je ve stanovené kvótě. Za každého žáka získaného pro hornictví nad stanovenou kvótu, se bude vyplácet 150,— Kčs. Vím, že pro hornictví je zapotřebí hodně mladých a schopných chlapců, proto se sahá po tomto způsobp získávání učňů, přesto však považuji tento způsob za málo vhodný. Vzniká zde především problém, kdo sl vlast­ně zasloužil odměnu za získaného žáka. Byl to třídní učitel, ředitel školy, zástupce ředite­le, poradce pro volbu povolání, skupinový ve­doucí, rodiče, nebo snad byl žák získán ně­kým zcela jiným, třeba starším kamarádem? Možná, že rozhodnutí stát se hoAiíkem rostlo v chlapci již od dětských let, třeba nastoupil vůbec i proti vůlí rodičů — kdo pak dostane za něho odměnu? Za každého získaného žáka nad kvótu Je o 50,— Kčs více! Znám výchovné poradce a pracovníky na školách, kteří vedou žáky k uvědomělé volbě povolání, a vím, že svoji práci konají většinou odpovědně, přece však je zde možnost, že by někteří lidé pod dojmem odměny mohli získávat žáky takovým způsobem, který by neodpovídal zásadám citli­vého výběru do povolání podle schopností, zájmů apod. Pak zde máme Ještě jiné profese, jako stavebnictví a zemědělství, které dnes považujeme za stejně důležité Jako hornictví, Někdy je těžší získat žáka do zemědělství než do hornictví. Přitom za žáka získaného do hornictví dostane učitel (škola) odměnu, ale za žáka, který jde do stavebnictví Cl zeměděl­ství, již ne. Zjišťoval Jsem názory razných lidí na tuto otázku. Právník prohlásil, ^e počínání ostrav­­skokarvinského revíru není protiprávní, že dnes může každý závod odměňovat pracovní­ky za nábor podle vlastních možností. Je to prý docela v souladu s novým řízením národ­ního hospodářství. Stavebníci a zemědělci by se prý měli nyní snažit, aby zaplatili za získá­ní učně třebas 200,— Kčs. Když ale uvažuji o důsledcích tohoto počínání, domnívám se, že bychom zabředli do Jisté anarchie, která by nám mohla připomínat počínání na trhu, kdy se přeplácí živé zboží. Bere ten, kdo dá víc! Někteří učitelé se vyjádřili, že takové od­měňování za nábor je nemorální. Souhlasili s tím, aby za získání dospělého člověka do hornictví dostal ten, kdo pracovníka získal, třeba 500,— Kčs, ale za získávání takřka ještě dětí, které Jsou odkázány na dospělé kolem sebe, na jejich správnou radu a pomoc, by se přece jenom platit nemělo. Jestliže škola trvale dosahuje dobrých výsledků při získá­vání žáků do prioritních povolání, měla by dostat Jednorázovou odměnu bez kvótování na hlavu žáka. Tak se názory různí a těžko Je můžeme usměrnit v zájmu nejvyšší možné spravedl­nosti Jak především k žákům samým, tak k těm, kteří se snaží postavit žáky na 1 ková místa v životě, pro něž mají schopností 1 zá­jem, ale 1 v zájmu celé společnosti. Nevím, možná, že vidím celkem jednoduchou věc hodně složitě, že praxe harmonicky vy­loučí to, čeho se obávám. Rád bych ale znal váš názor na tento způsob odměňování. JINDŘICH PLEVA, ONV Bruntál Poznámka redakce: Dopis, který otiskujeme, vzbudil v den, kdy jej pošta přinesla do redakce, živý zájem a diskusi. Nabízelo se podobenství učitele s verblřem, jemuž se platí za rekruty. Ří­kalo se, že kdyby každé odvětvi našeho hospo­dářství platilo za „dodané“ žáky, staly by se de­­vltlletky mohovitýml institucemi. Leč nechrne iro­nie. Uvedený případ je vážný. I když jmenovaný leták Je (jak jsme dodatečně zjistili) nejasně sty­lizován a svádí k výkladu, že za získaného žáka se dostane vysloveně peněžitá odměna, přesto je varující to hrubé a zjednodušené pochopeni úlohy a vlivu učitele na žáka. Popsaný způsob staví na hlavu 1 zásady dlouhodobé výchovy k volbě po­voláni, neboť ta by byla při používáni různých odměn za konečné ovlivněni žáka celkem zby­tečná. Redakční názor doplňujeme ještě stanovis­kem, o které jsme požádali ministerstvo škol­ství a kultury: „Ministerstvo školství a kultury s tímto postu­pem nesouhlas! a již několikrát upozorňovalo na podobné nesprávné metody, jichž užívají některá národní výbory, závody i resorty. Souhlasíme s pi­satelem, že způsob odměňováni za získáni mládeže do prioritních povoláni touto formou je nemorální. Nemohou se jl nahrazovat správné formy dlouho­dobé výchovy k povoláni, usměrňováni zájmů a schopnosti, důkladnější informovanost žáků 1 ro­dičů. Tíha této práce je zatím převážně na ško­lách a uvedené instituce právě v tomto směru velmi málo pomáhají. Uznáváme situaci příslušných složek; které hle­dají cestu k splněni obtížných úkolů pri rozmis­ťování žáků do prioritních povolání a podporu­jeme jejich akce, které |sou zaměřeny k lepší informovanosti učitelů, žáků a všech pracovníků spo’upAsoblclch při rozmisťováni, jako jsou např. exkurze, tematicky zaměřené zájezdy apad., ale nemůžeme souhlasit se způsobem odměňováni uči­telů, které pisatel oprávněně kritizuje.“ VACLAV PISA, vedouc! oddělení 1/2 UN 2

Next