Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1967 (XVII/28-52)
1967-10-19 / No. 42
SETKÁNÍ V MOSKVĚ Ve dnech 28. 9.—5. 10. se konala v Moskvě pracovní schůzka vedoucích redaktorů učitelských novin socialistických zemí, kterou organizovala redakce moskevské Učitelské gazety. Na pozvání vedoucí redaktorky Učitelské gazety Nedéždy Michajlovny Parfjonovové se setkali <v redakci tohoto listu vedoucí redaktoři Maria Siljanovová (Učitelsko delo, Sofia), Kazimierz Vojciechowski (Glos Nauczycielski, Varšava), Emilia Manacová (Gazeta invityamintului, Bukurešť), Zdeněk Konečný (Učitelské noviny, Praha), Balázs Mihály (Köznevelés, Budapest), Wolfgang Kurth (Deutsche Lehrerzeitung, Berlín) a Milija Knezevič (Prosvetni preglad, Bělehrad). Smyslem týdenní porady byla vzájemná výměna zkušeností a navázání či utužení spolupráce mezi jednotlivými redakcemi, jejichž styky byly až dosud víceméně živelné a individuální. V tomto dá se říci kompletním obsazení se ■ástupci redakcí učitelských novin a časopisů dosud nesešli. Zástupci maďarské a jugoslávské redakce byli například na takovém jednání vůbec poprvé. Nejvíce pozornosti se věnovalo výměně skúseností, jak to která redakce dělá. Úvodní projevy soudružky Parfjonovové a jejího zástupce s. Kovalevského nadhodily mnoho otázek a podnětů, které svědčily o tom, že moskevská redakce před schůzkou pozorně prostudovala učitelské listy všech přítomných redakcí. Na našinch Učitelských navinách je například zaujala redakční práce s dopisy čtenářů, právní poradna, diferencovaný přístup ke čtenářům, zvláště mladým (k této otázce hovořil i soudruh Wojciechovski, jehož noviny přistupují k mladým učitelům podobně jako naše), dále využití některých novinářských žánrů, jako jsou např. redakční besedy 3 jistém problému, diskuse ap. Značný počet dotazů se v diskusi soustředil k otázce, jak naše Učitelské noviny připravují svou pravidelnou satirickou rubriku; v tom se většině přítomných redakcí zatím ještě nedaří. Téměř každá redakce přišla s dobrými podněty, nápady a zkušenostmi, jichž se dá využít v práci ostatních redakcí. Účastníci porady se navzájem seznámili s úkoly, z nichž jsou otázky nejnaléhavějšími výchovy mládeže na prvém místě, a uskutečnili řadu úmluv o výměně informací a článků. Na závěr porady byl vypracován společný dokument, v němž se kladně hodnotí význam tohoto setkání v době 50. výročí Října a dále se doporučuje, aby si redakce každého roku vyměňovaly dlouhodobé plány úkolů, články, fotografie, kreslené obrázky a literaturu, aby pravidelně věnovaly pozornost školským otázkám socialistických zemí. V dokumentu se mimo jiné hovoří také o stále potřebnější hlubší znalosti zahraničních problému školství a výchovy, aby se proto vedoucí redaktoři obrátili na $vá ministerstva o odborové svazy se žádostí, aliy usnadňovaly zahraniční služební cesty redaktorů učitelských časopisů a zapojovaly je do delegací, které vyjíždějí za hranice na různá oficiální setkání, symposia, konference apod. Vedoucí redaktoři se dále dohodli, že se k podobné výměně zkušeností budou scházet jednou za rok postupně v jednotlivých zemích. Příštím místem setkání má být Varšava. Vzorné pohostinství Učitelské gazety a její vedoucí redaktorky Naděždy Micfrajlovny «Parfjanovové, která v minulých dnech obdržela za svou mnohaletou pedagogickou a politickou práci Leninův řád, se neprojevilo jen v pracovní části setkání, ale i v tom, že vedoucí redaktoři se účastnili oslav Dne učitelů a byli srdečně přijati ministrem školství SSSR soudruhem Prokofjevem, presidentem Akademie pedagoglckýcTi věd SSSR akademikem V. M. Chvostovém a předsedkyní ústředního výboru odborového svazu školství SSSR Tamarou Petrovnou januškovskou, s nimiž besedovali především o problémech přechodu na zavedení všeobecného středoškolského vzdělání, které desetiletého má být ukončeno v 70. roce. Tímto prvořadým úkolem se horečně zabývají ško-lské a vědecké instituce, které již počaly prověřovat nové učební plány a osnovy v praxi, zabývají se tvorbou a prověřováním nových učebnic a metodické literatury i speciálními přípravnými kursy pro učitele, protože přechod na desetileté vzdělání, jak se na besedách často ozvalo, nebude zdaleka tak lehký. Další vážnou otázkou, jíž se sovětské školství nyní zabývá, jsou prob émy zkvalitnění výchovy dětí a mládeže. K těmto tématům se v našich novinách vrátíme podrobněji. Rozloučili jsme se tedy s podzimní Moskvou, která teď na každém kroku žije ve slavnostním očekávání výročí revolučních dnů, s dobrými pocity, že moskevské jednání přispěje -všem osmi učitelským novinám i jejich čtenářům. ZDENĚK KONEČNÍ Při dobře zpracovaném programu sa učení stává přitažlivějším a podle odpovědí studentu se podobá příjemné hře. U nás se programování rozvinulo vlastní cestou zásluhou vysokoškolských a středoškolských profesoru, a tím se nám podařilo odpoutat od stereotypních způsobit západních. Proto budou mít značný význam i zkušenosti, které od minulého týdne získáváme v automatické učebně, která byla zřízena na pedagogické fakultě Karlovy university. Všechny tři typy zdejších vyučovacích strojů — ZUZA, EVA i HANKA — jsou československé výroby. Snímek Emila Fafka mládež, Letos opět stoupl počet našich mladých lidí, kteří navštívili Sovětský svaz. }e to nesporně velmi vhodný způsob, jak získávat pravdivý obraz o první zemi socialismu, správně chápat tamější život a uzavírat skutečná přátelství. Sovětský svaz však dosud nemohou navštívit všichni chlapci a děvčata, kteří by si to přáli a kteří by sdělovali svým přátelům vlastní zkušenosti a zážitky. Proto je dobře, že se na několifra místech v každém okrese připravují v souvislosti s padesátým výročím Velké říjnové socialistické revoluce besedy strany s mládeží, na nichž by měli promluvit skuteční znalci sovětské země, jejího života a lidu. 9 Mladým lidem by měly tyto besedy, pořádané pod názvem Říjen a dnešek, umožnit poznání Říjnové revoluce jako stěžejní události novodobé historie* která hluboce ovlivnila chod dějin a která dodnes vzbuzuje zájem přátel i protivníků. Účastníci besed by měli získat nové informace o Sovětském svazu a československo-sovětských vztazích v minulosti i v přítomnosti. Měli bychom se co nejvíce poučit z dobrých zkušeností s besed strany s mládeži, Říjen a dnešek které se k?£jfy na podzim roku 1965. Tehdy se ukázalo, jak účinné jsou konkrétní znalosti a fakta, jak škodlivá je fráze. I letos budou úspěšné jen ty besedy, na nichž se podaří vytvořit takové ovzduší, aby se mladí lidé chtěli otevřeně ptát a vyjádřit své myšlenky a názory. Cestou k tomu nejsou dlouhé přednášky, ale živá úvodní slova, která podnítí besedu, v níž by se mladí lidé mohli ptát na všechno, i co je zajímá. Záleží na vedení besedy, aby okrajové otázky byly nenásilně začleňovány do širších souvislostí. II. Besedy se budou pořádat 1 na školách cyklu. Jejich organizátoři budou přihlížet k typickým zájmům studentů a učňů na různých typech škol. Dibrou pomůckou pro pořádání besed jsou Fakta o československo-so-včtských vztazích, která vydalo ideologické oddělení ústředního výboru ÚSM. Jejich autor Slavomír Ravik soustředil v publikaci mnoha zajímavých přehledně zpracovaných údajů a odpověděl na nejrůznější dotazy, a to i takové, které leckdo považuje za ožehavé. Stočtyřicetislránková brožura ukazuje, jak na takové dotazy reagovat« JK čtyřicet pét minut FILOSOFIE Obnovená filosofie patří na střední škole k nejproblémovějšfm předmětům, a to jak problémy svého obsahu tak 1 metodiky. Patři ke cti pedagogické teorie i praxe, že se tentokrát daly hlavy dohromady o trochu dříve, než bývá u nás zvykem, a učitelé nového předmětu nebyli ponecháni docela na suchu. Dík patří i naší polygrafii, která dokázala přes podivuhodné zákruty edičních lhůt stihnout výrobu nové učebnice filosofie ještě do konce letošního roku, a časopisu Občanská výchova, který zatím pomáhá tam, kde suché osnovy zdaleka nestačí. Poněvadž si myslíme, že tu může být jistou pomocí i obraz konkrétní hodiny, jak jsme se o tom přesvědčili už loni, kdy jsme své čtenáře seznámili s hodinou psychologie, vypravili jsme se spolu s jedním ze spoluautorů nové učebnice, doc. PhDr. CSc. /osefem Adamcem, za profesorem Václavem Vášou ze střední všeobecně vzdělávací školy v Praze 7, Nad štolou, který nám umožnil zúčastnit se hodiny filosofie v III. ročníku. '■ Gnoseologil věnují osnovy celkem 9 hodin. Absolutně je to Jistě málo, a.le v poměru k ostatním tématům filosofie to není počet zrovna nejhorší. Ovod do noetické problematiky nabízí několik způsobů. Je možno vyjít z kritiky naivního realismu a dospět k vyšším formám poznání, nebo lze ukázat poznávání Jako proces vydělování člověka z přírody apod. Václav Váša volil, zdá se, cestu metodicky nejen nejschůdnější, ale i nejúčinnější. Vyšel k dosavadních poznatků svých žáků z psychologie, matematiky J přírodních věd a snažil se žáky přimět k vydělení samostatnosti poznání jako problému. Předností jeho postupu byla dialektická Jednota současného stavu a dosavadního procesu vývoje poznání, která zabránila nebezpečí nadměrné aktualizace 1 historismu. Žákům se tak ukázalo poznávání jako důsledek, průvodce a ve vyšších stadiích lidského sebeuvědomění i spolutvůrce společenské praxe, přičemž vyučující správně poukázal na neukončenost poznání jako vývojového procesu. Autor hodiny vyšel ze dvou hlavních pramenů poznání -* smyslového a rozumového — a ukázal na jejich hodnotu, vzájemnou souvislost 1 podmíněnost. A právě zde využíval nejvíce dosavadních poznatků žáků z ostatních předmětů, převážně z psychologie a fyziky. Položil pak ve formě otázek s jistým názvukem sokratovské heuristiky tři základní noetické problémy: hranice poznání, jeho hodnotu a prostředky. U prvního problému demonstroval omezenost a nepřesnost smyslového poznán! na tónovém geinerátoru a dokazoval jeho determinovanost í dalšími příklady z přírodních věd. Dotkl se např. nevnímatelnosti ultrafialových a Infračervených paprsků, prodlužování a posunování hranic smyslového poznání optickými přístroji, relativně vyšší čl nižší míru smyslového vnímání u zvířat apod. Také druhý problém nebyl pojat nijak verbálně jako hotová teze, ale žáci měli možnost si jej ověřit, 1 když vzhledem k časové tísni jen letmo. Pokusy se světelným lomem ve vodě, využívání tabulí se zrakovými klamy i možnostmi dvojího vnímání a další názorné pomůcky byly východiskem pro vysvětlení některých noetických derivací, jako např. agnosticismus, probabilismus a skepse. Vyústění tak složité problematiky v závěru noetického optimismu bylo podepřeno vědeckým zdůvodněním existence prostoru a hmoty, rychlosti a hmoty a jejich vzájemných souvislostí, jak to dokazují např. výsledky moderní kosmonautiky. Na třetí základní noetický problém nezbyl už, bohužel, čas, čemuž se však není při tak náročné hodině ani možno divit. ■ K přednostem hodiny, kterou jsme viděli, patřila vedle její promyšlenosti, která je óstatně nezbytnou podmínkou úspěchu, l přiměřená míra názornosti, maximální využití návaznosti na ostatní předměty a život, tolik potřebná pro rozvoj žákovské aktivity. Také jej! metodické začlenění do celého tématu věnovaného gnoseologil slibuje, že se profesoru Vášovi podaří dovést žáky beze vší vulgarizace k základním myšlenkám marxistické gnoseologie. Na hodinách tohoto typu ukazuje se však průkazněji než kde jinde potřeba pojmové určitosti, zvláště pak u pojmů jazykově příbuzných, jako např. pravdivost a správnost apod., už proto, že je to právě filosofie, která má vedle matematiky největší úlohu v pojmotvorném myšlení a právě ona má dát vedle jiných aspektů svého působení svou logičností žákům pevné základy jakékoliv pozdější možné vědecké práce. Hodinu, kterou jsme viděli, provázely staronové bolesti společné naší střední škole vůbec — od časové tísně, nutící při čtyřiceti pěti minutách často až k zkratkovitostl, až po schopnost či neschopnost žáků umět sl dělat zápis, což je při budoucím vysokoškolském studiu, pro něž připravuje střední škola především, jednou ze základních podmínek úspěšné práce. I když to naše poznámka, zaměřená k jinému cíli, nevyřeší, není možné to znovu v této souvislosti nepřipomenout. Zdá se, že je třeba i větší a konkrétnější výměny zkušeností z vyučování filosofie, kterou nemůže vždy poskytovat metodický časopis, ale mnohem spíše snad vzájemná hospitace a častější setkání v metodických zařízeních, zaměřená na ten který konkrétní dílčí problém. ZDENEK JANÍK