Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1967 (XVII/28-52)

1967-10-19 / No. 42

SETKÁNÍ V MOSKVĚ Ve dnech 28. 9.—5. 10. se konala v Mosk­vě pracovní schůzka vedoucích redaktorů učitelských novin socialistických zemí, kterou organizovala redakce moskevské Učitelské gazety. Na pozvání vedoucí redak­torky Učitelské gazety Nedéždy Michajlov­­ny Parfjonovové se setkali <v redakci tohoto listu vedoucí redaktoři Maria Siljanovová (Učitelsko delo, Sofia), Kazimierz Vojcie­­chowski (Glos Nauczycielski, Varšava), Emilia Manacová (Gazeta invityamintului, Bukurešť), Zdeněk Konečný (Učitelské no­viny, Praha), Balázs Mihály (Köznevelés, Budapest), Wolfgang Kurth (Deutsche Leh­rerzeitung, Berlín) a Milija Knezevič (Pro­­svetni preglad, Bělehrad). Smyslem týdenní porady byla vzájemná výměna zkušeností a navázání či utužení spolupráce mezi jed­notlivými redakcemi, jejichž styky byly až dosud víceméně živelné a individuální. V tomto dá se říci kompletním obsazení se ■ástupci redakcí učitelských novin a časo­pisů dosud nesešli. Zástupci maďarské a jugoslávské redakce byli například na ta­kovém jednání vůbec poprvé. Nejvíce pozornosti se věnovalo výměně skúseností, jak to která redakce dělá. Úvod­ní projevy soudružky Parfjonovové a její­ho zástupce s. Kovalevského nadhodily mnoho otázek a podnětů, které svědčily o tom, že moskevská redakce před schůz­kou pozorně prostudovala učitelské listy všech přítomných redakcí. Na našinch Uči­telských navinách je například zaujala re­dakční práce s dopisy čtenářů, právní poradna, diferencovaný přístup ke čtená­řům, zvláště mladým (k této otázce ho­vořil i soudruh Wojciechovski, jehož no­viny přistupují k mladým učitelům podob­ně jako naše), dále využití některých no­vinářských žánrů, jako jsou např. redakč­ní besedy 3 jistém problému, diskuse ap. Značný počet dotazů se v diskusi sou­středil k otázce, jak naše Učitelské novi­ny připravují svou pravidelnou satirickou rubriku; v tom se většině přítomných re­dakcí zatím ještě nedaří. Téměř každá redakce přišla s dobrými podněty, nápa­dy a zkušenostmi, jichž se dá využít v práci ostatních redakcí. Účastníci porady se navzájem seznámili s úkoly, z nichž jsou otázky nejnaléhavějšími výchovy mlá­deže na prvém místě, a uskutečnili řadu úmluv o výměně informací a článků. Na závěr porady byl vypracován společný do­kument, v němž se kladně hodnotí vý­znam tohoto setkání v době 50. výročí Října a dále se doporučuje, aby si redak­ce každého roku vyměňovaly dlouhodobé plány úkolů, články, fotografie, kreslené obrázky a literaturu, aby pravidelně vě­novaly pozornost školským otázkám socia­listických zemí. V dokumentu se mimo ji­né hovoří také o stále potřebnější hlubší znalosti zahraničních problému školství a výchovy, aby se proto vedoucí redaktoři obrátili na $vá ministerstva o odborové svazy se žádostí, aliy usnadňovaly zahra­niční služební cesty redaktorů učitelských časopisů a zapojovaly je do delegací, které vyjíždějí za hranice na různá oficiální setkání, symposia, konference apod. Vedou­cí redaktoři se dále dohodli, že se k po­dobné výměně zkušeností budou scházet jed­nou za rok postupně v jednotlivých ze­mích. Příštím místem setkání má být Var­šava. Vzorné pohostinství Učitelské gazety a její vedoucí redaktorky Naděždy Micfraj­­lovny «Parfjanovové, která v minulých dnech obdržela za svou mnohaletou peda­gogickou a politickou práci Leninův řád, se neprojevilo jen v pracovní části setká­ní, ale i v tom, že vedoucí redaktoři se účastnili oslav Dne učitelů a byli srdečně přijati ministrem školství SSSR soudruhem Prokofjevem, presidentem Akademie peda­goglckýcTi věd SSSR akademikem V. M. Chvostovém a předsedkyní ústředního vý­boru odborového svazu školství SSSR Ta­marou Petrovnou januškovskou, s nimiž be­sedovali především o problémech přecho­du na zavedení všeobecného středoškolského vzdělání, které desetiletého má být ukončeno v 70. roce. Tímto prvořadým úko­lem se horečně zabývají ško-lské a vědec­ké instituce, které již počaly prověřovat nové učební plány a osnovy v praxi, za­bývají se tvorbou a prověřováním nových učebnic a metodické literatury i speciál­ními přípravnými kursy pro učitele, pro­tože přechod na desetileté vzdělání, jak se na besedách často ozvalo, nebude zdaleka tak lehký. Další vážnou otázkou, jíž se sovětské školství nyní zabývá, jsou prob é­­my zkvalitnění výchovy dětí a mládeže. K těmto tématům se v našich novinách vrá­tíme podrobněji. Rozloučili jsme se tedy s podzimní Mosk­vou, která teď na každém kroku žije ve slavnostním očekávání výročí revolučních dnů, s dobrými pocity, že moskevské jed­nání přispěje -všem osmi učitelským novi­nám i jejich čtenářům. ZDENĚK KONEČNÍ Při dobře zpracovaném programu sa učení stává přitažlivějším a podle odpovědí studentu se podobá příjemné hře. U nás se programování rozvinulo vlastní cestou zásluhou vysokoškol­ských a středoškolských profesoru, a tím se nám podařilo od­poutat od stereotypních způsobit západních. Proto budou mít značný význam i zkušenosti, které od minulého týdne získává­me v automatické učebně, která byla zřízena na pedagogické fakultě Karlovy university. Všechny tři typy zdejších vyučova­cích strojů — ZUZA, EVA i HANKA — jsou československé vý­roby. Snímek Emila Fafka mládež, Letos opět stoupl počet našich mladých lidí, kteří navštívili Sovětský svaz. }e to nesporně velmi vhodný způsob, jak získá­vat pravdivý obraz o první zemi socia­lismu, správně chápat tamější život a uza­vírat skutečná přátelství. Sovětský svaz však dosud nemohou navštívit všichni chlapci a děvčata, kteří by si to přáli a kteří by sdělovali svým přátelům vlastní zkuše­nosti a zážitky. Proto je dobře, že se na několifra místech v každém okrese připravují v souvislosti s padesátým výročím Velké říjnové socialistické revoluce besedy stra­ny s mládeží, na nichž by měli promlu­vit skuteční znalci sovětské země, jejího života a lidu. 9 Mladým lidem by měly tyto besedy, po­řádané pod názvem Říjen a dnešek, umož­nit poznání Říjnové revoluce jako stěžejní události novodobé historie* která hluboce ovlivnila chod dějin a která dodnes vzbu­zuje zájem přátel i protivníků. Účastníci besed by měli získat nové informace o Sovětském svazu a československo-sovět­­ských vztazích v minulosti i v přítomnosti. Měli bychom se co nejvíce poučit z dob­rých zkušeností s besed strany s mládeži, Říjen a dnešek které se k?£jfy na podzim roku 1965. Teh­dy se ukázalo, jak účinné jsou konkrétní znalosti a fakta, jak škodlivá je fráze. I letos budou úspěšné jen ty besedy, na nichž se podaří vytvořit takové ovzduší, aby se mladí lidé chtěli otevřeně ptát a vyjádřit své myšlenky a názory. Cestou k tomu nejsou dlouhé přednášky, ale ži­vá úvodní slova, která podnítí besedu, v níž by se mladí lidé mohli ptát na všechno, i co je zajímá. Záleží na vedení besedy, aby okrajové otázky byly nenásilně začle­ňovány do širších souvislostí. II. Besedy se budou pořádat 1 na školách cyklu. Jejich organizátoři budou při­hlížet k typickým zájmům studentů a učňů na různých typech škol. Dibrou pomůckou pro pořádání besed jsou Fakta o českoslo­­vensko-so-včtských vztazích, která vydalo ideologické oddělení ústředního výboru ÚSM. Jejich autor Slavomír Ravik soustře­dil v publikaci mnoha zajímavých přehled­ně zpracovaných údajů a odpověděl na nej­různější dotazy, a to i takové, které lec­kdo považuje za ožehavé. Stočtyřicetislrán­­ková brožura ukazuje, jak na takové dotazy reagovat« JK čtyřicet pét minut FILOSOFIE Obnovená filosofie patří na střední škole k nejproblémo­vějšfm předmětům, a to jak problémy svého obsahu tak 1 metodiky. Patři ke cti pedagogické teorie i praxe, že se ten­tokrát daly hlavy dohromady o trochu dříve, než bývá u nás zvykem, a učitelé nového předmětu nebyli ponecháni docela na suchu. Dík patří i naší polygrafii, která dokázala přes podivu­hodné zákruty edičních lhůt stihnout výrobu nové učebnice filosofie ještě do konce letošního roku, a časopisu Občanská výchova, který zatím pomáhá tam, kde suché osnovy zdaleka nestačí. Poněvadž si myslíme, že tu může být jistou pomocí i obraz konkrétní hodiny, jak jsme se o tom přesvědčili už loni, kdy jsme své čtenáře seznámili s hodinou psychologie, vypravili jsme se spolu s jedním ze spoluautorů nové učebnice, doc. PhDr. CSc. /osefem Adamcem, za profesorem Václavem Vášou ze střední všeobecně vzdělávací školy v Praze 7, Nad štolou, který nám umožnil zúčastnit se hodiny filosofie v III. ročníku. '■ Gnoseologil věnují osnovy celkem 9 hodin. Absolutně je to Jistě málo, a.le v poměru k ostatním tématům filosofie to není počet zrovna nejhorší. Ovod do noetické problematiky nabízí několik způsobů. Je možno vyjít z kritiky naivního realismu a dospět k vyšším formám poznání, nebo lze ukázat poznávání Jako proces vydělování člověka z přírody apod. Václav Váša volil, zdá se, cestu metodicky nejen nejschůdněj­ší, ale i nejúčinnější. Vyšel k dosavadních poznatků svých žáků z psychologie, matematiky J přírodních věd a snažil se žáky přimět k vydělení samostatnosti poznání jako problému. Před­ností jeho postupu byla dialektická Jednota současného stavu a dosavadního procesu vývoje poznání, která zabránila nebez­pečí nadměrné aktualizace 1 historismu. Žákům se tak ukázalo poznávání jako důsledek, průvodce a ve vyšších stadiích lid­ského sebeuvědomění i spolutvůrce společenské praxe, přičemž vyučující správně poukázal na neukončenost poznání jako vývojového procesu. Autor hodiny vyšel ze dvou hlavních pramenů poznání -* smyslového a rozumového — a ukázal na jejich hodnotu, vzájemnou souvislost 1 podmíněnost. A právě zde využíval nejvíce dosavadních poznatků žáků z ostatních předmětů, převážně z psychologie a fyziky. Položil pak ve formě otázek s jistým názvukem sokratovské heuristiky tři základní noetic­ké problémy: hranice poznání, jeho hodnotu a prostředky. U prvního problému demonstroval omezenost a nepřesnost smyslového poznán! na tónovém geinerátoru a dokazoval jeho determinovanost í dalšími příklady z přírodních věd. Dotkl se např. nevnímatelnosti ultrafialových a Infračervených paprsků, prodlužování a posunování hranic smyslového po­znání optickými přístroji, relativně vyšší čl nižší míru smys­lového vnímání u zvířat apod. Také druhý problém nebyl pojat nijak verbálně jako hotová teze, ale žáci měli možnost si jej ověřit, 1 když vzhledem k časové tísni jen letmo. Pokusy se světelným lomem ve vodě, využívání tabulí se zrakovými klamy i možnostmi dvojího vnímání a další názorné pomůcky byly východiskem pro vy­světlení některých noetických derivací, jako např. agnosticis­­mus, probabilismus a skepse. Vyústění tak složité problematiky v závěru noetického optimismu bylo podepřeno vědeckým zdů­vodněním existence prostoru a hmoty, rychlosti a hmoty a je­jich vzájemných souvislostí, jak to dokazují např. výsledky moderní kosmonautiky. Na třetí základní noetický problém nezbyl už, bohužel, čas, čemuž se však není při tak náročné hodině ani možno divit. ■ K přednostem hodiny, kterou jsme viděli, patřila vedle její promyšlenosti, která je óstatně nezbytnou podmínkou úspě­chu, l přiměřená míra názornosti, maximální využití návaz­nosti na ostatní předměty a život, tolik potřebná pro rozvoj žákovské aktivity. Také jej! metodické začlenění do celého tématu věnovaného gnoseologil slibuje, že se profesoru Vá­šovi podaří dovést žáky beze vší vulgarizace k základním myšlenkám marxistické gnoseologie. Na hodinách tohoto typu ukazuje se však průkazněji než kde jinde potřeba pojmové určitosti, zvláště pak u pojmů ja­zykově příbuzných, jako např. pravdivost a správnost apod., už proto, že je to právě filosofie, která má vedle matematiky největší úlohu v pojmotvorném myšlení a právě ona má dát vedle jiných aspektů svého působení svou logičností žákům pevné základy jakékoliv pozdější možné vědecké práce. Hodinu, kterou jsme viděli, provázely staronové bolesti spo­lečné naší střední škole vůbec — od časové tísně, nutící při čtyřiceti pěti minutách často až k zkratkovitostl, až po schop­nost či neschopnost žáků umět sl dělat zápis, což je při bu­doucím vysokoškolském studiu, pro něž připravuje střední škola především, jednou ze základních podmínek úspěšné práce. I když to naše poznámka, zaměřená k jinému cíli, ne­vyřeší, není možné to znovu v této souvislosti nepřipome­­nout. Zdá se, že je třeba i větší a konkrétnější výměny zku­šeností z vyučování filosofie, kterou nemůže vždy poskytovat metodický časopis, ale mnohem spíše snad vzájemná hospitace a častější setkání v metodických zařízeních, zaměřená na ten který konkrétní dílčí problém. ZDENEK JANÍK

Next