Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1969 (XIX/29-52)

1969-07-17 / No. 29-30

POSLEDNÍ ČERVNOVÍ den sešit se v repre­­xentaěních místnostech Pražského hradu ui tradičné představitelé naSt vlády a politického života s ne/lepStmt absolventy odborných, učňovských, středních a vysokých Skol a je­tích učiteli a profesory. President republiky pozval na Hrad vice net tři sta děvčat a chlapců. Po počátečních rozpacích, jak ul snad jinak při takové příleiltostl ani nemůte být, besedovali letošní nellepší absolventi s presidentem republiky Ludvíkem Svobodou, prvním tajemníkem OV KSC dr. Gustávem Hu­sákem, a dalšími taiemníky O V KSC, předse­dou federální vlády tng. Oldř. Černíkem I obě­ma předsedy národních vlád Ing. Stanislavem Rdzlem a dr. Petrem Colotkou, předsedou ES Alexandrem Dubčekem, místopředsedou FS fo­telem Smrkovským, předsedou OV NF Bule­ném Erbanem, prvním tajemníkem OV KSS Ing. Stefanem Sádovským, předsedou OR Cs. MOH Karlem Poláčkem. ministry školství CSR t SSR prof. tng. Vtltbaldem Bezdlčkem, DrSc., a dr. Matejem Lfičanem, ministrem pro mid­del a tělovýchovu doc. dr. Emanuelem Bosá­kem, rektory vysokých škol, zástupci organi­zaci mládele a dalšími představiteli našeho veřejného llvota. Hovořilo se o všem, co mladě Itdt zajímá. 0 vnitropolitické, mezinárodni a ekonomické situací, o bytové výstaubě t problémech stu­dentského hnutí, o školní prdel t budoucnosti naši vlasti. Absolventi vojenské školy fana Ztlky i Trocnova v Opavé pozvali pana pre­sidenta na dvacáté výročí svého učtltšté a je­jich pozváni bylo přijato. K poslechu a tanci vyhrávala cimbálová hudba LŠU v Trenčíne a pralský taneční orchestr Star Club. Místy to vypadalo jako o jarní autogramiádě před Mla­dou frontou. Ntkdo nechtél odejit bez podpi­su hostitelů. Za všechny absolventy poděko­vali panu presidentovi upřímné Helena Zoun­­ková z SVVŠ v Praze 7 a tng. Ivan Konečný 1 bratislavské stavební jakulty. Slova pana presidenta, který zdůraznil v projevu odpo­vědnost mladých Udí za budoucnost naší vlastí, zůstanou ještě dlouho v myslích všech přítomných jako otevřená výzva k dalšímu ttudlu, prácí I angažované účastí na věcech příštích. .tj-Byli Jsme u toho, když ... V CITÁRNÉ PEDAGOGICKÝCH CTEM, tísni pfsd posledním usavřonlm dvn i, sedilí I Tchá­ne!! poslední vytrvalci. , Sněd teď už budete mít volnou tn jedenapadesátku... nebo de­­vitapadesátku .., Zeptali |sme se, kolikrát asi ták jedno čteni bylo vypůjčeno — a napočí­tali nám čtyřicet, padesát, ba šedesát výpůj­ček. Mezi nejžádanifšf patřila nanřfklad práce B. Černohorské ..Vvchováváme generaci kamen­ného ardce?“, čteni Z. Zápala o pedagogických prnblémech 1.—5. ročníku, Velco-jy Interperso­­nálnl vztahy ve sboru a dalších asi pit či lest. I mini frekventovaní svazečky ze však ■brátily nejmíň desetkrát. ZPÍVALI KOMENSKÉMU. Po pravdi řečeno, fikalo se mu tn ponikud familiární „lak". Tedy — dnes o půlnocí se opit sejdeme n Jaks, včera na ásviíá jsme byli zpívat jakovi a tak dále. Akce sama vůbec nebyla akci. To prosti kterousi partu první večer napadlo jít sl zazpívat k pomníku Komenského u muzea a pak sa tyto návštívy staly pravidelnými. Natolik, že si tu lidé dávali scbůzkv — pikná, dojemná dostaveníčka ve chvílích, kdy se noc stýká s dnem a příští rána potkává odcháze­­jicf večer. Kolik nás tu bývalo? Stovka, mož­ná vlc. A zpívali jsme moravské a české lido­vé a taký ty z ,,umělých“ písniček, které míly co říci právi této noci, tomuto dni, našim pocitům a přáním. Komenský se na nás díval dolů, určití pokyvoval hlavou a všemu rozu­měl. Nebo se mi to jen zdálo? TANČILI MINISTŘI. Stalo se to na jednom vočírkn, už po půlnoci. Tanečnic se našlo nad obyčej mnoho a diváků takí. Oba vékony míly své přednosti. Tak například slovenský ministr vydržel nesporní déle. Ale český zato tančil lip ... EVA VESELÁ, místopředsedkyní Svazu, řekla: „Ministři odcházejí, ale odbory zůstávají.“ V tomto připadá šlo ovšem pouze o to, že oba výší zmlninl museli předčasní opustit jedno epoleční sedinl. OCASTMCI CHVÁLILI UMĚNI uherskobrod­ských kuchařek. Na jídelních Ilatcfch se ni­­kollkrát objevila kuřata a dokonce i krocan. Chtill jsme získat pár slov od pant Vimeroví, vedoucí kuchařky v jídelní Zemidilskí školy, které ná UBDK vnřl už 12. rok a na niž zrov­na tak, jako na její kuchařské výtvory všichni rádi vzpomínali. Ale místo mnoha slov so nám dostalo jen pozváni na obid, at prý přljdem, ochutnáme a uslyšíme, co říkali strávníci. Ochutnali jsme, slyšeli a rádi chválu stvrzu­jeme. V REDAKCI ZPRAVODAJE UBDK se denní večer dlouho svítilo. Zlé jazyky tvrdl, že svitlo vznikalo jiakřenim nervů redaktorů, kteří dé­­lall vše pro to, aby byla jednotliví čísla co oalzajlmavíjšl. Účastnici totiž do sběrných schránek dávali radši příspěvky peněžití (10 a jednou I 25 haléřů!) než literární. A redak­toři jako každoročně svorně prohlašovali, že příští rok toho nž určití nechají. UČITELSKÉ NOVINY nositel vyznamenáni Za zásluhy o výstavbu, vydává ministerstvo ško-stvl a Odborový svěs pracovníků školství a védy České socialistické republiky ve Státním pedagogickém naklade talstvl. Šéfredaktor: PhDr. ZDENEK KONEČNÝ Zástupce šéfredaktora. |OSEF KOSTKA Clonoví redakce: Libuše Hamšikoví, Zdeněk Jeník, Evžen Peřina, PhDr. Agáta Pilátová, PhDr. Vltízslava Šrámkové. |lři Václavlčok Techn red. Marie Hanzlíková Právní poradnu Vede JUDr. Jan Vadlejch. Grafická úprava J. E. Jlránok. Adresa: Praha 1, Ne příkopů 12, tel. 224 950, 224 058—9. Vychází každý čtvrtek, cena jed­notlivého čísla 80 haléřů. Roční předplatní 41,#0 Kčs. Tiskne MÍR, novinářské závody, n. p,, závod 4. Václavské nám. 36 Praha 1 Rozšiřuje Poštovní novinová služba Oblednav ky přijímá každý poštovní úřad e doručova­tel — Nevyžádané rukopisy se nevricejf. první start Fulneckých dnu JAK Začátkem letošních prázdnin sa uskutečnilo první kantorské zasedá­ní, které dostalo jméno I. fulnecké dny J. A. Komenského. Sešlo se na ném ve Fulneku přes 2S0 učitelů z českých zemí, aby vy­slechli odborné referáty a ústřední pedagogické čtení z úseků speciál­ních Skol, mateřských Skol a det­ských domovů. Pedagogičtí pracovní­ci, učitelé i zástupci školské sprá­vy si tu vyměnili názory i zkuše­nosti o společných výchovných pro­blémech, navštívili výchovná zaříze­ní a závody okresu \ový Jičín a pro­lili spolu nékolik příjemných dní. Sekce mateřských škol se zabýva­la otázkou mladých učitelek, teles­nou výchovou, citovým Sivotem dětí. Účastníci zasedání zvláštních škol vyslechli pedagogická čtení zamete­ná na úsek pracovní a vlastenecké výchovy. Pracovníci detských domo­vů se seznámili s novou koncepci tčehto zařízeni. Doplňkem byly kulturní akce, a to vystoupení péveckého souboru PS v N. Jičínů, detských souborů „On­dráček“ a „Sluníčko“, výstavv vý­tvarných prací deti i učitelů, ez­­knrze do závodů a zájezdy po pa­mátkách okresu. Pracovních Fulneckých dnů se účastnili zástupci ministerstva škol­ství (dr. O. Kudláčková, dr. Fottová, M. Bušková), zástupci Výzkumného ústavu pedagogického v Praze (dr. J. Stanka, CSc., Fr. Ludvík, dr. B. Bárta, CSc., A. Kádnerová). Byli pří­tomni zástupci krajských pedagogic­kých ústavů, OPS a hosté ze Slo­venska. Letošní Fulnecké dny byly přípra­vou na třistaleté jubilejní slavnosti J. A. Komenského v příštím roce, které budou zvlášf slavnostní, nebol se tu bude instalovat Stursův po­mník J. A. Komenského, otvírat zvláštní Internátní škola a znovu upravovat památník při příležitosti celosvetového Roku výchovy, vyhlá­šeného organizací UNESCO na rok 1970. Dobrá organizace 1. fulneckých dnů J. A. Komenského naznačila, že příští pedagogické akce ve Fulneku v duchu tradic slavného Učitele ná­rodů budou kladným přínosem pro rozvoj pedagogického ruchu stejné jako Uherskobrodské dny, které ná­sledují tésné za nimi. OKRESNÍ NÁRODNÍ VÝBOR odbor školství NOVÝ JlClN vážená redakce Chtěl bych jako ředitel jednotříd­­ní školy napsat několik připomínek k dosavadním osnovám a učebnicím. Došel jsem k závěru, že nynější způsob návaznosti vyučování někte­rým tématům během několika roků má dost značné nedostatky. Jde Ho­příklad o různé míry a váhy. Děti se o nich učl od 1. do 5. ročníku a přesto zjlšfujl, že děti ve vyšších ročnicích tyto míry a váhy pořádně neznají. Bylo by lépe probírat je In­tenzivně dva roky (ve 3. a 4. roční­ku) ■ pořádně je procvičit, znalos­ti by pak jistě byly hlubší než při povrchním probírání po pět let. Mys­lím, že obdobně tomu je 1 s někte­rým mluvnickým učivem. Například podstatné jména a slovesa by bylo lépe probírat od 3. ročníku a dů­kladněji je procvičit než začít s po­vrchním seznámením už ve 2. roční­ku. Také návod k probírání druhů slov ve 3. ročníku je naprosto ne­dostatečný. Myslím, že metodické zpracování „Numerace do tisíce do miliónu je také značně povrch­a ní. Je zde málo příkladů na procvi­čení desítek, stovek: tisíců atd. a dětem trvá dost dlouho, než tyto přechody pochonl, zvláště děti prů­měrné a podprůměrné. Ve 4. roční­ku je zvlášť obtížné naučit dětí po­dle návodu v učebnicí počítat do miliónu. První rokv po probírání učiva podle učebnice jsem zjistil, že tomu děti nerozuměli, a musel jsem začít znovu vlastními metodami a tvořit si vlastní příklady. Mvslím. že začínajíc! učitelé mají s tímto uči­vem hodně potíží. Jak můžeme po­čítat s dStm< dále, když toto pořád­ně neovládají? Jinak by mělo být v učebnicích mnohem víc cvičení na procvičová­ní. Zvláště učitelé na málotřídkách mají s tímto nedostatkem hodně pro­blémů. František STARÝ, Ostružno u Příbramě nejen ortopedická Zvláštní tělesná výchova na ško lách jo torma povinné tělesné vý­chovy a jsou do ni zařazovány děti III. zdravotní skupiny, tj. s odchyl­kami tělesného vývoje, tělesné stav­by a zdravotního stavu. Úkolem zvláštní tělesné výchovy na školách je odstranit lékařem zjištěné pohy­bové nedostatky a vady. Na školách děčínského okresu se vyučovalo v odděleních ZvTV mno­ho dětí. Přesto počty kvalifikovaných učitelů neodpovídaly požadavkům, které měli lékaři. Proto školská správa v Děčíně uspořádala kurs. Přihlásilo se přes 30 učitelů, k zá­věrečným zkouškám jich přišlo je­nom 22. Ti získali aprobaci pro vy­učování ZvTV na základních devíti­letých školách. V uplynulém školním roce bylo na Děčínsku zařazeno 565 dětí, které měly ortopedické vady. Proto bylo otevřeno 42 oddělení, ve kterých vyučovali vesměs aprobova­­ní učitelé. Ne na všech školách vy­užili ředitelé aprobovanosti svých učitelů, a tak jich osmnáct v minu­lém školním roce odpočívalo. Při jed­­jMfcl »»kce, Mládni .Aějýfjnů, vjjfifefiy/, při okrešnípí nedagogiekóm středis­ku bylo rozhodnuto, že učitelé, kte­ří nemají možnost vvučovat na té škole, kde vyučují jiným předmě­tům. půjdou učit zvláštní tělesnou výchovu tam, kde nen» anrohovaný učitel. Dále bvio doiednéno. že ve soninuráci * M^TTir. Pšpirčvovnii z nfTNZ v Děčfně budou o'ev^enn okrese od 1. září t*l oddělaní, která v se budou stahat o děti po nemocech nest. Poprvé tedy v děčínském okrese budou zřízena kromě ortopedických oddělení také odděleni, v nichž bu* dou děti s oslabeným dýchánfm. -j*­ dopis z Brna V těchto dnech uvedlo Rudé právo (V článku Kdo může, kdo nesmí a kdo nechce mlčet) případy antisově­­tismu, které se vyskytly na našich školách. Na druhé straně ovšem pře­vážná část našich učitelů miluje So­větský svaz a v tomto duchu naše žáky vychovává. Nevolí však někdy formu, která vždy plně zapůsobí. Je nutno v krizové situaci volit slova citlivě, vhodně a v žádném případě nesejít z cesty přesvědčování. Ne­chci dávat někomu lekci, ale rád bych uvedl diktát, který svůj politic­ký, chcete-li výchovný, úkol splnil: Nezapomeneme! Na Ústředním hřbi­tově v Brně leží asi dva tisíce so­větských hrdinů, našich osvobodite­lů. Kdyby tam ležel tvůj otec nebo bratr, smutně bys k těmto místům pohlížel a v úctě a lásce bys na hrob kladl květiny. Klademe je i na hroby svých osvoboditelů. Dávno utichlo dunění děl, nad Židenicemi, Novými Cernovicemi a Komárovém už se zvolna nerozplývají mraky kouře. Ale my vděčně vzpomínáme. A nezapomeneme! Je nutno ještě uvést, že diktát byl po psychologické a politické strán­ce předem připraven. J. J A $ K E, Brno dopis z Prahy Před nedávném byla v Učitelských novinách uveřejněna fotografie uči­­telů-fotbalistů ze Západočeského kra­je. Také v Praze existuje ul dlouho učitelské mužstvo. Jde o skupinu kantorů, pokračujících v iradl'ci stu­dentského sportování z dob studia na pražské pedagogické fakulté. Dnes ul všichni působí na školách, na ZDS l mezi yčrft, někteří v Pra­ze, jlnl v Roztokách, Běchovicích, Berouně, Velkých Přílepech atd. Muž­stvo se schází dvakrát týdné, v pon­dělí o tělocvičně a ve středu na Hřiš­ti V bojovém klání s některým t fi­remních soupeřů (např. v poslední dobé s jednou učňovskou školou s jedenáctkou nakladatelství ,det­ských knih Albatros atd.f. Mužstvo žije přímo v pohádkovém amatéris mu: samo st platt kopačky, mlče, dresy, najímá st ze svého hřiště, hra­dí cestovné ze své kapsy atd. Ko­lektiv se posiluje i společnými prázdninovými cestami v horách ne­bo pod stany stejně jako spoiecr.g­­ml návštěvami kina či jinými malý­mi formami společenského styku. Za dobu své existence sehrálo mužstvo stovky zápasů v sálové kopané desítky úspěšných l neúspěšných zá­n pasů na hřištích /dokonce l meziná rodně/. Největší potíže má mužstvo /pomtneme-li nedostatky w Individu­ální míčové technicej . organizační: při nedostatku hracích ploch v Pra­ze lze jen těžko sehnat trochu re­gulérní hřiště. Nyní se mužstvo při­hlásilo k účasti na proponovaném turnaji pražských nakladatelství. A aby st hráči připadali stále mladí jako za studentských let, zvou ke hře mezi sebe l svoje bývalé učitele z jakulty (Toncar, dr. Červenka af.L A snad ještě pro historii učitelské­ho sportu zaznamenejme, kdo hraje: Parkán, Roztočil, Vohradnlk, Přikryl, ježek, Jiří Novotný, Fr. Novotný, Ne­beský, Marek, Kunst, Kračman a ob­čas ještě někteří z těch více zane­prázdněných nebo přizvaných fKrač­man st.). jedinou podmínkou je ama­térismus a chuť ke hře. JOSEF VOHRADNlK, PRAHA. < '*.'4 i'iiy Kresba Lubomíra MATOUŠKA VELKÝ SVÁTEK NAŠÍ ŠKOLY V slavnostní síni pražské Nové ladniee se v úterý 24. června t.r. shromáždily desítky vy­nikajících učitelů, ředitelů škol a školských pracovníků, aby se zúčastnili oslavy význam­ného Jubilea české školy — stého výročí uzá­konění povinné osmileté školní docházky v Če­chách, na Moravě a ve Slezsku. U příležitostí této oslavy bylo vyznamenáno na 150 vynika­jících pedagogů, kteří se zasloužili o rozvoj našeho školství, zejména v období 1. republiky. Mezi zasloužilé učitele a školské pracovníky přišli také zástupci oddělení školství a vědy byra ÚV KSČ soudruzi dr. A. Vaněk a RSDr. F. Malý, zástupci odborové organizace a jiných společenských organizací, obou národních mi­nisterstev školství. Přítomen byl rovněž státní tajemník Kanceláře presidenta republiky dr. Ján Pudlák. K shromážděným pedagogům pro­mluvil ministr školství ČSR prof. Ing dr. Vili­­bald Bezdíček, DrSc. Ocenil mimo jiné význam školského zákona z roku 1869 a charakteri­zoval jej jako normu, které byla na svou dobu nesporně pokroková. Liberální duch zákona byj přirozeně poplatný politické situaci doby, ve které se zrodil, v době, v níž se začaly formo­vat progresivní síly teprve se vytvářejícího proletářského uvědomění, aby se brzy poté za­čaly prosazovat daleko důrazněji a na Interna­cionální platformě. S pohnutím si uvědomujeme, řekl dále mi­nistr, jak významnou úlohu měla vzdělanost našeho lidu, jak vytvářela a formovala nejen myšlení, ale i jeho charakter, u něhož touha po pravdě, pravdivosti života a boj za pravdu se staly životní zákonitosti. Šíře i hloubka vzdělanosti to byla, kterým náš lid prokazoval vysokou společenskou angažovanost, v níž bo­joval za ušlechtilé cíle, za lidské hodnoty, za sociální Ideály, za pokrok, za práva a svobo­du. Ministr pak naznačil nesmírně odpovědnou úlohu učitele v socialistické společnosti, která osvobodila člověka od nedůstojných pout, jimiž byl svazován ve svém rozletu. Tato společnost žádá stále morálně kvalitnější lidi, kteří by si byli vědomi své odpovědnosti vůči rodině, své­mu lidu a celé společnosti. Učitel v tomto směru musí sehrát rozhodující úlohu, neboť mu náš lid svěřuje ve svých dětech svou bu­doucnost. Proto chceme vysoce vyzdvihovat ony individuality a jejich dílo, které navzdory nepřízni poměrů daly naší vzdělanosti maxi­mum ze své tvůrčí potence, a na ní dokumen­tovat onu ryži a vysoce čestnou hodnotu člo­věka a hledat vzory pro tvůrčí impulsy sou­časnosti. Tento odkaz se nám logicky jeví jako nezbytná hodnota pro naši dnešní i perspek tivni činnost. Ministr vyzdvihl dále tvořivou aktivitu učitelů a zvláště ocenil úsilí těch uči­telů a školských pracovníků, kteří pečují o to, aby naše škola dostala to, co nejvíce potřebu­je — klid, potřebný prostor, všestranné spole­čenské porozumění a racionální pespektivu. Připomenul, že moderní civilizace nutí člověka na této planetě znásobit schopnost svého Inte­lektu a právě škola má tomuto zákonitému vý­voji nejen stačit, ale dokonce jej předstihovat. |e pro nás nezbytné, máme-lt zůstat věrni du­chovní vyspělosti našeho národa, abychom uči­nili školu živoucí silou v tomto společenském pohybu. Současná doba požaduje, aby učitelé považovali za svůj čestný úkol organizovat a řídit výchovu mladé generace v duchu marx­­lenínských idejí, k vědeckému světovému ná­zoru, k budováni vyspělé socialistické a komu­nistické společnosti, k vlastenectví a k prole­­tflřskému internacionalismu, k mírovému smý­šlení a k zastávání humanitních ideálů. V závěru vyjádřil ministr přesvědčeni, že učitelstvo hledá a nachází svůj správný postoj a cestu vpřed, která je v souladu s existenč­ními a vývojovými podmínkami naši republiky. Zdůraznil rovněž pozitivní přistup k realizač­nímu programu květnového pléna ÚV KSČ jako správného východiska ke konzolidaci našich společenských poměrů. Po projevu ministra školství promluvil 0 vý­voji české školy v posledních sto letech za­sloužilý učitel dr. Karel Čondl. Po tomto pro­jevu, odevzdal ministr Bezdíček vynikajícím pedagogům vysoká státní vyznamenáni a od­znaky a diplomy s čestným titulem Zasloužilý učitel a Zasloužilý školský pracovník , Důstojnóu oslavu ukončilo Pěveqké sdruženi pražských učitelů hudební ódou Sláva tobě, synu. . • stv * Seznam vyznamenaných — dokončeni z minu­lého čísla. Vláda České socialistické republiky propůjčila čestný titul Zasloužilý školský pracovník Janu ANDRYSOVI, okresnímu školnímu inspek­toru v důchodu v Hodoníně, Josefu DUDKOVI, referentu pro školství a kul­turu ONV v důchodu v Kunštátě, Josefu ROKYTOVÍ, okresnímu školnímu inspek­toru v důchodu v Třebíči, Bohumilu ŘEZNÍČKOVI, okresnímu školnímu inspektoru v důchodu v Kroměříži, Adolfu ZUKALOVI, tajemníku školského odbo­ru v důchodu v Moravském Krumlově, Aloisů BAĎUŘÍKOVI, okresnímu školnímu in­spektoru v důchodu v Jistebnlku n. Odrou, Janu DLUHOSQVI, pracovníku krajského výbo­ru Odborového svazu pracovníků školství a a vědy Severomoravského kraje v Ostravě, Františku DVOŘÁČKOVI, okresnímu školnímu inspektoru v důchodu v Olomouci, Emilii GUDRICHOVĚ, odborné inspektbrce v dů­chodu v Opavě, Antonínu HROZKOVI, okresnímu školnímu inspektoru v důchodu ve Frýdku-Místku, Josefu KUBÍČKOVI, okresnímu školnímu inspek­toru v důchodu v Lošticich, Václavu KOUŘIMOVI, vedoucímu pedagogicko­­organizačniho odděleni bývalého Ústředního ústavu pro další vzdělávání učitelů, v dů­chodu v Praze, Valentinu VÁLEČKOVÍ, okresnímu školnímu in­spektoru v důchodu v Ostravě, Bohumilu TRNKOVI, školnímu inspektoru při­dělenému zemské školní radě, v důchodu v Přibyslavi.

Next