Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1970 (XX/27-52)
1970-07-09 / No. 27-28
's f IQ 4 V politice se praktikuje celý systém prostředků antikomunistického boje. Socialistická soustava je obklopena sítí regionálních vojenských seskupení. Podporují se nej agresivnější politické strany a pučistické kliky. Všemi způsoby se brzdí sjednocování sil mezinárodního komunistického, socialistického národně osvobozeneckého hnutí. Stále a se uplatňuje osvědčené heslo římských Césarů: Divide et impera! Rozděl a panuji Bezmezné se podporuje rozbíječská úloha pravicových vůdců sociální demokracie, revizionistu, regenátů odštěpenců našeho hnutí, neodpověda ných dobrodruhů a provokatérů. Do socialistických zemí jsou vysílání v různém převlečení specialisté pro antikomunismius a antisovětismus, kteří se pokoušejí zde vytvořit pátou kolonu zrady. Za dolary a příslib kariéry jsou získáváni politikové, pracovníci sdělovacích prostředků a kulturní fronty. Největší naději ovšem vkládají imperialisté do vnitřních rozporů v komunistickém hnutí. Nadšeně kvitují a popularíV ekonomice se obratně používá pružné a diferencované taktiky nátlaku i lákadel. Vzpomeňme např. na velikou hru s Marshallovým plánem nebo nadšenou podporu Sikova ekonomického podvodu, který měl srazit československou ekonomiku na kolena a přivést ČSŠR do područí Západu, a naopak na všemožnou sabotáž rozvoje socialistické ekonomiky NDR. proti imperialismu a válce, za socialismus a mír. Avšak právě proto imperia, listě nešetří sil a prostředků, aby se pokusili o únik ze smrtelného nebezpečí. Brutálně potlačují pokroková hnutí ve vlastní zemi. Organizují fašistické vojenské převraty a intervence v bývalých koloniích, které se osvobodily. Proti největší síle světového socialismu — společenství socialistických zemí v čele se Sovětským svazem — si netroufají útočit přímo svou vojenskou silou. Tím více však usilují o vnitřní oslabení socialistické soustavy. Používají k tomu všech cest a všech metod — v oblastí ekonomiky, politiky a zejména v oblastí ideologie. První kroky směřují k soustavným pokusům o narušení jednoty socialistických zemí a celého mezinárodního revolučního hnutí. 2. Představitelé soudobého imperialismu jsou si dobře vědomí, že naše historická epocha je obdobím, kdy Jejich aspirace na uchvácení světovlády byly odraženy, kdy jejich koloniální říše se rozpadají v základech a kdy stále mohutnější většina lidstva se účastní boje 1. Naše mládež vyrůstá v podmínkách socialismu a přijímá všestrannou péči jako samozřejmost. Nepoznala život v kapitalismu. Není svou životní zkušeností imunizována proti infekci buržoázni ideologie, která velmi obratně zastírá třídní vykořisfovatelskou podstatu kapitalismu a imperialismu. Ve všech socialistických zemích nutno počítat se dvěma základními skutečnostmi: V. Naše politickovýchovná práce probíhá za ztížených podmínek vytvořených chybami před lednem 1968 a krizovým obdobím po lednu. To vše je třeba naší mladé generaci přesvědčivě doložit a vštípit. Jediná záruka naší národní svébýtnosti a státní samostatnosti a suverenity je ve spojenectví se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi. Socialistické vlastenectví je neodlučně spjaté se socialistickým internacionalismem. Jediná cesta k nápravě věc1 lidských je přechod lidstva k socialismu. Jediný účinný boj proti válce je boj proti imperialismu a za upevňování sil socialistické soustavy. Jediný reálný humanismus je vědecký socialismus, marxismus-leninismus. Všechny ušlechtilé snahy Komenského jsou obsaženy v programu ideologické, politické a morální výchovy naší mládeže. ký socialismus Marxův a Engelsův odhalil skutečnou hybnou sílu společnosti: „Dějiny světa jsou dějinami třídního boje.“ A až po prvním vítězství socialismu nad kapitalismem ve Velké říjnové socialistické revolucí mohl Lenin vyhlásit, že souběžně s revolucí sociální bude probíhat revoluce kulturní, veliký rozvoj školství, vědy a kultury, všestranné výchovy pracovní, politické i morální. Teprve po odstranění třídní společností a při výstavbě společnosti beztřídní je možné uskutečnit vše dobré, oč tolik usiloval Komenský. Na otázku, kdy začít s diferenciací školství, dáváme tuto odpověď: Všestranný výzkum, provedený v různých zemích, přinesl jednoznačné a shodné výsledky. Posuzujeme-li projevy nadání, popř. zájmu, a předpovídáme budoucí volbu povolání, dopustíme se ve věku 10—11 let asi 80 °/o chyb, avšak ve věku 14—15 let získáme naopak 80 % správných výsledků. Z tohoto faktu nutno vyvodit závěr, že pro většinu dětí fe diferenciace účelná až na škole II. cyklu. Bylo by však chybou tento závěr absolutizovat. Je třeba uhájit i platnost dílčí antiteze, že mimořádné nadání, umělecký talent apod. se může projevit i dříve a je tudíž třeba jej poznávat a rozvíjet. Již na škole I. cyklu nutno zavést doplňující náročnější výuku a výchovu. Úspěšné výsledky je třeba vyjádřit i na vysvědčení např. poznámkou, že žák projevil zvláštní nebo mimořádné nadání a prospěch v určitém oboru nebo oblasti. Jde o otázky, kdy, co a jak diferencovat v obsahu škol různého typu. (b) Diferenciace 4. zabezpečuje kvalitnější přípravu i pro povolání, což je žádoucí zejména v náročné epoše vědeckotechnické revoluce. 3. odlehčuje základnímu programu vysoké školy a dovoluje vyšší odbornou koncentraci, intenzitu i event, zk&ácení studia na vysoké škole, 2. přivádí na vysoké školy studenty vyzrálejší — ve věku 19 let. Soustava učňovských a odborných škol 2—41etých připravuje mládež pro vybrané zaměstnání. Je však i zde zabezpečena možnost doplnit si plné všeobecné středoškolské vzdělání a popř. pokračovat ve studiu na vysoké' škole. Naše dnešní 121etá SVVS věnuje přípravě na vysokou školu jen 3 roky. Varianta čtyřletá má především tyto přednosti: 1. umožňuje podstatně lepší přípravu pro vysokou školu, zejména též žádoucí přípravu jazykovou, Čtyřleté gymnasium slouží hlavně přípravě pro studium na vyscké škole. Abiturientské kursy však umožňují doplnit přípravu pro zaměstnání. Jednotná základní škola zabezpečovala povinnou školní docházku po dobu 9 let ve věku 6—15 let. Jsem přesvědčen, že nejlepší časový rozvrh měla první revoluční přestavba našeho školství, projektované s. ministrem Zdeňkem Nejedlým. (a) Časový rozvrh Dovolte, abych k diskusi předložil svůj osobní názor na oba problémy. Ústřední význam 'mají dvě skupiny problémů. Jsou to: Ja) délka základní školy I. cyklu a škol II. cyklu, (b) uskutečnění diferenciace vzdělání. základní školy, zbavit ji některých dřívějších nedostatků a vyřešit dosud sporné otázky. 3. má vysokou ideovost, usiluje, aby vychovála mládež v přesvědčené stoupence a budovatele socialismu. ’ Chceme obnovit koncepci jednotné 2. sjednocuje široký a hluboký společný základ vzdělání s péč' o rozvoj Individuálního nadání a zájmu, Jednotná socialistická škola má ovšem své kvalitativní zvláštnosti: 1. vytváří předpoklady pro opravdovou demokratizaci školství, chce dát všem dětem a všude možnost dosáhnout nejvyšší úrovně vzdělání, Naše země má veliké tradice v úsilí o vytvoření jednotné základní školy. K otřesným paradoxům roku 1968 patří též skutečnost, že v téže době, kdy u nás probíhala destrukce jednotné školy, celý svět koncepci jednotné školy jednomyslně přijal a zaváděl. Svědčí o tom publikované materiály UNESCO a informace o uskutečňované školské reformě v mnoha zemích. Dovolte, abych ve stručném souhrnu připomněl některé pasáže ze svého úvodu k diskusi o stavbě a činnosti naší školské soustavy. III. Soustava škol I. a II. cyklu nových' poznatků fyziologie vyšší nervové činnosti si vyžádá jen minimálních nákladů. Jde o teoretickou instruktáž a praktický metodický výcvik zúčastněných pracovníků a zhotovení vhodných pomůcek — v podstatě zvláštních sestav hraček. Imperialismu. Přesvědčit je, že jediná cesta k zabezpečení světového minu je upevnění obranných sil socialistické soustavy a přechod lidstva k socialismu. Ukázat jim, co všechno se bude moci ve prospěch člověka udělat, kolik bytů, škol, nemocnic, laboratoři i hřišť a koiupališť postavit, až nebude třeba vynakládat miliardy na smrtonosné zbraně. Mladí musí pochopit, že jediný účinný boj proti válce je boj proti imperialismu. Klíčový význam v komunistické výchově mládeže má soustavný ofenzivní a přesvědčivý boj proti všem variantám revizionismoi a buržoázni ideologie, zejména proti novopozitivismu, novotomismu, existencialismu, technokratismu, scientismu, proti teorii elit, teorii konvergence kapitalismu a socialismu, teorii „lidového“ kapitalismu aj. Statisíce našich vysokoškoláků a příslušníků inteligence jsou vystaveny téměř jednostrannému vlivu antikomunistické ideologie, jemuž se z naší strany dostatečně nečetl. Imperialismus s úspěchem využívá velmi nenápadných a nevtíravých forem. K významnému poznatku vědy a techniky jsou připojeny jakoby okrajově světonázorové závěry nebo glosy. Román nebo detektivka obsahuje mezi řádky antikomunistické poznámky z úst sympatického hrdiny atp. atd. Na vědeckých sjezdech a konferencích lze z úst vynikajících fyziků, fyziologů, techniků aj. slyšet otevřenou propagaci idealismu nebo dualismu •> odmítání materialismu. O většině těchto vědců platí Leninova poznámka, že v laboratoři jsou přirozenými materialisty a právě proto mají vědecké úspěchy, avšak jakmile přejdou k filosofickému zobecňování, propadají oficiálnímu katedrovému idealismu a fideismu. Odborné příručky, monografie a časopisy západních zemi obsahují velké, množství těchto ideologických statí. Slavný odborník v kybernetice publikuje vynikající matematické zpracování řady problémů, avšak současně vydá filosofickou zmateními. Věhlasný experimentální fyziológ propaguje spiritismus. Světoznámý neurochirurg rozvine duchapiázdnou obhajobu dualismu a agnosticismu. Mladí adepti vědy jsou oslněni opravovými výsledky vědy a přejímají současně ideologický balast. V oblasti umění je naše mládež přímo zaplavována všemi výstřelky Západu — v hudbě, tanci, odívání, účesu, chování, mluvě i zpěvu. Nebylo by prospěšné vytvářet umělé přehrady a pasivně chránit mládež před těmito vlivy. Naopak, jediná cesta je aktivní imunizace. Vyzbrojit mládež pevnými zásadami vědeckého světového názoru, socialistické morálky a socialistického uméní. Lze toho dosáhnout jen soustavným ideologickým bojem ve vědě, v estetice a v etice. Zde mají hlavní úlohu naši vědci, kteří jsou vynikajícími odborníky a zároveň zásadovými marxisty-leninovci. Oni mohou v kritických a polemických statích „oddělit zrno od plev“. Vzor mají v Leninově Materialismu a empiriokriticismu. Lenin nikdy neodmítal a nepopírai platnost experimentálně získaných fakt ani matematickou formulaci zjišťěné zákonitosti. Rozbíjel však na padrť neoprávněné generalizace a nepodložené filosofické a světonázorové zájvěry. govažuji proto za mimořádně závažný úkol připravit kritické a bojovně polemické příručky, monografie, popř. sborníky statí, v nichž by se s nejvyšší mírou přesvědčivosti, na základě nezvratných argumentů sváděl soustavný boi se všemi soudobými pokusy o zneužití vědeckých poznatků proti dialektickému materialismu. Náš světový názor je plně založen na vědě a nikdy nemůže být s opravdovou vědou v rozporu. Znovu to ostatně potvrzují všechny veliké objevy posledních desetiletí. Vážené soudružky a soudruzi, čeká nás všechny velmi náročná práce. Především práce nejvýznamnější, neprávem označovaná za všední, každodenní. Jen na základě těchto praktických zkušeností můžeme vypracovat dobré zásady školské politiky a provést prospěšné změny ve stavbě a činnosti naší školské soustavy. Největší úsilí musíme dnes věnovat politické a morální výchově mladých generací. Vytvoříme tím záruku zdravého vývoje našeho národa a předpoklad úspěchu v dalším budováni socialismu. Pevně věřím, že naši učitelé, vychovatelé, organizátoři a všichni pracovníci ve školství vynaloží všechny své síly, znalosti a zkušenosti, aby své historicky významné úkoly se cti splnili. --------------- PŘÍLOHA UN --------------Projev na XIII. Uherskobrodských dnech j. A. Komenského dne 1. července 1970 USKUTEČŇOVANÍ MYŠLENEK J. A. KOMENSKÉHO V NAŠEM SOCIALISTICKÉM ŠKOLSTVÍ Prof, MUDr. JAROMÍR HRBEK, DrSc., člen korespondent ČSAV, ministr školství ČSR Ve svém projevu ke Dni učitelů 1970 a v referátu na slavnostním shromážděni Karlovy university v Karolinu v předvečer výročí narození J. A. Komenského dne 28. března 1592 jsem zdůraznil, že pedagogické dílo J. A. Komenského přineslo tak revoluční zásady, program i metody, že je i po třech stoletích aktuální, platné a v mnoha směrech dosud nesplněné. Základní postuláty Komenského nesplnila a nemohla splnit ani společnost feudální ani společnost kapitalistická. Teprve v socialismu jsou dány předpoklady pro jejich plné uskutečnění V životě a díle velikého Učitele národů nalézáme další revoluční a pokrokové rysy. Je to Komenského úsilí reformační, navazující na tradice husitské, jeho aktivní politický boj proti Rímu a Habsburkům, jednota jeho horoucího vlastenectví a internacionální solidarity, jeho humanismus, jeho ostrý aspekt sociální, vyjádřený ovšem kódem náboženským, Komenského odsouzení válek a ieho výzvy k mfru. Dovolte, abych se dnes zabýval otázkou, které myšlenky Komenského uskutečňujeme v našem sooialistickém školství a jaké problémy přitom vyvstávají.