Učitelské Noviny, leden-červen 1971 (XXI/1-25)

1971-01-14 / No. 2

informujeme: K objasňování vzniku a historie KSČ vydá MŠ v součinností s SPN pro žáky ZDŠ tyto knihy: Jan Hostáň: Před 50 lety se zrodila KSČ. Publikace je určena žákům nejmladšího věku s rozsahem cca 32 stran. Vyjde v I. čtvrtletí 1971. Výběr článků z časopisu Kohoutek (uspořádal F. Janda). Jde o vhodné článk • e obrá*ky zveř»*něné v tom­to dětském časopise ve 20. a 30. letech. Vyjde v I. pololetí 1971. Julius Fučík: Reportáž psaná na oprát­ce. Vyjde v březnu 1971. Sborníček revolučních a mládežnic­kých písní. Bude obsahovat výběr vhodných písní pro potřeby dět­ských a mládežnických kolektivů pří kulturní činnosti, na besedách, shromážděních ap. Vyjde v I. čtvrt­letí 1971. E. Zetkinová-Milovidová: Mládí V. I. Lenina. Z dalších knih vydaných k 50. vý ročí KSČ doporučuje MŠ pro ZDŠ: A. Zápotocký: Barunka, J. Vladislav: O Bité Karolíně a Černé Karolíně, J. Vladislav: O pasáčkovi a zámku na zlatých řetězech, Nad námi plála rudá vlajka čistá M. Gazda-Sosnar: Jurášek. F. Hrubín — Zábranský: je nám dob­ře na světě. A. Horníkové: Rudí průkopnící. G. Fučíková: Život s Juliem Fučíkem, A. Zápotocký: Vstanou noví bojovníci, R. Jašík: Na břehu průzračné řeky, P. Jilemnický: Vítězný pád. Cestou za mládím světa (Sborník), KSČ v obrazech, Bezděková: Říkali mí Lení. Z. Beráková: Zkouška dospělostí, J. Fučík: Milujeme svůj národ. K. G. Zukov: Vzpomínky a úvahy, L. Tolstoj: Kavkážský zajptec,. ............ M. Gorkij: Život zbytečného člověka. REDAKCE UČITELSKÝCH NOVIN i její Členové děkují všem cte-NÁŘUM a DOPISOVATEĽOM ZA PŘÁ­NI DO NOVÉHO ROKU, KTERÁ OBDRŽELI, A UPŘÍMNĚ JE OPĚTUJÍ. OHLAS NA VÝZVU Děkujeme Vám upřímně za zveřejnění naší výzvy Kdo pomůže — poradí v UN­­-48, s kterou jsme se obraceli na škol­skou veřejnost o radu, jak opravit náš projektor F.pilux. Po zveřejnění jsme dostali obratem odpověď od Josefa Rolič­ky, učitele v Luži, který nám zaslal jas­ný návod s technickými nákresy a po­­pfcem, podle něhož budeme moci pro­vést opravu. Prosíme, abyste tímto dopi­sem vyjádřili dík jemu i učitelské veřej­nosti za to, jak pomáhá v nouzi. Naše naděje v hloubavost a šikovnost našich školských pracovníků nebyly marné. VÁCLAV MATUŠKA, pomocná škola internátní, Staré Čívice SPOLUPRÁCE - ÚSPĚCH Na ostravské ZDŠ s rozšířeným ja­zykovým vyučováním v Matiční ulicí vyučuje v tomto školním roce ruské konverzaci ve vyšších třídách Zoja Borisová. lektorka ruského jazyka z Leningradu, která kromě toho působí í ve skupině ruského jazyka v měst­ském pedagogickém středisku. Dosavadní zkušenosti s působením Z. Borisové na ZDŠ jsou velmi dobré, právě tak jako vztahy mezí ní a na­šimi učiteli a dětmi. Před vánocemi přijela do Ostravy zástupkyně minis­terstva školství SSSR Maja Petrovna Cabinová, aby se přesvědčila o půso­bení Z. Borisové. M. P. Cabinová na­vštívila hodiny vedené Z. Borisovou 1 hodiny ruského jazyka vedené Julií Dlutoošovou a při konzultaci s ředi­telkou školy se o práci obou soudru­žek vyslovila pochvalně, stejně Jako projevila uspokojeni z dobré výslov­ností a z dobrých jazykových znalostí dětí. Při své návštěvě zhlédla M. P. Ca­binová školní jazykové laboratoře, prohlédla sl Síň hrdinů a nakonec navštívila 1 městské pedagogické stře­disko, kde byla informována o práci skupiny ruského jazyka. Při závěreč­ném hodnocení v domově mládeže vyzdvihla M. P. Cabinová prácí J. Dluhošové, znovu projevila uspokoje­­slovíla dík 1 Z. Borisové za její práci ní s výsledky vyučování u dětí a vy­­pro ostravskou mládež i pro naše uči­­tele. JAROMÍR VLČEK, vedoucí odboru školství, Ostrava z cesty do školy nebo ze školy. Jeden z nich chodil dokonce z Mrklova do Jilemnice, šest kilometrů denně pěš­ky tam a šest zpátky a za osm let neměl ani den absence A tak když na to myslím, jak ta cestička do školy zarůstá a jinou vyjíždějí kola autobusů, je mi někdy našich dětí líto. D. DUŠKOVÁ-PATZOVÄ, Jilemnice NECHOĎ K NÁM..: Bolesti v mém životě mi pomáhal zmáhat vrozený humor, který mě do­provází dosud i v mých dvaaosmde­sáti letech, a protože je tomu právě čtyřicet pět let, kdy jsem nastoupila místo na pomocné škole v Jihlavě, dnes zvláštní škole, která slaví pěta­­čtyřicetileté jubileum, posílám vám tuhle historku: Tehdy o zvláštní školy mezi uči­teli nebyl zájem, nebot v nich byly většinou děti slaborrtyslné, které pa­třily do léčebného ústavu, děti cho­ré nervově, děti s výstředním jedná ním: Sám inspektor, když mě usta­novoval, mi řekl, že zatím a tento druh škol zájem neprojevil, ale že se na mne přijde brzo podívat. A přišel už za necelý týden. Kolegové mě upozornili, že je to velmi vážný pán, někdy zamračený, že sé ho děti bojí, nehlásí se a učitel je potom za to kárán. Připravila jsem proto děti na jeho návštěvu, že k nám při­jde starší hodný pán, kterému se říká inspektor, a že musí být hod­né. Pak přišel. Zaklepal, honem jsem skočila zavřít okno, aby nebyl prů­van, pak jsem přiskočila ke dveřím a otevřela, a sotva vešel, uvítala ho slabomyslná Mánička: — To koukáš, inspektore, jak naše učitelka skáčel Jako zajíci Inspektor trochu strnul, ale to ut jsejn mu šeptala, aby se trochu po­usmál, a když se udiveně ptal proč, říkám mu. potichu, že proto, poněvadž je moc velký pán, kterého by se ji­nak děti bály. Zakroutil hlavou, ale pokusil se o úsměv, jenže vtom vy­skočil z první lavice Čeněk, chytil mě za rukáv a křičel, jestli pan in­spektor bije děti... Uklidnila jsem ho, že pan Inspektor je hodný pán. Usedl, ale nervy mu v ebličejl cu­kaly. I inspektor byl rozrušen. Rych­le prohédl první zápis v třídní kntze a když st všiml, že tam mám seštt s nadpisem Denní záznamy o žácích, řekl, že se na to někdy přijde po­dívat, a vzápětí byl pryč. Na od­chodnou jen podotkl, že mám nějak divně zvedené děti, ale víc už ne­­řekl, protože Čenda vylezl zpod la­vice a povídá mu: Tak ut jdeš, in­spektore? Už k nám radši nechoď. Taková byla má inspekce na po­mocné škole ... ale přesto jsem do­stala pochvalu. JOSEFA DOLEŽALOVÁ, Šumperk .U SOCIALISTICKÁ ŠKOLA je Časopis pro maxistickou pedagogiku a socialistickou výchovu, který se za bývá zásadními a aktuálními otázkami celé výchovně vzdělávací soustavy. Je spojovacím článkem mezi pedagogickou teorií a praxí, tribunou pro výměnu názorů a zkušeností z praktického uplatňování konsolidačního úsilí, usne­­sení ŰV KSC, směrnic a pokynů mini­sterstva Školství ve školách a výchov­ných zařízeních. Časopis přináší také informace o školských systémech v so­cialistických 1 jiných zemích, referáty a diskusní příspěvky z významných kon ferencí a aktivů, recenze nejnovější naší i světové pedagogické literatury. Z obsahu posledních čísel upozorňuje­me alespoň na článek doc. dr. B. Ku­­jala „Problémy všestranného rozvoje člověka v marxistické pedagogice“ a článek „Zásady reformy Školského systému v BLR“ (4 číslo). 5. čís slo přináší některé z významných referátů zahraničních i našich věd­ců na loňské konferenci o komu nistické výchově. Socialistická škola vychází v SPN y Praze desetkrát ročně. Cena jednot­livého čísla je 3,50 Kčs. CESTIČKA DO ŠKOLY Už dávno není, ce bývala a Jak o ni zpívá dávná písnička. Jezdím jako brigádnice učit něja­kou tu hodinu do okolních obcí, a tak mám možnost vidět dnešní mlá­dež i mimo své bydliště. Kde jsou ty doby, kdy se chodívala pěšky na Sněž­ku za východem slunce anebo na dlouhé, pěší výlety. Dnešní žáci by to asi nedokázali. Soudim tak podle toho, že když jsme jednou zařadili do školního výletu asi hodinový pochod, naříkali a hořekovali, že kdyby něco takového tušili, nebyli by se zúčast­nili. Naše děti dnes raději čekají půl hodiny na autobus, než by leckdy hezkou cestu domů prošly pěšky a byly přitom i dřív doma. A o jejich chování v autobuse by se dalo vy­právět dlouho. Přemítala jsem o tom nedávno, když tak plny energie řádily v autobuse, oč by bylo lepší, kdyby svou energii vybily pěší cestou domů. A zažily by přitom jistě řadu pozoruhodných vě­cí. Aspoň ml dávní kolegové vždycky vzpomínali, že nejhezčí zážitky mají ZE ZÁVAZKŮ K 50. VÝROČÍ KSČ Okresní dům pionýrů a mládeže v Hořovicích uzavřel řadu závazků, tý­kajících se jak zvelebování města a veřejně prospěšných prací, tak výcho­vy mládeže k socialistickému vlaste­nectví, proletářskému internacionalis­mu a vědeckému světovému názoru. Budou pomáhat pionýrským oddílům, a tak upevňovat a rozvíjet pionýrské hnutí na berounském okrese zvláště v politických, kulturních a sportov­ních akcích. Suplovaná hodina Učitelská práce není řemeslem a je k ní třeba hodně lásky a taktu, ale t důvtipu a Šťastných náhod. Je to tvůrčí prácě uí proto, že děti se střídají, kaidé je Jiné a mění se učiteli před očima. A tak se někdy učiteli lepí na paty neúspěch a jindy zase se zdaří práce k radosti Jeho i dětí. Nedávno mi vyprávěla Jedna z naSlch soudružek učite­lek po suplované hodině na prvním stupni... — Nevěděla jsem, že budu suplovat, proto Jsem zaved la s íáky hovor na vlastní předmět. Vyučuji zeměpisu, a tak Jsme se rozhovořili o nejbližším okolí školy a obce, pak jsme vykročili po republice a nakonec přes hranice do Evropy. Zkoušela Jsem, co uí děti znají, a protože jsem v té době probírala ve vyšších třídách Itálii a uvě domila jsem si, že mezi láky sedí malý Giovanni, jehož matka se nedávno přistěhovala k nám do Čech a pracuje na zdejším statku, obrátila jsem se k němu, aby sám dě­tem vyprávěl něco o Itálii. • Jeho maminka Je původem Češka, otec byl Ital. Žil ně­jakou dobu u nás, pak se přestěhovali do Itálie, kde si pronajal zemědělství, ale pak náhle zemřel. Matka roz­prodala hospodářství, vepře, zařízení, trakor, auto. Strži­la za to půldruhého miliónu lir, a protože byla nemocná, rozhodla se pro návrat do vlasti. Ta miliónová suma vy­volala ve třídě údiv, ale Giovanni uvedl překvapení na pravou míru. Všechny peníze prý vydala matka na to, že sí koupila zařízení do bytu a zaplatila cestu do Českoslo­venska. Vysvětlila jsem dětem, že počítání na liry je něco jiného než polítání na koruny, že italský milionář fe něco Jiného, než kdyby u nás měl někdo milión korun, a pak Jsme se Glovanntho ptali, proč se vraceli do Cech. Vyprávěl, že maminka byla nemocná se srdcem, ale že se v Itálií nemohla léčit, protože operace by stála dva­krát tolik, kolik stržili za celé hospodářství — tří milió­ny lir, kdežto tady, v Cechách, operace nestála nic. Dneska je už opět zdravá, může pracovat a všichni jsou tu spokojeni, t Giovanntho sestra, která s nimi přijela a má malé dítě, na které dostává příspěvek, protože její manžel, Ital, zůstal ve své vlasti. Děti Giovanniho vyprávění sledovaly pozorně a se za­ujetím. jistě je nutilo k přemýšlení, zejména o tom smyslu, aby si vážily víc domova, aby začaly porovnávat a ujasňoval si, že nikoli všechno, co slyší o cizině, je tkové, jak se vypráví, a v neposlední řadě t to, že teprpe lidé, kteří na vlastní kůži poznají poměry venku, dove­dou ocenit péči o lidi u nás. — I pro mne to bylo poučením, končila své vyprávění učitelka, protože budu moci při výkladu o Itálii použít praktických a konkrétních příkladů, které jsem náhodně získala při suplované hodině, jež se změnila v neformální a téměř ukázkovou hodinu politické výchovy... Nemálo lidí u nás často pomlouvá poměry. A zhusta jsou to právě ti, jejichž pracovní úsilí neodpovídá snahám a úsilí o zvýšenuí životní úrovně. A jsme t málo hrdí na svou socialistickou skutečnost a často hledáme to velké a lepší někde za hranicemi, místo abychom sami pomá­hali a abychom mládež získávali a vedli k lásce a hrdosti k naší socialistické vlasti. STANISLAV KOFROfl, Sedlec—Prčice ŠKOLY-------------------­k 50. výročí KSČ Stavíme se zcela jednoznačně za jednání prosincového pléna ŰV KSC. Jsme rozhodnuti plnit je upřímně a s přesvědčením až do důsledků. Jsme si vědom! toho, že všichni musíme vyvinout úsilí, abycihom zdolali se zdarem a brzy všechny obtíže, jež s sebou přinesla krizová léta 1968—69 a jež se projevily i na našem okrese. Nebylo jich málo, avšak my je odstraňujeme jak ve vý­chovně vzdělávací činnosti na školách, tak v mimoškolní práci s dětmi a mlá­deží a v kulturně politické činnosti mezi našimi spoluobčany cílevědomě a systematicky na základě plánu konsolidace našeho OV KSČ a ONV. Oba tyto orgány projednávaly v měsíci listopadu průběth a plnění úkolů konso­lidace ve školství v našem okrese. Závěry, jež z obou těchto listopadových zasedání vyplývají pro naší práci, jsou zcela ve shodě s úsilím OV KSČ c prohlubování jednoty KSČ a svedení rozhodného boje za plné uplatnění marxismu-leninismu v naší socialistické společnosti. Ve své školní činnosti budeme každý na svém místě nekompromisně vy­žadovat, aby každý pedagogický pracovník byl v ideově politické práci pří­kladem svým žákům i spoluobčanům; v mimoškolní činnosti se budeme podle svých schopností a ,sil plně angažovat v politické práci, hlavně v po­litických a státních orgánech a na úsecích, kde .to naše společnost potřebuje. Vzhledem k pěkným výsledkům soutěže Za školu krásnější, která probí­hala v okrese na počest 100. výročí narození V. I. Lenina a 25. výročí osvo­bození ČSSR a která značně přispěla ke konsolidaci poměrů, vyhlašujeme novou soutěž Za školu socialistickou. Věříme, že touto akcí dokážeme náš opravdový vztah k 50. výročí života a práce Komunistické strany Českoslo­venska. Pracovníci odboru školství a ředitelé škol okresu Krom»íž ZO KSČ učňovské školy obchodní v Berouně-Zavadilce na své členské schů­zi přijala usnesení, v němž vyjadřuje souhlas se závěry ÜV KSČ. Dokumenty Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ chá­pou soudruzi jako zdroj, z kterého budou čerpat ve výchovné práci školy a v mimohčební výchově. Veškerá práce bude zaměřena na konkrétní úkoly. Cílem ideově politické a učebně výchovné práce bude prosazování závěrů pléna ÜV KSČ. Jedrtotný výklad budou aplikovat zejména v občanské výcho­vě a v práci třídních učitelů i metodické komise. Závěry pléna ŰV KSČ jsou závazné pro všech třiačtyřicet. zaměstnanců školy. SVATOMlR FUKS, Beroun Pedagogičtí a správní zaměstnanci ZDš v Příboře, Jičínská ulice, spolu se školami, s kterými tvoří odborářskou skupinu ROH, uzavřely na počest 59. výročí založení KSČ závazky, jimiž chtějí přispět k všestrannému zkvalitněni ideové, politické a odborné práce ve výuce 1 v mimoškolní výchově. Učitelé se zavazují, že zpracují přednášky, které přednesou v SRPS, ROH, KSČ a v patronátním závodě; šest učitelů bude pracovat jako vedoucí PO, čty­ři učitelé v dobrovolné tělesné výchově; učitelé se žáky připraví slavnostní večery a akademie a vystoupí s programem na různých pracovištích. Školy 1 učitelé naváží spojení se Sovětskou armádou, zorganizují pro její příslušníky besedy a budou podporovat a rozšiřovat dopisování našich žáků s žáky socialistických zemi, převážně však s žáky sovětskými. V rámci veřejně prospěšných prací uzavřeli závazky, jejichž celková hod­nota činí téměř 32 000 korun. ZDENEK DEML, Příbor II. PLES PRACOVNÍKU školství, vé­dy A KULTURY se koná v sobotu 6. února ve 20 hodin v Klubu školství a kultury v Praze 1, Na příkopě 10. Na programu je předtančenl taneční­ho kroužku KŠK a Pražského taneční­ho klubu; hrají dva velké taneční or­chestry; každý návštěvník obdrží ke vstupence originální graficky list. Závodní výbory mobou objednat vstu­penky hromadně. Předprodej vstupenek od pondělí do pátku 16—21 hodin v Klu­bu školství ■ kultury (telefon 221 832). OMLOUVÁME SE dr. Josefu Bílkovi, řediteli gymnasia v Třeboni za chybné otištění křestního jména v UN - 1 v člán­ku __a drželi se za ruca. PIONÝŘI 3. ZDš v Klatovech připravuji k oslavě S0. výročí vzniku KSČ album vzpomínek a fotografii zasloužilých členů KSC a míst, která jseu na Klatovsku spo­jena s historií strany; další album, kte­ré chystají, je věnováno vzpomínkám učl telů-komunist A. NA POSLEDNÍM SJEZDU Společnosti pre racionálni výživu hovořil MUDr. S. Hej­­da o nedostatku kvalifikovaných učite­lek předmětu základy výživy a páče o dítě; doporučovat, aby nevhodné, nežá­doucí představy děvčat o výživě přijaté v rodinném prostředí, byly nahrazeny moderními a správnými spotřebními zvyk­lostmi a stravovacími návyky, k nimž je mohou vést jen kvalifikované učitel­ky, a zamítal z moderního hlediska ná­­zar, že předmětu může učit kdokuli, kdo umí vařit. ZAJÍMAVOU FORMU propagace péče o ochranu zdravf volili na ZDŠ ve Vít­kově v Opavskí ulici, kde této stránce výchovy věnuji velkou pozornost a spo­lupracuji se školním lékařem, Červeným křižem a příslušníky VB. V předvánoční době uspořádali v DPM zdravotnickou soutěž Výživa a zdravf, na níž se utkali vftízové soutěže Tří otázky mamince, kteron řídila učitelka Iva Vočková se zdravotní sestrou Pietrešovou. V MÉSlCI československo-sevětského přátelství zavítali žáci vítkovických škol do výcvikového střediska sovětských vojsk, kde předvedli velké recitační, hu­dební pásmo, zpestřené sportovními a tě­locvičnými výstupy. Velkého potleská se dostalo zejména Ščipačevovým Slokám lásky, recitovaným česky I rusky, dra­matizované pohádce, duu mladých klari­netistů a našim národním pfsnlm a tan­cům. SEZNAMKU S POVOLÁNÍM zavedli v Jab­lonci pro žáky, kteří opouštěj! koncem školního rokn školu a rozhoduji se o svém budoucím povolání; patnáctiletí žáci tu zfskávajf informace o různých povolá­ních v rámci kulturního a zábavného od­poledne, jehož program bývá mimo jiné doplněn hudbou a zpěvem; zajímavé by­lo například odpoledne, kdy na pořad přišly restaurace a potravinářský ob­chod, hledající zájemce pro obor číšní­ka, servírky, kuchaře, prodavače a aran­žéry. Bylo spojeno jak s ochutnáváním potravinářských výrobků, tak s ukázka­mi stolováni a společenského chováni. STOKRÁT VICE než v předválečné do­bě se dnes v Bulharsku vynakládá na vysokoškolské studium. Zatímco v roce 1939 bylo v zemi pět vysokých škol s deseti tisíci studenty a čtyřmi sty padesáti profesory, působf nyní na šes­tadvaceti bulharských školách více než šest liste profesorů. Kdežto v roce 1939 mělo slítni stipendium Iři sta studentů, získala v letošním školním roce štítni stipendium dvaadvacet tisíc studentů. KUBÁNŠTÍ STUDENTI středních škol n universitních přípravek se zavázali, že odpracuji na zemědělských brigádách, které se na Kubě pořfidajf již pět let pod heslem školy venkova, pětačtyřicet dní. V JUGOSLÁVII je na tisíc sedm set zá­kladních a středních škol s cizím vy­učovacím jazykem. Patnáct tisíc učitelů učf na těchto školách, na nichž se učí česky, maďarsky, albánsky, bulhar­sky, rumunsky, ukrajinsky, slovensky, turecky a italsky tři sta deset tisíc žáká. POD HESLEM Komsomol vesnickým školám byl zorganizován dvouletý patro­nát Komsomolu ned vesnickými školami, jehož iniciátorem je CV VLKSM. Jen v moskevské oblasti pmáhely komsomol­ské organizace stavět dvaapadesát škol, zúčastnily se rekonstrukce vlče než pat­nácti set školních budov a pomáhaly zařídit přes třináct set školních kabine­tů, knihoven, jídelen a pionýrských klu­boven. RUMUNSKÉ MÉSTO Hunedoara se ote­vřením nové vysoké školy stalo osm­náctým rumunským universitním městem. Nová vysoká škola je už 501. rumun­skou vysokou školou. Tlm se dostává z Rumunsko mezi nejpřednějšf státy svite hlediska vysokoškolského vzděláni, nebot na každých deset tisfc obyvatel tu připadá sedmdesát šest vysokoškol­ských studentů, kromě nich studuje v různých farmách večerního nebo dálko­vého studia dalších 150 000 studentů. UČITELSKÉ NOVINY nositel vyznamenáni Za zásluhy o výstavbu, vydává ministerstvo školství '.aské socialistické republiky ve Státním pedagogickém nakladatelství. Šéfredaktor: PhDr. VLADIMIR NOVÁK, CSc. Adresa: Praha 1, Na příkopě 12, tel. 224950, 224958-9. Vychází každý čtvrtek. Cena jednoho čísla 80 haléřů. Roční předplatné 36,80 Kčs. Tiskne MÍR, novinářské zš\ 'y n. p., závod 4, Václavské nám. 36, Praha 1. Rozšiřuje Poštovní no inová služní. Objednávky přijímá každá pošta a doručovatel. — Nevyžádané rukopisy se nevracejí.

Next