Učitelské Noviny, červenec-prosinec 1973 (XXIII/27-46)
1973-07-05 / No. 27
V průběhu vyhodnocování soutěže každého jednotlivce a určování pořadí uviděly děti filmy s dopravně bezpečnostní tématikou a pak již následovalo vyhlášení výsledků a odměňování vítězů cenami, které pro tento účel poskytl BESIP. Po celou dobu byla v prostoru chaty instalována výstava s dopravní tématikou pro mládež. Tato akce pracovníků dopravního střediska v Praze byla součástí jejich závazku, uzavřeného kolektivem provozně technického oddělení k 25. výročí Vítězného února a k 28. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Měla za úkol ověřit některé prvky práce se školní mládeží v dopravně bezpečnostní oblasti. FRANTIŠEK ERLICII, Krajské dopravní středisko Praha ČTENÁŘI NÁM PÍŠÍ... V květnu letošního roku uspořádal ZV ROH při Pedagogické fakultě v Ostravě besedu s posluchači 4. ročníku, nastávajícími členy ROH. Cílem tohoto setkání bylo seznámit je s posláním a úlohou odborů v naší společnosti i v jejich budoucí učitelské praxi. K dané problematice hovořili předseda krajského výboru Odborového svazu pracovníků školství a vědy M. Vykydal a kandidátka ÜRO PhDr. M. Frýbortová. Na ZDŠ v Kostelci nad Labem dbají na dobrou výuku v dopravní kázni a branné výchově. Oddělení VB v Neratovicích připravilo pro děti, ale i pro rodiče zajímavou přednášku o dopravních značkách, doplněnou filmem. Žáci si za pomoci třídních učitelek vybudovali cvičnou křižovatku, účastnili se akce krajského dopravního hříště, kde prokázali velmi dobré znalosti. Také výuka branné výchovy je velmi pečlivě připravována, žáci jsou podrobně seznamováni s topografií, zdravovědou a dalšími obory. Vydatným pomocníkem při všech těchto akcích je místní vojenská posádka. Začátkem června se zúčastnili pracovníci redakce přírodních věd Státního pedagogického nakladatelství geologicko-botanické exkurze učitelů přírodopisu z okresu Příbram. Jejím cíleni bylo poznání geografickogeologické stavby Šumavy a její charakteristické květeny. Organizační a odborné vedení zajišťovali příbramští učitelé. „Během exkurze jsme měli nejen možnost seznámit se s názory učitelů na knižní produkci SPN, ale přímo jiip také ukázat nejnovější publikace, které pro učitele a žáky škol 1. a 2. cyklu vydalo Státní pedagogické nakladatelství,“ napsali nám Rudolf Turek a ing. Jaromír Kletečka. Heda Kýnlová z Jičína se ve svém dopise zamýšlí nad přípravou žáků na školní výlet. Děti mají být seznamovány § trasou výletu, s historií i současností míst, která navštíví, nemají se zbytečně přetěžovat počtem kilometrů či zhlédnutých památek. „Nezáleží na tom, kolik pamětihodností s dětmi navštívíme, ale co si z celého výletu zapamatují.“ Anežka Horňáčková nám napsala o družbě okresů Trenčín a Uherské Hradiště. Při společných setkáních a vzájemných hospitacích si učitelé navzájem vyměňují své zkušenosti. Okresy nespolupracují jen na úrovni jednotlivých škol. Družba byla navá^na i mezi školskými odbory okresními výbory Odborového svazu a pracovníků školství a vědy. V Dětském domově ve Vizovicích na okrese Gottwaldov si dětí dopisují s kamarády ze SSSR, PLR, NDR, vyměňují sl s nimi dárečky, fotografie, seznamují s s životem zemí svých přátel. Dopisování je nejen zdrojem Internacionální, ale i vlastenecké výchovy, píše Marie Oškerová. Jiří Švec ze ZDŠ Stádlec na okrese Tábor se ve svém dopise zamýšlí nad prací venkovských učitelů. „Doba, kdy kantor bydlel ve škole, je v nenávratnu, a přece si myslím, že i dnes je na vesnici kantorská práce velmi potřebná. Jan Krch z Klokot a Václav Sýkora ze Slap, oba ředitelé málotřídních škol, rozdávali svým žáčkům v tomto roce naposledy vysvědčení a odcházejí na odpočinek. Jsou jedněmi z těch, kteří celý svůj život věnovali práci mezi dětmi, kteří srostli tělem i duší s vesnicí a jejími lidmi.“ V Hradci Králové zahájili letos oslavy MDD lehkoatletickým čtyřbojem žáků mateřských škol, informuje nás Antonie Suchardnvá. Dobrého nápadu se ujala sekce tělesné výchovy pří OPS v Hradci Králové a vyhlásila mezí mateřskými školami hradeckého okresu sportovní soutěž. Příští rok chtějí Hradečtí v započaté tradici pokračovat. Ga ZLEPŠIT SPOLUPRÁCI MEZI LÉKAŘEM A ŠKOLOU Dítě postižené specifickou vývojovou poruchou v oblasti čtení vyžaduje speciální přístup. Normální metody užívané k nácviku čtení selhávají á jejích intenzívní používání naopak nejen nepřináší žádané úspěchy, ale ještě žáku po zdravotní stránce škodí. Je proto třeba u postižených dětí navodit speciální techniku. Prvým úkolem učitele je rozpoznat a ověřit si, že se u dítěte jedná opravdu o specifickou vývojovou poruchu. Dobrým ukazatelem bude výrazně rozdílný úspěch žáka v jazyce českém a počtech. Pedagog by měl dítě v tomto případě doporučit k okamžitému vyšetření, a to bud na oddělení dětské psychiatrie nebo v pedagoglckopsychologické poradně, kde bude přesně stanoveno, zda je skutečně poruchou postiženo. Není správné, aby se vyučující pokoušel stanovit diagnózu. Souhlasím s námitkami učitelů, že tento nesmlouvavý postup klade nároky na velké množství odborných pracovníků a je pro stát značně nákladný. Z tohoto důvodu jsme v naší ambulanci vypracovali nápravné systémy. pro dyslektiky a dysortografiky. Pomocí těchto systémů lze dosáhnout úpravy čtení a psaní dokonce 1 bez pomoci odborných pracovníků. Tuto metodu lze však aplikovat pouze za předpokladu, že rodiče mají o školní prospěch dítěte sami zájem a jsou ochotni pracovat s ním přesně podle podrobného návodu. Praxe ukazuje, že u žáků, u nichž je intenzita postihu menší, dojde v přijatelné době bezpečně k nápravě. U intenzivních postihů, kterých je však poměrně málo, je pak nutné pečlivé, odborné a dlouhodobější vedení. Z hlediska nápravného pracoviště cítím nutnost zdůraznit, aby i učitelé respektovali pokyny, které dáváme postiženým dětem. Byla by jistě na místě také lepší spolupráce mezí nápravnými pracovišti a školami. BEDŘICH KAREIS, dětská psychiatrická ambulance OŰNZ Náchod ŠKOLNÍ ZEMĚDĚLSKÉ BRIGÁDY A RACIONALIZACE Nechť čtenář neočekává, že zde hodlám brojit proti brigádám žáků II. cyklu v zemědělství. Vím, že jsou zatím v mnoha oblastech nezbytně nutné a dokud to bude zapotřebí, budou se jistě uskutečňovat i nadále. Dobře vedená brigáda může být větším přínosem výchovného působení na žáky, než výchovná práce v lavicích. Zde však je jiný problém. Mnoho škol jezdí na zemědělské brigády, zejména na brigády bramborové, do vzdáleních oblastí, zatímco by mohly stejně dobře pomoci při sklizni brambor v blízkém okolí. Jezdíme například již několik let pomáhat sklízet brambory do okresu Bruntál. Přitom se v okolí Rožnova pod Radhoštěm a na Valašsku vůbec, jak známo, brambory pěstují a brigádníků je zapotřebí jako soli. Naproti tomu jsou v okolí bruntálských státních statků školy, které sem jedou například na dva půldny. Jistě by bylo lépe, kdyby každé škole byl přidělen „prostor“ pro bramborovou brigádu tak, aby se co nejvíce omezilo ježdění do vzdálenějších oblastí, kde je nutno žáky ubytovat a poskytovat jim celodenní stravu. Bvla by to především úspora pro zemědělce, návrh však musí přijít od nás. Že není situace zdaleka ideální, napovídá i skutečnost, že některé školy z téhož místa nebo z téže oblasti Jezdí na brigády každoročně na vzdálenější místa, zatímco jiné zůstávají v dosažitelném okolí. V takovém případě by bylo spravedlivější, kdyby se Jednotlivé školy střídaly tak, aby brigáda do vzdálenější oblasti připadla téže škole jednou za dva či tři roky. Není přece pro učitele výhodné. Jestliže jsou prakticky 14 dnů mimo domov, zvláště v době, kdy se ještě „zabíhá“ školní rok a kdy se pro školu stále něco dělá. Taková čtrnáctidenní pauza po skončení brigády znamená znovu začínat a to je obtížné pro učitele i pro žáky. Vím, že by vyřešení tohoto problému stálo hodně práce. Zároveň si však myslím, že by to byl výrazný příspěvek k racionalizaci ve školství, a že by se vynaložená námaha určitě vyplatila. FRANTIŠEK TYRALlK, učňovská škola v Rožnově pod Radhoštěm NEKUŘTE, ALE, íi Jen „hluší“ a „slepí“ mohou ignorovat skutečnost, že kouření, alkoholismus, snaha žít lehce a pokud možno bez povinností, ale se značnými nároky (na výhody pro sebe), se u mladých lidí snadno spojulí a u části mládeže vedou až ke kriminalitě. Honba rodičů za penězi a nedostatek času na děti takovému vývoji napomáhají. Bylo by však nesprávné dávat vinu jen rodině. V Učitelských novinách ze dne 7. července t. r. mne zaujal článek PhDr. Karla Jurka „Příčiny delikvence mládeže“ a stručná zpráva ze zasedání vlády ČSR, které se zabývalo mj. nutností účinnějších opatření v boji proti alkoholismu a toxikománii. Výslovně se tam hovoří o úkolech, které vyplývají mj. i pro školy všech stuoňů. Obě citovaná místa se vzájemně doplňují. Mělo by je číst co nejvíce pracovníků, jejichž profesí je práce s mládeží. Ovšem nejen je číst, ale pak také jednat. Obecně se např. uznává a zdůrazňuje, že učitel je ve výchovně vzdělávacím procesu nezastupitelný. Víme, že na mládež působí méně pouhá slova, více osobní příklad. Ale z čeho si mají brát příklad žáci, na letichž škole se sice nekouří v učebnách (protože tam se nesmí), zato se intenzívně kouří v místnostech dvou druhů: veřejně a bez nepříjemností ve sborovně, talně a s rizikem v jistých „intimních“ prostorách. Studenti vysokých škol jsou dospělí lidé. Přestává pro ně existovat mnoho zábran, jimiž byli vázáni na školách nižších stupňů. Pokud jde o kouření a alkohol, mají to zvlášť pohodlné. Prodejny občerstvení na vysokých školách a jejich fakultách bývají dobře zásobeny kuřivem, pivem, vínem apod. Po pravdě budiž řečeno, že i nápoji nealhokolickými. Ovšem, chtít leckde šálek mléka, znamená vydávat se v podezření dočasného výrazného poklesu inteligenčního kvocientu. Je vůbec logické, když vláda a ministerstvo jedná o postupu proti rozmachu kouření a alkoholismu, ale přímo v budově školy se příslušné zboží dodává studentům až na místo? Snad by nemělo stačit ani vysvětlení, že malá krabička cigaret je podstatně větším přínosem akumulaci, než sklenka mléka. Leckdy lze zhlédnout l nápis „Kouření zakázáno“ a pod ním stoly opatřené popelníky. V příslušném prostoru se samozřejmě bez omezení kouří. Televize má na diskutovaném stavu také svůj podíl. Chvíle očekávání, napětí, nervozita, rozrušení, soustředění atd. nemohou být často — jak se zdá — zahrány jinak, než s cigaretou v ruce a v oblacích kouře. Některé televizní programy Diné toho, proti čemu nejvyšší orgány vymýšlejí opatření, vyvolávají přinejmenším rozpaky. Jsou ovšem výjimky. Za všechny nutno poděkovat V. Traplovi jako autoru a Jiřině Švorcové jako lnterpretce jedné z hlavních postav ve hře „Jeden za všechny“. Ve chvíli, nabité „věcí příštích“ otvírá J. Švorcová přihrádku stolu. Podle všech zvyklostí by měla vyndat balíček cigaret a zapalovač. Místo toho se omlouvá, že se nasvačí; na stole se objeví jogurt! Ve společnosti se běžně považuje za známku dobrého vychování, nabídne-li se cigareta. Ze trestuhodnou neomalenost by se zajisté považovalo, kdyby se našel odvážlivec, který by takto nabídl sousedovi ve stejné společnosti třeba olomoucký tvarůžek! Co by ovšem bylo prospěšnější pro oba? Naznačený problém Je jistě složitější, než se na první letmý pohled zdá. Hlavní nebezpečí vidím v tom, když mladí lidé zjišťují nesoulad teorie s praxí, čím větší nesoulad, tím horší výchovný dopad. A právě zde bývá někdy rodina docela bezmocná. Doc. JOSEF SCHMIDTMAYER, CSc., elektrotechnická fakulta ČVUT Praha ODPOVĚĎ NA KRITIKU V Učitelských novinách číslo 23 ze dne 7. června 1973 byl uveřejněn dopis soudruha Ladislava Sonnka, ve kterém právem kritizoval papírové kotouče, kterými odměňovali pracovníci lidové technické zábavy úspěšné střelce. Na kotoučích byly duchaplné nápisy jako: Dej si rum a nech mně spát, Vzorný pivař, Vole nečum. Tato skutečnost nám nebyla dříve známa. Po uveřejnění článku Jsme v našem okrese provedli patřičná opatření. . Šetřením jsme zjistili, že tyto nevhodné předměty vyrábí Nisasport, místní podnik ČTO v Jablonci nad Nisou. ZDENKA ŠTENCLOVA, vedoucí odboru školství, ONV Opava Ostav školských informaci v praže vydává pro informaci pracovníků školství o nejnovějších poznatcích vědy a techniky v oblasti výchovy a vzdělávání mj. i periodickou řadu Vědecké a technické aktuality. V publikaci l. 3 této řady jsou tato témata: SRPŠ; Rozšiřování a intenzifikace mimotřídní a mimoškolní výchovy. Vědecké a technické aktuality jsou rozesílány všem KPÜ a knihovnám pedagogických fakult. Z INICIATIVY MŠ ČSR A MS NDR vydalo SPN v Praze knihu, která ve formě turistického průvodce popizuje putovní stezky u nás v severních a západních Čechách a v přilehlých oblastech NDR. Popisy jsou České a německé, doprovázené lotografiemi a mapkami. Kniha vyšla v nákladu 4000 výtisků a polovinu nákladu mají k dispozici putující kolektivy mládeže v ČSR a NDR. Průvodce povede Českou I německou mládež k lepšímu poznáni naiicb přátelských sousedních zemí, jejich přírodních krás, míst socialistické výstavby, historických pamětihodností a spoleCných revolučních tradic. XVII. ŠRAMKOVA SOBOTKA probíhá od 30. Června do 7. Července 1973. PĚVECKÉ SDRUŽEN! PRAŽSKÝCH UČITELŮ, nositel Rádu práce, odjelo koncem Června na Slavnost písni do Tallinu. VÝSTAVA národního umělce Vojtěcha Sedláčka, která je výběrem z jeho celoživotního díla, bude otevřena v ZDS v Nasavrkách 15. Července 1973. BESEDU U KULATÉHO STOLU o modernizaci vyučování matematice uspořádal Kabinet modernizace vyučování matematice spolu s odborem pro tisk a informace ČSAV a Klubem Českých novinářů vědy a techniky v Červnu. DEN DOPRAVNÍ BEZPEČNOSTI. V sobotu 12. května se pracovnici podnikověho ředitelství Krajského dopravního střediska v Praze spolu s příslušníky Veřejné bezpečnosti Praha-východ vypravili za dětmi ze ZDŠ Veltrusy a ZDS Zlosyň na školu v přírodě do chaty jizerka u Horního Polubného v Krkonoších. Ihned po snídani besedovali příslušníci VB s dětmi o pravidlech silničního provozu se zaměřením na chodce a cyklisty a pak se začalo se soutěžemi. Děti již poznaly pravidla silničního provozu v době svého pobytu ve škole v přírodě, a tak byly celkové výsledky soutěží velmi dobré a všichni účastníci splnili požadované limity jak v soutěži teoretických znalostí pravidel silničního provozu formou testů pro cyklisty, tak v uplatňováni pravidel v praktickém provádění jízd na kolech a šlapacích autíčkách i v řešení dopravních situací na stolní cvičné křižovatce. Odměňování vítězných jednotlivců v soutěži znalosti pravidel silničního provozu Snímek V. Balóna Nejenom učSteíům cikánských dětí Ze svých dosti dlouhých dřívějších let se nepamatuji, že by se u nás někteří učitelé zabývali růmštinou, tj. cikánským mateřským jazykem, jak je tomu dnes. Domnívala jsem se, tak jako jistě i mnoho jiných lidí, že Cikáni mezi sebou hovoří jakousi směsí přejatých a vytvořených slov a výrazů; jako by v jejich řeči převládaly výkřiky a citoslovce, provázené výraznou mimikou. Krajský pedagogický ústav v Ostí n. Labem svolává letos opět do prázdninového kursu učitele, kteří mají zájem o výchovu a výuku cikánských děti, chtějí poznat základy jejich jazyka a s pomocí nových odborných poznatků korigovat svůj přístup k cikánským dětem i k dospělým cikánským obyvatelům u nás. Není pochyb o tom, že letošní kurs KPO v Ostí n. Labem, pořádaný v České Lípě, bude mít stejně mimořádně vysokou úroveň v předávání informaci o specifičnosti cikánských dětí, jako měly kursy předešlé. Cikánům skutečně nerozumějí ani lidé, kteří ovládají kterýkoliv z evropských jazyků. Rómština patří mezt jazyky novoindické neboí Rámové pocházejí podle nejnovějších bádání ze střední Indie. Jazyk Rómů má všechny druhy slov, které známe, a jednotlivé druhy slov též podle vzorů ohýbá. Zajímavostí je v tomto jazyce mnoho. K jedné z nich například patří zdrobňování nejenom podstatných jmen, ale i přídavných jmen, některých zájmen a číslovek. A tak Cikáni mohou říci ve slovech „dva moji krásní chlapci“ všechna slova zdrobněle, což pro nás zní neobvykle, a dá se říct, že i roztomile. Jiných slov například používají pro své cikánské chlapce a dívky a jinými výrazy označují „bílé“ chlapce a dívky. Také slovem „gadžo" rozumějí všechny lidi mimo ty své, Cikány. Při hlubším poznání je rómština svým způsobem zvláštní a pěkná. Rómové znají hodně původních i přejatých písní a pohádek. Mají i své básně a básničky; obsahují jak děje z jejich osobních a osobitých zkušeností a zážitků, tak lyriku, plnou romantického orientálního kouzla. Pro účastníky kursu není cílem osvojení rómského jazyka. Stačí, když jej učitelé poznají tdk, aby mohli dát dětem některé výchovné pokyny, otázky, či říci pěkné slovo v jejich mateřštině. Na to je výuka v kursu zaměřena. Podle zkušenosti absolventů získávají cikánské děti k učitelům, kteří jim trochu rozumějí, již proto větší důvěru. Od počátku tohoto roku vychází o časopise „Nový Orient“ jako příloha učebnice dr. M. HUbschmannové: Základy rómštiny. V časopise také bývají rómské básně a písně. Domnívám se, že časopis „Nový Orient“ by měl být proto k dispozici učitelům na všech školách, kam cikánské děti docházejí. MILADA NEKVASILOVÄ, Nový Bor UČITELSKÉ NOVINY nositel vyznamenání Za zásluhy o výstavbo, vydává mlnlafaretvs Školství České socialistické republiky a Český výbor Odborového svazu pracovníků ikolstvi a vědy va Státním pedagogickém nakla datelstvf. Šéfredaktor PhDr. VLADIMIR NOVAK, CSc. Zástupkyně šéfredaktora: EVA HORČIČKOVA Adresa- Praha 1, Na příkopě 12, poštovnf směrovací Clilo 110 01) tel. 224 950, 224 950 9. Vychází každý čtvrtek. Cena |ednoho čísla 80 haléřů Roční předplatné 38,80 Kčs. Tiskne MIR, novinářské zá vody n. p., závod 4, Václavské nám. 38, Praha 1. — Rozšiřuje Poštovní novinová služba. Objednávky přijímá každá poSta a doro čovatel. — Rukopisy, které nebyly redakci vyžádány, se nevracejí.