Učitelské Noviny, leden-červen 1974 (XXIV/1-26)

1974-01-03 / No. 1

Úpravy klasifikačního řádu základní devítileté školy MARIE HECHTUVA, ředitelka odboru ministerstva školství ČSR Ve Věstníku ministerstva školství a mi­nisterstva kultury z 20. 12. 1973 byly uve­řejněny změny klasifikačního řádu pro základní devítiletá školy (výnos čj. 28 587/ /73-2C0). V tomto čísle .Učitelských novin uveřejňujeme celý klasifikační řád s pro­vedenými dílčími úpravami, který vstoupil v platnost dnem 1. ledna 1974. Změny provedené v klasifikačním řádu pro ZDŠ zdůrazňují socialistický humanis­mus a optimismus a vysokou odpovědnost učitele při hodnocení výsledků žákovy práce. Oprava vychází z objektivní nut­nosti poskytnout veškeré mládeži to nej­ucelenější základní vzděláni, aby potom mohla pokračovat v dalším vzdělávání v souladu s potřebami naší společnosti. V souvislosti s těmito úpravami si musí každý učitel uvědomit to, co se konstatu­je v úvodní kapitole klasifikačního řádu, že hodnocení je trvalou součástí vý­chovně vzdělávacího procesu a důležitým prostředkem ke splnění výchovných a vzdělávacích cílů školy. Hodnocení je tedy třeba chápat jako závěrečnou fázi analýzy dílčích výsledků žákovy práce ve škole. Analýza kladů a nedostatků, které učitel zjistil při hodnocení jednotlivých úkolů, potřebuje, aby byly vyvozeny závěry pro práci žáka i pro vlastní práci učitele, a to jak pro další procvičování učiva, tak i pro metody postupu při probírání učiva nového. Hodnocení ve shodě s klasifikač­ním řádem je „podnětem ke zvyšování ak­tivity žáka, podporuje vytváření odpověd­ného poměru k učení a k pracovním čin­nostem a vede žáka k přesnému a včas­nému konání všech učebních a pracovních úkolů.“ Při hodnocení musí učitel uplatňovat individuální přístup k žákům a mít na paměti obecné cíle komunistické výchovy směřující k všestrannému rozvoji mladé­ho člověka. Proto učitel při hodnocení při­hlíží ke snaze a vytrvalosti žáka, k jehoj zájmům a sklonům, k jeho osobním před pokladům, fyzickému stavu, rodinnému prostředí apod. Nejzávažnější změnou upraveného kla­sifikačního řádu je úprava postu­pu žáků do vyššího ročníku. Podle této novely klasifikačního řádu po­stupují do 2. ročníku všichni žáci 1. roč­níku. Propadání již v 1. třídě mělo řadu negativních důsledků, které se projevova­ly i v dalších školních letech, zejména podlamovalo sebedůvěru dítěte již na po­čátku školní docházky. V 2. ročníku po­kračuje docvičování některých elementár­ních vědomostí a dovedností a jsou v něm proto ještě určité možnosti vyrovat rozdí­ly mezi jednotlivými žáky a dohnat zpož­dění. V 2. až 8. ročníku nejsou způsobilí po­stoupit do vyššího ročníku ti žáci, kteří po opravných zkouškách mají nedostateč­ný prospěch současně z jazyka vyučo­vacího a z matematiky (počtů). Dále ne­postupují do vyššího ročníku ti, kteří ne­prospěli dva roky po sobě z téhož před­mětu. Propadá-li žák jen z jednoho hlav­ního předmětu, popřípadě z jiných před­mětů, postupuje s nedostatečnou do vyšší třídy. Nemusí tedy opakovat učivo ze všech předmětů, ale umožňuje se mu po­kračovat v předmětech, v nichž prospívá. Upravený klasifikační řád ukládá ovšem učitelům tříd, do nichž postoupili žáci s nedostatečnými známkami, povinnost věnovat jim zvýšenou individuální péči. To znamená, že učitelé se musí podrobně seznámit s nedostatky těchto žáků, musí zkoumat příčiny jejich nedostatečného prospěchu a volit adekvátní metody a formy individuální pomoci tak, aby mohli překonat mezery ve vědomos­tech a dovednostech a úspěšně postupovat při osvojování nové látky. Jednou ze zá­kladních podmínek toho, aby se otázka předcházení neprospěchu řešila na ško­lách efektivně, je důkladná a všestranná (Dokončeni na str. 9) 3. ledna 1974 ročník XXIV (77) - číslo 1 - cena 80 hal. Nastávajícímu roku 1974 budou výrazně dominovat v první polovině dvě významná výročí: 30 let Slovenského národního povstání a 25 let pionýrské organizace; na první výročí naváže poté vstup do tři­cátého výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Všechna tato výročí se stanou významným podnětem k dalšímu prohloubení ideově politické jednoty čes­kého a slovenského národa, k zesílení in­ternacionálních vztahů našeho pracující­ho lidu s lidem Sovětského svazu, k zdů­raznění vedoucí úlohy Komunistické stra­ny Československa i významného postave­ní dalších společenských organizací, pře­devším Socialistického svazu mládeže a je­ho pionýrské organizace, v našem vývoji k socialismu. Zdaleka ovšem nepůjde jen 0 připomínání minulosti; každé z uvede­ných výročí přímo hovoří k dnešku, není věcí historizování, ale aktuální mluvou. Hovořit o Slovenském národním po­vstání a jeho odkazu znamená hovořit 1 o současném Slovensku a o socialistic­kém vlastenectví všeho našeho lidu; hovo­řit o nesmrtelné Dukle, o osvobození Čes­koslovenska, o slavných májových dnech roku pětačtyřicátého rovněž znamená ho­vořit také k dnešku, k současným přátel­ským vztahům Sovětského svazu a všech bratrských zemí a naší socialistické repub­liky. Hovořit o vzniku Pionýra znamená domyslet do konce, co dnes, v současné situaci, udělat pro další upevnění této ma­sové organizace našich dětí. Je proto samozřejmé, že Učitelské novi­ny jako časopis, který si klade za rozho­dující úkol napomáhat realizaci politiky Komunistické strany Československa a Ná­rodní fronty na úseku školství, mezi učite­li a vychovateli, bude v nastávajícím roce věnovat těmto výročím a jejich naplnění na úseku škol rozhodující pozornost. Mu­si ovšem najít svou specifiku. Nepůjde o to, zdvojovat jiné časopisy a psát jako ony, ale spojit uvedená výročí s činností škol, učitelů, pedagogických pracovníků. Bude-li například mládežnický tisk věnovat v sou­vislosti s 25. výročím PO pozornost vlast­ní práci pionýrských skupin a samotným pionýrům, Učitelské noviny dají těžiště své publicity do činnosti učitelů s pionýry, k výměně názorů a zkušeností z práce školských orgánů v pomoci pionýrské or­ganizaci apod. V článcích ke Slovenskému národnímu povstání budeme sledovat pře­devším konkrétní pomoc učitelům, aby PF 1974 mohli Učitelských novin využít pro své poučení, pro lepší pochopení odkazu SNP, pro svou práci ve výuce i mimoškolní čin­nosti, ve výchově mladé generace. Rok 1974 je ve školství významný tím, že leží mezi červencovým plánem uplynu­lého roku, které věnovalo pozornost otáz­kám mládeže a školství, a rokem, ve kte­rém se již budeme chystat na XV. sjezd KSČ. V prvním pololetí školního roku 1973/74 se na stránkách UN objevily desít­ky statí konkrétně hovořících k dokumen­tům červencového pléna. Byly to jak pří­spěvky pracovníků oddělení školství a vě­dy ŰV KSČ, tak příspěvky vedoucích pra­covníků ministerstva školství i dalších Převážná část z nich byla zaměřena k prv­ní části referátu, který přednesl na plénu tajemník ÜV KSČ Jan Fojtík. V nastávají­cích měsících se budou UN věnovat přede­vším těm otázkám, které byly v uvedeném referátě řešeny v druhé části, takže zdů razníme zvláště jednotné úsilí školy, rodi­ny a společnosti ve výchově mladé gene­race. Proto přijdou nyní ke slovu větší mě­rou i pracovníci společenských organiza­cí, Odborového svazu pracovníků školství a vědy, Socialistického svazu mládeže a dalších, i rodičovská veřejnost. Stejně jako v loňském roce bude tedy i nyní před­ním posláním Učitelských novin dát své stránky k dispozici všem, kdož chtějí a ma­jí co říci k červencovému plénu a k nástu­pu naší strany a společnosti, všech, kdož pracují na úseku školství, do období, které bude ve znamení XV. sjezdu KSČ. Realizaci podnětných myšlenek červen­cového pléna budou Učitelské noviny na­pomáhat i zvýšenou pozorností zkušenos­tem učitelů a vychovatelů ze všech typů škol, lidí z praxe, i publikováním zkuše­ností ze školství a pedagogiky bratrských socialistických zemí. Pokud jde o články z praxe, slouží tomu například pravidelná měsíční rubrika „Otazník pro vás“, kterou jsme zavedli od podzimu loňského roku. Veliký ohlas, který získala, svědčí o tom, že nadhozené otázky — neuzavřené pří­běhy k zamyšlení o cestách jejich řešení, které vybíráme z dopisů došlých do redak­ce — jsou mezi učitelskou veřejností živé a je proto nutno diskutovat, vyměňovat si názory. Vedle této rubriky přineseme i dal­ší podnětné příspěvky k současné škole a jejím problémům. Především ještě uve­řejníme další názory k otevřené diskusi o tematickém plánování, vyvolané kritic­kým příspěvkem v UN č. 38 pod názvem „jaký je váš názor?“, abychom mohli dis­kusi uzavřít jasným stanoviskem k této vý­znamné otázce denní praxe učitelů. Ze za-7 hraničních zkušeností otvíráme dnes seriál „Z myšlenek V. A. Suchomlinského“, ne­­uzavíráme se ovšem ani jiným příspěvkům sovětských pedagogů a učitelů a vědců z dalších socialistických zemí. Pro první pololetí nechystáme žádné převratné změny v pojetí a obsahu Učitel­ských novin, dílčím se však — jak bylo uvedeno — nevyhýbáme. Budeme pokra­čovat v uveřejňování příloh k ideově poli­tickému vzdělávání učitelů, nadále budeme informovat o pravidelných jednáních ve­dení ministerstva školství a odborového svazu. Rádi zaznamenáváme, že tyto infor­mace, uveřejňované zpravidla na 9. strán­ce UN, mají velký ohlas nejen mezi řídící­mi pracovníky krajů, okresů a škol, ale i mezi učiteli. Budeme publikovat i zásad­ní dokumenty ministerstva školství a od­borového svazu, zvi. z celostátních aktivů a plenárních zasedání, či takové, jako je právě dnes uveřejňovaný klasifikační řád. Samozřejmě zůstane zachována rubrika dotazů, do níž došlo do redakce v uplynu­lém roce několik tisíc otázek čtenářů. Ne­chceme být věstníkem a informátorem, 1 když některé z těchto funkcí plníme, a proto budeme usilovat o to, aby Učitel­ské noviny byly ještě živější než dosud, abychom psali o všem, co učitele zajímá, co jej pálí, co potřebuje pro svou práci, poučení i oddech. Jsme novinami, které jsou z podstatné části tvořeny čtenáři. O tom svědčí nejen 6000 dopisů a příspěvků, které jsme do re­dakce v roce 1973 obdrželi, ale i pohled na stránky novin, na nichž pod většinou článků nejsou uvedena jména redaktorů, ale učitelů, ředitelů, inspektorů, výzkum­ných pracovníků, pracovníků centrálních orgánů, čtenářů ze všech typů škol a škol­ských zařízení. Bez této široké obce dopi­sovatelů a přispěvatelů bychom vůbec ne­mohli dvanáctistránkové noviny — k če­muž jsme přikročili loňského roku — vy­dávat, na to by síly redakce nestačily. Na začátku nového roku proto patří pře­devším poděkovat těm, kteří s Učitelskými novinami v uplynulém roce spolupracovali, a přání adresované spolu s PF 74 všem čtenářům, aby se tato spolupráce redakce a čtenářů v novém roce ještě více rozrost­la a prohloubila. VLADIMÍR NOVÁK Foto K. Kubala

Next